obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Historie:
zs2024:antropologie_nabozenstvi_jsem-zid

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze		Předchozí verze
zs2024:antropologie_nabozenstvi_jsem-zid [09/12/2024 22:35] – 178.209.132.238zs2024:antropologie_nabozenstvi_jsem-zid [16/12/2024 12:59] (aktuální) – kokaisl
Řádek 1: Řádek 1:
- ====== "Jsem Žid: Jak a v čem se liším od ostatních (a v čem jsem stejný/á)?" ======+====== "Jsem Žid: Jak a v čem se liším od ostatních (a v čem jsem stejný/á)?" ======
  
 +Natálie Haspeklová, Karolína Ševelová
  
----- 
  
- +==== Úvod a teoretická část práce ====
-==== Úvod a literární rešerše ====+
  
  
Řádek 14: Řádek 13:
 V židovské tradici se náboženská příslušnost dítěte odvozuje od matky – dítě narozené židovské matce je považováno za Žida. Tradiční pro židovství je obřízka, která je vykonávaná osmý den po narození chlapce, je symbolickým obřadem, jehož přesný průběh se může lišit v závislosti na příslušnosti k jednotlivým židovským komunitám. Zatímco tradičně obřízku prováděl otec, dnes ji obvykle provádí lékař za přítomnosti duchovního. Součástí obřadu je i pojmenování chlapce, zatímco dívky dostávají jméno během první soboty po narození v synagoze. Ve 13 letech se chlapec stává Bar Micva (syn přikázání) a stává se tak nábožensky dospělým. Tímto milníkem přijímá povinnost dodržovat náboženské předpisy. Obřad se koná první sobotu po jeho narozeninách, kdy je chlapec v synagoze vyzván k předčítání z Tóry. U dívek nastává náboženská dospělost o rok dříve, při obřadu zvaném Bat Micva, který se koná v jejich 12 letech. Svatba je v judaismu vnímána jako posvátný akt, který dává naději na pokračování židovského národa. Obřad tradičně začíná podpisem manželské smlouvy, kde jsou uvedeny povinnosti manželů, věno a podmínky rozvodu. Novomanželé během svatby stojí pod baldachýnem (chupa), symbolizujícím jejich budoucí domov, a rozšlápnutím sklenice si připomínají zničení jeruzalémského chrámu. Společně se také napijí vína jako symbol sdílené budoucnosti. V židovském pohřebním obřadu je mrtvý položen na zem, kolem něhož blízcí tiše rozjímají. Tělo je oblečeno do prostého oděvu, čímž se zdůrazňuje rovnost všech lidí před smrtí a nezávislost na pozemském majetku.((JUDAISMUS. Online. Edisco. Dostupné z: https://edisco.cz/zsv/judaismus.php. [cit. 2024-11-07].)) V židovské tradici se náboženská příslušnost dítěte odvozuje od matky – dítě narozené židovské matce je považováno za Žida. Tradiční pro židovství je obřízka, která je vykonávaná osmý den po narození chlapce, je symbolickým obřadem, jehož přesný průběh se může lišit v závislosti na příslušnosti k jednotlivým židovským komunitám. Zatímco tradičně obřízku prováděl otec, dnes ji obvykle provádí lékař za přítomnosti duchovního. Součástí obřadu je i pojmenování chlapce, zatímco dívky dostávají jméno během první soboty po narození v synagoze. Ve 13 letech se chlapec stává Bar Micva (syn přikázání) a stává se tak nábožensky dospělým. Tímto milníkem přijímá povinnost dodržovat náboženské předpisy. Obřad se koná první sobotu po jeho narozeninách, kdy je chlapec v synagoze vyzván k předčítání z Tóry. U dívek nastává náboženská dospělost o rok dříve, při obřadu zvaném Bat Micva, který se koná v jejich 12 letech. Svatba je v judaismu vnímána jako posvátný akt, který dává naději na pokračování židovského národa. Obřad tradičně začíná podpisem manželské smlouvy, kde jsou uvedeny povinnosti manželů, věno a podmínky rozvodu. Novomanželé během svatby stojí pod baldachýnem (chupa), symbolizujícím jejich budoucí domov, a rozšlápnutím sklenice si připomínají zničení jeruzalémského chrámu. Společně se také napijí vína jako symbol sdílené budoucnosti. V židovském pohřebním obřadu je mrtvý položen na zem, kolem něhož blízcí tiše rozjímají. Tělo je oblečeno do prostého oděvu, čímž se zdůrazňuje rovnost všech lidí před smrtí a nezávislost na pozemském majetku.((JUDAISMUS. Online. Edisco. Dostupné z: https://edisco.cz/zsv/judaismus.php. [cit. 2024-11-07].))
  
