obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


hare_krisna_2012

Hnutí Hare Kršna a jeho vliv na členy tohoto společenství

Burdová, Cuřínová, Dvořák, Franzová, Fuková, Kočí, HKS 2012

Úvod

Obecně lze říci, že člověk je jako společenský tvor doslova předurčen ke vzájemnému soužití s ostatními jedinci svého druhu. Toto soužití (společenský způsob života) by se v určitém, přeneseném slova smyslu dalo také označit za vytváření různých skupin a žití v nich. Každý člověk je členem hned několika rozdílných skupin. Je jedno zda se jedná o jakýsi sportovní kroužek, čtenářský klub, rodinu či náboženské hnutí. Participace v jakékoliv sociální skupině v nás zároveň vyvolává určitou míru zodpovědnosti. Všude hrajeme jinou roli, každé společenství své členy a přívržence nějakým způsobem ovlivňuje. Tento vliv může být buď patrný na první pohled (celkový vzhled člověka) nebo se projevuje až v průběhu působení v daném společenství, a to sice činnostmi a názory, kterým daný stoupenec věří, hájí a šíří je.

Tato seminární práce je zaměřena na mezinárodní hinduistické hnutí stoupenců bhaktijógy - Mezinárodní společnost pro uvědomování si Kršny (ISKCON). V současné době je to nejznámější podoba bengálského (gaudíjského) višnuismu. Jde o směr, který uctívá indického boha Višnua, a to v jednom z jeho avatarů (vtělení) – v Kršnovi. Na základě poznání základních myšlenek a principu hnutí, doplněné o rozhovory s několika členy hnutí Hare Kršna, bude zodpovězena výzkumná otázka.

Cíl práce

Cílem práce je především zodpovědět zvolenou výzkumnou otázku a odhalit: Jaký vliv má hnutí Hare Kršna na životy svých členů žijících na území České republiky? Zájmem také bylo vymezit, jak přesně tento životní styl, tato víra, ovlivňuje jednotlivé vytyčené aspekty lidského života. K lepšímu pochopení a objasnění celé problematiky sloužilo především pět níže zmíněných podotázek.

Podotázky:

1) Jaké jsou nejčastější příčiny vstupu do hnutí?

2) Jaký vliv má hnutí na celkový vzhled svých členů?

3) Jaké svátky hnutí oslavuje?

4) Jak vypadá jeden všední den v tomto hnutí?

5) Jakých veřejných aktivit se účastní členové tohoto hnutí?

Historie

Pro lepší pochopení tématu a před hlubším ponořením se do dané problematiky je nejprve třeba vymezit jisté historické souvislosti týkající se zvoleného náboženského hnutí.

Hnutí Hare Kršna bylo založeno roku 1966 Jeho Božskou Milostí A. Č. Bhaktivédantem Svámím Prabhupádem. Rodné jméno tohoto Bengálce bylo Abhaj Čaran De, který žil v letech 1896 – 1977, a byl žákem Šríly Bhaktisiddhánty Sarasvatího Gósvámího Mahárádže Prabhupády (1874 – 1937). Šríla Prabhupáda roku 1965 odešel z Indie do Ameriky s cílem založit celosvětové bhaktické společenství zasvěcené šíření bhaktijógy, které bylo učení Šrí Čaitanja Maháprabhua, jenž byl indický světec žijící v 15. století, a byl považován za inkarnaci boha Kršny. Zakladatel přeložil rozsáhlý epos o Kršnovi do angličtiny a zaměřil se na šíření hnutí do anglicky mluvících zemí. Do Ameriky přišel ve svých 69 letech a přijal titul Prabhupáda. Jeho názory byly velmi oblíbené mezi hippies, ale mezi příznivce také patřil např. básník Allen Ginsberg nebo bývalý člen Beatles George Harrison. Ten jim pomohl nahrát píseň Mantra Hare Krishna,1) která byla v roce 1968 na dvanáctém místě nejlepších písní. Tato událost přinesla hnutí velikou popularitu. Zpěvák George Harrison také zakoupil v Letchmore v Hertfordshiru panské sídlo, které prodal hnutí Hare Kršna za symbolickou cenu jedné libry.2)

Obrázek č. 1 - Zakladatel hnutí

Zakladatel ISKCONu, A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda

Zdroj: http://www.harekrsna.cz/cvs/2007/sri_srimad_c_bhaktivedanta_svami_prabhupada

Dnes je na tomto místě Bhaktivedanta Manor - ústředí ISKCONu ve Velké Británii. Bhaktijóga, jóga lásky a oddanosti k Bohu, je jedna ze čtyř hlavních forem jógy a je to cesta sebeodevzdání, poslušnosti a úcty k Bohu. Příznivci bhaktijógy se musí řídit devíti přikazy (mezi nimi např. úcta k duchovním osobnostem, rozvoj nesobecké lásky k Bohu, recitování manter,3) zpěv duchovních písní, vyhledávání duchovního společenství, studium duchovních spisů, kontrola smyslů a vášní, spokojenost se svým údělem).4)

Obrázek č. 2 - Hlavní mantra

Mantra

Zdroj: http://theharekrishnamovement.wordpress.com/2011/04/23/hare-krishna-mantra/

Centrem ISKCONu nejprve bylo USA, ale od roku 1969 se rozšířilo i např. do Německa. Dnes jsou příznivci také v Indii, ve východní Evropě a v afrických státech. Mezinárodní centrály najdeme v Los Angeles, Kalifornii, v Německu v Heidelbergu, Kolíně, Mnichově a Norimberku.5)

