Uživatelské nástroje
Amharské těžkosti
Pavel Mikeš1)
O amharštině je mezi cizinci všeobecně a oprávněně rozšířen názor, že je neobyčejně obtížná. Generace studentů, kteří poznali na filozofické fakultě UK jak svahilštinu, tak amharštinu, považovali amharštinu vždy za obtížnější. Bylo tomu tak bez ohledu na skutečnost, že svahilština má více než 10 jmenných rodů a z pohledu češtiny složité vyjadřování shody mezi podstatným jménem a slovesem. Na tomto malém prostoru není možné probrat všechny složitosti amharštiny, proto se pozornost soustředí na několik problémů ze slovní zásoby, tvarosloví a větné stavby.
Slovní zásoba
Pokud jde o slovní zásobu, nikoho nepřekvapuje, že dva jazyky, které si nejsou pravděpodobně příbuzné a které nežijí v přímém doteku, mají naprosto různá slova pro stejnou věc, pojem atd. Ještě větší potíž je způsobena tím, že významová pole amharských a českých slov se často nekryjí. Často je význam amharského slova přesněji vymezen a k jeho překladu slova je potřeba použít několika slov v češtině.
Např.:
- amäššä - přijít pozdě večer, strávit večer (pozn. 1)
- anqaqqa - sušit u ohně
- kärrämä - strávit (někde, nějak) období dešťů
- läqaqqämä - hodně sbírat
- laqqäqä - propustit dlužníka poté, co se jeho ručitel zaručí, že dluh zaplatí
- säbbäqä - rozdělávat oheň třením
Amharština má oproti češtině málo příslovcí. Hledáme-li ve slovníku běžná příslovce jako pozdě, brzo, nikdy, rád a mnohá další, nenajdeme většinou jednoznačný český ekvivalent Česká příslovce jsou v amharštině často překládána slovesy nebo podstatným jménem s předložkou. Pokud jsou překládána slovesem, je to většinou přechodníkem. Přechodník se ale v amharštině na rozdíl od češtiny mění podle osob (kterých je v amharštině 10) a různé slovesné vzory tvoří různě přechodníky, což ztěžuje jak studium, tak plynulou konverzaci. Následující příklady ukazují, jak se vyjadřuje slovo „pozdě“:
Např.:
| Zägejj∈∈če mättahu. | Přišel jsem pozdě. |
| Zäg∈jj∈täš mättaš. | Přišla jsi pozdě. |
| Zäg∈jj∈tän mättan. | Přišli jsme pozdě. |
atd.
kde:
- mättahu, mättaš, mättan jsou různé tvary minulého času slovesa přijít;
- zäg∈jj∈če, zäg∈jj∈če, zäg∈jjtän jsou přechodníky slovesa zägäjjä „mít zpoždění“
Jiným způsobem vyjádření českých příslovcí je v amharštině kombinace dvou sloves.
Např. spojení přechodníku významového slovesa a záporného přítomného času slovesa awwäqä (jehož běžný význam je „znát“) vyjadřuje české „nikdy“ v minulosti. Obě slovesa jak přechod nik, tak záporný přítomný čas se mění podle osoby.
| Př.: | J∈hn tärät säm∈čče alawq∈m. |
| doslova: | Tato pohádka já-slyšíc neznám. |
| česky: | Tuto pohádku jsem nikdy neslyšel. |
| Př.: | J∈hn tärät sämto ajawq∈m. |
| doslova: | Tato pohádka on-slyšíc nezná. |
| česky | Tuto pohádku nikdy neslyšel. |
| Př.: | J∈hn tärät sämtän annawq∈m. |
| doslova: | Tato pohádka my-slyšíc neznáme. |
| česky | Tuto pohádku jsme nikdy neslyšeli |
Nebo kombinace záporného přítomného času významového slovesa se spojkou „se“ a záporného přítomného času slovesa qärrä (jeho hlavní význam je „zůstat“) slouží k vyjädření českého příslovce „určitě“.
