obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Historie: • poznamka_k_sumave • uctivani_bozstev_hinduismu_v_cr • gafurjon_shakirov • jsem_krestanka_jak_a_v_cem_se_lisim_od_ostatnich • 3._skupina-s
zs2024:ateista_v_kazachstanu

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

zs2024:ateista_v_kazachstanu [02/02/2025 18:26] – vytvořeno 193.179.119.56zs2024:ateista_v_kazachstanu [02/02/2025 19:23] (aktuální) – 193.179.119.56
Řádek 21: Řádek 21:
  
 Nicméně, výsledek těchto změn budeme schopni posoudit až v budoucnosti. Nicméně, výsledek těchto změn budeme schopni posoudit až v budoucnosti.
 +
 +
 +Našla jsem respondentku Ainur (jméno změněno), která udělila souhlas na poskytování rozhovoru na téma svého života v Kazachstánu jako ateistka. Rozhovor se zaměřil na její osobní pohled na náboženskou situaci v zemi a na to, jak její přesvědčení ovlivňuje její každodenní život, hodnoty a identitu. Cílem rozhovoru bylo je lépe pochopit zkušenosti jednotlivce, který se rozhodl žít bez náboženské víry v prostředí, kde je islám stále silně přítomen a kde víra často ovlivňuje strukturu společnosti i rodinné vztahy. 
 +
 +Ainur je mladá žena se zajímavým a složitým životním příběhem, v němž se prolínají náboženská, kulturní a osobní hledání. Narodila se v roce 2002 ve městě Almaty mladým rodičům: její mamince bylo pouhých 21 a tatínkovi 23 let. V té době je finančně podporovali starší příbuzní. Ainur vyrůstala se svým o rok starším bratrem Jeržanem.
 +
 +Prvních pět let svého života si nepamatuje. Když jí bylo šest až sedm let, rodina se přestěhovala do hlavního města Astany. V tomto věku ji začaly trápit noční můry, což zanechalo hlubokou stopu v její paměti. Její rodina hledala způsoby, jak se s tím vyrovnat, a to i včetně různých protiveršových praktik, jako je odstraňování kořisti nebo sagal.  Důležitou roli v této fázi sehrála apashka (babička z otcovy strany), která Ainur naučila recitovat súry z Koránu, aby zahnala strach, což bylo dívčino první seznámení s islámským náboženstvím.
 +
 +Postupem času se náboženství začalo stávat důležitou součástí její rodinného života. Ačkoli rodiče byli zpočátku spíše sekulární, jejich přístup časem se změnil. Matka, která v mládí náboženské obřady nedodržovala, začala držet tzv. ramadán (měsíc, kdy muslimové během dne nejedí a nepijí od východu do západu slunce. Je to čas, kdy se zaměřují na duchovní posílení, vděčnost a konání dobrých skutků. Po setmění se půst přerušuje společným jídlem. Na konci měsíce se slaví svátek jako radostné zakončení tohoto období), a otec, který do 30 let byl spíše agnostikem, rovněž přijal islámské tradice. Zvláště výrazný náboženský vliv pocházel ze strany otcovy rodiny, zatímco matka vyrůstala bez otce a podobnému tlaku nebyla vystavena.
 +
 +Rodiče byli často zaneprázdněni prací, a tak Ainur trávila značnou část času s velmi nábožensky založenou chůvou. Ve věku 12 až 14 let se rozhodla, že je muslimka, a začala přemýšlet o své minulosti, včetně traumatického zážitku z dětství, kdy podstoupila komplikovanou operaci slepého střeva. Tato zkušenost ji přivedla k prvním myšlenkám na smrt. Během silných bolestí si přála „odejít k Alláhovi,“ aby nalezla úlevu od utrpení.
 +Brzy poté rodina navštívila Turkestán a mauzoleum Chodži Ahmeda Jasavího (důležité místo pro islamské veřicí), což posílilo její víru. 
 +
 +V dospívání však její cesta víry začala ztrácet stabilitu. Přibližně ve 14 letech objevila vášeň pro hudbu, zamilovala se do hry na kytaru a ponořila se do světa melodií. Hudba se pro ni stala způsobem sebevyjádření, ale zároveň ji přiváděla do konfliktu s tradičním výkladem islámu, který často hudbu odmítá.
 +
 +V období dospívání se Ainur začala zajímat o křesťanství a další náboženství, protože islám už neposkytoval odpovědi na otázky, které si kladla. Rozšířila své znalosti, porovnávala různé víry a kriticky je analyzovala. Toto období hledání je přirozenou součástí dospívání, kdy každý člověk hledá svou identitu a formuje své názory na svět.
 +Dalším zlomem byla její sexuální orientace. Islám striktně odmítá homosexuální vztahy, což vedlo Ainur k pocitům viny, samonenávisti a vnitřnímu zmatku. Postupem času se od náboženství stále více vzdalovala. Její světonázor prošel vývojem od islámu přes agnosticismus až k ateismu. Začala kriticky přehodnocovat náboženské dogma a hledat vlastní cestu v životě.
 +
 +V roce 2022 navštívila Českou republiku v rámci programu Erasmus. Tato zkušenost na ni měla silný dopad a ukázala jí, že existují místa, kde lze žít jinak, svobodněji a bez studu za vlastní identitu. Uvědomila si, že má možnost být sama sebou a že může žít život, ve kterém se nebude muset přizpůsobovat cizím očekáváním. Toto poznání ji vedlo k rozhodnutí osamostatnit se a žít v zahraničí. Tento krok se stal symbolem jejího odhodlání najít svobodu a sebe sama.
 +
 +Nyní dělá vše pro to, aby svůj plán uskutečnila.
 +
 +
 +Na tomto příběhu lze dobře ilustrovat, jak traumatické zkušenosti a tlak společnosti mohou vést k úplnému odmítnutí náboženství. 
 +
 +
 +Je to příklad toho, jak traumatická zkušenost vede k úplnému odmítnutí a zavržení religiozity.
  
  
zs2024/ateista_v_kazachstanu.1738517160.txt.gz · Poslední úprava: 02/02/2025 18:26 autor: 193.179.119.56

Nástroje pro stránku