obrzek domeku-home logo-FB


Islám - slavení Eid al-Adha u nás a ve světě

Islám je jedno z nejmladších a nejrozšířenějších náboženství na světě. Základem islámu je poznání Stvořitele a víra v něho. Pravý muslim věří, že Korán je slovo Stvořitele zjevené Muhammadovi prostřednictvím anděla Gabriela. Stvořitel zjevoval Korán při různých příležitostech a po částech, aby zodpověděl jisté problémy a otázky, urovnal určité spory a byl člověku nejlepším průvodcem k pravdě a věčné blaženosti. Každé písmeno v Koránu pochází od Alláha. Korán je prvním a nejopravdovějším zdrojem islámu. Byl zjeven v arabštině.

Každý muslim musí dodržovat své povinnosti - Pilíře víry:

1. pilíř – Šaháda neboli Vyznání víry

2. pilíř – Saláh neboli Modlitba

3. pilíř – Zakát neboli Almužna

4. pilíř – Saum neboli Půst

5. pilíř – Hadždž neboli Pouť

Úvod a cíl práce

Nejznámějším islámským svátkem je Ramadán, a proto jsme se rozhodli přiblížit méně známý svátek nazývaný Svátkem oběti. Tato tradice je známa ve všech muslimských zemí, je symbolem oddanosti Bohu, hojnosti, štědrosti a přátelství. Úkolem práce je dozvědět se, jak probíhají oslavy v ČR, Tunisku a Jemenu.

Výzkumná otázka:

  • Jaké jsou odlišnosti průběhu oslav Svátku oběti v ČR, Tunisku a Jemenu?

Podotázky:

  • Co je Eid al - Adha (Svátek oběti)?
  • Jak se slaví svátek Eid al - Adha v Tunisku a Jemenu?
  • Jak muslimové dodržují tento svátek v ČR?

Literární rešerše

Tématem Svátku oběti se zabývá článek v časopise National Geographic1), ve kterém se autor snaží přiblížit oslavy českým čtenářům. Autor tento svátek přirovnává k Vánocům v České republice a tím se snaží poukázat na pravou myšlenku obětování, kterou je vyjádření oddanosti Bohu. „Tak trochu jako naše Vánoce, během nichž zmasakrujeme jen v malém ČR několik set tisíc ryb.“ Píše se v článku, ve kterém nám autor předává poznatky o zabíjení zvířat, které ale není samoúčelné a neslouží k pobavení věřících. Každá oběť má svůj vyšší smysl, Mohammed pobil 73 velbloudů a rozdal jejich maso chudým. Dále se lze dočíst o pouti „hadždž“, které se každoročně zúčastní okolo tří miliónů poutníků. Oslava vrcholí obřadem ukamenování satana, které je tak intenzivní, že při něm v roce 2005 bylo ušlapáno na 360 poutníků. Autor textu popisuje, jak vážně tyto oslavy věřící berou. Ukončením rituálu ukamenování satana začíná třídenní svátek Eid al-Adha.

Zajímavý je internetový článek autora Slávka Černého 2), který popisuje rozdíly mezi halah a košer porážkou. Při košer porážce je zvíře nejprve omráčeno, aby při porážce netrpělo. U muslimů je porážka prováděna přímo přeříznutím hrdla zvířete až k páteři. Pan Černý podrobně popisuje způsob a postupy usmrcení zvířete jak u židů, tak hlavně u muslimů, právě při Svátku oběti. U konce článku autor píše o zajímavostech o porážkách v různých náboženstvích, například, že maso z omráčených zvířat je bráno u muslimů jako maso mršiny, protože zvíře není při vědomí, když je řeznicky zpracováno a poraženo. Takové maso pak islámská víra zakazuje požívat. V závěru nás publikace seznamuje se zákony týkající se těchto rituálních porážek. Jestli je u nás zákonem povolené usmrcování zvířat tímto způsobem a jak je to ji s povolením jinde ve světě. Autor se staví k této problematice velmi negativně a považuje je za zbytečné a nelidské. Článek je určen těm, kteří si myslí, že když už věřící člověk odmítá jíst jiné maso než z takto zabitých zvířat, tak by se měl stát vegetariánem. Je také pro ty, kteří se nedomnívají, že by zvířata měla trpět jen kvůli předsudkům a zpátečnickému myšlení lidských bytostí.

