obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


buddhismus_01

Buddhismus

Tibetská medicína

Existují rozdíly mezi teorií a praxí tibetské medicíny v Praze?

Úvod

Již z dávných dob existují zmínky o různých šamanech, léčitelích, felčarech, ranhojičích a jim podobným. Člověk si uvědomoval, že jeho tělo je zranitelné různými patogeny. V dobách pravěku se léčilo metodou pokus omyl. Od metody pokus omyl uběhla dlouhá doba. Za tuto dobu různí šamani, léčitelé, felčaři, ranhojiči a jiní zaznamenávali úspěšné i neúspěšné pokusy v léčitelství, předávali tyto životně důležité poznatky dál a dál z generace na generaci.

V dnešní době se veškerá medicína dělí na klasickou (západní) medicínu a alternativní medicíny. Klasická medicína je ta, co je v České republice zaštiťována Českou lékařskou komorou. Pod pojmem alternativní medicíny se skrývá mnoho různých typů léčení.

Nejrozsáhlejší z alternativních medicín je právě tibetská medicína, a proto se tato práce zaměřuje právě na ni.

Buddhismus je jako každé náboženství i životní filosofií, tudíž se klade důraz na všechny aspekty každodenního života. Jedna z nejdůležitějších věcí v lidském životě je zdraví.

Buddhismus a tibetská medicína nemají v České republice velké zastoupení. Většina lidí přijímající buddhistickou filosofii jsou přistěhovalci z Asie (především Vietnamci). Tato práce má za úkol tento filosofický směr více odkrýt i pro lidi, kteří vyznávají jiná náboženství, ateisty nebo bezvěrce. V této práci se čtenář nejdříve seznámí se základy buddhismu, poté bude informován přímo o tibetské medicíně obecně i konkrétně a jsou zde popsány různé procedury. Hlavní myšlenkou je porovnat teorii tibetské medicíny s praxí, která je vykonávána v Praze.

Literární rešerše

Tibetské léčitelsví - BA-OM

Tato kniha je stručný průvodce tibetským léčitelství. Zasvětí nás do úvodu tibetské medicíny, dále obsahuje i velkou část praktické medicíny s konkrétními řešeními různý problémů a mnoha masážemi a meditacemi, které vedou k lepšímu zdravotnímu a psychickému stavu. Dále se tato kniha věnuje tibetské medicíně praktikované v Asii a Evropě. Tato kniha zásadním způsobem ovlivnila teoretickou část této práce.

Tibetské léčení - Peter Fenton

Dále byla nalezena publikace Petera Fentona Tibetské léčení, ve které se autor vydává do Asie, cestuje Indií a Nepálem. Petera Fentona zaujala přednáška o tibetské medicíně a vydal se zkoumat tuto medicínu do místa vzniku. Popisuje pomocí pozorování a rozhovorů, jak vypadá situace tibetské medicíny v Indii a Nepálu. Peter Fenton měl podobnou výzkumnou představu jako tato práce, porovnat teoretickou tibetskou medicínu s praxí.

Čínská medicína v praxi - Susanne Hornfeck, Nelly MA

Autorky této knihy absolvovaly terénní výzkum v Číně a na Taiwanu. Zde sbíraly materiály na tuto knihu. V těchto asijských zemích zkoušely účinky této medicíny i na sobě. S místními léčiteli vedly dlouhé odborné diskuze o čínské medicíně. Po zpracování těchto materiálu a studiu dalších publikací vznikla tato příručka s recepty a cvičením.

Je zde velice srozumitelně zpracovaný návod, jak si udržet zdraví během ročních období. Ke každému období je zpracováno cvičení, strava a masáže. Například na jaře je nutno posílit činnost jater, v létě činnost srdce, podzim činnost plic, zima činnost rozmnožovacích orgánů atp.

Tato kniha radí, jak si udržet i fyzickou krásu. Jedna z dalších částí knihy se věnuje pokožce a vlasům, je velice těžké si udržet zdravou pokožku a krásné vlasy, zde jsou rady, jak toho docílit.

Část této knihy se zaměřuje i na problematiku hubnutí. Masáže, čaje, frekvence pokrmů a i zvolení správného času pro hubnutí, tomu všemu a ještě dalším věcem se zde autorky věnují.

Další problém dnešního světa je stres. Kniha obsahuje rady, jak se zbavit napětí a stresu, jak se uvolnit za pomocí jednoduchých cvičení.

Kniha je velice jednoduše účelně napsaná, aby ji mohla využívat celá široká veřejnost. Tato kniha má širší obsah, než publikace od BA-OMa. I když v publikaci od BA-OMa bylo například meditaci věnováno více stran než zde.

V kapitole uvolnění a napětí se například setkáváme s článkem Uvolnění obličeje:

Uvolnění obličeje

Obličejové svaly jsou celý den pod velkým napětím reagují na naše vědomé i nevědomé pocity. Jeden pohled do zrcadla ukáže, kteří lidé se nacházejí pod velkým vypětím. Věnujte proto denně několik minut svalstvům obličeje, aby váš obličej byl vláčný a uvolněný.

1. Posaďte se zpříma a natáhněte zádové svalstvo. Obě ramena zvedněte co nejvýše a zároveň oba koutky úst protáhněte co nejvíce dozadu a oči otevřete doširoka. Toto napětí chvíli zadržte a potom prudce uvolněte. Opakujte několikrát. Cvičení vás probudí a osvěží vašeho ducha.

2. Ústa otevřete doširoka. Chvíli zůstaňte v této pozici a potom napětí prudce uvolněte.

3. Rty pevně stiskněte k sobě, koutky úst protáhněte dolů a spodní ret posuňte směrem nahoru tak, že vytvoříte obrácené písmeno „V“. Setrvejte v této pozici a napětí potom prudce uvolněte.

4. Rty našpulte jako k polibku, v této pozici chvíli setrvejte a potom rty uvolněte.

5. Pevně zvedněte obočí chvíli setrvejte a potom uvolněte napětí.

6. Svraštěte čelo, chvíli setrvejte a potom uvolněte napětí.

7. Zuby pevně sevřete, až jsou napnuty žvýkací svaly; chvíli setrvejte a potom uvolněte napětí.

Každé cvičení několikrát opakujte.1)

Alternativní medicína kompletní prevence a léčba přírodními prostředky - Ing.Jiří Janča Csc

Ing. Jiří Janča Csc, jeden z předních odborníku na alternativní medicínu v České republice. Tento terapeut se věnuje alternativní medicíně mnoho let. Během jeho padesáti leté praxe si získal renomé u nás i celé Evropě. Jeho nejznámější úspěchem jsou bylinné čaje a tablety.

