Život ze světla

Kristýna Dudová, Luisa Kopecká, Jana Labuťová, Anna Vozárová. Život ze světla. Hospodářská a kulturní studia (HKS), Provozně ekonomická fakulta | Česká zemědělská univerzita v Praze, 2015. http://www.hks.re/wiki/2015:hinduismus_-_prana

Náboženství není jen soubor teorií, nebo soubor určitých zásad podmíněných kulturou. Náboženské přesvědčení tvoří i rámec celkového životního stylu, do kterého patří například i stravovací návyky. Člověk, který nepřijímá žádné tekutiny ani potravu, může ale podle vědeckých poznatků v extrémních podmínkách zemřít již v průběhu několika hodin. Pokud je v dobré kondici a v příjemném prostředí, dokáže v určitých případech přežít bez vody a jídla o něco víc než týden. V různých koutech světa se však pravidelně objevují lidé, kteří prohlašují, že bez vody a jídla dokáží žít celé roky a zachovat si přitom nadprůměrné zdraví.

Někteří tvrdí, že veškerou potřebnou energii a živiny přijímají ze slunečního světla, z dechu, případně se prostě živí všudypřítomnou neviditelnou energií, která se podle orientálních tradic nazývá prána. Zatímco u nás jde o nový fenomén, v zahraničí bychom našli několik takzvaných celebrit, které již léta poutají pozornost médií, vydávají knihy, organizují přednášky a získávají tisíce obdivovatelů.

Tato práce je zaměřená na pránickou výživu, její smysl, život lidí, kteří si zvolili tento způsob života a na to, jak jsou vnímáni okolím. Na základě osobního setkání s těmito lidmi provedený výzkum odpovídá na výzkumnou otázku a s ní souvisící podotázky.

Výzkumná otázka: Jaký je smysl života očima pránisty?

Podotázky:

• Co je prána a v čem spočívá pránická výživa?
• Jak si jednotliví pránisté přizpůsobují stravu?
• Je těžký život pránisty z pohledu ostatních lidí?
• Je pránická výživa vhodná pro každého?

V této kapitole jsou uvedeny dostupné publikace týkající se pránické výživy.

Výživa z prány je velmi individuální, proto i knižní materiály obsahují různé informace, pokud se již dotyční rozhodli publikovat své zkušenosti s tímto způsobem života. Ve své knize Pránická výživa - život ze světla popisuje autorka Jasmuheen svůj přechod na pránu, fyzické změny a přeprogramování mysli. Vysvětluje, že se nejedná o žádný půst, ale jde o to přepnout se do stavu vědomí a vědění, že naši skutečnou obživu nám přináší kosmické světlo, které dává život všemu. Ačkoli dříve býval tento stav bytí vyhrazen či přisuzován jen světcům, díky procesu, který tato kniha popisuje, se dnes stává alternativou pro všechny, kdo hluboce touží po duchovním životě. ¹⁾

Základní učebnicí každého breathariána (Breatharianismus nebo také inedia (anglicky breathe = dýchat, latinsky inedia = půst, hladovění) je životní způsob, podle kterého není nutné jíst, pít ani spát, protože lze žít jen ze vzduchu a z něj čerpané energie.) je kniha životní styl bez jídla od Joachima M Werdina. Jeho dílo je dostupné online a bez autorských práv, protože se snaží co nejvíce rozšířit své zkušenosti a poznatky. Tento polský pránista píše: „Potenciálně každý může žít bez jídla, ale potenciál neznamená automaticky dovednost. Dovednost si musí každý vytvořit sám.“²⁾