Naší třetí podotázkou se zabývá publikace Sunna – O chování proroka od Islámské nadace v Praze3). Kniha je takovým základním průvodcem muslima a slouží velice dobře ve vyjasňování nejasných situací v islámu, které mohou nastat právě i u nás v ČR. Obsah je založen na úryvcích z Koránu a následným výkladem těchto úryvků tak, aby jim porozuměl jak muslim, tak laik. V kapitole sedmé (Vděčnost, jako dobrá vlastnost bohatých, str. 60) se lze dočíst jednak citace z koránu dosvědčující pravdivost výkladu, ale také jednu ze základních podstat svátku oběti a to obětování bohu (vděčnost) a následné rozdělení s chudými jako vyjádření pokory.

Se základními pojmy týkající se hlavně islámu či rituálu modliteb nebo také aplikace islámu na každodenní život se můžeme setkat v knize Zaostřeno na islám 4). Jedna z mnoha kapitol se zabývá základními pojmy islámu jako je například zbožnost (birr), bohabojnost (taqwá), proroctví nebo také mír či morálka. Kniha do detailu popisuje i základ islámské věrouky, týká se to zejména osobního, rodinného společenského ale i ekonomického či politického života. V závěru nás kniha seznamuje s nepravdami spojenými s tímto náboženstvím. Na konci knihy je také zmíněný islámský kalendář.

Metodologie

Metody sběru dat rozděluje na dvě velké skupiny, a to na kvantitativní a kvalitativní výzkum. Pro tuto práci byly zvoleny oba dva způsoby. První metoda, tj. kvantitativní, je založena především na číselném vyjádření veličiny, ze které lze například vytvořit tabulku nebo graf. U této metody se klade důraz na počet (číslo). Jedná se zejména o různé statistické údaje. Na rozdíl od druhé techniky, kvalitativní, kterou nelze vyjádřit čísly, ale ve které jde o zkoumání daného problému více do podrobností. Tuto metodu nelze vyjádřit pomocí grafu ani tabulky. Tyto dva způsoby jsou odlišné, ale navzájem se doplňují. Jsou nezbytné pro optimální řešení daného aspektu.

V této práci je použita převážně kvalitativní metoda. Použili jsme metodu zúčastněného pozorování společně s přímými výpověďmi osob. Kvantitativní údaje jsou zde zastoupeny ojediněle. Z kvalitativních metod bylo použito hlavně dotazování (standardizované a nestandardizované).

Rozhovory se konaly s následujícími respondenty:

RNDr. Vladimír Sáňka (56) - Islámská nadace (standardizované dotazování) – žije v Praze. Původem Čech (vychován jako ateista), ale po pečlivém studování islámu k němu konvertoval. Tvrdí, že díky islámu získal pokoru a duchovní vyrovnanost. Nechápal některé věci v křesťanství (např. Boží trojici) ale v islámu mu dávalo vše smysl. Za pomocí islámu se stal lepším člověkem a na náš působil velmi vyrovnaně. Společná fotka (zleva: Jakub Kureš, Julie Severová, Kristýna Audesová, Nikola Šticová, RNDr. Vladimír Sáňka (foto: Dominik Štoger))

Bechir Hamrouni (23) - delegát, Praha (standardizované a nestandardizované dotazování) – původem z Tuniska, Nabeul. V České republice žije 3 roky. V naší zemi je velmi spokojený a jsou na něm vidět známky „poevropštění“. Pracuje jako delegát cestovní kanceláře Ulysses. Perfektně ovládá češtinu. Tvrdí o sobě, že není správný muslim, protože pije alkohol, nedodržuje půst o Ramadanu a další.

Wedad Abdul Rahman Zabarah (32) je obyvatelkou Jemenu. Pochází z královské rodiny, která vládla v době, kdy v Jemenu byla monarchie (jméno monarchy - Yahya). V dnešní době pracuje ve výzkumu. Mezi její záliby patří sledování seriálů, starání se o děti, cestování a navštěvovaní památek. Je otevřená novým zážitkům, které jsou však v souladu s jejím náboženstvím. V roce 2010 navštívila ČR, kde se obohatila o nové poznatky jiné kultury. Její sen je naučit se lyžovat.

