zs2014:lichy_tyden_19:tema:jak_studenti_erasmu_vnimaji_cizi_kulturu [ Hospodářská a kulturní studia (HKS)]

Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
======  Jak studenti Erasmu vnímají cizí kulturu ======


===== Úvod =====
Jen za minulý rok využilo přes 61 tisíc českých studentů možnost studovat na zahraniční univerzitě. Někteří tuto příležitost využili, aby se naučili cizí jazyky, poznali odlišnou kulturu, nové lidi, někteří jen chtěli zažít během studentských let něco nového. Nejčastěji studenti vyjíždějí do Německa, dále do Francie, Španělska, Velké Británie nebo do Rakouska. ((Citace: NAEP. //Statistiky mobilit studentů a zaměstnanců// [online]. [cit. 2014-10-13], Dostupné z: http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=60&)) Tato práce je zaměřena právě na tyto studenty. Chceme zjistit, co vedlo studenty k výběru cílové destinace a zda se na pobyt v cizí zemi nějakým způsobem připravovali, ať už se učili cizí jazyky nebo zvyky, popřípadě si zjišťovali informace o kultuře země, do které se chystali.
===== Literární rešerše =====
Co je to Erasmus?
Erasmus je program pro studenty, kteří chtějí studovat na zahraniční univerzitě nebo pracovat pro zahraniční firmu, dále je určený pro pedagogy a školitele z podniků, kteří chtějí vyučovat v zahraničí a také pro pracovníky, kteří mají zájem o vzdělávání v zahraničí. Tento program byl založen roku 1987 a cílem bylo poznání rozdílných kultur v Evropských státech a zároveň chtěl pomáhat studentům v rozšiřování jejich kompetencí. ((//The Erasmus Citizen: students' conceptions of citizenship identity in the Erasmus Mobility Programme in Germany//. [online]. 2013 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: http://eds.b.ebscohost.com/eds/detail/detail?vid=1&sid=e55e5e4a-7dd7-4280-bac9-206bab72d934%40sessionmgr115&hid=104&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=edo&AN=94927464 )) Tento program oslavil v roce 2013 patnácté výročí svého působení v České republice a za tu dobu pomohl více než 61 tisícům osob vycestovat do zahraničí. Celkově se Erasmu od roku 1987 podařilo vyslat 3 miliony studentů "na zkušenou“ do zahraničí.((NAEP. //Program Erasmus// [online]. [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: http://www.naep.cz/erasmus )) Taková podpora spočívá nejenom v zařízení veškeré dokumentace spojené se studiem na cizí univerzitě nebo prací v zahraniční společnosti, ale také ve finanční podpoře, která je studentovi měsíčně přidělována jako příspěvek na náklady spojené se studiem.
Program Erasmus prodělal pro období 2014 až 2020 změny, včetně drobné úpravy názvu na Erasmus+  a stal se nástupcem Programu celoživotního učení Mládež v akci a dalších. ((ERASMUS +. //ERASMUS + - O program// [online]. [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: http://www.naerasmusplus.cz/cz/o-programu/ /))

{{:zs2014:lichy_tyden_19:tema:untitled.png?200|}}
Na tomto grafu je vidět vývoj počtu studentů ČZU, kteří vyjíždějí z ČZU do zahraničí a přijíždějí do Prahy. Jak je vidět, studenti vyjíždějí a přijíždějí stále častějí. Zlomovým obdobím pro výjezd studentů do zahraničí byl rok 2004/2005, kdy Česká republika vstoupila do EU, čímž se mohly otevřít bariéry se zahraničím a více studentů mohlo vycestovat. ((ČZU. //Historie programu ERASMUS v ČR a na ČZU// [online]. 2014, 25.6.2014 [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: http://www.czu.cz/cs/?r=1700 ))

VŠTE v Českých Budějovicích radí studentům: předtím, než se student rozhodne využít programu Erasmus a vyrazit studovat do zahraničí, je nutné rozmyslet si pár věcí. ((VŠTE - ČESKÉ BUDĚJOVICE. //Jak na Erasmus// [online]. [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: http://www.buddy-vste.cz/jak-na-erasmus))  

-	Ekonomickou vyspělost země
-	Zaměření studijního oboru, který dotyčná osoba chce studovat
-	Výše stipendia (v některých státech není stipendium příiš velké, může být proto pro některé studenty velmi finančně náročné do takových zemí vyrazit)
-	Minimální délka výjezdu (1-2 semestry)
-	Vybavenost školy v cílové zemi
-	Ostatní (náboženství, kultura).

