pillmaierova_mestekova_rozenska_stelcikova_peter [ Hospodářská a kulturní studia (HKS)]

Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
Kamila Pillmaierová, Zuzana Mesteková, Michaela Rozenská, Jitka Štelciková, David Péter. //Maďaři na Slovensku.// Hospodářská a kulturní studia PEF ČZU v Praze, 2010. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/pillmaierova_mestekova_rozenska_stelcikova_peter



======Maďaři na Slovensku======
{{2014: wiki:vlajka.jpg|Vlajka}}



======ÚVOD======

Evropa a celý svět jsou dnes více než kdykoliv dříve svědky velmi dynamických integračních snah a procesů, 
které jsou jistě chvályhodným a žádoucím trendem, avšak nesou s sebou celou řadu problémů a rizik. Takovými problémy
mohou být např. vzestup nacionalismu a xenofobie jako reakce na zvyšující se množství prvků cizích kultur v kultuře vlastní, 
nebo v neposlední řadě také často diskutovaná otázka ztráty identity. Vždy, když se o identitě začne mluvit, myslí 
se tím národní (kolektivní) identita a mluví se o ní skoro vždy, pokud je
na pořadu dne nějaký zákon nebo opatření, které se dotýká nejrůznějších vztahů (politických, kulturních, ekonomických
 atd.) příslušníků našeho národa k národům
ostatním. 

I v dnešní sjednocené Evropě přetrvává spousta palčivých i méně závažných problémů v soužití dvou či více 
národnostních
skupin na území jednoho státu. 

Podívejme se tedy například na soužití Maďarů a Slováků na jižním Slovensku, kdy 
důsledkem historických událostí došlo k tomu, že v jižní části Slovenské republiky žije dnes přibližně půl milionu 
Maďarů. Tento fakt s sebou nese komplikace různých rozměrů.

Hlavním cílem naší práce ovšem nebude zkoumat problémy mezi menšinou a majoritní společností. Spíše se zaměříme na to,
co utváří identitu či etnicitu skupiny. Pokusíme se zjistit, jakou roli zde hrají jaké prvky. Ale přestože budeme zkoumat 
převážně témata, co dělá Maďara Maďarem, jak by vypadal “ideální“, tedy lépe řečeno typický Maďar
a podobně, zmínkám o nepříliš dobrých vztazích této menšiny se slovenskou většinou se stejně nevyhneme. 
Vzájemné působení obou skupin ale s tématem práce úzce souvisí.

======CÍL PRÁCE======


Cílem je získání odpovědi na otázku: 

__**Jaké charakteristiky (a faktory na ně působící) utváří etnicitu Maďara na Slovensku?**
__

K tomu nám dopomohou podotázky:


__1.__	Myslíte si, že je nějaký rozdíl mezi Maďarem žijícím na Slovensku a Maďarem žijícím v Maďarsku?

__2.__	Co podle Vás spojuje všechny Maďary (tzn.ty žijící na Slovensku i ty žijící v Maďarsku)?

__3.__	Jak maďarskou menšinu na Slovensku vnímají Maďaři v Maďarsku? Jak Maďary v Maďarsku vnímá menšina na Slovensku?

__4.__	Vnímáte Maďary na území Slovenska jako hosty, nebo už se podle Vás integrovali do společnosti? Integrovali se podle Vás Maďaři do slovenské  společnosti, nebo jsou spíš považováni za hosty? Cítíte se na Slovensku spíše jako hosté, nebo se cítíte být plně integrováni do společnosti?

__5.__	Jak je maďarská menšina na Slovensku přijímána? 


======HISTORICKÉ SOUVISLOSTI======

====Maďaři na Slovensku - historie====


==Po první světové válce==

Rozpadem Rakouska-Uherska po první světové válce dochází k rozdrobení ekonomicko-politického prostoru. Nově vzniklé státy přebírají mnohé dosavadní problémy monarchie, to se projevuje především v národnostním složení obyvatelstva. Nejmenší podíl menšinového obyvatelstva na svém území mělo Rakousko a Maďarsko, nejvíce Československo. V roce 1918 se Maďaři stali v Československu menšinou tím, že území jimi obývané bylo připojeno k našemu nově vzniklému státu. Na území dnešního Slovenska žilo podle posledního uherského sčítání r. 1910 celkem 2 926 824 obyvatel, mezi nimiž bylo 896 271 (30,6 %) Maďarů. Při prvním československém sčítání r. 1919 žilo na tomtéž území pouze 692 831 Maďarů (23,5 %) a při druhém sčítání r. 1921 už jen 650 597 (21,7 %). V mnoha obcích přesahoval podíl maďarského obyvatelstva 90 % a ve třinácti městech měli většinu. V Bratislavě a v Košicích dosahoval poměr maďarského obyvatelstva téměř 40 %. Práva menšin v nástupnických státech měla být zaručena a chráněna předpisy připojenými k mírovým smlouvám, pro území ČSR konkrétně smlouvou, kterou v Saint-Germain-en-Laye 10. 9. 1919 podepsali ministerský předseda Karel Kramář a ministr zahraničí Edvard Beneš. Třebaže se Československá republika snažila vytvořit institucionální a právní systém podle vzoru západních demokracií, práva menšin byla v praxi od počátku porušována a Maďaři byli na Slovensku pacifikováni mnoha způsoby: pozemkovou reformou, narušováním geografické celistvosti maďarského osídlení prostřednictvím kolonizace půdy, asimilačními tlaky ve školství apod.


==První republika==

Maďarské obyvatelstvo prožívalo rozpad Uher jako velkou nespravedlnost. Docházelo k jednáním o autonomii pro maďarské území. Výsledkem jednání mezi novou československou vládou a politiky vítězných velmocí byla 22. prosince 1918 ve Versailles (Francie) legalizována nová hranice mezi Československem a Maďarskem, která výrazně přesahovala na jih, tedy v neprospěch Maďarska. Hodža (velvyslanec československé vlády v Maďarsku) byl odvolán z funkce velvyslance v Maďarsku, všechny dohody byly prohlášeny za neplatné a do konce ledna 1919 museli maďarští státní zaměstnanci i maďarská armáda opustit toto území.