Je to autor mnoha knih o alternativní medicíně. Jedna ze dvou knih, co přímo ovlivnila tuto práci, je Alternativní medicína kompletní prevence a léčba přírodními prostředky.

Tato kniha se nezabývá výhradně tibetskou medicínou, ale alternativními medicínami obecně. V této knize se na začátku autor vymezí rozděleni na: prostředky a metody alternativní medicíny, postupy použitelné při samo pomoci a postupy s vnější pomocí. Dále se tato témata podrobně probírají. Probírají se zde jednotlivé metody jako fototerapie, akupresura, akupunktura, homeopatie a jiné.

Autor, zde ukazuje i klady a zápory, jednotlivých metod. Tato kniha je velice podrobná a obsahuje mnoho různých metod, které lze vykonávat sám, tkz. samoléčbou.

Publikace se věnuje i psychologickým aspektům, je zde tomuto tématu věnována celá kapitola. Je zde i mnoho obrázků pro upřesnění konkrétních bodů a obrázky velice pomáhají při vykonávání úkonů v praxi. Důležité je dodat, že tato kniha se věnuje alternativní medicíně, ne přímo čínské/tibetské medicíně.

V této knize se autor věnuje i potížím krevního oběhu:

Některé potíže krevního oběhu

Potíží s krevním oběhem je celá řada a všechny jsou nejen většinou značně komplikované, ale i velmi různorodé, i když na venek se snaží být stejné nebo jsou stejně nazývány. Zde je nutno každý případ řešit individuálně a jen u některých se dá doporučovat nějaký obecný postup.

Neznamená to ovšem, že si v této oblasti nemůže postižený pomáhat sám. Především by měl každý začít s dietou. Dieta šetří a posiluje, takže se při jejím dodržování celá řada funkcí urovnává automaticky. Pokud tuto dietu doplníte o bylinný čaj, event. tinkturu s obecnou účinností (například z vlaštovičníku), můžete si preventivně udržovat optimální stav.

V tom nepočítám preventivně prováděnou reflexní terapii, hlavně masáž dobu „C“, která může zabránit nejen vzniku nemocí, ale hlavně užívání nejrůznějších léků proti bolesti, nefyziologickým zákrokům do organismu a tím i psychickým stresům.

Přesto bych se zmínil o několika stále více obecně platných potížích.2)

Dále je pokračováno konkrétními obtížemi a způsobu jejich předcházení a léčení.

Velký receptář alternativní medicíny - Ing. Jiří Janča Csc

Tento receptář je od autora Jiřího Janči, toto je již druhá kniha v této rešerši od tohoto autora a opět se věnuje alternativní medicíně, né přímo tibetské. Tato kniha je dle mého soudu více o lidovém léčitelství, než o tibetské medicíně. Tato kniha je rádce, kde se na konkrétní potíže snaží najít odpověď v přírodních látkách, což je v podstatě fototerapie. Kniha je řazena dle problémů. Ke každému problému je napsaná příčina a způsob léčby

Čínskou medicínou ke zdraví - Dr.Stephan Gascoigne

Dr.Stephan Gascoigne je praktický lékař, který praktikuje léčení čínskou medicínou. Navštěvoval speciální lékařský kurz akupresury v Šanghaji. Je autorem dalších knih o celostních léčebných metodách a pořádá přednášky.

Tato kniha obsahuje obrázky a praktickými fotkami, na kterých je znázorněno a popsáno lidské tělo a jeho problémy. Fotky v této knížce jsou nejpraktičtější ze všech knih o tibetské medicíně, co jsem nalezl.

Po počátečním úvodu a vysvětlení základních pojmů, autor pojednává o životním stylu, zde radí, jak meditovat, stravovat se a plnit každodenní povinnosti. Přes Informace o masážích a fytoterapii se dostaneme do poslední části knihy, která informuje o čínských lékařích a upozorňuje, jak by měl čínský lékař „vypadat“.

V této knize autor použil tabulky, které pojednávají o bylinkářství, potížích, procedurách, jídle a dalších.

Tajemství čínského léčitelství - Jennifer Harperová

Autorka Jennifer Harperová v této knize zasvěcuje laiky do čínského léčitelství a chce jim tuto cestu vysvětlit a ukázat. Chce dokázat, že existuje více cest, než jen západní medicína.

Na začátku knihy jsou vysvětleny základní pojmy a procedury. Druhá část knihy se zabývá konkrétními terapiemi.

Autorka popisuje, jak čínská medicína dělí orgány do pěti skupin, dle prvků. Ke každému orgánu je i návod na své pomoc.

Tato kniha mně informační hodnotou spadá do úrovně knih od BAOMa a Fentona. V této knize jako ve dvou předešlých se dozvídáme základy čínského/tibetského léčitelství. Je zde více zpracována část o prvcích než předešlých publikacích. Kniha obsahuje například návod ke svépomoci pro srdce:

Návod ke svépomoci pro srdce

Čínská nauka o výživě

Potraviny pro prvek oheň

Obilí: kukuřice

Maso: skopové

Ovoce: švestka

Zelenina: zelená listová zelenina

Chuť prvku oheň je hořká. Proniká do srdce - tak se tvrdí v čínské tradici - aby je ochladila, když je přehřáté a čistí srdce a oběhový systém od usazenin, které se nashromáždili během let. Jeli však nějaká osoba velmi slabá a bez energie, měla by hořkou chuť konzumovat jen s mírou.

Potraviny, které posilují funkci prvku oheň, mají často barvy a vlastnosti, které srdce tonizují a povzbuzují a přijímají do sebe hodně slunečního světla. Patří, k nim: meruňky, broskve, švestky, jahody, maliny, pažitka, kukuřice, slunečnicová semínka, červená čočka. Avšak ovoce, jako jahody a další bobulovité bychom měli jíst jen v ročním období, kdy se sklízejí.3)

Všechny knihy, které jsem použil v rešerši, byly zajímavé, nikdy si neprotiřečily. Naopak doplňovaly se a s každou knihou se můj pohled na alternativní a dále čínskou/tibetskou medicínu rozšiřoval a uceloval. Z teoretické části bych vyzdvihnul knihy Petera Ferntona , BAOMa a Jennifer Harerové, z praktické části to je kniha od Stehpana Gascoigne, která je opravdu velice povedeně zpracovaná s, dle mého soudu, výbornými názornými obrázky a velice přehlednými tabulkami, ale není tak detailní jako Čínská medicína v praxi od autorek Susanne Hornfeck a Nelly MA.

Buddhismus

Buddhismus je spíše označován za filosofický směr než za náboženství. Buddhismus vznikl v Indii, odkud se díky migraci rozšířil nejdříve po Asii a poté do celého světa. Buddhisticky smýšlejících lidí je v odhadu čtvrt až půl miliardy. Nejvíce věřících je v Asii přibližně jedna desetina. Buddhistické učení se dělí na dva hlavní proudy; Théravádový a Mahajánový buddhismus.

