obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


dodrzovani_zvyklosti_vyznavacu_islamu_v_ceske_republice

Dodržování zvyklostí vyznavačů islámu v České republice

1 Úvod

V posledních několika letech je velice diskutovaném tématem náboženství islám. Toto téma začalo být velice aktuální v roce 2001 po teroristických útocích na uzemí Spojených států amerických teroristickou skupinou Al-Kaida, která je příznivcem radikálního islámu. Po tomto roce dochází k obrovským bojům proti teroristům hlavně v asijských zemích: Afghanistán, Irák apod. V současné době se celý svět obává vzniku tzv. Islámského státu, který se rozhodl bojovat proti „západnímu světu“ všemi prostředky. Na svých internetových videí popravují západní novináře a vyhrožují všem zemím válkou. Islám jako takový v současné době bere většina lidí jako zlo a obrovskou hrozbu. Je však tato obava na místě? Nejsme až příliš zaslepeni důvěrou ve sdělovací prostředky, které nám podávají islám jako největší hrozbu? Islám jako náboženství, není sám o sobě hrozbou, tou největší je především vzdělání, chudoba a nenávist, která se v těchto zemích šíří.

Tato seminární práce se bude zabývat především zvyklostmi muslimů žijících v České republice a bude rozdělena do několika částí. Teoretická část podá stručný přehled o islámu samotném. V praktické části bude použit polostrukturovaný rozhovor s muslimy žijícími v České republice a rozhovor s českým obyvatelstvem a jeho pohledem na toto náboženství.

2 Cíl práce a metodika

Hlavním cílem této práce je odpověď na naší výzkumnou otázku: Dodržují vyznavači islámu své zvyklosti i v ČR?

Semestrální práce na téma „Dodržování zvyklostí vyznavačů islámu v České republice“ je zpracována do dvou částí:

Teoretická část práce je především věnována obecným informacím týkajících se islámského náboženství. Tyto poznatky byly zjišťovány z odborné literatury, odborných článků a informací dostupných na internetu a slouží jako sekundární data projektu v rámci předmětu „Komunikace mezi kulturami“.

Praktická část je tvořena kvalitativním výzkumem na základě polostrukturovaného rozhovoru, který je flexibilnější a volnější než strukturovaná rozhovor, ale je zároveň organizovanější a systematičtější než nestrukturovaný rozhovory.1)

Před použití této metody byl vytvořen dotazník k rozhovoru, který byl veden jedním dotazujícím, který data zaznamenával na papír a jedním pozorovatelem. Následně byly data vyhodnoceny. Vzhledem k tomu, že kvalitativní výzkum je tvořen menším počtem dotazovaných, tak pro tento projekt byli osloveni dva vyznavači islámského náboženství, kteří žijí na území České republiky. Hlavním cílem celého polostrukturovaného rozhovoru bylo zjištění, zda vyznavači islámu stále dodržují své zvyky i při pobytu v České republice a zda se jich dokážou v této zemi vzdát. A poté bylo osloveno pět náhodných respondentů, kde cílem bylo zjistit, jak vnímají náboženství islámu, rozumí vůbec jejich zvykům?

Adekvace metod

Náš výzkum probíhal pomocí polostrukturovaného rozhovoru, tedy rozhovoru, který je částečně řízený, otázky jsou předem připravené. Jednou z výhod tohoto rozhovoru je bližší navázání kontaktu s respondentem, výsledkem jsou pak upřímnější a otevřenější odpovědi na dané otázky. Návratnost je v tomto případě téměř 100%. Pokud respondent při nějaké otázce rozvede svou odpověď, je dobré do jeho odpovědi nevstupovat a nechat ho, aby vše vypověděl a popřípadě doplňujícími otázkami svou odpověď ještě více rozvedl. To poslouží k hloubkovému pochopení dané problematiky. Nevýhodami tohoto rozhovoru je poté jeho obtížnost, zejména časová. Může se zde také vyskytnout problém se zobecňováním výsledků v důsledku například malého množství respondentů. Na toto je potřeba dát si velký pozor. Další nevýhodou je možné subjektivní ovlivnění tazatele.

3 Literární rešerše

V knize Po stopách světových náboženství 2) se autor Hans Kung zaměřuje na srovnávání celosvětových náboženství (hinduismus, křesťanství, budhismus,islám, atd.). Pro naše potřeby jsme se zaměřili na část, která je věnována islámu. V té se autor také věnuje islámským tradicím a zvykům. Pár odstavců je věnováno muslimům žijících v evropských státech, předevšim Francii. Jelikož se jedná o druhé nejrozšířenější náboženství, islámu mu věnována podstatná část textu knihy.

Webová stránka al-islam.cz3) rozebírá základní charakteristiky islámu, tradice islámu, způsoby jak se stát muslimem. Dále jsou zde uvedeny zveřejněné články, které se této tématice věnují např. články zabývající se postavením ženy v islámu, nebo rodinných a manželských vztahů. Z této stránky jsme pro naši práci čerpali, především pro vymezení základních charakteristik.

