English version: The World's Largest Cemeteries
Největší hřbitov na světě je Wádí al-Salám. Je také jedním z nejstarších.
Stáří a obrovská rozloha Wádí al-Salám ztěžují potvrzení některých údajů o něm. Neexistuje například shoda na tom, jak je přesně velké nebo kolik lidí je na něm pohřbeno. Nejčastější odhad počtu lidí pohřbených ve Wádí al-Salám je pět milionů a podle UNESCO je jeho rozloha 917 hektarů (i když ne všichni s těmito odhady souhlasí). Jeho rozloha se navíc stále zvětšuje s tím, jak přibývají pohřbení zesnulí.
Wádí al-Salám je pro mnoho šíitských muslimů velmi důležitým místem. Nachází se totiž na místě, které imám Alí, významná postava šíitského islámu, údajně prohlásil za bránu do ráje. Proto mnozí šíitští muslimové usilují o to, aby zde byli po své smrti pohřbeni. Každý rok je zde pohřbeno přibližně 50 000 lidí a další miliony lidí sem zavítají, ať už znali někoho pohřbeného ve Wádí al-Salám, nebo ne.
Přesné stáří Wádí al-Salám není známo. UNESCO však odhaduje, že se na tomto pohřebišti pohřbívá již 1 400 let.
Calvertonský národní hřbitov je jedním z několika národních hřbitovů nacházejících se na newyorském Long Islandu. Systém národních hřbitovů jej vybudoval proto, že na ostatních národních hřbitovech na Long Islandu docházely prostory.
Nyní je místem řady významných památníků a slouží jako místo pohřbívání nositelů Medaile cti a dalších významných veteránů.
Národní hřbitov Abrahama Lincolna není známý jen díky své velikosti. Nachází se zde také první federálně schválený památník na počest obětí LGBTQ+ veteránů. Vláda památník oficiálně zřídila v roce 2015 - skupina aktivistů zahájila kampaň za jeho zřízení v roce 2011.
Tehdy veterán Stanley Jenczyk napsal dopis prezidentu Obamovi, ve kterém žádal o zasvěcení památníku na počest LGBTQ+ příslušníků ozbrojených sil. Slavnostního odhalení se zúčastnili veteráni, jejichž vojenské zkušenosti sahají až do 50. let 20. století.
Ohlsdorfský hřbitov je jedinečný hned z několika důvodů. Za prvé, není to jen hřbitov. Části areálu slouží také jako rekreační oblasti. Na hřbitově se nacházejí tři muzea, řada krásných soch, působivých stromů a také nádherné rododendronové keře.
Díky tomu je oblíbenou atrakcí nejen pro ty, kteří zde mají pohřbeného svého blízkého, ale i pro běžné turisty. Každoročně totiž ohlsdorfský hřbitov navštíví přibližně dva miliony lidí.
Hřbitov Karacaahmet dostal své jméno podle válečníka Karacaahmeta, který je zde pohřben. Návštěvníci se k jeho hrobu často jezdí modlit. Rytiny na náhrobcích navíc vypovídají o tom, jak se v průběhu let vyvíjel třídní systém v Turecku. Například na mužských hrobech jsou vyryty turbany. Styl turbanu naznačuje společenské postavení osoby pohřbené na daném místě.
Vědci si nejsou zcela jisti, jak je hřbitov Karacaahmet starý. Důkazy však naznačují, že by mohl pocházet z roku 1338.
Hřbitov Rookwood je podle mnohých největším pohřebištěm na jižní polokouli. Hostům také nabízí vzácný pohled do minulosti, protože jeho vzhled odráží viktoriánské ideály týkající se správné úpravy hřbitova. Designéři jej například důsledně zdobí květinami, které by si viktoriáni vybrali kvůli jejich symbolickému významu.
Kromě toho, že místo slouží jako hřbitov, je díky svému přírodnímu prostředí útočištěm pro místní ptáky a rostliny. Také jeho architektura představuje jedinečně širokou škálu stylů. Hřbitov se totiž skládá z různých částí pro různá náboženství, vyznání a kulturní skupiny.
Pomníky a stavby na hřbitově tak odrážejí četné kulturní přístupy k pohřbívání. To všechno jsou důvody, proč je mnoho lidí navštěvuje bez ohledu na to, zda zde mají pohřbené své blízké.
