obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


zvyky_a_tradice_adventistu_sedmeho_dne_v_porovnani_s_vetsinovou_ateistickou_spolecnosti_v_cr

Zvyky a tradice adventistů sedmého dne v porovnání s většinovou ateistickou společností

1 Úvod

Adventismus sedmého dne se v Čechách objevil již od počátku 90. let 19. století. Přes veškerý útlak ze strany komunistického režimu a další problémy bránící rozvoji adventismu, počet členů neustále rostl. V současné době se tato církev nejen v České republice ale i ve světě dostává čím dál více do povědomí lidí. Tuto skutečnost dokazují poslední provedené výzkumy, které hovoří o 18 milionech adventistů po celém světě, což není zanedbatelné číslo a existuje zde předpoklad dalšího růstu.1) Církev adventistů sedmého dne se v dnešní době angažuje v mnoha vzdělávacích a charitativních projektech (např. organizace ADRA) a stala se respektovanou organizací s velkým potenciálem.

V současné době existuje několik publikací a naučných textů pojednávajících o rozdílech mezi jednotlivými náboženskými směry. Co však není k nalezení, je pohled na tuto problematiku z jiného úhlu, a to srovnání života lidí z vybraného náboženského směru s životy nevěřících. Tato práce si tedy dává za cíl zjistit odlišnosti ve způsobu života adventistů v porovnání s ateistickou společností za účelem pochopení a přiblížení tohoto směru z jiné perspektivy.

2 Cíl práce

Cílem této práce je odpovědět na hlavní výzkumnou otázku: „Jaké jsou hlavní rozdíly ve způsobu života mezi adventisty sedmého dne a ateisty?“ Dílčím úkolem projektu jsou následující podotázky vztahující se k tématu, které pomohly lépe konkretizovat hlavní cíl.

  • V současné době je zaznamenán velký příliv nových členů z řad mladých lidí, co je k tomu vede?
  • Jaké konkrétní odlišnosti jsou ve způsobu stravování a z jakého důvodu?
  • Jak se liší trávení volného času v porovnání s ateisty vzhledem ke „klidné sobotě“? Jak moc tento zvyk dodržují a vnímají jej jako omezení v plánování volného času?
  • Jak adventisté tráví svátky v porovnání s ateisty?

3 Metodika a adekvace metod

3.1. Metodika

Práce je rozdělena do tří částí.

V literární rešerši jsou představeni autoři a literatura, která se věnuje této problematice, charakterizuje členy Církve adventistů sedmého dne a pojednává o nich.

Teoretická část popisuje vznik Církve adventistů, jejich přesvědčení, důležité rysy a spojitosti s tímto náboženstvím.

Sběr primárních dat byl uskutečněn ve třetí části, která je praktická. Výzkumná otázka a její podotázky byly vytvořeny na základě krátkého rozhovoru se členem Církve adventistů, který upozornil na odlišnosti tohoto náboženského směru. V rámci projektu byla navštívena tradiční sobotní bohoslužba za účelem pochopení tohoto náboženského směru. Pro výzkum byli vybráni 2 respondenti, kterým byly pokládány otevřené otázky a odpovědi následně zaznamenávány a zpracovány. Jednalo se o muže (ročník 1989 z Prahy) a ženu (ročník 1991 z Moravy), oba vyrůstající v rodinách adventistů.

3.2. Adekvace metod

Kvalitativní výzkum, jež poskytuje určité výhody oproti kvantitativnímu zkoumání, je náročnější metoda, která vyžaduje určité znalosti výměnou za relevantní odpovědi a charakteristické přednosti metody potřebné pro řešení tohoto výzkumného problému. V praktické části jsou data získána prostřednictvím rozhovoru. Za výhody lze považovat hlubší rozbor a pochopení této církve a fakt, že respondenti nebyli nijak svazováni ve svých odpovědích, pouze korigováni připravenými okruhy rozhovoru. Je tedy možné probíhající rozhovor přizpůsobit vzhledem k reakcím respondentů. Za nevýhodu lze považovat subjektivitu respondentů, neboť jsou získány pouze názory a dojmy jednotlivců, kteří reprezentují Církev adventistů sedmého dne, ale jejich odpovědi mohou být ovlivněny délkou působení v církvi, věkem či životním stylem.