Loay Ben Amer (20) žije v Tunisku, Bizerte, narodil se ale v Libyi v hlavním městě Tripolis. V současné době žije v ČR v Táboře.

Praktická část práce

V praktické části se práce zabývá svátkem jako takovým. Lze zde nalézt informace jak o jeho průběhu, tak i hlavní důvody, proč se stal natolik důležitým pro muslimy.

Eid al-Adha - Svátek oběti - Velký svátek

Svátek oběti patří mezi méně známé muslimské svátky, ale i přesto se slaví ve všech muslimských zemí. Připomíná se příběh o Abrahámovi (Abrahám, Ibrahim) a jeho synovi Ismaielovi (Ismail), kterého měl jeho otec obětovat jako důkaz oddanosti Bohu. Židé tvrdí, že se jednalo o syna Izáka (v Biblických příbězích – O velké poslušnosti), s čímž muslimové nesouhlasí, protože se jednalo o oběť jediného syna (prvorozený syn – satan Abraháma nabádá, ať to nedělá, že už mu je 100 let a dalšího potomka již mít nemusí). Abrahám ho neposlechl, odešel do země Moria, kde se chystal na hoře obětovat svého syna. V poslední chvíli ho Bůh (anděl) zadržel a místo syna mu poslal na obětování berana (v trní). Tím Abrahám prokázal svojí oddanost a poslušnost k Bohu.

Tento svátek se slaví i na pouti v Mekce, to neznamená, že každý rok během Svátku oběti musí muslimové jít na pouť do Mekky (pouť 1x za život a zda je jim to umožněno po stránce zdravotní i finanční). V údolí Mina se hází kameny na kamenné sloupy, což poukazuje na ukamenování satana. Posvátné místo tradičně navštíví dva miliony poutníků. Dle ČT245) „na pouť se připravují na dva miliony věřících muslimů, rituály začínají v sobotu za přísných bezpečnostních opatření. Saúdskoarabské ministerstvo vnitra dnes oznámilo, že mobilizovalo přes 100 tisíc mužů na zajištění bezpečnosti a zdárného průběhu poutě. Saúdská Arábie musí v poutním období každoročně zvládnout ohromný dav soustředěný v Mekce a jejím okolí. Mnohá místa rituálů jsou přitom malá a při tlačenicích na nich v minulosti přišly o život stovky lidí. Aby úřady zabránily tlačenicím v Miná, při nichž v roce 2006 přišlo o život 364 lidí, v roce 2004 251 lidí a v roce 1990 dokonce 1426 lidí, daly postavit pro kamenování satana ke dvouposchoďovému mostu Džamarat ještě třetí patro. Na mostě bude moci být v jednom okamžiku maximálně 300 tisíc lidí.“

Zajímavostí je, že pro Američany je velmi těžké sehnat bližší informace o Eid al-Adha. Údaje o těchto svátcích jsou nejspíše záměrně vynechány z knih. Autor Fawzia Gilani-Williams napsal různé smyšlené Eid příběhy pro děti, aby se s nimi seznámily a pamatovaly si je. Podle autora svátky jako Eid al-Adha budou významné nejen pro muslimy, ale i pro ostatní lidi. 6)

Slavení svátku

Celý tento svátek probíhá podobně jako u nás slavení Vánoc („Vánoce bez pohádek“). Lidé se svátečně obléknou a jdou na bohoslužbu do mešity, ve které se společně pomodlí. Typická píseň (modlitba) pro tento svátek: Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=rvVSq4FHkuY

Tradičním zvykem je i zabíjení určitého zvířete dle regionu. Oběť musí splňovat určité podmínky, např. správný věk – beran a ovce (min 1 rok), koza (1,5), býk (2) a velbloud (5 let). Vybrané zvíře se nemusí zabíjet hned první den. Muslimové rozdělí maso na 3 části. První si nechají pro sebe na hostinu, druhou darují vzdálenějším příbuzným, sousedům a přátelům, třetí část je rozdána chudým lidem. Rituální porážka se provádí metodou dhabíha. Zvíře by při ní mělo být položeno na zem směrem ke Kábě a zabito podříznutím hrdla jedním tahem nože, při kterém dojde k přetnutí tepny, která zásobuje mozek krví. Po podříznutí pak zvíře může být pověšeno za zadní nohy kvůli důslednému vykrvácení (krev je pro muslimy nečistá). V případě, že dojde k usmrcení zvířete jinak než podříznutím, či pokud zvíře uhyne před vykrvácením, je maso považováno za znehodnocené.