V rámci naší práce chceme zjistit, jak moc kultura a náboženství cílové země ovlivňuje studenty při rozhodování, do kterého státu jet studovat.

V práci Bernharda Streitwiesera & Gregora Lighta s názvem //The Erasmus Citizen: Student Conceptions of Citizenship in the Erasmus Mobility Programme// je na základě sociologického průzkumu potvrzeno, že mladí lidé se cizí culture v Evropě rádi přizpůsobují. Všichni dotazovaní spíše potvrzují, že se jim líbí německá (ale i jiná) kultura a přizpůsobují se dobrovolně. Jedna osoba dokonce přiznává, že zná politiku jiných států víc, než politiku vlastní země (Anglie). Jiný tvrdí, že lidé by se neměli odsuzovat na základě země původu, tudíž její kultury, ale každý člověk je jedinečný a nedá se porovnávat s ostatními občany. ((//The Erasmus Citizen: students' conceptions of citizenship identity in the Erasmus Mobility Programme in Germany//. [online]. 2013 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: http://www.northwestern.edu/searle/research/docs/erasmus-citizen.pdf ))


===== Cíl Práce ===== 
Cílem tohoto dotazování bude odpovědět na následující výzkumné otázky: //Jak kultura jednotlivých zemí ovlivnila výběr cílové destinace studentů? Připravovali se studenti předem na kulturní rozdíly mezi zeměmi? Jak dlouho trvá přizpůsobit se cizí kultuře, je to vůbec možné?// Tyto informace získáme na základě provedených polořízených rozhovorů.

===== Metodologie =====
Ke zpracování daného tématu bylo využito nejvíce internetových zdrojů, protože knižních publikací se statistickými daty, nebo jinými informacemi o Erasmu není mnoho. Především bylo čerpáno z oficiálních stránek Naep.cz, kde je veškerý popis a aktuální informace o programu Erasmus.
V rámci této práce byly provedeny 4 polořízené rozhovory, kdy se jedná o dvě osoby, které se Erasmu chtějí zůčastnit a dvě osoby, které již Erasmus absolvovali. Konkrétně to je Petr, který Erasmus navštívil v 5. ročníku na VŠE, Katka, jež ho absolvovala v 2. ročníku ČZU, dívka, která si nepřála být jmenována, studuje na ČZU a do zahraničí se teprve chystá a Jarda, který studuje Masarykovu univerzitu v Brně a rád by vycestoval ve 2. ročníku studia.

Dotazníky, které byly při rozhovoru použity, vypadaly následovně:

Pro osoby, které na Erasmu již byly:

1.	Pohlaví
2.	Věk
3.	Ve kterém ročníku na vysoké škole jste vycestovali?
4.	Na jaké univerzitě jste studovali?
5	Podle čeho jste si vybrali cílovou zemi?
6.	Při výběru cílové země vás nejvíce zajímalo: Ekonomická vyspělost země, zaměření studijního oboru, výše stipendia, možná délka výjezdu, vybavenost školy v cílové zemi, ostatní (náboženství, kultura...)
7.	Byla kultura vaší vybrané země odlišná od kultury v České republice?
8.	Připravovali jste se na odlišnosti mezi kulturami? (Absolvovali jste přípravné kurzy, abyste se dozvěděli více o kultuře daného státnu nebo jste alespoň pročítali literaturu, zjišťovali inforamce z okolí?)
9.	Měli jste z počátku problém s orientací v cizí kultuře? (Co a kdy jíst, pít, dělat...)
10.	Jak dlouho vám trvalo, než jste se přizpůsobili cizí kultuře?
11.	Vrátili byste se do vybrané země ještě jednou, popřípadě byste v zemi chtěli bydlet?
12.	Pokud ano, co vás k tomu vede?- Milí lidé, kultura, nízké životní náklady, lepší životní úroveň...?