4 Literární rešerše

Dostupná literatura se zmiňuje především o charakteristických vlastnostech a zvycích členů Církve adventistů sedmého dne. Petr Velechovský a Zdeněk Vojtíšek ve svém článku hovoří o adventistech jako o takticích, kteří nemají daleko k sektářství. Své členy si získávají misijní službou dům od domu, kdy nabízejí knihy o zdravé výživě a přednášky o zdravém životním stylu a na první pohled nedávají znát, že vyznávají jakýkoliv náboženský směr. V současné době prožívá toto náboženství velký vzrůst, jak je uvedeno, každých 51 vteřin je pokřtěn nový člen. Při prvním setkání s adventisty bývají nečlenové této církve překvapeni úlohou, jakou v současném adventismu hrají otázky správné výživy, zvláště odmítání vepřového a králičího masa. Tato jídelní doporučení jsou zpočátku prezentována jako záležitost, na níž z velké části závisí zdraví a dlouhý věk, a jako taková jsou podporována argumenty z oboru medicíny a hygieny. Čím více se však nový zájemce dozvídá o adventismu, tím více se jídelní doporučení mění v náboženské příkazy, založené na adventistickém výkladu Starého zákona. 2)

Veškerá srovnání této církve byla provedena pouze s ostatními náboženskými směry (křesťanství, svědkové Jehovovi apod.). Stefan Höschele ve svém pojednání Eschatology and theological dialogue: Insights from adventist interchurch conversations hovoří o vzájemném respektu a pozitivnímu vztahu ke křesťanským ideologiím se zaměřením na teologické dialogy s hlavním důrazem na eschatologii, což dokazují písemnosti z 19. a počátku 20. století.

Stejně jako mnoho dalších církví i adventisté si hledali svou vlastní cestu a definici sebe samých po určitou dobu (v tomto případě 100 let), než byli schopni spojení s dalšími církvemi a vedení konverzace v oblasti teologie, na úrovni a významu, které se ztotožňovaly s jejich přesvědčením.

Adventisté sdílí s jinými křesťanskými směry mnohé postoje a podobné názory, ale po řadu let se vyvíjela i jejich představa a interpretace bible, než dospěla do podoby, pro kterou je dnes Církev adventistů sedmého dne charakteristická. Očekáváním příchodu Ježíše Krista a svěcením soboty jako vhodného dne pro bohoslužbu se Církev adventistů sedmého dne nejvíce odlišuje od ostatních křesťanských proudů. Snaha důsledně vycházet z autority Bible v hermeneutických předpokladech vytvořila tuto základní odlišnost a do jisté míry určitou výlučnost mezi křesťanskými církvemi.

Teologické dialogy o eschatologii mezi adventisty a příslušníky dalších církví navzdory hermeneutickým rozdílům slouží jako nástroj nejen k hledání kompromisu a vzájemné výměny informací, ale také k hledání pravdy. Studium bible je jednou z velmi silných stránek adventistů a jejich touha po bádání a konverzace s dalšími církvemi přivádí tuto debatu zpět k základnímu teologickému úkolu: naslouchání božímu slovu a k obohacujícím dialogům pro všechny církve. 3)

George R. Knight pojednává ve své knize Adventismus v proměnách času o vývoji této církve od roku 1844 až do současnosti. Autor zachycuje důležité milníky vzestupu a utváření této církve, její reorganizaci, hledání poslání či problémové oblasti, které se během existence objevily.

Mezi významné milníky této církve patří například listopad roku 1906, kdy byla Církev adventistů sedmého dne uznána jako rovnoprávná instituce v porovnání s ostatními protestantskými dominancemi. Tato svoboda byla výrazně omezena již v roce 1911 a následující události v době 1. světové války a v době i dlouho po ní přinesly mnoho rozporů mezi jednotlivými členy.

V knize také nejsou opomíjeny důležité osobnosti, které významně ovlivnily adventismus nebo se považují za zakladatele, jako např. Ellen Whiteová, James White či Joseph Bates.4)

5 Teoretická východiska

Adventismus je hnutí, které vzniklo z protestantského prostředí ve Spojených státech v 60. letech 19. stol. Latinský název adventus, příchod, je odkazem na víru v druhý příchod Ježíše Krista. Jedná se tedy o křesťanské hnutí, jejichž členové považují za pravidlo své víry Bibli – Starý i Nový zákon. Adventisté sedmého dne tak na základě Bible věří v Ježíše Krista, v Boha Otce (Stvořitel) a v Ducha svatého. Na základě výkladu Bible také věří v druhý příchod Ježíše Krista, který bude znamenat konec světa pro hříšníky a záchranu pro věřící.5)