V rozhovoru s Miriam Knight, autorkou časopisu „Nové spojení: Pacifický severozápadní žurnál vědomého žití“, Hira Ratan Manek (také známý jako HRM) odhalil vznešenou myšlenku, která ho neustále inspiruje, aby cestoval po světě navzdory svému pokročilému věku 73 let: „Globální léčení a mír všude. Nebude žádná energetická krize, protože sluneční energie nikdy neskončí; žádné znečištění, protože slunce nikdy nevytváří znečišťující látky; žádná obezita ani hlad, žádné AIDS ani rakovina. Všichni budou mentálně, fyzicky i duchovně zdraví. Ano, postupujeme směrem ke zlatému věku satyayuga ze současné kaliyuga - od špatného k věčně dobrému.“ Prostřednictvím umění dívání se do slunce Hira Ratan Manek získává schopnost žít bez jídla po dlouhé časové období. Nejdelší čas, jaký kdy byl bez jídla, bylo 411 dní, kdy byl pod dohledem skupiny mezinárodních lékařů a vědců v Ahmedabadu v Indii. ³⁾

Na konci listopadu 2003 noviny The Times of India uvedly článek s titulkem, který říkal: „Nádherná strava: Žití ze vzduchu.“ Podle článku: „Prahlad Jani (76) – lidově známý jako 'Mataji' - říká, že neměl jedinou kapku vody za posledních 65 let. Také si nedal do úst ani jediné sousto jídla.“ Článek uvádí, že tento Prahlad Jani byl mnoha lékaři z Asociace lékařů zkoumán poctivě po dobu deseti dnů, aby ověřili jeho neuvěřitelnou schopnost žít jen ze vzduchu. „Tým doktorů - včetně lékařů kardiologů, neurologů, neurochirurgů, gastroenterologů, endokrinologů, diabetologů, neurochirurgů, uro-chirurgů, ENT-chirurgů, psychiatrů, oftalmologů, genetických poradců, radiologů, sonologů a mnoho jiných ho zkoumalo. Ve skutečnosti skoro 100 doktorů z asociace zkoumalo Janiho během 10 dnů.“ Několik dní poté, co se zprávy o Prahladu Janim objevily v novinách The Times of India, BBC News zveřejnily článek, který uvedl: „Doktoři a specialisté jsou bezradní z indického poustevníka, který tvrdí, že po několik desetiletí nic nepozřel ani nevypil a stále je v perfektním zdravotním stavu.“ Během několika posledních pár set let udělala medicína obrovské pokroky v lidské biologii a vědci věří, že jsou blízko tomu, plně porozumět každému mechanismu a funkci lidského těla. Nicméně jsou takoví lidé jako Prahlad Jani, který jde životem zdráv a vitální, zatímco žije jednoduše bez jídla, což nemohou vysvětlit. ⁴⁾

V roce 2010 promítala švýcarská kina dokument „Na začátku bylo světlo“, ve kterém vystupují jako hlavní protagonisté dva muži - švýcarský chemik Michael Werner a indický jogín Prahlad Jani.
Jani v dokumentu tvrdí, že již 70 let žije bez jídla a vody. Werner, jeho následovník z Evropy, se duchovní energií živí „pouze“ 9 let. Na tento film se podívala i Anna Gut (její skutečné jméno média změnily s ohledem na její rodinu) a představa života bez jídla a vody se jí tak zalíbila, že zahájila přípravy na přechod k breathariánství. O dva roky později se už cítila připravená a přistoupila k úplnému přechodu na pránickou výživu.
Přestala jíst a přijímat jakékoliv tekutiny, po 2 týdnech se její zdravotní stav viditelně zhoršil a její děti začaly naléhat, aby s experimentem skončila.
Anna jim přislíbila, že začne znovu pít, ale když po několik dní nezvedala telefon, děti vylomily dveře v jejím domě a našly matku mrtvou. Pitva ukázala, že umřela na následky vyhladovění. O případu informovaly švýcarské noviny Tages Anzeiger a později několik světových médií. ⁵⁾

