Evropa

17. 10. 2024 / 24. 10. 2024

Úkol pro seminář – Viditelné a neviditelné hranice v Evropě

1. Soutěžní část: Rozdělíte se do tří skupin a vaším úkolem bude připravit 5–7 otázek na téma viditelné a neviditelné hranice v Evropě. Tyto otázky by se měly týkat geografických, politických, kulturních, jazykových, náboženských nebo hospodářských hranic. Po přípravě otázek začne ostrá soutěž.

Prostor pro otázky 24. 10. 2024

Prostor pro otázky 17. 10. 2024

Otázky mohou zahrnovat různé formy, například více možností, faktické otázky nebo otázky vyžadující příklad viditelné či neviditelné hranice. Po soutěži budou odpovědi vyhodnoceny a body přiděleny podle správnosti.

2. Statistická část: Ve druhé části semináře se zaměříte na analýzu dat a statistiku. Vaším úkolem bude rychle najít relevantní statistiky týkající se různých typů hranic v Evropě. Každá skupina bude mít konkrétní téma (pokud vás napadne něco lepšího, tak se tomu nebráním):

Pro vyhledávání dat můžete použít například následující zdroje:

Eurostat – data o ekonomice, jazycích a náboženství v rámci EU.
CIA World Factbook – procentuální zastoupení jazyků a náboženství v jednotlivých zemích.
Pew Research Center – detailní statistiky o náboženském složení.
Joshua Project – detailní statistiky o náboženském složení.
Ethnologue – statistiky o jazycích po celém světě.
UNESCO a OSN – informace o jazykových menšinách.
FAO (Food and Agriculture Organization) / FAOSTAT – zemědělské statistiky týkající se produkce potravin, zemědělských ploch a dalších klíčových ukazatelů v evropských zemích (např. srovnání produkce plodin mezi EU a nečlenskými státy).

Co třeba kvantifikovat:

Jazyky: Počet mluvčích konkrétního jazyka v různých zemích, jazyková různorodost, oficiální jazyky a jazykové menšiny.
Náboženství: Procentuální zastoupení jednotlivých náboženství v evropských zemích, náboženská různorodost a rozdíly mezi regiony.
Zemědělství: Produkce klíčových plodin, velikost zemědělské půdy, srovnání produkce mezi státy EU a nečlenskými státy (data z FAO).

Je třeba: rychlé zpracování dat a rychlá příprava rychlé prezentace (cca 5 minut), kde představíte, co jste zjistili. Prezentace může zahrnovat grafy, tabulky, mapy a stručné ústní shrnutí.

Hranice Evropy v jídle:

https://www.visualcapitalist.com/cp/mapped-meat-consumption-by-country-and-type/

Hranice v jazyce, náboženství, klimatu, ekonomice, kultuře…

Evropské rekordy

Včetně ostrovů

Nejsevernější bod. Mys Fligely, Rudolfův ostrov, Země Františka Josefa, Rusko (81° 48′ 24″ s. š.) (Země Františka Josefa se nachází poblíž špatně definované hranice mezi Evropou a Asií; pokud ji nepovažujeme za součást Evropy, pak nejsevernější bod leží na ostrově Rossøya, Špicberky, Norsko (81° s. š.).
Nejjižnější bod. Mys Trypiti na ostrově Gavdos v Řecku (34° 48′ 02″ s. š.) je nejméně jednoznačným nejjižnějším bodem Evropy.
Nejzápadnější bod. Ostrov Monchique na Azorských ostrovech v Portugalsku (31° 16′ 30″ z. d.) (pokud je považován za součást Evropy, ačkoli leží na Severoamerické desce). Pokud ne, pak sopka Capelinhos, ostrov Faial, Azorské ostrovy, Portugalsko (28° 50′ 00″ z. d.), nejzápadnější bod euroasijské desky nad hladinou moře.
Nejvýchodnější bod. Flissingský mys (69° 02′ v. d.), Severní ostrov, Nová země, Rusko.

Pevninská Evropa

Nejsevernější bod. Mys Nordkinn (Kinnarodden), Norsko (71°08′02″N 27°39′00″E)
Nejjižnější bod. Punta de Tarifa, Španělsko (36° 00′ 15″ s. š.)
Nejzápadnější bod. Cabo da Roca, Portugalsko (9°29'56,44 Z)
Nejvýchodnější bod. Nejvýchodnější bod závisí na různých definicích východní hranice Evropy. Při použití nejběžnější definice východní hranice Evropy (rozvodí Uralu) leží nejvýchodnější bod rozvodí Uralu (a tedy i pevninské Evropy) na nepojmenovaném 545 metrů vysokém vrcholu na 68°18′37″ s. š. 66°37′05″ v. d., jak je znázorněno na různých podrobných mapách, například na mapách sovětského generálního štábu, a jak je zobrazeno na Google Earth/Maps. Tento vrchol leží 17 km severovýchodně od 875 metrů vysokého vrcholu Gora Anoraga a 60 km jihozápadně od Ostrova Ledijev (ostrov) v arktických vodách jižně od Karského moře.

Nadmořská výška

Nejvyšší bod. Nejvyšší bod závisí na definici Evropy:

Nejčastějším vymezením hranice mezi Evropou a Asií je rozvodí Kavkazských hor. Podle ní je nejvyšším bodem hora Elbrus v Rusku (5 642 m n. m.), která leží 11 km na evropské straně rozvodí Kavkazu.
Pokud se vyloučí pohoří Kavkaz, je nejvyšším bodem Mont Blanc na hranici mezi Francií a Itálií (4 810 m n. m.).

Nejnižší bod (přírodní, s otevřenou oblohou).

Břeh Kaspického moře v Rusku (28 metrů pod hladinou moře).
Nejnižší bod (přírodní, pod mořskou hladinou). Hlubina Calypso, Jónské moře, Řecko (5 267 metrů pod hladinou moře).
Nejnižší bod (přírodní, pod hladinou). V závislosti na definici Evropy:
- buď jeskyně Krubera, Abcházie, Gruzie (2196 metrů pod hladinou) (také nejhlubší jeskyně na světě)
- nebo Lamprechtsofen, Rakousko (1632 metrů pod hladinou).
Nejnižší bod (umělý, s otevřenou oblohou). Povrchový důl Hambach (povrchový důl), Německo (293 metrů pod hladinou moře). Také nejhlubší místo světa.
Nejnižší bod (umělý, pod zemí). Superhluboký vrt Kola, Rusko (12 262 metrů pod povrchem). Také nejhlubší umělý bod na Zemi.