uplatneni_vzdelani_v_cr_ziskaneho_na_ukrajine [ Hospodářská a kulturní studia (HKS)]

Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
====== Uplatnění vzdělání získaného na Ukrajině na pracovních postech v České republice ======
Lucie Beluská, Kristýna Kupčíková, Martin Lešenar, Kamila Vichová, Michal Zbořil, 2011
===== 1. Úvod =====


V České republice žije přes 120 tisíc Ukrajinců. Dle údajů Ředitelství služeb cizinecké policie Ministerstva vnitra ČR byl celkový počet cizinců k 31. 8. 2010 v ČR zjištěn na 426 511. Ukrajinci v počtu 127 267 k uvedenému datu tvoří 30 % z nich a představují tak nejpočetněji zastoupenou skupinu cizinců žijících na našem území.((//Počet cizinců v ČR - cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství.// Český statistický úřad. [online]. c. 2009. [cit. 2010-11-08]. Dostupné z: <http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/A80053948D/$File/c01t01.pdf>.)) Zároveň jsou i nejaktivnější skupinou cizinců na pracovním trhu ČR. Tato práce si klade za úkol zjistit, zda a jak mohou uplatnit občané ukrajinské národnosti vzdělání, které získali ve své vlasti. 



===== 2. Cíl práce =====
 

Cílem práce je přiblížit situaci Ukrajinců dlouhodobě žijících v ČR v souvislosti s možnostmi jejich uplatnění na místím trhu práce. Dílčím cílem je stručně charakterizovat životy dotázaných Ukrajinců po příchodu do ČR.

===== 3. Výzkumná otázka =====


Mohou Ukrajinci uplatnit své vzdělání získané doma na Ukrajině na trhu práce v ČR? Na jaké pozice jsou v ČR nejčastěji obsazováni? Jsou spokojeni se životem, který v ČR vedou? 

===== 4. Literární rešerše =====

Ukrajinská migrace do českých zemí má dlouhou historii, která sahá až do 16. století, kdy začínali Ukrajinci přicházet jako žoldáci, studenti a sezónní dělníci. Koncem 19. století začali z politických důvodů přicházet i zástupci ukrajinské inteligence, kteří vytvořili velice aktivní komunity v udržování a rozvoji své kultury. Tato sRpení navíc podporovala snahu ukrajinského státu o politickou nezávislost. Německá a později ruské okupace České republiky způsobila zákaz a následně zánik těchto komunit a asimilování prvních emigračních vln. Současná, tzv. 4. vlna Ukrajinců přicházejících v 90. letech 20. století po otevření hranic, byla motivována převážně špatnou ekonomickou situací na Ukrajině.((LEONTIYEVA, Y. //Ukrajinci v ČR.// Sociologický ústav AV ČR. [online]. c. 2005. [cit. 2010-11-21]. Dostupný z: <http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=200&lst=119>.))

Kvalifikací a vzděláním ukrajinských migrantů se detailně zabýval výzkumný tým doc. Drbohlava, z jehož studií vyplývá, že nejdůležitějšími znaky ukrajinských pracovních migrantů jsou jejich poměrně vysoká kvalifikace, díky vzdělání získanému v domovské zemi, a významně nižší postavení na trhu práce v ČR, které často neodpovídá jejich kvalifikaci. ((DRBOHLAV, D., LUPTÁK, M., JANSKÁ, E., ŠELEPOVÁ, P. //Ukrajinská komunita v České republice.// Přírodovědecká fakulta UK v Praze, 1999.)) Oproti tomu studie M. Horákové založená na kvantitativním výzkumu zaměstnaných cizinců (2001) zjistila, že 17 % zaměstnaných ukrajinských migrantů má pouze základní vzdělání, 44 % jsou vyučení, 27 % má maturitu a 12% má dokonce vysokoškolské vzdělaní. Tato zjištění nesvědčí o nadprůměrné vzdělanosti ukrajinských pracovníků.((HORÁKOVÁ, M. //Zaměstnávání cizinců v České republice. Část I. Integrace cizinců na trhu práce v České republice.// Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2001.))