Definitivně pak určila hranice mezi ČSR a Maďarskem Trianonská mírová dohoda, podepsaná 4. června 1920. 
Dne 29. února 1920 byla přijata finální verze Ústavní charty, podle které je oficiální jazyk československý. Přesto jazykem výuky v menšinových školách a používaným v menšinových institucích zůstala maďarština, osobám patřícím k národnostním menšinám bylo povoleno při oficiálním kontaktu užívat mateřštinu v těch lokalitách, ve kterých jejich podíl přesáhl 20 % obyvatelstva. Zajištěno bylo právo studovat v maďarštině, pro vojáky maďarské národnosti byla i výcvikovým jazykem na vojně, a to i tehdy, když sloužili v Praze či jinde na území ČSR. Dalším znakem jazykové tolerance bylo, že na bankovkách byla jejich hodnota vyznačena ve všech jazycích užívaných na území ČSR.
Dalším opatřením, ovšem hrubě diskriminačním, bylo vytvoření nových okresů tak, aby těch, kde procento Maďarů přesáhne právě 20 %, zůstalo co nejméně. Namísto původních administrativních celků byly vytvářeny nové se severojižní orientací. Tím procentuální zastoupení Maďarů v jednotlivých okresech klesalo.

Maďarská politika doufala v pomoc stále se zmáhajícího Německa a také Anglie, které měli pro maďarské potřeby největší pochopení. Třicátá léta přinesla změnu poměru sil v Evropě, a Maďarsko, které jinde neuspělo, se stále více přiklánělo k Německu. Tento fakt vedl již v prvních letech druhé světové války ke kolektivnímu obvinění Maďarů, že zradili Československo. V roce 1938 opustila maďarská zahraniční politika svůj opatrný postoj a jasně proklamovala požadavek zase připojit k Maďarsku území, na kterém žije obyvatelstvo maďarské národnosti. Ve Vídni bylo 2. 11. 1938 v arbitrážním řízení rozhodnuto, že Maďarsko získá zpět území o rozloze asi 10 000 km² s téměř 860 000 obyvateli (přes 500 000 se jich hlásilo k maďarské národnosti, necelých 300 000 k slovenské nebo české). Z pěti sporných měst připadly Košice, Užhorod a Mukačevo Maďarsku, Nitra a Bratislava Československu. Na Slovensku pak zůstalo ještě 60 000 Maďarů.

==Po druhé světové válce==

Po druhé světové válce Edvard Beneš apeloval na světové mocnosti, aby akceptovaly žádost o vysídlení Němců a Maďarů z území ČSR. Zástupci velmocí se kladně shodli na německé otázce, v otázce Maďarů doporučili dohodu obou států. Maďarská vláda pod vlivem dekretů i vítězné koalice podepsala 27. února 1946 dohodu o vzájemné výměně obyvatelstva, podle níž mohlo být z ČSR odsunuto tolik Maďarů, kolik Slováků dobrovolně přesídlí z Maďarska na Slovensko. V rámci této výměny přesídlilo do r. 1948 z Maďarska na Slovensko přibližně 60 000 osob, v opačném směru téměř 90 000.
V roce 1949 podepsali zástupci ČSR a Maďarska v Budapešti Smlouvu o přátelství a spolupráci, což byl krok k formálnímu ukončení poválečné nacionalistické politiky vůči maďarské menšině. V dubnu 1954 deklaroval Ústřední výbor komunistické strany Slovenska, že je třeba všechny formy "reslovakizace" ukončit a každý se může hlásit k té národnosti, ke které má nejbližší vztah. Ústava ČSSR z roku 1960 již uznávala existenci menšin a bylo v ní uvedeno, že stát zajišťuje maďarské, ukrajinské a polské menšině výuku v jejich mateřštině a všechny podmínky i prostředky jejich kulturního rozvoje.


V menšinové politice přinesl určité změny rok 1968, ovšem spíše negativní. Znovu se ozývaly protimaďarské hlasy, v říjnu roku 1968 byl přijat zákon o postavení národností a právech menšin. Stanovil, že národnosti mají být přiměřeně zastoupeny v zastupitelských orgánech, mají právo na vzdělávání ve svém jazyce, právo používat svůj jazyk v úředním styku v oblastech obývaných příslušnou národností, právo na všestranný kulturní rozvoj, právo na tisk a informace v jazyce své národnosti. Znamenal nesporný pokrok, bohužel vzhledem k politické situaci nedokázal problém menšin řešit. V prvním desetiletí husákovské normalizace se přesto stále objevovala různá rozhodnutí omezující národní školství a práva na užívání jazyka národnosti. Například bylo v roce 1970 zakázáno oficiálně používat historické, tedy maďarské názvy ulic, veřejných míst a obcí. Byla zrušena registrace třem maďarským deníkům, nebylo realizováno plánované maďarské vysílání v Československé televizi a Slovenský rozhlas přestal vysílat i pětiminutové zprávy v maďarském jazyce. Až po roce 1978 vznikl jako občanská iniciativa Výbor na ochranu práv maďarské menšiny v Československu s cílem upozornit veřejnost na újmy dotýkající se Maďarů žijících na Slovensku a otevřeně vyvíjet politickou činnost. Vedoucí osobností tohoto hnutí byl Miklós Duray.

==Po roce 1989==

Změna režimu na konci roku 1989 znamenala pro maďarské společenství na Slovensku významnou změnu především v politickém životě. Poprvé po padesáti letech mohlo organizovat a samo se podílet na politickém dění. Už 18. listopadu 1989 byla založena Maďarská nezávislá iniciativa a v únoru 1990 hnutí s charakterem politické strany - Együttélés – Spolužitie, jehož předsedou se stal Miklós Duray. 

Vznik samostatné Slovenské republiky 1. ledna 1993 podstatným způsobem změnil charakter národnostního složení obyvatelstva. Přibližně 14 % obyvatel se hlásilo (dle výsledku sčítání lidu v roce 1991) k jiné než slovenské národnosti. Tím se Slovensko zařadilo mezi evropské země s největším podílem národnostních menšin. Maďarská menšina tvoří přibližně 11 % celkového počtu obyvatelstva (přes 550 tisíc).
V říjnu 1993 vymezili poslanci za maďarskou koalici (Együttélés a Maďarské křesťansko-demokratické hnutí) požadavky maďarské menšiny na Slovensku: právo na kulturní a školskou samosprávu (mimo jiné vybudování širší sítě samostatných škol na všech úrovních včetně školy vysoké), uzákonění dvojjazyčných názvů obcí a maďarštiny jako úředního jazyka ve smíšených oblastech, nový zákon o jménech, který bude zohledňovat maďarskou verzi křestních jmen.