Za zakladatele buddhismu je považován Siddhárth Gautama.

Dnes dělíme buddhistické školy na dvě základní frakce. Hínajána, což je mnišská elita (malý vůz). Tomuto směru je bližší historické pojetí. Mahajána(velký) vůz, tento směr má být otevřenější pro laickou veřejnost a je také označován jako liberální buddhismus. Tento směr nemá úzce stanovené doktríny, ale je v rámci mezí přizpůsobitelný okolním přírodním podmínkám a jiným vlivům. Jedna z mnoha mahajánových odnoží je Vadžrajána. Pro Vadžrajánu je mnoho různých označení jako diamantový vůz, nezničitelná cesta, tantrický buddhismus a pro nás jako pro obyvatele střední Evropy nejznámější; lamaismus. I když toto označení není přesné. Lamaismus je koncipován jako státní náboženství, což je teoreticky v rozporu s původním učením.

Základní myšlenka buddhismu

Základem buddhismu je rovnováha. Tato rovnováha je ve všem a ve všech. Všechno má svůj základní stav. Vše je tvořeno z pěti elementů, jimiž jsou země, oheň, voda, vzduch a prostor. V základním stavu a ideálním případě jsou tyto elementy v rovnováze. Pokud něco vybočuje, něčeho je více nebo méně, vždy se to projeví a má to za následek specifické problémy.

Tibetská medicína rozdělila konstituce člověka do tří skupin. Lung (vítr), tripa (žluč) a bejgen, bäkän (hlen). Na odhalení a přesného určení těchto konstitucí jsou vytvořeny testy „//Test k urceni konstituce pro dospele//.

V antickém Řecku stanovil Hippokrates 4 typy temperamentů (melancholik, sanqunik, cholerik, flegmatik) dle šťáv v těle (černá žluč, žluč, krev, hlen). Tibetské typy se zdají propracovanější, jelikož pracují více se somatotypy a jsou celkově komplexnější. V tibetském rozdělení je ideální případ harmonie všech tří konstitucí. Není zde škatulkováno jako v Hippokratově dělení. Například člověk může mít konstituci větru a žluči s převládající žlučí. V každém z nás jsou všechny tři konstituce, ale v rozlišném poměru. Tibetská medicína podle těchto typů určuje nemoci. Každá z těchto konstitucí mívá specifické problémy.

TŘI ZÁKLADNÍ TYPY Lung:supi, havrani lišky

Tělesnou stavbou jsou tito lidé především malý, křehcí a drobní, slabí s málo vyvinutými svaly. Často chodí předklonění, občas mají kulatá záda a vyvstávající klouby, které lehce praskají. Barva jejich kůže bývá namodralá. Zimu a vítr snášejí lung typy vysloveně špatně, nemají rádi ani noc, večerní soumrak ani velké vedro. Zato mají zálibu v kyselém, hořkém, sladkém a horkém. Často zívají, mají často sucho v ústech a kolísají mezi hladem a nechutenstvím. Spánek mají lehký a velmi poruchový.

Lung lidé mají podle tibetského chápání charakter supů, havranů a lišek a jejich energie se přiřazuje prvkům vzduch a vesmír. Říká se o nich, že se rádi smějí a zpívají, rádi mluví a mají sklony ke žvanivosti, ale také se rádi hádají, jsou zbabělí a mají špatnou paměť. Velmi typický je jejich kolísavý, neklidný „větrný“ duch. Často jsou ustrašení, lehce ustaraní a hlavou se jim honí hodně myšlenek. Tibeťané říkají, že lung typy příliš nezestárnou a nezbohatnou, ale to samozřejmě silně závisí na rase, způsobu života a životních okolnostech. Z medicínského hlediska mají lung lidé tak zvané „nestabilní trávicí horko“. Jejich zdravotní slabiny jsou tedy trávicí orgány. Tlusté střevo je nejdříve ohrožené, stejně rychle působí stres na žaludek. I srdce tohoto typu je ohrožené - častěji než u jiných dochází k srdečním a cévním chorobám a dalším, stresem podmíněným nemocem. Dohromady má lung typ studené nestabilní a velmi vlhké, střídající se vlastnosti, které se mohou střídavě měnit ze studených na horké. Harmonizujícně a léčivě působí všechno, co uzemňuje, co dělá těžkým, teplým, stabilním.

Příznivá strava:

teplé, bílkoviny obsahující, těžko stravitelné pokrmy - například masový vývar a těžká vařená jídla, třeba luštěniny kombinované s obilím, kuskus s cizrnou nebo rýže s fazolemi. Sladké, kyselé a slané snáší lung dobře, i mléčné výrobky a mírné koření jako hřebíček a kurkumu. Stravitelné jsou sladké dezerty, jako puding nebo pečivo, také sklenice vína k jídlu smí být.

Nepříznivá strava:

Extrémně hořká, ostrá a trpká strava, syrové ovoce a zelenina, obzvlášť saláty ze zeleniny obsahující kyseliny, jako jsou například rajčata; studené pokrmy, jako krémová zmrzlina nebo vodová zmrzlina, také ledově vychlazené nápoje, kromě toho příliš ostré (chilli) kořeněná jídla a povzbuzující nápoje, jako káva a všechny formy drog.

Příznivý životní styl, příznivé chování:

krásná a klidná atmosféra bydlení, žádný psychický stres, žádné napětí z okolních vlivů, teplo v každé formě. Dobře vytopené místnosti, teplé oblečení, příjemná hudba, žluté barvy, harmonická zábava s přáteli. Lung lidé by měli okamžitě vyhovět každé potřebě svého těla. Příklad: při puzení namoč nebo na stolici okamžitě vyprázdnit močový měchýř nebo střevo. Nepotlačovat zívání, při hladu okamžitě něco sníst.

Tripa:tygr a opice

Tělesnou stavbou jsou tito lidé spíš středně velcí a svalnatí se světlými vlasy a světlou pletí. Mají často hlad a žízeň, dobře fungující látkovou výměnu, dobré trávení a zdravou chuť k jídlu a jejich tělo reaguje bez problémů i a lehká projímadla. Nápadné je, že se tito lidé snadno zpotí a mají silný tělesný pach.

