obrzek domeku-home logo-FB


Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti v Čechách

Vypracoval: Jan Zavadil

VSRR Klatovy - 2. ročník

1. Úvod

Téma „Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti v Čechách“ jsem si vybral ze dvou důvodů, prvním bylo to, že jsem se chtěl něco více o tomto tématu dozvědět, druhým pak to, že od mého mládí byla historie mým koníčkem. Slovem mezník myslíme společenský předěl či nějaký zlomový okamžik. Základní otázkou, kterou by si měl každý člověk položit je „Kdo jsem a odkud pocházím?“ Každý národ či rasa je jiný, ať už z pohledu barvy pleti, historie či zvyků. Člověk jako takový se vyvíjel tisíce let. V tomto směru Antropogeneze představovala velmi dlouhý a komplikovaný proces pro člověka. Tento proces však má i svá „slepá místa“, díky kterým nelze jednoznačně určit po jaké linii jsme se vyvinuly do dnešní podoby.Na to by nám mohla dát odpověď věda , která se nazývá Paleoantropologie. Ta zkoumá a porovnává člověka z pohledu genetiky a anatomie, nejčastěji čerpá z kosterních pozůstatků. Mezi jednoho z hlavních představitelů této vědy bychom měli řadit českého geologa a paleontologa Woldřicha Jana Nepomuka.

2. Literární rešerše

V Československu a později i v Čechách byl pojem antropologie dlouhou dobu spojován právě s tou částí, která se zabývala fyzickou stránkou člověka. V širokém povědomí veřejnosti tato představa zůstala dodnes, že když mluvíme o Antropologii, tak většina společnosti si představí, že se jedná o něco s kostmi. Studium dalších součástí člověka a jeho projevů bylo vyhrazeno pro další disciplíny, kterými byly psychologie, sociologie nebo etnologie. Přejímání jiných tradic při zkoumání a popisu člověka, kultury a společnosti spolu s prolínáním mnoha disciplín, které mají v popisu své činnosti člověka a jeho projevy vedlo k tomu, že se antropologie v současnosti v našich podmínkách teprve „usazuje“. 1)

2.1 Studium kultury a společnosti v Čechách a vznik etnografie

Za počátky českého národopisu jako studia kultury bych považoval 18. století, tedy dobu Národního obrození. Hlavně jeho představitelé jako Jungman či Dobrovský se zasloužili o studium jazyka a kultury. Za velmi významnou složku té doby bych považoval rozvoj lidové slovesnosti. Národní obrození se však neorientovalo pouze na tyto oblasti, ale naopak na více kulturních prvků a jevů. Hlavní důraz byl však kladen na studium jazyka a jeho vývoj. O to se nejvíce zasloužil Josef Dobrovský (1753 - 1829), který mu položil základ po gramatické stránce.

V době Národního obrození vzniklo mnoho osvětových a vědecko - vzdělávacích institucí, jakými byly bezesporu například Česká expedice Václava Matěje Krameria či Královská česká společnost nauk. Druhá vlna českých obrozenců (Josef Jungmann, František Palacký, Pavel Josef Šafařík) už vystupovala podstatně více s politicky laděným obrozeneckým programem. V této době vzniká cela řada literárních děl, které velice úzce souvisejí s lidovou tvorbou – folklórem, kdy je snaha zaznamenat mizející svět duchovní kultury českého národa (Karel Jaromír Erben, František Ladislav Čelakovský, Josef Kajetán Tyl, Božena Němcová). Velkým mezníkem pro studium člověka a společnosti byl vznik Etnografie. Jednalo se o obor, který bychom pro laickou veřejnost mohli označit slovem národopis. Etnografie vznikla na začátku. 19. století. Jedná se o vědu, která se zabývá studiem národa a jeho života. U nás za její počátky považujeme sběr národních písní, pohádek a pověstí, národních zvyků, krojů atd. Sběratelské aktivity odborných pracovníků i amatérských nadšenců vyvrcholily Národopisnou výstavou Českoslovanskou (Praha 1895), která iniciovala vznik Národopisné společnosti a Národopisného musea. 2)

