obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


2017:svedkove_jehovovi

Svědkové Jehovovi a jejich postoj ke krvi

Andrea Černá, Linda Henzlová, Emily Růzhová. Svědkové Jehovovi a jejich postoj ke krvi. Hospodářská a kulturní studia (HKS), Provozně ekonomická fakulta | Česká zemědělská univerzita v Praze, 2017. http://www.hks.re/wiki/2017:svedkove_jehovovi

Úvod

Tato práce se zabývá náboženskou společností Svědkové Jehovovi. Chceme podat čtenářům jak teoretické informace, tak poznatky z praktické části. Hlavním záměrem je poskytnout odpověď na výzkumnou otázku. Konkrétně se naše práce zaobírá postojem Svědků Jehovových ke krvi a s tím spojené transfúze krve. Jak téměř každý ví, tato náboženská společnost krevní transfúze odmítá, avšak může toho potvrdit každý jedinec této společnosti i v případě, že jde o holý život? Jaké vlastně existují alternativní léčby? Jak se ke krevním transfúzím staví Svědkové Jehovovi v Rusku? V čem se liší jejich postoje? Na toto vše chceme dát čtenářům odpovědi.

Naši respondenti o transfúzi krve ví obrovské množství informací. Jedna dříve pracovala v nemocnici přes dva roky a druhá je stále lékařkou. Máme tedy velmi dobré zdroje a předpoklady, že obsáhlé informace budou pravdivé a věrohodné.

V této práci bychom také neměly opomenout alespoň zmínku, jak na zákaz transplantace krve nahlížejí ostatní a zda existuje něco, co se snaží tento fakt zákazu přijímaní krve změnit, či alespoň nějakým způsobem poupravit. Některé organizace totiž věří, že došlo k chybné nauce, díky které přišlo o životy tisíce dospělých svědků a v horším případě byly ukončeny i životy jejich dětí.

Cíl práce

Cílem této práce je zejména odpovědět na vybranou výzkumnou otázku a na její podotázky. Díky odmítání transfúzí krve většina lidí předem odsoudí tuto společnost, aniž by si něco o daném tématu zjistili a znali příčiny, proč tomu tak vlastně je. Proto chceme čtenářům více přiblížit problematiku, o které se všeobecně neví příliš mnoho informaci, a kterou bez výraznějších znalostí odsuzují. Jedním z důvodů mohou být také nepřesné a zkreslené informace na některých internetových stránkách.

Hlavní výzkumná otázka

Jaký je postoj Svědků Jehovových ke krvi?

Podotázky

  • Co znamená pro Svědky Jehovovi krev?
  • Proč je pro Svědky Jehovovi nepřijatelná transfúze krve?
  • Co si představit pod pojmem bezkrevní medicína?
  • Jak se staví k tomuto postoji ke krvi Rusko?

Literární rešerše

Autor Vojtěch Engelhart se v knize s názvem, Kdo jsou Svědkové Jehovovi1), zaměřuje na problematiku krve v kapitole Požívání a transfúze krve. Kniha pojednává o zákazu konzumace masa s krví a o odmítání transfúze krve, a to i tehdy, je-li nutná pro záchranu lidského života. Transfúze také škodí lidskému zdraví, a hlavně odporuje přikázání „Nezabiješ!“ Autor píše o tom, že v několika křesťanských otázkách se Svědci Jehovovi rozchází s křesťanským pojetím. Autor v knize také uvádí situace, kdy raději nechají Svědkové Jehovovi zemřít své dítě než, aby souhlasili s poskytnutím transfúze krve, pro záchranu své dceři. Dítě jim je tedy odebráno a transfúze schválena.

Problematikou vztahu Svědků Jehovových ke krevní transfúzi se zabývá ve své knize Život je svatý autor Petr Dohnal a kolektiv2). Autor se v tomto díle zmiňuje kupříkladu o způsobech, jak může krev zachránit lidský život. Dále zde mimo jiné jiní autoři píší o zamyšlení nad otázkami morálky, etiky a svědomí. Popisují historii a vývoj krevní transfúze v medicíně. V druhé polovině knihy se můžeme setkat s pravdivými příběhy lidí, kterým krevní transfúze zahrála v jejich životě nějakou důležitou roli.

Článek Meeting the clinical challenge of care for Jehovah’s Witnesse3) z časopisu Transfusion medicine reviews pojednává o pozici Svědků v lékařské péči, o krevních složkách a frakcích a o souvisejících zákrocích, které mohou pomoci lékařům čelit výzvě s péčí o pacienty, kteří jsou Svědci Jehovovi. Obsahuje přehled bezpečnosti, účinnosti a zdravotních problémů souvisejících s péčí o pacienty pomocí alternativních způsobů transfúzní medicíny. Kvalitní péče o pacienta zahrnuje více než jen biomedicínské intervence. Respekt k přáním, hodnotám a preferencím pacientů jsou důležitými prvky kvalitní péče. Jedinečné aspekty víry Svědků Jehovových mohou představovat pro lékaře etické a klinické konflikty. Svědkové věří, že alogenní krevní transfúze (tj. plná krev, červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky a plazma) a předoperační autologní krev jsou zakázány několika biblickými pasážemi.

Cílem retrospektivní studie s názvem Safety of cardiac surgery without blood transfusion: a retrospective study in Jehovah's Witness patients4) bylo srovnání využití krevních produktů a výsledků po kardiální chirurgii pro 123 pacientů svědků Jehovových a 4219 pacientů bez víry svědků Jehovových. Studie se uskutečnila během 7 let v nemocnici Amphia v Bredě v Nizozemsku. U pacientů svědků Jehovových byl použit specifický protokol, zatímco kontrolní skupina dostávala krev bez omezení podle svých potřeb. Charakteristiky pacientů byly v obou skupinách srovnatelné.

Ilustrovaným i online časopisem vydávaným Svědky Jehovovými je Strážná věž. Tento časopis je vydáván každý měsíc a je určený hlavně pro veřejnost. Ve vydání z roku 2000 se v jednom z článků, kde jsou zodpovězeny Otázky čtenářů 5) pojednává o správném používání krve a jak se dívají Svědkové Jehovovi na lékařské postupy, při nichž se používá pacientova vlastní krev. Dočteme se zde o tom, že lékaři velmi často naléhají na pacienty, aby si nechávali před operací odebírat vlastní krev, aby mohla být v případě potřeby použita pro záchranu jejich života. Avšak i toho uchovávání krve je v rozporu s tím, co říká ve 3. a 4. Mojžíšově. Krev by neměla být uchovávána, ale měla by být vylita – tedy jakoby vrácena Bohu.