Datum oslav v jednotlivých letech

Oslavy Svátku oběti nemají pevný datum. Vzhledem k tomu, že islámský kalendář je lunární a gregoriánský solární, připadá datum 10. dhú'l-hidždža vždy na jiné dny gregoriánského kalendáře. Následující seznam ukazuje, na jaké dny připadl svátek v minulosti:

2010 – 16. listopadu (1431)

2011 – 6. listopadu (1432)

2012 – 26. října (1433)

2013 – 15. října (1434)

2014 – 4. října (1435)

2015 – 23. září (1436)

2016 – 11. září (1437)

2017 – 1. září (1438)

2018 – 21. srpna (1439)

2019 – 11. srpna (1440)

2020 – 31. července (1441)

Svátek oběti v Tunisku

Tunisko je státem ležící v Severní Africe. Tato země láká turisty na zajímavé památky, pobřežní města a hezké pláže. Přibližně 98% obyvatelstva se hlásí k islámu. V 2% menšině jsou zastoupeni křesťané a židé. Několik menších skupin se hlásí k islámské sektě cháridža. 7)

Z vlastní zkušenosti můžeme říct, že Tunisané jsou velmi pohostinný národ, který by se pro ostatní rozdal, i když sami toho moc nemají. Ženy se předhání, která líp vaří a stará se o domácnost. Tunisané neholdují ve velké míře alkoholu, po večerech chodí na společné pití kávy nebo čaje, na rozdíl od Čechů, kteří chodí na pivo. Rodina pro ně znamená všechno a udělali by pro ni cokoliv. Navzájem mají mezi sebou k sobě úctu, děti k rodičům a i mladí ke starším.

V Tunisku je Eid al- Adha považován jako svátek plný klidu, míru a odpočinku. Upevňují se společenské a sociální vztahy mezi lidmi. Všichni se k sobě v tento den chovají přívětivě a respektují se.

Začátek toho svátku začíná již brzy ráno, kdy se lidé oblečou do slavnostních oděvů a jdou se pomodlit do mešity. Po návratu domů se provede rituální porážka daného zvířete (většinou ovce - v Tunisku nejlevnější a údajně i chuťově nejlepší). Tuto porážku většinou provádí muž, který s tím má zkušenost a živí se tím, nebo hlava rodiny, otec (musí to být silně věřící osoba, která dodržuje všechny pilíře islámu). Ženy chystají různé tradiční pokrmy jako jsou např. mrouzia (vaří se celých 5 hodin), mlochia, kuskus a jiné. Potom celá rodina společně hoduje, navštěvují své příbuzné a přátele. Pravidlem je popřát každému člověku, kterého potkají popřát vše nejlepší do života.

Loay Ben Amer popisuje:„V den konání svátku Eid al–Adha celá rodina vstává přibližné kolem 8 hodiny ráno. Má matka a otec si oblečou bílé slavnostní oděvy (symbolika Káby) a jdou se pomodlit do mešity. Já a moji bratři začneme připravovat potřebné věci na tradiční pokrmy (např. mrouzia a mlochia) a uhlí. Potom, co se rodiče vrátí z mešity, přijde předem domluvený muž (silně věřící) a vykoná rituální porážku zvířete (ovce) dle stanovených pravidel. Následně otec ovci rozporcuje. Kousky masa se proloží zeleninou (podobné špízům) a grilují se. Také připravíme kuskus (většinou pikantní – hara). Dále následuje velká hostina s rodinou a přáteli. S každým zvlášť si podáme ruku, políbíme se na tvář a popřejeme si zdraví po celý rok a také ať se nám všem daří stále dobře. Potom, co oslavíme Eid al–Adha s rodinou a blízkými přáteli, jdeme slavit ven s kamarády. Pokud máme velkou ovci, dáme část masa chudým lidem a pokud máme menší ovci, naše rodina se složí a koupí ještě jednu ovci speciálně pro chudé lidi. Tunisané se odrazují od konzumace vepřového masa tím, že se domnívají, že po jeho pozření budou i oni sami vypadat jako prasata.“

