zivot_ukrajincu_v_ceske_republice_a_jejich_zacleneni_do_ceske_spolecnosti [ Hospodářská a kulturní studia (HKS)]

Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
====== ASPEKTY ŽIVOTA UKRAJINCŮ V ČESKÉ REPUBLICE =======
====== 1. Úvod ======

{{2014:ukrajinec.jpg?250  |Makám.. makám.. makám..!!}}{{2014:ukrajinec_2.jpg|V práci je dnR ale pohoda..!}}Na Ukrajince žijící v České republice existuje mnoho rozdílných pohledů. Mnozí z nás  je považují za přistěhovalce, kteří berou lidem v České republice práci. Jedni je vidí pouze jako dělníky, jejichž životním údělem je práce na stavbách. Druzí je zase vnímají jako lidi, kteří u nás chtějí začít nový život. Další jsou toho názoru, že do České republiky přišli za lepší prací a vyššími výdělky a jiní v nich zase spatřují členy východoevropských gangů, pro které je naše republika //„jen dalším místem jejich podnikání“//.

Názory na Ukrajince se liší člověk od člověka, ale málokdo ví, jak zde vlastně tito lidé žijí, proč do České republiky vůbec přišli a jaké mají představy o své další budoucnosti.

====== 2. Cíl ======

Cílem této naší seminární práce není popis života Ukrajinců v České republice do nejmenšího detailu, ale naším úkolem a cílem je podrobit ústní konfrontaci vybrané jednotlivce z řad Ukrajinců a zjistit tak informace týkající se vybraných aspektů života ukrajinské komunity žijící zde v České republice. Především bychom chtěli získat informace týkající se jejich zaměstnání, údaje o jejich pobytu u nás a jejich spokojenosti, v neposlední řadě také o jejich plánech a úvahách do budoucna. Naším dalším, dílčím cílem je zmapování příchodu Ukrajinců do České republiky.
===== 2.1. Výzkumná otázka =====

{{2014:http://www.uk2.net/blog/wp-content/uploads/mooooney.jpg?nolink&150 |Pěkný "toaleťák", že..?}}
Co je tou //"hybnou silou"//, která doslova přitahuje Ukrajince do České republiky ? Je to vidina větších finančních výdělků ?

Nebo snad vidina lepších podmínek pro život, práci a celkové uplatnění se ? Nebo je onou silou pouze //"prostá touha po lepším bytí"// ?

====== 3. Metodologie ======

Seminární práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Pro teoretickou část práce jsme využili především sekundární zdroje informací (odbornou literaturu a články z internetu).

Pro zpracování praktické části jsme pak zvolili metodu dotazování, respektive metodu řízeného rozhovoru. 

Výhodou dotazování prostřednictvím dotazníku je především jeho standardnost. Další výhodou je jeho zpětná vazba, protože tazatel má možnost vysvětlit respondentovi případné nejasnosti a také větší možnost získat důvěru dotazovaného. Nevýhodou dotazování (v případě početného souboru dotazovaných) je pak jeho časová, organizační a finanční náročnost.

Výhodou metody řízeného rozhovoru je možnost získat většinu požadovaných informací. Otázky můžeme během rozhovoru dále rozvíjet a získávat tak další informace. Nevýhodou této metody může být neochota dotazovaných odpovídat na určité otázky a její časová náročnost. 

----

V praktické části se ukázalo, že výhodnější je pro náš výzkum metoda přímého rozhovoru, protože respondenti odpovídali na předem připravené otázky, případné nejasnosti jim byly ihned vysvětleny a oni mohli své odpovědi dále rozvést a upřesnit. Naopak u dotazníkové metody jsme získali pouze jednoduché odpovědi bez možnosti dodatečného doplnění dalších, či ne zcela úplných informací.

====== 4. Literární rešerše ======
===== 4.1 Stručný historický vývoj a dnešní sociálně-ekonomická a demografická situace Ukrajiny =====

Prvním slovanským státem na území dnešní Ukrajiny byla Kyjevská Rus, která vznikla v druhé polovině 9. stol. 
	
Jedním z historických mezníků byla v 17. století dohoda o sjednocení Ukrajiny s Ruskem. Původní autonomie Ukrajiny byla carským Ruskem posléze zcela eliminována. Tento stav trval až do první světové války, kdy po Velké říjnové socialistické revoluci a následné občanské válce získala Ukrajina na krátkou dobu samostatnost. 