V roce 1995 podepsali premiéři Slovenské a Maďarské republiky (Vladimír Mečiar a Gyula Horn) v Paříži Základní smlouvu mezi SR a MR v rámci konference o Paktu stability. Slovenský premiér Mečiar se tím snažil rozptýlit obavy EU z eskalace napětí v menšinové otázce. Smlouva garantuje Slovensku neporušitelnost hranic výměnou za závazek respektovat práva národnostních menšin na svém území. Též reforma veřejné správy a zřízení nových krajů byly v roce 1996 provedeny účelově pro potřeby vládní koalice. Nedostatky v menšinové politice se staly také jedním z důvodů nezařazení Slovenska do první skupiny zemí vyjednávajících o vstupu do Evropské unie.
Odstranění největšího deficitu vůči menšinám představuje zákon o používání menšinových jazyků z 1. září 1999, podle nějž se menšinový jazyk může používat v úředním styku v obcích, kde procentuální podíl menšinového obyvatelstva přesahuje 20 %. Též umožňuje používat menšinový jazyk na úředních formulářích, v označování ulic, názvů obcí, veřejných míst apod. V lednu 1999 bylo také obnoveno vydávání dvojjazyčných vysvědčení na školách s vyučovacím menšinovým jazykem. V únoru 2001 podepsal Dzurindův kabinet Evropskou chartu na ochranu menšinových jazyků, a tím podal jasný důkaz, že respektuje práva minoritních národů na Slovensku. Je třeba zmínit též zřízení první maďarské univerzity na Slovensku v Komárně r. 2004.

======KULTURNÍ, POLITICKÉ A GEOGRAFICKÉ SOUVISLOSTI======

====Maďarština a slovenština====


==Maďarština==

Maďarština je ugrofinský jazyk, který není příbuzný s jinými jazyky střední Evropy. V současné době jím mluví asi 14,5 miliónu lidí, z toho 10 miliónů obyvatel současného Maďarska. Okolo tří miliónů jich žije v oblastech postoupených Maďarskem po první světové válce. Z nich největší skupina - okolo 1,5 milionu Maďarů – žije v Rumunsku, hlavně v Transylvánii.
Zbývající maďarsky mluvící menšiny lze nalézt na Slovensku, Ukrajině, v Srbsku, Chorvatsku, Rakousku a Slovinsku. Celkem asi 1 milion maďarsky mluvících obyvatel můžeme najít také v těchto zemích: Argentina, Austrálie, Belgie, Brazílie, Kanada, Česko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Itálie, Švýcarsko, Spojené království, USA, Venezuela.
Jazyk používá spřežky, dlouhé samohlásky, přehlásky a dlouhé přehlásky.


__Úřední jazyk:__

Maďarština je úředním jazykem Maďarska, a tím pádem i jeden z úředních jazyků Evropské unie.
Dále je také jedním z úředních jazyků Vojvodiny (Srbsko) a oficiální jazyk tří samosprávných obcí ve Slovinsku (Hodoš/Hodos, Dobrovnik/Dobrónak a Lendava/Lendva) spolu se slovinštinou.
Maďarština je také oficiálně uznaný jazyk většiny obyvatel nebo jako regionální jazyk v Rakousku, Chorvatsku a na Slovensku.
V Rumunsku je oficiálním jazykem oblasti ve všech obcích, městech a samosprávných jednotkách s podílem maďarského etnika vyšším než 20%.


__Dialekty:__


Alföld, Západní Dunaj, Dunaj-Tisza, Oblast maďarského průsmyku, Severovýchodní Maďarsko, Severozápadní Maďarsko, Székely a Západní Maďarsko. 

Všechny tyto dialekty jsou vzájemně srozumitelné. Další maďarský dialekt se nazývá Csángó, tím se dorozumívají v kraji Bacău v Rumunsku. Většina obyvatel mluvících Csángó byla izolována od ostatních Maďarů, a proto si uchovali dialekt velmi podobný středověké maďarštině. ((//Maďarština// [online]. Navajo otevřená encyklopedie, 2010 [cit. 2010-04-15]. Dostupný z WWW: <http://madarstina-2.navajo.cz/>))


__Příklady:__

•	ahoj: szia /siɑ/ [sija]

•	dobrý den: jó napot (kívánok) [/joːnɑpot kivaːnok/ [jónapot kivánok]

•	prosím: kérem (szépen) /keːrɛm seːpɛn/, legyen szíves /lɛɟʝɛn sivɛʃ/ [leďen siveš]

•	promiň(te): bocsánat /botʃaːnɑt/ [bočánat]

•	děkuji: köszönöm /køsønøm/ [kösönöm]

•	ano: igen /iɡɛn/ [igen]

•	ne: nem /nɛm/ [nem]




==Slovenština==

Slovenština patří mezi západoslovanské jazyky. Hovoří jí přibližně 5,1 milionů lidí. Je rozšířena na Slovensku, v Maďarsku, Srbsku, Polsku a v České Republice. Úředním jazykem je na Slovensku, v ČR, Srbsku (Vojvodina) a je také jedním z úředních jazyků Evropské Unie. 
Slovenština se píše upravenou latinkou s následujícími přidanými znaky:

á ä č ď dz dž é ch í ľ ĺ ň ó ô ŕ š ť ú ý ž

__Výslovnost - výjimky:__


ä - vyslovuje se jako e (päť, pamäť)


  
ľ - měkké l (ľahký) 



ĺ - dlouhé slabikotvorné l (dĺžka)


 
ŕ - dlouhé slabikotvorné r (vŕba) 


ô - uo (hôrka) 



__Nářečí:__


Slovenština se dělí do tří základních skupin: 

- západoslovenská (nejbližší češtině, resp. východomoravským dialektům)

- středoslovenská (ta je nejblíže spisovné, oficiální podobě jazyka)