Pro osoby, které na Erasmu dosud nebyly:

1.	Pohlaví
2.	Věk
3.	Ve kterém ročníku na vysoké škole chcete vycestovat?
4.	Při výběru cílové země vás nejvíce zajímá: Ekonomická vyspělost země, zaměření studijního oboru, výše stipendia, možná délka výjezdu, vybavenost školy v cílové zemi, ostatní (náboženství, kultura...)
5.	Máte konkrétní zemi, kde byste chtěli studovat?
6.	Je kultura vaší vybrané země odlišná od kultury v České republice?
7.	Plánujete se připravovat předem na odlišnosti mezi kulturami? (Absolvujete nějaký přípravný kurz, abyste se dozvěděli více o kultuře daného státnu nebo si alespoň pročítáte literaturu, zjišťujete inforamce z okolí?)
8.	Navštívili jste plánovanou zemi už někdy v životě?
9.	Co vás láká do této země? - Milí lidé, kultura, nízké životní náklady, lepší životní úroveň, lepší pracovní příležitosti, lepší studentský život...?


==== Adekvace metod ====
Polostrukturovaný rozhovor je metodou kvalitativního výzkumu a proto je velmi těžké (až nemožné) převést jej na statistickou metodu a aplikovat jej všeobecně (například na celý národ). Tato metoda je zdouhavá, proto také není možné prozkoumat velké vzorky (pokud je omezený čas a počet osob, které data získávají).

Na druhou stranu je zde přímý kontakt s dotazovanou osobou, možnost doplňujících otázek k rozhovoru a získání tím většího množství zpracovatelných informací. U kvalitativního rozovoru je možné lépe zaznametat pocity dotazované osoby, protože je sami sledujeme. Při tom je ale důležité odstranit bariéry mezi dotazovanou osobou a osobou, která dotazy pokládá. 

Pokud je cílem dotazování návrh řešení problému, je určitě lepší osobní dotazování pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Osoba je při dotazování více otevřená a poskytne více informací ke zkoumanému tématu.

V našem případě jsme uvítali možnost primo komunikovat s dotazovanou osobou. Mohli jsme pokládat dodatečné otázky, pokud dotazovaná osoba neodpovídala přímo na otázku, nebo pokud nás zajímaly nějaké bližší informace. Pro dotazování jsme take volili osoby z našeho okolí, proto rozhovor probíhal velmi přirozeně a dotyčné osoby se nám při odpovědích vice otevřely.
===== Praktická část =====
První rozhovor byl proveden s Petrem, kterému je nyní 26 let. Do zahraničí vycestoval ve 2. ročníku magisterského studia v rámci Erasmu na VŠE. Jako cílovou univerzitu si vybral univerzitu v Mannheimu (Německo, kdy důvodem tohoto výběru bylo zdokonalení se v dalším světovém jazyce). Ještě před tím, než mu začala škola, absolvoval Sommerakademii, kde se měsíc intenzivně učil němčinu. Během této školy se seznámil s místními lidmi, zvyky a pochytil místní dialekt. Dále pro něj bylo rozhodující zaměření oboru a prestiž této univerzity. Německá kultura se od té české výrazně neliší. Jen lidé v Německu si více pomáhají, spolupracují. Dalším důvodem, proč se Petr rozhodl jet do Německa, byla jejich preciznost a exaktnost plánování, která ho udivuje. Na kulturní rozdíly se moc připravovat nemusel, protože bydlí blízko německo-českých hranic, takže německou kulturu znal už dříve, ale kromě osobních zkušeností zkoumal také informace z okolí a z literatury a internetu.
S orientací v kultuře neměl problém, Zvykl si na ni během 2-3 týdnů. Ani s cizím jazykem, protože základy už měl a dobře ho připravila absolvovaná Sommerakademie, kde se učil měsíc intenzivně němčinu. S čím ale měl problém, byly zavřené obchody každou neděli. Na to si dlouho zvykal. Dále mu dělala problém legislativa. Například vyhazování tříděného odpadu, kdy je toto omezeno nejenom časově, ale i na určité dny. 
Životní úroveň sehrála samozřejmě taktéž svojí roli v hodnocení této země. Místní lidé byli velice tolerantní k cizincům a to se Petrovi líbilo. Mannheim je známé jako multikulturní město. Žijí zde kromě Němců také Turci, Italové, nebo i Slováci. Petr by určitě v budoucnu využil příležitost v tomto městě (ale i státě) bydlet.