Po vítězství //„rudých“ (bolševiků)// se stává jednou z republik Sovětského svazu. Ve třicátých letech dvacátého století zemi postihl hladomor, který vzal život nejméně 11 milionům obyvatel. 

Po druhé světové válce byla k Ukrajině připojena Podkarpatská Rus - část bývalého Československa. 

V r. 1986 došlo k jaderné katastrofě v atomové elektrárně v Černobylu, jejíž následky jsou pociťovány dodnes. V jejím důsledku zůstalo 10 % celkové rozlohy země silně radioaktivní. Počet obětí nebyl nikdy oficiálně zveřejněn, představuje ale řádově desítky tisíc  v důsledku ozáření. Rozvoj jaderné energetiky byl po havárii zastaven. 

Po rozpadu SSSR v roce 1991 vyhlásila Ukrajina samostatnost. Země odolala následné snaze Ruska o zpětné  připojení k Ruské federaci (hlavím sporem byl a je Krymský poloostrov, ten je dnes autonomním územím, protože převážná část obyvatel je ruské národnosti), avšak energetická závislost a četné příbuzenské vztahy jsou příčinou tendencí k obnovení těsnějších vazeb s Ruskem.  

Vysvětlení lze spatřovat v tom, že Ukrajinci díky samostatnosti nezaznamenali ve svém životě výraznější pozitivní změny. Naopak, došlo ke zhoršení ekonomické situace a sociální ochrany obyvatelstva, k úpadku kultury a veřejné morálky a k růstu zločinnosti a korupce. ((http://www.mighealth.net/cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_informace_o_Ukrajin%C4%9B[ on- line] [cit. 2009-12-26]))

Po Rusku byla Ukrajina nejdůležitějším ekonomickým komponentem bývalého SSSR. Zdědila ekonomiku založenou na těžkém průmyslu, přestože byla nazývána „obilnicí Evropy“ díky pověstné černozemi, kvalitní půdě vhodné pro pěstování zejména obilí.

Novodobé ekonomické reformy přinesly jenom částečný efekt. Na vině je řada faktorů, z nichž k nejvýznamnějším patří existence rozsáhlých sítí organizovaného zločinu, neschopnost státu zaručit dodržování zákonů, korupce (99. místo ze 163 zemí podle Transparency International ) a vysoké daně při nízkých příjmech většiny obyvatelstva. 

HDP na hlavu teprve v posledních letech dosahuje úrovně roku 1989. Ekonomický vývoj je v současnosti relativně pozitivní (7,5% růst HDP v roce 2007). Nezaměstnanost je sice dlouhodobě nízká (2,2% v roce 2006), avšak sociální situace většiny zaměstnaných se od nezaměstnaných příliš neliší. Pracovní trh není schopen nabídnout dostatek vhodných pracovních míst pro práceschopné obyvatelstvo. Pod hranicí bídy žije dlouhodobě téměř třetina obyvatelstva (v r. 2003 - 29%). ((http://www.mzv.cz/ Ukrajina[ on- line] [cit. 2009-12-26])) ((http://cs.wikipedia.org/wiki/Ukrajina[ on- line] [cit. 2009-12-26]))

Podle odborníků je demografická situace na Ukrajině velice vážná. Během posledních 10 let reforem se ukrajinská populace zmenšila o několik miliónů. Pokud bude tato tendence pokračovat, pak v roce 2050 zbude pouze 32 milionů obyvatel (oproti 42 milionům v roce 1992). Experti Fondu Svoboda varují, že nedostatek adekvátních opatření může mít za následek oslabení politické, ekonomické a obranné bezpečnosti země a způsobí reálné nebezpečí ztráty nezávislosti. ((http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=160 [ on- line] [cit. 2009-12-26])) 