Adventisté jsou přesvědčeni, že lidské tělo je „chrámem Ducha svatého“, a proto dbají o své zdraví a zakládají si na zdravém životním stylu. To souvisí i s tím, co je dovoleno konzumovat a co je zakázáno. Tato pravidla vychází z 3. knihy Mojžíšovy, 11. kapitola, kde je uvedeno, co se považuje za tzv. čisté a nečisté maso. Hlavním znakem je rozdělení kopyt, neboť jak je uvedeno, adventisté mohou konzumovat přežvýkavce s rozdvojenými kopyty (např. býk, koza, ovce, jelen, daněk), ryby (pouze s šupinami a ploutvemi) a ptáky, kteří nejsou uvedeni jako „nečistí“. Zakázáno je tak konzumovat např. maso velbloudí, králičí, vepřové (jen zvířata, která nepřežvykují) a ptačí (orel, sup, pštros, havran apod.).6)

Důležitým rysem adventistů je také dodržování soboty jako dne klidu. To je jeden ze základních a důležitých rozdílů oproti jiným křesťanským směrům, které za tento den považují neděli – sedmý den v týdnu. Důsledné uplatňování interpretace bible a Desatera přivedlo adventisty k uctívání soboty jako dne zasvěcenému Bohu a odpočinku na rozdíl od novozákonní interpretace, která sedmým dnem předurčila neděli. I v řadách samotných adventistů probíhala diskuse o podobě uctívání 4. přikázání, ale nakonec právě touto odpovědí se adventisté liší od ostatních křesťanských církví.7) Sobota byla zvolena na základě výkladu knihy Mojžíšovy, kdy je tento den vnímán jako věčná smlouva mezi Bohem a věřícími a jako uvědomění si, kdo je stvořil. Dovoleny jsou jen ty činnosti, které jsou v souladu s biblickými zásadami a upevňují vztah s Bohem.8)

S počátky adventismu je úzce spjat William Miller (1782 – 1849), který pocházel z křesťanské rodiny, ovšem na počátku 19. stol. své náboženství opustil a začal vyznávat deismus. V období revolucí a válek se však lidé navraceli ke křesťanství a Miller nebyl výjimkou. Horlivé studium Bible, konkrétně proroctví knihy Daniel, tak přivedlo Millera ke zjištění, že v letech 1843 – 1844 dojde k návratu Ježíše Krista na zemi. Návrat Krista se však nekonal, což vyvolalo značné pochyby mezi věřícími, ale i tak zůstali věrní Božímu slovu a výkladu proroctví.9)

Mezi vlivné osoby první generace Církve adventistů sedmého dne patří Ellen G. Whiteová (1827 – 1915). Utvořila církev v návaznosti na Williama Millera na základě svého zjevení, které se týkalo přesvědčení o tomto hnutí. Odpůrci víry poukazovali na její úraz hlavy z dětství a na nevěrohodnost zjevení, naopak její příznivci poukázali na fakt, že ve zjeveních byly obsaženy informace a znalosti, které ona sama neměla. Jejím velkým přínosem je především důraz na zdravý životní styl a angažovanost ve vzdělávacích a zdravotnických zařízeních.10)

6 Praktická část

V rámci projektu jsme se za účelem pochopení mentality adventistů a seznámení s jejich kulturou vypravili do kostela církve na tradiční sobotní bohoslužbu. Tuto událost můžeme rozdělit do dvou částí. První část probíhá formou rozpravy a výkladu bible v menších skupinkách po max. 10 lidech, druhá část je zaměřena na kázání a zpěv náboženských písní za účasti doprovodného sboru.

Při vstupu do sídla církve jsme byli přivítání podáním ruky, pozdravem a úsměvem na tváři. Dále jsme se jako pozorovatelé zúčastnili obou částí bohoslužby a následně měli možnost prohlédnout si prostory budovy církve.

V sídle adventistů se nachází několik účelových místností využívaných členy v rámci trávení volného času. Jedná se např. o místnost se sportovním účelem, kde jsou k dispozici stoly na stolní tenis a další sportovní náčiní, dále dětský koutek a také vybavená kuchyň sloužící k pravidelným setkáním členů, kde si navzájem vaří a připravují pokrmy. Tato několika patrová budova slouží zároveň jako obydlí kazatele, který má ze svého bytu osobní, přímý vstup do hlavní části kostela, kde se konají bohoslužby. Dále je zde zimní zahrada, o kterou se starají členové církve.