__Pozice cizinců na trhu práce v ČR__

Cizinci přicházející ze zemí, které nejsou členy EU, a chtějí se ucházet o práci v ČR, to nemají jednoduché. V první řadě může být cizinec přijat do zaměstnání a zaměstnáván jen tehdy, má-li platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu na území České republiky, nebo je-li držitelem zelené karty. Naproti tomu zaměstnavatel, které chce cizince zaměstnat na volných pracovních místech, musí mít dle cizineckého zákona svá volná místa nahlášena na místně příslušném Úřadu práce (v Praze dle obvodů), a to do pěti kalendářních dnů po jejich vytvoření. Pokud místně příslušný Úřad práce nenalezne na volné pracovní místo občana ČR, může zaměstnavatel podat žádost o povolení k získávání občanů ze zahraničí na tato volná pracovní místa. Teprve, když zaměstnavatel povolení získá, může cizinec podat žádost na místně příslušném Úřadu práce (dle adresy zaměstnavatele).


__Předpoklady__

Dle Drbohlava

- Ukrajinci vykazují poměrně vysokou pracovní kvalifikaci

- Ukrajinci mají významně nižší postavení na trhu práce v ČR

- Ukrajinci pracují na pozicích, které neodpovídají jejich kvalifikaci.

Dle Horákové

- 17 % zaměstnaných ukrajinských migrantů má základní vzdělání, 44 % jsou vyučení, 27 % má maturitu a 12% má vysokoškolské vzdělaní a tato zjištění nesvědčí o nadprůměrné vzdělanosti ukrajinských pracovníků.

Podle našeho názoru může k relativní vysoké kvalifikovanosti ukrajinských migrantů přispět fakt, že obvykle vykonávají pracovní pozice s velmi nízkou potřebou kvalifikace. Takže ač se mohou zdát na první pohled výsledky zkoumání Horákové a Drbohlava protichůdné, tak oba předpoklady mohou být platné.


===== 5. Metodologie =====

Seminární práce je zpracována na základě kompilace odborné literatury a vyhledávání potřebných informací z dostupných internetových zdrojů. Literární rešerše vychází ze sumarizace dat z odborných prací Drbohlava a Horákové a článků z internetového sociologického magazínu Socioweb. Zdroje, ze kterých je čerpáno, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Z literární rešerše vyplynuly předpoklady, které budou v závěru na základě skutečností zjištěných v praktické části řízeným rozhovorem buď potvrzeny nebo vyvráceny. Součástí praktické části je také stručná charakteristika respondentů, s nimiž byl rozhovor veden. Ta je k nahlédnutí v příloze. 

Veškeré informace od ukrajinských migrantů uvedené v praktické části byly získány pomocí otevřeného řízeného rozhovoru. Ten je na rozdíl od neřízeného rozhovoru jednodušší na vyhodnocování, neboť je respondentům kladena stejná skupina otázek. V tomto případě určuje důležitost otázek tazatel, které vymýšlí na základě znalosti okolí respondentů nebo jich samotných. Tímto typem rozhovoru chce dojít k jasným a konkrétním informacím. Charakter řízeného rozhovoru se blíží formě dotazníku a díky tomu lze získat hromadné informace vhodné ke statistickému zpracování. Spolupráce respondentů a jejich ochota zodpovídat jednotlivé dotazy je klíčová.

Všichni dotázaní byli při rozhovoru velice vstřícní, což však mohlo být způsobeno faktem, že se s tazatelkou znají. Bez výjimky byli upřímně překvapeni, proč jsou jim kladeny otázky týkající se jejich dosaženého vzdělání získaného na Ukrajině, zaměstnání, které zde vykonávají, kdy přijeli do ČR a proč apod. Autoři předpokládají, že pokud by tazatele neznali, na kteroukoli z otázek by odpovídali opravdu neradi, pokud vůbec. 
 