Experti Programu rozvoje OSN uvádějí, že ukrajinské ženy žijí ve společnosti, která je zbavuje jejich práv. Jsou také znepokojeni tím, že v ukrajinské společnosti je výrazná disproporce mezi počtem mužů a žen. Zdůrazňují, že společnost důsledně dodržuje patriarchální uspořádání. Zároveň se potvrzuje, že muži nesou hlavní břemeno sociálně-ekonomické. Následkem je potom strmé snížení délky života mužů. Většina nejvyšších funkcí na Ukrajině náleží mužům. V parlamentě připadá na každou ženu 19 mužů. Názory mnoha občanů jsou takové, že se cítí bezmocní vůči představitelům státních orgánů - stejně jako za éry Sovětského svazu, a vlastně odjakživa. Proto se doposud občan a stát trvale vzájemně podvádějí. Odsud pramení korupce a úplatky, masové drobné okrádání státu. Přetrvává spoléhání nikoliv na stát, ale na přímé osobní vztahy, tzv. //"malý sociální kruh"//.

==== 4.1.1 Ukrajinská emigrace a migrace na české území ====

Příchod Ukrajinců na naše území má svou dlouhou historii. Již v 16. a v 17. století lze nalézt první zmínky o přítomnosti Ukrajinců v Čechách a na Moravě, kdy začínali přicházet jako vojenští žoldnéři a malá část jako studenti.

První intenzivnější migrace se začala po připojení části Haliče a Bukoviny k habsburské monarchii. V této době na našem území pobývalo větší množství Ukrajinských důstojníků a také se začali objevovat první tzv. sezónní dělníci. K této „první vlně“ migrace se připojila koncem 19. století haličská inteligence, a to především z řad učitelů a studentů, kteří opouštěli mateřskou zemi z politických důvodů.

Ve dvacátých letech minulého století nastává druhá ukrajinská emigrační „vlna“. Ta je způsobena Velkou říjnovou socialistickou revolucí a následně občanskou válkou, v níž byla snaha Ukrajinců vydobýt si vlastní nezávislost na Rusku (to se podařilo na necelé dva roky). Po porážce boje za nezávislost se Ukrajina stává součástí SSSR. V této vlně opouští Ukrajinu především lidé, kteří nesouhlasí s politickým vývojem. 

Ukrajinská emigrační komunita žijící za první republiky v Československu byla velmi aktivní, udržovala své kulturní zvyky, zakládala různé spolky, školy (jak střední, tak i z Vídně byla přesunuta do Prahy Ukrajinská svobodná univerzita), zřizovala ukrajinská nakladatelství, vycházely zde ukrajinské noviny a časopisy. V Československu také působila řada významných osobností ukrajinské kultury. Ukrajinská komunita vehementně podporovala snahu Ukrajinského státu o politickou nezávislost.  

Po 2. světové válce však v obavách z represí ze strany místní komunistické moci a SSSR, byla podstatná část ukrajinské inteligence nucena odejít dále na Západ. Mnoho zástupců ukrajinské emigrace z 20. až 30. let také Československo opustilo po vstupu vojsk zemí Varšavské smlouvy v roce 1968.

Po 2. svatové válce do Československa přicházeli také vojáci 1. československého armádního sboru vytvořeného v SSSR, v němž většinu tvořili obyvatelé meziválečné Podkarpatské Rusi (Zakarpatské Ukrajiny) a Volyňští Češi (třetí „vlna”). 

Tyto tři vlny příchodu Ukrajinců na území Čech a Moravy lze označit jako emigrační, neboť jde o příchod převážně těch Ukrajinců, kteří jsou ve vlastní zemi pronásledováni především z politických ale i náboženských důvodů.((http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=200&lst=106[ on- line] [cit. 2009-12-26]))((http://www.mezikulturnidialog.cz/ukrajinska-kulturni-identita.html [ on- line] [cit. 2009-12-26])) 

V důsledku politických událostí v druhé polovině 20. století v Československu, a tím i k zákazu působení ukrajinských organizací (až do roku 1989), byla většina starších emigračních vln nenávratně asimilována do české majoritní společnosti.