Celkově na nás atmosféra, ať už co se týče prostředí či setkání se samotnými adventisty, působila příjemným dojmem. Jako komunita, která se zde pravidelně schází a ve které se členové dobře znají, nám nedala ani v nejmenším najevo, že do ni nepatříme. Všichni s námi jednali vstřícně a přátelsky.

6.2 Rozhovor s adventisty

Během přípravy tohoto projektu byl proveden krátký rozhovor s jedním adventistou, který nám vysvětlil zásadní odlišnosti tohoto náboženského směru. Na základě rozhovoru byla vytvořena výzkumná otázka a její podotázky. V rámci zjišťování výzkumné otázky byly provedeny dva rozhovory s adventisty, kteří odpovídali na otázky týkající se jejich církve. Odpovědi byly zaznamenány a jsou uvedeny níže. Oba respondenti měli podobné názory. Jednalo se o muže (ročník 1986 z Prahy) a o ženu (ročník 1991 z Moravy). Oba vyrůstali v rodině adventistů a v tomto způsobu života se rozhodli zůstat.

6.2.1 Co je motivací mladých lidí, kteří se stále častěji stávají adventisty?

Nedávno provedeným výzkumem se zjistilo, že do Církve adventistů sedmého dne přichází mnoho mladých lidí.11) Pokoušeli jsme se na základě naší kazuistiky zjistit, co motivuje dnes mladé lidi k tomuto postoji. Adventisté, se kterými byl proveden rozhovor, jsou mladí a stýkají se s nově příchozími, mladými členy. Za prvé si myslí, že mnoho mladých lidí se v dnešní době nachází v těžkých životních situacích, nejistotě (rodinné vztahy, práce, škola apod.) a v Bohu nachází pocit jistoty, který jim schází. Z vlastní zkušenosti uvedli, že to pomáhá psychice člověka. Dalším důvodem příchodu mladých lidí do církve je přátelství mezi věřícím (adventistou) a nevěřícím (ateistou). V posledních letech se také začaly rozmáhat různé evangelizační projekty (například YOUTH FOR JESUS), ve kterých se mladí lidé snaží jednou za rok navštěvovat vybraná města na přednášky, kde mluví o tomto směru.

6.2.2 Co je důvodem konkrétních stravovacích odlišností?

Pokud člověk není věřící, vegetarián, vegan, není zdravotně omezen - stravuje se běžným způsobem a sní, na co má chuť. Adventisté sedmého dne ovšem dodržují určité stravovací zvyklosti, které by pro mnoho ateistů mohly být překvapujícím zjištěním, a proto se právě tohoto směru týkala další otázka, ve které se zjišťovala pravidla pro stravování. Respondenti uvedli, že stravování vychází z židovské tradice. V bibli, v 3. knize Mojžíšově (kapitola 11), je od prvního verše uvedeno rozdělení pokrmů (živočišného původu) na čisté a nečisté. Za nečisté se považuje veškeré maso živočichů - přežvýkavců nebo sudokopytníků. Ale přežvýkavec sudokopytník se za nečistého nepovažuje. Jako příklad nečistého živočicha je možné uvést velblouda, zajíce, králíka, prase a koně. Další skupinou jsou vodní živočichové. Mezi čisté vodní živočichy se řadí všechny sladkovodní i mořští tvorové, kteří mají ploutve a šupiny (např. kapr, pstruh, losos, některé druhy tuňáka). Za nečisté se považují např. chobotnice, mušle, krabi. Dále se rozděluje maso ptáků. Zde je pouze uveden seznam zvířat, která se považují za nečistá (orel, jestřáb, havran, pštros, sokol, kormorán, pelikán, čáp, sup, netopýr, dudek, volavka). Hmyz má v bibli také svoje rozřazení. Za „čistý“ hmyz se považuje pouze ten, který má členěné nožky ke skákání (kobylky, sarančata, cvrčci a koníci). Poslední skupinu tvoří drobná havěť hemžící se po zemi. Mezi nečisté patří lasice, krysa, různé druhy ještěrů - gekon, varan, ještěrka, mlok a chameleón.

