Biologický determinismus

Autor: Magdaléna Bártová

Práce vysvětluje biologický a kulturní determinismus a uvádí představitele, kteří zastávali myšlenky jednoho či druhého směru. Na závěr práce tyto dva směry porovnává pomocí pojmu „Nature versus narture„

Hlavním cílem práce je vysvětlení pojmu biologický determinismus a představení jeho příznivců. Dalším cílem je vysvětlení pojmu kulturní determinismus, který je s biologickým determinismem v rozporu a taktéž představení jeho představitelů. Posledním cílem je srovnání biologického a kulturního determinismu pomocí pojmu „Nature versus narture“

Biologický determinismus se poprvé objevuje v 15. století a je zastáncem názoru, že všechny hodnoty člověka jsou dány biologicky, již v genech. Tento názor způsoboval, že někteří lidé byli považování za méněcenné na základě toho, kde nebo komu se narodili. Tyto myšlenky byly kompromitovány v 19. a ještě četněji v 20. století, kdy měla medicína a biologie právo vytvářet objektivní etické hodnoty. Pověření lékaři tak rozhodovali o tom, kdo má právo na život a kdo ne. Lidé takto uměle nahrazovali přírodní výběr, kdy přežijí jen ti silní. Biologický determinismus se nejvýrazněji projevil v nacistickém Německu, kde byli lidé sterilizováni a vyvražďováni a to všechno zcela zákonně. ¹⁾

Francis Galton

Sir Francis Galton, který byl vědec činný v mnoha oborech, se inspiroval dílem O původu druhů přirozeným výběrem neboli zachování zvýhodněných ras v boji o život. Galton jako jeden z prvních badatelů usiloval o aplikaci darwinismu na člověka a kulturu. Výsledky jeho výzkumů jej přivedly k závěru, že je možné dosáhnout zdokonalení lidstva a to cíleným výběrem jedinců vhodných k rozmnožování. Galton je zakladatelem eugeniky, vědního oboru usilujícího o zlepšení dědičných vlastností člověka řízenou cestou spočívající ve zmnožení kladných a redukci záporných vloh člověka. ²⁾

Arthur de Gobineau

Celým jménem Joseph Arthur hrabě Comte de Gobineau byl francouzský aristokrat, diplomat, antropolog a spisovatel, který pocházel z normandské šlechtické rodiny. Žil v 19. století a proslavil se obhajováním nadřazenosti bílé rasy a rozvíjením rasových teorií. Jeho myšlenky byli inspirací pro Adolfa Hitlera a celkově pro nacismus. Gobienova kniha z roku 1882 s názvem Esej o nerovnosti lidských ras, popisuje rozdíly mezi rasami. Za nadřazenou rasu považuje Gobineau Árijce, poté následuje žlutá rasa a smíšené rasy jako jsou Semité a nejníže postavena je černá rasa. Míšení ras vedoucí k degeneraci a záhubě považoval Gobineau za největší nebezpečí, které hrozí bílé rase a varoval před zánikem lidské civilizace v důsledku rasového míšení.³⁾

Mezi odpůrce biologického a zároveň příznivce kulturního determinismu patří například Frank Boas nebo Margareth Meadová. Kulturní determinismus je zastáncem názoru, že na vývoj člověka nepůsobí geny, avšak prostředí, ve kterém jedinec vyrůstá.

Frank Boas

Pro Franka Boase je nejdůležitější výzkum a používání věděckých metod namísto vytváření teoretických východisek, která mají chatrný základ. Nejznámějším Boasovým výzkumem je sledování Eskymáků na Baffinově ostrově, které podnikl v roce 1833. U místních obyvatel zkoumá závislost přírodních podmínek a kultury. Ze zkušeností z Bafiinova ostrova se poté ztotožňuje s kulturním relativismem – kulturní normy mají smysl pouze v té kultuře, ve které vznikly. Ve svých dopisech a zápiscích se ptá, v čem je naše společnost lepší ve srovnání s „divochy“, když se setkává s místními zvyky a snaží se je pochopit, pak mají hluboký smysl. Zároveň píše, že nemáme právo je posuzovat kvůli jejich zvykům a pověrám, které se nám mohou zdát směšné, ale my, vzdělaní lidé býváme často horší, než oni. ⁴⁾

Margaret Meadová

Margaret Meadová se proslavila svým dílem Comingofageat Samoa, ve kterém studuje život dívek na ostrově Samoa v Oceánii, aby potvrdila hypotézu, že na člověka má vliv především kulturní prostředí, ve kterém vyrůstá a navázala tak na Boase. Meadová prováděla výzkum s dospívajícími dívkami ve věku 9 – 20 let a zaměřoval se na zkušenosti dívek v sexuálním životě. Výsledek byl překvapivý, dívky vyprávěly o své nespoutanosti a svobodě při výběru sexuálních partnerů. Východiskem Meadové tedy byla bezproblémová společnost. Po několika letech se na ostrov Samoa vydal Derek Freeman, jehož záměrem bylo vyvrácení hypotézy Meadové, že život na ostrově je bezproblémový. To se mu také podařilo. Na základě policejních spisů se dozvídá, že obyvatelé Samoy jsou až agresivní. Také se dotazoval několika respondentek, se kterými spolupracovala i Meadová. Ty vzpomínaly na to, jak jim Margaret Meadová uvěřila vše, co si vymyslely. ⁵⁾

Pojem „Nature versus Narture“ můžeme přeložit jako „příroda versus výchova“. Pojem zavedl již zmiňovaný Francis Galton při diskuzi o vlivu dědičnosti a prostředí na rozvoj lidského jedince. Toto sousloví vysvětluje dva odlišné myšlenkové směry, které zaobírají nespočetné množství prvků, z nichž je utvořena osobnost. Příroda je vše, co si s sebou člověk přináší na svět, zatímco výchova je každé ovlivnění, které na člověka po jeho narození působí. ⁶⁾

V práci byly vysvětleny pojmy biologický a kulturní determinismus. Zároveň zde byli představeni jednotliví zastánci směrů a jejich teorie, pomocí kterých jsem se snažila jednotlivé směry odlišit. Podle mého názoru jsou hodnoty člověka dány jak biologicky, tedy pomocí genů, tak tím, kde člověk vyrůstá a jak na něj působí kultura.

Arthur de Gobineau – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Arthur_de_Gobineau

GALTON, Francis. English men of science: their nature and nurture. 2d ed. [i.e. 1st ed., reprinted];. London: Cass, 1970. ISBN 0714616222.

KANT, Immanuel. Základy metafyziky mravů. 2. vyd. Praha: Svoboda, 1990. Filozofické dědictví. ISBN 80-205-0152-5.

KOKAISL, Petr. Základy antropologie. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2007. ISBN 978-80-213-1722-2.

MALINA, Jaroslav. Antropologický slovník, aneb, Co by mohl o člověku vědět každý člověk: (s přihlédnutím k dějinám literatury a umění). Brno: Akademické nakladatelství CERM, c2009. ISBN 978-80-7204-560-0.

Margaret Mead – Institute of Intermedia. [online] Dostupné z http://www2.iim.cz/wiki/index.php/Margaret_Mead



Počet shlédnutí: 46