Kniha od Pavla Barši4) je zaměřena na politické a kulturní aspekty vztahu Západu a islámského světa a na kořeny fenoménu islámského fundamentalismu. Kniha se ve velké míře věnuje 11. září a také vývoji po této události.

Stránky českého statistického úřadu5) jsme použili v práci pro vyčíslení počtu lidí v ČR, kteří se hlásí k islámu. Dostalo se nám však překvapivě málo informací. Počet těchto lidí ji vyčíslen pouze v dokumentu týkajícího se sčítání lidu z roku 2001. V roce 2011 se pojem islám vůbec neobjevuje.

V nedávné době se na internetu objevila zpráva, která opět vrhá velký stín na islám a na jeho vyznavače. Je ovšem důležité si uvědomit, že Islámský stát je velmi radikální skupina lidí, kteří za roušku víry ukrývají násilí. Podíváme-li se do historie, tak bychom museli „teroristy“, jak mnozí nazývají vyznavače islámu, označit i křesťany. Křížové či křižácké výpravy byly tím stejným, možná horším a to z toho důvodu, že byly posvěceny samotným papežem.6)

Kniha od Edwarda Sella7) pojednává o víře islámu, jak napovídá samotný název knihy. Toto dílo se skládá z šesti kapitol, Které se věnují tomu, jak Bůh, tedy Aláh, promlouval k Mohamedovi, jak vznikal Korán, co pro tuto víru znamená a z čeho se skládá, dále rozebírá sekty islámu, popisuje svátky a půsty věřících a mnohé další. V práci jsme toto dílo využili jak pro zpracování teoretické části, tak i v praktické části. V praktické části nám byla kniha nápomocna pro orientaci ve svátcích muslimů, jejich tradic a půstech. Díky těmto informacím jsme mohli pokládat muslimům věcné dotazy.

4 Teoretická část

4.1 Islám

Historicky třetí velké náboženství, které vyznává víru jen v jednoho boha, Alláha. Islám znamená v arabštině mír, poslušnost či odevzdání. Obvykle se interpretuje jako úplné odevzdání se do vůle Alláhovi a je často označován jako mírové poselství. Je to nejrychleji expandující náboženství na světě, které čítá více než miliardu a tři sta milionů stoupenců z Arabského poloostrova, Blízkého a Středního východu, částí Asie, Kanady a Evropě. Islám je druhé největší náboženství na světě. Islámské náboženství se po smrti proroka Muhammada rozdělilo na dvě větve sunnity (85 %) a šíty (15 %).

V Islámu platí čtyři základní morální pravidla, která by měl každý muslim dodržovat a značí pravého věřícího: 1. Naše víra by měla být opravdová a upřímná 2. Musíme být připraveni ji ukázat ve skutcích dobročinnosti k našim blízkým 3. Musíme být dobročinnými občany, podporovat společenské organizace a nadace 4. Naše vlastní duše musí být pevná a za všech okolností neotřesitelná V islámu se proti křesťanství a judaismu neobjevují duchovní. Je to proto, že každý muslim by měl s Alláhem rozmlouvat ve svém nitru. 8)

4.2 Islám v České republice

Islám je v České republice řazen mezi tzv. nová náboženství. Nové v tom smyslu, že se dříve v České republice příliš neobjevoval. Nebyl v této zemi tak rozšířený. Samozřejmě v pohledu na islám jako na náboženství jako takové, nejde o nic nového. Při sčítání lidu v roce 2001 se k islámu přihlásilo okolo 3 700 lidí. Toto číslo není nijak více rozebráno na stránkách czso.cz, ale je okomentováno slovy, že v poměru muži: ženy, bylo více mužů hlásících se k této víře. Velmi zajímavá, až zarážející, je skutečnost, že při sčítání lidu v roce 2011 se o islámu vůbec nehovoří. Na stránkách českého statistického úřadu se nepodařilo nalézt rozumné vysvětlení, co je toho příčinnou.

4.3 Kdo je to muslim

Muslimové věří v jednoho jediného Boha, který stvořil vesmír i člověka. Dále věří v anděly, zjevené Knihy, proroky, prostřednictvím kterých se k lidem dostala Alláhova zjevení, v soudný den, v zodpovědnost každého jedince za své činy, v předurčenost všech věcí (tj. nadčasové vědění Alláha o všech dějích a skutcích) a věří také v posmrtný život. Muslimové věří v kompletní řadu proroků, která začíná Adamem. Patří mezi ně mimo jiné Noe, Abrahám, Ismael, Izák, Jákob, Josef, Jób, Mojžíš, Áron, David, Šalamoun, Eliáš, Jonáš, Jan a také Ježíš (mír s nimi). Současně věří, že poslední zjevení od Alláha, které bylo potvrzením, shrnutím a završením všeho, co bylo lidem sesláno dříve, bylo sesláno proroku Muhammadovi (nechť mu Alláh žehná a dá mír) prostřednictvím anděla Gabriela. Člověk se stane muslimem, pokud dobrovolně, vědomě a s přesvědčením v srdci vyslovil následující větu: „Není jiného božstva kromě Jednoho Jediného Boha (Alláha) a Muhammad je posel Boží.“ Tímto prohlášením věřící také zároveň dosvědčuje svou víru ve všechny předcházející proroky a ve všechna Písma, která Alláh zjevil. 9)

4.4 Hlavní pilíře islámu

Pilíře islámu jsou základními stavebními kameny života každého muslima a zahrnují pět článků: vyznání víry, modlitbu, náboženskou daň (zakáh), půst během měsíce ramadánu a pouť do Mekky pro ty, kdo jsou toho schopni.