Jak lze vidět výše, seznam výjimek je velký. Pro mnoho lidí by podobná omezení mohla znamenat velké nepříjemnosti. Naskýtá se otázka, zda tuto tradici adventisté opravdu dodržují a co by následovalo při jejím porušení. Respondenti se tyto zvyklosti stravování snaží dodržovat. Hlavně v poslední době jim k tomu dopomáhají různé nové prodejny s arabskými potravinami (maso, párky, salámy), které mají potraviny halal, což je v podstatě stejné jako košer potraviny. Při porušení se nic závažného neděje, podle bible je člověk nečistým do večera nebo vyprání oděvu. Ale vzhledem k tomu, že například na vepřové maso nejsou od mala zvyklí, při jeho pozření mají jisté zažívací problémy. Ale církev nijak nekontroluje stravovací návyky svých členů, pouze doporučuje se držet těchto židovských tradic stravování.

6.2.3 Jaké jsou rozdíly mezi adventisty a ateisty v prožívání volného času, zejména ve vztahu ke „klidné sobotě“?

Dalším důležitým tématem bylo rozvržení týdne adventistů. Je známo, že svůj čas tráví od ateistů nepatrně odlišně. Proto bylo podstatné dozvědět se, jak probíhá normální týden vybraných respondentů. Bylo zjištěno, že v rámci týdne je odlišná pouze sobota. Tento čas se dle židovství nazývá šabat (adventisté tomu říkají jenom sobota). Konkrétně od pátečního západu slunce po sobotní západ slunce. Toto je také převzato z židovství. Tento čas by měl být tráven s Bohem. Vybraní respondenti se v pátek večer účastní cvičení sborového zpěvu (dříve navštěvovali mládež - sejití mladých lidí navštěvujících shromáždění církve, během kterého probíhá studium bible, procházky po městě a běžné povídaní o životě). Sobotní dopoledne tráví ve sboru (kostel) zhruba od 9.30 do 12 hodin. Poté se buď rodiny vzájemně navštěvují, aby spolu poobědvali, a nebo probíhá tzv. agape, kdy společně obědvá celý sbor (každý uvaří doma a ve sboru se jídlo pouze ohřívá a každý si může vzít, co chce). Uvařené jídlo se čas od času dává i bezdomovcům, kteří kostel navštíví. Od pátečního západu po západ sobotní se nepracuje, neučí, nesportuje, nedívá na televizi - všeobecně lze říct, že se nedělají činnosti všedního dne. Respondenti uvádí, že je sobota nikdy nelimitovala a nijak neomezovala (znají však lidi, které to omezuje). Ti, kteří s tím problém mají, si klidně v sobotu televizi pustí. Alkohol zakázaný není, ale jeho konzumace by měla probíhat s mírou.

6.2.4 Jaký je rozdíl ve svěcení svátků mezi adventisty a ateisty?

Jak pro ateisty, tak i pro adventisty jsou důležitou součástí života svátky, a proto se další část práce zaměřuje na sváteční zvyky a tradice adventistů. Svěcení svátků vychází především z náboženské tradice, v našem prostředí tedy nejčastěji ze Starého a Nového zákona. Člověk je stvořen k obrazu Božímu a svěcením dne, kdy člověk odloží práci a zasvětí den Bohu, se naplňuje tento základní vztah mezi člověkem a Bohem. Vztah vděčnosti a úcty a vědomí své lidské přirozenosti. Svěcení svátků se proměňuje právě v závislosti na vztahu k tradicím.

Respondenti uvedli, že v trávení svátků žádná doporučení ani omezení nemají. Tráví je dle zvyklostí v konkrétním státě. V České republice se běžným způsobem slaví Vánoce a Velikonoce. Pouze přizpůsobují jídelníček svému náboženství, pokud je to nutné. Jejich zvykem je čtvrtletní připomínání si poslední večeře Ježíše s učedníky, tedy Večeře Páně. Stejně tak, jak je to popsáno v bibli, nejdříve se umyjí nohy a potom se přijímá nekvašený chleba s vínem. Tento obřad se odehrává ve sboru během sobotního dopoledne a účastnit se mohou i nečlenové církve.

6.2.5 Ostatní odlišnosti

Pokud se někdo rozhodne stát se členem Církve adventistů sedmého dne, musí se seznámit s podmínkami, které je potřeba splnit. Pro každého adventistu je důležité vědět, jaká pravidla musí dodržovat. Respondenti uvedli, že členem církve se člověk stává křtem (v případě, kdy je člověk již pokřtěn u jiné církve, stačí pouze zápis). Na rozdíl od ostatních církví se u Církve adventistů sedmého dne člověk křtí až po jeho rozhodnutí stát se členem (někteří v patnácti letech, někteří ve třiceti letech). Pokud se rozhodne, probíhá většinou s kazatelem tzv. vyučování, kdy je člověk seznámen s některými zásadami bible a dále s církevním řádem. Pro členy církve však není povinností dodržování docházky do kostela. Při dlouhodobé neúčasti v kostele se kazatel zajímá o důvody této neúčasti. Člena církve lze ovšem vyloučit až po jeho žádosti (nikoliv bez jeho souhlasu). Vyloučení člena probíhá velmi ojediněle při nedodržování církevního řádu (nemanželské dítě, rozvod). K vylučování ovšem v dnešní době téměř nedochází.

Další otázka pro vybrané respondenty se týkala přístupnosti jejich kostela pro nečleny církve. Adventisté uvedli, že jejich sbor má 201 členů. Sobotní shromáždění navštěvují pravidelně i lidé, kteří nejsou pokřtění (nečlenové). A zároveň shromáždění mohou navštěvovat úplně cizí lidé.

Zásadním tématem je i pohled adventistů na roli ženy v manželství, na nemanželské děti a potraty. Informátoři tvrdí, že jsou ženy vnímány stejně jako muži. Nemanželské děti způsobovaly problémy především dříve. Bohužel v dnešní době se lidé více rozvádějí a mají nemanželské děti. Církev si uvědomila, že vylučování těchto lidí vede pouze ke ztrátě členů, a proto od toho upouští. Církev s těmito problémy dnešní společnosti nesouhlasí. Pokud se ovšem něco podobného přihodí, tak se k jednotlivcům církev vyjádří s tím, že s danou situací nesouhlasí, ale že není v její moci danou situaci řešit. V takovémto případě se uskuteční členské shromáždění, na kterých se o těchto problémech diskutuje. Tato schůze se koná vždy při naskytnutí problému. Co se týká potratů, tak ty se řeší podobně jako rozvody či nemanželské děti. Jsou jednoduše brány negativně. Ale i v případě vyloučení z církve, může člověk dál kostel navštěvovat.

Respondenti odpovídali i na otázku, zda je podstatné mít partnera stejného vyznání. Uvedli, že je možné najít si partnera, který není jejich vyznání a ani jiného. Nepředstavuje to pro ně žádnou překážku. Někteří ovšem dávají přednost partnerům stejné víry.

Vzhledem k určitým zásadám adventistů (viz výše) se nabízí otázka, zda existují povolání, která jsou pro adventisty zakázaná. Na druhou stranu se naskýtá otázka, jestli je jejich víra v pracovním životě nediskriminuje. Informátoři uvedli, že takováto povolání skutečně existují. Přímo zakázaná jsou nemravná povolání (prostituce, striptér, pornoherec apod.). Dalším problémem je práce, která vyžaduje nasazení během soboty. Někteří zaměstnavatelé je na základě jejich náboženství mohou i propustit - neměli by pracovat o sobotách.

Pro většinu ateistů je sexuální život před svatbou běžnou záležitostí. Jak je tomu ovšem v případě adventistů? Respondenti uvedli, že z hlediska jejich vyznání sex přípustný není, ale možný je.

8 Závěr

Tato práce byla vytvořena především z důvodu hlubšího představení Církve adventistů sedmého dne a charakteristiky jejich hlavních odlišností ve způsobu života od běžné ateistické společnosti.

Významné rozdíly můžeme shledat hned v několika směrech.

Církev dodržuje určité stravovací zvyklosti, vycházející z židovské tradice. Potraviny jsou rozděleny na čisté a nečisté. Jejich podrobný výpis lze nalézt v 3. Mojžíšově knize. V případě pozření nečisté potraviny se člověk sám stává nečistým do večera toho daného dne nebo do vyprání oděvu, který měl na sobě. Vzhledem k tomu, že mezi tyto potraviny patří například vepřové maso, králičí nebo některé rybí (chobotnice, krabí maso), může být tato zvyklost pro nevěřícího člověka nepředstavitelná.

Dalším významným rozdílem mezi ateistickou společností a Církví adventistů sedmého dne je trávení volného času v sobotu. Na rozdíl od ateistické společnosti, která se věnuje různým aktivitám (nakupování, sport, společenská setkání, práce), církev adventistů od pátečního západu slunce do západu slunce sobotního „tráví s Bohem“, nepracuje se, nestuduje, nesportuje ani se nesleduje televize. V sobotu se navštěvuje sbor, navštěvují se rodiny mezi sebou a tráví se společný čas u jídla. Dá se tedy říci, že adventisté v tento čas vynechávají veškeré činnosti všedních dnů, jak uvedli respondenti, tato skutečnost je nikdy nelimitovala.