Svátek oběti v Jemenu

Jemen neboli Jemenská republika leží na jihu Arabského poloostrova. Podle ústavy je islám státním náboženstvím a není možné konvertovat k jinému náboženství. Okolo 65 % obyvatel jsou sunnité a 35 % tvoří šíité. 8)

V Jemenu se Eid al-Adha slaví obdobně. Zde si však muslimové tento svátek připomínají obětováním kozy. Ve slavnostní den si všichni obléknou své nejlepší oblečení, udělají velký úklid svých domovů, pečou různé sladkosti a snaží se šířit štěstí po ulicích.

Brzy ráno se jdou muži a chlapci pomodlit, děkují Bohu za všechny potraviny a za hojnost. Ženy, které zůstávají doma, připravují pokrmy a ve společné místnosti tradičně zapalují bokhor. Bokhor je vůně zapálených bylinek, které jsou umístěny v rohu místnosti. Ženy doma čekají na své otce, manžele, syny, bratrance a bratry s upečenými dobrotami, kávou a studeným džusem. Někteří muži musí navštívit až 30 domácností všech svých příbuzných.

Po absolvování návštěv přijde řada na koupenou kozu. Obětované zvíře je jako obvykle rozděleno na tři části. Z první části se vaří oběd, druhá část se daruje příbuzným a třetí je určena pro chudé. Po obědě se jdou rodiny projít do svých zahrad, parků nebo navštíví své přátele a příbuzné.

V Jemenu se dodržují 4 zásadní pravidla Eid al-Adha:

1. Rodiny jsou pohromadě.

2. Bohatí pomáhají chudým.

3. Muži se starají o své ženy.

4. Děti se dozvídají příběhy o prorocích Ibrahimovi a Ismaelovi.

Naše respondentka Wedad Abdul Rahman Zabarah dodává: „Svátek oběti slavím velmi ráda, vyžívám se v připravování tradičních pokrmů. Je milé se navštěvovat všemi přáteli a rodinou. Když ženy odvedou dobrou práci během celých oslav, dostáváme od svých manželů peníze.“

Dodržování svátku v ČR

V České republice se většinová část obyvatelstva hlásí k ateismu. Na rozdíl od zemí západní Evropy není islám v České republice příliš rozšířen. V roce 1998 bylo v ČR přibližně 600 angažovaných muslimů, přičemž desetinu z nich měli tvořit etničtí Češi a zbytek „cizinci“. V roce 2007 mělo žít v České republice 11 235 muslimů. K 31. 12. 2005 byl odhad 11 235 muslimů pobývajících v České republice. V roce 2009 bylo odhadnuto 19 097 pobývajících muslimů. Nárůst oproti roku 2005 je 7 862 osob, v procentech – o 41%. V roce 2011 v rámci Sčítání lidu, domů a bytů je zaznamenáno u islámu 1 921 hlásících se osob. V tomto případě řada osob hlásících se k danému náboženství využila možnosti své náboženství neuvést. Podle dat z roku 2009 jsou v muslimských komunitách České republiky zastoupeny následující subcivilizace:

  • turkická sunnitská (67,9 %),
  • arabská sunnitská (21,9 %),
  • indoárijská sunnitská (5,8 %),
  • perská šíitská (2,4 %),
  • indomalajská sunnitská (2 %) 9)

Vyznavači islámu jsou většinou přistěhovalci a jen malou část pak tvoří konvertité (náboženská konverze = přijetí nové náboženské identity nebo změna dosavadního vyznávaného náboženství), kteří pocházejí převážně ze smíšených rodin muslimů původem z islámského světa. I přes toto malé zastoupení máme v České Republice fungující mešity v Brně a v Praze u Rajské Zahrady.

Během března jsme navštívili islámskou modlitebnu v centru Prahy, ve které jsme se setkali s panem RNDr. Vladimírem Sáňkou. Naší návštěvou jsme obohatili své znalosti o islámu a získali jsme publikace vydané Islámskou nadací v Praze.