Zdravotní slabiny tripa lidí jsou játra, žlučník a tenké střevo. Z tohoto důvodu mají často sklon k potížím v nadbřišku. Také „ horké“ infekční nemoci, záněty a horečnaté infekce jsou „speciality“ tohoto typu. Nejčastěji se objevují za sucha a horka, kromě toho kolem poledne půlnoci a na podzim. Tripa se přiřazuje k prvku oheň a to vysvětluje typické charakterové rysy těchto lidí. Mají vynikající chápavost, jasný rozum a jsou velmi přesvědčiví. Kromě toho platí za smělé, odvážné, nevědomé, dobrodružné, akrobatické, opovážlivé; rádi riskují - podobně jako tygři a opice. Druhá strana jejich ohnivého temperamentu je, že se rychle rozzlobí, začnou žárlit a mají sklon k cholerickým záchvatům. Zřetelně ohnivému typu tripa přiřazujeme vlhkost a zimu - v potravě, klimatu a terapii.

Příznivá strava:

syrová potrava a ovoce v každé formě a variaci, chladné nápoje, studená voda, zakončení jídel krémovou zmrzlinou, vodovou zmrzlinou a ovocem.

Nepříznivá strava:

alkohol a káva, příliš mnoho masa, fritované (smažené), příliš oleje a tuku, ostrá koření.

Příznivý životní styl, příznivé chování:

vlhké, chladné klima, zimní teploty. Optimální místo pobytu by byl vodopád obklopený stromy poskytujícími stín. Duševní a tělesný klid vyrovnají hodně ohně tripa lidí. Neměli by trávit dovolenou v horkých zemích, nýbrž v chladných severních pláních, například u Severního moře. Horkým koupelím a sauně by se měli vyhýbat stejně jako stresu, náhlé, silné tělesné práci, intenzivní duševní námaze a příliš mnoha součastně prováděným aktivitám. Za obzvlášť škodlivé platí sluneční koupele. Podle možností by se měl tento „ horký“ typ energie hodně sprchovat studenou vodou a využívat studené vodní terapie.

Bäkän lev a býk

Bäkän typ má velmi silnou stavbu kostí, dobře vyvinuté „ chladné“ tělo s tlustou kůží. Jeho klouby jsou často sotva vidět. Tyto typy mají často velmi rovné držení těla, jsou robustní a velmi odolní, mají dobrou konstituci a lze je zatížit hlad a žízeň dokážou vydržet i několik dní. Nápadný je „požehnaný“ spánek těchto lidí. Spí hluboce a pevně, a když jim není dobře, vyvinou výraznou potřebu spánku. Jejich „trávicí horko“ je spíš slabé a pomalé, odpovídajícím způsobem líné trávení. Jedí rádi ostré,hořké a trpké.

Bäkän patří k prvku země (ba) a země (kan) a z tohoto přiřazení vyplívají tělesné slabiny. Neshromáždění vody (edémy), tedy otoky v obličeji, na rukou a chodidlech, ale také sklon k typickým „hlenovým“ nemocem, jako astma nebo zahleněné vedlejší nosní dutiny. Plíce, dýchací cesty, ledviny, žaludek, a slezina patří rovněž k náchylným orgánům. Další problém je jejich sklon ke korpulentnosti, z níž se mohou vyvinout nemoci látkové výměny jako diabetes. Povahou je bákán člověk tolerantní, klidný přátelský a altruistický, kromě toho loajální, ohleduplný a poslušný, má sklon k plachosti. Tibeťané přiřazují k těmto charakterovým rysům zvířata lva a býka. Kromě toho se o Bäkän typu říká, že bude velice starý a velmi bohatý, ale jako u typu lung je i tato výpověď relativní. Bäkän má vlastnosti chladný a vlhký. Potraviny a terapie by proto měly mít vlastnosti teplý a suchý.

Příznivá strava:

vařené, teplé jídlo bez omáček, například lehce povařená zelenina s čerstvými bylinami. Dobrý prostředek je zázvorový prášek - jako čaj a koření. Nepříznivá strava: všechno, co je vlhké a studené: studené saláty, syrová strava, tučná jídla, omáčky, fritované (smažené), zelenina obsahující škrob, jako například luštěniny. Taky kořenová zelenina působí studeně. Polévky příliš pít u jídla. Lepší: po jídle vypít sklenici převařené vody.

Příznivý životní styl, příznivé chování:

Suché teplé klima. Vnést do života hodně aktivity. Především po jídle hodně pohybu , žádný odpolední spánek. Jako tělesná cvičení pro bäkän typ doporučují tibetští lékaři padání k zemi, jak je Buddhisté praktikují při kráčení kolem svatých míst. 4)

Chápání existence v buddhismu

Lidská existence je chápána v třech bodech: pomíjivost, utrpení, nRtečnost. Buddhismus chápe pozemský život jako (téměř) nekonečný koloběh převtělování (reinkarnace). Vše živé podléhá přírodním zákonům, tudíž lidé musí vše živé respektovat a chránit, jelikož to může být kdokoliv z jejich předchozích životů.

Skutky, ať už kladné nebo záporné se vždy projeví, buď v tomto, nebo v příštím životě. Skutky v tomto životě ovlivňují, jak se narodíte v příštím životě, Karma (nejsme trestáni za své hříchy, ale svými hříchy). Na konci této dlouhé a strastiplné cesty je osvícení. Buddhisté se zabývají především duchem, tělo pro ně není prvotní zdroj zájmu. Život je brán jako nemoc a lék je absolutní osvícená moudrost.

Historie tibetského léčení

Za podrobné zmapování této medicíny vděčíme moudrému mongolskému učenci. Tento učenec zmapoval období od 7. do 17. století. Nejstarší tibetské spisy byly sepsány za vlády krále Songcän Gampo, ale jejich základ se datuje 1000 před naším letopočtem. Songcän Gampo, který vládl v 7. století, je považován za prvního tibetského krále. Tento král rozšířil medicínské spisy nejen díky svatbě s čínskou princeznou Ihačig Kongčo, která jako věno přinesla čínské lékařské texty, které nechal Gampo přeložit, ale také pozval do Tibetu tři lékaře: Bharadhvaju z Indie, Henwena Hangdeho z Číny a Galéna z Persie. Tito slovutní lékaři přinesli lékařské spisy ze svých zemí a podíleli se na překladech. V této době (7. století) byly tito texty jedinou lékařskou literaturou v zemi. Další významným prvkem v získávání znalostí byl princ Džangccha, syn krále Thida Cugtana. Princ Džangccha se oženil s čínskou princeznou Ťing-čcheng, která do země přinesla mnoho lékařských a jiných spisů. Dalším mecenášem tibetského lékařství byl vladař Thisong Dacan, jenž vládl v 8. století. Dacan měl ušlechtilý plán vybudovat velkou lékařskou knihovnu. Za tímto účelem sezval do Tibetu mnoho lékařů a učenců z celého světa (např.Šántigar z Indie, Gugjávadžra z Kašmíru,Tongsum Gangwa, Hašang Bala a Hariba z Číny, Sengdo Ochen z východního Turkmenistánu, Halašati z Íránu, Dhanašíla z Nepálu a jiné). Záměr vybudovat velkou knihovnu se zdařil, učenci přinášeli lékařské spisy a nechali je překládat. Knihovna byla velice rozsáhlá, dle dochovaných informací obsahovala mnoho rozsáhlý textů, devět z Číny, šest z Gurungu (dnešní Mongolsko), pět z Íránu, čtyři z Dolpa (dnes Nepál), čtyři z Nepálu a tři z Kašmíru.