Hnutí Hare Kršna se v 60. letech aktivně podílelo na protiválečných aktivitách za mír. Základním rysem tohoto hnutí je vyznávání všeobjímající lásky, mravní očisty jedince a společnosti. Členové jsou přísnými abstinenty, pacifisty6) a vegetariány. Také odmítají nemanželský sex, který uznávají pouze jako čin k plození dětí. Toto hnutí se zabývá též dobročinnou akcí Jídlo pro život, kdy rozdělují jídlo pro ty, kteří ho nutně potřebují. Například v roce 1995 to bylo v Čečensku za ruské invaze.7)

Literární rešerše

Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny (ISKCON, popř. jen hnutí Hare Kršna) je pravděpodobně jedním z nejviditelnějších nových netradičních náboženských uskupení. Přestože tradice a původní poslání této organizace sahá až do dávné historie, ke kultu boha Kršny, v našem kulturním prostředí se vyskytuje poměrně krátce, a jelikož svůj ohlas nachází hlavně u mladších ročníků, bývá také často označována za tzv. mládežnickou sektu.8)

Český odborník na srovnávací religionistiku - Miloš Mrázek - uvádí, že členství v hnutí Hare Kršna je podmíněno mnoha závazky. Většina členů žije ve společných komunitách, dodržuje pevný denní režim, ctí své specifické svátky, dodržuje vegetariánský způsob života, účastní se různých aktivit na veřejnosti a dokonce tomuto hnutí přizpůsobuje svou celkovou image.9)

V knize od Mrázka se nadále uvádí, že vzájemné soužití členů není podmínkou. Vstup do hnutí totiž nemá způsobit úplné zpřetrhání všech sociálních vazeb s okolním světem. Členové mají například udržovat pokud možno stálý kontakt se svými rodiči, aby jim tak mohli vzdát příslušnou úctu. Časté jsou také případy, kdy oddaní ze společenství sami nebo s rodinou odchází, přičemž žijí dále jako členové ISKCONu, ovšem ve své vlastní domácnosti. Život v jednotlivých komunitách je ponechán na jejich vlastním rozhodnutí. Obvykle se vstává brzy ráno, vykoná se ranní hygiena, poté bohoslužby, osobní modlitby (tzv. džapu), následuje odpočinek, poté další bohoslužby a přednášky. Spát se chodí asi kolem desáté hodiny večerní. Višnuistický kalendář se řídí pohybem Měsíce, data jednotlivých svátků se tedy rok co rok mění. Každý třetí rok se přitom přidává jeden bezsvátkový měsíc navíc, aby se tento kalendář vyrovnal kalendáři solárnímu. Mezi nejdůležitější svátky patří: příchod Nitjánandy,10) příchod Čaitanjova11) společníka Advaity,12) příchod Šrí Čaitanji příchod prince Rámy,13) příchod Balarámy,14) příchod Šrí Nrsinhy,15) příchod Kršny, příchod Rádhy,16) zabití démona Rávany17) princem Rámou a svátek krav spojený s oslavou zvednutí Góvardhany18) Kršnou. Příslušníci komunity časem získávají nové jméno a oblékají si tradiční indický oděv. Muži nosí košili s dlouhým pruhem látky omotaným kolem pasu, ženy si oblékají pestrobarevné sárí19). Ženy mají dlouhé vlasy, které zakrývají šátkem, muži mají naopak oholenou hlavu, jen s tenkým pramenem vlasů na temeni. Vyholená hlava a zahalené hlavy žen je mají chránit před tělesnými vášněmi. Členové hnutí pořádají ve svých střediscích nejrůznější veřejné programy, distribuují knihy, pořádají různé průvody, které obohacují svým typickým popěvkem, pořádají přednášky, diskusní pořady, zúčastňují se ekologických akcí nebo například rozdávají na ulicích tzv. prasádam. Prasádam je pokrm, který má sloužit k očišťování od následků hříšných jednání. Všechny aktivity mají za cíl kromě očišťování duše také získávání finančních prostředků.20)

Společenské akce tohoto hnutí jsou rozšířeny téměř po celém světě. Mezi jejich celosvětově nejznámější aktivity patří jistě mezinárodní festival Kršnova kuchyně. Letos se festival konal dokonce poprvé v zámoří, a to na počest zemřelého Nitai Dase, zakladatele a ředitele Kršnovy kuchyně.21) Akce samozřejmě zcela odmítá masovou stravu. A přestože masové produkty jsou významným nositelem bílkovin, vitamínu D a B12, železa a zinku,22) sympatizanti tohoto hnutí je striktně odmítají. Více k tomuto tématu (překlad článku o Kršnově kuchyni) lze nalézt v příloze.