===== 6. Praktická část =====


Průzkumu se zúčastnilo šest Ukrajinců bydlících v Praze 4 - Krči. Všichni jsou v ČR na pracovní vízum, které je třeba obnovovat každé dva roky. 
Všichni se shodují v zásadních bodech týkajících se jejich odchodu z rodné Ukrajiny, příchodu do ČR a pohledu na život. ČR si vybrali jednoznačně proto, že od Ukrajiny není daleko a i zdejší mentalita je jim poměrně blízká. Přestože se domů stále vrací, a to většinou 2x do roka, protože na častější návštěvy nemají čas (uvolnění od zaměstnavatelů) ani prostředky, nikdo z nich nepočítá s možností vrátit se na Ukrajinu v produktivním věku nastálo. S návratem však počítají, ale buď až na stáří nebo v momentě, kdy si najdou partnera a budou chtít založit rodinu. Možnost opětovného návratu do ČR i s rodinou ale nezavrhují. Dva z dotázaných, konkrétně Marie a Grygorij, již začali přpravovat potřebná povolení k tomu, aby do České republiky mohli přivézt i své děti. 

Všichni bez výjimky přišli do ČR za prací a za penězi, neboť se shodují v tom, že na Ukrajině je život velmi těžký v ohledu na tyto dva faktory. Jak říká Irena: „...ále, doma si vyděláš málo a ceny jsou hrozně vysoký", spotřební zboží není o mnoho dražší než v ČR, ale vzhledem ke mzdám si tamní obyvatelé mohou dovolit nakoupit podstatně méně. Rozmanitost spotřebního zboží je však podle jejích slov překvapivě srovnatelná s našimi poměry. I to je jedním z důvodů, proč pro Ukrajince přesídlení do ČR není tolik náročný. Všichni si velice cení výše mezd, které zde dostávají a ze kterých často živí nejen sebe, ale také rodinné příslušníky na Ukrajině. 

Vzhledem k poměrně početné ukrajinské komunitě žijící v ČR, a zejména pak přímo v Praze, dotázaným ani nevadí, že pro Čechy jsou „pouhými" cizinci. Žijí si zde své životy, a přestože většina z nich mluví srozumitelně česky a nedělá jim problém začlenění do společnosti, tráví většinu času mezi „svými". V důležitých událostech, ať už se jedná o soukromé oslavy narozenin nebo slavení národních svátků, se setkává větší počet známých a slaví společně. Všichni z nich jsou velkými vlastenci, dodržují mnoho z ukrajinských tradic a zvyklostí, vaří ukrajinské pokrmy a pijí domácí vodku. 

Práce, kterou v ČR vykonávají, z drtivé většiny neodpovídá dosaženému vzdělání ani zaměření. Všichni dotázaní ukončili vzdělání maturitou, nicméně zde pracují téměř bez výhrady na typických stereotypních postech - ženy pracují jako uklízečky, popřípadě hospodyně a muži pracují ve stavebnictví. Mužům se však není co divit, neboť dle slov Miši, který je vyučený automechanik: „…no to já bych klidně šel dělat do autodílny, ale kámoš (také automechanik, pozn. autora) říkal, že na stavbě si pak vydělal mnohem víc". A tak Mišo, stejně jako jiní Ukrajinci, pracuje na stavbě. Nedělá však práci zedníka nebo jiné řemeslo, ale dle svých slov „kdeco". Jiný z dotázaných, Gríša, který je vyučený elektrotechnik, je zde zedníkem, specializující se na stavbu schodišť. Pokud je nabídek na stavbu schodišť málo, spokojí se prakticky s jakoukoli jinou činností na stavbě.

Podrobnější charakteristiky jednotlivých respondentů jsou obsaženy v příloze.

