obrzek domeku-home logo-FB


Tereza Novotná, Zuzana Kohlová, Kateřina Pipková, Kateřina Tomková, Dagmar Nováková CÍRKEV JEŽÍŠE KRISTA SVATÝCH POSLEDNÍCH DNŮ - tzv. Mormoni [online] Hospodářská a kulturní studia (Provozně ekonomická fakulta ČZU), 2008. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/cjkspd

CÍRKEV JEŽÍŠE KRISTA SVATÝCH POSLEDNÍCH DNŮ - tzv. Mormoni

Na úvod

Přestože česká scéna týkající se víry představuje vcelku široké spektrum, s počtem podílu celkových věřících na občany ČR už je to oproti například sousednímu katolickému Polsku zanedbatelné číslo. My jsme se v zájmu naší práce rozhodli pro Mormony, kteří svým počtem členů patří mezi ty menší vyznávaná náboženství u nás, ale stále více se dostává do našeho podvědomí a rozšiřuje své řady.

Mnoho lidí se již s pojmem Mormon setkalo - spojují si ho především s olympijskými hrami v Salt Lake City, ale bližší informace o nich má už málokdo. Proto i my sami bychom se chtěli s jejich náboženstvím seznámit a položit si základní otázky, týkající se běžného života Mormonů.

Kdo jsou Mormoni?

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (CJKSPD) je náboženská společnost založená (resp. dle vlastního učení znovuzřízená neboli obnovená) Josephem Smithem v USA v roce 1830. Ústředí církve se nachází v Salt Lake City ve státě Utah. Na celém světě žije přes 13 milionů členů Církve ve více než 160 zemích, z toho 5,5 milionu v USA, kde je čtvrtou největší církví. Více než polovina věřících žije mimo USA. V České republice se v roce 2001 k CJKSPD při sčítání lidu přihlásilo 1366 obyvatel. V současnosti Církev uvádí, že má kolem 2500 členů, z toho asi 1100 v Praze. Samozřejmě jako u ostatních náboženství, nejsou všichni členové církve aktivní (cca 30 %). /Mapa rozložení CJKSPD ve světě/

Členové církve jsou známi spíše pod přezdívkou Mormoni (na základě Knihy Mormonovy), ale sami sebe označují za Svaté posledních dnů. (Výraz „Svatý“ se zde liší od katolického významu, ale je převzat z Nového zákona, kde se první křestané nazývali Svatými. Výrazem „Svatí“ jsou zde míněni členové Církve, kteří se snaží žít čistým životem a následovat Ježíšovo učení. 1)

VÝZKUMNÁ OTÁZKA

Jak se liší mormonský život v zemi vzniku a u nás?

• morální hodnoty

• náboženské zvyky a uctívání

• svátky a významné dny

• vzdělání

METODOLOGIE

Při našem výzkumu jsme využily několik kvalitativních metod. Řídily jsme se zásadami, které jsme získaly v předmětu Kvalitativní metody. Mezi námi použité metody patří zúčastněné pozorování, interview a dotazníková metoda.

1. Pozorování. Tuto metodu jsme použily hned při první návštěvě mormonské odbočky. Byl nám dovolen vstup na Nedělní shromáždění, kde jsme se zúčastnily i svatého přijímání a zpívání písní. Nikdo na nás nekoukal divně, naopak všichni byli velice milí. Po shromáždění jsme se rozdělily a šly jsme se podívat na výuku tzv. primárek a mladých žen. I zde jsme měly možnost nahlédnout do přirozeného prostředí a načerpat mnoho poznatků. A poslední pozorování jsme uskutečnily ve čtvrtek (3. dubna 2008), kdy jsme se zúčastnily výuky Starého zákona. O tuto hodinu jsme byly plně zapojeny do výuky. Četly jsme z Bible, rozebíraly s účastníky verše a zodpovídaly dotazy. Podrobnosti o našich návštěvách pražské odbočky jsou nadále v příloze.

Touto metodou jsme získaly asi to nejcennější - „pohled do zákulisí“. Viděly jsme, jak se chovají členové církve v jejich zcela přirozeném prostředí. Mohly jsme si proto vytvořit vlastní názor na tuto společnost. Staly jsme se přímo součástí jejich prostředí. Splnily se tak naše domněnky o účinnosti této metody - přesto, že šlo o krátkodobé pozorování.

2. Interview jsme provedly ve stejný den, kdy jsme se zúčastnily Nedělního shromáždění. Nutno podotknout, že interview nebylo zdaleka jen jedno, ale doslova mnoho. Všichni nám chtěli poskytnout informace a tak jsme skoro nestíhaly ani zapisovat. Otázky jsme si předem připravily a pak je na místě rozváděly a podle dané situace doplňovaly.

Tuto metodu jsme použily za účelem zodpovězení hlavní výzkumné otázky.

3. Dotazník jsme využily pouze jednou. Za jeho vyplnění vděčíme Danielu Reevesovi. Dotazník jsme získaly pomocí e-mailu. Poskytl mnoho informací, které jsme zapracovaly do vlastní práce.

Dotazníkem jsme získaly další důležité informace, týkající se naší práce. Nevýhodou této metody (prováděné na dálku) je nemožnost zeptat se na doplňující otázky, které nás napadaly na základě odpovědí. Možná také to, že nikdo nikdy neví, zda respondent odpoví, nebo za jakou dobu odpoví. Výhodou je nenáročnost - na rozdíl od předchozích metod, kdy bylo nutné dojednat čas schůzky, pečlivě se předem připravit a pak následovalo samotné provedení metody.

4. Studium dokumentů zejména Knihy mormonovy, knihy Mormoni a děti boží, příruček poskytnutých na odbočce a v neposlední řadě internetových stránek (zejména oficiální stránky CJKSPD).