Sám zakladatel a duchovní otec ISKCONu, Šrí Šrímad A. Č. Bhaktivédanta Swami Prabhupáda, kdysi řekl, že v hmotném světě všichni lidé usilují především o tři věci. Snaží se, aby jejich jméno bylo zvěčněno, aby se jejich sláva roznesla po celém světě, a usilují o nějaký zisk ze svých hmotných činností. Tyto aspekty jsou však spojeny pouze s tímto pomíjivým hmotným světem, protože skutečné slávy může člověk dosáhnout jen uvědomováním si Kršny. Teprve když člověk dojde k tomuto poznání, může se stát plnohodnotným a osvíceným následovníkem Hare Kršna.23)

Oproti tomu, český specialista na indické tradice - Martin Fárek - ve své publikaci týkající se právě hnutí Hare Kršna uvádí, že vedle celého hnutí existují v českých zemích také neorganizované skupiny oddaných Kršny, které pořádají své vlastní oslavy višnuistických svátků, udržují rituál a meditace,24) tisknou nejrůznější publikace a pořádají programy pro zájemce, přičemž inspiraci nacházejí u různých učitelů čaitanjovské tradice.25)

S ohledem na zmíněné názory lze tedy říci, že člověk tíhnoucí k tomuto hnutí může být buď jeho „pouhým sympatizantem“ (členem neorganizované skupiny oddaných Kršny) nebo se může dát na tzv. očistnou cestu a stát se právoplatným členem hnutí Hare Kršna a pozorovat, jak mu toto členství mění život.

Metodologie

Práce byla rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část představovala jakýsi první náhled do dané problematiky a zároveň seznamovala s obecně známými skutečnostmi. Praktická část vyjadřovala názory samotných členů hnutí, ukazovala pohled přímo zevnitř společenství.

Prvotním krokem bylo vymyšlení samotného tématu a hlavní výzkumné otázky, která byla dále doplněna o konkrétnější podotázky. Dále přišlo na řadu seznámení se s odbornou literaturou zabývající se zvoleným tématem. Následovala snaha o zodpovězení výzkumné otázky a podotázek pomocí metod sběru dat, rozhovoru a pozorování v terénu s využitím teoretických znalostí. Tato část byla dále rozebrána v kapitole vlastní práce.

Adekvace metod

Pro teoretickou část práce bylo stěžejní metodou sběru dat studium tištěných zdrojů. Práce s dostupnými zdroji byla velmi zajímavá, protože mimo již známých informací, vzhledem k tématu, sdělovala i zcela nové poznatky. Nejdůležitější údaje byly shrnuty v částech práce nazvaných historie a literární rešerše. Všechny použité zdroje byly dobře srozumitelné a čitelné. Výhodou také byla poměrně široká dostupnost jak knižních, tak internetových zdrojů. Pro praktickou část byly využity primární metody sběru dat, a to sice rozhovor a částečně i pozorování. Osobní setkání se členy hnutí se vpodstatě příliš nelišilo od toho, co se píše v tematické literatuře. Byli osloveni celkem dva respondenti, kteří ještě rozšířili již získané teoretické znalosti. Vzhledem k jejich velkým komunikačním schopnostem a částečně i trochu uhýbavým odpovědím, kdy měli dotazovaní mírnou tendenci k poučování, se rozhovor poměrně protáhl a tazatelé se tak často dozvěděli i spoustu věcí, které s vybraným tématem ani příliš nesouvisely.

Rozhovor se členy hnutí Hare Kršna probíhal v přátelském duchu a byl veden semi-strukturovanou formou. Oba dva dotazovaní byli velmi ochotní a upovídaní. Délka trvání jednoho rozhovoru byla zhruba šedesát minut, během kterých bylo zjištěno mnoho zajímavých informací. Jelikož je jeden z dotazovaných zároveň majitelem vegetariánské restaurace, součástí rozhovoru byla také menší ochutnávka připravovaných pokrmů zdarma.

Pasportizační údaje o dotazovaných

Respondent č. 1

Věk: 48 let

Pohlaví: muž

Povolání: majitel vegetariánské restaurace

Bydliště: Praha

Respondent č. 2

Věk: 39 let

Pohlaví: muž

Povolání: pracovník ve vegetariánské restauraci

Bydliště: Praha

Vlastní práce

Hnutí Hare Kršna je známo především jako tzv. „náboženství jídla“. Téměř každý ví, že jeho stoupenci jsou přísnými vegetariány. Málokdo už si potom ale uvědomuje i další souvislosti, rituály a třeba snad i určitá odříkání, která jsou s tímto společenstvím neodmyslitelně spojená.

Tato stěžejní kapitola má (především prostřednictvím výpovědí skutečných členů hnutí) ukázat, že mimo odmítání masové stravy existuje i spousta jiných principů, jimiž se sympatizanti k této organizaci řídí.

Kršna a čtyři regulativní principy

Kršna je vševědoucí, všudypřítomný, všemohoucí a věcný. Podle ISKCONu je každý člověk individualitou. Také věří, že poslední inkarnací Kršny byl bengálský světec Čaitanja Maháprabhu. Višnuismus měl silnou tradici, jak na severu, tak i na jihu Indie. Světec založil reformovanou větev tzv. gaudijský višnuismus. Podle jednoho příběhu Čaitanja zemřel tak, že vtančil do moře a utonul. Některé příběhy říkají, že při tanci si poranil nohu a zemřel na infekci. Nicméně ISKCON věří, že byl vstřebán zpět do sochy božstva v chrámu.26)

Mezi tzv. čtyři regulativní principy, které jsou předpokladem rozvíjení vědomí Kršny a zároveň podmínkou členství v ISKCONu patří:

1) Zákaz konzumace jakéhokoliv druhu masa. Vraždou zvířete se člověk dopouští vraždy živé bytosti, která má nesmrtelnou duši.

2) Zákaz užívání omamných látek a čehokoliv, co tyto látky obsahuje. Není dovoleno používání tvrdých drog, ale ani nikotinu, alkoholu, kávy a čaje.

3) Zákaz mít nedovolený pohlavní styk. Není dovolen nemanželský styk ani žádná jiná pohlavní aktivita, jejímž účelem není plození dětí.

4) Zákaz hazardování. Vše, co člověk má, má od boha, a proto s tím nemůže hazardovat. Hazard navíc podněcuje touhu po zisku a závistivosti.27)

Rozhovor se členy hnutí

Členové hnutí jsou proti materiálnímu životu, protože přemýšlení „nad hmotou“ podle nich přivádí chtíč. Učení je u nich startem k praktičnosti. Školství u oddaných je jiné než u běžných lidí. Není to tak, že by v prvním ročníku byli všichni stejně staří, jejich učení funguje přirozeně. Záleží na vztahu oddaných, platí, že ti na vyšší úrovni kážou těm na nižší úrovni. Jsou odmala samostatní, již malé dítě se musí umět postarat o ostatní, musí umět uvařit apod. Poznání lze ventilovat skrze činy. Vše začíná ve zbožnosti. Musí být viditelné to úsilí. Kršna potom pustí tu milost a vše bude fungovat tak, jak má. Náhoda neexistuje.

Jaké jsou nejčastější příčiny vstupu do hnutí?

Do hnutí nejčastěji vstupují mladí lidé středního vzdělání, kteří nebyli nábožensky vychováváni, ale existují i takoví členové, kteří si Hare Kršna zvolili jako alternativu jiného náboženství (nejčastěji křesťanství). Způsob přijímání nových členů je v kompetenci jednotlivých středisek, přičemž nový žadatel musí obvykle projít jakousi několikaměsíční zkušební lhůtou. Teprve potom se řídící orgán daného střediska vyjádří ohledně jeho přijetí.

Mluvčí českého ISKCONu, Trilokátma dása, vyčlenil čtyři základní důvody vstupu do tohoto společenství. Prvním z nich je motivace vlastním utrpením, následuje hledání materiálního zázemí nebo zvědavost a na poslední příčce je skutečná touha po duchovním poznání.28)

Mnoho lidí je nespokojeno se současným světem a problémy, které s ním souvisejí, a proto hledají lepší podmínky pro život. Hnutí Hare Kršna je podle nich nejlepší řešení. Zde nacházejí lásku, mravní očistu a lepší společnost.29)

„Důvody pro vstup do hnutí Hare Kršna jsou různé, u každého člověka jiné. Transcendentální30) poznání předané skrze knihy je příčinou vstupu do hnutí. Obecně to lze nazvat Kršnovou milostí.„

Samozřejmě, každý člen má jiné důvody. Někdo utíká před svou minulostí (pro mnohé je to jen dočasné útočiště, nejsou tam trvale), někdo hledá jakési nové sociální zázemí nebo možnost seberealizace, a někdo chce zkrátka jen změnu. Jeden z dotazovaných respondentů byl dokonce bývalým trestancem a svoje členství v hnutí nyní nazývá jako začátek nového (lepšího) života.

Jaký vliv má hnutí na celkový vzhled svých členů?

„Neexistují žádná přesně určená pravidla pro oblékání. Oblek oddaného hnutí Hare Kršna může působit jako ochrana před nekalostmi nebo také jako reklama. Oblek představuje to, že je to někdo, kdo žije duchovním životem a koho se můžeme zeptat na otázky ohledně života a smrti. Používaným oděvem je sukně s kurtou a přehozy přes vrchní část těla, tyto přehozy pochází z duchovního světa, a proto je oddaní nosí. Barvy oděvu se rozlišují podle stádia učení, kterého oddaný již dosáhl. Když chodí oddaní v civilu, je to podezřelé. Důležitější než vnější vzhled je to, jaký je člověk uvnitř. Člověk by se měl odevzdat Kršnovi díky inteligenci a ne díky sentimentu.“

Hnutí Hare Kršna rozlišuje čtyři základní životní etapy – celibát, žití ve svazku, začátečníci (ti, kteří se postupně odpoutávají od světských závazků) a lidé plně odpoutáni od světských závazků. Tyto čtyři skupiny se odlišují i, co se týče vzhledu. Lidé v celibátu nosí typicky šafránová roucha, bíle oděni jsou potom začátečníci a ženatí muži.31)

Právoplatní členové hnutí nejprve získají nové jméno, poté si oblékají tradiční oblek Hare Kršna. Typickým oblečením jsou šafránová roucha, jako je dótí32) u mužů a u žen sárí. Sárí je většinou pestrobarevné, bílé sárí si oblékají vdovy. Jen vdovy si také holí hlavy, jinak musí mít ženy dlouhé (ale zahalené) vlasy, protože v indické tradici se pohlíží na ženu s obnaženou hlavou jako na prostitutku. Vdané ženy si na čelo malují červenou tečku. Muži naopak musí mít vyholenou hlavu, jen s úzkým pramínkem vlasů (tzv. šikka) na temeni. Tento pramínek slouží k tomu, aby se příslušníci Hare Kršna odlišili od jiných holohlavců (např. od buddhistů), ale také představuje jakési centrum soustředěných myšlenek. Někteří oddaní dokonce tvrdí, že šikka slouží k tomu, aby měl Kršna svého následovníka za co vytáhnout do duchovního světa. Všichni oddaní nosí na čele a jiných místech tzv. tilakové znamení. Toto znamení symbolizuje myšlenku, že tělo je chrámem boží a oddaní si ho malují hlínou z indických posvátných míst.33)

Jaké svátky hnutí oslavuje?

Každý svátek je pro příslušníky Hare Kršna velmi důležitý. Ve svém kalendáři má hnutí obrovské množství svátků, kterým obyčejní lidé vůbec nemají šanci rozumět. Svátkem si oddaní připomínají jednotlivé významné události. Součástí slavení svátků je půst, který bývá ukončen hostinou.

„Hnutí Hare Kršna oslavuje velké množství svátků. Mají vlastní kalendář. Tento kalendář se nazývá vajšnavský a nalezneme v něm veškeré svátky hnutí Hare Kršna. Jedním z nejdůležitějších svátků je Džanmaštání neboli zjevení Kršny či příchod pána Kršny. Svátek se slaví v létě, v srpnu. Pevné datum není stanoveno, vypočítává se z kalendáře tak, aby to bylo přesně astrologicky. Důležitými svátky pro ně jsou příchody a odchody různých duchovních, tito jejich duchovní se nazývají ačárijové. Dalším svátkem je Ékadáší, který se slaví dvakrát v měsíci. V tento svátek platí půst od luštěnin. Obecně lze o oslavách jejich svátků říci to, že skoro pokaždé se pořádají ohromné hostiny, tančí se a zpívá se. Oddaní Hare Kršna tvrdí, že každý den je svátkem. Nejsou omezeni časem.„

Jak vypadá jeden všední den v tomto hnutí?

Členové hnutí Hare Kršna žijí většinou pospolitě. Buď si vytvářejí vlastní farmy (na venkově) nebo organizují různé velké sešlosti, kde spolu zpívají a rozmlouvají (ve městech).

Denní režim je ve všech komunitách Hare Kršna velmi podobný. Vstává se hodně brzy ráno (obvykle již kolem čtvrté hodiny ranní), pak následuje sprchování studenou vodou (ranní hygiena) a kolem páté začínají první modlitby. Po modlitbách mají zhruba dvouhodinovku volna, při které vykonávají osobní modlitbu. Následuje práce v komunitě nebo mimo ni. Obecně se oddaní snaží vyhýbat vymoženostem moderní doby. Při práci v zemědělství dávají například přednost volské síle před traktory a stroji na elektřinu. Spát chodí kolem desáté hodiny večerní.34)

Součástí každého dne jsou také různé bohoslužby a obřady. Minimálně třikrát denně se koná tzv. obřad árati, při kterém se uctívá Pán. Kršna je při tomto obřadu ovíván vějířem, jsou mu nabízeny vonné tyčinky, voda, oheň a květiny. Dalším obřadem je neveřejné obětování jídla božstvům, které se koná také třikrát denně. Mytí božstev je potom obřad, který se vykonává pouze jedenkrát denně. Vodu se všemi přísadami, která k tomuto obřadu byla použita, oddaní i jejich hosté pijí. Všechny bohoslužby jsou velmi emotivní a konají se v chrámové místnosti nebo na jiných místech, kde je umístěn oltář s božstvy.35)

„Každý den začíná pro členy hnutí stejně. Vstávají už hodinu před východem slunce, což je třeba už ve čtyři hodiny ráno. Takto brzy vstávají proto, protože v tuto dobu je ten nejlepší čas pro modlitby a studenou sprchu. Každý člen musí šestnáctkrát odzpívat mantru Hare Kršna, což průměrně zabere něco málo přes dvě hodiny. Po ranních modlitbách všichni odcházejí do svého běžného povolání. Následující program není pevně dán a je individuální. Nejvíce času však členové tráví spolu buď na ekumenické farmě blízko Vlašimi a to hlavně o víkendech, nebo na nejrůznějších akcích pro veřejnost, kde se snaží propagovat svojí filozofii popřípadě vegetariánské jídlo. Někteří členové to propagují veřejným žebráním (prodávají výrobky, např. sušenky) nebo skrytým žebráním (rozdávají propagační materiál). Během žebrání členové zpívají a tancují veřejný tanec, který se nazývá sankírtan. Tím propagují svoje hnutí. Všední den členům končí ve 20:30, kdy chodí spát. Každý čtvrtek večer se pak scházejí v pražské restauraci Góvinda, kde spolu rozmlouvají a zpívají mantry.“

Jakých veřejných aktivit se účastní členové tohoto hnutí?

Hnutí Hare Kršna patří rozhodně mezi nejaktivnější a tudíž i nejviditelnější alternativní náboženské systémy. Přestože v České republice není mnoho plnohodnotných členů tohoto hnutí, oddaní si dávají velmi záležet, aby se o nich vědělo. Domnívají se, že jedině tak se bude mluvit i o samotném Kršnovi.

Velmi dobře známé (a také rozšířené) jsou průvody se zpíváním. Ty nemají za cíl pouze očišťovat oddané, ale také posluchače, širokou veřejnost. V hnutí totiž obecně platí, že pouhé zaslechnutí Božího jména má pro obyčejného smrtelníka spásné účinky.

Oddaní jsou také poměrně dost činní v distribuci knih, a to především v prosinci, kdy probíhá tzv. Prabhupádův maratón. Příznivci hnutí rozdávají tyto knihy na ulici a čekají za to určitý peněžní obnos. I když si dotyčný knihu nekoupí, očistí se alespoň dotekem a pohledem na Kršnův obrázek na předním obalu.36)

Mezi nejrozšířenější veřejné aktivity členů tohoto společenství patří především akce spojené s přípravou a rozdáváním jídla.

„Členové hnutí Hare Kršna se účastní mnoha veřejných akcí. Nejčastěji se účastní nejrůznějších festivalů, kde formou cateringu nabízejí široké veřejnosti pochutiny připravované v pražské restauraci Góvinda, kterou provozují právě členové hnutí Hare Kršna. Například minulý rok nabízeli cateringové služby na filmovém festivalu, kde jejich vegetariánské umění sklidilo velký úspěch. Kromě festivalů pořádají vegetariánské hostiny při nejrůznějších příležitostech, jako jsou například koncerty, gala večery, bankety, tiskové konference, svatby, firemní akce a nejrůznější oslavy. V Praze členové pořádají i průvody v ulicích, při kterých se zpívají oslavné mantry. Další veřejné aktivity pořádají o víkendech, a to hlavně v neděli, na ekumenické farmě blízko Vlašimi. Zde je vždy pro návštěvníky připraven bohatý program i s pohoštěním.„

Veřejné programy ve střediscích se také obvykle skládají z nejrůznějších přednášek na nějaké posvátné texty a bývají (hlavně o významnějších svátcích) obohacené o divadelní či hudební vystoupení. Nejvýznamnější hudební skupinou popularizující Kršnu je v České republice skupina Kašmír.37)

Závěr

I přes striktní vnitřní pravidla hnutí, byli oba dva oslovení členové velice vstřícní a otevření. Jejich přátelský a nakloněný způsob vyjadřování velmi usnadnil výzkum v dané problematice a pomohl proniknout hlouběji do tajů hnutí Hare Kršna. Nicméně i zde šlo pozorovat rozdílnosti ve způsobu předávání informací o filozofii hnutí. Většina členů podává své přesvědčení velice umírněným způsobem, najdou se ale i tací, kteří k tomu přistupují více radikálněji a neváhají použít ostřejších slov.

Jaké jsou nejčastější příčiny vstupu do hnutí?

Bylo zjištěno, že každý člen má vlastní dílčí důvody vstupu, ale všechny spojuje snaha o vyšší poznání pána Kršny a života po životě. Nejčastějším důvodem vstupu do hnutí byla nespokojenost s reálným životem.

Jaký vliv má hnutí na celkový vzhled svých členů?

Jen malý počet nejvěrnějších stoupenců nosí tradiční oděv, jako je dótí u mužů a u žen sárí. Ostatní příznivci hnutí se oblékají více civilně.

Jaké svátky hnutí oslavuje?

Díky víře, že čas není hlavní měrnou jednotkou života a že není kam spěchat, je pro ně vlastně každý den svátkem, i když jejich kalendář jich v roce má „pouze“ okolo 115.

Jak vypadá jeden všední den v tomto hnutí?

Denní program se u každého liší, jelikož někteří členové chodí do normální práce. Většina členů tráví svůj čas na ekumenické farmě u Vlašimi. Přes den by měli členové propagovat svoje hnutí, a to veřejným nebo skrytým žebráním, jako jsou prodeje vlastních výrobků z farmy, rozdávání propagačních materiálů nebo tancování a zpívání (tzv. sankírtan). Normální den členům končí ve 20:30, kdy se chodí spát. Pro členy je zvláštní čtvtek, kdy se scházejí ve své pražké restauraci Góvinda, kde spolu rozmlouvají a zpívají mantry.

Jakých veřejných aktivit se účastní členové tohoto hnutí?

Všichni členové se snaží shánět finanční prostředky pro sebe i potřebné a také se angažují v pomoci hladovějícím a jinak strádajícím.

Jaký vliv má tedy hnutí Hare Kršna na životy svých členů žijících na území České republiky?

Ze všech výše uvedených skutečností lze vyvodit fakt, že toto hnutí má na své členy a stoupence jistě nemalý vliv. Vždyť obyčejný člověk přece dobrovolně nevstává ve čtyři hodiny ráno, aby mohl zpívat mantry, neřídí se čtyřmi, pro členy hnutí Hare Kršna tak důležitými, zásadami a jistě má také své každodenní starosti, a proto pro něj každý den určitě není svátkem.

Dalo by se říci, že každý člen hnutí Hare Kršna tomuto společenství podřizuje mnoho a záleží jen a pouze na individuálním vnímání daného jednotlivce, jaké uspokojení mu dává skutečnost, že je členem právě takovéto organizace. To, do jaké míry se člověk nechá ovlivnit okolními vlivy, je jen a pouze na něm.

Z celé práce vyplývá, že členství ve výše rozebraném hnutí člověka dozajista změní, a to téměř po všech stránkách. Vlivem velmi pevných názorů, zásad a přesvědčeních, jimiž se hnutí prezentuje, oddaný člověk postupně přechází na jiné hodnoty, začíná se na svět dívat jinýma očima a celá organizace je pro něj v podstatě vším. Ovlivňuje celou jeho osobnost, ať už se jedná o vzhled, vnímání světa nebo způsob komunikace a dorozumívání se s ostatními lidmi. Vždyť už jen pouhá skutečnost, že u nás (v České republice) vůbec existuje nějaké hnutí Hare Kršna, se svými věrnými stoupenci šířícími jeho filosofii, je známkou nepřehlédnutelného vlivu tohoto náboženského společenství na českou populaci.

Seznam použitých zdrojů

BARRETT, D. V. Sekty, kulty, alternativní náboženství. Jihlava: EKON, 1998. 411 s. ISBN 80-240-0066-0.

FÁREK, M. Hnutí Haré Kršna – Institucionalizace alternativního náboženství. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2008, 208 s. ISBN 978-80-246-1579-0.