1.Vyznání víry (šaháda) Šaháda zní takto: „Není jiného božstva kromě Jednoho Jediného Boha (Alláha) a Muhammad je posel Boží.“ Toto dosvědčení víry vyslovuje každý věřící. Arabsky zní první část „lá iláha illa Lláh“, tedy „není boha kromě Alláha“, kde slovo „iláha“ (Bůh, božstvo) zahrnuje vše, co odvádí lidi od toho, aby uctívali svého pravého Stvořitele, jehož uctívání má přednost přede vším ostatním a který jako jediný uctívání zasluhuje. Druhá část šahády zní „Muhammadan rasúlu Lláh“, tedy „Muhammad je (poslední) posel Boží“. Poselství a tím i náboženské poznání se k nám dostalo prostřednictvím člověka jako jsme my. Přednes šahády je rovněž součástí svolávání k modlitbě, tedy ázánu.

2.Modlitba (salát) As-salát je především název pro předepsanou povinnou modlitbu, která se vykonává pětkrát denně. Modlitba spojuje věřícího s Alláhem. Jelikož v islámu neexistuje pevně daná náboženská hierarchie ani vrstva duchovenstva (kněží), jako například v křesťanství, modlitby obvykle vedou vzdělaní lidé, kteří mají v daném shromáždění dostatečné (a nejlepší) znalosti a znají nejvíce zpaměti z Koránu. Součástí všech pěti povinných modliteb je recitace veršů Koránu. Recitují se v arabštině, jazyce zjevení Koránu, zatímco osobní prosby mohou být vysloveny v rodném jazyce věřícího (před, během anebo po skončení modlitby). Předepsané modlitby se konají mezi úsvitem a východem Slunce, v první polovině odpoledne, ve druhé polovině odpoledne, po západu Slunce a po úplném setmění. Modlitby udávají rytmus celého dne. Nejlepší je modlit se společně v mešitě, ale muslim může tyto modlitby vykonávat kdekoliv (např. v přírodě, na pracovišti nebo na univerzitě). Návštěvníci mešit žasnou nad tím, jaké důležité místo má modlitba v každodenním životě praktikujícího muslima.

3.Náboženská daň (zakát) Az-zakát je jedním z nejdůležitějších pilířů islámu. V islámu platí zásada, že vše, co se nachází na nebesích i na zemi, patří Alláhovi, tudíž i pozemské bohatství je pouze svěřené lidem, aby s ním zacházeli. Slovo zakáh znamená „očištění se“ a také „růst“. Svůj majetek očišťujeme tak, že velmi malou část z něj věnujeme například ve prospěch chudých a potřebných lidí. Každý muslim, který vlastní majetek (v penězích, zboží apod.), jehož hodnota přesahuje určitou hranici a po celý rok pod ni neklesne, je povinen si částku k odvedení zakátu sám vypočítat. Zakáh obvykle odpovídá 2,5 % z majetku uloženého v penězích. Správný muslim by však měl dát i více ve formě tzv. sadaqa (almužny), kterou je nejlepší dávat neokázale a bez vědomí ostatních.

4.Půst Každý rok, během měsíce ramadánu, dodržují muslimové půst od úsvitu do západu slunce, přičemž se zdržují jídla, pití a pohlavního styku. Půst se nevztahuje např. na děti a duševně choré. Nemocným, cestujícím, těhotným nebo kojícím ženám je dovoleno půst přerušit a nahradit zameškané dny později. Pokud nejsou fyzicky schopni půst nahradit, musí nasytit jednoho chudého člověka za každý den, který zameškali. Děti obvykle začínají dobrovolně držet půst a konat modlitby v raném věku, avšak povinné se to pro ně stává až jsou fyzicky dospělí. Přesto, že půst přináší i velký prospěch pro zdraví člověka, v islámu je považovaný především za způsob očištění se. Tím, že se muslim na nějaký čas odpoutá od běžného pohodlí, získá solidaritu s těmi, kdo dlouhodobě strádají a hladoví. Zároveň to velmi obohatí jeho duchovní život.