5. Jako poslední bychom chtěly zmínit pořizování vlastní fotodokumentace. Tato metoda pomůže představit „nezasvěceným“, v jakém prostředí jsme se pohybovaly. (viz příloha)

LITERÁRNÍ REŠERŠE

Z dostupných zdrojů jsme nenašly žádné publikace, které by se zaměřovaly přímo k tématu Rozdíly v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů mezi Českou republikou a Amerikou. Výjimkou je pouze semestrální práce Mormoni od studentů ČZU, oboru HKS v letním semestru 2007, přístupná na www.antropologie.da.ru. Tato semestrální práce hledá odpověď na otázku, zda existuje nějaký hlavní rozdíl v Církvi mezi Amerikou a Českou republikou. V práci pak studenti došli k závěru, že takovýto rozdíl není. Dále se zabývají nejznámějšími fakty, které jsou s touto Církví spojovány. Například polygynie, či otázka, zda je tato společnost sektou, či právoplatnou církví.

Pokud se týká knih obecně o Mormonech, tak bychom zmínily knihu od Tomáše Novotného: Mormoni a Děti Boží. V sekci o Mormonech rozepisuje 3 možnosti, jak mohla kniha Mormonova vzniknout (např. že ji napsal sám Joseph Smith). Zabývá se také otázkou polygamie - kdy se podle autora na začátku vývoje církve stala přímo podmínkou k dosažení mormonského “nebe”. Vyvozuje velmi trefné závěry a dokazuje paralelní vývoj obou hnutí, což je na první pohled nečekaná a odvážná myšlenka (mezi daty vzniku obou směrů je téměř 150 let). Závěry knihy tak mají dosah i pro srovnání vzniku a vývoje jiných podobných náboženských skupin, protože se Novotnému podařilo nastínit zákonitosti, podle nichž se takový vývoj řídí bez ohledu na doktríny, jimiž se zaštiťuje.

VLASTNÍ PRÁCE

Ve vlastní práci chceme objasnit hlavní oblasti mormonského života, které jsme stanovily jako vlastnosti, které utváří víru. Je na místě se nejprve seznámit s danými pojmy, které jsme do každé kategorie zařadily pro objasnění situace. K těmto základním informacím jsme připojily další zajímavosti, které jsme se dozvěděly pomocí výše zmíněné metodologie, zejména z primárních zdrojů. Tedy informace, které v žádné příručce nelze vyčíst a jsou tak jedinečné. Na samý konec připojujeme to nejdůležitější - rozdílnost zkoumaných témat v České republice a ve Spojených státech amerických.

Morální hodnoty

Církev učí morálním hodnotám, díky nimž si členové vytvářejí pevný osobní závazek žít dle svého náboženství. Členové se tak snaží následovat příklad a učení Ježíše Krista, snaží se vypěstovat si pevný charakter, víru v Boha a lásku k bližním. Toto učení je v souladu s Biblí a navíc s Knihou Mormonovou, podle které Svatí posledních dnů získali svoji přezdívku – Mormoni.

Z Bible kladou veliký důraz na Desatero božích přikázání, která jsou všeobecně známá:

1. Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.
2. Nebudeš se klaněti modlám, ani jich ctíti.
3. Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo.
4. Pomni na den sobotní, abys jej světil.
5. Cti otce svého i matku svou.
6. Nezabiješ.
7. Nesesmilníš.
8. Nepokradeš.
9. Nepromluvíš křivého svědectví.
10. Nebudeš závidět nic, co je bližního tvého.2)

Ostatní morální zásady vyplývají z Knihy Mormonovy:

Kniha Mormonova - svaté písmo srovnatelné s Biblí. Obsahuje záznamy proroků z dávných dob. Jeden z nich, prorok Lehi, žil v Jeruzalémě přibližně 600 let př. Kr. Na základě Božího přikázání odvedl Lehi malou skupinu lidí na americký kontinent. Zde se stali velkým národem, který měl proroky. Kniha Mormonova je sbírkou záznamů napsaných proroky a vedoucími této civilizace. Je pojmenována po Mormonovi, který byl jedním z posledních proroků v dávných dobách. Základní poselství Knihy Mormonovy, která zaznamenává i dějiny tamního lidu a jejich proroků, se týká poslání Ježíše Krista, Jeho krátkého pobytu mezi lidem Ameriky po Jeho vzkříšení, a Jeho učení. Společně s Biblí podává Kniha Mormonova svědectví, že Ježíš Kristus skutečně žil a je Synem Božím a Vykupitelem celého lidstva. 3) Knihu si církev sama vydává.

Jak se píše v Knize Mormonově, nejvyšší uznávanou morální hodnotou je pro Svaté posledních dnů rodina. Rodina může být největším zdrojem štěstí. Žádná láska není tak silná, žádná radost není tak velká jako ta, jež může vzniknout v kruhu rodiny. Rodina může pomoci získat to nejlepší, co život nabízí. 4) Rodina vytváří prostředí pro většinu růstu. V rodině se máme rádi, sloužíme, učíme, a také se v ní učíme jeden od druhého. Dělíme se o svou radost a o své trápení. Rodinná pouta nám mohou připravovat náročné zkoušky, mohou však být také zdrojem našeho největšího štěstí. 5)

Pro Mormony je také důležitý fakt, že spolu rodiny mohou být i po smrti a zůstaly spolu na věky. Rodina je nejzákladnější jednotkou Církve. Šťastná rodina se může stát kouskem nebe na zemi. Zajímavá je odlišnost početnosti rodin. V USA jsou mormonské rodiny velmi rozvětvené a obvyklý počet dětí v manželství je 6 – 7. Ovšem není výjimkou rodina se 13 dětmi. U nás mají rodiny obvykle 1 – 3 děti. Na pražské odbočce má nejpočetnější rodina 5 dětí, ale to už je výjimka.

S tématem rodiny se nabízí zmínit i mnohoženství a jeho spojitost s mormony. Pokud někdo slyší o mormonech, většinou se mu vybaví právě polygynie. Je potřeba zmínit, že toto tvrzení je nepravdivé. Mnohoženství skutečně u mormonů bylo, ale pouze zpočátku vývoje. Později došlo k úpravám v knize Mormonově. Doslova v ní stojí: „míti více než jednu manželku je dnes neslučitelné s členstvím v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů“. Proč si toto tvrzení tedy lidé téměř vždy vybaví? Existuje totiž odnož mormonů, která se nezřekla mnohoženství. Jde o Fundamentalistickou církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Má okolo 10 000 členů žijících na pomezí Utahu a Arizony. Málokdo je odliší od CJKSPD, která se snaží své jméno očistit. Svatí Posledních dnů, o kterých je tato práce, především ctí zákony dané země, stejně tak jako zákony svého náboženství a obojí je fakticky neslučitelné s polygynií.