Na webové stránce o Svědcích Jehovových www.jw.org nejmenovaný autor publikuje článek Jak bezpečné jsou krevní transfúze?6). Zabývá se v něm především riziky, které mohou vzniknout při krevních transfúzích, krví obecně a naší imunitou. Dále také poukazuje na choroby, které jsou přenášeny krví a na jejich nebezpečí. V článku se autor často odkazuje na ukázky a úryvky z jiných publikací, především z lékařských časopisů, které pojednávají o různých nemocech jako například AIDS nebo hepatitida.

Na již zmiňované stránce www.jw.org v článku Kvalitní alternativy k transfúzím 7)si můžeme přiblížit často řešený problém s krevní transfuzí. Nejmenovaný autor zde uvádí řadu možných mylných názorů a zároveň k nim připisuje fakta. Dále vysvětluje důvod, proč je u Svědků Jehovových zakázaná krevní transfuze. Důvodem je zejména poslušnost k Bohu a dále úcta k Dárci života. Krev pro ně představuje život. Nakonec píše o možnosti bezkrevní medicíny, která je v dnešní době už celkem běžná.

Metodologie

Při hledání odpovědí na výzkumné otázky jsme použily jak kvalitativní, tak kvantitativní výzkum. Základní informace a data jsme získávaly především kvantitativními metodami, kdy jsme se zaměřily na čtení knih a publikací. Tyto informace pro nás byly důležitější než se zdálo, protože jsme na sjednaných schůzkách věděly alespoň základy, což naše rospondentky mile překvapilo, a tak jsme mohly základní informace v rozhovoru přeskočit a věnovat se věcem důležitějším, z praktické části. Právě praktická část, tedy kvalitativní, pro nás byla zajímavější, kde jsme si vyslechly osobní zkušenosti, příběhy a mnoho dalšího přímo od členů Svědků Jehovových.

Jak už jsme zmínily, k získávání obecných informací jsme využívaly kvantitativní metody. Základní materiály byly obsažené především v knihách či na internetu, kde jsme našly mnoho online publikací jako například Strážná věž nebo přímo stránka s názvem Svědkové Jehovovi. Přesto jsme si některé informace, u kterých jsme si nebyly jisté pravdivostí, ověřovaly u našich respondentek, které nám velice ochotně pomáhaly. Komunikovaly jsme ať už osobně, na sjednaných schůzkách, či prostřednictvím sociálních sítí. Další materiál jsme vytěžily i ze zapůjčeného DVD s názvem Transfusion alternatives.

V té části, kde jsme používaly kvalitativní metody, jsme se dozvěděly mnoho zajímavostí, kdy jsme si vyslechly osobní zkušenosti přímo od dvou respondentek ze společenství Svědkové Jehovovi. Při osobním setkání v prostředí jedné z pražských kaváren jsme se díky polo-strukturovanému rozhovoru dozvěděly odpovědi na většinu našich otázek i na spoustu dalších věcí. Tato část pro nás byla beze sporu nejatraktivnější. Svědkové Jehovovi jsou proslavení svojí ochotou a vstřícností k lidem. Čekaly jsme, že na nás tento přístup bude působit během rozhovoru vlezle až nepříjemně, ale to se kupodivu nestalo. I přes poměrně dlouhá setkání, které jsme uskutečnily, naše zvědavost po informacích neutuchala. Bylo zřejmé, že naše respondentky si již neumí představit svůj život bez víry a úcty k této společnosti. To nás mimochodem přesvědčilo i při jednom z rozhovorů s Danou, která okomentovala odchod svého otce z náboženské společnosti Svědkové Jehovovi: „S octem se vídám jen když musím. Rozhodně nevyhledávám jeho společnost.“ Rozhovor nás vždy upoutal, a to díky zapálení našich respondentek a schopnosti záživně sdělovat informace. Třetí respondent, Robert Henzl, nám by také velmi nápomocný. S Robertem jsme komunikovaly spíše prostřednictvím Skypu a mailu, kde nám zodpovědel všechny naše dotazy. Výzkum jsme také prováděly pomocí pozorování. Osobně jsme se zúčastnily přednášky Svědků Jehovových v Sále království na Bořislavce, kde jsme mohly přímo pozorovat průběh celé akce i chování samotných účastníků.

Naše dvě respondentky pochází z České republiky, přičemž jedna z nich – Hana, má manžela z Bangladéše. Obě jsou ve stejné věkové kategorii. Druhá respondentka se jmenuje Dana a pracuje jako zdravotní sestra v jedné pražské nemocnici. Třetím respondentem je Robert Henzl, kterému je 47 let.

Adekvace metod

Při zpracovávání naší práce jsme použily poměrně dost technik sběru dat.

Většina informací byla obsažena v dokumentech. Konkrétně především knihy, které se zajímají o Svědky Jehovovi a jejich praktiky. Díky těmto pramenům jsme se dozvěděly mnoho informací, které nám poskytly minimálně základ pro počátek naší práce.

U tohoto způsobu získávání informací jsme zaznamenaly hned několik výhod. Umožňuje nám srovnávání z dlouhodobého hlediska, další výhoda je bezesporu nízká finanční náročnost. Existují zde samozřejmě i nevýhody, a to především v případě, kdy se autor v materiálech vychyluje od tématu, o které se zajímáme. Což je pochopitelné, protože dokumenty mohou vznikat za jiným účelem. Pro získání dat jsme také využily odborné DVD o alternativních metodách bezkrevní medicíny, které nám velice pomohlo vžít se do světa Svědků Jehovových a dozvědět se informace z lékařského pohledu. Avšak nevýhodou bylo to, že jsme nebyly schopny porozumět všem odborným termínům, i přesto byl pro nás tento zdroj dat velmi užitečný.

Kvalitativní metody, které jsme využily hlavně v praktické části, byl osobní rozhovor. Přičemž jsme měly s respondentkami několik schůzek a informace postupně doplňovaly. Mezi výhody jsem zařadily především to, že v osobním rozhovoru se můžeme respondentek dodatečně ptát na témata, která nám nejsou úplně jasná, nebo požádat o detailnější rozvedení. Máme možnost sledovat verbální projevy. Naopak nevýhody jsou časová náročnost, kdy jedna schůzka se Svědky Jehovovými trvala vždy minimálně tři hodiny. Další nevýhodou mohou být, popřípadě nevhodné formulace otázek. Nesmíme opomenout fakt, že někdy můžeme obdržet i v osobním rozhovoru lživé odpovědi, především v případech, kdy chtějí Svědkové Jehovovi vylíčit svoji náboženskou společnost jen v nejlepším světle.