5.Pouť do Mekky Velká pouť do Mekky, tzv. hadždž, je povinná jen pro ty muslimy, kteří ji mohou fyzicky zvládnout a finančně si ji dovolit. Pak mají tuto pouť vykonat alespoň jednou za život. Do Mekky se každoročně vydává přes tři milióny lidí z nejrůznějších koutů světa, čímž umožňují lidem různých ras a národů, aby se vzájemně setkali a poznávali. Mekka je stále plná návštěvníků. Každoroční Velká pouť probíhá ve dvanáctém měsíci islámského kalendáře, který je lunární, ne solární, takže se jak hadždž, tak i ramadán a jiné události islámského kalendáře vzhledem k u nás používanému kalendáři posouvají. Poutníci mají na sobě oblečený zvláštní oděv (tzv. ihrám). Jsou to dva kusy nesešité bílé látky, které je zbavují všech společenských rozdílů a demonstrují to, že před Alláhem jsme si všichni rovni. Obřady, které poutníci během pouti konají, mají svůj původ u Abraháma a zahrnují např. obcházení Ka‘by, symbolické kamenování satana, běh mezi pahorky Safá a Marwa. Poutníci se také scházejí na planině Arafa, kde společně prosí Alláha za odpuštění. Toto velké shromáždění symbolizuje shromáždění všech lidí v Den posledního soudu. V minulosti byla hadždž velmi namáhavá. Dnes ministerstvo pouti poskytuje miliónům poutníků z celého světa pitnou vodu, dopravu i lékařskou péči. Hadždž končí svátkem Íd al-Adhá, který oslavují muslimové na celém světě tím, že se scházejí na svátečních modlitbách a dávají si dárky. Íd al-Adhá a Íd al-Fitr, t.j. svátek, který přichází po skončení postního měsíce ramadánu, jsou dva svátky islámského kalendáře.

4.5 Korán

Korán představuje přesný záznam slov, které byly Alláhem zjeveny proroku Muhammadovi skrze anděla Gabriela. Muhammad tyto zjevené verše diktoval svým společníkům. Verše pak byly zaznamenány písaři, kteří si jej za Prorokova života nechali od něj potvrdit a vzájemně si text kontrolovali. Ani jediné slovo ze 114 kapitol Koránu, tzv. súr, nebylo od té doby změněno. Text Koránu je do posledního detailu tím stejným jedinečným a zázračným textem, který byl Muhammadovi zjevený před více než čtrnácti stoletími v takové podobě, jako známe dodnes. Korán je posledním a konečným zjevením slova Alláha. Proto je pro každého muslima základním zdrojem víry a jejího praktického uvedení do každodenního života. Zabývá se všemi tématy, které se týkají nás jako lidských bytostí a jeho hlavním tématem je vztah mezi Alláhem a Jeho stvořeními. Korán také poskytuje návod na fungování zdravé společnosti, spravedlivého ekonomického, náboženského, politického systému a stanovuje zásady správného chování. Korán se zabývá i náboženskými pravidly, poznáním, uctíváním Alláha, všeobecnými právními normami a morálními principy. 10)

4.6 Muhammed

V roce 570 n. l. se v Mekce, na území dnešní Saudské Arábie, narodil Abdulláhovi (´Abd Alláh) syn. Pojmenoval ho Mohamed (Muhammad). Jeho tatínek zemřel, ještě když nebyl na světě a po jeho narození ho pojmenoval dědeček Abdulmutalib jako Muhamed. Vzala si ho Halíma Assadija do oblasti rodu Sead, aby se o něho postarala. Maminka mu umřela před dovršením jeho šesti let. Poté se ho ujal jeho dědeček, který patřil k váženým členům rodu Qurajšovců. Jeho dědeček se o něho staral do osmi let a zemřel. Před jeho smrtí předal Muhammada do opatrovnictví strýci z otcovy strany Abu Tálibovi. Jeho strýc Abu Tálib se o něho staral od jeho osmi let až do desátého roku jeho poselství. Strýc měl málo peněz a mnoho dětí a tak Muhammad pracoval jako pasáček ovcí, aby mu pomohl Když byl Mohamed starší, začal doprovázet svého strýce na obchodních cestách do Sýrie. Stal se tak ve své době velmi zcestovalým a znal cizí poměry. Jednou z Mohamedových zaměstnavatelek byla Chadídža, zámožná, tehdy čtyřicetiletá vdova. Mladý, pětadvacetiletý Mohamed na ni natolik zapůsobil, že mu roku 595 nabídla manželství. Touto svatbou se z něj stal zámožný muž. Podle arabských zvyků dědili pouze prvorození, takže Mohamed nezískal žádné dědictví ani po svém otci, ani po dědečkovi. Mohamed, který byl pro svou zbožnost velice váženou osobou s přízviskem alalmín (důvěryhodný), si uvědomoval vážnost tradic svých předků a před touto, pro něj dekadentní, společností se ukrýval v jeskyni na hoře Hîra. A právě v tomto roce se měl mít svá první Boží zjevení, která trvala po třináct let v Mekkce (tedy Svatá Mekka) a další deset let v Medíně (česky Město Proroků) a jediným jeho úkolem bylo je šířit. Stal se lidským prostředníkem mezi Bohem a lidmi. Z počátku měl kolem sebe jen málo věřících, polygamní společností byl zesměšňován a urážen, až odešel v roce 623 n. l. spolu se svou rodinou a společníkem jménem Bilál Ibn Rabá („Ibn“ je v arabštině výraz pro „syna, syna někoho“), který byl pověřen ke svolávání muslimů k modlitbě do čtyř set kilometrů vzdálené Medíny, kde o deset let později zemřel. Tomuto jeho odchodu se říká hidžra. Protože neuměl číst ani psát, diktoval svá zjevení písařům, kteří je zaznamenávali a dali tak vzniknout Svaté Knize muslimů – Koránu (v češtině „přednáška“ nebo „čtení“) se můžeme setkat s názvem Kniha (al-kitáb), Slovo Boží, Písmo Svaté, poslední Kniha Boží. Za jménem Proroka se pronášejí ve všech náboženských islámských. 11)

