Seminář: čtvrtek JIH168, 13-14:30, přednáška: čtvrtek PEF EIV, 16:30-18
Vyučující: Petr Kokaisl

Výsledky testíků (1-6) ZDE

Školní výlet do Bulharska

19. 12. od 16:30 do 18:00 v PEF EIV (kde je normálně naše přednáška)

Evropa na talíři – obrázky + recepty

Co kdo chystá:

1. Němcová Aneta (Tiramisu)
2. Vacíková Lucie (Sacher dort)
3. Tesaříková (štrůdl)
4. Drábová (vošouch)
5. Tuikov (өчпочмак, česky: trojúhelník)
6. Záhorcová (quiche)
7. Medková (Pasteis de nata)
8. Ševelová (Kanellbular - skořicové šneky)
9. Tupá (Escargots feuilletés - slané šneky)
10. Kukhareva (Kuťa)
11. Pechar (čokoládová rolada)
12. Knittlová (torta di pane)
13. Haspeklová (Joulutorttu)
14. Škabroudová (Chokladbollar)
15. Zamorenova (Dolma)
16. Breburda (Churros)
17. Šebková (Tortilla de Patatas)
18. Smékalová (řecké olivy, olivová pasta s pitou a hummus)
19. Vargová (Syrnyky)
20. Dvořáková (Mititei)
21. Vojčová (Kibinai)
22. Kubíková (basque burnt cheesecake - baskický spálený cheesecake)
23. Slavíková (caprese)
24. Nugmanova (Bruschetta)
25. Kohoutová (Podkrkonošský hubník)
26. Růžička (Pastel de nata)
27. Budský (obložené chlebíčky)

V kurzu se studenti seznámí se základními geograficko-kulturně-ekonomickými specifiky evropského světadílu. Absolvent kursu by měl získat základní přehled o Evropě a o jejích hlavních kulturních oblastech. U každé oblasti bude zmíněn krátký historický přehled. Studium kulturního pozadí a politické situace v minulosti je nutným předpokladem pro správnou interpretaci současné situace v probíraném regionu. Regionální členění evropských zemí se nedrží školního geografického rozdělení, ale snaží se více zohlednit kulturní blízkost (západní Evropa – státy Pyrenejského poloostrova, Francie a Monako, Benelux, Britské ostrovy; severské země; německojazyčné země; Apeninský poloostrov a Malta; Balkán; země bývalé Jugoslávie; státy střední a východní Evropy; baltské země).

1.-2.Seminář

1. 03.10.2024 Základní geografická specifika evropského světadílu (Kokaisl) (poznámka k Šumavě, jak jsme na to narazili při přednášce)
2. 10.10.2024 Základní kulturní specifika evropského světadílu (Kokaisl)
3. 17.10.2024 Základní ekonomická specifika evropského světadílu (Kokaisl)
4. 24.10.2024 Státy střední a východní Evropy, baltské země (Kokaisl)
5. 31.10.2024 Země bývalé Jugoslávie (Kokaisl) (poznámka ke srovnání životní úrovně ČSSR vers. NDR, jak jsme o tom mluvili na přednášce) (poznámka k významným osobnostem podle bankovek - příklad Polska)
6. 07.11.2024 Balkán (Kokaisl)
7. 14.11.2024 Německojazyčné země (Kokaisl)
8. 21.11.2024 Benelux (Kokaisl)
9. 28.11.2024 Státy Pyrenejského poloostrova (Hejzlarová)
10. 05.12.2024 Francie a Monako, Apeninský poloostrov a Malta (Hejzlarová)
11. 12.12.2024 Britské ostrovy (Hejzlarová)
12. 19.12.2024 Severské země (Hejzlarová)

Důraz bude kladen i na tématiku evropské integrace z hlediska historického, ekonomického i hodnotového.

1. Seminář: Evropské kulturní oblasti a jejich vliv na identitu

Téma: Jak kulturní regiony utvářely evropskou identitu

Aktivity: Diskuse o tom, jak se v různých regionech utvářela identita a co je dnes odlišuje. Porovnání tradic, svátků a způsobu života.

Výstup: Studenti si připraví prezentace na téma „Kulturní specifika vybraného evropského regionu,“ ve kterých představí hlavní znaky a projevy regionální identity.

2. Seminář: Hospodářské modely evropských zemí

Aktivity: Soutěž

3. Seminář: 31. 10. a 7. 11. (Trnková) Evropa na plátně (Film jako kulturní zrcadlo)

Témata: Film jako antropologický nástroj: Jak evropské filmy zobrazují kulturní normy, hodnoty a společenské změny? Analýza reprezentace národních identit v evropském filmu (např. postkomunistická filmová produkce východní Evropy, téma multikulturality v západní Evropě). Role filmu v utváření kolektivní paměti a historického vědomí (např. filmy o 2. světové válce, o srpnu 1968). Diskuze: Jaké stereotypy o evropských národech se ve filmech často objevují a jak je tyto filmy dekonstruují nebo posilují?