Stejně jako mnoho dalších největších hřbitovů na světě nabízí i příběh hřbitova Spring Grove zajímavou lekci z historie. Nástup epidemie cholery ve 30. a 40. letech 19. století přimělo obyvatele Cincinnati, aby požadovali hřbitov, který by jim umožnil navštěvovat své zesnulé blízké v klidnějším a útěšnějším prostředí, než jaké nabízely ošklivé hřbitovy po celém městě.
Členové Cincinnatské zahradnické společnosti proto založili hřbitovní spolek, aby získali pozemky potřebné k vytvoření takového pohřebiště. Nakonec vytvořili hřbitov, který mnozí považují za působivý příklad krajinářského umění. Návštěvníci si mohou areál a arboretum prohlédnout každý den od 8:00 do 18:00 hodin.
Arlingtonský národní hřbitov je nejen jedním z největších hřbitovů na světě, ale také jedním z nejznámějších vojenských hřbitovů. Pozemek, na kterém se nachází, patřil nevlastnímu vnukovi George Washingtona. Nakonec připadl rodině Roberta E. Leeho, ale když byli Leeovi nuceni během občanské války uprchnout, obsadila ho vojska Unie.
Tato okupace je důvodem, proč se z pozemku stal hřbitov. Válečná úmrtí měla za následek nedostatek pohřebních míst na stávajících hřbitovech v celé oblasti Washingtonu D.C. V roce 1864 proto začala armáda pohřbívat těla na pozemku a ministerstvo války pro tento účel oficiálně vyčlenilo části pozemku. Po skončení války si ministerstvo války ponechalo pozemky ve svém vlastnictví, ale rodině Leeových za ně vyplatilo náhradu.
Kdo může být pohřben na Arlingtonském národním hřbitově? Pokud byl veterán čestně propuštěn a měl alespoň jeden den aktivní služby, má technicky nárok na uložení do nadzemního hrobu. Kritéria pro pohřbení do země jsou přísnější.
Zentralfriedhof, známý také jako Vídeňský ústřední hřbitov, byl vybudován díky rostoucímu počtu obyvatel Vídně v důsledku industrializace. Představitelé města si uvědomili, že stávající městské hřbitovy nenabídnou dostatek místa pro budoucí potřeby pohřbívání. Hřbitov, který vybudovali, byl na svou dobu jedinečný, protože jako jeden z mála hřbitovů v regionu sloužil více vyznáním. To v prvních letech jeho existence vyvolávalo kontroverze.
Zentralfriedhof je dnes známý jako jeden z největších hřbitovů na světě. Hřbitov také sloužil jako místo natáčení dvou ikonických scén z filmu Třetí muž. Dnes se návštěvníci mohou zastavit u hrobů svých blízkých, vychutnat si odpočinkovou atmosféru pozemku připomínající park nebo si užít prohlídku areálu s audioprůvodcem, mobilní aplikací nebo prohlídku s rozšířenou realitou.
Na tomto hřbitově má hrob Ludwig van Beethoven nebo Wolfgang Amadeus Mozart.
Občanská válka i rostoucí počet obyvatel vyvolaly v 60. letech 19. století potřebu vybudovat v oblasti Indianapolis nový hřbitov. Výsledkem byl hřbitov Crown Hill, který se stal jedním z největších hřbitovů na světě a oficiální národní historickou památkou.
Aby byla zajištěna příjemná atmosféra, najali projektanti hřbitova krajinného architekta Johna Chisletta, aby navrhl jeho uspořádání. Chislett vybral nádherné místo s přírodními kopci, stromy a travnatými plochami, které nabízí uklidňující zážitek pro ty, kteří si areál prohlédnou. Na hřbitově Crown Hill se nyní nacházejí například gotická kaple a hroby významných osobností, jako byl John Dillinger. Návštěvníci si mohou hřbitov prohlédnout s průvodcem, a to buď soukromě, nebo v rámci skupiny.
Hřbitovy se nerozprostírají jen do šířky, ale i do výšky. Největším a nejvyšším z těchto extravagantních hřbitovů je Pamětní ekumenická nekropole, vertikální hřbitov ve městě Santos v Brazílii ve státě São Paulo. Jeho stavba byla zahájena v roce 1983 a dokončena v roce 1991. Byl to první vertikální hřbitov v Latinské Americe.
V tomto 14patrovém objektu se nachází více než 14 000 hrobů. Plánuje se jeho další rozšíření, aby pojal 25 000 hrobů a dosáhl výšky 108 metrů, což by odpovídalo přibližně 30 patrům.
Od roku 2023 je v jedné z hrobek pohřbený brazilský fotbalista Pelé.