4.7 Svatá místa islámu

Za rodiště islámu se odjakživa považuje Arábie. Ta byla dříve rozdělena na dvě části, jižní Arábii a severní Arábii. Jižní Arábie byla bohatou krajinou, která díky svému podnebí, monopolu na vonné látky a obchodu s Indií měla přezdívku „šťastná Arábie“. Opakem ji byla Arábie severní, která je chudá na vodu, písčitá, kamenitá a skalnatá. Jsou zde jen vyschlá řečiště, která se plní vodou pouze v období deště. Na severu ovšem existovaly i oázy kde se mohli beduíni usadit, pěstovat plodiny a obchodovat. S rozvojem obchodu a „Kadidlové stezky“ bylo nutné pohyb karavan organizovat a chránit. Právě sever se tak stal místem domovů Arabů, kde vzkvétala města jako Mekka, Medína, Nadžrán, Taif a jsou rodištěm islámu, kterému měla patřit budoucnost.12)

Mekka

Kolem roku 570 n.l. se v Mekce narodil Muhammed z kmene Kurajšovců. Muhammed pracoval jako správce u jedné bohaté vdovy po obchodníkovi a ve svých pětadvaceti letech se stal jejím manželem. Po sňatku s bohatou vdovou Chadídžou vzrostl Mohamedův vliv a společenské postavení. Kolem roku 610 n.l. se Mohamedovi v průběhu meditace zjevil archanděl Gabriel a dle koránu mu sdělil následující: „Přednášej ve jménu Pána svého, který člověka z kapky přilnavé stvořil! Přednášej, vždyť Pán Tvůj je nadmíru štědrý, ten, jenž naučil perem, naučil člověka, co ještě neznal“ . V Mekce, uprostřed Velké mešity, stojí stavba jménem Ka'ba. Ka'ba patří mezi nejposvátnější místa islámu. Podle muslimů ji postavil Abraham a měla sloužit jako oltář. Při pouti z Mekky do Mediny muslimové sedmkrát obcházejí tuto stavbu a doufají, že se budou moci dotknout kamenů, které jsou umístěny v jejich rozích. Ka'ba je zděna stavba 15m vysoká, 10m široká a 12 dlouhá. Je přikrytá hedvábím, které se každoročně mění. Podlaha interiéru je z mramoru a pískovce. Vnitřní stěny jsou pokryty úryvky z koránu. Strop podpírají tři sloupy, mezi dvěma z nich stojí oltář.

Medina

Roku 622 n.l. , jenž se později stal prvním rokem islámského nového letopočtu, Muhammed emigroval z Mekky do Mediny. Na rozdíl od Mekky nebyla Medina střediskem obchodu, ale spíše oázou, kde rostli datle a obilí. Medina ležela od Mekky cca 300km. V Medině prorok Muhammed založil první muslimskou obec – ummu. Od začátku měla obec dvojí charakter, náboženský a politický. Islámský stát je od základů „teokratický“ je „panstvím Božím“. Tři židovské kmeny jeho proroctví odmítly. Pro ně žádným prorokem nebyl. Dva z těchto kmenů Muhammed donutil k emigraci a třetí nechal zcela vyvraždit. Roku 632 n.l. se Muhammed zúčastnil pouti z Mediny do Mekky, která měla být jeho poutí na rozloučenou. Prorok zemřel roku 632 n.l. v Medině a je pochován v Zeleném dómu, místě svého bydliště. Dnes je Medina druhým svatým městem islámu po Mekce. Ten v době smrti Muhammeda zcela ovládl Arabský poloostrov.

Zelený dóm

Zelený dóm je první postavenou mešitou islámu, ta byla postavena prorokem Muhammedem v roce 622 n.l. Byla to jednoduchá konstrukce a nepálených cihel a kamene. V sousedství této stavby stál dům proroka, ve kterém byl po své smrti pohřben. Mešita sloužila jak pro komunitu, tak pro nejrůznější akce jako oslavy a vzdělání. Po vzniku mešity se muslimská komunita rozšířila a stala srdcem státu.

