obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Historie: • jak_a_v_cem_se_lisim_jsem_stejna • mohamed_ve_21._stoleti • jsem_krestanka_jak_a_v_cem_se_lisim_od_ostatnich
zs2021:lenkoran

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

zs2021:lenkoran [29/05/2024 19:41] – vytvořeno - upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1zs2021:lenkoran [24/06/2024 10:30] (aktuální) – 193.84.36.178
Řádek 14: Řádek 14:
 Většinu Ázerbájdžánu tvoří stepi podél řek Arax a Kura, které tvoří plochou rovinu mezi horami. Ze severu nad ním vyčnívá Kavkaz a Elburz, který se táhne podél jižního pobřeží Kaspického moře za Teheránem, přechází na východním konci do turkmenského Kopetdagu. V Ázerbájdžánu není pohoří příliš vysoké - do 2492 m (pohoří Karakuyu), a nikdo mu nikdy neříká Elburz, ale dává přednost místnímu termínu Talyšské pohoří nebo prostě Talyš. Samozřejmě je obydlen talyšským národem, ale jak už to tak u Ázerbájdžánců bývá, ne lid dal jméno místu, ale místo dalo jméno lidu. V tomto případě se nejedná o hanlivou přezdívku, ale o zcela běžné označení íránsky mluvícího obyvatelstva starověké Médské říše po několika staletích muslimské nadvlády. Ve středověku se na území dnešního Ázerbájdžánu vytvořil bizarní etnický koktejl právě těchto Azerů, kavkazských horalů, Peršanů a ještě více turkických příchozích, a právě turkický původ, podporovaný šavlí a šípem, převážil nad všemi ostatními. Většinu Ázerbájdžánu tvoří stepi podél řek Arax a Kura, které tvoří plochou rovinu mezi horami. Ze severu nad ním vyčnívá Kavkaz a Elburz, který se táhne podél jižního pobřeží Kaspického moře za Teheránem, přechází na východním konci do turkmenského Kopetdagu. V Ázerbájdžánu není pohoří příliš vysoké - do 2492 m (pohoří Karakuyu), a nikdo mu nikdy neříká Elburz, ale dává přednost místnímu termínu Talyšské pohoří nebo prostě Talyš. Samozřejmě je obydlen talyšským národem, ale jak už to tak u Ázerbájdžánců bývá, ne lid dal jméno místu, ale místo dalo jméno lidu. V tomto případě se nejedná o hanlivou přezdívku, ale o zcela běžné označení íránsky mluvícího obyvatelstva starověké Médské říše po několika staletích muslimské nadvlády. Ve středověku se na území dnešního Ázerbájdžánu vytvořil bizarní etnický koktejl právě těchto Azerů, kavkazských horalů, Peršanů a ještě více turkických příchozích, a právě turkický původ, podporovaný šavlí a šípem, převážil nad všemi ostatními.
  
-Posledním koutem, kde se zachoval ázerbájdžánský jazyk, bylo pohoří Talyš, a když se turkizovaní obyvatelé roviny začali nazývat Ázerbájdžánci, horalé z Elburzu se podle toho nazývali Talyši. V 16. století se Talyšové, dlouholetí šíité, připojili ke svazu kočovných Turků-Kyzylbašů, kteří brzy dobyli celý Írán a přeměnili jej v šíitskou říši, jíž vládli Safavitští Ázerbájdžánci. V té době se nazývali Turky, ačkoli jejich jazyk nebyl o nic bližší ázerbájdžánštině než ruštině: znamenalo to pouze, že patří ke kastě bojovníků a beků. Talyšská kultura je velmi blízká ázerbájdžánské kultuře, ale z hlediska sebeuvědomění jsou spíše opoziční a obecně jsou spolu s Lezginy k Ázerbájdžánu ze všech národnostních menšin nejvíce neloajální. Celkový počet Talyšů se odhaduje na 300 tisíc (oficiálně) až jeden milion lidí, přibližně stejně na obou stranách hranice, a íránští Talyšové žijí v Giljan Masul.+Posledním koutem, kde se zachoval ázerbájdžánský jazyk, bylo pohoří Talyš, a když se turkizovaní obyvatelé roviny začali nazývat Ázerbájdžánci, horalé z Elburzu se podle toho nazývali Talyši. V 16. století se Talyšové, dlouholetí šíité, připojili ke svazu kočovných Turků-Kyzylbašů, kteří brzy dobyli celý Írán a přeměnili jej v šíitskou říši, jíž vládli Safavitští Ázerbájdžánci. V té době se nazývali Turky, ačkoli jejich jazyk nebyl o nic bližší ázerbájdžánštině než ruštině: znamenalo to pouze, že patří ke kastě bojovníků a beků. Talyšská kultura je velmi blízká ázerbájdžánské kultuře, ale z hlediska sebeuvědomění jsou spíše opoziční a obecně jsou spolu s Lezginy k Ázerbájdžánu ze všech národnostních menšin nejvíce neloajální. Celkový počet Talyšů se odhaduje na 300 tisíc (oficiálně) až jeden milion lidí, přibližně stejně na obou stranách hranice, a íránští Talyšové žijí v Giljan Masul.((Etnický koktejl na území dnešního Ázerbájdžánu:\\ 
 +Je pravda, že oblast Ázerbájdžánu byla obývána různými etnickými skupinami, včetně kavkazských horalů, Peršanů, a turkických kmenů. Turkické kmeny začaly do oblasti migrovat od 11. století a postupně převládly nad místními obyvateli, což vedlo k vytvoření moderního ázerbájdžánského etnika s turkickým jazykem a kulturou​ (Wikipedia)​​ (Wikiwand)​.\\ 
 +Jazyk a Talyšové:\\ 
 +Tvrzení, že ázerbájdžánský jazyk se zachoval pouze v pohoří Talyš, není přesné. Azari (starý ázerbájdžánský jazyk) byl íránský jazyk, který byl mluven na celém území před příchodem turkických kmenů. Pohoří Talyš bylo jednou z oblastí, kde se tento jazyk déle udržel, ale nebyla to jediná oblast​ (Wikipedia)​​ (Encyclopedia Britannica)​.\\ 
 +Safavidé a Ázerbájdžánci:\\ 
 +Safavidská říše byla skutečně založena turkickým kmenem Kyzylbašů, kteří měli silné vazby na region Ázerbájdžánu a mluvili turkicky. Safavidé se označovali za Turky, což reflektovalo jejich vojenský a kmenový původ, ačkoli jejich jazyk nebyl identický s moderní ázerbájdžánštinou​ (Wikipedia)​​ (Wikiwand)​.\\ 
 +Název Ázerbájdžánci:\\ 
 +Moderní název "Ázerbájdžánci" byl skutečně popularizován v sovětské éře, kdy byla vytvořena národní identita v rámci Sovětského svazu. Nicméně označení "Azeris" nebo "Azerbaijani Turks" bylo používáno už dříve k popisu etnické skupiny obývající tento region​))
  
 Až do 19. století fungovalo pohoří Talyš jako jeden celek a Ardebil a Taleš byly pro obyvatele Lankaranu jednoznačně bližší než Baku a Šemacha. Jednou se však muž z vesnice Khir nedaleko Chalkhalu rozhodl odejít z chudoby do Širvánu, ale po noci strávené ve vesnici Kharkhatan měl sen, že jeho potomci budou vládnout Talyši.  Až do 19. století fungovalo pohoří Talyš jako jeden celek a Ardebil a Taleš byly pro obyvatele Lankaranu jednoznačně bližší než Baku a Šemacha. Jednou se však muž z vesnice Khir nedaleko Chalkhalu rozhodl odejít z chudoby do Širvánu, ale po noci strávené ve vesnici Kharkhatan měl sen, že jeho potomci budou vládnout Talyši. 
Řádek 102: Řádek 109:
  
 Nejznámějším Talyšem je jistě Širali Muslimov z vesnice Barzavu. Podle oficiálních místních údajů se narodil 26. března 1805 v Talyšském chanátu, přežil dvě rusko-perské války, pět carů, občanskou válku, Muganskou sovětskou a Ázerbájdžánskou demokratickou republiku, Lenina, Stalina a Malenkova s Chruščovem. Když mladý loupeživý vyvlastňovač Džugašvili utekl z vězeňské věže v Lankaranu, měl už Širali Farza-oglu bílý plnovous. Život pastýře byl však nesmírně jednotvárný a odměřený a je nepravděpodobné, že by aksakal přikládal všem těmto dějinným bouřím velký význam. Den, kdy Dantes zastřelil Puškina, kdy Alexandr II. zrušil nevolnictví, kdy námořníci vtrhli do Zimního paláce, kdy nad troskami Berlína zavlála rudá vlajka, kdy Neil Armstrong setřásl prach z Měsíce, strávil Širali Muslimov zhruba stejně, vstával za úsvitu a odcházel se svým stádem na vzdálené pastviny a do zahrad. V posledním roce života měřil 161 centimetrů, vážil 56 kilogramů, krevní tlak měl 110/60, 129 žijících potomků, z toho 13 dcer a 10 synů, z nichž nejmladšího získal ve 136 letech od své třetí, 57leté manželky. Byl také nejdéle zaměstnaným na světě - sto a půl roku - protože, jak starý muž poznamenal v jednom rozhovoru, "lenost plodí smrt". \\ V té době se již stal slavným, nejednou cestoval po městech ve společnosti politiků a novinářů a dokonce se stal námětem dokumentárního filmu //Širali sestupuje z hor//. V zimě 1973 dostal zápal plic, a přestože se nakonec uzdravil, Širali Muslimov zemřel 2. září 1973 ve věku 168 let. \\ Všemu výše uvedenému je samozřejmě těžké uvěřit, dvojnásob vzhledem k tomu, že se nedochovaly žádné doklady o Muslimově narození. Evropští badatelé se domnívají, že jeho věk je o 40-50 let navýšen, ale i tak mohl žít o něco déle než nejstarší ověřená stoletá žena - 122letá Francouzka Jeanne Calmanová. Muslimov měl v polovině dvacátého století také dva vrstevníky - Mahmuda Ejvazova (1808-1960, 152 let) a Mejida Agajeva (1835-1978, 143 let), ale život Talyšů se v dalších generacích zkracoval (zřejmě kvůli lepšímu vedení matričních záznamů). Z těch později narozených nikdo nežije v horách 150 nebo dokonce 130 let. Sto padesát let staré aksakaly tak lze považovat za chybu v počítání nově narozených vesničanů v Talyšském chanátu nebo v na začátku sovětské vlády.((https://varandej.livejournal.com/1047105.html)) Nejznámějším Talyšem je jistě Širali Muslimov z vesnice Barzavu. Podle oficiálních místních údajů se narodil 26. března 1805 v Talyšském chanátu, přežil dvě rusko-perské války, pět carů, občanskou válku, Muganskou sovětskou a Ázerbájdžánskou demokratickou republiku, Lenina, Stalina a Malenkova s Chruščovem. Když mladý loupeživý vyvlastňovač Džugašvili utekl z vězeňské věže v Lankaranu, měl už Širali Farza-oglu bílý plnovous. Život pastýře byl však nesmírně jednotvárný a odměřený a je nepravděpodobné, že by aksakal přikládal všem těmto dějinným bouřím velký význam. Den, kdy Dantes zastřelil Puškina, kdy Alexandr II. zrušil nevolnictví, kdy námořníci vtrhli do Zimního paláce, kdy nad troskami Berlína zavlála rudá vlajka, kdy Neil Armstrong setřásl prach z Měsíce, strávil Širali Muslimov zhruba stejně, vstával za úsvitu a odcházel se svým stádem na vzdálené pastviny a do zahrad. V posledním roce života měřil 161 centimetrů, vážil 56 kilogramů, krevní tlak měl 110/60, 129 žijících potomků, z toho 13 dcer a 10 synů, z nichž nejmladšího získal ve 136 letech od své třetí, 57leté manželky. Byl také nejdéle