Přeci jen může „volná sobota“ představovat problém v pracovním prostředí. „Běžná“ společnost je zvyklá pracovat na směny, krátké/dlouhé týdny i o svátcích. Zatímco adventisté o sobotách nepracují, to může být limitující při výběru povolání. Samozřejmě se jako věřící vyhýbají povoláním nemravným, jako je prostituce, porno průmysl apod.

Vzhledem k tomu, že se jedná o náboženství, nabízela se otázka na postavení ženy v manželství, nemanželské děti a potraty. Díky současnému vzrůstajícímu trendu rozvodovosti a nemanželských dětí, začala být církev na toto téma shovívavější. Dříve členy vylučovala, v tuto chvíli od toho upouští. S touto problematikou církev samozřejmě nesouhlasí a je vnímána negativně, avšak v tomto ohledu se členové od běžné společnosti neliší.

Velkou podobnost lze nalézt i při výběru životního partnera. Adventisté sice dávají přednost partnerovi stejného vyznání, ale není to podmínkou. Stejně tak si člověk nevěřící může najít partnera opačného vyznání. Pro většinu ateistů je sexuální život před svatbou samozřejmou a běžnou záležitostí, z hlediska vyznání adventistů přípustný není, avšak možný ano.

Sváteční zvyky a tradice adventisté přizpůsobují zvyklostem v konkrétním státě. Běžným způsobem slaví Vánoce i Velikonoce, pouze přizpůsobují jídelníček svému vyznání a vyhýbají se nečistým potravinám. Podstatným rozdílem může být čtvrtletní připomínání si poslední večeře Ježíše s učedníky. Tento obřad se odehrává ve sboru během sobotního dopoledne a jsou vítáni i nečlenové církve.

Členem církve se stává člověk křtem, na rozdíl od jiných náboženství se člověk křtí až po jeho rozhodnutí. Budoucí člen může pocházet i z nevěřící rodiny a vstoupit do církve kdykoliv během svého života po splnění několika podmínek. Při tomto rozhodnutí probíhá s kazatelem tzv. vyučování, kde je představena bible, církevní řád apod.

Praktický výzkum, který byl založen na kazuistickém přístupu, potvrdil, že členové Církve adventistů sedmého dne se mohou cítit s ohledem na značně liberální a otevřený postoj své církve k mnohým proměnám ve vývoji společnosti svobodně a nemusí vnímat předpoklady své víry jako limitující. Respondenti byli ve shodě, že vnitřní rozhodnutí k životu s Bohem je v jejich společenství nesvazuje, ba naopak společné sdílení víry jim přináší uspokojení, neboť naplňuje jejich duchovní očekávání.

Mnohé další odlišnosti v Církvi adventistů sedmého dne jsou spíše ponechány na vlastním rozhodnutí, postoje členů nejsou určovány ortodoxními představami a závaznými příkazy. Díky této otevřenosti nacházejí mladí lidé v takovém společenství prostor a pravděpodobně je to jeden z důvodů vzrůstající motivace v řadách mladých lidí, ať už je konkrétním důvodem cokoli. Člověk hledá bezpečí, porozumění a lásku a současný obraz světa s důrazem na výkon nenabízí příliš odpověď na spirituální otázky, a tak jedním z důvodu kromě nepodmínečného přijetí do společenství lidí blízkých může být i cesta církve, která je odlišná a svým způsobem výlučná.

Členové Církve adventistů sedmého dne se od ateistické společnosti liší rozhodnutím žít s Bohem, ale způsob, jakým to praktikují je nevyřazuje z většinové společnosti. Přizpůsobují se v mnohém dynamickému rozvoji moderního života, ale jejich vnitřní odhodlanost a víra v nich vyvolává větší potřebu rodinné soudržnosti a mají přirozeně větší potřebu pomáhat druhým a nemyslet jen na sebe.