Jeruzalém

Jeruzelém neboli Svaté město je starobylou metropolí, jejíž původ do dnešních dnů nebyl objasněn. Jeruzalém je největším městem Izraele s počtem obyvatel kolem 830 tis. Jeruzalém je multikulturní město, kde se setkávají vyznavači mnoha náboženství: křesťanství, judaismu a islámu. Nejsvětější místa těchto náboženství se nacházejí na Starem městě a patří mezi ně památky jakými jsou Chrámová hora, Zeď nářků, Skalní dóm a mešita Al-Aksá.

5 Praktická část

V praktické části naší práci jsme se zabývali hlavní výzkumnou otázkou: Dodržují vyznavači islámu své zvyklosti i v České republice?

V úvodní praktické části jsme absolvovali polostrukturovaný rozhovor s dvěma muslimy. Prvním z nich byl Faycal původem z Alžírska, je mu čtyřicet dva let. V České republice žije 17 let a důvodem jeho přistěhování byly sportovní aktivity. Sám říká, že v tomto rozhodnutí hrála velkou roli náhoda. Druhým respondentem byl čtyřicet čtyři let starý Imed, který se přistěhoval do České republiky z Tunisu. Dostal zde lukrativní pracovní nabídku v oblasti cestovního ruchu.

V jejich rodných zemí se dodržují muslimské zvyklosti a tradice. Oba dva respondenti uvedli, že dodržují obecně známý svátek Ramadán. V průběhu Ramadánu nastává zákaz jídla a pití přes den, jíst a pít je povoleno pouze po setmění. Na konci každého Ramadánu chodí mladší člen rodiny navštívit starší členy rodiny. Pokud starší členové rodiny bydlí ve větší vzdálenosti, je zvykem, že mladší člen rodiny (většinou syn) zavolá rodičům a popřeje hezké svátky. Dalším tradičním zvykem, který je dodržován u muslimů je obřezávání malých chlapců. Tento zvyk je spojen s čistotou těla. Obřízka se provádí ve velmi mladém věku ) nejlépe do tří let. Hlavním důvodem je to, aby si malý chlapci celý rituál nepamatovali. Další dodržovanou tradicí je svátek Lejít, který se skládá ze dvou svátků: malého a velkého Lejítu. Tento svátek je spojen se svátkem Ramadán. Tradiční je také páteční rodinné stolování. Faycal uvedl, že jeho maminka mu každý pátek pravidelně připravovala k večeři kuskus. Oběma muslimům se život v České republice moc líbí, i když už se setkali s negativním postojem některých občanů na jejich kulturu. Rádi dodržují české svátky a tradice, nejvíce pak svátky vánoční a velikonoční. Na naší otázku, zdali se změnilo dodržování jejich tradic a zvyků po přistěhování do České republiky uvedli. Faycal: ,,Po přistěhování do ČR se vůbec nezměnilo a stále dodržuji muslimské tradice. Vyžaduje dodržování tradic i od svého syna. Manželka muslimské tradice dodržovat nemusí, má právo si svobodně zvolit jak bude žít„. Imed poté uvedl: ,,Muslimské tradice v ČR nedodržuji, vzhledem k mému náročnému povolání a dlouhému pobytu jsem si zcela zvykl na zdejší kulturu. Zvyky a tradice dodržuji pouze při návštěvě své rodiny v Tunisu. Riskoval bych posměch a pomluvení své rodiny od ostatních obyvatelů a příbuzných.“ Zeptali jsme se na jejich názor o dodržování vybraných tradic a zvyků. Konkrétně pak na zahalování dívek a žen u nás. Faycal podotknul, že zahalování žen není až tak ani tradicí, jako spíše projevem náboženství. Oba shodně uvedli, že respektují obě formy vyznání a závisí na každém jednotlivci, čemu dá přednost.

Na třetí výzkumnou otázku, která zní „Jak tyto zvyky vnímá česká veřejnost?“ odpovídalo 5 studentů pátého ročníku na Provozně ekonomické fakultě.

Profily respondetů: Veronika (24 let), Adéla (27 let), Milena (23 let), Jaroslav (24 let) a Tereza (26 let) všichni jsou studenti posledního ročníku oboru Podnikání a administrativa.

Dotazovaní studenti jsou české národnosti a jediný Jaroslav z nich vyznává křesťanství, ostatní nejsou vyznavači žádného náboženství.

Na otázku: „Dokážete nám vlastními slovy popsat, co to je islám a jaké jsou jejich zvyky? se shodli, že je to náboženství, které vyznává jediného Boha, tedy Alláha a jejich sváta kníha je nazývána Korán. Veronika měla největší množství informací ze všech studentů a říká: „Jejich modlitba zvaná „salát“ se vykonává pětkrát denně a spojuje věřící s Allláhem. Každý rok během ramadánu muslimové dodržují od úsvitu do západu půst, kdy nepijí, nejí a neprovozují pohlavní styk.“Adéla odpověděla:„Místo Bible mají Korán a ženy chodí zahalené.“Jaroslav měl také širší povědomí o těchto zvycích a vyjádřil se: “ Islám je monoteistické náboženství. Zvyky, které znám jsou burka, Směr modlitby na východ. Jejich dodržování Ramadánu, což je měsíční půst. Právo Šaría což je jakýsi Islámský kodex, dle kterého se jeho věřící řídí.“. Poslední dotazovanou byla Tereza, která dodala navíc:„Modlí se 5x denně směrem k Mece.