===== 7. Závěr =====

Výchozí předpoklad, že Ukrajinci vykazují poměrně vysokou pracovní kvalifikaci, avšak na českém trhu práce vykonávají pozice, které jí neodpovídající a zastávají velmi malou pozici na trhu, se v praktické části stoprocentně potvrdil. Druhý předpoklad týkající se dosaženého vzdělání se nepotvrdil, neboť výběrový soubor respondentů byl příliš malý na vyvozování závěrů a jejich gereralizaci. Všech šest dotázaných má maturitu, jedna z nich dokonce získala titul bakalář. Tento fakt pouze dokazuje, že respondenti patří dle studie Horákové ke 39 % Ukrajinců s vyšším vzděláním. 

Všichni dotázaní se jednohlasně shodli na tom, že práci ve svém oboru zde v ČR vykonávat nemohou, a to nejen kvůli jazykové bariéře, ale především kvůli tomu, že zaměstnavatelé nemají zájem zaměstnávat cizince. Pokud už se najdou tací, kteří jsou ochotni je zaměstnat, problém nastává ve složité administrativě, která je nutná k zaměstnání cizince bez závislosti na národnosti. Mezi dotazovanými jsme se setkali i s faktem, že někteří Ukrajinci raději pracují "na černo", přestože zde žijí na pracovní vízum. 

Otázka výběru zaměstnaní je z většiny případů ovlivněna finanční stránkou, je to také hlavní důvod, proč Ukrajinci přicházejí na český pracovní trh. Finanční ohodnocení pracovních postů, které Ukrajinci v České republice zastávají, není nijak závratné, avšak i tak představuje hlavní důvod jejich pobytu zde. Ze svých mezd jsou schopni vést tady plnohodnotný život, a navíc také posílat část vydělaných peněz členům rodiny na Ukrajinu. Výhodnější finanční stránka zapříčiňuje, že někteří z nich jsou ochotni opouštět své rodiny na celé roky i desetiletí a vracet se domů pravidelně pouze na jeden měsíc v roce. Díky početné ukrajinské komunitě, která zde žije, společensky příliš nestrádají, protože jsou mezi nimi pevné přátelské vztahy. V České republice jsou tedy v rámci možností spokojeni.

Podle informací zjištěných řízeným rozhovorem jsou ukrajinští migranti zaměstnáváni na stereotypních místech. Ženy nejčastěji pracují jako uklízečky (domácností, kanceláří, hotelů,...), v lepším případě se mohou dostat i např. na místo recepční stejně jako jedna z respondentek. Muži v drtivé většině pracují jako pomocná síla na stavbách, popřípadě vykonávají nějaké konkrétní řemeslo.

Ačkoli žádný z respondentů nepracuje v České republice ve svém oboru, s vykonávaným zaměstnáním jsou spokojeni, a to především z hlediska finančního ohodnocení. 

===== 8. Seznam použité literatury =====

DRBOHLAV, D., LUPTÁK, M., JANSKÁ, E., ŠELEPOVÁ, P. //Ukrajinská komunita v České republice//. Přírodovědecká fakulta UK v Praze, 1999.

HORÁKOVÁ, M. //Zaměstnávání cizinců v České republice. Část I. Integrace cizinců na trhu práce v České republice.// Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2001.

LEONTIYEVA, Y. //Ukrajinci v ČR//. Sociologický ústav AV ČR. [online]. c. 2005. [cit. 2010-11-21]. Dostupný z: <http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=200&lst=119>.
 

//Počet cizinců v ČR - cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství//. Český statistický úřad. [online]. c. 2009. [cit. 2010-11-08]. Dostupné z: <http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/A80053948D/$File/c01t01.pdf>.
 







===== 9. Přílohy =====

==== 9.1 Charakteristika dotázaných respondentů ====


=== 9.1.1 Marie, 36 let a Grygoryj, 37 let ===


Marie a Gríša jsou manželé už 17 let a mají spolu stejně starého chlapce a dvojčata dívky ve věku 16 let. Z Ukrajiny odešli už v roce 2000, šest let strávili v Polsku, kde žije také poměrně velká skupina Ukrajinců. Nebyli tam však spokojeni se zaměstnavateli a rozhodli se pro odchod ze státu. V roce 2006 se usadili v ČR v Praze 4 a žijí zde dosud. Domů na Ukrajinu se vrací sporadicky, většinou 2x ročně a tráví tam s dětmi v průměru měsíc. V současnosti vyřizují potřebná povolení a jiné administrativní záležitosti, aby mohli do České republiky přivézt také své tři děti.