| Př.: | Sajmäta ajqar∈m. |
| doslova: | Když nepřichází, nezůstává. |
| česky: | Určitě přijde. |
| Př.: | Sann∈mäta ann∈qär∈m. |
| doslova: | Když nepřicházíme, nezůstáváme. |
| česky: | Určitě přijdeme. |
Takových kombinací dvou sloves, které slouží k vyjádření příslovcí, je v amharštině velmi mnoho. Jejich obtížnost spočívá v tom, že se obvykle časují obě slovesa jak významové, tak sloveso, které jeho význam modifikuje. Vzhledem k obrovskému počtu slovesných vzorů (viz níže) trvá velmi dlouho, než může student překládat celkem jednoduché věty s příslovci.
Většina amharistů se shoduje na tom, že obtížnost amharštiny je dána především dvěma příčinami: neobyčejně složitým tvaroslovím a pro Čechy a Evropany vůbec nezvyklou větnou stavbou.
Tvarosloví
Zatímco tvarosloví amharského podstatného jména je poměrně jednoduché, působí sloveso studentům značné potíže. Amharština má cca 180 slovesných vzorů. Od každého z těchto vzorů je třeba se naučit 7 tvarů (minulý čas, přítomný čas, rozkazovací způsob, přací způsob, přechodník, činitelské jméno a infinitiv). (Pozn.2) Vynásobíme-li 180 sedmi, dostáváme 1.260 různých tvarů, které by měl student amharštiny zvládnout, aby hovořil plynně a bezchybně. V následující tabulce uvádím jeden slovesný vzor a sedm tvarů: minulý čas, přítomný čas, rozkazovací způsob, přací způsob, přechodník, činitelské jméno a neurčitý způsob.
Tabulka vzoru „säbbärä“ - rozbít
| minutý čas (2) | säbbäre | rozbil |
| přítomný čas | j∈säbral | on rozbíjí |
| rozkazovací způsob | s∈bär | rozbij |
| přací způsob | j∈sbär | ať rozbije |
| přechodník | säbro | on rozbíjejíc |
| činitel | säbari | ten, kdo rozbíjí, rozbíječ |
| infinitiv | mäsbar | rozbít |
Takových slovesných vzorů je v amharštině cca 180.
Další problematickou oblastí je systém osob, kterých je deset.
Na rozdíl od češtiny rozlišuje amharština mužský a ženský rod ve 2. a ve 3. osobě jednotného čísla ve všech časech a způsobech.
Např.:
| Jde. (on) | j∈hedal |
| Jde. (ona) | t∈tedalläč |
| Jdeš. (řečeno k muži) | t∈hedalläh |
| Jdeš. (řečeno k ženě) | t∈hedžalläš |
Rozkazovací způsob:
| Jdi! (řečeno k muži) | hid! |
| Jdi! (řečeno k ženě) | hidž! |
Amharština vyká 3. osobou množného čísla.
Např.: J∈hedallu. může znamenat Oni jdou. nebo Vy jdete.
Kromě toho zná amharština navíc ještě jednu osobu - zdvořilostní tvar pro případ, kdy hovoříme o důležitém člověku. Jakési zdvořilostní On.
Např.: N∈gusu tättu. Král se napil. (tättu je zdvořilostní tvar)
ale Wotatu tätta. Mladík se napil.
Tvarosloví amharského slovesa, které je samo o sobě dost složité, je dále komplikováno tím, že se přímo k slovesnému kmeni připojují spojky, vztažná a předmětná zájmena, záporné částice a některé předložky. Následující příklady jsou vybrány z poměrně jednoduché četby pro děti.