Tři studenti byli proti těmto islámským zvykům, nejvíce se jim nelíbí nošení burky a hidžábu u žen a také se jim nelíbí, že nectí zvyky naší země jako my v jejich zemi. Poslední otázka zněla:„Jak vnímáte islám v České republice? Je něco, s čím nesouhlasíte/případně si myslíte, že by se měly nějaké zvyky zakázat?“ Veronika odpověděla: „Když jsem byla v Turecku a chtěla se jít podívat do Mešity, tak jsem věděla, že ženy by neměly mít odhalené nohy, břicho, ramena a neměly by mít ani hluboký výstřih a před vstupem do měšity si musejí sundat boty. Dle mého názoru je host vždy vázán pravidly hostitele a host tak ctí zvyky dané země, tak proč je nectí oni u nás?.“. Adéla byla jako jediná nestranná a žádné zvyky by nezakazovala. Mileně vadí jen jedna věc a to konkrétně:„V Praze se člověk setká s různými kulturami a já osobně s tím nemám problém. Jsou ovšem určité aspekty, s kterými nesouhlasím. Člověk by se měl snažit aspoň nějakým způsobem přizpůsobit kultuře té zemi, v které je a tolerovat ji. Za to Milan vnímá tyto zvyky negativně a vyjádřil se na tuto otázku: „Jsem z Karlových Varů, kde žije nebo jen jezdí na dovolenou velké množství muslimů, tudíž ho registruji. Vnímám islám negativně. Myslím si,že cizí kultury by se měli v určitých ohledech přizpůsobit kultuře v které žijí. Nesouhlasím s nošením burky, protože si myslím, že člověk by měl vidět lidem do tváře na ulici z důvodu bezpečnosti.“ Tereza dokonce cítí ohrožení islámem naši zemi.

6 Závěr

Hlavním cílem této práce bylo zjistit, zda vyznavači islámu stále dodržují své zvyky, i když dlouhodobě žijí v České republice a zda se jich dokážou v této zemi vzdát. Z našeho výzkumu vyplynulo, že naši respondenti se v odpovědi na tuto otázku zcela rozcházejí. Jeden dodržuje i nadále své zvyky bez omezení, ale nenutí k tomu svou rodinu, kdežto druhý respondent své islámské zvyky dodržovat v České republice přestal a jak sám řekl, dodržuje je pouze při návštěvě své rodiny v Tunisku. Naopak oba odpovídající se shodli, že mají rádi naše svátky a to především Vánoce, které se svými rodinami každoročně dodržují. Dále jsme se snažili zjistit, jak Češi vnímají islámské náboženství a jak koukají na muslimy žijící u nás. Dotázali jsme se pouze malého vzorku studentů na naší škole, ale dovolujeme si tvrdit, že obecně se ví o tomto náboženství poměrně málo a většině z dotázaných se nelíbí islámské zvyky, jako je nošení burky a zahalování žen na veřejnosti, což je také nejvíce vnímaný zvyk u nás. Myslíme si, že jsme jako národ poměrně tolerantní a to, že se nám jejich zvyky zrovna nelíbí, neznamená, že je odsuzujeme a že vyznavačům islámu budeme v jejich náboženství jakkoli bránit nebo dokonce protestovat. Celý tento projekt pro nás byl velmi zajímavý a to zejména proto, že jsem se i my sami dozvěděli více o islámském náboženství a jejich vyznavačích a museli jsme se nad tímto tématem více pozastavit a popřemýšlet.

7 Přílohy

7.1 Polostrukturovaný rozhovor s muslimem

  • Odkud pocházíte?
  • Jaký je důvod Vašeho pobytu mimo vaši vlast?
  • Proč jste si vybral právě ČR?
  • Jak dlouho žijete v ČR?
  • Co se Vám na ČR líbí? Líbí se Vám nějaký tradice, které dodržují Češi, nebo naopak nelíbí?
  • S kým žijete ve společné domácnosti? Je v ČR vaše celá rodina? Navštěvujete ji popřípadě v ČR i mimo ČR?
  • Jaké tradice jsou dodržovány v zemi, kde jste vyrůstal?
  • Změnili se nějakým způsobem zvyklosti, které provádíte, při pobytu v ČR? Proč? Co děláte jinak?
  • Trváte na tom, aby zvyklosti dodržovali i ostatní členové rodiny?
  • Setkáváte se ve svém okolí s muslimským světem? Muslimové? Modlitebny? Halal restaurace?
  • Setkal jste se v ČR s negativním postojem na Vaši kulturu? Popřípadě s jakými reakcemi?
  • Jaký je váš pohled na dodržování tradic za hranicemi Vaší země? Zahalené ženy, šátky atd…zda je to věc dané země, nebo ať si každý dělá, co chce? Ptám se proto, že evropské ženy musí například chodit zahalené v muslimských zemích- kolena, šátek atd…

7.2 Otázky, na které odpovídali studenti ČZU

  • Věk:
  • Jméno:
  • Pohlaví:
  • Národnost:
  • Vyznáváte nějaké náboženství?
  • Dokážete nám vlastními slovy popsat, co to je islám a jaké jsou jejich zvyky?
  • Jak vnímáte islám v České republice? Je něco, s čím nesouhlasíte/případně si myslíte, že by se měly nějaké zvyky zakázat?