Po politických změnách v Československu po roce 1989 a po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se otevřely nejen západní ale i východní hranice a Československo se stalo poměrně atraktivní zemí pro imigranty, především z bývalého Sovětského svazu. Převládající špatná ekonomická situace Ukrajiny, geografická blízkost a poměrně malé jazykové i kulturní bariéry jsou hlavními příčinami toho, že v současné době Ukrajinci reprezentují nejpočetnější skupinu ekonomických migrantů v ČR, přičemž dočasná pracovní migrace Ukrajinců směřujících do České republiky již několik let postupně začíná mít charakter trvalé imigrace. Této ekonomicky motivující migraci se říká „čtvrtá vlna“. ((http://www.mfa.gov.ua/czechia/czech [ on- line] [cit. 2009-12-26]))  Ukrajinci nejsou většinou přímo nuceni utíkat z mateřské země. Jejich hlavní motivací je zlepšení vlastní ekonomické situace.

Kromě Slováků (dřívější existence společného státu) představují Ukrajinci nejpočetnější migrační komunitu v České Republice. Podle údajů Cizinecké policie ČR a Českého statistického úřadu žilo v roce 2009 v ČR legálně více jak 133 000 státních občanů Ukrajiny.((http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_pocet_cizincu [ on- line] [cit. 2009-12-26] ))  Tato komunita pobývá v ČR na základě povolení k přechodnému či trvalému pobytu. Získání povolení k trvalému pobytu je přitom velmi složité, protože je spjato s povolením k zaměstnání, a to se v současné době podařilo získat pouze pětině všech dlouhodobě pobývajících Ukrajinců v ČR. Proto většina z nich zde pobývá na základě povolení k přechodnému pobytu.  

Ukrajinci v ČR vlastní největší počet pracovních povolení ze všech imigračních skupin. Ale u osob s povolením k dlouhodobému pobytu v ČR není nejčastějším důvodem zaměstnání, ale účast v právnické osobě (především v družstvech), či vlastní podnikání. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je dost komplikované a zdlouhavé zařizování příslušných dokladů k získání povolení k zaměstnání pro cizince, a také absence flexibility, která se projevuje v závislostí povolení k pobytu na povolení k zaměstnaní. V praxi to pro zaměstnaného cizince znamená, že rozvázání pracovního poměru má za následek prakticky okamžitou ztrátu nároku na povolení k pobytu.   

Počet Ukrajinců, kteří mají v ČR povolení k dlouhodobému pobytu (jak uvádí ČSÚ), přitom každým rokem stoupá. Na tento rostoucí vývoj nemělo vliv ani zavedení vízové povinnosti pro Ukrajinské občany v roce 2000. 

Ukrajinská migrace je převážně cyklickou migrací. To znamená, že jen malá část (okolo 20%) Ukrajinců počítá s tím, že v České republice zůstane na trvalo, tedy že přijmou i české občanství. To také potvrzuje statistika ČSÚ, ve které počet Ukrajinců, kteří získali české občanství v letech 2001-7, je jen 2377 osob (ČSÚ 2008).((http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_nabyvani_obcanstvi [ on- line] [cit. 2009-12-26])) To je dáno hlavně tím, že jde o pracovní migraci, kdy u nás převážně pracuje jen jeden příslušník rodiny, zbylí členové rodiny zůstávají na Ukrajině.

Ukrajinští pracovní migranti považují za jednu hlavních  výhod výkonu práce na našem území vyšší mzdy a flexibilitu pracovního trhu, samozřejmě vztažené k jejich domácím podmínkám na Ukrajině. Jako nevýhodu vidí problémy spojené s nelegální prací, které se někdy s jejich tíživou sociální situací nelze vyhnout a problémy spojené se střetem s příslušnými českými orgány (především s cizineckou policií), a samozřejmě s činnostmi ruskojazyčných mafií.

Ukrajinci, kteří přicházejí za prací do ČR, předpokládají, že budou vykonávat práci, o kterou nemají Češi zájem (Uherek 2001).((Uherek, Z. (2001): Rekonstrukce vybraných podmínek života pracovní migrace z Ukrajiny do ČR na základě šetření na Zakarpatské Ukrajině - případová studie. In Háva et al.: Analýza zdravotní péče o cizince v ČR, IZPE Kostelec nad Černými Lesy)) Většina ukrajinských migrantů jsou mladí muži v produktivním věku. Ženy tvořily v roce 2006 pouze 39 % ze všech legálně hlášených Ukrajinců v ČR (ČSÚ 2007). Ukrajinská migrace má charakter kyvadlového pohybu za prací do ČR a zpět domů na Ukrajinu. Tento typ migrace bývá označován jako cirkulační pracovní migrace. Ukrajinci přicházejí většinou si vydělat prostředky k uživení své rodiny, která zůstává doma na Ukrajině. Tendence k trvalému usazení a integraci je poměrně malá. Pouze 20 - 25 % o usazení v ČR uvažuje (Uherek 2001, Dobiášová 2004).  