Dalším významným písmem, kterým se mormoni řídí jsou tzv. Nauka a smlouvy. Jde o sbírku božských zjevení J. Smithovi. Jsou zde odpovědi na jeho otázky ohledně víry. Náboženství je zde pojato z praktického hlediska (jak vést život). Toto písmo obsahuje také:

a/ Slovo moudrosti: Jedná se o zdravotní zákon zjevený Pánem pro fyzický i duševní prospěch Svatých posledních dnů. Podle Knihy Mormonovy Pán zjevil Josephu Smithovi, které druhy potravin smí členové církve jíst a kterým se mají vyhýbat. Mezi ty látky, kterým se mají vyhýbat, patří: tabák, alkohol, káva, čaj a drogy. Co se týče čaje, nesmí pít čaj černý a zelený, naopak dovolený je čaj bylinkový nebo ovocný. Dozvěděli jsme se také, že je celkem velký rozdíl v dodržování této zásady u nás a v USA. Zatímco český Mormon si zajde do McDonaldu na Coca-colu, objedná si točenou kofolu či nealkoholické pivo, v USA mnoho členů chápe kávu a čaj škodlivý z hlediska obsaženého kofeinu, proto si nedopřejí ani takovou Coca-colu a jiné např. energetické nápoje, které lidské tělo dopují těmito látkami.

b/ Drahocenná perla: Království Boží na zemi je přirovnáno k drahocenné perle. Drahocenná perla je také názvem písma CJKPSD. Poprvé bylo vydáno v roce 1851 a obsahovalo materiály, které jsou nyní v Nauce a smlouvách. Nyní obsahuje výňatky z Genesis přeložené J. Smithem nazvané Kniha Mojžíšova a Matouše, překlad J. Smitha knihy Abrahamovy, výňatek z dějin Církve napsaných taktéž Smithem a články víry, třináct prohlášení o víře a nauce.

Další aspekty, které podle nás patří mezi morální hodnoty Mormonů:

Zákon desátku: Všichni věrní členové CJKSPD ochotně platí jednu desetinu jakéhokoliv příjmu jako desátek. Tento desátek je odepisovatelný z daní. Ovšem nejedná se o příjmy z hazardu či sportky, protože tato forma zábavy je považována za hříšnou. Fondy desátku jsou následně využívány pro výstavbu chrámů, sborových domů i dalších budov, poskytování provozních prostředků pro Církev, financování misionářského programu, přípravu materiálů využívaných v církevních třídách a organizacích, chrámovou práci, rodinnou historii, vzdělávání a mnoho dalších důležitých církevních aktivit. Tento fond ještě nebyl nikdy v historii církve zneužit.

Jedním z dalších peněžních zdrojů církve je tzv. Postní oběť. Jsou to peníze, které neprojí během „postní neděle“. Takto ušetřená částka nezůstává v církvi, ale je určena chudým lidem (a to formou proplacení účtů či materiální podporou). Peníze zůstávají výhradně v dané (pražské) pobočce. Jinak získané peníze jsou součástí celosvětových církevních fondů.

Ve spojení s nakládáním peněz a morálními hodnotami je nutné zmínit charitativní činnost církve. Církev se snaží pomáhat potřebným lidem bez ohledu na jejich rasu, národnost nebo náboženství. Má velmi dobře zorganizovaný program sociální péče, jehož prvořadým cílem je pomáhat těm, kteří jsou potřební, aby se naučili pomoci sami sobě díky vzdělání a osobní iniciativě. Humanitární fondy vznikají díky jednotlivým členům Církve, kteří dobrovolně přispívají časem i penězi. V současné době pracuje více než 1600 dobrovolníků na plný úvazek na dlouhodobých projektech sociální péče po celém světě. Tito dobrovolníci pracují na vlastní náklady. Mezi tyto projekty patří například čištění vody, poskytnutí vozíčků pro postižené, školení týkající se zdravotní péče a poskytnutí pomoci v naléhavých situacích, jako bylo například tsunami v Asii v roce 2004.

Další z morálních zásad určuje Zákon cudnosti. Tento zákon přikazuje, že před svatbou nesmí mít členové Církve s nikým pohlavní styk, po svatbě samozřejmě pouze s manželem či manželkou. Není ale výjimkou - jako ostatně okolo v ateistickém světě - že někteří členové tento zákon nedodržují. Je obvyklé, že někteří členové tento způsob života neschvalují, ale na druhou stranu dodávají, že je to vůle každého věřícího, nakolik bude k sobě a své víře upřímný. Co se týče sexu po zbytek života - tedy v tom provozovaném v manželském svazku - jsou Mormoni zcela moderní. Doporučují antikoncepci, protože milování s partnerem považují za důležitý nástroj intimity a sblížení mezi partnery.

Také například v otázce homosexuality nejsou striktně vyhranění. Na homosexuální způsob života mužů a žen pohlížejí jako na hřích, a není tudíž přípustný, ale není pro ně typické odsuzovat homosexuála jako člověka. Proto není výjimkou, že člověk takto orientovaný je členem Církve. Ve Spojených státech je dokonce běžné, že Církev má sbory přímo určené pro takto orientované členy stejně tak, jako třeba sbory pro mladé nezadané Mormony.

Z církve může být kdokoliv exkomunikován za hrubá provinění vůči víře a jejím zákonům. Je to například popření Ducha Svatého či za kázání špatných nauk či za předmanželský sex (drží se hesla: „Čím víc toho víš, tím větší máš zodpovědnost“)

Závěrem kapitoly:

Nakonec této kapitoly je nutno uvést, že morální postavení mormonů se u nás značně liší od Spojených států amerických. Jelikož je v Americe CJKSPD uznávanou církví, nenastávají členům žádné potíže. Členové církve zastávají (pozn. především ve státě Utah) žadu vysokých a významných společenských pozic. Lidé se jich „nebojí“, tak jako u nás. V podvědomí Američanů jsou to ti, kdo žijí disciplinovaný a poctivý život, odmítají kouření či alkohol, stejně jako kávu a čaj - a kdysi v minulosti uznávali polygamii. V České republice se o této církvi bohužel mezi lidmi moc neví. V obecném povědomí je to jen další z náboženských sekt. Proto na ně lidé pohlížejí s nedůvěřivostí a někdy až s odporem. Pokud tedy zjistí, že jde o Mormona - což není na první pohled zjevné - začne se jim vysmívat či pohlížet na ně mnohdy skrze prsty. Tohle všechno způsobuje obyčejná neznalost lidí.

Své zážitky ohledně tohoto citlivého tématu nám někteří členové sdělili během neřízeného rozhovoru. Většina z nich už má zkušenosti s některým typem negativního ohlasu. Z našeho výzkummého a přesto laického pohledu jde o naprosto normální, věřící lidi, kteří jsou milí a velice přátelští. Nejedná se o puritány, sdílejí mnoho moderních názorů a v neposlední řadě jsou velice vstřícní a tolerantní a to i vůči ostatním církvím.

S tím souvisí například i vzhled. Mormoni se nesnaží vybočovat z řady nějakým příliš extravagantním zjevem. Jak již bylo řečeno, na ulici byste je prakticky nepoznali. Jediným rozdílem je, že chodí častěji ve svátečním oblečení. Jedna z členek toto shrnula: „Měli bychom vypadat tak, abychom se za svůj vzhled nemuseli stydět před bohem.“ Na ženách rozhodně neuvidíte minisukně, piercing, přehnaný make-up, nosí pouze nenápadné náušnice, v úvahu nepřichází vyholování lebek. Rozdíly mezi oblékáním opět souvisí s kulturou v zemi, kde žijí. Samozřejmě mormoni v USA jsou více ortodoxní. Takovou perličkou je, že například ženy by si na sebe nevzali dvoudílné plavky, aby neodkrývaly více, než je nutno. U nás tomu tak není.

V některých informačních (laických) zdrojích se uvádí, že Mormoni v Utahu bývají oblečení do hábitů a jezdí v kočárech. Z rozhovoru s Mormony jsme však zjistily, že se jedná o „nepravé Mormony“. Jedná se o skupinu odněkud z jihu Utahu, kteří sice užívají knihu Mormonovu, ale ctí odlišná pravidla, která mnohdy ortodoxně dodržují. Je proto důležité tyto odštěpené skupiny „neházet do jednoho pytle“ s CJKSPD.

Náboženské zvyky a uctívání

Jako první na řadu, začneme-li se zvyky a uctíváním chronologicky, přichází požehnání dítěte a udělení jména. Tímto obřadem projde každé dítě z rodiny Mormonů krátce po narození. Význam tohoto požehnání je předat dítěti božskou přízeň a pravé štěstí. Požehnání často provádí sám otec a to obvykle o první neděli v měsíci na shromáždění. 6) Obřad u nás se ničím neliší od obřadu v USA. Zajímaly nás také obvyklá jména, kterými pojmenovávají Svatí posledních dnů své děti. U nás většinou děti dostávají jména obyčejně podle módy či rodinných zvyků. V USA také, ale přeci jen je zde vyšší koncentrace jmen jako Hyrum nebo Brigham, která jsou pro Mormony typická.

Dalším významným náboženským obřadem je křest. Zde se CJKSPD odlišuje od ostatních křesťanských církví. Křest se totiž provádí až v osmi letech dítěte a to z důvodu, který je zcela jasně popsán v knize Mormonově: „Zbytečná praktika křtění nemluvňat a dětí, které nedosáhly věku zodpovědnosti, což je osm let. Pán odsuzuje křest malých dětí. Děti se rodí nevinné a bez hříchu. Satan nemá žádnou moc pokoušeti děti, dokud nezačnou býti zodpovědnými, a tak nemají zapotřebí činiti pokání nebo býti pokřtěny. Děti mají být pokřtěny ve věku osmi let.“ Dalším důvodem je, že osmileté dítě už je schopno významu křtu porozumět. Členi, kteří přistoupí k Církvi jako dospělí jsou samozřejmě také pokřtění. Osoba, která je křtěna, je zcela ponořena do vody. Křtitelnici si můžete prohlédnout na přiložené fotografii.

Po křtu - tedy vstupu do rodiny Církve - je novému členu přiřazena pozice. Funkci na této pozici vykonávají bez nároku na odměnu. Příkladem takové funkce může být např. učitel. O přidělení funkce rozhoduje prezident odbočky (v Praze pan Radovan Čaněk. Den před naší návštěvou pražské odbočky byly pokřtěny rovnou tři děti. Prezident odbočky tuto událost hrdě oznámil na Nedělním shromáždění. Křest se koná ve sborovém domě, který je vybaven křtitelnicí, za účasti rodinných příslušníků a přátel pokřtívaného. V místech, kde není kostel se křtitelnicí, se využívá vhodné místo (např. bazén, rybník, potok, moře). Obřad křtu v chrámu se provádí jedině za již zesnulé lidi. Takovýto obřad pak provede člen rodiny stejného pohlaví.

Zde je možnost upozornit na rozdíl mezi Mormony u nás a v USA. Zatímco v USA se naprostá většina lidí stává členem církve poté, co v ní byli vychováni prostřednictvím rodičů, u nás jsou tací spíše výjimkou. Lidé v České republice přichází do Církve sami od sebe, ze svého vlastního přesvědčení. Přijat může být každý. Seznámili jsme se s americkými misionáři, kteří byli pokřtěni v osmi letech a naopak s českými Mormony, kteří byli pokřtěni až v pozdějším věku.

Vysvěcení do kněžství: Církev má laické kněžstvo, nikoli profesionální. Mladý muž, který je toho hoden, může být ve věku 12 let vysvěcen do Aronova kněžství, jde o tzv. menší kněžství. S tímto kněžstvím se pojí pravomoc křtít. Ve věku 18 let pak mohou obdržet Melchisedechovo kněžství, neboli vyšší kněžství. Rodina se obvykle účastní obřadu vysvěcení, aby projevila svou lásku a podporu. Starší muži, kteří se k Církvi připojí v dospělosti, mohou obdržet kněžství, jakmile jsou připraveni přijmout požehnání a povinnosti úřadu v kněžství. Ženy nemohou kněžství přijímat.

Požehnání pro uzdravení Požehnání pro uzdravení je jakýsi způsob zahánění nemoci. Potřeba je k němu malá nádobka naplněná olivovým olejem, který je posvěcen. Tímto olejem se pomaže hlava nemocné osoby a poté nositelé kněžství vloží ruce na hlavu nemocného a potvrdí tak pomazání zároveň s přednesem požehnání. Uzdravení sice není zaručené, ale Bůh by k němu měl dopomáhat. Toto požehnání není pouze pro lidi nemocné, ale i pro ty, co mají v životě nějaké problémy či prochází složitým obdobím. Dalším případem, kdy se požehnání provádí, je např. dětem před nástupem do školy, aby se jim dařilo. Proto, když jsme se zúčastnily výuky primárek, se více než polovina dětí hlásila, že už požehnání někdy dostala.

Sňatek Manželství mezi mužem a ženou je posvátný svazek, který může pokračovat i po smrti - pokud jsou partneři oddáni božsky schválenou pravomocí a pokud žijí podle Božích přikázání. Manžel a manželka jsou rovnocenní partneři. Jejich děti jsou pak darem od Boha.

Pokud je sňatek uzavírán v chrámu, je pozváno pouze několik hostů, kteří jsou v chrámu svědky obřadu. Tito hosté jsou členové Církve, kteří jsou hodni vstupu do chrámu. Další hosté se připojují ke svatebčanům poté, co vyjdou z chrámu. Takový chrám se na území České republiky nenachází. Zvláštností chrámu je nutnost, aby byli oba svatebčané členi CJKSPD. Nejbližší takový chrám je v Německu ve Freibergu. Jinak se svatby mohou konat na jednotlivých odbočkách za přítomnosti prezidenta dané odbočky. Sňatek zde mohou uzavírat i „smíšené páry” tzn. jeden ze svatebčanů nemusí být členem církve.

Zde nalézáme poněkud důležitý rozdíl mezi Spojenými státy a Českem. U nás totiž není sňatek uzavřený v chrámu úředně platný, tak jako v USA. Proto v ČR musí svatbě církevní (té před bohem) předcházet svatba úřední. V Čechách je také trendem vdávat se mnohem později, než je to u Amerických členů Církve.

Se svatbou samozřejmě souvisí v dnešní době i rozvody. Ani ty nejsou v církvi zapovězeny. V odbočce jsme se setkaly s mužem, členem církve, který je rozvedený.

Smuteční obřad Smuteční obřad Svatých posledních dnů se svým průběhem podobá tradičnímu křesťanskému obřadu. Je však zpravidla veden biskupem sboru a probíhá ve sborovém domě. Na pohřbu panuje vcelku pokojná atmosféra, která odráží náboženskou víru v to, že rodiny mohou být po tomto životě opět spolu (samozřejmě smutek zde má své místo také). Smuteční obřad je tedy veden v duchu naděje a někdy i radosti. Rodina a přátelé samozřejmě truchlí pro ztrátu svého milovaného, ale vědí, že se s ním opět shledají. Tato znalost jim dodává útěchu. Jinak se smuteční obřad ničím neliší od tradičního křesťanského. Pouze pokud jde o vysokého představitele, jsou zde určitě výjimky, stejně jako v jiných církvích (např. nedávný smuteční obřad Hinckleyho, která byla přenášena satelitem).

Svatí posledních dnů nemají žádné vlastní hřbitovy ani náhrobky, jako např. židé. Někdy se provádí takzvané zasvěcení hrobu (požehnání místa), které se provádí na přání rodiny.

Genealogie: Vzhledem k tomu, že Církev pokládá takový důraz na rodinná pouta k našim předkům i potomkům, pečuje o největší sbírku záznamů o rodinné historii na světě. Církev uchovává miliony záznamů pocházejících z církevních i veřejných zdrojů a nabízí je zdarma k dispozici na internetových stránkách a ve více než 3 400 střediscích rodinné historie po celém světě.

I zde je rozdíl mezi USA a ČR. Ve spojených státech jsou veškeré údaje volně přístupné. U nás je však pátrání po předcích složitější. Databáze nejsou veřejně přístupné. Přesto se však čeští Mormoni snaží dohledat své předky. Každého, koho jsme se zeptaly, odpověděl, že na genealogii své rodiny pracuje.

Dohledávání předků má svůj hlubší smysl. Protože všichni na zemi nemají příležitost přijmouti evangelium během smrtelnosti, Bůh uznává křty prováděné v zastoupení za mrtvé. Tudíž ti, kteří přijímají evangelium v duchovním světě, mohou získati oprávnění pro vstup do Božího království. Křest v zastoupení za mrtvé podstupují jejich prostředníci. Takový křest je možné vykonat pouze v chrámu.

Svátky a další významné dny

Co se týče svátků, slaví členové církve místní a státní svátky země, ve které žijí. Pokud jde přímo o jejich svátky, tak nejvýznamnějším dnem je určitě Den pionýrů. Kromě toho často pořádají různé společenské akce. Celoročně pak platí pro neděli den sabatu a v pondělí Rodinný domácí večer.

Začneme svátky Vánoc a Velikonoc. Tyto dvě události totiž považují za duchovně nejvýznačnější dny v historii díky narození, utrpení, smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Tyto svátky jsou podmíněné převážně kulturou a zvyky dané země (např. v Americe mají na Vánoce krocana, u nás vede kapr). O Velikonoce chodívají Mormoni do kostela a tráví čas s rodinou. Rozdíl podle území zde moc nezaznamenáme. Všeobecně ovšem platí, že Američané nepletou pomlázky. Dospělí schovávají vejce a bonbony, které pak děti hledají.

24. července je oslavován Den pionýrů, který připomíná příchod prvních pionýrů Svatých posledních dnů do údolí Solného jezera v roce 1847. Oslavy tohoto svátku se výrazně liší v USA a u nás. Den pionýrů se oslavuje především ve státě Utah. Tento den znamená pro zdejší Mormony něco jako státní svátek. Je to den pracovního klidu, lidé pořádají barbeque a města slavnosti s ohňostroji a spoustou akcí, včetně rodea. Na mormonských církevních shromážděních v červenci se často mluví o dobrých vlastnostech pionýrů. V ČR se tento den přímo neslaví. Členové si v tento den pouze připomínají své předky a duchovní dědictví, které jim zanechali.

Jiné typické svátky mormoni nemají. Dalo by se ovšem říci, že významným dnem je pro ně každá neděle a také pondělí:

Nedělní shromáždění - se koná každou neděli od 9.00 do 10.10 na odbočce. Shromáždění začíná přivítáním nových misionářů, oznámení o křtech,… Poté se koná svaté přijímání. Svatí posledních dnů přijímají vodu a chléb. Následuje případné vysvěcení do kněžství nových členů, kteří pak přednesou svůj připravený proslov. Celé shromáždění je prokládáno náboženskými písněmi, za doprovodu klavíru. Někdy přijdou zazpívat i děti z primárek nacvičenou píseň. Úplně nakonec se všichni pomodlí a rozejdou se za dalším programem, který je připraven na odbočce.

Každé pondělí je tzv. Rodinný domácí večer, kdy se všechny církevní rodiny sejdou a tráví spolu volný čas. V celé CKJSPD se klade veliký důraz na hodnotu rodiny. V pondělí nesmí být nikdo v kapli, právě proto, aby byl doma se svou rodinou. Při naší návštěvě se na Sdružení žen právě probíral problém lidí, kteří jsou sami. Kde mají být? Na odbočce svůj čas v tuto dobu být nesmí. Protože by to bylo proti pravidlům.

Sabat je dnem odpočinku. Je uctíván každou neděli a začíná Nedělním shromážděním (viz výše). Tento den se nesmí pracovat (např. ani nakupovat, chodit do divadla, provádět domácí práce - navařit a uklidit by si měli Mormoni den předem, jak sama jedna ze sester uvedla: V sobotu dělám práci za dva dny.), ovšem samy členky církve se shodly, že vše je relativní a ne vždy to lze dodržet dle pravidel víry. Byly jsme svědky takové debaty. Veliký význam má samotné setkání členů církve a upevňování vztahů s lidmi stejně smýšlejícími. Další náplní dne mohou být pochůzky po domácnostech nemocných přátel, kteří se nemohli na shromáždění dostavit. Rodiče se věnují svým dětem, někteří připravují záznamy rodinné historie apod. Každá první neděle v měsíci je postní a poslední je naopak tzv. „tlustá“, o kterou se pořádají jídelní hody. Peníze, které se ušetří o postní neděli se stávají příspěvky pro chudé.

Vzdělání

V otázce náboženského vzdělávání nám bylo několikrát odpovězeno, že osnova učení je na celém světě totožná. To například velikou výhodu pro misionáře, kteří na misiích pouze navazují na své dosavadní „učivo“. Mluvily jsme s misionáři z USA ale i Čechy, kteří byli na misích například v Rusku, Litvě či Velké Británii a na tomto faktu se všichni shodli. Na celém světě se také používají stejné učebnice. Děti se učí již od mala anglicky, protože přichází do styku s misionáři a překládají si evangelia.

Není výjimkou, že mezi Mormony potkáte mnoho vystudovaných vysokoškolách. Někteří vystudovali i několik škol. Zásadou Mormonů je dosáhnout co nejvyššího vzdělání. Při rozhovorech se sestrou Helenou jsme se dověděly, že ona se k Mormonům přidala právě během studia na VŠ.

Církev vlastní několik univerzit. Univerzita Brighama Younga je největší soukromou univerzitou v Americe, sídlí ve státě Utah (30 000 studentů), Idaho (20 000 studentů), Hawai (20 000 studentů) a Israel (Jerusalém, 5 000 studentů), středních škol, nemocnic ale také řadu dalších veřejně prospěšných institucí, patří jí několik firem, divadel, má své vlastní televizní a rozhlasové stanice, továrny a obchody. Tyto firmy slouží hlavně k poskytovaní humanitarní pomoci po celém světě.7). Mormonské školy mohou navštěvovat i ti, kteří nesdílí víru v Ježíše Krista a nejsou členy Církve. Jedinou povinností takových studentů je dodržovat místní povinnosti.

Výuka víry probíhá vždy v neděli a během týdne ve volném čase členů.

Teď bychom chtěly přiblížit jak vlastně výuka probíhá: (my byly přítomny výuky primárek, mladých žen, shromáždění pro ženy a výuky Starého zákona)

Primárky

Pod tímto označením se skrývá náboženská škola pro nejmenší. Na pražské odbočce jsou primárky rozděleny do několika stupňů:

jesličky - pro děti do 3 let, „výuky“ nebo spíše hraní se zúčastňují se svými rodiči.

třída pro 4-7 leté děti: Této výuky jsme se přímo zúčastnily. Bylo zde celkem 11 dětí a to jak českých, tak amerických. Během výuky se zpívaly náboženské písně, děti pronášely motlidby česky i anglicky (přítomna byla překladatelka). Celý program byl doplněn hrami s náboženským podtextem. Třída byla pěkně vyzdobena fotkami, náboženskými úryvky a výtvory dětí.

Do posledního stupně primárek patří děti od 8 do 12 let.

Mladí muži a mladé ženy: Během naší návštěvy v pražské odbočce jsme byly přítomny na nedělní výuce skupinky mladých lidí, kteří měli právě na programu učení o kněžství. Po samozřejmé počáteční modlitbě jsme se každý představoval a pro přátelštější atmosféru jsme měli říct, kterou květinu máme nejraději (to se samozřejmě nevyhnulo ani nám). Učitel se potom ptal na různé otázky ohledně kněžství např. kdo je podle nich kněz a jak se pozná, jestli nosí nějaké specifické oblečení atd. Předčítaly se také úryvky z Bible a z Knihy Mormonovy. Nikdo se nebál říct svůj názor, i přes jazykové bariéry (byli tam noví misionáři z Ameriky, kteří česky uměli poskromnu).

V týdnu pak probíhá výuka náboženských knih. Tento rok je na programu Starý zákon. I této výuky jsme se zúčastnily. Probíhá každou středu od 18.00. Na hodině, které jsme byly, se probíraly žalmy. Čtení z Bible a odpovídání na otázky na zamyšlení jsme si také vyzkoušely. Byla to velice zajímavá zkušenost.

Misie: Misionáři zpravidla odcházejí na misii ve věku od 19 do 21 let. Senioři, kteří jsou již v důchodu, jsou také povzbuzováni ke službě na misii. Misionáři zpravidla slouží po dobu 18 měsíců nebo dvou let na své vlastní náklady nebo s finančním přispěním své rodiny. Každé misionářské povolání je vydáváno ústředím církve. Před tím, než však Mormon na misii odjede, navštíví jedno z 15 misionářských tréninkových center po celém světě, kde je školen po dobu 3 týdnů, nebo po dobu 9 týdnů, pokud se učí cizímu jazyku. Největší takové středisko se nalézá v Utahu, pak v Brazílii. Pro misie platí přísná pravidla, především tyto zákazy: sledování televize, poslouchání rádia, plavání, schůzky a rande, opouštět místo nebo město, ve kterém se slouží misie apod. Je také důležité být stále se svým „společníkem“. Důvodem těchto pravidel není však omezování, ale zajištění co nejvyššího bezpečí. Misionáři se při svém působení snaží rozšiřovat učení o Ježíši Kristu, o evangeliu a poskytují službu veřejnosti. Hlavní náplní misie je služba, ať už lidem či Bohu. Některé misie jsou pověřeny prací s mentálně postiženými, pomocnými pracemi při záplavách či jiných humanitárních činnostech. Peníze na misie si členové šetří v tzv. misionářském fondu. Některé misie jsou samozřejmě nákladnější než jiné, v tomto případě není výjimkou, že jsou misie financovány z fondu i nad rámec našetřených peněz daného člena. Z Čech odjíždí nejvíc misionářů do USA, stejně tak jako k nám jezdí mnoho misionářů z Ameriky. Měly jsme příležitost se s několika misionáři seznámit a angličtina byla slyšet všude okolo nás. Nejsou však výjimkou ani státy jako např. Rusko, Slovinsko, Německo, Irsko či Velká Británie.

Na levé fotografii jsou vyfoceny ctnosti každé mladé mormonky a v pravo potom nástěnka z primárek.
(Ctnosti Mormonek: Víra, Božská přirozenost, Poznání, Volba a Zodpovědnost, Dobré skutky, Poctivost.
Jednotlivé poznámky na nástěnce z primárek; Co dělají děti v primárkách?: 1. Pod vedením předsednictva primárek mají společná zaměstnání = hry a aktivity zaměřené na výuku evangelia, 2. Učí se náboženské písně, 3. Probírají lekce z příruček pro Primárky, malují a vyrábějí drobné dárky, 4. Sami při hodinách čtou Písma a pronáší modlitby, 5. Přednášejí své proslovy, které si doma připravují, 6. Učí se, co znamená být uctivý na shromáždění, 7. Mají zde kamarády, kterým pomáhají, když se stydí.)

ZÁVĚR

Cílem našeho výzkumu bylo najít rozdíly mezi mormony v USA a u nás. Konkrétně z hlediska morálních hodnot, náboženských zvyků, vzdělání a svátků. Naše bádání se skládalo ze shromažďování dat jak sekundárních, tak především primárních. A to přímo od členů církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů různého postavení - od řadových členů po samotného prezidenta odbočky. Nyní se tedy pokusíme zhodnotit výsledky našeho výzkumu:

Došly jsme k jednoznačnému závěru - CJKSPD je jednotná církev, nenašly jsme žádné zásadní rozdíly. Je vcelku zajímavé, že u většiny náboženství, která se postupně rozšiřovala, docházelo ke vzniku různých odnoží, nebo ke generování rysů, které náboženství získalo díky změně lokality. Mormoni, přestože jich je již přes 10 milionů, jsou stále jednotní (zde máme na mysli striktně Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, nikoliv skupiny jim podobné, které si také říkají mormoni). Ať se jedná o mormony v USA nebo v ČR, nenašly jsme velké rozdíly. Pokud už jsme na nějaké narazily, šlo pouze o maličkosti, způsobené převážně kulturními rozdíly. Ale ani tyto maličkosti nelze opomíjet - jsou to takové „perličky“. Všeobecně lze říci, že mormoni v USA jsou velice ortodoxní, což je dáno zemí původu a tudíž takzvaně „pevnou půdou pod nohama“.

Mormoni se pouze lehce přizpůsobují kultuře, ve které asimilují (v rámci možností a jejich hodnot), učení a zvyklosti zůstávají stejné. Všude na světě je dokonce stejný program, tzn. že pokud člen církve odjede na misii, bude pokračovat v učení v plynulé návaznosti. Například v březnu, v době naší návštěvy se konala sezení ohledně Starého Zákona, konkrétně žalmy, a tak je tomu ve všech odbočkách na světě. Malé kulturní rozdíly, na které jsme narazily jsou skutečně zanedbatelné, ale přesto velmi zajímavé. Shrneme-li poznatky jde o odlišnost:

  • ve výkladu Slova moudrosti
  • v odlišném postavení ve společnosti
  • ve způsobu přijetí do církve
  • v právním pohledu na sňatky z hlediska státu
  • ve zjišťování genealogie
  • rozlišné oslavy Dne pionýrů
  • v počtu členů v rodině
  • v oblékání

Samozřejmě náš výzkum by se nebyl uskutečnil, nebýt ochotných členů církve. Ti nám vstřícně odpovídali na otázky a věnovali nám mnoho svého času a rádi poskytli i podklady k naší práci. Myslíme, že právě zde je místo pro poděkování těmto lidem. Jmenovitě prezidentovi odbočky Radovanu Čaňkovi a jeho ženě, Danielu Reevesovi a jeho rodině, Heleně a Jaroslavovi Řezankovi. Dále velkému množství členů odbočky a také misionářům, kteří nám všichni poskytovali informace – nelze je všechny vyjmenovat.

Na závěr bychom chtěly uvést, že výzkum nás velice bavil a obohatil o nRtečné množství informací, a to jak v oblasti náboženství, tak co se týče vedení a uskutečnění vlastního výzkumu. Také se změnil náš pohled na náboženství jako takové. Nyní jsme nahlédly do zákulisí a objevily i světlé stránky přístupu k náboženství. Ale o tom už naše práce nepojednává…

SEZNAM LITERATURY

NOVOTNÝ, Tomáš. Mormoni a Děti Boží. VOTOBIA Praha, 1998.

NOVOTNÝ, Tomáš. Přicházejí. OLIVA Praha, 1994.

SMITH, Joseph. Kniha Mormonova. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, 2007.

informační letáky církve

PŘÍLOHY

vlastní článek: Návštěva mormonské organizace v Praze

Úvodem bych chtěla upřesnit, co nás vůbec vedlo k výběru této církevní organizace. MORMONI. Tak pod tímto názvem si spousta lidí představí sektu, či dokonce jak sami někteří členové tvrdí, nějaké zvěrstvo. Hlavním důvodem výběru této církve byl fakt, že na světě existuje téměř 12 milionů členů a přesto nejsou tolik známí, jako např. Hare Krišna, jejichž členové čítají v ČR okolo 600 členů. Naším úkolem nebylo vyloženě zkoumat Mormony jako „králíky v klecích“, ale položit si výzkumné otázky a zjistit na ně dostatečně věrohodné odpovědi. I proto jsme se rozhodly je navštívit.
Sídlí na různých místech v ČR (např. Plzeň, Liberec, České Budějovice, Hradec Králové). Nám nejblíž je jejich odbočka v Praze (ulice Milady Horákové, stanice metra Hradčanská).
Tuto návštěvu jsme uskutečnily dne 30. 3., kdy se konala tzv. „Tlustá neděle“. Jelikož je tato neděle poslední v měsíci, Mormoni ji uctívají veškerými svými pokrmy, které si připraví den předem. Jinak řečeno se „přežírají“. Oproti tomu první neděle v měsíci je nazývána „Postní nedělí“. Každá neděle je pro ně přikázáním od Boha nic nedělat, a proto se v tento den všichni členové scházejí a tráví spolu svůj volný čas. Jejich shromáždění začíná bohoslužbou, při které se zpívají 3, max. 4 písně. Poté následují proslovy jednotlivých bratří. Např. my jsme shlédly plné přijetí člena do jejich odbočky, který tím dostal dar Ducha Svatého. Na konci bohoslužby se požehnají svátosti (pozn. chléb a voda) a roznesou se mezi přítomné. Následuje závěrečná modlitba (svěcení neděle a poděkování Bohu). Tento jejich významný den však zdaleka nekončí.
Po bohoslužbě se všichni přesouvají do nedělních škol (primárky, děti ve věku od 18 měsíců do 3 let – Jesle, mladé ženy, dospělé ženy, kněžské shromáždění a shromáždění pro dospělé muže). Výuka trvá cca 30 minut. Ke konci hodiny se v těchto určitých shromážděních rozdají úkoly, které si mají doma promyslet a připravit na příští neděli. Vždy úvodem a závěrem pronášejí krátkou modlitbu. Poté se členové rozdělí na muže a ženy, kde diskutují o jednotlivých problémech. My osobně jsme samozřejmě shlédly zasedání žen. Jakmile skončila veškerá výuka, přesunuli se všichni členové do tzv. kuchyňské místnosti, kde na ně čekala náramně lákavá a bohatá hostina. Po ochutnání všech těchto pokrmů, jsme naše Mormony musely bohužel opustit. Oni však tento den tráví dále psaním dopisů svým známým či navštěvováním nemohoucích nebo zdravotně postižených členů Církve a vyprávění jim o bohoslužbě.

Naše poslední návštěva to však nebyla. Jelikož jsme byly z té první tolik nadšené a nedostalo se na všechny otázky, slíbily jsme, že ve čtvrtek 3. 4. se přijdeme podívat na výuku Starého zákona. Výuka začíná každý čtvrtek v 18:00 a trvá přibližně 70 minut. Při příchodu na tuto „přednášku“ nás až nečekaně udivilo, že členů je zde poněkud málo (7 členů). Svým příchodem jsme je ani na okamžik nepřekvapily. Byli na nás dostatečně vybaveni dalšími dobrotami, jako byly brambůrky, popcorn, perníčky a sušenky. Protože nás opět celková atmosféra natolik uchvátila, že se nám čas nezkrotně krátil, domluvili jsme se na dalším setkání. Naše jakoby už kamarádka Helena, která nám začala tykat, nám slíbila, že nás provede celou budovou a ukáže nám všechny zákoutí včetně křtitelnice.

Fotografie

Místnost, kde se odehrává nedělní shromáždění. / Křest Josepha Smithe.

RSS neboli „rozhodni se správně“. Prsten s touto zkratkou dostanou děti po absolvování primárek. / Fotografie mormonských chrámů z celého světa.

Odkazy

http://www.mormon.cz - oficiální stránky Církve v češtině
http://www.mormon.org - oficiální stránky o naukách Církve (včetně češtiny)
http://www.lds.org - oficiální stránky Církve (včetně češtiny, obsahuje studijní příručky církve)
http://sweb.cz/vit.p/streva/mormoni.html - Mormoni na stránkách Víta Profanta (historie, organizace, nauka)
http://mormon.o-nas.cz - stránky psané členem CJKSpd - články s různými tématy

1) Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů [online]. Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2008 [citováno 2. 06. 2008]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cirkev_Jezise_Krista_Svatych_poslednich_dnu, 9:40, 29. května 2008
2) Oficiální stránky o naukách Církve [online]. Desatero přikázání[citováno 9:40, 29. května 2008] Dostupný z WWW: http://www.mormon.org/learn/0,8672,857-18,00.html
3) Oficiální stránky Církve[online]. Svatá písma [citováno 9:45, 29. května 2008]. Dostupný z www: http://www.mormon.cz/viranauka/5.html
4) Oficiální stránky Církve[online]. Rodiny [citováno 9:45, 29. května 2008]. Dostupný z www: http://www.mormon.org/learn/0,8672,1149-18,00.html
5) Oficiální stránky Církve[online]. Rodina je středem plánu [citováno 9:45, 29. května 2008]. Dostupný z www: http://www.mormon.org/learn/0,8672,1451-18,00.html
6) Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů [online]. Náboženské zvyky a uctívání, c2008 [citováno 9:50, 29. května 2008]. Dostupný z WWW: http://www.mormon.cz/viravakce/2.html
7) Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů [online]. Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2008 [citováno 9:40, 29. května 2008]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/CJKSPD

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako