obrzek domeku-home logo-FB


Krizovky - přechod mezi jednotlivými stupni vzdělání

Evropská integrace

Smutka Luboš (E376) - středa 7:00-8:30, smutka@pef.czu.cz

zápočet (nutno získat 66 b ze 100):

test (60 b) prezentace (20 b) anotace (10 b) docházka (10 b)

Seminárka: naše téma: Agenta životního prostředí zemí EU, prezentujeme 1.12.

Anotace (stručné shrnutí cca na 3 strany) odevzdat do 15.12.

Naše skupina 8-): Chudlařská (chudlina@seznam.cz), Kalčicová(kalcicak@gmail.cz, 775 690 840), Kohlová (nywa@seznam.cz), Nováková (novakova25@post.cz), Samková(samkova.katerina@seznam.cz), Kožúrik (godmaster@centrum.cz, Pipková (keblovacka@seznam.cz)

Diskuse :)

Ahooj, jelikož brzo budu pryč, tak bych mohla udělat Úvod, resp. co to Kjótský protokol je, začnu Rámcovou úmluvou OSN atd. Co vy na to? Peťa

Peťo, jsem pro! klidně udělej tyhle úvodní věci, ale jen tak ve zkratce, když na celou práci máme jen 3 A4… jináč já pučim z národky toho bjorna - zchlaďte hlavy a pak i tu další knížku - životní prostředí na přelomu tisíciletí.. takže v pondělí pro ně snad skočim, nejdýl ale v úterý.. a z těch knížek se pokusim něco vytáhnout.. jináč hledám nějaký info na google books a zatím docela úspěch.. ale nějak mě zatím moc nenapadá, jak to rozdělit.. možná ale ať dva lidi teď nic nedělaj a pak udělaj suprt trupr prezentaci ,co? Peťa udělá ten úvod a základní info a zbylejch 5 lidí se nějak musí dohodnout.. jo a myslíte, že musejí všichni prezentovat? já že bych se tohoto údělu ráda vzdala a radši psala práci :) tož se také vyjádřete.. Dáša

Ahojík, já klidně budu prezentovat, mně to nevadí :D Lůca

Záleží na tom, jestli to de.. to zjistíme ve středu.. ;) hale a co takhle pučit ještě tu knížku od Klause - Modrá, nikoli zelená planeta : co je ohroženo: klima, nebo svoboda?? v národce ji maj obě zarezervovanou a do městský nechodim.. nezkusíte to někdo? ;) Dáša

Já mám doma knížku Zachraňme klima, taky tu něco k tomu tématu je. Zítra bychom měli vymyslet cíl naší práce. Co takhle se zaměřit na kritiku KP? Části práce by mohly být úvod-co to je KP, dále kdo ji ratifikoval, kdo ne a proč, důsledky, kritika? Jo a souhlasím s Dášou, že prezentovat bychom nemuseli všichni. Zuzka

People, já jsem se ptala Smutky už tam (protože vim, že budu chybět a na naší prezentaci nebudu) a on říkal, že to nevadí tolik. Jinak teda nejdýl do středy tam máte tu budete mít ten úvod :) Péťa

Tak ta kniha od Václava Klause je v městské pražské knihovně v pobočkách - Novodvorská, Opatov, Skalka a Břevnov. Kdyby jste tam náhodou někdo poblíž bydlel a mohl tam zajít, klidně půjčím i kartičku. Jinak jsem ji našla i v městské knihovně v Benešově, ale je půjčená, tak ji zarezervuji. Napadá mě Káťa Pipková, ta bydlí myslím na Skalce, že jo? Toho Bjorna seženu také v Benešově. Lůca

Holkyny, po měnším pátrání jsem tu od Klause našla na netu: http://download.josef.kyrian.cz/blog/Modra_nikoli_zelena_planeta.pdf :)) takže nemusíme pučovat kdyžtak. Peťa

Zuzka měla fakt výbornej nápad s tou kritikou! já jsem každopádně pro, protože už jsem o tom i něco našla, takže klído píďo.. toho klause si beru taky na starost.. tam bude kritiky jistojistě dost.. :D jinak se ve středu fakt nejdýl musíme domluvit, ajk to urobíme.. (zejtra nevim, jestli vůbec dorazim, protože mám jet k doktorovi do nymburka, ael jsem taková nějaká nemocná, tak tam budu volat teprv zejtra, estli mám jezdit..) ;) Dáša

Týme, s tou kritikou taky souhlasím, je to fakt výbornej nápad. Já pro toho Klause klidně dojdu, no problem, ale nebylo by to dřív jak ve středu…Káťa

Takže Týme, Já (Kožič) bych mohl napsat metodologii. Co se týče prezentování, tak mne to i docela baví, takže bych vzal i to:) Na tři stránky práce v šesti lidech, to je fakt vytáhnout opravdu to nejnutnější, nic rozsáhlého. Ale to lze pak seškrttat, až budeme mít něco vymyšleného. :)

já ti do toho Peťo moc kecat nechci, ale nevim, jestli bude smutka brát jako hodnověrný zdroj wikipedii.. toho se jako vcelku bojim.. :/ Dáša To Dáša: To je fakt,máš pravdu, prostě tam necham jen to Ministertvo, stejně tam píšou více méně to samý :) Díkes, P.

Tak to tu máte, snad toho není moc ani málo, kdyžtak řekněte, nevím, jestli mám přidat ještě odkazy na samotné dokumenty - tedy jeden je tam citovaný (Úmluva), ale asi by tam měl být nějak i samotný Kjótský protokol - mnimálně bych ho pak dala do literatury, to je asi jasnačka :)

Když se to dá do Wordu, tak to je tak na třičtvrtě stránky A4,takže toho je až až.. uvidíme, kdyžtak něco málo smažeme.. zatím péťo díky moc! tvoje práce na téhle seminárce asi teda skončila … :D když teda odjíždíš.. tož si nám našla super knížky a tak.. paráda ;) Dáša

Mno, snad pomohl i ten mail, jinak bych měla být na mailu či na fb k sehnání dejme tomu každý 3 dny, takže kdyby něco, pište a určo se budu zajímat o to, jak to nakonec dopadlo :) P.

Ahoj, omlouvám se, že se zapojuji až teď, ale měla jsem náročnější období (úmrtí v rodině)…tak nevím, do čeho se ted pustit, co přesně bych měla dělat? jinak prezentovat klidně budu, to mi nedělá problém…a klidně třeba udělám ten powerpoint…ale kdyžtak napiště co mám dělat…nerada bych jen dělala něco, co už někdo má..zatím Katka Samková

Káťo Samková - tak jestli chceš, můžeš tedy potom sestavit tu naši závěrečnou prezentaci, popřípadě sehnat ještě nějakou knihu, abychom měli bohatší literaturu. Lůca

Ok. V týdnu se podívám po knížkách, zda něco zajímavého seženu a dám pak vědět. KS

Tak žádné knížky, co by byly relevantní jsem nesehnala. Ještě projedu nějaké časopisy, zda tam bude nějaký zajímavý článek. Jinak by asi bylo vhodné zmínit, že Kjótský protokol zatím platí jen do r. 2012 a pak by měl být nahrazen jiným dokumentem.KS

Kjótský protokol

Úvod

V rámci zadané semestrální práce v oblasti agendy životního prostředí zemí Evropské unie jsme se zaměřili konkrétně na problematiku Kjótského protokolu. V úvodu bychom shrnuli, co to vlastně Kjótský protokol je, jaké podmínky stanovuje a které státy se ho rozhodly podepsat. V hlavní části práce se pak zaměříme na kritiku Kjótského protokolu z hlediska ekonomického i ekologického. Na závěr zmíníme protokoly, které mají na Kjótský protokol navazovat, případně jiné úmluvy EU v oblasti životního prostředí.

Cíl práce a metodika

Cílem práce je shrnout základní informace o Kjótském protokolu a zejména vytknout jeho kritiku, podat informace o jeho nedostatcích.

OSN se na svém 45. zasedání rozhodlo o zařazení tématu změny klimatu na pořad konference Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (United Nations Conference on Environment and Development, UNCED) v Rio de Janeiru v roce 1992. Na této Konferenci byla přijata Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a oficiálně vstoupila v platnost dne 21.3.1994. Z nejnovějších údajů byla v r. 2009 Úmluva ratifikována 194 státy, ČR Úmluvu podepsala a ratifikovala už v r. 1993. Právě k této Úmluvě patří tzv. Kjótský protokol, který se zabývá problematikou snížení emisí skleníkových plynů na úroveň, která by nebyla z hlediska vzájemné interakce s klimatickým systémem Země pro další vývoj planety nebezpečná 1).

Samotný Kjótský protokol byl přijat v roce 1997 a to na Třetí konferenci smluvních stran (COP-3) v japonském městě Kjóto, podle něhož je také pojmenován. ČR podepsala Protokol v r. 1998 a ratifikovala v r. 2001. Protokol má ke dni 6. 11. 2009 celkem 190 smluvních stran.2).

Kjótský protokol sleduje (jak stojí v jeho znění), cíl Úmluvy, tedy dosáhnout, v souladu s odpovídajícími opateřními úmluvy, stabilizace koncentrací skleníkových plynu v atmosfére na úrovni, která by umožnila předejít nebezpečným dusledkům vzájemného působení lidstva a klimatického systému. Této úrovně by mělo být dosaženo v takovém časovém období, které umožní ekosystémům, aby se přirozenou cestou přizpůsobily změne klimatu, přičemž by nebyla ohrožena produkce potravin, a hospodářskému rozvoji, aby mohl pokračovat udržitelným způsobem. 3). Tato mezinárodní dohoda požaduje jako první krok, aby EU a další vyspělé země do roku 2012 snížily emise CO2 a ostatních skleníkových plynů. V rámci plnění tohoto cíle zavedly země EU jako první na světě mezinárodní systém pro obchodování s emisemi skleníkových plynů 4). Země, které jsou uvedeny v Příloze I Úmluvy se v Protokolu zavázaly do konce prvního kontrolního období (2008-2012) snížit emise skleníkových plynu nejméně o 5,2 % ve srovnání se stavem v roce 1990. Redukce se týkají emisí oxidu uhličitého (CO2), metanu (CH4), oxidu dusného (N2O), hydrogenovaných fluorovodíku (HFCs), polyfluorovodíku (PFCs) a fluoridu sírového (SF6). Kromě emisí skleníkových plynu bere Protokol v úvahu i jejich propady, tj. absorpcivyvolanou změnami ve využívání krajiny (zalesňování, péče o lesní porosty, resp.odlesňování) 5).

V rámci Evropské politiky sousedství patří Kjótský protokol mezi Regionální a mnohostranné dohody v oblasti životního prostředí, kam patří mimojiné také úmluvy o životním prostředí Hospodářské komise Spojených národů pro Evropu (UNECE), Barcelonská úmluva o ochraně Středozemního moře čiÚmluva o ochraně Černého moře před znečištěním 6).

Metodika

V práci jsou využita především sekundární data. Metoda studia psaných dokumentů byla využita u samotného Kjótského protokolu, jenž je přeložen do českého jazyka. Dále byla zkoumána literatura od autorů, kteří zaujímají kritický postoj ke Kjótskému protokolu. Názory těchto skeptiků autoři práce následně konfrontují s výsledky dosaženými výše zmíněným protokolem.

Analýza a syntéza výsledků

Kjótský protokol očima skeptického ekologa Bjorna Lomborga

Globální oteplování prezentují kdekteří politici jako nejzásadnější téma naší doby. Evropská unie o něm mluví jako o jednom z nejhrozivějších problémů, před jakým dnes stojíme. Komisař EU pro životní prostředí Stavros Dimas se počátkem roku 2007 nechal slyšet, že budeme muset proti změně kllimatu svést „světovou válku“. Kdo tedy v současnosti nemluví o globálním oteplování jako o velké hrozbě pro lidstvo, jako by nežil.

Skeptický ekolog Bjorn Lomborg a jeho kniha Zchlaďte Hlavy (2008) jasně poukazuje na tuto skutečnost - ano, země se opravdu otepluje, to je pravdivé tvrzení. S globálním oteplováním se skutečně musí něco dělat. Zároveň je jeho kniha postavena na dostatečných argumentech, které jasně vyjadřují, že problém globálního oteplování, jenž je velkou částí ovlivněn zvyšováním produkce emisí oxidu uhličitého je zcela jistě zbytečně „nafouknutým problémem“ dnešní doby. Je nutné pochopit, že příliš brzké a rozsáhlé snižování uhlíkových emisí pomocí Kjótského protokolu bude velmi nákladné, těžké a politicky konfliktní. Proto tedy tento ekolog vyzívá - „Zchlaďte hlavy!“ „Myslete tedy s chladnou hlavou, neboť se nejedná o tak závažný problém, jak se médii a politiky prezentuje!“ Na světě jsou v současnosti i mnohem závažnější problémy, které můžeme zlepšit mnohem rychleji, výrazněji a levněji.

V současnosti se jeví jako jedinou možnou politickou iniciativou na snižování emisí uhlíku tzv. Kjótský protokol. Jeho hlavní myšlenkou je, že průmyslové země by měly omezit své emise uhlíku v období 2008 - 2012 tak, aby byly 5,5 % pod úrovní roku 1990. Většinu lidí ovšem překvapí když zjistí, jak málo Kjótský protokol ve skutečnosti změní budoucnost. Z výzkumů vyplývá, že globální průměrná teplota by při plnění Kjótského protokolu stoupla do konce století místo jinak očekávaného vzestupu o 2,6 stupňů celsia, jen nepatrně méně o 2,42 stupňů. To znamená o 0,18 stupňů pomaleji. Je nutné nzdůraznit, že toto zjištění je vědecky zcela bezesporné. Ještě poučnější je podívat se na teplotu, jaká bude na konci století bez omezování emisí a jaká bude při plnění Kjótského protokolu - zjistíme, že jeho naplňováním bychom teploty, která by jinak nastala v roce 2095, dosáhli v roce 2100. Tedy striktní dodržování Kjótského protokolu i v případě jeho přijetí v USA, Austrálii a v ostatních průmyslových zemích by prostě znamenalo odklad globálního oteplování v rámci tohoto století o pouhých 5 let. Svět by byl v důsledku Kjótského protokolu chudší, avšak problémy by se nijak zvlášť nevyřešily.

Původní podoba Kjóta, která platí do roku 2012 tedy prakticky žádné omezení uhlíkových emisí nedosáhne - bude znamenat snížení emisí o pouhá 0,4 % a její účinek na klima bude zcela nulový. A i kdybychmo dosáhli velice výrazného přiškrcení v produkci emisí, výsledné změny teploty by příliš nepomohly lidem, kteří největší pomoc potřebují. Ve světě postiženém hurikány, záplavami lidé potřebují v prvé řadě lepší stavební normy, ochrannou infrastrukturu. Zatímco hladovým a chudým je zapotřebí investic do zemědělství. Pokud tedy budeme neustále prosazovat Kjótský protokol na snižování uhlíkových emisí, je z předešlého textu zjevé, že se odpoutá pozornost od důležitějších problémů, kde můžeme být světu a životnímu prostředí mnohem prospěšnější. Toto je především hlavní důvod, proč se Čína a Indie neúčastnila na Kjótském protokolu (lidé, kteří si sotva vydělají na jídlo, nemohou zároveň snižovat emise), což následně zapříčinilo jeho odmítnutí v USA.

Místo snižování emisí se musíme zaměřit na inteligentní, levné a lákavé strategie rozvoje energetických zdrojů s časovám horizontem do poloviny tohoto století. Kjótský protokol ve svém plnění bude ve finální verzi velice nákladný - v nejlepších případech se náklady odhadují na 180 miliard dolarů ročně, za celkovou dobu jeho dodržování suma nákladů činí 5 bilion dolarů naopak přínosy z protokolu budou činit pouhé 2 biliony dolarů. Studie ukazují, že přínosy se nákladům vyrovnají ve 22. století. Poté bude trvat velice dlouho, kdy se užitky výrazně převáží nad náklady - v roce 2250. První generace, která bude ze stabilizačního programu těžit se narodí až v první polovině 24. století.

Japonský ministr životního prostředí chtěl plnění Kjótského protokolu dohnat tím, že v únoru 2006 vypnul na ministerstvu topení: Ministerstvo vede kampaň za tepelné úspory a vyzývá japonské úřednictvo a zaměstanance podniků, aby se v zájmu snížení spotřeby energie zachumlali do svetrů a šál. „Vlastně není taková zima. Ohříváme se teplem našich počítačů,“ prohlásil mluvčí ministerstva Masanori Šišido, přiznal však, že si navlékl termoprádlo.

Kjótský protokol nabádá státy s méně rozvinutou průmyslovou infrastrukturou omezit skleníkové plyny v jiných oblastech, například v zemědělství. Nový Zéland proto zavedl v roce 2003 „prdící daň“. Zemědělci měli v průměru platit 300 dolarů ročně za výpary, které pocházejí od nimi vlastněného dobytka. Daň na jednu ovci činila 9 centů a jedna kráva vyšla až na 72 centů ročně. < DANN, Liam. NZ - Livestock burp tax sticks in throats [online]. 20.6.2003. 2003 [cit. 2010-11-28]. New Zealand News. Dostupné z WWW: <http://www.econ.ucsb.edu/~tedb/Courses/UCSBpf/readings/NZnews.htm.html>.>

TAK OD NADPISU BJORNA LOMBORGA AŽ POTUD JSEM PŘIDALA KRITIKU. NEPŘEHLÉDNĚTE POSLEDNÍ ODSTAVEC PRO ZASMÁNÍ :D :D LŮCA

Kritika

http://www.revuepolitika.cz/clanky/74/prichazi-cas-pohrbit-kjotsky-protokol

1. Jako první bod kritiky KP můžeme označit jeho neefektivnost. Podle britských vědců Raynera a Prinse KP redukuje pouze nepodstatnou část skleníkových plynů. Je to zejména proto, že KP je obdobný model jako byl Montrealský protokol (zákaz používání téměř 100 chemických látek poškozujících ozonovou vrstvu, zejména freonů) , který byl úspěšný. Jenomže výrobou freonů se zabývalo nevelké množství výrobců, takže jejich omezení nebylo tak těžké a navíc je umíme nahradit méně škodlivými látkami. KP se zaměřuje na skleníkové plyny, jejich objem je mnohokrát větší než byly freony a alternativní zdroje jsou příliš drahé.7) V zásadě ekologové tvrdí, že k tomu, aby se klima zlepšilo, musely by se omezit emise mnohem razantněji. Tato kritika má i druhý úhel pohledu, který zastává například Václav Klaus, který defacto popírá globální oteplování a navíc považuje současné debaty o klimatu za zveličené a příliš dramatické.

Jak již bylo řečeno, tak Václav Klaus kritizuje globální oteplování. Podle něj, je vše mnohem více nafouknuté, než se zdá. Vše se dává do vztahu se současností, ale kdyby se to přepočítávalo na staletí, tak je to normální a žádné velké výkyvy nejsou. Ovšem více než globální oteplování, kritizuje enviromentalisty. Těch bychom se měli obávat více než již zmiňovaného globálního oteplování. On sám je srovnává se socialismem a marxismem. Toto srovnání již naznačuje jeho podtitul knihy „Modrá, nikoli zelená planeta“, Co je ohroženo: klima, nebo svoboda. Dle něj malá menšina lidí (enviromentalisté) ohrožuje svobodu lidí tím, že se snaží jim diktovat optimální postup zabránění globálnímu oteplování. Ve své knize nejen že kritizuje názory zahraničních vědců a enviromentalistů, ale také zde kritizuje názory čechů. Přední osobností jeho kritiky je Martin Bursík (předseda Strany zelených).

Zaznívá zde i ostrá kritika Kjótského protokolu, protože on sám ho považuje za chybu. Mimo jiné proto, že si klade zbytečné cíle, neboť v debatách o klimaticých změnách je příliš mnoho nejistot a protože podvazuje ekonomický růst, který je jedinou zárukou zvládání všech budoucích, i ekologických nástrah.

K ekologicky šetrnému chování nabádá i Klaus, kterého například zarazilo, když při své návštěvě Japonska dostal k obědu k pití francouzskou vodu Evian, která „cestovala“ přes půl světa.

„Zůstaňme u tisíců malých věcí. Zhasínejme zbytečně svítící žárovky. Přiměřeně si topme a ještě přiměřeněji si „chlaďme“, protože leckdy stačí otevřít okno,“ píše Klaus.

„Nezahlcujme se zbytečnými „gadgets“, tedy nenutnými, naši pozornost a soustředěnost spíše rozptylujícími spotřebiči. Nemějme největší možná auta. Neříkejme veřejné dopravě „socka“, což mne osobně opravdu velmi uráží. Nemaximalizujme vlastnictví co největšího počtu věcí, pokud možno dovezených z co největší dálky,“ dodal Klaus.http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cR/clanek.phtml?id=424735

2. Dalším bodem kritiky je, že jedni z největších emitentů dokument neratifikovali. Podmínkou přijetí protokolu byl podpis alespoň 55 států, jejichž emise tvoří celkem minimálně 55 % emisí na zemi. Tyto podmínky byly splněny, a to i přesto, že se nezapojili hlavní emitenti – USA, Čína, Indie. V roce 2007 ratifikovala protokol Austrálie. Pro USA by šlo o skutečně drahou záležitost. Protokol nezahrnuje země tzv. třetího světa, což je velký nedostatek. Protože v těchto zemích neexistují emisní limity, dochází k přesunu emisí z Evropy do těchto zemí. V důsledku tedy můžeme hovořit o snížení emisí v EU, ale celkový stav na zemi se nijak nezmění.

3. diferencované snížení emisí - neshody mezi státy, nespravedlivé? Pokud Kjótský protokol mluví o snížení emisí o 5,2 % pak to znamená 5,2 % v průměru za všechny státy, nikoli každý stát. Jsou dány přesné výše povolených emisí pro každý stát. Některé země dokonce mohou své emise zvyšovat, například Norsko o 1 % nebo Island o celých 10 %. Jiné státy mají své emise stabilizovat jako například Rusko nebo Ukrajina. Výše snížení/zvýšení emisí se počítá dle výše emisí v roce 1990. Nejvíce států má však emise logicky snížit. Mezi ně patří i Česká republika, která by měla snížit emise o 8 %.

Některé státy tedy svoje limity naplňují, jiné ne. A proto vznikl obchod s povolenkami. Cílem obchodování s povolenkami není snížení emisí, ale snaha o dosažení požadovaného snížení co možná nejefektivněji. Státy, které emisní limity nenaplňují, prodávají povolenky státům, které už limit vyčerpaly. V současnosti se obchod s povolenkami stal velmi populárním a byly zaznamenány mnohé případy jeho zneužití.

Další problém představuje ekonomická stránka věci. Ke snížení emisí má vést nahrazování primárních zdrojů energie (elektrárny na fosilní paliva nebo uran) zdroji alternativními. Alternativní zdroje jsou takové, které jsou obnovitelné, trvale udržitelné. Patří sem využití energie vody, větru, mořských vln, geotermální nebo sluneční energie nebo spalování biomasy. 8). Tyto zdroje energie mají velké pořizovací náklady. Často je také vytýkáno, že výroba alternativních elektráren je příliš energeticky nákladná při porovnání ukazatelů spotřeby energie na výstavbu alternativního zdroje a jejich budoucí výkonnost.


ČR a KP

Česká republika ratifikovala Kjótský protokol dne 15. 11. 2001 a patří k zemím, které vzorně splňují emisní limity. A to i přesto, že množství vypouštěných emisí je vzhledem k velikosti naší země obrovské. Snížení emisí se počítají procentuelně vůči stavu z roku 1990 a už tehdy jsme patřili mezi nejhorší emitenty. Proto nám snížení emisí (pro ČR o 8 %) nedělá problém. Paradoxně státy, které dosahují lepších výsledků, mají problémy limity dodržet.

Jak již bylo řečeno platnost KP vyprší roku 2012. V roce 2009 se sešly smluvní strany Rámcové úmluvy OSN o ochraně klimatu, aby se dohodly, co bude dál. Jak navázat na KP? Bohužel jednání nepřinesla žádný konkrétní plán, ale pouze další obecná doporučení a nezávazné návrhy. Přitom je potřeba plynulá návaznost na KP. Hlavním požadavkem Kodaňské konference je zamezit oteplení Země do konce století o dva stupně Celsia ve srovnání se stavem v dobách před výrazným rozvojem průmyslu (před rokem 1890). Najít společnou řeč v oblasti ochraně klimatu je stále aktuální otevřenou otázkou. V USA byl zamítnut návrh na energetickou reformu, která zahrnovala i obchod s emisemi (placení poplatku za znečišťování ovzduší, jehož následkem mělo být omezení emisí) a proto nechtějí dodržovat limity ani Čína, Indie nebo Brazílie, tedy země zásadně zasahující do celkového množství emisí. Letos se vlády sejdou v Mexiku k novému projednávání. V roce 2011 pak v JAR. Je také otázkou zda vůbec vznikne nová mezinárodní smlouva nebo budou vznikat bilaterální dohody, o nichž ekonomové říkají: „že takto značně nepřehledná situace by měla i své výhody. Větší množství různých režimů obchodu s emisemi by mohlo výrazněji ovlivnit odbourávání skleníkových plynů. A konkurence mezi různými řešeními by možná vedla ke zvýšení úsilí.“ Jelikož schválení smlouvy, která by bezprostředně navázala na KP je časově již téměř nemožné (návrhy, příprava, projednání, schválení…), přichází Christiana Figueresová (sekretariát OSN) s návrhem prodloužení KP. Obnovily by se redukční závazky průmyslových států, ale opět by nebyly zahrnuty ostatní státy (zejména Brazílie, Čína). Zejména tyto státy v čele s USA by se měly připojit ke smlouvě, jakožto největší producenti skleníkových plynů. EU si klade za cíl novou dohodou o ochraně klimatu „zavázat k redukcím všechny velké producenty skleníkových plynů“. Dalším cílem je do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 20 %, což by se mohlo jevit jako dosažitelný cíl, s přihlédnutím k hospodářské krizi a tedy omezení výroby a tím i produkce CO2. Do nové dohody by měly být zahrnuty i rozvojové země, závazky k financování vývoje nových ekologických technologií. Dalšími cíly je zamezení podvodů s povolenkami. Dále chtějí zamezit přemisťování výroby do rozvojových zemí. Emise z této výroby by se měly nadále přičítat k emisím země, která výrobu financuje. Závěrem lze říci, že pokud se nepodaří limity a pravidla prosadit nejpozději na konferenci v JAR, skončí tak podle ekologů etapa předcházení budoucích škod a začne etapa přizpůsobování se klimatickým změnám. „Náprava tedy začne být důležitější než prevence.“ 9)

Shrnutí a závěr

Literatura, zdroje

1) Ministerstvo životního prostředí ČR. Ministertsvo životního prostředí České republiky [online]. 2008 - 2010 [cit. 2010-11-02]. Rámcová úmluva OSN o změně klimatu. Dostupné z WWW: <http://www.mzp.cz/cz/ramcova_umluva_osn_zmena_klimatu>.
2) , 5) Ministerstvo životního prostředí ČR. Ministertsvo životního prostředí České republiky [online]. 2008 - 2010 [cit. 2010-11-02]. Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. Dostupné z WWW: <http://www.mzp.cz/cz/kjotsky_protokol>.
3) Úmluva OSN o změně klimatu : český autorizovaný překlad [online]. Ministerstvo životního prostředí : Ministerstvo životního prostředí, 1997 [cit. 2010-11-02]. Dostupné z WWW: <http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/ramcova_umluva_osn_zmena_klimatu/$FILE/OMV-cesky_umluva-20081120.pdf>.
4) Evropská společenství. Kvalitní životní prostředí : Jak k němu přispívá EU [online]. Lucemburk : Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2006 [cit. 2010-11-02]. Dostupné z WWW: <http://ec.europa.eu/publications/booklets/move/55/cs.pdf>. ISBN 92-79-00371-2.
6) Evropská společenství. Spolupráce - Evropská politika sousedství [online]. Lucemburk : Úřad pro úřední tisky Evropských společenství,, 2006 [cit. 2010-11-02]. Dostupné z WWW: <http://ec.europa.eu/world/enp/pdf/information/enp_brochure_cs.pdf>. ISBN 92-894-8353-9.
9) Čas rozhodnutí. Torsten Schäfer. GEO, prosinec 2010

Free counters!
© Stránky pro studenty oboru Hospodářská a kulturní studia
na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze (není součástí stránek PEF ČZU)
WWW.HKS.RE

Stránky pracují v systému DOKUWIKI
© HKS 2005-2017




obrzek jako obrzek jako