Příprava na seminář: Analýza filmu: Studenti (jednotlivci či skupinky max. 3 osob) si vyberou evropský film a připraví analýzu jeho kulturního a historického kontextu a toho, jak odráží evropské sociální normy a hodnoty, národní identity a společenské změny. Na semináři proběhne prezentace zjištěného a bude následovat diskuse.

4. Seminář: 21. 11. a 14. 11. (Trnková)

možnost vybrat z následujících témat (konečné téma bude dohodnuto na předcházejícím semináři):

Sport a národní identita v Evropě Témata: Antropologie sportu: Jak se v Evropě sport stal klíčovým prvkem kolektivní identity a sociální soudržnosti (např. fotbal jako „náboženství“). Vývoj a role národních sportovních tradic: Co nám říká kriket o britské třídní struktuře, nebo fotbal o jižní Evropě? Sport jako politický a kulturní nástroj: Olympijské hry, mistrovství světa ve fotbale a jejich význam pro národní sebevyjádření. Diskuze: Jakým způsobem sport formuje národní i regionální identity a jaké jsou jeho politické a sociální dopady?

Hudba a identita v Evropě Témata: Hudba jako prostředek kulturní identifikace a sociální soudržnosti v Evropě. Vliv globalizace na evropskou hudbu: Jak evropské hudební scény reagují na kulturní hybridizaci a komercializaci (např. vliv amerického popu vs. tradiční hudba). Národní a regionální hudební styly a jejich sociální funkce (např. flamenco ve Španělsku, fado v Portugalsku, balkánská dechová hudba). Diskuze: Jakým způsobem hudba přispívá k tvorbě národní nebo regionální identity a jak se tato identita v hudbě vyjednává?

Evropská architektura a urbanismus – Antropologie prostoru Témata: Architektura jako kulturní produkt: Jak evropské stavební styly odrážejí sociální a politické změny? Urbanismus a jeho vliv na společenské vztahy: Jak evropská města utvářejí prostor pro společenskou interakci (od středověkých trhů po moderní nákupní centra)? Památková péče a historické dědictví: Jak Evropané přistupují k ochraně své architektonické historie (např. UNESCO památky vs. modernizace)? Diskuze: Jaký je význam veřejného prostoru v evropských městech a jak se liší v různých regionech?

5. Seminář: 28. 11. a 5. 12. (Kokaisl)

6. Seminář: Evropa na talíři za 12. 12. + 19. 12. SPOJENÉ, bude jen 19. 12. (Kokaisl)

Společný seminář (předvánoční) pro S + L týden. Kvůli místu přehodíme ten den přednášky a semináře: přednáška bude 19. 12. 2024 v PEF D107 od 13.00 do 14.45 hodin a seminář 19. 12. od 16:30 do 18:00 v PEF EIV (kde je normálně naše přednáška)

Jogurt a další mléčné výrobky – Jogurt, který je dnes velmi běžný v evropských kuchyních, má své kořeny v Asii, konkrétně v Turecku a Střední Asii. Původně byl používán jako způsob uchování mléka, a až postupně zdomácněl v Evropě.

Těstoviny nejsou italským vynálezem – Těstoviny, které jsou dnes synonymem pro italskou kuchyni, mají pravděpodobně původ v Číně. Podle jedné z legend přivezl těstoviny do Evropy cestovatel Marco Polo, přestože už předtím byly v některých částech Evropy používány.

Cukr – luxusní dovoz – Cukr, který je dnes běžnou ingrediencí v celé Evropě, byl původně luxusním dovozem z Asie a Indie. V Evropě se hojně rozšířil až v 16. století.

Rajčata – neevropský základ evropské kuchyně – Rajčata jsou dnes základem mnoha evropských kuchyní, zejména středomořských, ale původně pocházejí z Jižní Ameriky. Do Evropy se dostala až po objevení Nového světa.

Čokoláda – původ z Ameriky – I když dnes Švýcarsko a Belgie patří mezi největší producenty kvalitní čokolády, samotný kakaovník, z kterého se čokoláda vyrábí, pochází z oblastí Střední a Jižní Ameriky.

Severní a západní Evropa
Surströmming (Švédsko) – Možná nejslavnější příklad extrémního jídla v Evropě. Surströmming jsou fermentované sleďové ryby, které se prodávají v plechovkách. Proces fermentace způsobuje, že ryby mají velmi intenzivní a pronikavý zápach, který mnoho lidí považuje za téměř nesnesitelný. Původně vznikly jako způsob konzervace ryb v dobách nedostatku soli.