HRABAL, F. R. Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností. Bratislava: Cad Press, 1998. 516 s. ISBN 80-853-49-79-5.

KARINA DASI, H. Krishna Kitchen in Costa Rica [online]. Dandavats.com, c2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z WWW: <http://www.dandavats.com/?p=10446>.

MRÁZEK, M. Děti modrého boha – Tradice a současnost hnutí Haré Kršna. 1. vyd. Praha: Dingir, s. r. o., 2000, 75 s. ISBN 80-902528-1-8.

PHILLIPS, F. (June 2005). Vegetarian nutrition. Nutrition Bulletin, s. 132-167. Čerpáno z databáze odborných časopisů. Dostupné z WWW: <http://onlinelibrary.wiley.com.infozdroje.czu.cz/doi/10.1111/j.1467-3010.2005.00467.x/pdf>.

Šrí Šrímad A. Č. Bhaktivédanta Swami Prabhupáda Zlatý Avatár. 1. vyd. Praha: Bhaktivedanta Book Trust, 1976, 319 s.

VOJTÍŠEK, Z. Netradiční náboženství u nás. Praha: DINGIR, 1998. 137 s. ISBN 80-902528-0-X.

WIEBEUS, H. O. Sekty a lovci duší. Plzeň: NAVA, 2006. 195 s. ISBN 80-7211-224-4.

Přílohy

Překlad článku o stravování členů a festivalu „Kršnova Kuchyně“38)

Březen 2012 – Kršnova Kuchyně v Kostarice – Kršnova Kuchyně podává poprvé prasádam v zámoří.

Kršnova Kuchyně byla původně spuštěna jako Kršnův Tábor v roce 2006, když mladí oddaní ISKCONu z Nového Vrindabanu ustanovili dva alternativní festivaly – Duhové setkání západní Virginie a nevadský Hořící muž. Od té doby se Kršnova Kuchyně vyvinula v plnohodnotné setkání společnosti prasádamu, která čítala na 50 událostí ve Spojených státech v roce 2011.

Zde je zpráva z Festivalu Envision v Kostarice, kde tým Kršnovy Kuchyně zajišťoval občerstvení na jejich první zámořské události na počest Nitai Dase, zakladatele a ředitele Kršnovy kuchyně, který opustil tento svět 31. ledna 2012, aby se připojil k Šrílovi Prabhupádovi a Yamuně Devi v jejich věčném transcendentálním spočinutí…

Desetičlenný tým oddaných z Phili, Washingtonu DC, Alachui a Kostariky spojil síly, aby pokračoval ve vizi Nitai Dase, podáváním prasádamu účastníkům Festivalu Envision v Uvitě na Kostarice. Uprostřed umění, jógy a kreativních vystoupení, sporáky Kršnovy Kuchyně plály. Pod modrým nebem za 32 °C a 500 metrů od bláže, oddaní nadšenci připravili a servírovali Kršnův prasádam pro tisíce účastníků.

„Nitai inicioval Kostarické ztělesnění Kršnovy Kuchyně. Všichni účastníci ji dokončili v jeho poctě,“ řekl Jagadhis Caitanya, blízký přítel a spolupracovník Nitaa.

Kršnova rodina se sešla, aby sloužila mši drahého bližního svého, přítele a inspirace. Nitainův život a služba byly oslavováni skrze hold západu slunce v neděli 4. března 2012. Stovky účastníků usedlo pod „Zemskou harfou“, která byla rozezněna na hlavním podiu, a hledělo a poslouchalo. „Pro duše neexistuje zrození, smrt ani stav, že jednou byl a někdy být přestane. Je nezrozen, věčný, navždy existující, neumírající a pravěký, není zabit, pokud je zabito jeho tělo.“ – Toto jsou slova Pána Kršny. Kršnova Kuchyně, krmila desetitisíce na festivalech Burning Man, Gaia, Wanderlust, Lightning in a Bottle, Beloved, Earthdance, Bhakti Fest, shromáždění Rainbow a Envision 2012. Ctíme svého bratra, pravého vizionáře. Nitai byl zakladatelem Kršnovy Kuchyně, pokračováním akce „Jídlo pro život všem“.

„Přestože Nitai již není mezi námi, jsme zde, abychom pokračovali v jeho práci, která je zároveň naší prací a naší službou. Ctíme ho ve tvé přítomnosti těmito slovy a tímto tancem. Nitai, Yadu, Bhakto Time, uvidíme se v zemi zaslíbené. Kršnova rodina je věčná.“ Řečeno na Kršnově Kuchyni. Mohini, oddaný 3. generace, úspěšný tanečník Bharatnatyam, vystoupil pro přihlížející, přesně jak Nitai viděl ve své vizi.

Stoupenci Kršnovy Kuchyně připravili syrový, organický, gurmánský prasádam. Yamuna Devi, ostřílený kuchař přes syrovou kuchyni, vytvářel delikátní sladké syrové koule každý den. Na oběd a večerní hodiny, byl náš úžasný tým sestávající z Pushpavan, Nandi, Yamuna, Jagadhis Caitanya, Dhattatreya, Mohini, Rukmini, Sevya a Ganesh v první linii, krájel, myl, vařil, podával a láskyplně rozděloval Kršnův prasádam.

Je úžasné kolik lásky může člověk cítit proudit, jak Kršnův prasádam otevírá srdce všech, jednoduchou výměnou prasádamového rozdělení. Kršna byl přesně tam kde být má, ve středu tohoto všeho. Tohle je příklad, který nám Šríla Prabhupáda zanechal. Vždy byl v srdci toho všeho.

„Pokud mi někdo s láskou a oddaností nabídne list, květinu, ovoce, nebo vodu, vždy ji přijmu.“ BG




Počet shlédnutí: 143

1)
WIEBEUS, H. O. Sekty a lovci duší. Plzeň: NAVA, 2006, s. 167, 80-7211-224-4.
2)
WIEBEUS, H. O. Sekty a lovci duší. Plzeň: NAVA, 2006, s. 164-172, 80-7211-224-4.
3)
Mantra je slabika, slovo nebo více slov objevených ve stavu hluboké meditace velkými mudrci.
4) , 5)
WIEBEUS, H. O. Sekty a lovci duší. Plzeň: NAVA, 2006, s. 165, 80-7211-224-4.
6)
Pacifista je člověk odmítající válku a násilí.
7)
HRABAL, F. R. Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností. Bratislava: Cad Press, 1998, s. 240-241, 80-853-49-79-5.
8)
MRÁZEK, M. Děti modrého boha – Tradice a současnost hnutí Haré Kršna. 1. vyd. Praha: Dingir, s. r. o., 2000, s. 49-51, ISBN 80-902528-1-8.
9) , 34)
MRÁZEK, M. Děti modrého boha – Tradice a současnost hnutí Haré Kršna. 1. vyd. Praha: Dingir, s. r. o., 2000, s. 37, ISBN 80-902528-1-8.
10)
Pán Nitjánanda je duchovní učitel, člověk zastupující duchovního učitele.
11)
Čaitanja je významný učenec bhaktijógy.
12)
První společník Čaitanji, požádal ho, aby sestoupil do tohoto světa.
13)
Sedmé vtělení boha Višnua (z deseti).
14)
Nejvyšší osobnost božství, zjevuje se tam, kde Kršna, má světlou pleť.
15)
Kršna samotný, který se zjevil v podobě napůl člověka a napůl lva.
16)
Nejčastěji zobrazovaná družka Kršny.
17)
Zlý démon.
18)
Posvátný kopec. Kršna ho držel na malíčku sedm dní a útočiště pod ním našli všichni obyvatelé města Gókuly.
19)
Indický tradiční ženský oděv.
20)
MRÁZEK, M. Děti modrého boha – Tradice a současnost hnutí Haré Kršna. 1. vyd. Praha: Dingir, s. r. o., 2000, s. 37-48, ISBN 80-902528-1-8.
21) , 38)
KARINA DASI, H. Krishna Kitchen in Costa Rica [online]. Dandavats.com, c2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z WWW: <http://www.dandavats.com/?p=10446>.
22)
PHILLIPS, F. (June 2005). Vegetarian nutrition. Nutrition Bulletin, s. 136. Čerpáno z databáze odborných časopisů. Dostupné z WWW: <http://onlinelibrary.wiley.com.infozdroje.czu.cz/doi/10.1111/j.1467-3010.2005.00467.x/pdf>.
23)
Šrí Šrímad A. Č. Bhaktivédanta Swami Prabhupáda Zlatý Avatár. 1. vyd. Praha: Bhaktivedanta Book Trust, 1976, s. 300.
24)
Zvýšené soustředění za účelem dosažení změněného stavu vědomí.
25)
FÁREK, M. Hnutí Haré Kršna – Institucionalizace alternativního náboženství. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2008, s. 93, ISBN 978-80-246-1579-0.
26)
BARRETT, D. V. Sekty, kulty, alternativní náboženství. Jihlava: EKON, 1998, s. 31, 80-240-0066-0.
27)
MRÁZEK, M. Děti modrého boha – Tradice a současnost hnutí Haré Kršna. 1. vyd. Praha: Dingir, s. r. o., 2000, s. 40, ISBN 80-902528-1-8.
28)
FÁREK, M. Hnutí Haré Kršna – Institucionalizace alternativního náboženství. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2008, s. 152, ISBN 978-80-246-1579-0.
29)
VOJTÍŠEK, Z. Netradiční náboženství u nás. Praha: DINGIR, 1998, s. 121, ISBN 80-902528-0-X.
30)
Přesahující vše.
31)
VOJTÍŠEK, Z. Netradiční náboženství u nás. Praha: DINGIR, 1998, s. 71-72, ISBN 80-902528-0-X.
32)
Indický tradiční mužský oděv.
33)
MRÁZEK, M. Děti modrého boha – Tradice a současnost hnutí Haré Kršna. 1. vyd. Praha: Dingir, s. r. o., 2000, s. 38-39, ISBN 80-902528-1-8.
35)
MRÁZEK, M. Děti modrého boha – Tradice a současnost hnutí Haré Kršna. 1. vyd. Praha: Dingir, s. r. o., 2000, s. 43-44, ISBN 80-902528-1-8.
36)
MRÁZEK, M. Děti modrého boha – Tradice a současnost hnutí Haré Kršna. 1. vyd. Praha: Dingir, s. r. o., 2000, s. 49, ISBN 80-902528-1-8.
37)
MRÁZEK, M. Děti modrého boha – Tradice a současnost hnutí Haré Kršna. 1. vyd. Praha: Dingir, s. r. o., 2000, s. 48-49, ISBN 80-902528-1-8.
hare_krisna_2012.txt · Poslední úprava: 06. 01. 2022 (13:45) autor: kokaisl