- východoslovenská (má některé rysy shodné s polštinou, do této skupiny patří i tzv. goralská nářečí, což jsou dialekty polského původu se vyskytují převážně na severu slovenského jazykového území - na Spiši, Oravě a Čadecku)
((//Slovenština// [online]. Slované, 2009 [cit. 2010-04-15]. Dostupný z WWW: <http://slovane.ic.cz/slovane/slovensko/slovensko_slovenstina.htm>))


====Jazykový zákon==== 


1.9.2009 začal na Slovensku platit jazykový zákon, který upravuje používání menšinových jazyků tak, aby se každý člověk mohl kdekoliv na Slovensku domluvit slovensky.
Podle zákona musí být všechna veřejná oznámení a nápisy, včetně názvů ulic, obchodů či restaurací, také ve slovenštině.
Pokuty za nedodržování normy se pohybují od 100 do 5000 EUR (2500 až 130000 korun). Ministerstvo kultury může pokutovat například komunikaci úřadů a jejich zaměstnanců v jiném jazyce než ve slovenštině. Přestože zákon začal platit již v září 2009, pokuty jsou vybírány až od ledna 2010.
V jazycích menšin lze ale, stejně jako v minulosti, hovořit na úřadech těch obcí, kde žije aspoň 20% příslušníků menšiny. Všechna veřejná oznámení a tabule musí být ale ve slovenštině.
Tento zákon má však mnoho odpůrců. Maďarská menšina na Slovensku označuje nový jazykový zákon jako útok na svá práva, a proto pořádala mnoho veřejných protestů. První protesty se pořádaly ještě před zavedením zákona a s kritikou se zákon potýká stále. Například v Dunajské Stredě proti němu demonstrovalo kolem 7000 lidí. Další demonstrace se konala v Budapešti.
Podle odpůrců zůstalo v zákoně mnoho nejasností, které mohou vést k účelové šikaně vybraných osob. Občanský aktivista Kálmán Pötöc řekl: "Ten paragraf o pokutách je naformulovaný tak vágně, že může opravdu dojít ke zneužívání a k selektivnímu trestání subjektů". ((//Na Slovensku začíná platit kontroverzní jazykový zákon// [online]. Český rozhlas, 2009 [cit. 2010-04-15]. Dostupný z WWW: <http://rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/626871>))
Slovenská vláda kritiku samozřejmě odmítla s tím, že její snahou je pouze to, aby se každý člověk na Slovensku domluvil slovensky. Také rumunský eurokomisař pro mnohojazyčnost Leonard Orban uvedl, že slovenský jazykový zákon není v rozporu s právem Evropské unie.
V každém případě schválení sporného zákona přispělo ke zvýšení napětí v už tak komplikovaných slovensko-maďarských vztazích.

{{2014: wiki:slovnik.jpg |Slovník}}

====Zvyky a tradice====


==Vánoce v Maďarsku==

Všichni Maďaři, žijící v Maďarsku, Rumunsku, Srbsku nebo na Slovensku, považují Vánoce již dlouhá staletí za nejvýznamnější svátek roku. V Maďarsku má tradice Vánoc hluboké kořeny už proto, že druhý vánoční den si křesťané připomínají svatého Štěpána, zakladatele historického maďarského státu. U Maďarů jsou proto Vánoce nejen církevním, ale skutečně celonárodním, všelidovým svátkem.
Podle starodávných maďarských zvyků by na Štědrý den neměl být nikdo sám, a tak v minulosti zvaly rodiny k bohatě prostřenému stolu i žebráky a tuláky. Dnes se o bezdomovce a chudé starají církevní charitativní organizace, kterých je Maďarsku mnoho.
Ve většině maďarských rodin začínají Vánoce upečením tradičního svatoštěpánského koláče, ten se v první adventní neděli uloží na okraj stolu a měl by tam vydržet až do Tří králů. Pod ubrus stolu se na začátku adventu uloží zrníčka obilí z poslední úrody a chomáček sena, to symbolizuje vděčnost dobrého hospodáře za dary země a přání, aby byla další rok stejně dobrá úroda. 
Na Štědrý den se dále dodržuje podle církevní tradice půst. Věřící člověk v tento den až do večeře nejí vůbec nic, nebo jen velmi málo. Dokonce samotná slavnostní večere je bez masa, s výjimkou rybího masa, a jíst se smí až po půlnoční mši, tedy vlastně až na druhý den. Večeře bývá bohatá a začíná hned po setmění nebo s východem první hvězdy, kdy se rodina postaví ke stolu a pomodlí. Hospodář se skleničkou nového vína v pravici pronese svůj přípitek. Tam, kde se dodržuje klasický rituál, pokropí hospodyně všechno v domě svěcenou vodou.
Dále obřad pokračuje rozdělováním jablka. Každý člen rodiny se podělí o své jablko s ostatními na znamení toho, že jeden s druhým mohou vždy počítat a jeden druhému budou pomáhat. Výjimku tvoří pouze děvčata na vdávání, která si jablka ponechávají. Následují tenké oplatky s medem a česnekem, díky kterým by si měl každý v příštím roce zachovat zdraví. Potom přichází na řadu tradiční a neodmyslitelné "halászlé", což je rybí polévka, která musí být pikantní. Po polévce se jí smažená ryba, nejčastěji kapr, s bramborovým salátem. To všechno je samozřejmě třeba zapít dobrým vínem, pokud možno z vlastní úrody.
Po večeři následuje rozbalování dárků a chvíle rodinné pohody. Dříve se také (zvláště na venkově) chodívalo zpívat vánoční koledy pod okna sousedům v celé vsi. V současnosti se ale lidé v tento sváteční večer navštěvují už spíše výjimečně. Zúčastnit se půlnoční mše patří ovšem k důležitým společenským a církevním povinnostem a do kostela zajde na Štědrý den téměř každý. ((//Vánoce ve světě// [online]. České vánoční trhy, 2008 [cit. 2010-04-15]. Dostupný z WWW: <http://vanocnitrhy.cz/vanoce-ve-svete/>))


==Velikonoce v Maďarsku==

Velikonoční pondělí je v Maďarsku známé pod názvem Húsvéthétfő - "Ducking Monday" (ducking = potápění nebo lov kachen). Tento název byl odvozen od tradice, kdy byly mladé dívky házeny do rybníků nebo jezírek. Očekávalo se od nich, že to budou brát sportovně. Navíc jim bylo řečeno, že když podstoupí tento obřad, budou se z nich lepší manželky.
V současné době chlapci už místo házení do vody, kropí dívky lacinými voňavkami, ty je pak za to musí odměnit mincemi nebo velikonočními vajíčky. Navzájem si pak popřejí hodně štěstí.