zaměstnaným na světě - sto a půl roku - protože, jak starý muž poznamenal v jednom rozhovoru, "lenost plodí smrt". \\ V té době se již stal slavným, nejednou cestoval po městech ve společnosti politiků a novinářů a dokonce se stal námětem dokumentárního filmu //Širali sestupuje z hor//. V zimě 1973 dostal zápal plic, a přestože se nakonec uzdravil, Širali Muslimov zemřel 2. září 1973 ve věku 168 let. \\ Všemu výše uvedenému je samozřejmě těžké uvěřit, dvojnásob vzhledem k tomu, že se nedochovaly žádné doklady o Muslimově narození. Evropští badatelé se domnívají, že jeho věk je o 40-50 let navýšen, ale i tak mohl žít o něco déle než nejstarší ověřená stoletá žena - 122letá Francouzka Jeanne Calmanová. Muslimov měl v polovině dvacátého století také dva vrstevníky - Mahmuda Ejvazova (1808-1960, 152 let) a Mejida Agajeva (1835-1978, 143 let), ale život Talyšů se v dalších generacích zkracoval (zřejmě kvůli lepšímu vedení matričních záznamů). Z těch později narozených nikdo nežije v horách 150 nebo dokonce 130 let. Sto padesát let staré aksakaly tak lze považovat za chybu v počítání nově narozených vesničanů v Talyšském chanátu nebo v na začátku sovětské vlády.((https://varandej.livejournal.com/1047105.html))
 +
 +----
 +
 +1. **Etnický koktejl na území dnešního Ázerbájdžánu:**
 +   - Během středověku byla oblast dnešního Ázerbájdžánu obývána různými etnickými skupinami včetně kavkazských horalů, Peršanů a turkických kmenů. Turkické kmeny začaly migrovat do této oblasti v 11. století a postupně se staly dominantní etnickou skupinou, což vedlo k asimilaci místních obyvatel. 
 +     - **Zdroj:** Swietochowski, T. (1995). *Russia and Azerbaijan: A Borderland in Transition*. Columbia University Press. 
 +     - **Zdroj:** Atabaki, T. (2000). *Azerbaijan: Ethnicity and the Struggle for Power in Iran*. I.B. Tauris.
 +
 +2. **Jazyk a Talyšové:**
 +   - Starý ázerbájdžánský jazyk, známý jako Azari, byl íránský jazyk, který byl mluven v oblasti Ázerbájdžánu před příchodem turkických kmenů. Azari se udržel v různých částech regionu, včetně pohoří Talyš, kde se dlouho zachoval díky geografické izolaci.
 +     - **Zdroj:** Minorsky, V. (1953). "Studies in Caucasian History". Cambridge University Press.
 +     - **Zdroj:** Yarshater, E. (1988). *The Iranian Languages*. Routledge.
 +
 +3. **Safavidé a Ázerbájdžánci:**
 +   - Safavidská říše byla založena turkickými kmeny, známými jako Kyzylbašové, kteří měli silné vazby na region Ázerbájdžánu. Tito kmeny mluvili turkicky a jejich kultura významně ovlivnila formování moderního ázerbájdžánského etnika.
 +     - **Zdroj:** Savory, R. M. (2007). *Iran Under the Safavids*. Cambridge University Press.
 +     - **Zdroj:** Newman, A. G. (2006). *Safavid Iran: Rebirth of a Persian Empire*. I.B. Tauris.
 +
 +4. **Název Ázerbájdžánci:**
 +   - Termín "Ázerbájdžánci" byl popularizován v sovětské éře jako součást procesu vytváření národních identit v rámci Sovětského svazu. Předtím se často používaly termíny jako "Azeris" nebo "Azerbaijani Turks".
 +     - **Zdroj:** Swietochowski, T. (1995). *Russia and Azerbaijan: A Borderland in Transition*. Columbia University Press.
 +     - **Zdroj:** Atabaki, T. (2000). *Azerbaijan: Ethnicity and the Struggle for Power in Iran*. I.B. Tauris.
 +
 +Tato vysvětlení by měla poskytnout pevný základ pro odborný článek s dostatečným počtem seriózních citací.
zs2021/lenkoran.1717004495.txt.gz · Poslední úprava: 29/05/2024 19:41 autor: 127.0.0.1

Nástroje pro stránku