Fyzicky náročná práce a nezřídka nevyhovující bytové poměry u nich vyvolávají pocity odcizení, spojené s touhou, co nejrychleji získat potřebné peníze a vrátit se domů, kde na ně čekají rodiny, příbuzní a přátelé. Brzy po návratu však většinou znovu nastanou ekonomické problémy a místní nezaměstnanost, které vedou k opakování pracovní migrace.

Nově přicházející Ukrajinci nežijí příliš bohatým kulturním životem. Většinou hodně pracují přesčas a také o víkendech. Z tohoto pohledu tvoří dumpingovou pracovní sílu pro český pracovní trh. Tyto postoje se projevují např. i tím, že zpochybňují pracovněprávní zákonodárství, např. pokud jde o stanovení hranic maximální týdenní pracovní doby, ročního limu práce přesčas apod. Jsou také více ochotni přistupovat na požadavky některých zaměstnavatelů nerespektovat příslušná zákonná omezení, v případě porušení zákona se nedožadují nápravy. 

Důležitou charakteristikou ukrajinské migrační komunity v ČR je poměrně vysoká religiozita. Náboženství se často stává jednou z mála konsolidačních sil Ukrajinců v zahraničí. Návštěvy kostela pro ukrajinské přistěhovalce jsou tedy nejen návštěvou bohoslužeb, ale také určitou společenskou záležitostí a často jedinou možností komunikovat se svými krajany. Jeden ze dvou nejpopulárnějších pražských kostelů mezi Ukrajinci je řeckokatolický kostel sv. Klimenta na Starém Městě a také pravoslavný kostel Zvěstování P. Marie na Albertově. V každém z těchto kostelů se každou neděli schází téměř dvě stovky Ukrajinců. Jsou místem nejen bohoslužeb, ale také místem setkání osob hovořících stejným jazykem, místem, kde se lze dozvědět novinky z Ukrajiny, místem, kde se příležitostně rozdávají ukrajinské časopisy, informační letáky a pozvání na ukrajinské kulturní akce aj.((http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=200&lst=106[ on- line] [cit. 2009-12-26]))

Tyto pracovní, rodinné a kupodivu i jazykové důvody vedou Ukrajince k tomu, že se nechtějí, a přes své pracovní vytížení ani nemohou, integrovat do české společnosti. 

Do České republiky za prací přicházejí Ukrajinci hlavně ze západních regionů Ukrajiny, především ze zakarpatské oblasti. Tento region je nejvíce postižen nezaměstnaností. Během posledního desetiletí se migrační pásmo posunulo dále na východ Ukrajiny a v současné době se za výdělkem do ČR jezdí také z centrálních a dokonce východních častí této země, které jsou tradičně orientované spíše prorusky. 

Co se týče vzdělanostní a kvalifikační struktury nové vlny ukrajinských migrantů, názory odborné veřejnosti se liší. Naprostá většina Ukrajinců vlastnících povolení k zaměstnání v ČR je zaměstnána v dělnických profesích nevyžadujících ani střední vzdělání. Drbohlav, který uskutečnil řadu „snow-bowlingových“ průzkumů, tvrdí, že důležitými atributy ukrajinských pracovních migrantů v ČR jsou jejich vyšší vzdělanost a kvalifikace v zemi původu a nepřiměřeně nižší postavení na trhu práce v Čechách, kdy až 27% vysokoškoláků pracovalo v dělnických profesích (Drbohlav, Janská, Šelepová 2001). Horáková (2001)((Drbohlav, D., Jánská,E.,Šelepová, Š.(2001) Ukrajinská komunita v České republice, In: Šišková.,T.: Menšiny a migranty v ČR, Praha, Portál a také Horáková M., D. Čerňanská 2001. Zaměstnávání cizinců v České republice. Část II. Závěrečná zpráva z empirického šetření. Praha: VÚPSV )) však v reprezentativním výzkumu zaměstnaných cizinců v roce 2001 zjistila, že vzdělanostní struktura Ukrajinců v ČR není tak příznivá a podíl vysokoškolsky vzdělaných migrantů je nižší (12%). V tomto vzorku většinu tvořili vyučení (44% ), maturitu mělo 27%. Tato zjištění nesvědčí o nadprůměrné vzdělanosti a je málo pravděpodobné, že v ilegálním sektoru je situace výrazně odlišná. K podobným závěrům vedl i v nedávné době provedený výzkum Sociologického ústavu AV ČR (Leontieva 2008).  Nepřesnosti ohledně vzdělanostně-kvalifikačních charakteristik mohou být způsobeny subjektivním zkreslením, a to jak přeceněním dosaženého vzdělání, tak naopak jeho záměrným podhodnocením z obavy tzv. „překvalifikovanosti“ pro výkon nekvalifikované práce. Vliv může mít i odlišná struktura školství na Ukrajině a v ČR.
==== 4.1.2 Nelegální migrace Ukrajinců a její příčiny a dopady na Českou společnost ====