Velikonoční pondělí je hlavně dnem pohostinnosti. Když přijde do domu návštěva, všichni si navzájem popřejí veselé Velikonoce a následně jsou návštěvníci pohoštěni pečivem a různými druhy pálenky. Dvěma neodmyslitelnými pamlsky jsou "Beigli" - sladký koláček s nasekanými vlašskými ořechy nebo makovou náplní ve tvaru švýcarky a velikonoční brioška.
Častým vzorem na kraslicích jsou červené květiny na bílém pozadí. Dalším lidovým zvykem je tzv. "pochůzka", kdy se farníci na Boží hod velikonoční vydají na pole kvůli rituálu, který předchází jarnímu osévání((//Easter folk customs in Hungary// [online]. Google překladač, 2010 [cit. 2010-04-15]. Dostupný z WWW: <http://translate.google.cz/translate?hl=cs&langpair=en|cs&u=http://www.hungarotips.com/customs/locsol.html>)).

==Maďarská kuchyně==


Říká se, že kolik národů, tolik národních kuchyní. Každá má svoje speciality 
připravované a podávané způsobem typickým pro danou kulturu.

Jídlo v Maďarsku je velmi pestré. Není zde jen jedno typické jídlo - tradičních pokrmů je velmi mnoho. Maďarská kuchyně se vyznačuje velkou rozmanitostí
 v použitých surovinách, v chutích i typech jídel.

Typy pokrmů vycházejí z dostupných surovin – což v praxi znamená kvalitní
 maso z domácích zvířat, z ryb a velké množství zeleniny, obzvláště paprik. 
Velmi výrazný je tady vliv turecké kuchyně, kuchyně z bývalého Rakousko – Uherska, ale najdeme
 i francouzskou inspiraci. Maďarská kuchyně se vyznačuje i častým používáním koření. 

__Nápoje:__

Nejtypičtějším maďarským pitím jsou bezesporu vína. Maďarsko má velmi příhodnou zeměpisnou 
polohu pro jejich pěstování. Nejznámější jsou tokajská vína, která jsou sladká, v jejich chuti 
lze nalézt rozinky a med a jejich vůně připomíná karamel. 
Z tvrdšího alkoholu jsou to ještě různé, hlavně ovocné, pálenky.

__Předkrm:__

Jako předkrm se často mohou podávat uzeniny, které patří mezi světově uznávané produkty maďarské kuchyně - uherský salám, čabajské klobásy, paprikové klobásy, debrecínská pečeně.

__Polévka:__

Halászlé - ostrá polévka připravená z několika druhů ryb.
Platí, že čím více ryb, tím lépe. Příprava 
není příliš složitá, zajímavostí je, že se polévka během vaření nesmí míchat. 

__Hlavní chod:__

Maďarský guláš není ten typický guláš, který známe my, je to spíše hustá polévka původně vařená 
pastevci, kteří ji údajně převáželi v sušeném stavu, poté polévku naředili vodou a získali tak bohaté jídlo.

__Dezert:__

Langoše - tzv. maďarské lívance.
Většina cizinců, kteří přijíždějí do Čech, považuje langoše za českou specialitu, ale opravdu pocházejí 
původně z Maďarska.



==Slovenská kuchyně==

Slovenská kuchyně se v podstatě moc neliší od naší kuchyně, ale může se pochlubit vynikajícími 
delikatesami, které patří jen jí. S maďarskou kuchyní se podobá v hodně kořeněných jídlech a také 
z ní převzala mnohé pokrmy, jako jsou guláše, paprikáše, perkelty a další, které si mírně přizpůsobila.
Nejpoužívanějším kořením ve slovenské kuchyni je paprika, pepř, majoránka, kmín a z pochutin 
cibule a česnek. Slovenská kuchyně používá často zelí a slaninu. 

__Nápoje:__

Na rozdíl od Maďarů dávají Slováci přednost spíše pivu před vínem. Nebo si rádi dopřejí slivovici.


__Předkrm:__  

Bačova pomazánka - pomazánka z ovčího sýra a česneku se podává se Slovenským bílým chlebem.
Chléb hraje důležitou roli 
stejně jako u Maďarů, přikusuje se k polévkám a dalším pokrmům ke snídani nebo večeři. Dále tu máme třeba korbáčik, což je slaný sýr.

__Polévka:__  

Zelňačka - není příliš typickým pokrmem pro Slováky, ale na Slovensku bývá často podávána, také patří mezi několik 
chodů štědrovečerní večeře.

__Hlavní chod:__  

Halušky se zelím - dříve typický pokrm oblíbený u severních Slováků, který v dnešní době vystřídala smažená jídla jako je 
řízek či sýr s hranolkami a tatarkou.

__Dezert:__

Dezert, který by charakterizoval Slováky není. Často se jako dezerty podávají domácí koláče.

Na rozdíl od Maďarů jsou Slováci ve stravování konzervativní. Nejraději jedí doma s rodinou a vaří 
tradiční slovenská jídla. Ve světě patří slovenská kuchyně na rozdíl od maďarské k méně zdravým.



======LITERÁRNÍ  REŠERŠE======

V hledání zdrojů informací jsme nejprve spoléhali na velké pražské knihovny, z nichž nejpestřejší nabídku
titulů týkajících se dané problematiky nabídl fond Národní knihovny České republiky.
Převážná většina dostupných prací pochází od slovenských autorů, je psána slovensky, někdy s paralelním maďarským 
překladem. Většina děl  
není nijak velkého rozsahu. 

Publikace se většinou věnují tématu menšin na Slovensku obecně, hodně prostoru věnují historickým kořenům dnešního
stavu, pojednává se o institutu uherského vlastenectví, regionální uherské identitě. Autoři se věnují typickým
rysům a atributům identity v různých historických obdobích a také problémům se sebepojetím menšinových Maďarů na
Slovensku (Regionálna a národná identita v maďarskej a slovenskej histórii 18. - 20. storočia). 

Nejvíce prostoru je věnováno vývoji a stavu věcí ve 20. století, jsou popisovány dodnes velmi citlivé historické události,
jako např. Benešovy dekrety nebo Vídeňská arbitráž (Nútené presídlenie Maďarov do Čiech).