V Tibetu neměl vždy buddhismus na „ růžích ustláno“ existovaly i doby, kdy nebyl podporován panovníkem nebo byl dokonce potlačován (9 - 10. stol.). V 11. století fungovala spolupráce mezi Tibetem a Indií. Tato spolupráce nebyla nijak organizovaná a spočívala v migraci. Tibetští mniši cestovali do Indie a indičtí mniši cestovali do Tibetu učit se dharmě a ájurvédě. Jedním z těchto učenců byl i Atíša (Atíša Dípankara Šrí Džňána). Atíša byl světec, lékař a učitel na univerzitě z královského rodu, jenž přijal pozvání do Tibetu od vládců Ješeho O a Čhangčhuby O. S sebou přinesl důležité spisy, mezi nimiž bylo Srdce života, což byla jeho vlastní tvorba a dodnes důležitá část ajurvédy. Je zakladatelem školy Kadampa, ze které vnikla Gelugpa, které se přezdívá škola Žlutých čepic, z nichž pochází všichni minulý i součastný dalajlámové. Atíša se velkou měrou příčinil o druhou vlnu šíření buddhismu svou básní Lampa na cestu k poznání, kde vysvětluje schopnost dosáhnout trvalého štěstí.

Nejdůležitější spisy tibetské medicíny

Gjüdži: Tajné slovesné učení o nektarové esenci osmi větví léčení. Je bezesporu nejdůležitější a nejrozsáhlejší knihou, soubor spisů obsahující 156 kapitol o léčení. Tato kniha je sepsány ve verši, čítá 5900 veršů a je psána v tajném poetickém jazyce, kterému rozumí pouze zasvěcenci. Legenda praví, že toto dílo sepsal sám Buddha Šákjamuni (Siddhártha Gautama). Gjüdži, dle zasvěcenců, obsahuje přednášky Buddhy Šákjamuni na téma zdraví a medicína. Na toto dílo ovšem svět nebyl připraven, a proto bylo ukryto do sloupu tibetského chrámu na cca 200let. Tak praví legenda.

Léčitelé tibetské medicíny

Studium tibetské medicíny je posláním na celý život. Klasické západní medicínské vzdělání trvá šest let + atestace. Studium tibetské medicíny není nijak ohraničeno, ale trvá zpravidla minimálně deset let, ale i dvojnásobek, což není výjimkou.

Tibeťané věří, že se tibetská medicína nedá naučit za jeden život a odkazují na převtělování. Tvrdí, že většinu věcí z minulých životů si nepamatujeme, ale předchozí životy nám dávají základ lepšího chápání určitého oboru, kterým jsme se v minulém životě zabývali. Pro studium tibetské medicíny nemusí být student buddhistou. Pokud je člověk buddhista je pro něj pochopení tibetského léčení snazší a může lépe proniknout do tajů samotných procedur. Být buddhista je také výhodnější pro meditaci a odříkávání manter. Sám dalajlama se vyjádřil ve smyslu, že věří v tibetskou medicínu, i když ji nepraktikuje buddhista. Existují, ale určité léčebné postupy, které může zvládnout jen láma.

Příčiny nemocí dle tibetské medicíny

Roční obdoba

Činy z minulých životů

Aktuální činy

Špatné stravování

Metodologie

Teoretická příprava probíhala pomocí literatury a internetu. Na internetu jsem objevil kliniku Naran a díky Vestníku tibetské medicíny (Reklamní noviny vydávané klinikou Naran) jsem se rozhodl navštívit tuto kliniku. Výzkum probíhal pomocí kvalitativních metod, tj. rozhovorů, pozorování a fyzické zkušenosti. Rozhovory obohatily tento výzkum, ovšem nebyly primárním zdrojem informací. Personál byl velice příjemný, vždy jsem na své otázky dostal odpověď. Pozorování bylo nedílnou součástí fyzických zkušeností i rozhovorů. Primární výzkum byl pomocí fyzických zkušeností. Konkrétněji působení procedur. Procedury byly příjemné a téměř bezbolestné.

Vlastní výzkum

Vlastní výzkum se bude týkat porovnání procedur tibetské medicíny teoreticky z publikací a praxí prováděnou na zmíněné klinice.

Klinika se nachází v činžovním domě nedaleko zastávky metra A Hradčanská. Po překonání hlavních dveří, se dostanete do prostoru schránek a vidíte velké bíle dřevené prosklené dveře. Jakmile otevřete, dveře rozehrají zvonkohru a Vy ucítíte nespecifikovatelnou vůni. Po nasazení návleku na nohy pokračujete dále k recepci. V recepci pracují zpravidla 2-3 recepční. Klinika je moderně, ale střídmě zařízena, dva menší stolečky, u každého dvě židle a dvě pohovky se stolkem. Nepřehlédnutelná je televize, kde jsou pouštěny filmy s asijkou přírodní tématikou.

Prohlídka

Teorie

Příprava:

Příprava na návštěvu tibetského lékaře má dvě stadia. To první zahrnuje tři dny před návštěvou, a to druhé přímo v den návštěvy. Předběžná příprava

Pokuste se během tří dnů před návštěvou omezit své aktivity. Obecně to znamená vynechat alkohol, maso, silný čaj nebo kávu, nadměrnou sexuální aktivitu, vyhněte se nedostatku spánku, přepracovanosti, cestování nebo jiným aktivitám, které by mohli vás a vaše tělo mohly nějak stresovat. Před návštěvou byste měli být klidní a uvolnění. Vaši diagnózu může také významně ovlivnit vaše momentální nálada, zvláště ta negativní. Rozbouřené emoce často způsobují dočasné narušení rovnováhy pěti elementů. Tato nerovnováha se může projevit při analýze moči a pulzu, což by mohlo odvést lékařovu pozornost od problémů trvalejšího charakteru.

Některé z potravin, jako jsou například fazole, mrkev a vitamínové doplňky, způsobují, že moč má jinou barvu než obvykle. Jelikož při analýze moči hraje její zbarvení velkou roli, může použití takových potravin před vyšetření tuto analýzu zcela znemožnit.

Velký prospěch vám také může přinést praktikování SADHÁNY Buddhy lékařství několik dnů před vyšetřením. Dříve byli pacienti zvyklí si zviditelňovat Buddhu lékařství přímo v ošetřujícím lékaři. Tradiční lékaři také sami provádějí tento rituál. Má se za to, že dvě mysli soustředěné na jednu společnou věc velice zvyšují účinek léčby.