První, dobře zdokumentovaný pokus v historii se odehrál v londýnské Guy 's Hospital. Začátkem prosince 1869 přijaly mladou dívku Sarah Jacob, která pocházela z venkovské oblasti Walesu.
Její rodiče Evan a Hanah Jacobovci několik let rozšiřovali tvrzení o její zázračné schopnosti žít bez jakéhokoliv jídla, díky čemuž se jejich dcera stala celebritou. Za „hladovějící dívkou z Walesu“ se scházeli lidé z celého světa. V nemocnici se na žádost rodičů měla podrobit zkoumání s cílem potvrdit její nadpřirozené schopnosti. Personál nemocnice dostal instrukce, aby 24 hodin denně pozorovali Sarah, podle dobových záznamů se při ní nepřetržitě střídalo 9 sester. Po několika dnech Sarah viditelně zeslábla a doktoři v nemocnici naléhali na rodiče, aby začali svou dceru krmit.
Ti však prohlašovali, že takový stav je pro ni běžný, ve skutečnosti je prý naprosto v pořádku. Sarah Jacob 17. prosince zemřela. Příčinou smrti bylo vyhladovění. ⁶⁾

Australanka Jasmuheen, vlastním jménem Ellen Greve, zažívala vrchol své popularity v 90. letech. Tvrdila, že může žít celé měsíce bez jídla a vody. „Mé tělo běží na jiný druh potravy,“ prohlašovala. Její knihy hrály roli v úmrtí několika lidí, kteří se snažili následovat její učení.
V roce 1999 přijala pozvání do australské televizní show „60 minut“. Dohoda zněla, že během jednoho týdne bez jídla a vody ji budou monitorovat pod nepřetržitým dohledem kamer. Po 48 hodinách experimentu jí prudce stoupl krevní tlak a začala jevit známky dehydratace.
Její řeč se zpomalovala, zorničky se jí rozšiřovaly a dramaticky ztrácela hmotnost. Lékařka, která sledoval průběh experimentu, jí doporučila ukončit ho dřív, než jí selžou ledviny. Jasmuheen to udělala. Později svým příznivcům tvrdila, že experiment ukončilo vedení televize v obavě „že bude úspěšná“. ⁷⁾

V roce 1999 našli v skotských horách nahé tělo mrtvé ženy, kterou později identifikovali jako Verity Linn. Linn byla členkou duchovní komunity Findhorn. Podle deníku, který se našel v jejím staně, vyplynulo, že v horách experimentovala s breathariánstvím.
Jak uvedl portál BBC, v její pozůstalosti se našla publikace známé propagátorky pránické výživy, vystupující pod duchovním jménem Jasmuheen. Kniha s názvem Žít ze světla (Living on Light) popisuje 21-denní přechod z obyčejné stravy na pránickou výživu, který zahrnuje úplné vyloučení jídla a tekutin.⁸⁾

Jon Klimo Ph.D. na své profesionální stránce publikoval článek, kde se vyjadřuje, že naše životní zkušenosti vyplývají přímo z naší víry a očekávání. Změnou vědomí změníme i pohled na naše zkušenosti. Tvrdí, že různé anomálie, jakou může být i tato komunita breathariánů, které nemohou být dostatečně vysvětlené, musí být hned zamítnuté nebo ignorovány. Svou práci ukončil projevem o víře v lidský potenciál v cílevědomý posun k vztahu k našemu vlastnímu důvodu bytí, dokonce i co se týče fyzické úrovni bytosti.⁹⁾

V této práci je využíván kvalitativní výzkum ve formě pozorování a polostandardizovaného rozhovoru. Během polostandardizovaného rozhovoru byly získány informace o individuálních životech jednotlivců. Osobně jsme se střetly na besedě v Praze s pránistou z Košic, který otevřeně vyprávěl o svém životě a o tom, jak si sám pránickou výživu přizpůsobuje. Hlavní výhoda dotazování je osobní kontakt. Přes dopisování nemůžeme vidět okamžité reakce na jednotlivé otázky a během rozhovoru můžeme měnit otázky v průběhu, nebo i nějaké přidávat. Nemůžeme však s jistotou tvrdit, že informace jsou pravdivé. To bychom musely s těmito lidmi trávit celé dny nebo použít zúčastněné pozorování. Některým respondentům ale nemusí forma osobního setkání vyhovovat a mohou mít zábrany, proto je velmi těžké zvolit správné otázky, když už se s námi setkají.