Rozebíráno je i období posledních 20 let (Maďarská menšina na Slovensku v procesoch transformácie po roku 1989). Autoři se věnují jak otázkám etnicity 
(úloha rodiny, jazyka, vzdělání - školství, okolí, 
kultura, vliv médií), tak otázkám politickým (lidská práva a práva menšin, územní samospráva,
občanská aktivita), které s tématem úzce souvisí. 


Pro jazykovou bariéru, kterou pro nás maďarsky psaná literatura tvořila, jsme pro zachování pestrosti pramenů využili též
slovensky a česky publikované materiály a články dostupné online.

======METODOLOGIE======


==Technika dotazování==

Vzhledem k charakteru naší práce jsme se zaměřili na využití kvalitativních výzkumných metod, a to standardizovaného rozhovoru.

Hlavními výhodami této metody jsou: vysoká validita získaných informací, možnost připravit si dotazy a správně formulovat otázky, tedy zaměřit se právě na tu část širšího tématu, která nás zajímá. Dále můžeme za výhody považovat nízké náklady spojené s užitím internetu, jako interaktivního prostředku komunikace a také relativně malou časovou náročnost (úspora času v porovnání s cestou do dotčených částí Slovenska a Maďarska, kde se naši respondenti nacházeli).

Mezi rizika metody standardizovaného rozhovoru bychom zařadili nízkou reliabilitu dat, užší reprezentativní vzorek, nepřirozenost interakční situace (tzv. sebestylizace respondenta). Toto riziko je spojeno zejména s absencí  osobního kontaktu při rozhovoru. Respondent může mít tendenci poskytnout nám informace “na které čekáme“. Tomuto můžeme předejít správnou konstrukcí otázek.((HUDEČKOVÁ, H., ZAGATA, L. //Sociologie ve veřejné správě//. 1. vyd. Praha : ČZU/PEF, 2007. 143 s. ISBN 978-80-213-1637-9.))

Jelikož jsme se snažili zachovat pestrost pohledů na danou problematiku, oslovili jsme 
Slováky ze Slovenska, Maďary ze Slovenska i Maďary z Maďarska. Proto bylo nutné některé otázky upravovat dle toho, do jaké 
skupiny se respondent řadil.



==Výběr respondentů==

Při hledání a výběru vhodných respondentů jsme využili společenský webový systém FACEBOOK. Jedná
se o systém sloužící hlavně k tvorbě sociálních sítí, komunikaci mezi uživateli, sdílení multimediálních 
dat, udržování vztahů a zábavě. 
Respondenty jsme vybírali z tématických skupin, do kterých se přihlašují lidé, kteří sdílí určitý názor. Volili jsme
například ze skupin nazvaných: 

“To, že žijem na JUHU neznamená, že som MAĎAR!“

“Slovensko Slovákom-Maďari za Dunaj“ 

“Som Maďar/ka a som na to hrdý/á !!“
 

“Aj ja sa kamarátim s Maďarmi, a čo?????“


Jak názvy skupin napovídají, již předem jsme měli víceméně jasno v tom, že respondenti budou mít nějaké povědomí o maďarské menšině na Slovensku a související problematice. To velmi usnadnilo hledání, poněvadž jsme nemuseli složitě shánět dotazované tak, aby jejich 
výpovědi byly z hlediska zaujímaných stanovisek vyvážené. 
Komunikace probíhala prostřednictvím zpráv skrze aplikaci na FACEBOOKu. 






======VLASTNÍ VÝZKUM======


Přestože jsme si vědomi, že řekneme-li Slovák, může jím být i Maďar žijící na Slovensku, pro zjednodušení budeme 
pojem používat pro označení Slováka jako člena etnické skupiny. 




__**Ad 1)	Myslíte si, že je nějaký rozdíl mezi Maďarem žijícím na Slovensku a Maďarem žijícím v Maďarsku?**
__

Slováci se na tuto otázku vyjadřovali víceméně dvěma způsoby – buď tvrdili, že vůbec neví, nebo byli poněkud 
odvážnější a pronesli, že všichni Maďaři jsou stejní.
 

**//„Rozdiel není, pretože Maďar či je v Maďarsku, alebo na Slovensku - opľúvajú nás z každej strany.“ 
//**

Občané Maďarska se jednohlasně shodli, že tím rozdílem je jazyk. Dialekt, kterým hovoří Maďaři na Slovensku, je prý 
jasně rozpoznatelný od spisovné maďarštiny. A nejen, že je rozeznatelný, ale údajně je i informuje, že řečník je 
právě “slovenským Maďarem“. Výslovnost a intonace připadala dotazovaným velmi vtipná. 

Slovenští Maďaři viděli často jako hlavní rozdíl také jazyk či konkrétně přízvuk. Dále odkazovali na rozdílné 
prostředí a výchovu, což podle nich způsobí největší odlišnosti. Žádný výjimečný rozlišující znak ale nepostřehli.

**//„Potom rozdiely medzi Maďarmi a Maďarmi zo Slovenska sú malé co sa týká genov, ale predsa sme boli vychovaný v inom 
prostredí. Na Slovensku do nás už od detstva tlčú, ze Maďar je zlý. Maďari utlačali Slovákov.“//** (slovenský Maďar) 






__**Ad 2)	Co podle Vás spojuje všechny Maďary (tzn.ty žijící na Slovensku i ty žijící v Maďarsku)?**__

Na tento dotaz se zástupci Slováků vyjadřovali nejednoznačně, jejich výpovědi nelze shrnout. Pro jednoho byl odpovědí 
jazyk, pro druhého historie (kde Maďaři vystupovali jako záporné postavy). Většinou ale na otázku vůbec nereagovali. 

Maďaři mohli k položenému dotazu říci více. Mezi často jmenované atributy patřilo, že Maďary spojuje radost ze života
 a jeho patřičné užívání, jídlo, schopnost spolupracovat, neustálá nespokojenost atd. 

Slovenští Maďaři pojali otázku úplně jinak. Členy jejich etnické skupiny prý spojuje hlavně jazyk, o kterém často
říkali, že je krásný (naopak Slováci maďarštinu považovali za jazyk zvláštní až “neposlouchatelný“). Dále se 
respondenti vraceli k historii a ke společným kořenům. Padaly i pojmy jako tradice a zvyky. Stejně jako Maďaři 
(jako majorita), zmiňovali i klasické jídlo. 