Příprava v den návštěvy

1. Ráno se nesprchujte horkou vodou, protože by mohla narušit jemné energické kanálky. Také by mohla změnit pulz.

2. Asi 100ml první ranní moči uschovejte v čisté skleněné lahvičce s nepropustným víčkem. Vzorek by měl obsahovat moč, kterou vyloučíte zhruba uprostřed vylučovacího procesu; neodebírejte jej tedy hned na začátku močení.

3. Pokud máte schůzku s lékařem před desátou ráno, měli byste vynechat snídani a dát si jenom slabý čaj nebo vodu. Důležité je, abyste na vyšetření nepřišli ani hladoví, ani přejedení. Pokud byste se na vyšetření dostavili vyhladovělí, mohly by diagnózu ovlivnit známky fyzické vyčerpanosti. Pulz by mohl vykazovat známky nízkého krevního tlaku, což by vedlo k určení nesprávné diagnózy.

4. na schůzku nespěchejte, ujistěte se, že máte dostatečnou časovou rezervu. Pokuste se přijít nejméně o deset minut dříve, abyste mohli v klidu počkat v čekárně. V jednom případě tibetský lékař shledal na svém pacientovi následky čtyřhodinové cesty autobusem z Kalkaty do Kalimpongu , i když se vyšetření uskutečnilo dva dny poté.

5. Vyšetření by se mělo uskutečnit co nejdříve dopoledne, protože jinak bude pulz odrážet aktivity, které pacient vykonával během dne. Pacient spěchající na kliniku na konci pracovního dne může asi těžko očekávat přesnou analýzu krevního pulzu.

6. Podrobně popište všechny příznaky svých zdravotních problémů. Pokud má tibetský lékař zkušenosti s alopatickou medicínou, mohla by mu leccos prozradit vaše lékařská dokumentace obsahující alopatické testy a diagnózy. Každopádně si pamatujte, že i samotné tibetské diagnostické metody mohou samo o sobě přinést vynikající výsledky.

7. Pokud si předem nastudujete, v čem spočívají základní principy tibetské medicíny, ušetříte sobě i lékaři čas vyhrazený na vyšetření. Když lékař cítí, že rozumíte základním věcem, jako je teorie větru, hlenu a žluči, pak mu zbude více času na diskuzi o problému samotném.

8. Nezapomeňte jmenovat všechny „klasické“ léky, které v současné době užíváte. Tibetský lékař je vezme v potaz v okamžiku, kdy vám bude předepisovat svůj lék. Tibetská léčiva se dají velmi úspěšně kombinovat s ostatními léčivy, včetně homeopatik a jiných alternativních přípravků.

9. Během rozhovorů s lékařem si pořizujte poznámky, abyste na něco důležitého nezapomněli. Tyto poznámky vám i vašemu lékaři mohou být užitečné při dalších návštěvách. Mezi obzvlášť důležité faktory patří změny v dietě, chování a názvy, dávkování a doba užívání předepsaných léků. Lékaři často předepisují takové množství léků, jež vystačí na tři měsíce užívaní. Doporučoval bych však kontrolu každé dva nebo tři týdny, pokud je to možné. Lék totiž může pozměnit chemii těla již po několika dnech užívání.

10. Před užitím léků můžete odříkat mantru Buddhy lékařství. V souladu s náboženskou praxí je lék považován za ekvivalent drahého kamene. Tyto „drahokamy“ nejprve nabídněte Buddhovi a bódhisattvům (osvíceným bytostem). Poté je mentálně přetransformujte v životodárný nektar, který naplní vaše tělo i duši léčivou silou. Tuto praktiku můžete provádět s jakýmkoliv lékem, nebo dokonce pokrmem. Určitě vás nepřekvapí, že existuje mnoho verzí očistného rituálu, princip je však u všech stejný.

11. Nezapomínejte na to, že tibetští lékaři nejsou žádní kouzelníci. Jsou to vysoce vzdělaní specialisté, kteří kromě jiného dokáží pochopit a podchytit jemné vztahy, jež panují ve vašem těle.

12. Atmosféra samotného vyšetření by se měla podobat meditaci a vaše i lékařova mysl by měla být naprosto uvolněná. To je velmi důležitý faktor, na který byste v žádném případě neměli zapomínat. 5)

Praxe: Při objednání termínu vstupní prohlídky, která je na tomto pracovišti zdarma, je pacient požádán, ať přinese na prohlídku lékařské záznamy, rentgeny rozbory krve. Žádné jiné poučení o stravování či vyhýbání se určitým aktivitám neproběhlo. Při prohlídce se doktor ptá, na zdravotní stav, nemoci v rodině a na medikamenty, které pacient užívá. Rukou změří puls na ruce, požádá o vypláznutí jazyka a podívá se do očí. Po prostudování lékařských záznamů, lékař určí diagnózu a navrhne plán léčby. Atmosféra je přátelská.

Procedury: Každá seance začíná masáží (masáží je více typů) a pokračuje různými procedurami:

Akupunktura: Je nejstarší léčba na světě 5000.př n. l. Reguluje energetický systém těla. Používá se i k znecitlivění. Na lidském těle je asi 900 bodů, 200 z nich je na uchu. Teorie Napíchávání jehel do akupunkturních bodů, tzv. meridiánech, které jsou na drahách energie po celém těle. Tyto energetické dráhy jsou napojeny na orgány a každé místo má specifickou funkci. Je více druhů jehel, ovšem pokaždé by měly být použity jehly nové. Po odstranění jehel by neměla z bodů téci krev.

Vědci poodhalili princip akupunktury

Tým neurologů zjistil, že bolest tlumí látka, kterou si tělo vyrábí v místě, kam se zapichuje jehla.

Akupunktura se v Číně praktikuje zhruba čtyři tisíce let, avšak biologické mechanismy jejího účinku jsou prozkoumány jen málo. Podle pověstí stála u zrodu této léčebné metody náhoda. Vojákům, kteří byli v bitvě zraněni nepřátelskými šípy, se ulevilo od zdravotních problémů, které je předtím dlouhou dobu trápily. Lidé se snažili blahodárný vedlejší účinek poranění využít k cílené léčbě. Postupem času nahradili ostré kamenné hroty tenkými kovovými jehlami, které lékaři vpichují pacientovi do vybraných míst těla, tzv. akupunkturních bodů.

Akupunktura a placebo efekt Moderní medicína má vůči akupunktuře dvě zásadní výhrady. Podle mnoha studií je efekt akupunktury ryze psychický a spočívá v tzv. placebu efektu. To znamená, že se pacientům po akupunktuře uleví jen proto, že úlevu očekávají. Není také jasný mechanismus, jakým by akupunktura měla na organismus působit. Lékaři neznají procesy a molekuly, které jsou vpichem akupunkturní jehly aktivovány či potlačeny.

Akupunktura se využívá k léčbě širokého spektra zdravotních potíží. Patří k nim například tišení bolestí. V tomto případě se úleva nedostavuje ihned po zavedení jehly. Zákrok trvá obvykle kolem půl hodiny a terapeut jehlami opakovaně otáčí nebo je nahřívá. Při moderních variantách akupunktury se do jehel pouští např. slabé elektrické impulzy.

Během ošetření se postupně zvyšuje práh bolesti a pacient ztrácí citlivost k slabším bolestivým podnětům. Odolnost k bolesti přetrvává po nějakou dobu po odstranění jehly.

Lékaři si tento efekt vysvětlovali tím, že jehla opakovaně dráždí nervy, jež nesou vzruchy do míchy a mozku. V odezvě na tato podráždění pak mozek vylučuje látky označované jako endogenní opioidní peptidy, které se svým účinkem na lidský organismus podobají morfiu.

Kromě jiného zlepšují náladu a tlumí bolest. Lékařům bylo jasné, že endogenní opioidní peptidy nejsou jedinými aktéry. Tyto látky působí na celý organismus. Akupunktura však účinkuje při tlumení bolesti na poměrně krátkou vzdálenost. Jehla musí být zapíchnuta do akupunkturního bodu blízko ohnisku bolesti a na stejné straně těla. Bolest v pravé noze nelze zahnat jehlou zapíchnutou do levé končetiny.

Klíčem je adenosin Tým vedený dánskou neuroložkou Maiken Nedergaardovou z University of Rochester Medical Center zkoumal mechanismy, kterými akupunktura potlačuje bolest u laboratorních myší. V prvních pokusech vědci sledovali, co se děje v myší tkáni, když do ní na půl hodiny zapíchli akupunkturní jehlu a každých pět minut s ní jemně otáčeli. V odezvě na toto podráždění stoupala v prostorách mezi buňkami koncentrace molekul adenosintrifosfátu, jenž slouží organismu jako základní zdroj energie. Adenosintrifosfát se velmi rychle rozkládá a přitom vzniká adenosin, jehož koncentrace zůstávají v okolí vpichu jehly zvýšené na dlouhou dobu. V tkáni myší narostly po zavedení akupunkturní jehly hladiny adenosinu čtyřiadvacetkrát.

O adenosinu je známo, že dokáže potlačit bolest. Vědci z týmu Maiken Nedergaardové tušili, že se ocitli na slibné stopě. Ověřili si, nakolik je adenosin v zahánění bolestí zdatný. Nejprve navodili myším bolest v tlapce zadní nohy. Použili k tomu buď injekci, po které se tlapka zanítila, nebo zaškrtili nerv vedoucí do tlapky. Pak píchli do končetiny injekcí látku, jejíž účinky mají za následek zvýšení koncentrace adenosinu. Myším se od bolestí zjevně ulevilo. Citlivost k bolesti klesla v ošetřené končetině o dvě třetiny. Podobně zabrala myším i akupunktura, při níž byla zvířatům vpíchnuta jehla pod koleno bolavé nohy. V lidském těle toto místo na svalu holeně odpovídá akupunkturnímu bodu zvanému Cu-san-li.

Adenosin dokáže utlumit bolest pouze v případě, že se jeho molekuly vážou na buňkách na speciální vazebnou bílkovinu označovanou jako A1-receptor. Dánská neuroložka Maiken Nedergaardová a její kolegové si ověřili, že i účinek akupunktury je zprostředkován tímto receptorem. Využili k tomu myši, které mají cíleným zásahem do dědičné informace vyřazen gen pro tvorbu A1-receptorů. Těmto zvířatům nezabíral proti bolesti ani lék zvyšující koncentrace adenosinu, ani akupunktura. Pro příjem signálu molekul adenosinu myším chyběla „anténa“ A1-receptoru.

Testy může zkreslit kofein Studii týmu Maiken Nedergaardové otiskl vědecký časopis Nature Neuroscience. Reakce odborníků jsou rozporuplné. Nikdo, ani Nedergaardová a její kolegové, nevidí v adenosinu „jediného hráče“ na poli tlumení bolestí akupunkturou.

„Je jasné, že akupunktura může aktivovat velký počet různých mechanismů,“ říká v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature Josephine Briggsová, jež je ředitelkou amerického National Center for Complementary and Alternative Medicine. „Tato velmi důkladně provedená studie odhalila v molekulách adenosinu nového účastníka celého procesu. Je to bezesporu zajímavý příspěvek k našemu poznání tak komplexního fenoménu, jako je akupunktura.“ Vitaly Napadow, který se zabývá výzkumem akupunktury na věhlasné Harvard Medical School v Bostonu, se netajil v rozhovoru pro Nature pochybnostmi o tom, zda se adenosin podílí na všech efektech akupunktury. Podle něj může adenosin působit pozitivně například na potlačení bolestí vznikajících poškozením nervů v zápěstí při tzv. syndromu karpálního tunelu. Tím trpí například dělníci, jejichž ruce byly vystaveny dlouhodobě silným vibracím při práci se sbíječkou. Napadow však pochybuje, že adenosin přispívá k účinkům akupunktury například při potlačení bolestí hlavy.

Některé skeptiky však ani pokusy týmu Maiken Nedergaardové nepřesvědčily o tom, že akupunktura skutečně léčí. Například Edzard Ernst, který studuje účinnost metod alternativní medicíny na Penninsula Medical School v britském Exeteru, v rozhovoru pro Nature řekl: „Pokud klinické účinky akupunktury nepřekračují účinky placeba, což dokazuje velká řada důkladně provedených studií, pak je vlastní mechanismus irelevantní a skutečný účinek spočívá v placebo efektu.“ Podle Jany Sawynokové z Dalhousie University v kanadském Halifaxu však může vnést do sporů kolem akupunktury světlo právě objev klíčové role adenosinu a A1-receptorů. Tyto receptory mohou být zablokovány kofeinem a pak jsou k signálům adenosinu „nahluchlé“.

Značná část lidské populace konzumuje v kávě, čaji a dalších nápojích velké množství kofeinu a Sawynoková se domnívá, že mnohé testy účinku akupunktury jsou tímto faktem výrazně zkreslené.

O autorovi| JAROSLAV PETR, Autor je profesorem České zemědělské univerzity a pracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi 6)

Praxe: Doktor pacientovy napíchne na těle akupunkturní body a nechá pacienta uvolnit za zvuků relaxační hudby. Po cca 10 minutách jehly vytáhne a otře místa po v pichu desinfekcí. Zde se používají pokaždé nové jehly. Po vyndání jehel v tomto výzkumu krev nikdy netekla.