Abychom porozuměly stanovenému jevu, musely jsme si nejprve zjistit základní informace týkající se hinduismu, prány a samotného přechodu na pránickou výživu. V této fázi výzkumu jsme využily sběr dat pomocí publikovaných článků na internetu. Výhodou studia stránek a dokumentů je, že máme více zdrojů a můžeme je mezi sebou porovnávat. Lehce si tak lze vytvořit nadhled nad danou problematikou. Nevýhodou čerpání informací tímto způsobem je důvěryhodnost studovaných materiálů.

Prána, sanskrtské slovo, znamená dech, vychází z hinduistické tradice a je univerzální podstatou veškeré energie. Je to životní síla, která proniká vším. Může být statická i dynamická. Je ve všem. Člověk ji dostává dechem, potravou, vzduchem, vodou, sluncem, nejrůznějšími způsoby. Hlavně však ji přijímá svým nervovým systémem a absorbuje ji dýcháním. Přebytek prány se ukládá v mozku a v nervových centrech. V taoistické čínské tradici se používá výraz Čchi, Thai-Čchi, Čchi-Kung – ovládnutí energie, v Japonsku se používá Ki, v Polynésii termín Manas. Všechny tyto výrazy označují to, co je pro mě životní energií. Prána existuje na všech úrovních stvoření. Pokud se vydáte do hor nebo pralesa, i do hlubokého lesa, možná si všimnete světelných částic ve vzduchu, které se rychle pohybují. Ti, kteří toto vnímají, mají dobře vyvinutou intuici neboli třetí oko. Ty malé světelné částice jsou vzdušná prána. Prána však existuje i v tekutinách, a když se například položí ruce určitým způsobem na krk, za určitou dobu se sliny přemění v tekutinu, které se říká Soma – termín hinduistické tradice. Je to sladká tekutina, projev prány v tekutině. Prána je zde ve slinách, které klouzají do žaludku a jsou sladké jako med. Pokud půjdeme ještě na hrubohmotnější úroveň, kde se energie projevuje pomaleji, v této podobě se práně říká Vibuty – je to základní prach stvoření. Hmota, z níž všechno tryská. V Indii existují mistři, kteří jsou schopni vytáhnout Vibuti z ničeho a ze všeho zároveň, pomocí své ruky a tento mistr je schopen zhmotnit tuto energii z čehokoli a kdykoli. Je schopen ze stejné energie vytvářet šperky, drahé kameny.

Je potřeba rozlišovat mezi dvěma věcmi a sice mezi půstem a pránickou výživou. Hladovění znamená, že žijete ze svých tělesných rezerv, které když vyčerpáte, tak postupně umíráte. Hladovění je něco, kdy setrváváte v dualistickém vnímání já na jedné a vesmír na straně druhé. Aby člověk mohl přejít na výživu z prány, musí být v souladu tělesná, emoční, rozumová a duchovní složka. Když se člověk cítí připraven, může proběhnout proces, který trvá jednadvacet dní, během kterého nepřijímá potravu ani nepije tekutiny. Pokud člověk pocítí hlad, udělá si vizualizaci bílého světla, a představuje si, že vstupuje do každé buňky.

Celkový proces přechodu trvá 21 dní protože číslovka 21 je svým způsobem posvátná. Je to 3×7. Je to číslo, které se pojí s iniciací, se zasvěcením. 21 je tarotových karet.