**//„…náš je dosť ťažký, ale bohatý a krásný jazyk... viacerí tu hovoria tzv. "po tótsky", čiže slovenskomaďarsky, ale to 
je akási asimilácia z oboch strán. Keď im je tak dobre, nech tak hovoria. Ja mám radšej maďarčinu, minule som 
vytvoril asi 100 nových rozumných nadávok, keď som niečo hľadal!“//**



**//„Maďarčinu ako jazyk nemusím, mal som bývalych spolužiakov maďarskej národnosti a boli to pohodoví  ludia, len keď 
začali vraviet po maďarsky mně to palilo uši.“//** (Slovák)



**//„Ak stratime ten jazyk, tak prestaneme byť i Maďarmi. Mam vela známich, ktorý si zobrali Slovensku, alebo sa vydali 
za Slováka a děti už Maďarsky neučia. Viem dokonca o pripadě, keď manžel zakazuje matke rozprávat Maďarsky s dětmi.
Lebo on nechce mat sku..ch Maďarov doma.“//**



Zde můžeme snadno vypozorovat, jaký vliv má na reakci respondenta společnost, ve které žije, tedy jak se liší 
uchopení otázky Maďary jako menšiny a Maďary jako majority. Maďaři (státní příslušností) v odpovědích ve většině 
případů jmenovali vlastnosti a charakteristiky, které by měly být pro zástupce jejich národností “typické“. 
U Maďarů, žijících na Slovensku, se často objevovaly pojmy související s jakousi národní hrdostí – tedy společný 
(krásný) jazyk, historie, cítit se Maďarem a být na to hrdý… Pravděpodobně právě jejich izolovanost a nižší počet 
způsobila, že svou národní identitu vnímají tímto způsobem.  

**//„Maďar je Maďarom podľa mňa, keď sa tak cíti, že je Maďarom, a je na svoju národnosť aj do istej mieri hrdý.“//** 
(slovenský Maďar)

**//„…Oni majú obvykle takú mentalitu, akú by sme mali mať všetci: sme hrdí na svoju a minulosť ale žijeme
 v prítomnosti.“//** (slovenský Maďar)






__**Ad 3)	Jak maďarskou menšinu na Slovensku vnímají Maďaři v Maďarsku?**__

Vzhledem k zaměření otázky jsme považovali za bezpředmětné pokládat ji Slovákům. 

Lidé v Maďarsku se o maďarské menšině vyjadřovali celkově kladně až neutrálně. Mnohdy uvedli, že sice nikoho takového
 neznají osobně, ale že vědí, jak špatně je s maďarskou minoritou na Slovensku zacházeno. Litovali jejich situaci
 a tvrdili, že hlavními aktéry jsou hlavně politici, radikalisté, nacionalisté a média.


**//„Pokud jde o slovenské Maďary, neznám žádného osobně. Myslím si, že to jsou milí lidé a je mi líto, v jaké jsou 
situaci – že na Slovensku nemají žádná menšinová práva.“//**


**//„Jinak o Maďarech na Slovensku moc nevím. Akorát to, že mluví zvláštním dialektem, který lehko rozpoznáme. Zní 
strašně vtipně, ale líbí se mi.“
//**

Participaci na zesílení utlačování maďarské menšiny na Slovensku přisuzují její zástupci také politikům, tedy hlavně 
maďarské vládě. Údajně se snaží pomoci, ale úsilí vede k opačným výsledkům. Většina maďarských Slováků
 je přesvědčena, že právě politické strany a nacionalisti jsou jediní, kdo o této minoritě vůbec něco ví. 
Ostatní obyvatelé Maďarska nemají dle názoru menšiny o její existenci tušení. 

**//„V Maďarsku kto si vôbec vie predstaviť, že v zahraničí existujeme aj my, pri tom, že si to predstaví, aj si to 
všimne, tí sú skoro len radikalisti!“//**


**//„Vlastne vedeli o nás len nacionalisti, obyvatelia obcí pri hraniciach a tí, ktorí tu mali korene kvôli deportácii. 
Obyčajný ľud v MR sa na nás len pozeral, keď sme im prezradili, že sme zahraniční, nerozumeli ani tomu, ako vieme 
ovládať maďarčinu tak dobre (niekedy lepšie, ako oni).“//**


**//„Predtým na nás pozerali Maďari z Maďarska ako na žobráka, do koho kopnú, teraz ako na žobráka, komu by chceli pomôcť a 
ľutujú sa nad nami, a svojou snahou nám tu všetko pokazia... Ale veď mi ni sme žobráci, a ľutovať by mohli svoju 
prázdnohlavosť.“
//**






__**Ad 4)	Vnímáte Maďary na území Slovenska jako hosty, nebo už se podle Vás integrovali do společnosti? Integrovali 
se podle Vás Maďaři do slovenské společnosti, nebo jsou spíš považováni za hosty? Cítíte se na Slovensku spíše jako 
hosté, nebo se cítíte být plně integrováni do společnosti?
**__

Slováci jednoznačně považují Maďary na “svém“ území za hosty, někteří spíše za vetřelce. I Slováci, kteří se s Maďary
 přátelí, uvádějí, že si nemyslí, že se menšina plně integrovala do majoritní společnosti. Považují ale za kladnou 
stránku minority, že si udržují vlastní charakteristiky. 

**//„…Chovanie, jednanie, vzťahy,proste všetko je ine - myslia si že ked ich je v SR 500000 tak ze sa poondieme
 z nich - majú všetko čo im treba - a nevážia si to....“ 
//**

U Maďarů v Maďarsku je znát, že své názory si utvářejí na základě  informací, které jim podávají média. Menšina na 
Slovensku se dle nich neintegrovala, protože kdyby ano, neslýchali by stále o konfliktech, které se na Slovensku 
odehrávají. 

Ani slovenští Maďaři si nemyslí, že by se plně do slovenské společnosti integrovali. Děti například prý většinou 
navštěvují maďarské školy na Slovensku. Nemálo respondentů ale jako velký problém uvedlo, že jako hosté se cítí i v 
Maďarsku a že vlastně nikde nejsou doma. 