Praktická část

Historie svědků Jehovových

Náboženská společnost Svědkové Jehovovi má své počátky mezi léty 1870-1890 v Pensylvánii, kde se původně scházel malý počet lidí společně studujících Bibli podle témat, odkud se začala dále šířit do celého světa pod pojmenováním Mezinárodní sdružení vážných badatelů Bible. Současný název Svědkové Jehovovi vznikl v roce 1931. Za zakladatele Svědků Jehovových je považován Charles T. Russell, ačkoli oni sami svůj původ odvozují od Ježíše Krista.

Charles T. Russell se narodil 16. 2. 1854 v Pittsburghu v USA do presbyteriánské rodiny se skotsko-irským původem. Byl to americký kazatel a náboženský reformátor. V 17 letech se setkal s adventismem, tedy s křesťanským hnutím, které věří v brzký druhý příchod Ježíše Krista, a s ním spojený konec světa, potrestání hříšníků a záchranu věřících. To ho velmi silně ovlivnilo. V roce 1879 začal vydávat vlastní časopis Sionská strážná věž (Watch Tower) a Posel Kristovy přítomnosti. Psal také knihy a brožury, kterých se vydalo přes 16 milionů výtisků ve více jak 35 jazycích. Dne 13. prosince roku 1884 se stal prezidentem korporace „Zion´s Watch Tower Track Society“. Toto datum se pokládá za počátek jehovistického hnutí. Prezidentem byl až do své smrti roku 1916. Po jeho smrti se novým prezidentem stal Joseph Franklin Rutherford. V této době se velmi rozšířila vydavatelská činnost svědků Jehovových, která spočívá výlučně v publikaci překladů bible a další náboženské literatury produkované americkým církevním ústředím v národních jazycích. Zvláštní místo přitom zaujímají časopisy Strážná věž a Probuďte se!, které jsou zároveň používány při bohoslužbách.8)

První vyznavači této nauky na našem území byli již za Rakouska-Uherska v roce 1907. Jak napsal Prokop Remeš,9) svobodné Československo bylo badatelům Bible (jak se tehdy svědkové nazývali) vcelku příznivě nakloněno, a protože Rutherfordovi příznivci působili zejména mezi českými Němci, mladá republika nekladla jejich působení výraznější překážky. S příchodem nacistů ve 30. letech ovšem vliv svědků v pohraničí slábne a tak se začali orientovat hlavně na české oblasti. Roku 1938 byla činnost svědků Jehovových a jejich shromáždění zakázána úplně. Situace v době komunismu zprvu sice nebyla tak radikální jako v období 2. světové války, ale existovala určitá omezení v podobě zabavování tiskovin, prohlídek domů a zatýkání členů, kteří byli odsouzeni k odnětí svobody. Později v 50. letech se StB rozhodla změnit taktiku a usilovala o úplné zničení organizace. Po pádu komunismu se svědkové Jehovovi opět sjednotili. V České republice jsou svědkové Jehovovi registrováni od roku 1993. Dnes má podle statistik společnost něco mezi 14 až 16 tisíci aktivních členů u nás.

Věrouka

Svědkové Jehovovi jsou jednou z nejrozšířenějších a nejaktivnějších náboženských organizací na světě. Podle nejnovějších statistik je na celém světě kolem 8 350 000 aktivních členů. Jejich věrouka vychází z křesťanství, ovšem v mnohém se velice liší. Jejich přesvědčení vychází z absolutní víry v Bibli a z toho, co je v ní napsáno, a kterou musí všichni pečlivě studovat a znát. Ten, kdo bude důkladně studovat Bibli, může být zasvěcen, bude pokřtěn ve vodě a tím bude sloužit Bohu jako jeho svědek. Svědkové Jehovovi se mimo jiné nezúčastňují politického života a nesmí vykonávat vojenskou službu, ani se nepodílejí v žádných válečných konfliktech. Toto rozhodnutí vešlo v platnost během druhé světové války.

Počet Svědků Jehovových na celém světě8 340 982
Počet sborů119 485
Počet zemí, ve kterých Svědkové Jehovovi kážou240

Svědkové si myslí, že Ježíš je archanděl Michael, nejvyšší stvoření. Věří, že spása se dá získat kombinací víry, dobrých skutků, a poslušnosti. Svědkové odmítají trojjedinost, věří, že Ježíš byl stvořenou bytostí a Svatý Duch je v podstatě neživá Boží síla. Díky tomuto tvrzení je hlavní proud církve většinou nechce považovat za křesťany. Svědkové odmítají Kristovu zástupní smíření a místo toho se přidržují teorie o vykoupení, že Ježíš zemřel jako výkupné za hřích Adamův. Jedním z dalších důležitých prvků ve věrouce Svědků je víra v Armagedon. Věří, že Bible učí o celosvětové Armagedonské bitvě, v níž má dojít k nahrazení současného světového systému Božím Královstvím, což je skutečná vláda 144 000 vykoupených křesťanů vedených Králem – Ježíšem Kristem.

Historie postoje Svědků Jehovových ke krvi

Organizace Svědků Jehovových je známá také kvůli svému extrémnímu postoji ke krvi, především tedy k odmítání krevních transfúzí. Tento názor se postupně vyvíjel, avšak mnohdy rozporuplně a protichůdně. První vyjádření bylo proneseno roku 1892 Charlesem T. Russelem, který komentuje zákaz přijímání krve v časopise Strážná věz. Odvolává se především na obsah knihy Skutků (15:29). Zlom nastal v otázce o nauce krve jmenováním C. J. Woodwortha, který byl redaktorem Zlatého věku a známým extrémistou v otázkách medicíny a lékařství. Od roku 1923 – 1951 měli tak Svědci Jehovovi absolutní zákaz očkování, a to i přesto, že kvůli tomu mnoho členů organizace zemřelo – například kvůli zákazu očkování proti neštovicím v USA. V roce 1952 po smrti C. J. Woodwortha byl zákaz očkování zrušen, pro změnu bylo ale oficiálně zakázáno příjímání transfúzí krve.