8 Seznam literatury

BARŠA, Pavel. Západ a islamismus: střet civilizací, nebo dialog kultur?. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2001, 188 p. ISBN 80-859-5996-8

KUNG, Hans, 1999. Po stopách světových náboženství. Brno: Centrum pro studii demokracie a kultury, 309 s. ISBN: 80-7325-059-4

WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039

Al-islam, Úvodní charakteristika islámu. [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: HTTP://AL-ISLAM.CZ/UVODNI-CHARAKTERISTIKA-ISLAMU/ISLAM-A-MUSLIMOVE-ZAKLADNI-POJMY.HTML

Co jest Islám?, 2003. WAMY serie o Islámu. Praha: Islámská nadace v Praze, 2003, ISBN 80-903-1960-2. Dostupné z: http://krameriusndktest.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6270fc50-7b53-11e2-b930-005056827e51#

Český statistický úřad, [online]. [cit. 2014-11-09]., Dostupné z: HTTP://WWW.CZSO.CZ/CSU/KATALOG.NSF/HLEDAT?SEARCHVIEW&COUNT=20&SEARCHMAX=10000&SEARCHORDER=1&SEARCHFUZZY=1&QUERY=%28%28N%C3%A1BO%C5%BEENSTV%C3%AD%29%29&DATABASE=ALL&KRAJE=ALL&SKUPINY=ALL&START=1

Islám, Základní pojmy [online]. [cit 2014-10-22]. Dostupné z:http://al-islam.cz/uvodni-charakteristika-islamu/islam-a-muslimove-zakladni-pojmy.html

Novinky.cz, Islámský stát zveřejnil ceník žen. [online]. [cit. 2014-11-09]., Dostupné z: HTTP://WWW.NOVINKY.CZ/ZAHRANICNI/BLIZKY-A-STREDNI-VYCHOD/352604-ISLAMSKY-STAT-ZVEREJNIL-CENIK-ZEN-U-OTROKYN-SE-POSUZUJE-BARVA-OCI-NEBO-CHRUP.HTML.

Sell, Edward, Project Gutenberg Literary Archive Foundation, ISBN: 978-1-136-39169-9, [online]. [cit. 2014-11-27]. Dostupné z:http://atoz.ebsco.com/Titles/SearchResults/16788?SearchType=0&Find=islam&GetResourcesBy=QuickSearch&resourceTypeName=allTitles&resourceType=&radioButtonChanged=


Počet shlédnutí: 9

1)
WILDEMUTH, Barbara M. a Yan ZHANG. Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039
2) , 12)
Kung, Hans, 1999. Po stopách světových náboženství. Brno: Centrum pro studii demokracie a kultury, 309 s. ISBN: 80-7325-059-4.
3)
Al-islam, Úvodní charakteristika islámu. [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: HTTP://AL-ISLAM.CZ/UVODNI-CHARAKTERISTIKA-ISLAMU/ISLAM-A-MUSLIMOVE-ZAKLADNI-POJMY.HTML
4)
BARŠA, Pavel. Západ a islamismus: střet civilizací, nebo dialog kultur?. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2001, 188 p. ISBN 80-859-5996-8.
6)
Novinky.cz, Islámský stát zveřejnil ceník žen. [online]. [cit. 2014-11-09]., Dostupné z: HTTP://WWW.NOVINKY.CZ/ZAHRANICNI/BLIZKY-A-STREDNI-VYCHOD/352604-ISLAMSKY-STAT-ZVEREJNIL-CENIK-ZEN-U-OTROKYN-SE-POSUZUJE-BARVA-OCI-NEBO-CHRUP.HTML.
7)
Sell, Edward, Project Gutenberg Literary Archive Foundation, ISBN: 978-1-136-39169-9, [online]. [cit. 2014-11-27]. Dostupné z:http://atoz.ebsco.com/Titles/SearchResults/16788?SearchType=0&Find=islam&GetResourcesBy=QuickSearch&resourceTypeName=allTitles&resourceType=&radioButtonChanged=
8) , 11)
Co jest Islám?, 2003. WAMY serie o Islámu. Praha: Islámská nadace v Praze, 2003, ISBN 80-903-1960-2.
9) , 10)
Islám, Základní pojmy [online]. [cit 2014-10-22]. Dostupné z:http://al-islam.cz/uvodni-charakteristika-islamu/islam-a-muslimove-zakladni-pojmy.html
dodrzovani_zvyklosti_vyznavacu_islamu_v_ceske_republice.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:36 autor: 127.0.0.1