První týden je nastolení procesu přechodu. Kručení v břiše je normální projev, který jde z reptiliánské části mozku, který souvisí s vašimi instinkty a slouží k uvědomění toho, že máme hlad. Tento signál využijeme k tomu, abychom v poledne a večer provedli vědomou vizualizaci, v níž si představíme bílou pránu, jak proniká celým tělem až do těch nejzazších buněk. Budeme to provádět 3–4 dny.

V druhém kroku dojde k rozšíření schopností smyslových orgánů. Všechny smysly se zesílí a zaostří a budeme mít kompletní dojem, jako bychom jedli a přitom buňky dostanou z prány to, co potřebují. Znovu objevíme sílu svých smyslů, protože v normálním stavu, kdy se živíme normální potravou, tak ta je znehodnocuje. Potravinářsko-zemědělské podniky přidávají sůl, cukr, barviva, aditiva, zvýrazňovače a látky způsobující, že už žádnou chuť nemáme. Když zjemníme svou potravu a pak přejdeme na potravu pránickou, pak rázem objevíme smyslový svět svých počitků. Naše vnímání se neuvěřitelným způsobem rozšíří a zároveň si vypracuje schopnost přitahovat pránu. Navíc získáme 6. smysl, kinestetické čidlo, schopnost vyživovat se z prostředí, kde jsme, teda z atmosféry, krajiny, krásných tvarů, hudby, soch, obrazů. Pranický stav se velice silně podobá stavu zamilovanosti. Žijeme z toho, co nás obklopuje, z celého vesmíru. Cítíme k němu lásku a vesmír nám tu lásku vrací.Na konci třetího týdne byste měli plnit tři kritéria, abyste měli jistotu, že se vyživujete pranicky, a ne, že se jen postíte.

Prvním kriteriem je naše tělesná váha, která se musí stabilizovat. Při hladovění jde váha stále dolů.

Druhým kriteriem je energie. Jsme napojeni na vesmírnou energii, takže překypujeme energií a nepociťujeme žádnou únavu, můžeme dělat hodiny cokoli a necítíme únavu (řízení auta, internet, studium…).

Třetím kritériem je potřeba spánku. Jestliže jsme před zavedením pranické výživy spali 8 hodin, po zavedení budeme spát čtyři. Nicméně množství energie je takové, jaké bychom měli před zavedením pranické výživy za 10 hodin spánku.

Pokud se nám na konci 3. týdne podaří dostat k těmto třem kriteriím, můžeme vesele pokračovat. Pokud splňujeme jen 2, můžeme pokračovat, ale dávat pozor, abysme začali plnit i třetí. Pokud splňujeme jen jedno kritérium, začněme hned jíst, protože tím nám tělo dává najevo, že nějaká jeho složka to nepochopila.¹⁰⁾

Hlavním zdrojem pro praktickou část byla účast na besedě s panem Petrem Starcem, který se pranariánství věnuje již druhý rok. V této části výzkumu byla použita metoda neřízeného rozhovoru, kdy jsme nechaly respondenta otevřeně vyprávět o svých zkušenostech a přesvědčení, později jsme využily metodu řízeného rozhovoru, kdy jsme respondentovi kladly předem připravené otázky.

Beseda probíhala v čajovně Dharamsala v Praze, kde se prostřednictvím domluvy na sociální síti sešlo asi čtyřicet lidí. Na začátku respondent několikrát zdůraznil, že se nejedná o přednášku nebo o formu učení, kterou povyšuje nad všechno ostatní. Toto setkání se jevilo jako určitá zpověď jednotlivce, přiblížení jeho života, zkušeností a poznání nenásilnou formou. Respondent interpretoval svůj předešlý způsob života jako materialistický, marnotratný a napjatý. Navzdory úspěšnému podnikání a milující rodině necítil pocit uspokojení a seberealizace, proto postupným hledáním sebe samého dospěl k breathariánské výživě. Nepřijímáním potravy se snažil poukázat na zbytečnost být zaměstnán a mít určitou odpovědnost nebo starosti spojené s prací, která ho předtím přivedla k nenasytnosti. Momentálně celý jeho majetek tvoří jen oblečení, které měl právě na sobě a pár knih. Teď už jeho mysl našla cestu, kterou chce jít. Přesto že beseda trvala několik hodin, bylo nutné odpovědět na podotázky k výzkumu.