Toto bylo vyhlášeno Strážnou věží již v roce 1945. Později však s tímto nařízením začal být problém, protože nebylo snadné přestat s úplným přijímáním celé krve. Začala se tedy postupně vydávat nařízení, jakou část krve smí Svědek na „vlastní svědomí“ přijmout a jakou ne. Toto rozhodnutí bylo však kontroverzní a proto docházelo v průběhu asi dvaceti let k častým změnám, kdy někdy bylo příjímání zakázáno, jindy zase povoleno. Od roku 1961 Strážná věž definitivně rozhodla o zákazu příjímání krve a nepovolených produktů z krve. Přijmutí by znamenalo zřeknutí se víry a následnou exkomunikací z organizace. V současnosti je nauka o krvi mezi Svědky stále rozporuplná. „V 90. letech minulého století dospěla nauka Společnosti Strážná věž o krvi do absurdní a zcela nekonzistentní roviny. Jedněmi ústy totiž tvrdí, že svědkové Jehovovi dodržují Boží zákon o zákazu přijímání krve, a zároveň vyjmenovává desítky jednotlivých složek krve a postupů s krví, které mohou svědkové „na základě svědomí“ přijímat. Svědkové Jehovovi tak nepřijímají krev a zároveň přijímají krev.„ 10)

Postoj Svědků Jehovových ke krvi

V této části přejdeme k nejdůležitějšímu bodu práce, kde se zaměříme na odpovědi na výzkumné otázky, kde hraje hlavní roli téma krev, a to co znamená pro Svědky Jehovovi. Krev je svatá stejně jako život, když jednou opustí tělo, patří Bohu. Z lékařského hlediska existují pádné důvody, proč se transfuzím vyhnout. Důležitější ale je, že Bůh nám tento příkaz dává proto, že krev je pro něj posvátná. (3. Mojžíšova 17:11; Kolosanům 1:20) Proto přijmutí transfúze vnímají jako velký hřích, jelikož Bible zakazuje přijímat krev do lidského těla. Pro svědky Jehovovi není krev nakažená nebo špatná, ale posvátná, krev znamená život.

Boží názor na krev

V době Noema, předka celého lidstva, Bůh zavedl pozoruhodný zákon. Dal tehdy lidem právo jíst maso zvířat, ale zakázal jim požívat krev (1. Mojžíšova 9:4) Vysvětlil jim také důvod, když krev ztotožnil s duší neboli životem tvora. Později Bůh řekl: „Duše těla (neboli života) je… v krvi.“. Pro Stvořitele je krev posvátná. Představuje cenný dar života, jenž vlastní každá živá duše. Bůh se o tomto principu zmínil opakovaně. (3. Mojžíšova 3:17; 17:10, 11, 14; 5. Mojžíšova 12:15, 23) Krátce po vzniku křesťanství – asi před 2 000 lety – dostali následovníci Krista od Boha příkaz, aby „se zdržovali… krve“. Tento zákaz nebyl založen na zdravotních hlediscích, ale na svatosti krve. Někteří lidé sice tvrdí, že toto Bohem dané omezení se vztahuje pouze na jedení krve, ale význam slova „zdržovat se“ je vcelku jednoznačný. Když nám lékař řekne, že se máme zdržovat alkoholu, určitě si nebudeme myslet, že jej můžeme přijmout do žil. Bible také vysvětluje, proč je krev tak posvátná. Základem křesťanské naděje je totiž prolitá krev Ježíše Krista, protože představuje jeho lidský život, který dal ve prospěch lidstva. Je předpokladem pro odpuštění hříchů a pro naději na věčný život. Když se křesťan zdržuje krve, v podstatě tím dává najevo víru, že pouze prolitá krev Ježíše Krista, jej může opravdu vykoupit a zachránit mu život.

Adam a Eva byli dokonalí lide, kteří zhřešili proti Bohu. Na svět se dostala dokonalost lidí v podobě smrti, násilí, sobectví atd. Jeden z našich respondentů toto komentoval: Věřím, že Jehova Bůh dal jako výkupné za všechny lidi tohoto světa svého syna Ježíše 'pozemské jméno', původním jménem Archanděl Michael. Věřím, že Ježíš prolil za všechny lidi tohoto světa svoji krev a lidstvo dostalo novou naději žít jednou v ráji. Jehova obětoval z lásky k lidem svého syna, jelikož jen dokonalý člověk může nahradit původní dokonalost Adama a Evy. Z tohoto důvodu Svědci Jehovovi nepřijímají krev, je pro ně posvátná a znamená život. Proto se vyhýbáme násilí, válkám, nejíme potraviny, které obsahují čistou krev (krvavá tlačenka, zabijačková polévka, jelita, …), nepřijímáme krevní transfúze a plazmu, řekl Robert Henzl, respondent.

Obrázek ukazuje, jaká krev je pro Svědky přijatelná a jaké části jsou umožněny přijmout podle svého vlastního rozhodnutí.

Reforma v otázce krve

Existuje spojenectví Svědků Jehovových za reformu v otázce krve. Toto sdružení je podporováno Svědky po celém světě. Najdou se zde zdravotníci, spolupracovníci s Výbory pro styk s nemocnicemi, nebo ti, co v tomto postavení sloužili dříve, ale může se jednat i o zdravotní pracovníky, jejichž přátelé a příbuzní jsou Svědky. Toto sdružení se snaží dosáhnout změny, v podle nich mylné nauce, která by zachraňovala životy Svědků. Hlavním cílem je, aby se každý Svědek Jehovův mohl svobodně rozhodnout o typu léčby. V předchozích desítkách let většina Svědků Jehovových podporovala zákaz očkování a transplantace orgánů, za což mnozí zaplatili svým životem. Po přijetí „nového světla“ zaujímají Svědkové Jehovovi jiný postoj, který tato lékařská opatření povoluje.

Zdá se být nemožné uspokojivě vysvětlit, proč je porušením Božího zákona přijetí plazmy, destiček, červených nebo bílých krvinek, když zároveň Společnost Strážná věž povoluje používat jakékoliv jednotlivé frakce z nich. Tyto rozpory způsobily, že mnoho starších a členů z Nemocničních informačních výborů tiše rezignovalo. V průběhu let je trendem přijímat stále více a více produktů z krve. 15. června 2000 Strážná věž povolila použití hemoglobinu v podobě frakce z červených krvinek. Strážná věž v této době také prohlašuje, že neexistují žádné sankce vůči Svědkům Jehovovým, kteří přijmou krev a že mladiství u sebe nenosí kartičku „Závazný pokyn pro lékaře“, který zakazuje transfúzi krve.

Běžným argumentem Společnosti Strážná věž je, že povolené komponenty z krve jsou omezeny pouze na ty složky, které mohou během těhotenství přecházet mezi matkou a plodem přes placentární barieru. Na tomto základě mohou s dobrým svědomím Svědkové tyto frakce akceptovat. Úvaha spočívá v tom, že pokud Jehova Bůh umožnil, aby tyto složky krve přecházely od matky k dítěti, je takový závěr logický, protože Bůh nepřestupuje své vlastní zákony. Ačkoli úvaha snad vypadá rozumně, není tomu tak ve světle faktu prokázaného lékařskou vědou, že prakticky všechny složky krve prostupují skrze placentární barieru.