GPS 23° 56′ 54″ S, 46° 20′ 37″ W
Největší židovský hřbitov na světě se nachází v Jeruzalémě, na Olivetské hoře. Protože Židé očekávají Hospodinův příchod právě na toto místo, nechávají se v údolí Cedronu a na Olivetské Hoře pohřbívat, takže tady vznikl již před 3000 roky hřbitov, který je dnes největším židovským hřbitovem na světě.2) Uvádí se, že je zde kolem 150 000 hrobů.
Olšanské hřbitovy jsou největší české pohřebiště – odhaduje se, že za dobu jejich existence zde bylo pohřbeno přibližně 2 000 000 zesnulých. Na Olšanských hřbitovech se dnes nachází přes 112 tisíc dochovaných náhrobků.
Co se týká rozlohy, může docházet k určitému přetahování o největší český hřbitov právě mezi Olšanskými hřbitovy a Ústředním hřbitovem v Brně (v katastrálním území Štýřice).
Rozloha Olšanských hřbitovů je 50,17 ha.
Ústřední hřbitov v Brně má sice rozlohu jen 43 hektarů (hrobová místa), ale s přilehlým parkem má celkem 56 hektarů.
Chrám Okunoin (奥之院) je posvátné místo a hřbitov na hoře Kója v prefektuře Wakayama v Japonsku. Založený v roce 835 n. l. je domovem mauzolea Kúkai, zakladatele školy esoterického buddhismu Šingon. Je považován za největší hřbitov v Japonsku s více než dvěma sty tisíci hroby a památníky.
Místo se nachází na okraji osady Kója, hřbitov se rozprostírá přes 2 km na délku a je v lese vysokých jehličnanů. Nejstarší záznamy o výsadbě těchto stromů, které převážně patří do rodů Cryptomeria a Chamaecyparis, pocházejí z roku 1012 n. l. Okolí Kúkaiho mauzolea bylo původně ponecháno v divokém stavu, ale v současnosti zde zbývá pouze malá část přírodního lesa, neboť velká část vegetace byla vykácena během období Meidži na konci 19. století.
Podle populárního přesvědčení po uložení do svého mauzolea v roce 835 n. l. Kúkai vstoupil do věčného samádhi (meditativní trans) a stále žije na hoře Kója, kde čeká na Maitréju, Buddhu budoucnosti. Jeho poslední místo v Okunuin se od té doby stalo poutním místem a buddhističtí mniši mu dvakrát denně přinášejí rituální obětiny a jídlo.
Vstup na místo je označen mostem Ichi-no-hashi. Odtud vede 2 kilometry dlouhá cesta (sando), dlážděná kamennými dlaždicemi, která návštěvníky vede k mauzoleu, procházející místem s více než 200 000 hroby, z nichž mnohé patří mnichům a feudálním pánům.
Most Gobyō-bashi označuje vstup do vnitřního chrámu Okunoin. Zde návštěvníci nalévají vodu na bronzové sochy Mizumuke Džizó, aby se modlili za duše svých předků.
Cesta končí u Tōrō-dō, hlavního modlitebního sálu, postaveného přímo před Gobyō, Kúkaiho mauzoleem. V sále hoří více než deset tisíc luceren, které byly darovány poutníky a věřícími; o dvou z nich se říká, že hoří nepřetržitě více než 900 let. V roce 1984 bylo do suterénu haly umístěno 50 000 soch, které byly darovány při 1150. výročí Kúkaiho pohřbu. Samotné mauzoleum, nacházející se za Tōrō-dō, je posvátným místem, ke kterému veřejnost nemá přístup.
Druhý vstup na místo se nachází před autobusovou zastávkou Okunoin-mae, vedoucí do novější části hřbitova.[7] Zde lze najít velké množství firemních hrobů, typicky zakoupených japonskými společnostmi pro své zaměstnance a jejich rodiny. První z nich byl postaven Kónosuke Matushitou, zakladatelem společnosti Panasonic, v roce 1938. Několik památníků bylo postaveno za účelem přitáhnout pozornost návštěvníků, jako například památník na počest termitů zabíjených společností na hubení škůdců. Další památník od společnosti ShinMaywa Industries zobrazuje model rakety Saturn V, která byla použita pro dopravu Apolla 11 na Měsíc. Tato raketa byla klíčovým prvkem historické mise, ačkoli společnost ShinMaywa Industries s touto konkrétní misí žádné spojení neměla.
Počet shlédnutí: 208