Hákarl (Island) – Na Islandu se připravuje hákarl, fermentovaný žralok, který je považován za místní delikatesu. Tento pokrm je připravován z grónského žraloka, jehož maso je čerstvé toxické. Proces fermentace trvá několik měsíců, během nichž se maso nechá hnít a odplaví se toxiny. Výsledkem je maso s velmi silným zápachem čpavku a chutí, která je pro neznalé strávníky často odporná.

Casu Marzu (Itálie, Sardinie) – Tento sýr je často označován jako „shnilý sýr“ a jde o ovčí sýr, který obsahuje živé larvy much. Tyto larvy pomáhají sýru fermentovat a dodávají mu velmi měkkou a téměř tekutou konzistenci. I když je tento sýr nelegální v mnoha částech Evropy kvůli zdravotním rizikům, na Sardinii je stále konzumován jako místní specialita.

https://www.britannica.com/topic/casu-marzu

Smalahove (Norsko) – Tradiční norské jídlo, které zahrnuje vařenou nebo pečenou ovčí hlavu. Smalahove se obvykle podává během Vánoc a je to starobylý pokrm, který byl původně součástí venkovské stravy. Před přípravou se odstraní mozek a hlava se často uvaří nebo opéká, než se podává s bramborami a zeleninou.

Tête de veau (Francie) – Vařená telecí hlava je tradiční francouzské jídlo, které se podává především během oslav politických událostí, jako je například 14. červenec. Příprava zahrnuje odstranění mozku a uvaření celé hlavy v bujónu. Telecí hlava se poté podává s různými omáčkami.

Andouillette (Francie) – Tento druh klobásy je plněn vepřovými vnitřnostmi, zejména střevy, která nejsou vždy zcela očištěna, což dává pokrmu velmi specifickou vůni a chuť. Pro mnohé je andouillette delikatesa, ale její aroma může být velmi výrazné a pro neznalé strávníky až odpudivé.

Kibbeling z tresčích tváří (Nizozemsko) – Ačkoliv se to nezdá příliš extrémní, tresčí tváře (nebo jiné části hlavy) byly kdysi běžnou pochoutkou v rybářských vesnicích po celé Evropě. Dnes se někdy podávají smažené a jsou považovány za delikatesu, ale historicky byly vnímány jako méněcenné části ryby.

Balkán
1. Sarmale (Rumunsko, Bulharsko, Balkán obecně) – Ačkoliv se to na první pohled může zdát jako běžné plněné zelné listy, sarmale na Balkáně někdy obsahují velmi netradiční ingredience, jako jsou různé vnitřnosti nebo krve, což může některé strávníky překvapit.

2. Pače (Albánie, Makedonie) – Jedná se o polévku připravovanou z ovčí hlavy a nohou. V některých regionech je hlava servírována celá, včetně očí, které jsou považovány za delikatesu. Tento pokrm je oblíbený v chladnějších měsících a má bohatou chuť díky kolagenovým částem masa. Někde vypadá jako tlačenka nebo sulc.

recepti.gotvach.bg

3. Ciorba de burtă (Rumunsko) – Kyselá dršťková polévka, která se podává po celém Rumunsku, má velmi silnou chuť díky použití kravských žaludků a octa. Její silná vůně a konzistence mohou být pro neznalé strávníky náročné. \\

4. Jagnjeća glava (Srbsko, Černá Hora) – Stejně jako v Norsku, i na Balkáně je vařená nebo pečená ovčí hlava považována za delikatesu. Servíruje se s bramborami nebo chlebem a je považována za slavnostní pokrm.

Střední Evropa
1. Tlačenka (ČR, Slovensko, Polsko) – Tento pokrm z různých zbytků masa, vnitřností, kůže a koření je známý po celé střední Evropě. Pro mnoho lidí mimo tento region může být pohled na tlačenku překvapivý, zejména kvůli její želatinové konzistenci a složení.

2. Žabí stehýnka (ČR, Polsko) – I když se často spojují s Francií, žabí stehýnka byla tradičně konzumována i v českých a polských kuchyních. Příprava a servírování těchto malých, křehkých stehýnek může být pro někoho kulturním šokem, ale jedná se prý o lahůdku.

3. Polévka z krve (Polsko – czarnina, ČR – prdelačka) – Jedním z neobvyklých pokrmů je polévka z krve. V Polsku se podává „czarnina“ z husí nebo kachní krve s ovocem a octem. V ČR je „prdelačka“ polévka, která používá vepřovou krev a podává se zejména během zabíjaček.

4. Bryndzové halušky (Slovensko) – Ačkoliv to není extrémní pokrm, mnoho lidí mimo střední Evropu může být překvapeno intenzivní chutí brynzy, což je fermentovaný ovčí sýr. Tento tradiční slovenský pokrm je velmi bohatý a jeho silná vůně a chuť mohou být pro někoho nečekané.