**//„Náš duševný problém je, že 5. decembra roku 2004 Maďarsko cez jedno hlasovanie poslal nám odkaz: Vy nie ste naši!, 
tu sa zase SNS nás chce zbaviť.“//**


**//„Ale to je smutne, že na Slovensku som Maďarom, ale v Maďarsku som Slovákom, takže nikde nie som doma.“
//**






__**Ad 5)	Jak příslušníci maďarské menšiny vycházejí se slovenskou majoritou?**__ 

Nacionalisticky smýšlející Slováci se k této otázce vyjadřovali poměrně obsáhle. Od názorů, že Maďaři nejsou schopni 
se přizpůsobit, se často dostali až k mnohem radikálnějším výpovědím. Mnoho z respondentů není spokojeno hlavně s 
poměrně častým používáním maďarštiny v některých regionech. Problémy dávají za vinu právě neschopnosti nebo neochotě 
Maďarů se přizpůsobit, hlavně tedy používat slovenštinu. 

**//„Napr.sťažujú sa na jazyk...ale ved na Slovensku po slovensky a nie po madarsky.“//** 


**//„Da sa s nimi žiť, ved sme boli dlho spolu, ale niektorí sú provokatéry a tí by mali ísť domov. Slovensko patrí 
Slovákom!...A Madari za Dunaj!“
//**

Ostatní Slováci uvádějí, že hlavně mladí lidé z majoritní a minoritní společnosti spolu vycházejí velmi dobře. 
Dále se často objevovaly odpovědi, že co se týče Maďarů, nesnáší pouze konkrétní jedince, ne celou minoritu. 

**//„V Komárne nie je žiadny problém medzi Maďarom a Slovákom. Já si myslím, že to je iba politika.“
//**

Maďarští Slováci byli ve svých odpovědích znatelně mírnější a o majoritě se vyjadřovali více pozitivně. Tvrdili, 
že problémy se řeší na státní úrovni, jde hlavně o politiku, ale lidé spolu obyčejně vycházejí dobře. Problémy jsou 
dle jejich názoru pouze s těmi, kteří žádného Maďara nikdy nepoznali a názor si utváří na základě toho, co se jim 
donese. 

**//„Na druhej straně su Slovaci, ktorým je tiež od detstva vsugerovane ze Maďar je zlý. Aj preto sa nedá nahněvat na 
Slováka, ktorý pozná Maďarov len z knižiek, že averziu voči Maďarom.“//**


**//„Tu na celej dĺžke južného Slovenska oba národy žijeme spolu celkom kľudne, mladí sa kamarátia a nijaké idioti v 
parlamente nás neohrozujú, lebo sa poznáme.“//** 



**//„Môj vzťah k nim je obyčajný, radšej dobrý, neznášam jedincov, a nie celý národ! “//
**

======ZÁVĚR======

Po analýze všech nasbíraných dat jsme dospěli k názoru, že nejvýraznějším prvkem, tvořícím
a ovlivňujícím
identitu Maďara na Slovensku, je především znalost maďarštiny jako společného jazyka dané komunity. 
Jazyk je často spojován s národní hrdostí, a tak je Maďary na Slovensku svým způsobem veleben. A také právě pocit hrdosti, vyvolaný příslušností k maďarskému etniku, byl u respondentů častým jevem. 
Dalšími důležitými prvky identity jsou společné kořeny a historie (podobná kolektivní paměť). 

Zajímavou skutečností, zkoumáme-li identitu skupiny, je, že příslušníci maďarské menšiny na Slovensku, i přes uvědomění si sebe sama, často nejsou
vnímáni v Maďarsku jako Maďaři a na Slovensku zase nejsou chápáni jako Slováci. Sami pak docházejí k myšlenkám, kde je vlastně jejich pravý domov.


I v dnešní uvolněnější době se maďarská menšina musí potýkat s problémy a nepochopením, avšak často jsou konflikty
uměle vytvořeny různými mediálními subjekty, politickými uskupeními a nacionalistickými či radikálními organizacemi.
"Obyčejní" lidé z dotčených oblastí při zamyšlení přiznávají velký vliv při rozdmýchávání 
případné nesnášenlivosti právě médiím, a ve skutečnosti si uvědomují, že soužití majority s minoritou obecně není
zdaleka tak problematické, jak některé hromadné sdělovací prostředky uvádějí.  

{{2014: wiki:vlajka_2.jpg |Vlajka 2}}

======ZDROJE INFORMACÍ======

//FACEBOOK// [online]. FACEBOOK, 2010. Dostupný z WWW: <http://facebook.com>.

//Maďaři a trianonská křivda// [online]. Politický zápisník Bohumila Doležala, 2001 [cit. 2010-04-30]. Dostupný z WWW: <http://bohumildolezal.lidovky.cz/texty/u045-03.htm>.

//Maďarská menšina na Slovensku// [online]. Vesmír, 2008 [cit. 2010-04-30]. Dostupný z WWW: <http://vesmir.cz/clanek/madarska-mensina-na-slovensku>

//Historie.cs (eu): Slováci a Maďaři// [online]. CT24, 2009 [cit. 2010-04-30]. Dostupný z WWW: <http://ct24.cz/textove-prepisy/69610-slovaci-a-madari/>.

ŠUTAJ, Š., HOMIŠINOVÁ, M., SÁPOSOVÁ, S., ŠUTAJOVÁ, J. //Maďarská menšina na Slovensku v procosoch transformácie po roku 1989 (Identita a politika)//. 1. vyd. Prešov : Universum, 2006. 140 s. ISBN 80-89046-41-X.

ŠUTAJ, Š. //Národ a národnosti na Slovensku v transformujúcej sa spoločnosti - vzťahy a konflikty//. 1. vyd. Prešov : Universum, 2005. 306 s. ISBN 80-89046-28-2.

ŠUTAJ, Š., SZARKA L. //Regionálna a národná identita v maďarskej a slovenskej histórii 18. - 20. storočia.// 1. vyd. Prešov : Universum, 2007. 188 s. ISBN 978-80-89046-43-0.

ŠUTAJ, Š. //Nútené presídlenie Maďarov do Čiech//. 1. vyd. Prešov : Universum, 2005. 156 s. ISBN 80-89046-29-0.
Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Nástroje pro stránku