Jednou z hlavních příčin nelegální migrace je náročnost jak časová tak i jazyková při zařizování příslušných povolení, byrokracie českých úřadů spojená s vízovou povinností a velká poptávka po levné pracovní síle, např. ve stavebnictví, ale také přístup českých podnikatelů, kterým nehrozí velké postihy z toho že zaměstnávají nelegální pracovníky.

Tyto faktory tlačí Ukrajince ale i jiné imigranty, aby dali přednost k jednodušším způsobům získávání peněz, a to hlavně prací na černo bez pracovních povolení (nelegální práce).

Na těchto nelegálních migrantech parazitují různé zprostředkovatelny práce (agentury práce) či různí „podnikavci“, kteří nelegální migranty zneužívají a okrádají o část tak již malého výdělku. Tito „zprostředkovatelé“ jsou jak Ukrajinci, tak Češi.
Skutečný počet nelegálních migrantů lze jen těžko zjišťovat, jedná s o pouhé odhady a ty se dost liší, např. českou stranou je odhadován počet nelegálních imigrantů z Ukrajiny zhruba okolo 120 000 osob, podle Ukrajinského velvyslanectví v Praze je odhad, že na území ČR nelegálně pobývá až 200 000 státních příslušníků Ukrajiny.((http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_nelegalni_migrace [ on- line] [cit. 2009-12-26])) ((http://www.mfa.gov.ua/czechia/czech[ on- line] [cit. 2009-12-26]))  Oproti polovině 90. let minulého století se jejich počet výrazně snížil z důvodu „otevření“ pracovních trhů v Portugalsku, Španělsku, Itálii a Řecku, kde se nabízejí zejména z finančního hlediska výhodnější podmínky zaměstnání

Skutečností je, že velká část ukrajinských pracovníků s povolením k zaměstnání a pobytu v ČR nenašla svou práci samostatně, nýbrž díky zapojení do tzv. "klientského" systému. 

Pod "klientským" systémem se v této souvislosti rozumí systém zprostředkovacích firem, které organizují práci, obstarávají povolení k pobytu, zařizují ubytování a občas i stravování. Běžnou odměnou za takovéto služby je polovina vydělaného platu buď po celou dobu zaměstnání, anebo méně často, na určitou dobu. Vystoupení z takto nevýhodného poměru je pro zaměstnance spojeno s téměř okamžitou ztrátou práce a oprávněním k pobytu v ČR. Jsou známé případy zneužívání pracovníků ve formě porušování pracovně-právních předpisů jako je nevyplacení nemocenské, zapírání zdravotního pojištění anebo nedodržení sjednaných pracovních podmínek. Častou formou komunikace jsou výhrůžky. „Klientský“ systém již natolik prorostl do českého pracovního trhu, že jednotlivec často nemůže bez podpory "klientů" získat jinou práci. Přístup části českých podnikatelů napomáhá tomuto systému. Podle výpovědí několika ukrajinských pracovníků, kteří se různě úspěšně pokoušeli zařídit si samostatně práci v ČR, preferují někteří podnikatelé především levnou pracovní sílu na hranici zákona. Důvěřují proto více zprostředkovatelským agenturám (agenturám práce) než jednotlivým uchazečům o zaměstnání. Je to ovlivněno jazykovou bariérou a byrokracií, která zaměstnavatele neúměrně zatěžuje. Roli hraje také poměrně nízká obeznámenost ukrajinských dělníků s českým pracovním právem.((http://www.reflex.cz/Clanek30026.html [ on- line] [cit. 2009-12-26]))

Pracovní migrace je a bude součástí pracovního trhu v České republice. Nejen z důvodu geopolitických, ale i z důvodu historických vazeb,  budou její podstatnou část tvořit Ukrajinci.