Čeněk Zíbrt

Český historik, folklorista a doktor filosofie byl jedním ze zakladatelů české etnografie, byl autorem celé řady prací týkajících se českých zvyků a obyčejů, ale i materiální kultury. Zíbrta je možné řadit pro jeho způsob výkladu mezi evolucionisty (např. pro jeho důraz na studium přežitku) i pro snahu objevit „kulturní historii“ jako dějiny kultury v souvislosti se vznikem duchovní i materiální kultury. Zíbrt publikoval v časopisech a vydal několik svých děl z oboru kulturní historie a folkloru. Nejvíce se zajímal o studium československého lidu. 3)

Lubor Niederle

Další z vědců, který se zasloužil o vznik české etnografie. Záběr jeho vědecké činnosti byl velmi široký – od slavistiky, antropologie, etnologie/etnografie až k archeologii. Při studiu společnosti prosazoval komplexní pohled zahrnující výzkum etnogeneze na straně jedné a kulturní historie na straně druhé. Jeho dílo Slovanské starožitnosti zůstává dodnes hlavním zdrojem údajů týkajících se etnogeneze, etnické a kulturní historie všech slovanských národů. Jako základní charakteristiky národa uvádí Niederle tělesné a rasové znaky spolu s používáním národního jazyka. 4)

2.2 Fyzická (biologická) Antropologie
Aleš Hrdlička

Hrdlička se narodil v Humpolci roku 1869, většinu svého profesního života však strávil v USA. Ve třinácti letech emigroval s rodiči do USA, kde dosáhl vysokoškolského vzdělání v oboru medicíny. Poté se rozhodl zabývat antropometrií a fyziologií člověka. Procestoval Evropu, posléze Ameriku, zaměřil svou pozornost na výzkum původu ras a člověka. Je autorem teorie o osídlení amerického kontinentu původním obyvatelstvem z Asie. Hrdlička se stal světovým odborníkem v Paleoantropologii, jejímž byl spoluzakladatelem. Provedl také rozsáhlé terénní výzkumy v Československu ale i v Indii, Ceylonu, Jávě, Austrálii a v dalších vzdálených částech světa. Byl to právě Hrdlička, který se zabýval klasifikací jednotlivých antropologických disciplín a vytvořil předpoklady pro chápání jejich diferenciace a struktury. V zásadě můžeme vědy o člověku členit na přírodní, tedy reálné, empirické a kulturní či psycho - sociální, nebo jak jsme dosud zvyklí, na přírodní a společenské. V pojetí Aleše Hrdličky se nazývá přírodovědná antropologie antropologií fyzickou, na rozdíl od kulturní a sociální antropologie, které studují kulturní a společenské projevy populací a lidstva vůbec. Uvedené pohledy na klasifikaci antropologických disciplín se týkají především teoretického pojetí antropologie jako vědy. Aleš Hrdlička zemřel roku 1943 jako celosvětově uznávaný paleoantropolog a lékař ve Washingtonu. 5)

Jindřich Matiegka

Matiegka byl významná osobnost v české antropologii, byl současníkem Hrdličky. Jednalo se o v Čechách působícího lékaře a antropologa. Provedl a zpracoval rozsáhlý výzkum obyvatelstva v českých zemích i kosterních pozůstatků významných Čechů, soustavně budoval antropologické muzeum založené Hrdličkou, podílel se na budování ústavů pro postižené. Během svého akademického působení vychoval mnoho významných českých antropologicky orientovaných odborníků např. Emanuela Vlčka nebo Jaroslava Suchého. 6)

3. Kritické zhodnocení

Při čtení literatury k tomuto tématu jsem se dozvěděl o vývoji studia člověka a rozvoji jednotlivých věd, které mu napomáhaly. Jak je již výše zmíněno každý člověk, rasa i národ se tisíce let postupně vyvíjely až do dnešní podoby a stejně tomu bylo i ve vývoji člověka v Čechách.

Je samozřejmě těžké hodnotit, zda tyto změny ve vývoji člověka jsou pozitivní nebo negativní. Myslím si, že vše má své pro i proti, každý člověk je jiný a není dobré nikoho soudit – někomu vyhovuje samota, společnost, někdo má rád sport, jiný zase relaxaci na zahrádce. Někdo pracuje a jiný se pouze poflakuje. Co je dobře? A proč je každý člověk jiný? Můj názor je takový, že stejně jako se vyvíjel člověk sta tisíce let, tak se i vyvíjí lidská psychika. Vše se však odvíjí od výchovy a návyků, které během života nabýváme. Nicméně když dnes vidím naši společnost, kam až dospěla svým vývojem a události, které se dějí v dnešní společnosti, myslím, že určitě nepovedou v budoucnu k ničemu dobrému.

