Co se skrývá pod pokličkou? aneb nahlédnutí do tajů hinduistické kuchyně.

Vitásková Veronika, Vitásková Kristýna, Křížek Ondřej, Beňová Barbora, Hodovská Tereza. Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2013. http://www.hks.re/wiki/hinduismus_-_stravovaci_navyky

Obrázek dostupný na: ¹⁾

Žádné náboženství není jen souborem teorií, dogmat a morálních předpisů, ale také rámcem určitého životního stylu. A k němu patří i strava. V podstatě ve všech náboženstvích zaujímá stravování velmi významnou roli a každé se vyznačuje svými typickými surovinami, způsoby přípravy pokrmů či pravidly stolování. Dnešní svět je multikulturní a je čím dál více těžké nepodlehnout vlivu okolí a udržovat své tradice a zvyky. Dvojnásobná zkouška čeká věřícího člověka, pokud žije v zemi, kde je jeho náboženství zastoupeno v menšině. Jak pak dokáže skloubit základní pravidla svého náboženství se společenskými zvyklostmi země, ve které žije tak, aby mohl uskutečňovat plnohodnotný společenský život?

Tato práce je zaměřená na stravovací návyky a pravidla, která hinduisté dodržují ve všední dny i během svátků.

Cílem práce je zodpovědět výzkumnou otázku: Jaký je vliv prostředí a kultury na stravovací návyky hinduistů?

Dále také najít odpovědi na výzkumné podotázky týkající se dané tématiky.

Výzkumné podotázky:

1. Jak se změní jídelníček hinduistů, pokud žijí mimo Indii?
2. Je na hinduisty vyvíjen nějaký nátlak ze strany okolí kvůli jejich stravovacím návykům?
3. Jaké jsou rozdíly mezi českou kulturou stolování a indickou?
4. Jaký postoj zaujímají hinduisté k české kuchyni?
5. Jaké je národní jídlo Indie?
6. Je stravování ovlivněno příslušností do určité kasty?
7. Existují nějaká speciální jídla, která se konzumují pouze při určitém svátku nebo v určité části roku?
8. Obvyklé pití v Indii?

Konkrétně jsme se zaměřili na hinduisty v České republice, v Kanadě a v Indii. V první části se budeme věnovat teoretickému, obecnému seznámení s hinduismem a jeho tradičními stravovacími návyky. V další, praktické části, jsou uvedeny rozhovory se zástupci hinduistického etnika z jednotlivých zemí. Závěr práce je věnován shrnutí a zodpovězení výzkumné otázky a podotázek.

Kniha Hinduismus a jeho cesty k dokonalosti, jejímž autorem je Dušan Zbavitel se zabývá vývojem hinduismu především jako duchovního fenoménu. Přibližuje nám jeho počátky literárně zachycené v upanišadách a provází nás jednotlivými filosofickými školami až k novodobým myslitelům. Autor také uvádí fungování mezilidských vztahů v hinduistické společnosti a vznik kastovního systému. „Nejvýznamnější odlišnost hinduismu od jiných světových náboženství je po společenské stránce. Je založena na přesvědčení o základní nerovnosti lidí, se kterým se setkáváme už ve starých védských pramenech. Podle nich nestvořil na počátku Stvořitel Brahma jediného člověka nebo lidský pár, nýbrž hned čtyři lidské bytosti s navzájem zcela odlišnými úkoly, funkcemi a postavením, představitele čtyř společenských stavů (varn).” Dušan Zbavitel tedy srozumitelně seznamuje čtenáře s jednotlivými aspekty hinduismu a pojmy, se kterými se hinduisté setkávají v každodenním životě. ²⁾

Širší náhled na hinduismus a pochopení jeho výchozích myšlenek čtenáři předkládá kniha Stephena Crosse, Hinduismus. Autor zde představuje myšlenkovou strukturu hinduismu, jeho kořeny, vývoj i tradice, které vycházejí ze staroindických véd. Nejdříve je čtenář obeznámen se základy hinduistického učení počínaje védami, přes upanišady a představením hinduistických bohů až po celkový pohled na svět. Čtenář si tak postupně projde vývojem tohoto náboženství a lépe pochopí význam jednotlivých aspektů, které pak tvoří celek hinduistického náboženství. Kniha nám posloužila k získání informací o historii hinduismu, jeho vývoji a poznání jeho jednotlivých částí jako jsou například posvátné texty, božstva, podstata člověka a přiblížení jednotlivých škol hinduistické filozofie. Pro lepší orientaci čtenáře je kniha doplněna slovníčkem hinduistických pojmů. ³⁾

Hinduistická kultura a struktura je velice srozumitelně přiblížena také v kniže S. McLoughlina Světová náboženství v kostce. Autor se zde věnuje obecnému postavení hinduismu a dále také podrobněji popisuje kastovní systém, reinkarnaci, svátky. Blíže zde rozvádí také téma božstev. „ Různorodost projevů boha je dána různými pohledy na absolutní existenci, jejichž prostřednictvím je možno boha dosáhnout. Absolutní bůh řídí vesmír pomocí tří hlavních personifikací, považovaných za hinduistickou trojici neboli Trimúrti:Brahma - tvůrce, Višnu - ochránce a Šiva - ničitel. Všichni tři jsou od sebe neoddělitelní a působí společně.„ Autor se zde tedy věnuje vysvětlení otázky polyteismu v hinduismu a následnému upřesnění rolí jednotlivých bohů. ⁴⁾

Indii z různých úhlů pohledu přiblížuje kniha Skrytá sláva Indie. Kniha se věnuje tématům hinduismu, védské literatuře, společenskému systému, do kterého můžeme zahrnout jazyk, oděv, umění a pro nás přínosné kapitoly při hledání odpovědi na výzkumnou otázku - Vegetariánství a Posvátná kráva. V kapitole Vegetariánství je vysvětleno proč se hinduisté ve své stravě vyhýbají masu. Mahábhárata vysvětluje: „Jedení masa se řadí mezi temnější způsoby života a zapříčiňuje nevědomost a nemoce.“ Objasňuje, že zdravá vegetariánská strava je sattvická, t.j. v kvalitě dobra, má schopnost zvýšit čistotu vědomí a prodloužit život. Ve védské literatuře najdeme i jiné odkazy potvrzující, že ovoce, zelenina, obilí, ořechy a mléčné výrobky jsou vhodnou potravou pro člověka. Kapitola posvátná kráva objasňuje, co stojí za uctíváním tohoto druhu zvířete. Navzdory tomu, že kráva požívá úcty, není v hinduistických chrámech zavedeno žádné formální uctívání nějaké „kraví bohyně„. Kráva se spíše plným právem respektuje jako jedna ze sedmi matek lidstva, protože lidem poskytuje mléko, tak jako rodná matka. Všech pět kravských produktů (paňča-gavja) - mléko, tvaroh, ghí, moč a hnůj - se považuje za očišťující..⁵⁾

Zdrojem informací týkajících se stravování ovlivněného náboženstvím, byla bakalářská práce Adéli Olivíkové, Společensko-kulturní aspekty výživy. Práce pojednává o hlavních sociálních a kulturních aspektech lidského stravování. Obsahuje krátký pohled na historii a zásadní kroky ve vývoji stravování. Dále se zabývá ideologií stravování – především náboženstvím a symbolikou jídla. Pro naši práci byly čerpány informace z kapitoly náboženství a jídlo, kde jsou popsány přístupy jednotlivých náboženství k jídlu. „Náboženské předpisy týkající se stravování mají mnoho rozlišných funkcí. Lidé pomocí nich projevují svou víru. Slouží jako znak skupinové identity, čímž posilují pocit náležitosti k určité komunitě. Lze je definovat jako materiální odraz duchovních závazků stoupenců náboženství. Pravidla stravování byla odjakživa využívána k demonstraci odlišnosti každého náboženství. Kulturní stravovací praktiky jsou bohaté všemožnými zakázanými potravinami. A na druhou stranu náboženská pravidla zase často ukládají v konkrétních situacích přípravu specifických pokrmů.“ Stěžejní byla část týkající se hinduismu. „Charakteristickým znakem stravování hinduistů je vegetariánství a zákaz požívání hovězího masa. Jedna studie ranných hinduistických textů odhalila, že v dávnověku bylo hovězí konzumováno zcela běžně. Pozdější zákaz konzumace hovězího masa je vysvětlován snahou hinduistů odlišit se od svých nových náboženských sousedů, muslimů. Faktem nicméně zůstává, že zákaz konzumace hovězího byl pevně přijat hinduisty kolem roku 1000 n.l, stejně jako to, že moderní hinduisté uctívají krávu jako symbol mateřství a úrodnosti. Povinnost ochraňovat krávu je zakotvena dokonce indickou ústavou. ⁶⁾

K vytvoření této seminární práce a zodpovězení stanovené výzkumné otázky jsme využili dvou typů výzkumu a to kvantitativního a kvalitativního. Abychom porozuměli námi stanovenému jevu, museli jsme nejdříve zjistit základní fakta týkající se hinduismu – základní rámec tohoto náboženství a pravidla, která hinduisty ovlivňují nejen ve stravování. V této počáteční fázi jsme tedy využili kvantitativního výzkumu, především techniky studia dokumentů. Technika studia dokumentů patří mezi neinvazivní (neobtěžující) techniky sběru dat. Toto studium nám posloužilo jako zdroj sekundárních informací. Čerpali jsme například z knih Steven J. Rosen, Skrytá sláva Indie a Čtyři tisíciletí hinduismu od Dušana Zbavitele. K získání informací jsme využili také internetové zdroje. Informace získané z těchto knih a internetu jsme použili do teoretické části seminární práce.

V praktické části jsme využili kvalitativní metody polostandardizovaného rozhovoru. Jedním z dotazovaných, byl student pocházející z Indie, který v současné době studuje v Praze. Tohoto respondenta se nám podařilo oslovit díky webu https://www.couchsurfing.org. Domluvili jsme se nejenom na rozhovoru, ale také na přímé ukázce hinduistické kuchyně – uvařili jsme společně několik indických tradičních jídel a posléze jsme si na nich dohromady pochutnali. Dalšími respondenty byli dva Indové, z nichž jeden žije v Kanadě a druhý v Indii. S těmito dotázanými jsme se nesetkali osobně, naše otázky nám zodpověděli písemně přes internet.

K získání informací pro naši teoretickou část práce jsme využili kvantitativního výzkumu, především techniky studia dokumentů.

Výhody studia dokumentů

• umožňuje dlouhodobá srovnání
• relativně malé náklady výzkumu
• organizačně méně náročné, než ostatní techniky
• některé dokumenty vytvořené profesionály mají vysokou kvalitu

Nevýhody studia dokumentů

• účel, za jakým byl záznam pořízen, jej modifikuje - vzniká vychýlení oproti ideálnímu stavu zjišťování
• nedostupnost - příliš osobní, důvěrné a soukromé
• nelze sledovat neverbální chování

Abychom mohli vytvořit naši praktikou část, použili jsme techniky kvalitativního výzkumu, kterými byl polostandardizovaný rozhovor s naším respondentem v České republice a technika písemného dotazování pomocí e-mailu s dvěma Indy žijícími v zahraničí.

Výhody polostandardizovaného rozhovoru

• osobní setkání s dotazovaným
• autentické reakce
• možnost měnit otázky v průběhu rozhovoru

Nevýhody polostandardizovaného rozhovoru

• respondenti nemusí odpovídat pravdivě
• respondentům nemusí vyhovovat forma osobního setkání – mohou mít zábrany
• časově náročné, jak pro dotazovaného tak pro tazatele

Výhody techniky písemného dotazování

• dotazovaný má dostatek času rozmyslet si a zformulovat svou odpověď
• není přímý kontakt s tazatelem – padají určité zábrany

Nevýhody techniky písemného dotazování

• dotazovaný může odpovídat jinak, než by odpovídal při rozhovoru přímo tazateli
• nemožnost upravovat pokládané otázky podle dané situace

Hinduismus není ani zdaleka pouze náboženskou soustavou. Se svým neodmyslitelným kastovním systémem je spíše nábožensko-společenskou organizací většiny indického obyvatelstva a v praktickém životě klade větší důraz na vztahy mezi jednotlivými vrstvami společnosti.⁷⁾ Datum vzniku tohoto náboženského systému nelze přesně určit. Nejčastěji se uvádí 15. století před naším letopočtem. Jeho vznik je spojen s příchodem kmene Árjů k řece Indu během velkého stěhování národů asi v 18. století před naším letopočtem, který pravděpodobně přišel z oblasti dnešního Turecka. Samotné označení hinduismu pochází původem z perského slova Sindhu, pradávného názvu řeky Indu. Ta dala jméno lidem, kteří žili za touto řekou, tedy na indickém subkontinentu.

Hinduismus je třetím největším světovým náboženstvím. První dvě příčky před ním zaujímají islám a křesťanství. Od těchto náboženství se poměrně výrazně liší v několika různých ohledech. V hinduismu například neexistuje žádná církev nebo nějaká jí podobná organizace. Nenajdeme zde také žádného čelního představitele, jakým je například v křesťanských církvích papež. Další specifikum tvoří samotné příslušenství k hinduismu. Hinduistou se můžete pouze narodit. Z toho plyne, že se jedná o nemisijní náboženství.

S hinduismem se můžeme setkat především v Indii, dále také v Nepálu, Bhútánu, Bangladéši, Pákistánu, Srí Lance, Indonésii a Jihoafrické republice. Celkově můžeme říci, že se vyskytuje především v Asii, v Evropě se s ním setkáme jen velmi zřídka a to například ve Spojeném království, Nizozemí a Německu.

Rozšíření hinduismu ve světě. Mapa dostupná na: ⁸⁾

Indická, hinduistická společnost je rozdělena do 4 hlavních skupin.

1. Brahmáni – kněží, vzdělanci • Skupina nejvýše postavených lidí zastávajících vedoucí církevní funkce. Tato skupina je zodpovědná za náboženské služby a všeobecnou vzdělanost.

2. Kšátrijové – bojovníci, panovníci, úředníci • Lidé zastávající řídící státní funkce a kolektivní ochranu.

3. Vaišjové – obchodníci • Občané střední třídy, kteří zajišťují přerozdělování materiálních prostředků.

4. Šúdrové – řemeslníci, rolníci • Nejníže postavení občané. Věnují se manuální práci a zajišťují materiální potřeby pro všechny skupiny. Zastávají čisté práce.

Poslední skupinou lidí jsou NEDOTKNUTELNÍ. Tito lidé vykonávají „nečisté“ práce (odklízení zdechlin, čištění kanalizace atd.) a jsou ostatními odmítáni.

Mezi indickými (hinduistickými) občany byla původně rovnost, ovšem odlišnost jednotlivých prací a barev pleti je rozdělila do těchto skupin a vznikly tak jednotlivé varny. Do těchto varen se lidé rodili podle postavení rodičů, bez ohledu na osobní lidské kvality a bez možnosti přestupu v rámci jednoho života. Proti rozložení úspěšně bojoval Mahátma Gándhí. Roku 1947 byl v Indii kastovní systém oficiálně zrušen. Ovšem i přes toto zrušení je kastovní systém stále dodržován. ⁹⁾

Hinduismus je polyteistické náboženství se sty známých a uctívaných bohů. Nejznámějším z nich je Brahma. Brahma je považován za stvořitele světa a jako takový je již se svým dílem hotov, proto má menší počet uctívačů. Dalším známým bohem je Višnu. Višnu je laskavý, soucitný. Káže lásku k bohům i lidem. Je ztvárňován v tmavě modré barvě. Jedním z nejuctívanějších bohů je Šivu. Šivu je bůh ničitel. Uprostřed čela má třetí oko, kterým sežehne vše špatné. Tito bohové jsou neoddělitelní a působí společně. S bohy je spojen pojem Avatár. Avatár je ztělesnění boha, který sestoupí na zem, aby napravil zlé. Např. Šivu sestupuje, aby zničil svět, ve kterém převládlo zlo a dal tak vzniknout novému čistému světu.

Brahma 10)	Višnu 11)	Šivu 12)

V hinduismu jsou uctívány také bohyně, ženy. Každá bohyně je družkou nějakého boha. Sarasvátí je manželkou Brahmy. Je bohyní moudrosti. Další bohyní je Lakšmí, manželka Višnua. Lakšmí je zobrazována na bílém lotosu. Lotos, květina rostoucí ve špinavých vodách, je zde symbolem pro hledání krásného v dnešním drsném a špinavém světě. Za ženu Šivy je považována Párvatí, někdy také nazývaná Kálí (bohyně Matka). Párvatí je považována za ochránkyni dobrých lidí. ¹³⁾

Hinduismus je velmi snášenlivé a do určité míry volné náboženství. Jediným pevným prvkem, který se bere jako neomylný, jsou posvátné texty – védy. Védy jsou čtyři a jedná se o „slyšené vědění“, „knihovnu“ nasbíranou během 2000 let. (od 1500 př. n. l.). Původně se přenášely ústně, protože brahmáni věřili v nezneužitelnost a nezničitelnost tohoto způsobu předávání. Védy jsou následující:

• Rgvéda – hymnické chvalozpěvy védským bohům, 1500 – 1200 př. n. l.
• Sámavéda – zpěvy, melodie předávané pomocí hymnů
• Jadžurvéda – specializovaná, obětní formule
• Atharvavéda – nejmladší, hymny, zaříkladla, kouzelnické průpovědi, pravděpodobně lidové náboženství ¹⁴⁾

Tyto čtyři sbírky se skládají z dalších typů textů, aktualizací, přidávaných v průběhu času:

• Samhity – sbírka veršů
• Bráhmany – návod pro oběti, zmiňují některé prvky víry
• Áranjaky – meditace, modlitby
• Upanišády – filozofická interpretace člověka a absolutna (= Brahmy, Átmanu) ¹⁵⁾

Popsat Hinduismus z pohledu víry je těžké. Má mnoho směrů, škol, bohů. Jejich následování se často mění podle geografické a etnické stránky. Celkově se jedná o nábožensko-sociální systém. ¹⁶⁾

V tomto systému hraje hlavní roli Brahma, nejvyšší realita, zdroj bytí, veškerá existence. Brahma byla definována až v upanišadách, ve kterých se projevila krize védského náboženství. Brahma je zároveň čisté uvědomění, vědomí sama sebe. Je neměnná, nekonečná. Vesmír (a vše další) z ní vzniká její přirozeností, bez důvodu. Můžeme jí chápat jako boha, inkarnace bohů (= avataři) nebo i guru (= duchovní učitel). V tomto případě uctíváme Brahmu skrze gurua. ¹⁷⁾

K bytostem se pojí tzv. Átman. Skrz něj vnímáme svět. Je to uvědomění, vědomí bytostí (čisté, nepodmíněné žádným objektem), Já, základ života - realita (= Brahma). Poznáním Brahmy, Átmanu dojdeme vysvobození (= Mókši) z koloběhu reinkarnace (=Samsáry). Toho docílíme dodržováním Dharmy (= řád, cesta) a volením mezi dobrem a zlem, které se odráží v Karmě. K Samsáře vede mnoho cest. Výběr je rozhodnutím jedince a může mít i podobu vyznávání jiného náboženství. ¹⁸⁾

Toto je velmi zjednodušený a zobecněný výklad.

Hinduistické svátky jsou většinou propojeny s astronomickými jevy ve jménu nějakého božstva. Často je součástí půst, nabízení obětí právě bohům, modlitby a omývání ve vodě (řece). Slaví se v okruhu rodiny, přátel, komunity a odlišně v různých částech Indie. Tedy i styl stravování a pokrmy se mohou lišit a liší. O svátcích se nezřídka připravují všeobecně oblíbená, tradiční jídla. Hlavně sladká. Následují příklady svátků:

Maha Shivaratri (Makara Sankranti)
Jedná se o svátek úrody, kdy se děkuje bohům (Indra, Surya), dobytku a předkům. Slaví se mezi 13. a 15. lednem. Den před samotným svátkem je zvykem držet půst. Někdo ho dodržuje jen s vodou. Někdo si dovolí ovoce, mléko nebo i rýži. Přes noc se člověk zaměřuje na boha (Jóga, meditace). Druhý den ráno se odevzdají oběti v podobě sklizně bohu Slunce a následuje událost, kdy se všichni sejdou kolem hrnce. V něm se vaří rýže s mlékem dochucená o rozinky, kešu ořechy a kokos. Část se opět obětuje a zbytek je sněden. Toto není jediný pokrm, ale většinou se jedná o něco sladkého. Třetí den se oslavuje dobytek. Je zdoben a krmen pochutinami. Poslední čtvrtý den patří předkům. Oslavují se jak minulé generace, tak starší členové rodiny a mladší i postarší ženy zároveň. ^{19) 20)}

Skanda Sashti
Šestidenní, převážně jihoindický svátek, se slaví den po novu na přelomu října a listopadu ve jménu boha války a vítězství (Murugan). Je vítané, aby se celých šest dnů držel půst. Pro nestriktní dodržování je opět běžné neslané jídlo, zásadně vegetariánské bez cibule a česneku či ovoce. Poslední den se nese v duchu oslav a obětí Bohu. Zvykem je též sladký rýžovo-pšeničný puding payasam, který je dochucen rozinkami, šafránem a variací ořechů. ^{21) 22)}

Diwali
Diwali je svátkem světel. Je slaven před novem na přelomu října a listopadu. Oslavuje se vítězství dobra nad zlem, vědění nad ignorací, naděje nad zoufalstvím. Všechny tyto klady spodobňuje plamen v lampách, které každý věsí na svůj dům. Zvykem je též omývání ve svatých řekách. Tradičními pokrmy jsou opět sladkosti. Typická je „marmeláda“ ze zázvoru, pepře, ghee a případně dalších surovin. Pomáhá strávit přemíru sladkého. ^{23) 24)}

Strava je pro lidi více než jen pouhá biologická nutnost. Je to zároveň kulturní konstrukt a kulturní významy podtrhují všechny aspekty lidských vztahů ke stravě: produkce, příprava, výměna a spotřeba. Kulturní konstrukce stravy, mimoto, je částí širší sociální konstrukce reality. Kulturní ideje a normy týkající se jídla jsou tedy propojené s dalšími významnými aspekty kultury jako hodnoty příbuzenství, čistoty/nevinnosti, rituálů a společenského rozdělení. Jak Khare přesvědčivě argumentoval: žádný aspekt stravování se nemůže hodnotit jinak, než uvnitř širšího kulturního systému, ke kterému patří. ²⁵⁾

Propojení stravování a širšího kulturního systému nalézáme také v hinduismu. Stravování je zde svázáno s kulturou, společností a ekonomikou pravděpodobně daleko více než například v křesťansko-evropské civilizaci. V hinduistických posvátných textech se lze dočíst, že stvoření boha jsou stravou sobě navzájem a bůh je stravou pro ně. Jedná se tedy o formu cyklu, která je pro hinduismus typická. Je zde patrná i oběť, kdy bůh se nabízí nám, my ho přijímáme a cyklus tím pokračuje. Jídlo nehraje jen roli chutě a naplnění žaludku. Reinkarnace zde má taktéž své místo, kdy jeden je jedlíkem a posléze se sám stává potravou. Zásadou hinduismu je neubližování živým tvorům. Když už pozřeme živé, jeho poslední myšlenky byly negativní (strach, zlost). Tato negativní energie přechází do člověka masem a narušuje naše svědomí (karmu). ²⁶⁾²⁷⁾

Pokud se zaměříme na tradici vegetariánství v Indii, zjistíme, že se zde objevuje „relativně“ pozdě. Ve védském období (1700 př. n. l.) bylo maso (vepř, divočák, jelen, skot, páv) pravidelným účastníkem jídelníčku společně s rýží, obilovinami, zeleninou (fazole, špenát, dýně, kořenová zelenina), ovocem (meloun, mango, pomeranč, víno), kořením (koriandr, kurkuma, pepř, kmín, hřebíček, sezam, hořčice) a mlékem. V Mahábhárátě (400 př. n. l., navazuje na Atharvavédu) můžeme nalézt obrázek pečení masa na roštu s tamaridem, granátovým jablkem a s kořeněným ghee (obdoba másla). Je zde zmíněno i nakrmení armády vepřovým, zvěřinou, rýží, mlékem v ghee a medem s ovocem a kořeny. Kolem roku 300 př. n. l. se se v hinduismu začíná více objevovat myšlenka reinkarnace a neubližování živým tvorům. Buddhismus a džinismus, hlásající vegetariánství, jsou v té době populární. Proto se v textu Manusmrti (zákon Mannuův) a dalších začínají objevovat první zákazy jednotlivých potravin, hlavně zvířat. Trvale se vegetariánství začalo užívat až od roku 700 n. l. ²⁸⁾ I tak není dnešní Indie převážně vegetariánská, jak by se mohlo na první pohled zdát. Pouze jedna čtvrtina obyvatel dodržuje zákaz konzumace masa. Hovězí je ovšem tabu i u obyvatel, u kterých je jinak maso běžnou součástí jídelníčku. ²⁹⁾

Je však nutné zmínit, že jedna studie raných hinduistických textů odhalila, že v dávnověku bylo hovězí konzumováno zcela běžně. Pozdější zákaz konzumace hovězího masa je vysvětlován snahou hinduistů odlišit se od svých nových náboženských sousedů, muslimů. Faktem nicméně zůstává, že zákaz konzumace hovězího byl pevně přijat hinduisty kolem roku 1000 n.l, stejně jako to, že moderní hinduisté uctívají krávu jako symbol mateřství a úrodnosti. Povinnost ochraňovat krávu je zakotvena dokonce indickou ústavou. Výjev krávy, která hledá potravu v ulicích indického velkoměsta, je poměrně typický. Indická vláda dokonce zřizuje speciální výkrmny toulavých krav či dokonce příbytky pro přestárlý a nemohoucí skot. ³⁰⁾

V době evropského středověku se jídelníček indického obyvatelstva příliš neměnil. Několik textů mluví o nových kulinářských zásadách, kterými je například zavedení šesti komponentů kvality a chuti, jako jsou sladké, kyselé, slané, palčivé, kyselé, ostré (svírající). V náboženských textech nalézáme také pořadí chodů pro krále. ³¹⁾

Nové potraviny se dostaly do Indie až s příchodem Španělů v 16. století. Například: brambory, rajčata, tapioca, kukuřice, avokádo a hlavně paprika a chilli. S tímto přílivem amerických potravin se do Indie zřejmě dostal i tvaroh, květák a zelí. ³²⁾ Mughalská říše v 16. století měla též velký dopad na indickou kuchyni. Představila nové pokrmy (odlišný chléb, nová masová jídla), ale též přípravu v peci a led. Z Číny přišla moruše, ostružina, liči čínské, třešně, broskve a listová hořčice. Až na začátku 19. století se z Číny do Indie dovezla sója a čaj. Čaj byl samozřejmě propagován i díky Angličanům, kteří přivezli kromě své klasické kuchyně třeba i jablka. Posledních několik let je indická kuchyně ovlivňována vlnou globalizace, hlavně z USA. ³³⁾

Stravování je velmi úzce spjato se sociálním statutem obyvatel, tedy jejich postavením v kastovním systému. Přísné dodržování stravovacích zvyků, jako je například vegetariánství, je typické především pro příslušníky vyšších kast. U příslušníků nižších kast nejsou pravidla tak přísně dodržována, můžeme se zde setkat i s konzumací hovězího masa. Zdůvodnění této neshody se základním pravidlem stravování v hinduismu nalézáme v rozdílné náplni práce příslušníků nižších a vyšších kast. Členové nižších kast zastávají ve společnosti práce obecně brané jako podřadné a fyzicky náročné. Maso je pro ně tedy tolerovaným doplňkem stravy, protože obsahuje velký počet proteinů.

Koncepce čistoty a znečištění vyšších kast nižšími jde dokonce tak daleko, že určuje, kdo s kým může stolovat, kdo může od koho přijmout stravu apod. Je běžné, že přijetí jídla od příslušníka nižší kasty obrazně „znečistí“ duchovní neposkvrněnost zástupce kasty vyšší. Z okruhu jídel, která znečišťují, je vyňato pouze ghee, čisté máslo a také mléko jako produkty, které nemohou být znečištěny lidským dotekem, protože pocházejí z krávy. ³⁴⁾

Našimi zdroji informací pro praktickou část byli tři hinduisté z různých koutů světa. Dvaadvacetiletý Abhinav, studující automobilové strojírenství na ČVUT v Praze, o pět let starší Akshay, žijící již téměř patnáct let v Kanadě, Torontu a devětadvacetiletý Samvit, vývojář a charitativní pracovník z Udaipurwati v Rajastanu, v Indii. S Akshayem a Samvitem jsme se dorozumívali především pomocí sociálních sítí a emaily. S prvním jmenovaným jsme se několikrát setkali osobně a také uspořádali indický večer, kdy nás Abhinav zasvětil do tajů indické kuchyně i zvyklostí. Ku příkladu nechávání zbytků na talíři je v hinduistické společnosti považováno za hřích, čili nezáleží na tom, jak moc přejedení již jste, pokud vám hostitel podá další porci, je vaší zdvořilostní povinností nenechat ani jediné zrnko cizrny.

Setkání s Abhinavem proběhlo doma u jedné členky našeho týmu. Na společnou večeři jsme připravili pět chodů. Vaření bylo časově náročné, protože některé chody potřebovaly delší dobu na přípravu. Na vaření jsme používali suroviny, které jsou běžné i v České republice, jako jsou brambory, rýže, cizrna a vajíčka. Hlavní odlišnost mezi českou a indickou kuchyní spočívala v koření. Abhinav přinesl své vlastní, které si přivezl z Indie. Bylo to především kari několika druhů, chat masala, kurkuma, džíra, kardamom a další. Ostrost tohoto koření byla poznat ještě před samotnou konzumací, a to když jeho výpary zaplnily kuchyni během vaření. V průběhu vaření, zejména při přípravě placek, jsme použili větší množství oleje, než u nás běžně používáme. Postupy přípravy jídla se nijak výrazně nelišily od našich, s výjimkou smažení placek, které v české kuchyni nenajdeme. Rozdílnost mezi indickou a českou kuchyní se neprojevila pouze v použitém koření, ale také ve způsobu stolování. Jídlo jsme si nevychutnali tradičně u stolu, ale na polštářcích na zemi. Během večeře byl dostatečný prostor pro naše otázky týkající se Abhinavova stravování v České republice. Naše první otázka zněla, jak se změnil jeho jídelníček během pobytu v České republice? Abhinav už šest let cestuje po různých zemích Evropy, a tak si již zvykl na evropskou kuchyni. Z tohoto důvodu pro něho přizpůsobení se českému stylu vaření nebylo příliš těžké. Česká jídla jsou ovšem podle Abhinava málo pálivá a bez chuti. Svůj jídelníček nemusel výrazně měnit. Většinu koření a surovin potřebných pro přípravu jídel, která byl zvyklý vařit doma, lze koupit v Praze. Nevýhodou je ovšem jejich cena, která je výrazně vysoká. Je také rád, že v Praze je možnost navštívit restaurace zaměřené na indickou kuchyni, které často navštěvuje, pokud se mu samotnému nechce vařit a zasteskne po chuti a vůni domova.

	Recepty viz. příloha
Kompletní hostina		Atmosférická večeře

Během svého šestiletého cestování po Evropě se Abhinav setkal s různými názory a úhly pohledu na jeho stravování a životní styl v porovnání se zvyklostmi země, ve které právě pobýval. Jak je již zmíněno v teoretické části, charakteristickým znakem stravování hinduistů je vegetariánství a zákaz požívání hovězího masa. Následující otázka se tedy týkala tlaku okolí. Zajímalo nás, jestli pociťuje nějaký nátlak prostředí na změnu jeho stravovacích návyků. Největší nátlak pociťoval na začátku svého pobytu v Evropě. V každé zemi, kterou navštívil, se musel nějakým způsobem přizpůsobit daným zvykům a stejné to bylo i v České republice. Největší změna, kterou pocítil, se týkala jeho vegetariánství. I když vegetariánství v Evropě není nijak neobvyklé, maso hraje v jídelníčku evropanů významnou roli. Abhinav stále upřednostňuje vegetariánství, i když už ochutnal maso. Jeho první zkušenost s masem byla před dvěma roky v Německu, kde si s přáteli dal salámovou pizzu. Od této doby maso občas jí, například když vyrazí na jídlo s přáteli. Maso mu ale nechutná a v jeho jídelníčku stále vévodí bezmasá jídla.

Indie je známá svou kulturní rozmanitostí a pestrostí. To se projevuje i během stolování. Lidé usazeni kolem nízkého stolku s pestrobarevnými ubrousky a desítkami hliněných misek. Tak vypadá obraz stolování indických rodin s vyšším postavením. Oproti tomu lidé na venkově stolují skromněji bez stolku a hliněné misky nahradí banánovníkové listy. Zvyklosti spojené se stolováním souvisí s postavením ve společenském žebříčku. Zajímalo nás jaké nejvýraznější odlišnosti spatřuje mezi českou kulturou stolování a indickou. Rozdíly vidí především ve stylu stolování. V Indii je konzumace jídla úzce spjata se společenským postavením, náboženstvím a z něho vyplývajícími pravidly. Zatímco v České republice je to spíše společenská událost, při které se lidé společně scházení a diskutují. V ČR se jídlo jí u stolu a nabírá se pomocí příborů, oproti tomu v Indii probíhá stolování na zemi, kde se sedí v kruhu a všechna jídla jsou umístěna do středu, aby k nim měli všichni snadný přístup. Jídlo se nabírá rukou a všechny chody se podávají najednou. Není zde tedy určeno jejich pořadí jako je tomu například v České republice, kde se podává nejprve polévka a až poté hlavní chod. Stolování na zemi neplatí podmínečně pro všechny domácnosti, díky evropským vlivům může probíhat konzumace jídla také u stolu. Nás především zaskočila velikost jednotlivých porcí jídel. Abhinav to okomentoval tím, že v Indii se podává velké množství jídla a nechávání zbytků je považováno za hřích.

Abhinav v ČR studuje už téměř rok a během této doby měl mnoho příležitostí seznámit se a ochutnat pokrmy podávané v České republice. Proto tedy naše další otázka směřovala k tématu, které tradiční české pokrmy si oblíbil. Typická česká jídla mu nechutnají, protože obsahují převážně maso a nejsou pro něho chuťově výrazná. Chutnají mu knedlíky a pizza, nemá rád těstoviny. Pokud si dá maso, je to především kuřecí. Ryby nepatří mezi Abhinavova oblíbená jídla kvůli jejich typickému zápachu. V České republice si oblíbil především pivo, jako většina cizinců.

Indie je velmi pestrá a to nejen co se týče národnostního složení, sociálních a náboženských rozdílů, ale i kultury samotné. Tato rozmanitost se promítá i do kuchyně místních obyvatel. Právě tato různorodost značně komplikuje odpověď na otázku, jaké je národní jídlo Indie. Odpovědi našich dotázaných týkající se této otázky se shodovaly. Všichni tři uvádějí, že určit národní jídlo Indie je téměř nemožné. Každý region se vyznačuje rozdílnými způsoby přípravy jídla i použitých surovin. Proto můžeme říci, že každý region má své „národní“ jídlo. Je to způsobeno především odlišnými přírodními podmínkami v daných lokalitách. Jednou z nejvýznamnějších plodin je rýže, která se pěstuje po celé Indii a můžeme zde nalézt až 4000 jejích odrůd. V sušších oblastech se daří pšenici. Důležitou součástí indické kuchyně je koření, které místním jídlům dodává jejich typickou chuť. Abhinav nám popsal stravování v severní části Indie, přesněji oblast Paňdžábu, ze které pochází. Za národní jídlo, konkrétně pro jeho rodný region považuje Chole Bhature, cože je kombinace chole (pikantně ochucená omáčka z cizrny) a placky s názvem bhatoora připravené z bílé pšeničné mouky. V zimním období se často podává Makki di Roti (chléb z kukuřičné mouky), ke kterému se podává Sarson da Saag (druh kari vyrobený z hořčičných listů a koření).

Chole Bhature 35)	Makki di Roti se Sarson da Saag 36)

Akshay stručně popsal rozdíly v pokrmech a používaných surovinách v jednotlivých částech Indie. V severní část Indie ovlivňuje stravu obyvatel chladnější a drsné horské podnebí Kašmíru a Himalájí. Severoindická jídla jsou velice pálivá. Pro tuto oblast je dále typické pečení pšeničného chleba a placek. Tyto placky, nazývající se Roti a Paratha, se připravují na pánvi nazvané Tawa. Pro pečení chlebů jako je Naan, Kulcha, Khakhra se využívá velká válcovitá hliněná pec Tandoor. Kari je zde více krémové, používá se také chilli. Rýže se zde dusí jen v málo osolené vodě a kukuřici vaří v mléce. Používá se máslo ghee. Jižní Indie je charakteristická teplým a dusným podnebím, pokrmy jsou zde méně pálivé. Je zde častá kořeněná rýže s různými přísadami, zálivkami a omáčkami. Na venkově se vaří velmi často husté polévky například silně kořeněná Milagutannir. Mléko se používá ve formě jogurtu nebo kefíru. Pro východní Indii je typická sladká chuť. Kukuřičné placky se zde smaží na másle nebo oleji a podávají se s mlékem nebo ovocem. Významnými surovinami je rýže, ryby, proso, luštěniny a pšenice. V západní Indii se jí maso velmi málo, spíše jen sem tam nějaká ryba. Běžná jsou zeleninová a luštěninová rizota. Častými pokrmy jsou zde také placky, luštěniny, mléko, jogurt, brambory a kaše ze všeho možného.

Stravování je velmi úzce spjato se sociálním statusem obyvatel, tedy jejich postavením v kastovním systému. Dodržování přísných stravovacích pravidel je typické zejména pro vyšší kastu hinduistů, zatímco u nižších kast je konzumace hovězího masa tolerována. Hovězí maso je totiž významným zdrojem proteinů pro tvrdě pracující lid. ³⁷⁾ Další podotázkou byla směřována na dodržování stravovacích návyků v rámci jednotlivých kast. Avšak ani jeden z našich respondentů neoplýval touhou nám to vysvětlit, ať již z důvodů vlastní neznalosti či možná pocitu lehkého studu, že v liberální západní společnosti se na kastovní systém může pohlížet lehce svrchu, jako na něco dávno překonaného, vždyť všichni lidé si jsou rovni. Samvit uvedl situaci, že pokud jsou v domě hosté, hostitel nejí s nimi, ale teprve až hosté dojedí, což může souviset s četností vzájemných návštěv v rámci více kast a jejich pravidel a zvyklostí, ale jak moc ovlivňuje stravu příslušnost k určité kastě zodpovědět neuměl. Ani případ Akshaye nám tuto podotázku mnoho neosvětlil. V jeho okolí to prý nikdy nikdo moc neřešil, a tak jsme došli k závěru, že, jak už to bývá, praxe je poněkud odlišná od teoretické části a kromě ortodoxnějších skupin to běžní lidé s dodržováním všech těch stravovacích zákazů, příkazů a regulí nikterak nepřehánějí.

Každé jídlo je třeba spláchnout douškem dobrého nápoje. Otázku oblíbených nápojů nám objasnil Samvit. Užívání nápojů v hinduismu se nijak neliší od obvyklých druhů pití dané země, např. čaje v Indii, a také není nijak ovlivněno kastovním systémem. Alkohol hinduisté nekonzumují, ovšem není zakázán. Jen se nedoporučuje z důvodů narušení vnitřní rovnováhy. Mezi oblíbené indické nápoje patří lassi.

Lassi 38)	Gau Jal (Kraví voda) 39)
Jde o jogurtový nápoj, který má pozitivní vliv na trávení a vstřebávání a udržuje tak vnitřní rovnováhu. Jedná se o jogurt zředěný mlékem či vodou, který se rozmixuje s cukrem a ledem. Je také velice běžné přidávání různých druhů ovoce. Jde tedy o velice osvěžující nápoj.	Dalším nápojem, jehož původ je velice blízce spjat s hinduismem je tzv. Kraví voda (Gau Jal) Jak již bylo zmíněno, kráva je pro hinduisty posvátným zvířetem. Tento nápoj je tedy i určitým symbolem. Kraví voda je vyráběna z kraví moči a léčivých bylin používaných v indické medicíně. Tekutina neobsahuje žádné toxiny a přes svůj obsah nemá nelibý zápach.

Hinduismus je považován za náboženský a společenský systém. Varny a kasty rozdělují společnost do čtyř hierarchicky uspořádaných skupin, které již nejsou oficiální, stále však určují pravidla jednotlivým vrstvám. Při stravování se ale veškeré společenské rozdíly stírají. Stravování je v hinduismu společenskou událostí a je běžné se alespoň jednou denně s rodinou setkat u několikahodinového stolování. Stravování má také svá pravidla. Jedním z nich je například zákaz konzumace hovězího masa, plynoucí z posvátnosti krávy. Alkohol hinduisté obvykle nepožívají, věří, že by jim mohl narušit jejich vnitřní rovnováhu, zakázán ovšem není. Ač to není pravidlem, většina hinduistů se přiklání k vegetariánství. Hinduismus nijak neodsuzuje a nezasahuje do okolních kultur a tak se řadí mezi velmi tolerantní náboženství.

Jak je poznat z teoretické části naší práce, stravování hinduistů se řídí mnoha pravidly a specifickými zvyklostmi. Díky rozhovorům s našimi respondenty jsme se dozvěděli, že se v běžném životě ne všechna pravidla striktně dodržují. V Indii je síla hinduistických tradic propojených s jídlem samozřejmě největší. Hinduisté, žijící i v jiných zemích světa, už jsou ovlivněni kulturou dané země a své návyky z rodné Indie musí do určité míry přizpůsobit okolí. Největší tlak z okolí pociťují ve vztahu k vegetariánství. Vegetariánství sice ve světě není žádnou novinkou, ale naprostá většina obyvatel maso ve svém jídelníčku nevynechá a vegetariáni se tak často mohou setkat s nepochopením. Další odlišností může být odlišná chuť jídel, která je výrazně méně pálivá a ostrá oproti klasickým indickým pokrmům. Rozdílné je i stolování. Zatímco v Indii si jídlo vychutnáte v sedě na zemi a pomocí rukou, v Evropě a Americe je obvyklé stolovat u stolu a jíst pomocí příborů.

Zajímalo nás také nejen jak se jídelníček a zvyky hinduistů mění mimo Indii, ale také stravování v Indii samotné. Pokud bychom chtěli ochutnat národní indické jídlo, nebylo by to zrovna lehké. V Indii se nedá obecně určit národní jídlo, záleží na tom, v jakém regionu se člověk nachází. Každá oblast je typická svou chutí a pokrmy. Určit oblíbené nápoje už je poměrně lehčí. Nejvíce je zde oblíbené Lassi, které lze ochutnat v mnoha různých variacích. Co se týče otázky kast, v knihách a článcích se uvádí, že stravování je tímto rozdělením také ovlivněno, ale naši respondenti tvrdili, že v současné době nespatřují žádné rozdíly. Stejně jako jsou svátky u nás spojené se speciálními druhy jídel, jinak tomu není ani v Indii. Slaví se zde mnoho svátků a během každého se konzumují specifické pokrmy.

Výzkum vlivu prostředí a kultury na stravovací návyky hinduistů nám umožnil hlouběji poznat odlišnou kulturu a její zvyky odrážející se především ve stravování. Přinesl nám také nové zkušenosti a zážitky, které jsme získali ve společnosti Abhinava, během večera stráveného v hinduistickém stylu.

V příloze přikládáme recepty na pokrmy, které jsme připravili během společného večera s Abhinavem.

recepty.docx

CROSS, S. Hinduismus. Praha: Ikar, 2001. 183 s.
MCLOUGHLIN, S. Světová náboženství v kostce. Praha: Rebo productions, 2005. ISBN 80-7234-446-3. 23 s.
OLIVÍKOVÁ, ADÉLA. Bakalářská práce Společensko-kulturní aspekty výživy. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, 2006. 54 s.
STEVEN J. ROSEN, Skrytá sláva Indie. Praha: The Bhaktivedanta BookTrust International, Inc., 2006. ISBN 978-80-903829-0-9. 192 s.
ZBAVITEL, DUŠAN. Hinduismus a jeho cesty k dokonalosti. Praha: DharmaGaia, 1993. 143 s.

BALASUBRAMANIAN, D. Changes in the Indian menu over the ages [online] The Hindu, 21. 10. 2004 [citováno 7. 06. 2013] Dostupný z WWW: http://www.hindu.com/seta/2004/10/21/stories/2004102100111600.htm
BALASUBRAMANIAN, D. Changes in the Indian menu over the ages [online] The Hindu, 4. 11. 2004 [citováno 7. 06. 2013] Dostupný z WWW: http://www.hindu.com/seta/2004/11/04/stories/2004110400061500.htm
Diwali - Celebrating the Triumph of Goodness [online]. Hinduism Today, 2010 [citováno 9. 6. 2013]. Dostupný z WWW: http://www.hinduismtoday.com/pdf_downloads/pagers/Hindu-Festival_Diwali_magazine-color.pdf
Health, Religion & Culture (Volume 13, Issue 6) [online] Taylor & Francis (http://www.tandfonline.com), 22. 4. 2010, s. 590, [citováno 14. 06. 2013] Dostupný z WWW: http://web.ebscohost.com.infozdroje.czu.cz
Hinduismus [online]. Wikipedie: Otevřena encyklopedie, 6. 6. 2013 [citováno 9. 6. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hinduismus
MEULENBELD, Gerrit Jan. LESLIE, I. Julia. Medical Literature from India, Sri Lanka, and Tibet [online] Leider, Nizozemsko: Brill, 1991, 227 s., [citováno 7. 06. 2013] Dostupný z WWW: http://books.google.cz/books?id=ujeZuPyMNYEC&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false
Recipes for Hindu Festivals [online]. A Life (Time) of Cooking, 2011 [citováno 9. 6. 2013]. Dostupný z WWW: http://vegeyum.wordpress.com/food-for-hindu-festivals
Sankarti or Pongal - To Earth, a Festival of Thankfulness [online]. Hinduism Today, 2010 [citováno 9. 6. 2013]. Dostupný z WWW: http://www.hinduismtoday.com/pdf_downloads/pagers/Hindu-Festival_Sankranti-or-Pongal_magazine-color.pdf
Skanda Sashti - Aproaching the Lord of Illumination [online]. Hinduism Today, 2010 [citováno 9. 06. 2013]. Dostupný z WWW: http://www.hinduismtoday.com/pdf_downloads/pagers/Hindu-Festival_Skanda-Shashti_magazine-color.pdf\\

Počet shlédnutí: 43