Slavení svátku oběti se určitým způsobem dodržuje i v České republice, i když je to pro muslima daleko obtížnější než v jeho rodné zemi. Velkou zajímavostí, kterou jsme se dozvěděli v Islámské nadaci v Praze 10) je, že se u nás slaví především v muslimských komunitách. Islámská nadace v Praze během svátku zařizuje místo pro konání oslav, slavnostní rituální porážku (dříve museli kupovat již poražený dobytek), dále organizuje vše potřebné pro společné hodování na tradičních pokrmech a přímo v mešitě pořádá zábavu jak pro dospělé, tak i pro jejich ratolesti. Pro děti se pořádají nejrůznější hry a soutěže, za které dostávají odměny. Děti nejčastěji obdarovány oblečením a drobnými dárky, a proto pan doktor Sáňka s humorem dodává, že se v podstatě jedná o takové české Vánoce.

Slavení svátku, jak nám bylo ale vysvětleno, není striktně povinné. RNDr. Vladimír Sáňka říká: „Né každý muslim má v dnešní době možnost udělat si čtyřdenní pauzu od svého života a naplno se věnovat oslavám. Rozhodně to neznamená, že by byli „špatnými muslimy“. Každý se snaží tak, jak může. Někdo slaví celé 4 dny, někdo se doma jen pomodlí.“

Náš respondent Bechir Hamrouni nám o tomto svátku vyprávěl: „Svátek oběti považuji za „Vánoce“, ale bez pohádek v televizi. České pohádky patří mezi moji nejoblíbenější část Vánoc. Jako zvířecí oběť preferuji ovci, kvůli výtečné chuti a nízké ceně. Zvířata zabitá podříznutím (metodou dhabíha) lépe chutnají. Svátek oběti v České republice neslavím.“

V roce 2010 Islámská nadace v Praze v kooperaci s Muslimskou obcí zažádala o povolení na porážení zvířat. Ministerstvo zemědělství tuto žádost schválilo. Porážky může provádět pouze osoba odborně způsobilá, chovající se podle pravidel Muslimské obce a pouze na určených jatkách. Díky schválené žádosti mohou muslimové na našem území získat čerstvé maso určené pro sváteční dny.

Závěr

Cílem práce bylo zodpovědět na předem danou výzkumnou otázku, rozšířenou o několik podotázek.

Cílem této práce bylo čtenáři přiblížit islámský svátek, který je nazývaný Svátkem oběti, a zjistit, jak se slaví ve třech různých zemích. Pro porovnání průběhu oslav jsme si vybrali Českou republiku, Tunisko a Jemen. Odpovědi na otázky jsme hledali v odborných časopisech a literatuře a prostřednictvím dotazování respondentů ze zvolených zemí.

Naše hlavní výzkumná otázka se týkala odlišností oslav tohoto svátku v námi vybraných zemí. První podotázka zněla, co vůbec Eid al – Adha znamená. Dozvěděli jsme se, že Svátek oběti patří mezi méně známé muslimské svátky, ale je dodržován ve všech muslimských zemí. Připomíná se příběh o Abrahámovi (Abrahám, Ibrahim) a jeho synovi Ismaielovi (Ismail), kterého měl jeho otec obětovat jako důkaz oddanosti Bohu. V poslední chvíli ho Bůh (anděl) zadržel a namísto syna mu poslal na obětování berana. Tím Abrahám prokázal svojí oddanost a poslušnost k Bohu.

Další podotázky se zabývaly, jak se slaví svátek v Tunisku a Jemenu a poslední, jak dodržují svátek muslimové v ČR. Nebylo překvapením, že oslava probíhá v každé zemi o trochu jinak. V muslimských zemí jsou prováděny podobné tradice, zatímco v České republice se svátek spíše symbolicky připomíná. V Tunisku i Jemenu stejně jako v dalších muslimských zemích se jdou brzy ráno muži modlit do mešity, zatímco jejich ženy zůstávají doma. V Tunisku se po příchodu mužů poráží ovce, která je zabita pověřeným řezníkem či hlavou rodiny. Z masa ženy vaří nejrůznější pokrmy, poté celá rodina společně hoduje. Průběh svátku doprovází i rodinné návštěvy s blahopřáním. Když se v Jemenu muži vrátí z mešity, doma jsou přivítáni dobrotami a nápoji. Po návštěvě svých příbuzných obětují pro tento svátek, na rozdíl od Tunisanů, kozu. Poražené maso se v Jemenu rozděluje stejným způsobem jako v Tunisku i České republice. Část masa si nechají a část dají chudým lidem, kteří si nemohou zvíře dovolit.