Maxaterapie Teorie Nahřívání specifických bodů pomocí pelyňkových tyčinek. Tato procedura se používá proti nemocem chladu. Nahřívají se stejné body jako u akupunktury. Lékař vezme česnekovou nebo zázvorovou destičku umístí ji na bod a pomocí zapálené pelyňkové tyčinky zahřívá cca 1-2 cm od pokožky. Destičky se používají i jako desinfekce. „Moxování neboli moxibuce patří společně s přikládáním baněk k nejčastějším zevním terapiím tibetské medicíny. Přitom se spaluje bylinná moxa, sestávající z usušeného pelyňku. Existují tři variace této terapie * - 1 Spalování moxového kužele přímo na kůži * - 2 Spalování moxového kužele na akupunkturní jehle, která je zabodnuta do určitých míst na těle. * - 3 Spalování moxového kužele na zlaté jehle tlusté jako pletací jehlice, dlouhé asi sedm centimetrů, která je rovněž zapíchnuta do různých míst na těle. Tato takzvaná moxa má stejné oblasti použití, platí však speciálně pro težké případy.7)

Praxe: Procedura probíhá přímo na kůži bez použití jehel. Česnekové nebo zázvorové destičky použity nebyly.

Stoneterapie Teorie: Umístění horkých kamenů na místa na zádech. K této proceduře se používají nerosty nefrit, jadeit a malachit. Nahřáté nerosty odstraňují svalová napětí a uvolňuje energii. Tato procedura přispívá ke zlepšení imunity.

Praxe: Lékař ohřeje kameny v mikrovlnné troubě. Na záda pacienta položí dečku na tuto dečku rozmístí horké nerosty. Nerosty, které jsou součástí této procedury, jsou dovezeny z okolí jezera Bajkal.

Baňkování

Teorie:Je více druhů baněk, liší se například ve velikosti, materiálu a způsobu odsávání vzduchu. Odsát vzduch se může speciální pistolí, u jiného typu baněk vytlačením vzduchu (princip zvonu nebo pomocí spalování kyslíku). Přikládání baněk patří k všednímu dni tibetského lékaře. Používá k tomu kulatou kovovou nádobu. Napřed zapálí kus papíru (někdy také kus pelyňku), hodí jej hořící do baňky, kterou okamžitě nasadí na tělo. Vzniklým tlakem se baňka pevně přisaje na kůži. Tam zůstane pět až dvacet minut. Po sejmutí je kůže na tom místě zarudlá a vydutá. Podle tibetských představ se zde nashromáždí jedy. Aby se účinek zvýšil, lékař někdy jemným nožem rozškrábne místo, aby nechal odtéct „špatnou krev“. Baňky se přikládají převážně na zádech ve výši lopatek a podél páteře. Časté důvody k použití baňky s pouštěním žilou nebo bez něj jsou ztuhnutí šíje, ramen a zad, bolesti zad jako tělesné znaky poruch lung. Také při poruchách prokrvení, zraněních, výronech a zánětech je přikládání baněk efektivní léčebná metoda. 8)

Praxe: Lékař pacientovi umístí baňky 6-8 na záda. Baňky se zde používají typu vytlačením vzduchu na principu zvonu.

Po seanci pacientům nabídnou čaj a sušenky a doporučí minimálně 15 minut posedět.

Závěr

Tibetská medicína je mnohem starší než „klasická“ medicína vykonávána Českou lékařskou komorou, ale také je pro Evropany mnohem vzdálenější. Tato práce byla věnována tématu porovnání teorie a praxe tibetské medicíny v Praze, přesněji v klinice Naran. Rozdíly byly nalezeny, ale to byl předpokládaný výsledek práce, jelikož je velice nepravděpodobné, že tibetská medicína bude úplně stejná v Lhase, Káthmándú, Praze, Madridu a dalších městech. Hlavní myšlenka procedur by měla být ve všech městech a vesnicích na světě stejná a měla by vycházet z původní tibetské medicíny z Indie a Nepálu.

Tato práce dokládá, že služby poskytované v klinice Naran jsou plně kompatibilní s původní myšlenkou tibetské medicíny. Tibetská a západní medicína se nedají srovnávat, nelze říci, která je lepší, která je horší, nejlepší je ovšem kombinace obou. V České republice nemá tibetská medicína na růžích ustláno, je to dáno také tím, že zdravotní pojišťovny tyto terapie nezahrnují do léčebných výloh, a proto, pokud chce člověk tuto medicínu zkusit, musí si vše zaplatit. Dále také špatná informovanost a nechuť lidí zkoušet něco nového. Tibetská medicína je jedna z cest…

Seznam literatury

BA-OM Tibetské lidové léčitelství. Brno: Moravská Bastei MOBA s.r.o, 2002

JAROSLAV, P. Vědci poodhalili princip akupunktury. Lidové noviny, ročník 22, číslo 144. Rubrika: Věda a výzkum - příloha, 22.06.2002 strana 31.

FENTON, P. Tibetské léčení. Bratislava: Eugenika, 2003.

HORNFECK, S. MA, N. Čínská medicína v praxi. Fontana, 2003

HARPEROVÁ, J. Tajemství tibetskéo léčení. Brno: Moravská Bastei MOBA s.r.o, 2001

JANČA, J. Alternativní medicína kompletní prevence a léčba přírodními prostředky. Eminent 2001

JANČA, J. Velký receptář alternativní medicíny. Eminent 2003

GASCOIGNE, S. Čínskou medicínou ke zdraví. Knižní klub 2001 


Počet shlédnutí: 117

1)
HORNFECK, S MA, N Čínská medicína v praxi,Fontana, 2003 ,strana 118-119
2)
JANČA, JAlternativní medicína kompletní prevence a léčba přírodními prostředky ,Eminent 2001 , strana 211
3)
HARPEROVÁ, J Tajemství čínského léčitelství,Moravská Bastei MOBA s.r.o, Brno 2001 , strana 97
4)
BA-OM Tibetské lidové léčitelství,Moravská Bastei MOBA s.r.o, Brno 2002, strana 93-96
5)
FENTON, P. Tibetské léčení, Eugenika, Bratislava 2003 strana 123-126
6)
JAROSLAV, P. Vědci poodhalili princip akupunktury ,Lidové noviny ročník 22 číslo 144 Rubrika: Věda a výzkum - příloha, 22.06.2002 strana 31
7)
BA-OM Tibetské lidové léčitelství,Moravská Bastei MOBA s.r.o, Brno 2002 strana 56
8)
BA-OM Tibetské lidové léčitelství,Moravská Bastei MOBA s.r.o, Brno 2002 strana 58
buddhismus_01.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:30) (upraveno mimo DokuWiki)