=== 9.1.2 Solomia, 23 let ===


Na Ukrajině vystudovala anglickou filologii a získala titul bakalář. V době studia se domů na Ukrajinu vracela 3x ročně, za poslední rok tam však nebyla ani jednou, navíc se zpět ani vracet nechce. Sama říká: „...možná, až budu stará“. O české občanství však nestojí. Z Ukrajiny odešla na konci roku 2007 a od té doby žije v ČR. Pracuje na recepci hotelu St. Havel v Praze 4 a svého zaměstnavatele si chválí. Začala se navíc zaučovat také v kuchyni, kde má kolem sebe příjemné lidi, nicméně s nadřízeným není spokojená. Za krátko by právě na pozici kuchařky měla podepisovat jako jedna z mála Ukrajinců stejnou pracovní smlouvu, jakou mají uzavřenou i Češi. Tuto práci získala jen díky tomu, že nabízená mzda je natolik nízká, že se nenašel žádný Čech, který by o ni stál. Vyplácená mzda se totiž příliš neliší od podpory v nezaměstnanosti, kterou občané ČR pobírají. Sama však přiznává, že vystudovanému oboru by se věnovat nechtěla, zajímá ji fotografie a design.   

=== 9.1.3 Zorjana, 36 let ===


Zorjana odešla z Ukrajiny v roce 2007 kvůli nízkým mzdám v práci. Byla jí nabídnuta práce ve Varšavě, ale kvůli administrativním problémům nakonec nemohla nastoupit, takže se o několik týdnů později přestěhovala do ČR. Nemá děti a je svobodná. Na Ukrajinu by se sice vrátila ráda, ale sama tomu moc nevěří. Vrací se tam tedy alespoň 2x ročně. Vystudovala technikum (obdoba vyšší odborné školy) v oboru telekomunikací – elektromontér, a na Ukrajině pracovala na poště. V Čechách pracuje jako pokojská v hotelu na Praze 9 a o svém platu říká, „že jí zkrátka musí stačit“.  

=== 9.1.4 Irena, 36 let ===


Irena přišla do ČR v roce 2006 ze stejného důvodu jako Zorjana, tedy kvůli nízkým mzdám, a stejně jako ona pracuje na Praze 9 v hotelu jako pokojská, což obnáší asi 4-5 hodin práce každý den včetně víkendů. Navíc ve všední dny večer chodí uklízet kancelářské prostory, aby měla více peněz. Se Zorjanou také pochází ze stejného města a má vystudované technikum se stejným zaměřením. Domů na Ukrajinu se vrací asi 2x ročně, ale zůstat chce určitě v ČR. Je svobodná a bezdětná.

=== 9.1.5 Miša, 24 let ===


Miša do ČR přijel v roce 2007 hned po absolvování vojny. Jeho důvod byl více než prostý: „Šli kamarádi, tak jsem šel s nima“. Všichni sem přišli za penězi. Mišo je původně automechanik, ale v ČR pracuje na stavbě a dělá, co je třeba. Automechanika by tu dělat nechtěl, protože na stavbě si vydělá více peněz. Ví to, protože jeden z jeho ukrajinských přátel dělá v ČR právě automechanika a dostává podstatně méně peněz než on. Se svou prací je tudíž velmi spokojený a fakt, že ho zaměstnává Rus – mafián, vůbec neřeší, neboť ti zde zaměstnávají mnoho jiných cizinců. Na Ukrajinu se vrací 3-4x do roka a plánuje, že se tam vrátí až kvůli manželství a rodině, na což je dle vlastních slov zatím moc mladý.
Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Nástroje pro stránku