V České republice nejsou tyto oslavy tak velkolepé jako již ve zmíněném Tunisku či Jemenu. Zde svátek slaví hlavně všichni muslimové, kteří žijí v komunitách. Mladí muslimové, kteří žijí osamoceně jako náš respondent Bechir, zde svátek neslaví. Ani během oslav zde nesmí chybět obětované zvíře, nejrůznější slavnostní speciality a setkávání se s rodinou, přáteli nebo komunitou.

Seminární práce na téma Islám - slavení Eid al-Adha u nás a ve světě nás obohatila o nové znalosti a poznatky z oblasti islámu, který je velmi aktuálním tématem současnosti. Poznali jsme nové lidi s jiným náboženským vyznáním, zjistili jsme spoustu informací o jednom z neoblíbenějších svátků pro muslimy, dostali odpovědi na zvolené otázky a tím splnili cíl zajímavé seminární práce.

Seznam literatury

Knižní zdroje

  • Sunna: o chování Proroka : kniha výroků proroka Muhammada s komentáři. 1. vyd. Praha: Islámská nadace v Praze v nakl. NÚR - Fethi Ben Hassine Mansaria, 2006, 175 s. ISBN 80-903-1966-1.
  • ʿABD AL-ʿĀTĪ, Ḥammūda. Zaostřeno na islám: o chování Proroka : kniha výroků proroka Muhammada s komentáři. Nové, přeprac. a opr. vyd. Překlad Bob Hýsek. V Praze: Ústředí muslimských obcí, 2010, 203 s. ISBN 978-80-904373-6-4.

Internetové zdroje

1) Sto milionů pobitých zvířat. To je svátek íd al-adhá: Svátek oběti. [online] National-geographic.cz. 2011 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.national-geographic.cz/clanky/sto-milionu-pobitych-zvirat-to-je-svatek-id-al-adha.html#.VQB9IuN5NAZ
2) ČERNÝ, Slávek. Íd al-adhá: Islámský svátek oběti působí extrémní utrpení. [online] Osacr.cz. 2012 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.osacr.cz/2012/10/26/id-al-adha-islamsky-svatek-obeti-pusobi-extremni-utrpeni/
3) Sunna: o chování Proroka : kniha výroků proroka Muhammada s komentáři. 1. vyd. Praha: Islámská nadace v Praze v nakl. NÚR - Fethi Ben Hassine Mansaria, 2006, 175 s. ISBN 80-903-1966-1.
4) ʿABD AL-ʿĀTĪ, Ḥammūda. Zaostřeno na islám: o chování Proroka : kniha výroků proroka Muhammada s komentáři. Nové, přeprac. a opr. vyd. Překlad Bob Hýsek. V Praze: Ústředí muslimských obcí, 2010, 203 s. ISBN 978-80-904373-6-4.
5) ČT24,.Muslimští poutníci slaví svátek oběti. Svátek oběti [online] Ceskatelevize.cz. 2008 [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/38360-muslimsti-poutnici-slavi-svatek-obeti/
6) GILANI-WILLIAMS, Fawzia. Say the Word Again? Eid [online] dostupné přes databáze EBSCO Dec2007, Sv. 53, Vydání 12 [cit.30.07.2015] dostupné z http://search.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz/login.aspx?direct=true&db=lxh&AN=29360801&lang=cs&site=ehost-live
7) Tunisko. Tunisko [online]. [cit. 2015-07-15]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tunisko
8) Jemen. Jemen [online]. [cit. 2015-07-15]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jemen
9) MENDEL, Miloš, Bronislav OSTŘANSKÝ a Tomáš RATAJ. Islám v srdci Evropy: vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí. Vyd. 1. Praha: Academia, 2007, 499 s. ISBN 978-80-200-1554-9.
10) Nadace pro všechny muslimy, modlitebna a poradna. http://praha.muslim.cz/

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako