- teorie od Aristotela (†322 př.n.l.) → zakladatel vlastně všech vědních oborů; vycházel z „předfilosofického naivního pojetí poznání“ (že každý běžný člověk si nějak představuje jak by to mělo být); kladl si otázku jaký to má charakter když něco poznáváme

- od té doby jsou filosofické systémy ve vztahu k Aristotelovi (odmítají ho či doplňují …)

- když něco poznávám, tak se vlastně s něčím identifikuji (sjednocuji), ale není to identifikace (sjednocení) reálné, ale intencionální (intence = záměr; tedy zaměření naší pozornosti na ten předmět)

- při tomto sjednocování (identifikaci) poznám jen určitou část → formu (tvar), s tou se identifikuji, tu přijímám X nepřijímám látku předmětu (teorie Hylemorfismu → řecké hýlé = látka, morfé = tvar; vysvětluje tedy vztah mezi látkou a tvarem)

1) zastává Realismus → že ta realita je na nás a na našem poznání nezávislá

2) zastává Receptivismus (přijímavost) → že ta věc na mě nějak působí (to přijímám)

3) zastává Objektivismus → že ty rysy tam skutečně jsou (je to objektivní)

4) je to teorie Optimistická → že člověk přirozeně rád poznává

5) předpokládá Kognitivní (poznávací) dualismus → že poznáváme pomocí smyslů a rozumu (zvířata poznávají jen smyslově, že nepřemýšlí víme z jejich komunikačních systémů → nedokáží tvořit vědy, mají tedy omezenou komunikaci; my díky jazyku můžeme reflektovat co děláme)

→ zrak, sluch, čich, chuť, hmat (citlivost na tlak a na teplo → vlastně jich je tedy 6)

- jednotící → schopnost uvádět jednotlivé elementy poznání do souvislostí

- paměť

- představivost (domýšlíme si ty předměty)

- hodnotící → něco nás přitahuje něco odpuzuje

- zpracovává ty smyslové informace → vytváří si na základě vjemů pojmy (škatulkování)

- pojmy

- soudy (tvrzení)

- usuzování (tvrzení na základě tvrzení)

- R. Descartes

- poznání pomocí reprezentací (ideje, které už jsou v nás → nevidíme to přímo, ale vnitřně)

- J. Lock

- že neexistuje rozumové poznání, ale pouze zkušenostní (smyslové) poznání (odmítá Dualismus a Receptivismus)

- poznání nemůže být univerzální (nemůžeme poznat každou tu věc)

- odmítá i Realismus

- že ty naše ideje si pouze vytváříme

- každý má svůj obraz světa (G. Berkeley)

- že člověk je vlastně bohem (G.W.F. Hegel)

- poznání výsledkem interakce nějaké reality a poznávajícím (nelze ji poznat objektivně, nějka je na nás závislá)

- středisko v Evropě (fenomenologie)

- ve Velké Británii a USA (návrat k realismu, Aristoteles)



Počet shlédnutí: 85