-Košer strava představuje způsob stravování, který odpovídá židovským náboženským předpisům. Termín „košer“, znamenající vhodný nebo rituálně způsobilý, vychází z pokynů uvedených v Tóře. Na rozdíl od běžných dietních omezení není košer strava zaměřena na zdravotní aspekty, ale řídí se výhradně náboženskými zákony. Jsou přesně definovány požadavky na výběr potravin, přičemž jsou určeny konkrétní druhy povolených a zakázaných zvířat, ptáků a ryb. Košer zvířata musí například mít zcela rozdělená kopyta a být přežvýkavci. Součástí košer zásad je i zákaz míchání masných a mléčných produktů, což vyžaduje důslednou kontrolu všech ingrediencí. Rituální porážka košer zvířat zahrnuje postupy, které minimalizují bolest a zajišťují důkladné odkrvácení masa. Zakázána je konzumace určitých živočichů, jako jsou plazi, obojživelníci, měkkýši, korýši a některé ryby. Ovoce a zelenina jsou obecně povoleny, avšak před konzumací je třeba ověřit jejich čistotu, zejména kontrolou přítomnosti hmyzu. Klíčovým rozdílem oproti tradiční evropské kuchyni je zákaz vepřového masa, protože vepř je podle židovských předpisů považován za nečistý.((Košer stravování. In: Židovská obec v Praze [online]. Dostupné z: https://www.kehilaprag.cz/cs/turismus/koser-stravovani. [cit. 2024-02-26].))+Košer strava představuje způsob stravování, který odpovídá židovským náboženským předpisům. Termín „košer“, znamenající vhodný nebo rituálně způsobilý, vychází z pokynů uvedených v Tóře. Na rozdíl od běžných dietních omezení není košer strava zaměřena na zdravotní aspekty, ale řídí se výhradně náboženskými zákony. Jsou přesně definovány požadavky na výběr potravin, přičemž jsou určeny konkrétní druhy povolených a zakázaných zvířat, ptáků a ryb. Košer zvířata musí například mít zcela rozdělená kopyta a být přežvýkavci. Součástí košer zásad je i zákaz míchání masných a mléčných produktů, což vyžaduje důslednou kontrolu všech ingrediencí. Rituální porážka košer zvířat zahrnuje postupy, které minimalizují bolest a zajišťují důkladné odkrvácení masa. Zakázána je konzumace určitých živočichů, jako jsou plazi, obojživelníci, měkkýši, korýši a některé ryby. Ovoce a zelenina jsou obecně povoleny, avšak před konzumací je třeba ověřit jejich čistotu, zejména kontrolou přítomnosti hmyzu. Klíčovým rozdílem oproti tradiční evropské kuchyni je zákaz vepřového masa, protože vepř je podle židovských předpisů považován za nečistý.((Košer stravování. In: Židovská obec v Praze [online]. Dostupné z: https://www.kehilaprag.cz/cs/turismus/koser-stravovani. [cit. 2024-11-07].))
  
 Šabat, poslední ze sedmi dnů stvoření světa, představuje den odpočinku, který začíná v pátek západem slunce a končí sobotní večer obřadem zvaným Havdala, po východu prvních hvězd. Tento den připomíná odpočinek Hospodina po stvoření světa a je základem pro týdenní cyklus, kdy neděle je označována jako „den první“ (jom rišon). Základem Šabatu je šest dní práce a sedmý den odpočinku, bez jakéhokoli zásahu do světa, který byl stvořený jako dokonalý. Z tohoto důvodu Židé o Šabatu nesmějí vykonávat 39 typů činností označovaných jako práce – například zapalovat oheň, rozsvítit světla, vařit, nebo používat technologie. Tyto zákazy nesouvisí s fyzickou náročností, ale s jakýmkoli zásahem do světa, jako je rozdělání ohně, které symbolizuje dominanci nad přírodou. Příprava na Šabat zahrnuje předem připravené jídlo, slavnostní oblečení a očistu. Páteční večer začíná modlitbou kiduš, kdy se nad pohárem vína pronáší požehnání. Stolování je nedílnou součástí Šabatu, kdy zákon přikazuje společné slavnostní jídlo třikrát během dne. Dopoledne je věnováno modlitbám v synagoze a celý den je zaměřen na upevňování rodinných vztahů. Šabat končí obřadem Havdala, který symbolicky odděluje sváteční den od běžného týdne. Židé se u svíčky se dvěma knoty loučí se Šabatem a od té chvíle je opět povoleno rozdělávat oheň.((NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2016. s. 182-193. ISBN 978-80-246-2996-4.)) Šabat, poslední ze sedmi dnů stvoření světa, představuje den odpočinku, který začíná v pátek západem slunce a končí sobotní večer obřadem zvaným Havdala, po východu prvních hvězd. Tento den připomíná odpočinek Hospodina po stvoření světa a je základem pro týdenní cyklus, kdy neděle je označována jako „den první“ (jom rišon). Základem Šabatu je šest dní práce a sedmý den odpočinku, bez jakéhokoli zásahu do světa, který byl stvořený jako dokonalý. Z tohoto důvodu Židé o Šabatu nesmějí vykonávat 39 typů činností označovaných jako práce – například zapalovat oheň, rozsvítit světla, vařit, nebo používat technologie. Tyto zákazy nesouvisí s fyzickou náročností, ale s jakýmkoli zásahem do světa, jako je rozdělání ohně, které symbolizuje dominanci nad přírodou. Příprava na Šabat zahrnuje předem připravené jídlo, slavnostní oblečení a očistu. Páteční večer začíná modlitbou kiduš, kdy se nad pohárem vína pronáší požehnání. Stolování je nedílnou součástí Šabatu, kdy zákon přikazuje společné slavnostní jídlo třikrát během dne. Dopoledne je věnováno modlitbám v synagoze a celý den je zaměřen na upevňování rodinných vztahů. Šabat končí obřadem Havdala, který symbolicky odděluje sváteční den od běžného týdne. Židé se u svíčky se dvěma knoty loučí se Šabatem a od té chvíle je opět povoleno rozdělávat oheň.((NOSEK, Bedřich a Pavla DAMOHORSKÁ. Židovské tradice a zvyky. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2016. s. 182-193. ISBN 978-80-246-2996-4.))
    
-Synagoga je hlavním centrem židovské komunity, kde se odehrávají modlitby, studium, vzdělávání a charitativní aktivity. Kromě náboženských funkcí plní také roli společenského centra, kde se setkávají členové komunity a diskutují o důležitých záležitostech. Slouží i jako místo pro výuku, kde se děti a dospělí učí o náboženství a posvátných textech. Charitativní činnost synagogy zahrnuje pomoc chudým a potřebným. V ortodoxních synagogách jsou ženy a muži odděleni, zatímco v reformních mohou sedět společně. Návštěvníci z jiných náboženství jsou vítáni, pokud respektují pravidla a tradice tohoto posvátného prostoru. ((Synagogues, Shuls and Temples. In: Judaism 101 [online]. Dostupné z: https://www.jewfaq.org/synagogues_and_temples.  [cit. 2024-02-26].))+Synagoga je hlavním centrem židovské komunity, kde se odehrávají modlitby, studium, vzdělávání a charitativní aktivity. Kromě náboženských funkcí plní také roli společenského centra, kde se setkávají členové komunity a diskutují o důležitých záležitostech. Slouží i jako místo pro výuku, kde se děti a dospělí učí o náboženství a posvátných textech. Charitativní činnost synagogy zahrnuje pomoc chudým a potřebným. V ortodoxních synagogách jsou ženy a muži odděleni, zatímco v reformních mohou sedět společně. Návštěvníci z jiných náboženství jsou vítáni, pokud respektují pravidla a tradice tohoto posvátného prostoru. ((Synagogues, Shuls and Temples. In: Judaism 101 [online]. Dostupné z: https://www.jewfaq.org/synagogues_and_temples.  [cit. 2024-11-07].)) 
  
 ==== Metodika ==== ==== Metodika ====
Řádek 30: Řádek 30:
  
  
-==== Rozhovor s věřícím ====+==== Praktická část práce ====
  
    
Řádek 56: Řádek 56:
  
  
-==== Porovnání s českým paradigmatem ====+=== Porovnání s českým paradigmatem ===
  
  
Řádek 70: Řádek 70:
  
 Celkově lze říci, že židovská komunita v České republice vykazuje kulturní a psychologické odlišnosti, které pramení z její historické zkušenosti a náboženských hodnot. Tyto odlišnosti jsou nejen odrazem specifických výchovných metod a hodnot, ale i reakcí na historické zkušenosti, které formují židovskou identitu a její vztah k širší společnosti. Celkově lze říci, že židovská komunita v České republice vykazuje kulturní a psychologické odlišnosti, které pramení z její historické zkušenosti a náboženských hodnot. Tyto odlišnosti jsou nejen odrazem specifických výchovných metod a hodnot, ale i reakcí na historické zkušenosti, které formují židovskou identitu a její vztah k širší společnosti.
- 
-==== Osobní reflexe ==== 
  
  
Řádek 77: Řádek 75:
  
 Vzhledem k silnému ateismu v České republice , a tedy k omezenější možnosti setkat se s věřícím člověkem, je role náboženství ve společnosti mnohdy opomíjena, ba dokonce zamítána. Rozhovory s respondenty však vznesly otázky, které je důležité mít na paměti. Náboženství nelze zjednodušit na pouhá pravidla a víru. Je to také systém hodnot, přesvědčení, historie a vztahů, který poskytuje nejen silný pocit sounáležitosti, ale také sílu jedince v komunitě. Vzhledem k silnému ateismu v České republice , a tedy k omezenější možnosti setkat se s věřícím člověkem, je role náboženství ve společnosti mnohdy opomíjena, ba dokonce zamítána. Rozhovory s respondenty však vznesly otázky, které je důležité mít na paměti. Náboženství nelze zjednodušit na pouhá pravidla a víru. Je to také systém hodnot, přesvědčení, historie a vztahů, který poskytuje nejen silný pocit sounáležitosti, ale také sílu jedince v komunitě.
 +
  
 ==== Závěr ==== ==== Závěr ====
zs2024/antropologie_nabozenstvi_jsem-zid.1733780149.txt.gz · Poslední úprava: 09/12/2024 22:35 autor: 178.209.132.238

Nástroje pro stránku