Podle mého názoru může být situace v budoucnu horší, protože v dnešní společnosti je čím dál tím větší důraz na materiální zabezpečení. Lidé chtějí ke svému životu mnohem více peněz a v neposlední řadě i mnoho zbytečností, o kterých bychom dříve ani nepomýšleli. Jsme mnohem náročnější než lidé bývali dříve. Už nám nestačí jedno auto či dům, chceme dvě auta či letní dům. Pokud lidé něco chtějí, tak musí získat nějaké prostředky k nabytí této věci, v opačném případě lidé kradou či vraždí, což je degradující pro celou naši společnost. Ale opět je to pouze o vývoji člověka, jeho psychiky a toho jak na něj společnost působí.

4. Diskuze s potenciálním čtenářem

Otázkou zůstává, co by se stalo, kdyby v českých zemích nedošlo k rozvoji Antropologie, jak ji známe v dnešním smyslu. Rozvoj studia člověka a společnosti se postupně lišil od doby, kdy jsme spadali do Rakousko Uherska, přes protektorát Čechy a Moravu až k České republice jak ji známe dnes, ale zamysleme se, jaký by byl rozvoj naší společnosti, kdyby nacistické Německo neprohrálo válku a my pod něj stále spadali? Tak jako každý člověk se vyvíjí, tak se vyvíjí i každý národ a ten má své tradice a kulturu, jenž jsou základem pro Etnografii. Naše kultura a tradice jsou věci, které nám nikdo nemůže vzít na rozdíl například od majetku.

5.Seznam literatury

Elektronické zdroje: KOKAISL, Petr. Základy Antropologie. [online] Poslední aktualizace: 2008. [citováno dne 13.05.2015] Dostupné z: <http://www.hks.re/wiki7/lib/exe/fetch.php?media=2014:uvod_do_antropologie3.pdf.

KREJČÍ, PREISOVÁ, Andrea, ŠOTOLA, Jaroslav a kol.. Kapitoly z historie antropologického myšlení. [online] Poslední aktualizace: 2008. [citováno dne 13.05.2015] Dostupné z: <http://www.ksoc.upol.cz/fileadmin/ksa/kulturni-antropologie/frvs/kap_antropolog.pdf.

MALINA, Jaroslav a kolektiv. Encyklopedie antropologie [online] Ústav antropologie, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity Brno, 2009-2014 [cit. 13.06.2015]. Dostupné z www:http://is.muni.cz/do/sci/UAntrBiol/el/encyklopedie/encyklopedie.html.

1) KOKAISL, Petr. Základy Antropologie. [online] Poslední aktualizace: 2008. [citováno dne 13.05.2015] Dostupné z: <http://www.hks.re/wiki7/lib/exe/fetch.php?media=2014:uvod_do_antropologie3.pdf.
2) (KOKAISL, Petr. Základy Antropologie. [online] Poslední aktualizace: 2008. [citováno dne 13.05.2015] Dostupné z: <http://www.hks.re/wiki7/lib/exe/fetch.php?media=2014:uvod_do_antropologie3.pdf.
3) MALINA, Jaroslav a kolektiv. Encyklopedie antropologie [online] Ústav antropologie, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity Brno, 2009-2014 [cit. 13.06.2015]. Dostupné z www:http://is.muni.cz/do/sci/UAntrBiol/el/encyklopedie/encyklopedie.html
4) MALINA, Jaroslav a kolektiv. Encyklopedie antropologie [online] Ústav antropologie, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity Brno, 2009-2014 [cit. 13.05.2015]. Dostupné z www:http://is.muni.cz/do/sci/UAntrBiol/el/encyklopedie/encyklopedie.html
5) , 6) KREJČÍ, PREISOVÁ, Andrea, ŠOTOLA, Jaroslav a kol.. Kapitoly z historie antropologického myšlení. [online] Poslední aktualizace: 2008. [citováno dne 13.05.2015] Dostupné z: <http://www.ksoc.upol.cz/fileadmin/ksa/kulturni-antropologie/frvs/kap_antropolog.pdf.

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako