obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


e._vlcek_-_nejstarsi_premyslovci_fyzicke_osobnosti_ceskych_panovniku_i.dil_-_michal_rubas

Emanuel Vlček - NEJSTARŠÍ PŘEMYSLOVCI, Fyzické osobnosti českých panovníků I.díl

  • Emanuel Vlček

Prof. MUDr. RNDr. h.c. Emanuel Vlček, DrSc. se narodil 1. března 1925 v Rožmitále pod Třemšínem a zemřel 24. října 2006 ve věku 81 let. během svého života studoval po absolvování středoškolských studií Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a zároveň antropologii na Přírodovědecké fakultě u profesora J. Malého. Během těchto studií se dále pracoval jako pomocná vědecká síla a demonstrátor po boku profesora F. Hájka v Ústavu soudního lékařství. Jako mladý student byl též zapisovatelem profesorů Hájka a Tesaře u pitvy ministra Jana Masaryka v březnu 1948. Šest let působil ve Státním archeologickém ústavu ČSAV (pozdějším Archeologickém ústavu SAV) v Nitře. Roku 1957 přešel do Archeologického ústavu ČSAV v Praze a r. 1967 byla jeho vědecká kariéra spojena s Národním muzeem, kde se zasloužil o založení antropologické oddělení. V letech 1952–1974 přednášel antropologii na Univerzitě J. A. Komenského v Bratislavě a paleontologii člověka v Paleontologickém ústavu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1974 se habilitoval z antropologie na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, profesorem se však z politických důvodů stal až r. 1990, a to v Anatomickém ústavu 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košicích mu r. 1993 udělila čestný doktorát přírodních věd. Pan Emanuel Vlček byl autorem více než pět set prací, které byly publikovány, jak doma tak i v zahraničí, z toho téměř šedesát knih a monografií, sto čtyřicet odborných studií, sto sedmdesát zpráv a populárních statí. Počet odborných přednášek pro své posluchače lze jen stěží vyčíslit, ale bylo jich velmi mnoho, odhad se pohybuje okolo čísla pět set. Soustředil se zejména na paleoantropologii, která nyla patrně oblastí jeho největšího zájmu a především oblast evropského teritoria,z hlediska antropologie se zpočátku velmi se zabýval především pravěkými a starověkými populacemi a popsal velkou skupinu Chalchů (větev Mongolů). Obsáhl výzkum předchůdců dnešního člověka od forem Homo erectus přes formy neandertálského člověka až k fosilním formám Homo sapiens sapiens. Profesor Emanuel Vlček se věnoval také morfologií fosilních opic z evropského území jeho přínos byl pro tehdejší Antropologii velmi významný. Tvorba profesora Vlčka se od roku 1955 byla spjata se všemi okruhy jeho práce, neustále prolínal antropologicko-lékařský výzkum pozůstatků historických osobností. Jeho antropologicko-lékařské výzkumy dokázaly prokázat tělesné vlastnosti, genetickou příbuznost a zároveň i odlišnost, přibližný věk v okamžiku, kdy došlo k úmrtí zkoumané osoby. Ve své studii dále dokázal určit prodělané nemoci a zdravotní stav. V některých případech profesor Vlček i dokázal z přesností vyvrátil hypotézu o vlastníkovi pozůstatků. V tomto ohledu je současná antropologie, ale i lékařská oblast vděčná za jeho přínos a oblast poznání. Historikové si velmi dlouho a těžko zvykali na skutečnost, že se vedle subjektivně psaných písemných pramenů a dalších klasických pomocných věd historických, vynořila další pomocná věda historická, která vychází z přírodovědeckého výzkumu a je zcela nezávislá na psaných pramenech. Význam těchto prací ještě nebyl plnohodnotně doceněn. Během své práce zpracoval a prozkoumal pozůstatky dynastie Přemyslovců, dynastie Lucemburků, Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad, Habsburků pohřbených v Praze, a dále jednotlivých významných osobností, např. Jana Žižky, sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, bl. Hroznaty, bl. Zdislavy, sv. Ivana, sv. Anežky České, sv. Jana z Nepomuku, K. H. Máchy, B. Bolzana, B. Smetany, B. Martinů, W. A. Mozarta, evangelisty sv. Lukáše. Nejzajímavější historka k práci Emanuela Vlčka se vztahuje k jeho zkoumání ostatků Bedřicha Smetany. Při pokusu vyzvednout ostatky Smetanova těla se prý ozvala rána, ale v tento okamžik nikdo této situaci nevěnoval pozornost. Až po dalším bližším prozkoumání Vlčkovi došlo, co že to bylo za ránu a o jakou situaci se jednalo. Rakev totiž byla prázdná. Ostatky Smetana těla totiž při vyzdvihování z rakve vypadly. Celá Vlčkova akce měla nezůstala bez odezvy a dohry. Velmi výrazný problém spočíval v tom, že profesor Emanuel Vlček ke zkoumání ostatků Smetanova těla neměl povolení. Na základě této skutečnosti pozůstalí tedy podali na Vlčka žalobu pro hanobení ostatků,z důvodu, že pádem těla došlo poškození tělních tkání. Jelikož se prof. Vlček důvěrně znal s tehdejším prezidentem Gustavem Husákem, byla celá záležitost mimosoudně urovnána samotným vedením KSČ a profesor mohl dále bez potrestání pracovat na svých výzkumech. Jedním z dalších jeho poznatků, které byly dosud historiky odmítány, je stáří knížete Vratislava I. (údajně o 13 let mladšího syna svaté Ludmily, než byl jeho vlastní bratr Spytihněv I., jenž zemřel roku 921 údajně ve věku 33 let) a jeho syna svatého Václava (zavražděn 929 nebo 935) v době jejich úmrtí. Podle svého výzkumu jejich kosterních pozůstatků považoval oba za o 13 až 15 let starší.Profesor Emanuel Vlček za svou kariéru publikoval mnoho pro společnost významných knih za zmínku rozhodně stojí Bedřich Smetana: fyzická osobnost a hluchota, Bernard Bolzano:podoba, tělesné vlastnosti a zdravotní stav, Fyzická charakteristika osobnosti Karla IV, dále určitě Fyzické osobnosti českých panovníků. I. díl. Nejstarší Přemyslovci, Fyzické osobnosti českých panovníků ; II. díl. Čeští králové: 1: atlas kosterních pozůstatků českých králů přemyslovské a lucemburské dynastie s podrobným komentářem a historickými poznámkami a třetí pokračování s názvem Fyzické osobnosti českých panovníků ; III. díl. Čeští králové: 2: atlas kosterních pozůstatků Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Habsburků pohřbených v Praze, s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Další neméně významnou publikací se stala Jak zemřeli : Významné osobnosti českých dějin z pohledu antropologie a lékařství a roku 1995 sepsaná publikace Osudy českých patronů. Publikací bylo vydáno mnohem více, jak již jsem uvedl v počátku představení autora v tomto ohledu stojí jistě i za zmínku přínos pro časopis Vesmír, kde publikoval významné množství svých představ a odborných článků.

Citováno: Časopis Vesmír. Dostupný z WWW: http://www.vesmir.cz/clanek/emanuel-vlcek Emanuel Vlček[online].

Citováno: Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Emanuel_Vl%C4%8Dek

  • NEJSTARŠÍ PŘEMYSLOVCI, Fyzické osobnosti českých panovníků I.díl

V této knize či díle se Emanuel Vlček zaměřil, jak již je z názvu patrné na významnou Dynastii Přemyslovců. Díky grantu Grantové agentury České republiky č. 206/94/0625 - „Výzkum významných osobností českých dějin“ se podařilo zkompletovat materiál, který se stal podkladem pro rukopis této publikace. Dějiny byly vždy předmětem pozornosti každého společenství. Každý kmen, každý národ si kladl otázku po původu svého vzniku. Generace na generaci si předávali příběhy a zvěsti o svých hrdinech, které se uchovávali v mysli na dlouhá století. V dnešní době je již vše mnohem lehčí o každém člověku existují spousty záznamů a díky antropologicko-lékařskému průzkumu se mnohé můžeme dozvědět o době minulé. Nyní již přistoupíme k hlavnímu tématu a to dynastie Přemyslovců a prováděnému zkoumání. Výzkumy našich nejstarších přemyslovců byly prováděny moderními diagnostickými metodami historické antropologie a lékařských disciplín. Prvním a základním požadavkem je určit autentičnosti nalezené pozůstatků. Vlastní antropologické zkoumání je vždy zahájeno rekonstrukcí popřípadě konzervací a všemožnou moderní dokumentací pozůstatků. Cílem průzkumů je získat , co možná nejvíc informací o vlastnosti historické osobnosti. Je nezbytné zjistit demografická data neboť do této chvíle se teorie opíraly pouze o mýty a kroniky, které nemuseli vždy pravdivě vypovídat o životě zkoumané historické osoby. K tomuto přispěl kosterní výzkum nejstarších Přemyslovců. průzkum dokáže do určité míry poznat vlastnosti osobnosti, podobu, zdravotní stav, příčinu smrti a popřípadě i manipulaci s tělem či kosterními ostatky. Poté dochází k porovnávání a stanování možných rodinných a příbuzenských vztahů členu generace. Tyto výsledky jsou pak konfrontovány s historicky známými fakty a tím se vlastně antropologie stává součástí pomocné vědy historické. Snahou této knihy je čtenáři a veřejnosti přiblížit nejstarší česká knížata z dynastie Přemyslovců jako fyzické osobnosti.

Přemyslovci - Je důležité, aby si čtenář učinil také představu o této dynastii z hlediska historických pramenů. Dynastie Přemyslovců byla první českou knížecí a královskou dynastií (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také jako králové polští (1300–1306) a uherští (1301–1305). Ve vedlejší (levobočné) opavské linii Přemyslovci vymřeli až roku 1521. Podle tradice, zachycené na přelomu 11. a 12. století v Kosmově Kronice Čechů, byl zakladatelem rodu Přemyslovců Přemysl Oráč z kmene Lemuzů, pocházející ze Stadic, kterého si vyvolila za manžela Krokova dcera Libuše z kmene Čechů. Jejich následníky měli být dle pověstí Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít. Hostivítovým synem měl být první historicky doložený český kníže Bořivoj I. Tuto legendární posloupnost sestavil Kosmas na základě údajného vypravování bájných starců. Přemyslovci v Čechách vládli nejméně 434 let, na trůně se jich vystřídalo pravděpodobně 30, z toho sedm králů (od roku 1212 dědičný titul). Ke konci 10. století svedli Přemyslovci rozhodující boj o vrchní vládu nad Čechami s mocným rodem Slavníkovců, který skončil vyvražděním Slavníkovců na Libici 28. září 995. Od 11. století sahala moc Přemyslovců také na Moravu, kterou spravovala jejich moravská větev jako údělná knížata olomoucká, brněnská a znojemská. Královská linie rodu Přemyslovců, k němuž se váží počátky české státnosti, skončila nečekaně zavražděním Václava III. v Olomouci dne 4. srpna 1306. Přemyslovská linie však poté pokračovala po přeslici v dalších královských dynastiích, což byli Lucemburkové (1310–1436), Habsburkové (1436–1457), Jagelonci (1471–1526) a opět Habsburkové (1526–1740), posléze Habsbursko-Lotrinská dynastie (1740–1918).

Citováno: Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99emyslovci

Studie Emanuela Vlčka - Výzkum tohoto rodu prokázal mnohá specifika. Dle zachovaných kosterních pozůstatků z vykopávek na Pražském hradě je známo, že přemyslovská knížata měřila více než 170 cm, králové necelých 170 cm, byli štíhlí, ale svalnatí. Svalové úpony prozrazují záměrný tělesný trénink s mečem. Zuby mají králové drobné; horní řada přesahuje poněkud dolní (předkus). Svalové úpony jsou na lebce utvořeny jenom málo; řada znaků, která charakterizuje typicky mužské lebky, chybí. Přemyslovci, i když se mohli chlubit svalnatou atletickou postavou, nebyli žádní mohutní válečníci. Jejich rysy a utváření těla se vyznačovalo půvabem skoro ženským. To platí hlavně o obličeji. Pleť měli snědou, vlasy a vousy hnědé nebo kaštanové.

Antropologicko-lékařský průzkum kosterních pozůstatků našich nejstarších Přemyslovců - Tento výzkum se stal nedílnou součástí archeologického a stavebního průmyslu. Vlastní zkoumání bylo vždy zahájeno ošetřením a dokumentací zachráněných pozůstatků a to, jak při práci v terénu nebo po jejich vyzvednutí v laboratoři. Pozůstatky byly dále zkoumány metodami paleontropolologie a metodami morfologických lékařských oborů. Do těchto oborů řadíme porovnávací anatomii, histologii, embryologii, palentologii, oční a oční a ušní lékařství. Dále se využívalo sledování morfologických znaků na kostře zkoumaného jedince.

Cíle antropologicko-lékařského průzkumu - Hlavním cílem těchto projektů bylo v první řadě určit autentičnost objevených pozůstatků a zjistit hlavní demografická data zkoumané osoby. Dále se výzkumy zabývaly stanovením pohlaví kostry, odhadnutím dožitého věku. V tomto ohledu se bavíme o určení chronologických údajů. V další části výzkumu byly cíle určit charakteristiky morfologických tělesných vlastností. Tedy přibližná podoba studovaného jedince na základě poznané výšky, proporcí, robusticity kostry a specifickými kosternímu znaky určit zdatnost. V dalších bodech výzkume je neméně důležité vysvětlit různé manipulace s tělem zemřelého nebo později s jeho kostrou. Po tomto zkoumání následuje takzvaná konfrontace s historicky známými fakty a případná oprava tradovaných historických údajů. Antropologicko-lékařský průzkum musí vždy stavět na poznatcích nauky o člověku a její praktické aplikaci na medicíně. Jedním základním požadavkem těchto výzkumů je ověření autentičnosti tedy věrohodnost zkoumané osoby. Následuje propojení historických dat s poznatky morfologickými a genetickými. Toto umožňuje historická antropologie. V optimálním případě, když máme z historického hlediska dostatek zpráv o zkoumaných osobnostech známe jejich osobní data, datum narození a úmrtí, existují ikonografie o jejich vzhledu, dokonce i zprávy o jejich zdravotním stavu, příčině smrti a případně vědomosti o manipulaci s jejich tělem po smrti, pak je pro průkaz autentičnosti studovaných kosterních pozůstatků dostatek opěrných bodů. S takto výrazným množstvím dat se setkáváme většinou až z pozůstalými z vrcholného středověku a dob pozdějších. V dobách raně středověkých a případně i starších epochách většinou chybí potřebné historické informace. Z tohoto důvodu musí nastoupit interdisciplinární průzkum vedený archelogicko-historickými, uměnovědeckými a antropologicko-medicínskými obory ruku v ruce s vlastní historií a tato výzkumy jsou podstatně složitější a časově náročnější.

  • Zhodnocení publikace

Tato publikace se zabývá několikrát již zmíněným antropologicko-lékařským průzkumem a vzhledem k tomu, že tato publikace popisuje především způsoby tohoto průzkumu bych spíše hodnotil komplexně celý vliv průzkum a následné popsání v dané publikaci. Průzkum se zabýval rodem Přemyslovců a z hlediska historických dat měl obrovský přínos. Výzkum poskytl řadu nových údajů, které po konfrontaci s historicky i archeologicky zjištěnými a s přispěním vyvolané diskuse mohou doplnit, rozšířit nebo opravit obecně tradovaná historická fakta o těchto konkrétních osobnostech. Antropologie a některé lékařské osoby zde vystoupily v roli pomocných historických a poskytly další argumenty získané nezávisle na historických pramenech a jejich výkladu. Dochází díky promítnutí výsledků antropologicko-lékařského studia pozůstatků členů rodu Přemyslovců žijících od konce 9. až do poloviny 11 st. do známých údajů našich nejstarších dějin a tím se v této publikaci dozvíme, které údaje byly doplněné či dokonce opravené. Výzkum trval mnoho desítek let společného terénního výzkumu a detailního antropologicko-lékařského studia kosterních pozůstatků, prováděných mnohdy jen na fragmentárním nebo značně zničeném materiále, což práci neulehčovalo. Bylo nutné provést úpravy a vypracovat nové diagnostické metody a postupy. Výzkum dále poskytl některá zjištění, která potvrzují vysoký stupeň autenticity zkoumaných jedinců a jejich určení. V této souvislosti není pochyb o věrohodnosti pozůstatků kněžny Ludmily, knížete Václava a knížete Vratislava I.. Rovněž také ani o autenticitě Břetislava I, jeho manželky Jitky (Judity) a jejich syna Spytihněva II., i když v minulosti došlo při přenášení do nových hrobů k jejich částečné změně. Přesto došlo ke spolehlivému vysvětlení a prokázání. Druhou skupinu tvoří jedinci jejichž autenticita byla odvozena na podkladě výsledků archeologie a antropologicko-lékařského průzkumu jejich hrobů a pozůstatků. Knížecí pohřby v kostelíku Na Baště, pohřeb K1, pohřby č 98 a č.92 ze středu pohřebiště Přemyslovců v bazilice sv. Jiří. S vysokou pravděpodobností můžeme přisoudit hrob knížeti Spytihněvovi I a jeho manželce. Ke stejné skupině věrohodných můžeme zařadit i hrob označený K1 Na Baště. Pozůstatky jedince z tohoto hrobu se nápadně podobají pozůstalým nejstarších knížat, především Václava. Z tohoto důvodu o jeho přisouzení knížeti Bořivoji I. nad jeho, kdy nad jeho hrobem dle historických faktů vystavěl vnuk Václav rotundu.Nález pozůstatků ve zbytkach hrobu K2 v těsné blízkosti hrobu K1 nelze bohužel pro jejich fragmentárnost blíže přisoudit. další významnou skupinou tvoří knížecí pohřby č. 98 a č. 92. Díky výzkumu se podařilo prokázat a pozměnit historická fakta na základě zjištění, kdy hrob č. 98 byl přisouzen Boleslavovi II. a právě výzkum vedený profesorem Vlčkem prokázal a přisoudil tento hrob knížeti Oldřichovi. Pohřby ani jednoho z Boleslavů (I. ani II.) nebyly dosud objeveny. Pozůstatky v hrobě č. 92 nelze spolehlivě určit. Snad by mohly z časových důvodů náležet osobnosti ze 4. generace. Výsledky nejen obohacují poznání našich národních dějin, ale současně nám připomínají naší dávnou sounáležitost s touto zemí a jejich obyvateli. Byli to právě Přemyslovci, kteří založili a vybudovali první český státní útvar jehož hranice jsou současnými hranicemi České republiky a díky výzkumu a této publikaci profesora Emanuela Vlčka se podařilo o této dynastii zodpovědět mnoho otázek.

  • Diskuse s potenciálním čtenářem

Jakou oblast čtenářů zaujme tato publikace? Tato publikace rozhodně zaujme velkou skupinu čtenářů, kteří jednak se zajímají o historii, ale zároveň o mnohé lékařské, antropologické a výzkumné oblasti. Publikace se zaměřila na oblast dynastie Přemyslovců, jelikož se jedná o jednu z nejmocnějších a historicky významných dynastii naši historie se oblast čtenářů rozhodně rozšiřuje. V této knize se dozví metody zkoumání, dále zjistíme, co bylo pozměněno oproti historickým faktům a v neposlední řadě je zde velmi pečlivě popsán kompletní antropologicko-lékařský průzkum profesora Emanuela Vlčka.

  • Seznam použitých zdrojů

publikace Nejstarší Přemyslovci, Fyzické osobnosti českých panovníků I.díl, Vydalo nakladatelství s.r.o. jako svou 20 publikaci a 2 svazekedice Postavy českých dějin očima antropologa, ISBN 80-85977-09-05

internetové zdroje:

Časopis Vesmír. Dostupný z http://www.vesmir.cz/clanek/emanuel-vlcek Emanuel Vlček[online].

Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Emanuel_Vl%C4%8Dek

Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99emyslovci


Počet shlédnutí: 89

e._vlcek_-_nejstarsi_premyslovci_fyzicke_osobnosti_ceskych_panovniku_i.dil_-_michal_rubas.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:30) (upraveno mimo DokuWiki)