Přizpůsobení stravy pránisty

V první řadě pránisté nevnímají případnou konzumaci stravy jako výživu, ale pouze jako formu uspokojení chuťových pohárků.

Konkrétní respondent přiznal čtyři malé kávy denně a doušek čisté vody po poslední kávě, jinak jeho tělo vyživuje jedině prána. Další zkoumaní respondenti také přiznávali občasné pochutiny, ale tvrdili, že to nepotřebují kvůli přežití, nebo nasycení se, ale pouze jako určitou formu smyslového potěšení. Z těchto jednotlivých odpovědí jsme dospěli k tomu, že pránisté si stravu nepřizpůsobují, celá jejich výživa spočívá v energii z prány. Jídlo vnímají pouze jako potěšení smyslů. Někteří respondenti takové výpadky označili jako selhání mysli, konkrétně respondent Peter Starec vnímá jídlo jako jed a proces trávení jako otravu organismu.

Je každý člověk schopen příjímat pránu?

Tato otázka je velmi spekulativní a protichůdná, ale v podstatě by každý člověk dokázal žít z prány, kdyby to chtěl a samozřejmě se na to dlouhodobě a patřičně připravil.

Jedná se o vysoce citlivý a individuální proces, kdy se člověk snaží oprostit od všeho materiálního a pomíjivého a s posíleným vnímáním se dostane na jinou úroveň myšlení. Každý si ale svou cestu životem zvolí sám a určí si, co je pro něj priorita. O případech, kdy lidé přecházející na tento způsob stravování zemřeli na postupné vyhladovění a kolaps organismu, se dlouhodobí příznivci pránické výživy vyjadřují jako o nedostatečném přesvědčení organismu a chybějící víře. I když prána vychází z hinduistické tradice, existují případy, kdy i silně věřící křesťanka přežívala jen z přijímání eucharistie a byla přitom úplně zdravá. Její tělo nemohlo získat potřebné živiny s daným minimem přijímání pevné složky, proto i v tomto případě můžeme tvrdit, že její tělo bylo též vyživované pránou.

Navzdory osobně získaným informacím od respondenta jsme hledaly i různé jiné rozhovory poskytnuté médiím, kde se odpovědi respondenta na jednotlivé události v jeho životě lišily od odpovědí, které nám poskytl na besedě, které jsme se zúčastnily. V rozhovoru pro portál košicednes.sk se redaktor Dušan Karolyi otevřeně ptá, zda důvod změny v jeho životě nevychází z neúspěšného podnikání či z obrovského dluhu na daních, které nestíhal splácet. Na dané besedě respondent tvrdil celou dobu, že byl úspěšným podnikatelem a o problémech s podnikáním či o exekucích nepadlo ani slovo. Pravdivosti tvrzení Petra Starce je značně diskutabilní, protože se na besedách a přednáškách nevyjadřuje přímo a relevantně i o těžkých časech ze svého života, naopak právě vyzdvihuje období, kdy se mu mimořádně dařilo a i přesto všechno opustil.¹¹⁾

Rozšíření Breathariánů na mapě

Ve světě existuje odhadem asi 30 až 40 tisíc breathariánů. Předpokládá se, že nejvíce jich je ve východní a jižní Asii, protože breathariánství vychází z hinduistické kultury. Většina na sebe neupozorňuje a žije si podle svého přesvědčení bez nutnosti zveřejňovat své zkušenosti a posouvat je do světa. Je jen pár desítek jedinců, kteří se snaží vystupovat v médiích, píší knihy a různými metodami se snaží medializovat. Poznatky těch nejznámějších jsou použity i v této práci.¹²⁾