Druhá dotázaná osoba, v té době třiadvacetiletá Katka, vycestovala na zahraniční program Erasmus ve druhém ročníku bakalářského studia na České zemědělské univerzitě.
Věděla, že chce do Španělska, neboť našla zalíbení ve španělském jazyce a lákalo ji poznat také španělskou kulturu. Spíše pro ni bylo dilema, když rozvažovala mezi jednotlivými zahraničními univerzitami, když se měla rozhodnout, jaké město by pro ni bylo nejlepší.
Ve Španělsku rozhodně vnímala rozdíly mezi místní a českou kulturou. Španělé jsou obecně velmi veselí, společenští, upovídaní, na nic nespěchají, ale na druhou stranu jsou velmi pracovití a vždy Vám rádi poradí. Velice si zakládají na vzhledu a sportovním vyžití. Mládež začíná zábavu až kolem půlnoci a určitě neuvidíte, že by tu kdokoliv hnal děti na čas spát - řádí celou noc s dospělými. Češi obecně jí připadají spíše poněkud „sucharští“ a nepříliš optimisticky naladění.
Katka se na výjezd do zahraničí /co se týče odlišností cizí kultury/ nepřipravovala nijak výrazně. Spíše se snažila zdokonalit alespoň základy jazyka a informace si zjišťovala spíše praktické – kde je vhodné hledat bydlení, aby nebyla škola příliš vzdálená, co je možné v daném městě navštívit, jaké zvolit předměty v souvztažnosti k domácímu studiu apod.
Nejvíce zmatená asi byla z otevírací doby většiny obchodů - bylo celkem těžké zjistit, kdy je skutečně otevřeno. Další záludností, na kterou narazila, bylo zorientovat se v tom, kam a v kolik hodin který autobus jezdí. To okoukala časem, po pár nechtěných vyhlídkových jízdách. Co ji ale nejvíce vylekalo, byly první návštěvy přednášek ve škole – přišlo jí, že snad každý místní Španěl má jiný akcent a každý mluví jinak – neuměla si představit, jak dokáže porozumět. Navíc zvolila za cílové město andaluzskou Córdobu, lokalitu, o které se někde mylně dočetla, že se zde mluví nejčistší španělštinou. To se ukázalo jako naprostý chyták - místní jí vysvětlili, že hodně lidí pochází z okolních vesnic, které mají každá trochu odlišnou mluvu. Nicméně i přes počáteční komplikace si připadala po zhruba prvních dvou měsících jako doma /byť v novém jazyce se cítila zaběhlá až v druhé půlce roku/. Atmosféra a kultura této země jí naprosto vyhovovala. Dokonce když se s někým na něčem domluvila, nikdy se nestalo, že by Španělé přišli pozdě!
Určitě by Španělsko znovu ráda navštívila, ideálně v rámci pracovní stáže, což vysvětluje předchozími důvody (záliba v jazyce i prostředí). Navíc zbožňuje místní klima, kdy tři čtvrtiny roku je opravdu pěkně a tím si vysvětluje pozitivní naladění rodáků.