Je smrt lidí kvůli odmítnutí transfúze krve opravdu nezbytná? Na obálce jednoho z časopisů Probuďte se11) jsou fotografie 26 dětí do 17 let s titulkem: „Mladí, kteří dali Boha na první místo.“ Na další straně najdeme nadpis: „V minulosti zemřely tisíce mladých lidí proto, že daly Boha na první místo. To se děje samozřejmě i v dnešní době, jen se tyto tragické události odehrávají v nemocnicích a soudních síních a týkají se otázky krevní transfúze. Další článek má název: „Mladí lidé, kteří měli moc nad to, co je normální“ vypráví příběhy tří z těchto dětí, které zemřely kvůli odmítnutí léčby krví.

Postoj Svědků Jehovových ke zdravotnictví

Svědkové Jehovovi ve své nauce neodmítají léky a pomoc v podobě lékařského ani chirurgického ošetření, co ovšem odmítají, jsou transfúze krve. Důvod je spíše náboženský než zdravotní. Jak ve Starém, tak i v Novém zákoně je jasný příkaz, o zdržování se krve. Když jsme začaly na toto téma konverzovat s našimi respondentkami, jako první bylo v jejich zájmu vysvětlit nám, že fakt, že odmítají transfúze krve, není jakýsi bezdůvodný manévr, díky kterému chtějí před ostatními vypadat zajímavě. Zdůrazňovaly, že odmítání transfúze neznamená, že by chtěly snad riskovat své životy, či že jim na životě nezáleží, ba naopak. Svých životů si váží, a proto se snaží vyvarovat možným rizikům, která mohou člověka ohrožovat. Z tohoto důvodu podstupují preventivní prohlídky u lékaře, chovají se zodpovědně ať už dodržováním pravidel silničního provozu, či vyhýbáním se nebezpečným a adrenalinovým sportům. Snaží se dodržovat zdravý životní styl a samozřejmě neberou žádné návykové látky.

Svědkové Jehovovi dbají na to, aby jim byla vždy poskytnuta co nejkvalitnější lékařská péče, která je dostupná. Pokud u Svědků Jehovových nastanou lékařské problémy, věnují dosti času hledáním pro ně dostatečně kvalifikovaného a zkušeného lékaře, který se zabývá bezkrevní medicínou. Proto také neustále sledují pokroky v medicíně. Bezkrevní medicínu samozřejmě nemusí a také nevyužívají jen Svědkové Jehovovi. Díky této léčbě se pacienti vyhnou rizikům, která jsou přenášena krví. Což může zapříčinit pouhá lidská chyba, ale někdy i reakce imunitního systému, které jsou neočekávány.

Jak jsme již zmínily, Svědkové Jehovovi dbají na velmi kvalitní lékařský přístup, a proto také vznikla organizace zvaná Výbor pro styk s nemocnicemi. Což je celosvětová bezplatná služba pro zdravotníky, kteří pečují o pacienty z řad svědků Jehovových, která je k dispozici 24 hodin denně.

Co si představit pod pojmem bezkrevní medicína?

Svědkové Jehovovi intenzivně vyhledávají léčebné alternativy k transfúzi krve. Často se stávají skupinou nejlépe informovaných klientů, se kterými se lékař může setkat. Díky této náboženské skupině s vyvinulo, ale také zdokonalilo mnoho operačních postupů. Svědkové Jehovovi, kteří potřebovali operaci, nám ukázali směr a vyvinuli tlak na zlepšení v jednom z důležitých sektorů norského zdravotnictví, píše profesor Stein A. Evensen12) z norské Národní nemocnice. V dnešní době existuje více než 1 400 výborů pro styk s nemocnicemi. Profesor Luc Montagnier, který objevil virus AIDS, prohlásil: Rozvoj našich znalostí v této oblasti ukazuje, že krevní transfuze musí jednoho dne vymřít. Alternativy ke krevním transfuzím však již zachraňují životy.

Každý člen ze společnosti Svědků Jehovových má možnost vyhotovit si dokument pro lékařskou péči. Tento dokumentu nosí ve svém vlastním zájmu neustále u sebe. Je určený v případě bezvědomí pro zástupce dané osoby. Jestliže dojde k nešťastné události, kdy je lékaři předložen tento dokument, musí respektovat rozhodnutí které zakazuje krevní léčbu. Dokument je potvrzený u notáře a jsou na něm uvedeny alternativní léčby, které lékař může použít a které nesmí, což je také u každého Svědka odlišné. Alternativy jsou tedy dobrovolné a individuální. Seznam alternativ se rozděluje na postupy a přístroje. Někteří uznávají např. přístroj zvaný Cell Saver. Tento přístroj představuje vlastně prodloužený krevní oběh, kdy krev opustí tělo na malý okamžik a poté se přes přístroj vrací zpět do těla. Názory na Cell Saver se liší, někteří Svědkové Jehovovi tento přístroj odsuzují a neuznávají, protože krev už tělo opustila, tudíž nemůže být navrácena zpět. Další náhradou krve mohou také sloužit infuzní roztoky, což je vlastně látka, která doplní objem krve. Respondent Robert se vyjádřil:Osobně nepřijímám krev od jiného člověka, ani svoji vlastní, která již opustila moje tělo. Existují alternativy, které přijímám jako je Cell Saver, Hemodiluce, Dialýza - mimotělní krevní oběh, zařízení musí být však neustále spojeno s tělem. Přijímám všechny drobné krevní frakce kromě Hemoglobinu, preferuji frakce vyrobené synteticky. V Čechách je již hodně lékařů, kteří jsou ochotni operovat bez podání krevní transfúze a neshledávají v tom problém. Např. Krajská nemocnice KV, nemocnice Chomutov, Motol, Vojenská nemocnice Plzeň a další.

Dokument pro lékařskou péči

Krevní frakce a chirurgické postupy

Získávají se ze čtyř základních složek krve – červených krvinek, bílých krvinek, destiček a plazmy. Například červené krvinky obsahují bílkovinu zvanou hemoglobin. Produkty vyrobené z lidského nebo zvířecího hemoglobinu se používají k léčbě pacientů s akutní anémií, nebo při velkých ztrátách krve. Plazma, kterou z 90 % tvoří voda, obsahuje spoustu hormonů, anorganických solí, enzymů a živin, k nimž patří minerály a cukr. Obsahuje také srážlivé faktory, protilátky k boji s nemocemi a takové bílkoviny, jako je například albumin. Hrozí-li někomu určité onemocnění, mohou lékaři naordinovat injekce gamaglobulinu získaného z plazmy lidí, kteří si již proti této nemoci imunitu vytvořili. Bílé krvinky jsou zdrojem interforonů a interleukinů, které se používají k léčení některých virových infekcí a rakoviny.

Mohou křesťané podstoupit léčbu, při které se používají krevní frakce? Bible se k takovým podrobnostem nevyjadřuje, takže každý křesťan musí na základě svého svědomí udělat osobní rozhodnutí, za které před Bohem ponese odpovědnost. Někteří křesťané odmítají veškeré frakce a svůj názor zakládají na tom, že Boží Zákon a od Izraelitů požadoval, aby krev byla „vylita na zemskou půdu“ (5. Mojžísova 12:22 – 24) Jiní sice odmítají transfúzi krve nebo jejich základních složek, ale léčbu pomocí frakcí přijímají. Možná to zdůvodňují tak, že krevní frakce již nepředstavují život člověka nebo zvířete, kterému byla krev odebrána.

Když zvažujete, zda přijmete krevní frakce, mohli byste si položit následující otázku: Jsem si vědom toho, že odmítnutím veškerých krevních frakcí vlastně odmítám některé produkty používané k léčbě nemoci nebo ke zvýšení srážlivosti krve, aby se zastavilo krvácení? Dokázal bych lékaři vysvětlit, které krevní frakce odmítám a proč a které jsme naopak ochoten přijmou?

Chirurgické postupy

Patří k nim hemodiluce a sběr krve z rány. Při hemodiluci je krev odvedena z těla, nahrazena látkou na doplnění objemu a později vrácena do těla. Při sběru krve z rány se krev odsává přímo z operovaného místa nebo tělní dutiny, je vyčištěna nebo filtrována a pak je vrácena zpět. Tyto postupy může každý lékař provádět jinak, a proto by si měl křesťan zjistit, jak bude postupovat jeho lékař.

Když uvažujete o tom, které chirurgické postupy jsou pro vás přijatelné, zeptejte se sami sebe: Když bude krev z mého těla odvedena a krevní oběh bude možná na chvilku přerušen, dovolí mi svědomí, abych ji považoval stále za součást svého těla, takže není nutné, aby byla „vylita na zemskou půdu? (5. Mojžíšova 12:23, 24) Měl bych výčitky svědomí, kdyby při lékařském zákroku byla krev z mého těla odvedena, upravena a vrácena zpět? Uvědomuji si, že když odmítám všechny lékařské postupy, při nichž se používá má vlastní krev, odmítám zároveň krevní testy, hemodialýzu nebo mimotělní krevní oběh?

Křesťan se musí sám rozhodnout, s jakými postupy při chirurgickém zákroku bude souhlasit. Totéž platí o lékařských vyšetřeních a terapiích, při kterých se odebere malé množství krve, možná se nějakým způsobem upraví a vrátí zpět do těla. Také krev je z Božího hlediska svatá. Bůh říká, že v krvi je duše neboli život. Jíst krev je tedy špatné. Také je špatné jíst maso zvířete, které nebylo dostatečně zbaveno krve. Nemělo by se jíst zardoušené zvíře nebo zvíře, které zahyne v pasti. Probodnuté nebo zastřelené zvíře musí být rychle zbaveno krve a pak je možné je jíst. (1. Mojžíšova 9:3, 4; 3. Mojžíšova 17:13, 14; Skutky 15:28, 6.)

Je špatné přijmout transfúzi krve?

Velice nás zajímalo, co se stane, pokud Svědek Jehovův podá souhlas s transfúzí krve. Znamená to vyloučení z náboženské společnosti? Na moha webových stránkách jsme se dočetly, že jednoznačně ano. Avšak v interview nám bylo vysvětleno, že tomu tak být nemusí. Pokud je člověk rozrušený, jedná v krizových situacích nepatřičně. Ne každý psychicky zvládne unést riziko spojené se zákazem přijetí transfúze krve, když se nachází v dané situaci, kdy jeho život může každou minutu skončit. Proto je na prvním místě vždy postoj, který zaujímá Svědek Jehovův a až na druhém místě čin. Může podat racionální vysvětlení jeho jednání ve strachu a potvrdit, že podruhé by se zachoval jinak. V tom případě nemusí být Svědek Jehovův vykázán ze společnosti. Samozřejmě pokud fakt, že jedinec příjmul transfúzi krve změní jeho názor a je si jist, že podruhé by se zachoval totožně, nesmí již dále setrvávat mezi Svědky Jehovovými.

Nezapomeňte, že Jehova vyžaduje, abychom se zdržoval krve. To znamená, že nesmíme žádným způsobem přijímat do těla krev jiných lidí ani vlastní krev, která byla uskladněna. Praví křesťané tedy transfúzi nepřijmou. Přijmou jiné druhy léčby, například transfúzi bezkrevných produktů. Chtějí žít, ale nebudou se snažit zachránit život porušováním Božích zákonů. (Matouš 16:25) Všichni lidé mají stejný zdroj života – krev. Je v ní životní síla každé lidské bytosti bez ohledu na barvu pleti, rasu nebo náboženství komentuje předseda Valného shromáždění Organizace spojených národů. Na tomto výroku je něco pravdy. Krev je pro lidský život nezbytná. Je to velmi cenná tekutina. Pokládáme však za bezpečné a moudré, aby lidé tuto tekutinu používali pro lékařské účely?

Poznaly jsme, že v celosvětovém měřítku jsou normy v této oblasti značně nesourodé a že léčba pomocí krve je spojena s větším rizikem, než se mnozí lidé domnívají. Navíc postoje lékařů k transfúzím se značně liší, což souvisí s jejich vzděláním, odbornými schopnostmi a osobními názory. Mnozí z nich jsou v tomto směru mimořádně opatrní. Značný počet odborníků dává přednost léčebným metodám bez krve. A další lékaři se k nim připojují.

Jak se staví k tomuto postoji ke krvi Rusko?

V Rusku se nachází kolem 170 tisíc členů náboženské společnosti Svědkové Jehovovi. Ruský nejvyšší soud pozastavil činnost Svědkům Jehovovým. Tento čin byl zdůvodněn tím, že byl opakovaně porušován zákon o extremismu, kam patří i odmítání darovat krev. I přes doporučení lékařů Svědci Jehovovi opakovaně odmítají poskytnout krev k transfúzi, protože Svědci věří, že transfúzi jim zakazuje bible.

Jeden z naších respondentů, Robert Henzl, podává vlastní názor na nynější situaci v Rusku. Mají zákon, nový zákon, který je směřován proti terorismu u extremismu. Tento paragraf byl uplatněn i na naší organizaci. Jeden z největších odpůrců naší organizace je pravoslavná církev, která má v této zemi velkou moc a prorůstá i do politiky. Naše organizace byla zakázána, byly ji odebrány veškeré movitosti, které propadly státu, byla uzavřena i vedoucí pobočka v Rusku. Nesmí se sloužit, tak, jak to známe v ČR, to vše pod pohrůžkou trestu odnětí svobody. Proti tomuto postoji nejvyššího soudu v Rusku protestovali politici USA, například Donald Trump, němečtí a francouzští politici se vyjádřili, že je to potlačování náboženské svobody. Další jednání bude v červenci. Paradoxem je, že prezident Putin, který stojí též proti SJ, nedávno vyznamenal rodinu Svědků za vzornou výchovu osmi dětí a tudíž i přínos pro společnost.

Náboženská společnost Svědkové Jehovovi dostala několik oficiálních varování ohledně zastavení činnosti. Dne 4. května 2017 zaslalo státní zastupitelství předsedovi krymské místní náboženské společnosti varování, v němž upozorňovalo o možném zahájení správního a trestního řízení, v případě pokračování náboženských setkáních. Krymská náboženská organizace nabyla jediná, která toto varování obdržela. Nejvyšší soud rozhodl, že Svědkové Jehovovi již nemají právo scházet se k uctívání Boha. Od té doby policie zasáhla na několika dalších setkání, z nichž některá byla i v soukromých prostorách. Naše respondentka Dana komentovala situaci v Rusku: Ruské vládní složky označily SJ jako extremisty. Proč, nerozumím tomu. Nějaké politické cíle? Nevím.

25. května 2017 byla provedena razie v Orjolu na náboženském setkání Svědků Jehovových, kde byl dokonce zatčený dánský občan, který působil jako sborový starší. Muži dokonce hrozí až 10 let vězení, za to, že se věnoval extremistické činnosti. Hluboce mě znepokojuje fakt, že pokojná činnost Svědků Jehovových je v Rusku bezdůvodně označovaná za protizákonnou. … Vybízím ruské státní orgány, aby v souladu se svými povinnostmi vyplývajícími z mezinárodních norem v oblasti lidských práv a ze závazků vůči OBSE [Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě] zajistily jednotlivcům, kteří patří ke Svědkům Jehovovým, že bude prosazováno jejich právo na svobodu náboženství a vyznání, na svobodu názoru a projevu a na svobodu pokojně se shromažďovat a sdružovat, řekl Michael Georg Link 13), který působí jako ředitel Kanceláře OBSE pro demokratické instituce a lidská práva. U totožné online publikace komentuje situaci Philip Brumley: Nikdo nepředložil jakýkoli důkaz, který by byť vzdáleně spojoval Svědky Jehovovy s extremismem. Údajná hrozba, kterou pro společnost představují, je naprosto nesrovnatelná s tím, co všechno už vytrpěli. Rusko musí přehodnotit svůj postup proti Svědkům Jehovovým, aby byl v souladu s ústavou a mezinárodními dohodami, které zaručují náboženskou svobodu.

Svědkové Jehovovi se potýkají s útoky a silnou diskriminací ze strany spoluobčanů. Jsou zamítány žádosti o civilní služby, s problémy se potýkají i děti Svědků ve školách, dokonce byl i vypálen dům, kde žila rodina vyznávající tuto náboženskou společnost. Jsou vypalovány i prostory sloužící k uctívání Boha, tedy sály Království. Svědkové Jehovovi jsou propouštěni ze zaměstnání, protože patří k extremistickému náboženství. Dokonce policisté prohlásili, že je nezákonné být členem zakázaného náboženství, a přirovnali Svědky Jehovovi k teroristům Islámského státu.

Svědkové Jehovovi se odvolali proti rozhodnutí Nejvyššího soudu a žádají o úplné zrušení rozsudku. Projednání odvolání SJ proběhne 17. července 2017. Svědkové po celém světě doufají, že odvolací senát Nejvyššího soudu uzná, že rozsudek je nespravedlivý, a zruší ho. Zastane se tak náboženské svobody a napomůže bezpečí Svědků Jehovových v Rusku.

Závěr

Závěrem je třeba odpovědět na otázky, které jsme si položili na začátku práce. Jaký je postoj Svědků Jehovových ke krvi? Toto náboženské hnutí považuje krev za něco posvátného. Považuje jej za artikl, který žádný člen tohoto uskupení nemůže konzumovat, manipulovat s ním či ho nedej bože přijímat. Svědkové Jehovovi mají jasně strukturovaná pravidla a metodiku chování. Ačkoliv se zajímají o medicínský pokrok a lékařské záznamy nosí stále při sobě, příjetí krve, až na odůvodnitelné výjimky, je krokem vedoucím k zavrhnutí v rámci náboženského směru, který tito lidé vyznávají.

Jak jsme již naznačili, krev má posvátný význam. Význam vycházející z Bible, která jasně definuje, že krev nepatří do lidského přijímání. Naopak krev náleží matičce zemi, do které se má vsáknout. S ohledem na tento aspekt bychom měli manipulovat se zvířecím masem, tj. očistit jej od krve a konzumovat pouze čistou masovou složku.

Bezkrevní medicína je medicínská disciplína, která de facto řeší problém s přijetím krve. Ač jsme v této práci informovali o tom, že přijetí transfúze může v kritické situaci, následné omluvě a přísaze neopakování „pochybení“ jedinci být odpuštěno, bezkrevní medicína je v podstatě jediným řešením pro Svědky Jehovovi. Krevní plazma se totiž dá nahradit jinými složkami, které splňují podobná kritéria. Již dnes jsou v České republice lékařská zařízení, která toto medicínské odvětví uznávají, podporují a aplikují. Bezkrevní medicína není jen vysvobození pro nábožensky založené, nýbrž i pro běžné občany. Snižuje se totiž riziko lidského pochybení, kdy při aplikaci nakaženého vzorku může dojít k šíření nemocí.

Pohled Ruska na jiná náboženství než je Pravoslavná církev se velmi radikalizuje a Svědkové Jehovovi jsou dost možná první náboženský směr, který v této zemi je judikaturně zakázán. Členové tohoto náboženského směru, tak musí tvrdě a ve většině případů tajně bojovat za své názory, své smýšlení. Jak je již v Rusku zvykem, nepomohla ani podpora ostatních světových velmocí. Je to jen důkaz, že ruský systém absolutně neobsahuje základní prvky demokratického řízení.

Seznam použité literatury

Knižní publikace

ENGELHART, Vojtěch. Kdo jsou svědci Jehovovi?. Matice cyrilometodějská. 1992.

DOHNAL, Petr a kolektiv. Život je svatý. Luboš Marek – 3K. 2012.

Odborné publikace

M. BODNARUK, Zenon, Colin J. WONG a Mervyn J. THOMAS. Meeting the clinical challenge of care for Jehovah’s Witnesses. Transfusion medicine rewievs [online]. 2004, (18) [cit. 2017-06-16]. Dostupné z: http://www.tmreviews.com/article/S0887-7963(03)00088-9/fulltext

EL AZAB, VRAKKING a VERHAGE. Safety of cardiac surgery without blood transfusion: a retrospective study in Jehovah's Witness patients. Anaesthesia; Oxford [online]. Oxford: Blackwell Publishing, 2010, s. 348-352 [cit. 2017-09-04]. ISBN 00032409. Dostupné z databáze ProQuest

Online publikace

Strážná věž: Otázky čtenářů. Jw.org: Strážná věž [online]., s. 30 - 31 [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: https://wol.jw.org/cs/wol/d/r29/lp-b/2000767#h=1:0-19:0

Jak bezpečné jsou krevní transfúze. Watch Tower Bible Tract Society of Pennsylvania. [online]. 2017 [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: https://www.jw.org/cs/publikace/knihy/krev/Jak-bezpe%C4%8Dn%C3%A9-jsou-krevn%C3%AD-transf%C3%BAze/

Kvalitní alternativy k transfúzím: Chirurgie ano - ale bez tranfúzí. Jw.org: Svědkové Jehovovi [online]. [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: https://www.jw.org/cs/publikace/knihy/krev/Kvalitn%C3%AD-alternativy-k-transf%C3%BAz%C3%ADm/

Nešpor, Zdeněk, Vojtíšek Zdeněk a Altová Blanka. Encyklopedie menších křesťanských církví v České republice. [online]. Copyright © Univerzita Karlova v Praze, 2016. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=vMPcDAAAQBAJ&pg=PA471&dq=vydavatelská%20činnost%20svědků%20jehovových&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwii1sTO2sDUAhXBwxQKHd1CB4IQ6AEIIjAA#v=onepage&q=vydavatelsk%C3%A1%20%C4%8Dinnost%20sv%C4%9Bdk%C5%AF%20jehovov%C3%BDch&f=false

REMEŠ, Prokop. Historie svědků Jehovových u nás. In: Společnost pro hagioterapii a pastorační medicínu [online]. [cit. 2017-06-30]. Dostupné z: http://www.hagioterapie.cz/?p=431

Dingir [online]. Dingir, 2005, (3) [cit. 2017-06-30]. Dostupné z: http://www.dingir.cz/archiv/Dingir305.pdf

Probuďte se: Mladí, kteří dali Boha na první místo. Probuďte se. 25. května 1994.

Probuďte se!: Rostoucí poptávka po bezkrevní medicíně. [online]. 2000, s. 7-8 [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: https://wol.jw.org/cs/wol/d/r29/lp-b/102000003#h=4

Svědkové Jehovovi: Rozhodnutí ruského Nejvyššího soudu má pro SJ negativní důsledky. [online]. Rusko, 2017 [cit. 2017-06-29]. ISSN jw.org. Dostupné z: https://www.jw.org/cs/zpravy/pravni-oblast/podle-zemi/rusko/rozhodnuti-nejvyssiho-soudu-negativni-dusledky-svedkove-jehovovi/




Počet shlédnutí: 329

1)
ENGELHART, Vojtěch. Kdo jsou Svědci Jehovovi?. Matice cyrilometodějská, 1992.
2)
Dohnal, Petr. Život je svatý: Svědkové Jehovovi a otázka krve. Brno: L. Marek, 2006. ISBN 80-86263-86-X
3)
M. BODNARUK, Zenon, Colin J. WONG a Mervyn J. THOMAS. Meeting the clinical challenge of care for Jehovah’s Witnesses. Transfusion medicine rewievs [online]. 2004, (18) [cit. 2017-06-16]. Dostupné z: http://www.tmreviews.com/article/S0887-7963(03)00088-9/fulltext
4)
EL AZAB, VRAKKING a VERHAGE. Safety of cardiac surgery without blood transfusion: a retrospective study in Jehovah's Witness patients. Anaesthesia; Oxford [online]. Oxford: Blackwell Publishing, 2010, s. 348-352 [cit. 2017-09-04]. ISBN 00032409.
5)
Strážná věž: Otázky čtenářů. Jw.org: Strážná věž [online]. , 30 - 31 [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: https://wol.jw.org/cs/wol/d/r29/lp-b/2000767#h=1:0-19:0,
6)
Jak bezpečné jsou krevní transfúze. Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania. [online]. 2017 [cit. 2017-06-15]. Dostupné z: https://www.jw.org/cs/publikace/knihy/krev/Jak-bezpe%C4%8Dn%C3%A9-jsou-krevn%C3%AD-transf%C3%BAze/
7)
Kvalitní alternativy k transfúzím: Chirurgie ano - ale bez tranfúzí. Jw.org: Svědkové Jehovovi [online]. [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: https://www.jw.org/cs/publikace/knihy/krev/Kvalitn%C3%AD-alternativy-k-transf%C3%BAz%C3%ADm/
8)
Nešpor, Zdeněk, Vojtíšek Zdeněk a Altová Blanka. Encyklopedie menších křesťanských církví v České republice. [online]. Copyright © Univerzita Karlova v Praze, 2016. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=vMPcDAAAQBAJ&pg=PA471&dq=vydavatelská%20činnost%20svědků%20jehovových&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwii1sTO2sDUAhXBwxQKHd1CB4IQ6AEIIjAA#v=onepage&q=vydavatelsk%C3%A1%20%C4%8Dinnost%20sv%C4%9Bdk%C5%AF%20jehovov%C3%BDch&f=false
9)
REMEŠ, Prokop. Historie svědků Jehovových u nás. In: Společnost pro hagioterapii a pastorační medicínu [online]. [cit. 2017-06-30]. Dostupné z: http://www.hagioterapie.cz/?p=431
10)
Dingir [online]. Dingir, 2005, (3) [cit. 2017-06-30]. Dostupné z: http://www.dingir.cz/archiv/Dingir305.pdf
11)
Probuďte se: Mladí, kteří dali Boha na první místo. Probuďte se. 25. května 1994.
12)
Probuďte se!: Rostoucí poptávka po bezkrevní medicíně. [online]. 2000, 7-8 [cit. 2017-06-26]. Dostupné z: https://wol.jw.org/cs/wol/d/r29/lp-b/102000003#h=4
13)
Svědkové Jehovovi: Rozhodnutí ruského Nejvyššího soudu má pro SJ negativní důsledky [online]. Rusko, 2017 [cit. 2017-06-29]. ISSN jw.org. Dostupné z: https://www.jw.org/cs/zpravy/pravni-oblast/podle-zemi/rusko/rozhodnuti-nejvyssiho-soudu-negativni-dusledky-svedkove-jehovovi/
2017/svedkove_jehovovi.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:32) (upraveno mimo DokuWiki)