A přestože většina Ukrajinců neuvažuje o trvalém začlenění do většinové společnosti, měly by se jim vytvořit podmínky pro jejich kulturní a sociální rozvoj v ČR, dále by měli být seznamováni s vnitřním chodem příslušných úřadů a zejména se zákonnými podmínkami výkonu práce tak, aby nemohli být zneužíváni k nelegálním činnostem. I proto byla založena řada organizacích,  které hájí zájmy Ukrajinců v ČR. Tyto organizace též spolupracuji se státními úřady. Jsou jimi: Sdružení Ukrajinců a příznivců Ukrajiny v ČR, Ukrajinská iniciativa v ČR, Fórum Ukrajinců v ČR.((http://www.ukrajinci.cz/cs/uicr-kontakt/[ on- line] [cit. 2009-12-26]))  Přítomnost ukrajinských migrantů je pozitivně reflektovaná v aktivitách církevních organizací - Česká řecko-katolická církev, Československá pravoslavná církev.

====== 5. Praktická část ======

Osobní dotazníkové šetření nám přináší informace o postojích či názorech, na které jsme se v našem dotazníku zaměřili. Námi zvolení Ukrajinci jsou ve věku od 24 do 53 let. Bohužel jsme neměli možnost najít tři generace, které by tu žili. Protože zde většinou pracují samotní muži, kteří živí rodiny žijící v domovině, a ti jsou produktivního věku (cca 22 – 55 let) a později se vracejí zpět a nezůstávají zde na stálo. Obdobně je tomu i u žen, které k nám přišli pouze za prací.

Výjimku mohou tvořit studenti, kteří zde po studiu zůstanou anebo mladé rodiny s dětmi, které zde žijí poměrně krátce. Posléze však jejich děti navštěvují školky a školy v českém jazyce a s českými dětmi, a tak je větší pravděpodobnost, že zde tyto rodiny zakotví a zažádají o trvalý pobyt na našem území.

Kromě zjištění, zda se zde chystají zůstat a zažádat třeba i o trvalý pobyt jsme se snažili zjistit, zda-li se jim zde žije podle jejich představ, jak často se vídají s ukrajinskou diasporou, která je zde velice početná a na případné problémy a spory, které mají s Čechy a zda-li je také Češi přijali, v rámci možností, mezi sebe.

Dotázaní nám odpověděli vesměs kladně na všechny výše uvedené dotazy.

Například Roman (27let), který zde žije se setrou a matkou uvedl, že se zde stýká se svými přáteli hlavně po práci a o víkendu v hospůdkách a prý jediné problémy, které tu měl, byly pouze s lidmi, kteří zde jsou taktéž v rámci pracovního povolení a nejsou tudíž rodilými Čechy.

Na rozdíl od Romana, Vasil (53let) a Petr (27let), kteří zde mají oba své potomky, problémy neměli ani s jinými národnostmi a s ostatními spoluobčany se vídají hlavně v kostele.

Dotazníkové šetření jsme zaměřili také na studenty. Konkrétně studentka Oxana (24 let), která zde studuje na VŠ ekonomické v Praze, zde již má pár svých přátel z domoviny, jinak ve škole a i mimo ni se vídá převážně s českými kamarády.
 
Nejvíce nás pak zajímalo, jaké povolání dotazovaní vykonávali na Ukrajině a jaké dělají zde. Ukázalo se, že námi dotázaní dělají vesměs manuální práci a tak tomu bylo i u nich doma. Poměrně zajímavým zjištěním bylo, že je zde spousta mužů i žen, kteří mají vystudovanou vysokou školu. Muži u nás pak pracují převážně na stavbách a ženy např. jako uklizečky či pomocnice v kuchyni, protože pro jejich obor není doma buď místo nebo je zde výdělek vyšší a tudíž se jim vyplatí dělat zde poměrně podřadnou práci vzhledem k jejich znalostem a možnostem uplatnění se, které by mohli mít se svým dosaženým vzděláním, kdyby pro ně v jejich oboru byla na Ukrajině nabídka volných pracovních pozic či adekvátní ohodnocení.

Z dotázaných respondentů si jedině Oxana, která je zde studentkou, vydělává pouze příležitostnými brigádami a tak tomu bylo i doma, protože po studiu střední školy přešla rovnou sem k nám na VŠE.
====== 6. Závěr ======

{{2014:a_uk.jpg |}}Jak z našeho dotazníku, tak i z osobních kontaktů, které máme s Ukrajinci, nám vyplynulo, že zde každý z nich žije v zásadě podobný ale přesto odlišný život.

V převážné většině případů záleží na tom, jestli zde pracují sami nebo zde žijí s rodinnými příslušníky. Protože pokud zde žije celá rodina, tak je domů táhne mnohem méně //"věcí"//, než samotné muže a ženy, kteří zde vydělávají na zbytek jejich rodiny, která je na Ukrajině. Převážně pak rodiny, které u nás žijí kompletní, mají větší tendence uvažovat o zažádání povolení k trvalému pobytu, než-li jednotlivci, kteří se spíše chtějí vrátit domů za svou rodinou.

Jsou zde však i studenti. Ti se pak rozhodují hlavně podle nabízené práce po dokončení studií, a také dle toho, zda-li si zde najdou nějakého stálého partnera. 

Vesměs všichni dotazovaní respondenti uvedli, že s Čechy žádný větší či závažnější problém neměli a že se zde mají, //"v rámci možností"// dobře.

====== 7. Použitá literatura ======

 
  * Drbohlav, D., Jánská,E.,Šelepová, Š.(2001) Ukrajinská komunita v České republice, In: Šišková.,T.: Menšiny a migranty v ČR, Praha, Portál 
  * Drbohlav, D., Jánská , E., Šelepová, P.: Ukrajinská komunita v ČR Výsledky dotazníkového šetření
  * Horáková, M. (2001): Zaměstnávání cizinců v ČR,. Část 1. Integrace na trhu práce, VÚPS
  * Horáková M., D. Čerňanská 2001. Zaměstnávání cizinců v České republice. Část II. Závěrečná zpráva z empirického šetření. Praha: VÚPSV
  * Zilynskij Bohdan, Ukrajinci v českých zemích po roce 1989
  * Uherek, Z. (2001): Rekonstrukce vybraných podmínek života pracovní migrace z Ukrajiny do ČR na základě šetření na Zakarpatské Ukrajině - případová studie. In Háva et al.: Analýza zdravotní péče o cizince v ČR, IZPE Kostelec nad Černými Lesy 
  * Leontieva, Y., Vojtková,M (2008): Výzkum záměrů cizinců ze třetích zemí, kteří přijíždějí do ČR pracovat na základě povolení k zaměstnání, usadit se dlouhodoběji nebo trvale v ČR. Výstupy z výzkumu Sociologického ústavu AV ČR (MPSV -01-144/06). Prezentace výsledků na semináři Cizinci v ČR, Česká demografická společnost, 20.2.2008
  * Valášková, N. (2004): Migrace ze Zakarpatské Ukrajiny do ČR, Antropologické sympósium 3. Plzeň
  * Breuerová, R. (2006): Ekonomická migrace obyvatel Ukrajiny do ČR. In. Dopady globalizace na trhy práce, VŠE Praha 
  * Dobiášová, K. et al. (2004): Zdravotní stav a péče o zdraví občanů bývalého SSSR pobývajících dlouhodobě v ČR a občanů ČR . Závěrečná Zpráva z výzkumu IZPE Kostelec nad Černými Lesy 
  * A. Evans: Ukrajina [turistický průvodce]. Přel. R. Beneš. Brno: Jota, 2007. 368 s. ISBN 978-80-7217-509-3.
  * V. Goněc – O. Bojko: Nejnovější dějiny Ukrajiny Brno: Jota, 1997. 268 s. ISBN 80-7217-031-7.
Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Nástroje pro stránku