Další rozhovor byl proveden s dívkou, která studuje na ČZU a teprve se do zahraničí na Erasmus chystá. Konkrétně by chtěla vyrazit v 5. ročníku magisterského studia a jako cílovou zemi si vybrala Francii, kde by chtěla studovat ve francouzštině. Do této země jí to také táhne kvůli zdokonalení se v cizím jazyce. Dále se jí líbí okolní příroda, památky a kultura země. Na kultuře se jí nejvíce líbí kuchyně, způsob stolování a miluje francouzské víno. I přes to, že kultura ve Francii není moc odlišná od té české, udivuje jí na Francouzích jejich snaživost. Jak sama říká: //“Francouzi jsou poměrně snaživí, zároveň velmi aktivní, neustále vyhledávají nové důvody a zaminky k práci ostatních lidí i když to není potřeba. Neustále se učím novým věcem, nikdy nevím, do čeho jdu..“//
Tato dívka pracuje ve francouzské společnosti, proto už trochu zná francouzskou mentalitu a ví, jak s Francouzi komunikovat. Proto dle jejího názoru nemá potřebu poznávat jejich kulturu na různých seminářích nebo dohledávat další informace z internetu.
Navíc ve Francii i byla. Navštivila nepříklad Štrasburk, kde byla v Evropském parlamentu. Vyhrála totiž středoškolskou soutěž spolu s dalšími spolužíky ve znalostním testu, který pokrýval především otázky ze zeměpisu. Kromně Štrasburku navštívila s rodinou také Lion, nebo Grenobel. Ve Franicii se snažila dorozumět francouzsky, ale občas, když narazila na nějakého mladého člověka a neměl problem s ní mluvit anglicky, uvítala to.
Přestože stále nemá jasno, na které univerzitě by chtěla studovat, během rozhovoru vychvalovala univerzitu v Lionu, která je celkem prestižní. Určitě by ale nejela do Saint Tropez. Toto město ji celkově zklamalo a říká o něm: //“Čekala jsem od návštěvy více. Město žije především četníkama, ale jinak tam není nic moc zajímavého k vidění - špinavé pobřeží, nechutné zácpy, předražené parkování.”//

Jardovi, kterého jsme se tázali jako posledního respondenta, je 20 let a je studentem 2. ročníku Masarykovy univerzity v Brně.
Rád by se zúčastnil programu v průběhu 3. ročníku. Zahraniční univerzitu si vybírá především podle zaměření svého studia a do cílové země by rád vycestoval na dva semestry, protože jeden semestr považuje za velmi krátkou dobu na adaptaci. Také by rád dokonalil cizí jazyk a poznal nové lidi.
Rozhoduje se, zda jet do anglicky či německy mluvící země. Nejvíce se ale přiklání k možnosti výjezdu do Německa, odkud by mohl jezdit na návštěvu domů a i rodina a známí by měli jednodušší za ním vycestovat.
Co se Německa týče, z jeho pohledu se jedná o kulturu, která má řád a disciplínu a Jarda věří, že by se zde mohl hodně naučit a pomoci si k lepšímu uplatnění v budoucím zaměstnání. Němce považuje za velmi precizní a profesionálně zdatný národ, za skvělé „byznysmeny“. Německy umí dle svého názoru poměrně dobře, ale přesto by se rád zúčastnil nějakého přípravného konverzačního kurzu. Dále se chce podrobně informovat o jednotlivých univerzitách, na kterých by mohl studovat, aby vybral nejlepší variantu.
V Německu už párkrát byl v rámci kratších výletů a také tu pracuje jeho známá, kterou by rád opět navštívil. Na této zemi ho láká dobrá životní úroveň, předpoklad, že získá kvalitní vzdělání a zkušenosti a poměrně dobrá dostupnost země z jeho domoviny. Také věří v budoucí dobré pracovní uplatnění, jak se již zmínil.


===== Závěr =====

V závěrečné části práce si zodpovíme výzkumné otázky:


//Jak kultura jednotlivých zemí ovlivnila výběr cílové destinace studentů?//

Můžeme pozorovat, že studenti, kteří si pro studijní program vybrali Německo, nebo o něm uvažují, považují německý národ především za precizní, nápomocný, ochotný ke spolupráci, vysoce tolerantní k cizincům, profesionální a disciplinovaný. A právě to jsou vlastnosti, které měli převážný vliv na jejich volbu.

V případě Španělska se pro změnu jednalo o počáteční zalíbení v kultuře a pozitivní dojem z dané země, který si respondentka chtěla potvrdit a který v ní vzbudil chuť, poznat zemi a kulturu blíže.

Francie byla ceněna pro krásnou přírodu, památky, způsob stolování a kulturu jako celek.

Kultura má tedy nesporně velký a dokonce převážný význam při rozhodování studentů, kam se vydají na zahraniční pobyt. Nikdo si k pobytu nevybere zemi, jejíž kultura na něj působí negativně, jejíž zvyky mu nevyhovují. Přestože mnoho lidí rádo pozná něco nového, většinou máme rádi změnu v pozitivním slova smyslu – to platí i v případě poznávání cizí kultury.


//Připravovali se studenti předem na kulturní rozdíly mezi zeměmi? Jak dlouho trvá přizpůsobit se cizí kultuře, je to vůbec možné?//

Někteří studenti nevidí mezi jednotlivými kulturami příliš velkou odlišnost od české, a proto nepovažovali za nutnost, nějak více se na pobyt a cizí kulturu připravovat. Zvláště pokud znali již dříve jazyk dané země nebo dokonce měli s danou kulturou osobní zkušenost. Další studenti naopak zvolili jazykový kurz nebo alespoň samostatnou jazykovou přípravu, aby zmírnili obavy z příjezdu do nového prostředí a rozuměli základním věcem. Většina studentů si ale předem hledala informace, nikoliv o kultuře, ale spíše o konkrétní lokalitě a škole, ve které chtěli pobývat.

Na cizí kulturu si respondenti zvykli poměrně rychle – jeden z nich již měl předchozí zkušenost a nepovažovali to za velký problém (přizpůsobil se během 2-3 týdnů, protože na podobné prostředí již byl zvyklý) a druhý se přizpůsoboval přibližně dva měsíce, přestože je pravda, že úplně adaptovaný si připadal až po uplynutí první poloviny pobytu. Největším oříškem při pobytu v cizí kultuře byla odlišná řeč (různé akcenty) a potom místní životní styl (otevírací doby, svátky, odlišný způsob třídění odpadu, dopravní jízdní řády…). 

Co se týče studentů, chystajících se na studijní pobyt, názory na délku přizpůsobení se nové kultuře se různí. Opět podle toho, zda již má dotyčný s danou kulturou zkušenost nebo ne. V jednom případě připadá respondentovi pobyt na jeden semestr jako příliš krátká doba na to, aby se sžil s novou kulturou a naopak respondentce, chystající se do Francie nepřipadá, že by měla mít s přizpůsobením se nové kultuře jakýkoliv problém. To je dáno tím, že pracuje ve firmě, ve které je neustále v kontaktu s Francouzi a tudíž i jejich kulturou. Je na ni zkrátka zvyklá.

Když se podíváme na odpovědi všech respondentů, vidíme, že kultura je naprosto stěžejním bodem, podle kterého se studenti rozhodují, do jaké země by se rádi podívali. Většinou neřeší přednostně peníze (výši stipendia), předměty, které je v dané zemi v rámci studia čekají nebo způsob, jak se tam či onam dostanou. Naopak zcela klíčové je pro každého, jaký má z této země pocit, co o ní ví a zda ho láká tamní životní styl – kultura. Málo kdo si k pobytu vybere zemi, o které nic neví nebo o které má samé negativní poznatky.


===== Zdroje =====
Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Nástroje pro stránku