Cílem této práce bylo zjistit, jakým způsobem přemýšlejí lidé, kteří tvrdí, že je naše tělo dokonale přizpůsobené na způsob života bez fyzické potravy, jak vypadají jejich stravovací návyky, jestli tuto formu přijímání živin doporučují každému a náš konkrétní pohled na tuto skupinu lidí. Na základě nastudovaných materiálů, dokumentárních filmů a jednotlivých odpovědí respondentů na naše otázky hodnotíme tento charakter myšlení jako vysoce individuální a přizpůsobený svým hodnotám, popřípadě náboženství. Podstatou vyživování na základě všudypřítomné energie je v první řadě silná myšlenka, sebejistota a víra. Existuje mnoho případů, kdy jednotlivé pozorování a pokusy zaznamenaly neobvyklé výsledky, ale i totální selhání. Důvěryhodnost tvrzení zkoumaných respondentů anebo jednotlivých vyznavačů tohoto způsobu žití je, samozřejmě, na každém z nás.

Hlavní zkoumanou otázkou této práce bylo zjistit, jaký je smysl života pránistů. Ze získaných údajů se jako smysl života breathariánů dá považovat poklidný život bez fyzické potravy a bez jakkéhokoliv materiálního vyžití.

V závěru této práce můžeme dodat, že i když pocházíme z jakékoli kultury, jen sami můžeme ovlivnit naše postoje, hodnoty, vést život jaký chceme a najít si místo v této multikulturní společnosti. Je zbytečné se navzájem posuzovat, určovat správný směr a duševní klid jiným, protože ten dokážeme najít jen my sami. Místo toho, abychom soudili jeden druhého, bychom se měli přijímat takoví, jací jsme.

Breatharián.cz[online]. [cit. 2015-06-30]. Dostupné z: https://www.facebook.com/breatharian.cz

CARLETON, Richard. Living on air: Breatharian put to the test [online]. ninemsn, 24. 10. 1999 [cit. 2015-07-27]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20051102085047/http:/sixtyminutes.ninemsn.com.au/60/stories/1999_10_24/story_57.asp

MANEK, Hira Ratan. Pohled do Slunce pro mír a dobré zdraví. Demiurg [online]. 2015 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.demiurg.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=288&Itemid=33

JASMUHEEN. Pránická výživa: Žití ze světla .[cit. 2015-04-16] EUGENIKA, 2012. ISBN 9788081002939

KAROLYI, Dušan. Takmer dva roky žijem bez stravy. [online]. [cit. 2015-04-16] kosicednes.sk Dostupné z: http://www.kosicednes.sk/takmer-dva-roky-zijem-bez-stravy/#prettyPhoto

KHANNA, Rajeev. Fasting fakir flummoxes physicians [online]. BBC, 25. 11. 2003 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/3236118.stm

KLIMO, Jon. Toward an Understanding of „Breatharianism“ [online]. jonklimo.com [cit. 2015-07-27]. Dostupné z:http://jonklimo.com/Papers/Breatharian.pdf

Pránická výživa [online].[cit. 2015-04-16] Dostupné z: http://www.pranicka-vyziva.cz/index.html

Providentia A biased look at psychology in the world Starving Sarah [online]. 6. 9. 2009 [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: http://drvitelli.typepad.com/providentia/2009/09/starving-sarah.html

SEARS, Lyssandra. Swiss woman starved after 'eating' only light [online]. The Local, 25. 4. 2012 [cit. 2015-07-27]. Dostupné z: http://www.thelocal.ch/20120425/3196

UK, Scotland Woman 'starved herself to death' [online]. 21. 9. 1999 [cit. 2015-07-27]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/scotland/453661.stm

WERDIN, Joachim M. Životní styl bez jídla [online]. 2012 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://breatharian.eu/breath/polsko/werdin/zsbj.pdf



Počet shlédnutí: 26