5. Polévka z uzeného ocasu (Maďarsko) – Tento pokrm je typický pro maďarské vesnické kuchyně a používá vepřový ocas, který se vaří dlouhé hodiny, aby vznikl vývar plný chuti. Polévka je sytá a bohatá, ale pro mnoho lidí může být představa použití uzeného ocasu jako základního suroviny zvláštní.

6. Zabíjačka (ČR, Slovensko) – Tento tradiční rituál spojený se zabíjením prasete je bohatý na velmi specifické pokrmy, které se konzumují během dne. Mezi ně patří různé klobásy, tlačenka, prdelačka a jitrnice. Používání celého zvířete, včetně částí, které by jinak nebyly běžně konzumovány, je pro tuto tradici typické.

7. Moderní zvláštní pokrmy I dnes v restauracích po celé Evropě najdeme zvláštní kulinářské zážitky. Například v Německu můžete ochutnat „Mett“ – syrové vepřové maso podávané na chlebu.

V některých částech Švýcarska (Valais) se připravuje „Cholera“, což je tradiční pečené jídlo, které se podle legendy jedlo během morových ran a může obsahovat různé zbytky jídla smíchané dohromady. Často je to ovoce se zeleninou a se sýrem zapečené v těstě.

1. Breburda Jan, Bc.
2. Briceňo Scott Erik, Bc.
3. Budský Ondřej, Bc.
4. Burdová Veronika, Bc., DiS.
5. Drábová Tereza, Bc.
6. Dvořáková Michaela, Bc.
7. Eiseltová Adéla, Bc.
8. Floriánová Anna, Bc.
9. Haspeklová Natálie, Bc.
10. Holzmannová Anna, Bc.
11. Hüttnerová Kamila, Ing.
12. Jirků Petr, Ing.
13. Kaňovský David, Bc.
14. Knittlová Kateřina, Bc.
15. Kohoutová Daniela, Bc.
16. Kubíková Nikol, Bc.
17. Kukhareva Daria, Bc.
18. Malá Martina
19. Medková Jana, Bc.
20. Němcová Aneta, Bc.
21. Nugmanova Bates, Bc.
22. Orekhova Ekaterina, Bc.
23. Pechar Josef, Bc.
24. Poláková Magdalena
25. Růžička Štěpán, Bc.
26. Slavíková Eliška, Bc.
27. Smékalová Kateřina, Bc.
28. Šebková Aneta, Bc.
29. Ševelová Karolína, Bc.
30. Škabroudová Sára, Bc.
31. Štěpánková Linda, Bc.
32. Tesaříková Denisa, Bc.
33. Tuikov Anton, Bc.
34. Tupá Daniela, Bc.
35. Vacíková Lucie, Bc.
36. Vargová Kamila, Bc.
37. Vojáček Filip, Ing.
38. Vojčová Martina, Bc.
39. Zabielina Olena
40. Záhorcová Kateřina
41. Zamorenova Ekaterina, Bc.

?. Seminář: Historické události, které utvářely Evropu

Téma: Významné historické události a jejich dopad na současné uspořádání evropských států

Aktivity: Diskuse o událostech jako je rozpad Svaté říše římské, 30letá válka, napoleonské války, rozpad Jugoslávie, pád Berlínské zdi.

Výstup: Každá skupina studentů analyzuje dopad jedné události na dnešní Evropu a vytvoří časovou osu hlavních změn, které z ní vyplývají.

?. Seminář: Politické systémy a kulturní odlišnosti

Téma: Jak se různé politické systémy odrážejí v kultuře evropských zemí

Aktivity: Studenti porovnají parlamentní monarchie, federace, prezidentské republiky a postkomunistické režimy v Evropě.

Výstup: Debata o tom, jak různé politické systémy ovlivňují kulturu, společenské normy a hodnoty v jednotlivých regionech.

?. Seminář: Jazyky a jejich role v kulturním propojení Evropy

Téma: Jak jazyková rozmanitost přispívá k evropské kultuře

Aktivity: Studenti připraví krátké prezentace o různých jazykových skupinách v Evropě, včetně významu bilingvismu a jazykových menšin.

Výstup: Diskuse o tom, jak jazyk přispívá k udržení či ohrožení regionální identity.

?. Seminář: Náboženství a sekularizace v Evropě

Téma: Vliv náboženství na formování evropské kultury

Aktivity: Analýza role náboženství v historii různých evropských států a současné tendence sekularizace.

Výstup: Studenti připraví krátké eseje o tom, jak náboženské hodnoty ovlivnily vývoj konkrétní země nebo regionu.

Počet shlédnutí: 275