7 Zdroje

  1. Bible svatá: Kniha Mojžíšova třetí. [online]. Biblesvata.webzdarma.cz. [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://biblesvata.webzdarma.cz/knihy/3mojzisova.html#mo311
  2. Církev adventistů sedmého dne. [online]. Rozhlas.cz. [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/cirkve/_zprava/213139
  3. Desatero. [online]. Wikipedia.org, 6.11.2013. [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Desatero
  4. Dlhodobý priRm u adventistov prekvapil. [online]. Casd.cz, 1.11.2013. [cit. 2014-01-25]. Dostupné z:http://www.casd.cz/index.php?ID=6320
  5. Ellen G. Whiteová. [online]. Wikipedia.org,1.12.2013. [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ellen_G._Whiteov%C3%A1
  6. HÖSCHELE, Stefan. Eschatology and theological dialogue: Insights from adventist interchurch conversations. [online]. One in Christ. 2013, Vol. 47 Issue 1, p29-51. 23p. 2 Charts., Databáze: Academic Search Complete. [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&sid=bded9583-0a95-4919-9623-cc1fb3e2266f%40sessionmgr4003&hid=4106))
  7. Jak zachovávat sobotu. [online]. Casd.cz.[cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://www.casd.cz/cemu/dokumenty/sobotasmer.html
  8. KNIGHT, George R. Adventismus v proměnách času. Vyd. 1. Praha: Advent-Orion, 2003, 130 s., [4] s. obr. příl. ISBN 80-717-2553-6
  9. VELECHOVSKÝ, Petr a Zdeněk VOJTÍŠEK. Adventisté stále na křižovatce [online]. [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: http://www.dingir.cz/dingir/1999_2/clanky/D1999_2_05.html

8 Přílohy

Otázky k rozhovoru:

  • Co vede mladé lidi k příchodu do Vaší církve?
  • Jaké jsou konkrétní odlišnosti ve způsobu stravování a z jakého důvodu?
  • Opravdu se tyto zvyklosti dodržují a co se stane při jejích nedodržení?
  • Jak trávíte volný čas a konkrétně sobotu? Můžete konzumovat alkohol?
  • Jak trávíte svátky? Máte nějaké odlišné od ateistů nebo ostatních církví?
  • Jak probíhá přijímání nových členů a následné dodržování vašich zvyklostí?
  • Mohou Váš kostel navštěvovat i cizí lidé?
  • Jaké je postavení žen v manželství? Jak vnímáte nemanželské děti a potraty?
  • Je možné mít partnera, který je nevěřící?
  • Existuje povolání, které by z hlediska Adventistů sedmého dne bylo zakázané?
  • Je možný sexuální život před svatbou?




Počet shlédnutí: 472

1) , 11)
Dlhodobý priRm u adventistov prekvapil. [online]. Casd.cz, 1.11.2013. [cit. 2014-01-25]. Dostupné z:http://www.casd.cz/index.php?ID=6320
2)
VELECHOVSKÝ, Petr a Zdeněk VOJTÍŠEK. Adventisté stále na křižovatce [online]. [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: http://www.dingir.cz/dingir/1999_2/clanky/D1999_2_05.html
3)
HÖSCHELE, Stefan. Eschatology and theological dialogue: Insights from adventist interchurch conversations. [online]. One in Christ. 2013, Vol. 47 Issue 1, p29-51. 23p. 2 Charts., Databáze: Academic Search Complete. [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&sid=bded9583-0a95-4919-9623-cc1fb3e2266f%40sessionmgr4003&hid=4106
4)
KNIGHT, George R. Adventismus v proměnách času. Vyd. 1. Praha: Advent-Orion, 2003. ISBN 80-717-2553-6
5)
Církev adventistů sedmého dne. [online]. Rozhlas.cz. [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/cirkve/_zprava/213139
6)
Bible svatá: Kniha Mojžíšova třetí. [online]. Biblesvata.webzdarma.cz. [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://biblesvata.webzdarma.cz/knihy/3mojzisova.html#mo311
7)
Desatero. [online]. Wikipedia.org, 6.11.2013. [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Desatero
8)
Jak zachovávat sobotu. [online]. Casd.cz.[cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://www.casd.cz/cemu/dokumenty/sobotasmer.html
9)
KNIGHT, George R. Adventismus v proměnách času. Vyd. 1. Praha: Advent-Orion, 2003,ISBN 80-717-2553-6. str. 15-17
10)
Ellen G. Whiteová. [online]. Wikipedia.org,1.12.2013. [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ellen_G._Whiteov%C3%A1
zvyky_a_tradice_adventistu_sedmeho_dne_v_porovnani_s_vetsinovou_ateistickou_spolecnosti_v_cr.txt · Poslední úprava: 15. 10. 2020 (22:18) autor: 88.103.22.180