1. Př.
| Alasbällahubb∈h∈m. | Nedovolil jsem, aby ti to snědli |
kde:
| asbälla | nechat jíst |
| hu | já |
| al | na začátku slova ve spojení s ∈m na konci slova vyjadřuje zápor |
| ∈h | tobě |
| bb | proti |
2. Př.
| Bämmalajäw gonu … | Na té straně, kterou nevidím. |
kde:
| bä | předložka na |
| mm | která |
| al | záporná částice |
| aj | vidět |
| äw | ten, ta |
| gon | strana, bok |
(Všechny příklady jsou z pohádky „Člověk, který měl rád pravdu“.)
Zatímco při četbě má student dost času uvedené příklady luštit a rozeznat jejich jednotlivé části, v normálním hovoru to bývá někdy velmi obtížné. Mimo jiné i proto, že významové sloveso se skrývá pod nánosem zájmen, předložek a spojek a jeho tvar se někdy liší od slovníkového tvaru, který se student naučil.
Větná stavba
Amharské věty působí potíže svou délkou i nezvyklým slovosledem. Často jedna amharská věta odpovídá celému odstavci v češtině. Vedlejší věty se kupí před větou hlavní, která se většinou nachází až na konci souvětí. Sloveso věty hlavní, tzn. rozhodující sloveso pro porozumění, je obvykle posledním slovem souvětí. Další amharskou specifikou je časté užívání přímé řeči tam, kde evropské jazyky používají běžnou vedlejší větu s řečí nepřímou.
| Př.: | Tolo wädä agäračč∈n ∈nn∈mmälläsallän jämm∈l täsfa s∈lä näbbärän |
| Doslova: | Rychle do země naší my se vrátíme říkající naději protože jsme měli… |
| Překlad: | Protože jsme doufali, že se brzo vrátíme do naší země… |
(Příklad z vlastního životopisu císaře Hajlä S∈llaseho, cit podle ULLENDORFF, E.: Studia aethiopica et semitica, Stuttgart 1987, s. 169.)
| Př. | ∈rsu g∈n tälla jälläňň∈m b∈läh täfätäm b∈lačč∈hu asfättämačč∈huňň ahun beten gorguračč∈hu b∈tatu ∈nnasr∈hallän kalaččč∈hu ∈säruňň ∈ndži m∈n adärgallähu alä. |
| Doslova: | On ale tella nemám ty říkajíc přísahej vy říkajíc nechali jste mne přísahat nyní dům můj prolézajíce když jste nic nenašli uvězníme tě jestliže říkáte uvězněte mne nuže co nadělám řekl. |
| Překlad: | On řekl: Nechali jste mne přísahat, že nemám tellu. Jestliže nyní, když jste po prohledání mého domu nic nenašli, zase říkáte, že mne stejně uvězníte, tak mne tedy uvězněte. Co nadělám. |
(Uvedený příklad je z pohádky „Rolník a vojáci“.)
Obtížností amharštiny je bohužel (nebo bohudík?) mnohem více. Možná jsou to právě ony, které dodávají amharštině kouzlo, jemuž už podlehlo tolik etiopistů.
Poznámky
(1) Výslovnost hlásek je podobná jako stejných hlásek v češtině s následujícími výjimkami:
∈ je neurčitá samohláska vyslovovaná jako např. konec anglických slov writer, reader,
ä v amharské abecedě první samohláska vyslovovaná přibližně jako tvrdé ruské „e“ nebo samohláska v anglickém citoslovci „uh“;
q, t, č, s, p jsou ejektivní k, t, č, s, p. Vyslovovány jsou tak, že se hlasivky uzavřou a k výslovnosti uvedených souhlásek se použije pouze vzduch, který zbyl nad hlasivkami.
(2) Minulý čas, přítomný čas atd. jsou pouze přibližné české ekvivalenty. Např. amharský „přítomný čas“ ne vždy odpovídá českému přítomnému času. Často vyjadřuje budoucí čas a v závislosti na spojce někdy dokonce minulý čas.
Počet shlédnutí: 110