obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


hurt_svejdova_kocka_mikova_cadilova_-_madari_na_slovensku

Maďaři na Slovensku

Čadilová Zuzana, Hurt Pavel, Kočka Jiří, Míková Kateřina, Švejdová Šárka

slovensko-madarsko

Úvod

Maďarská národnostní menšina je nejpočetnější národnostní menšinou na Slovensku. Téměř půl miliónu obyvatel maďarské národnosti obývá především jižní a jihovýchodní území Slovenska. Její příslušníci žijí na území dnešního Slovenska už více jak 1000 let, což na jedné straně svědčí o tom, že soužití těchto národů je možné, ale na druhé straně je známo, že jej provázejí mnohé konflikty a v některých případech i vzájemný odpor. Naše práce se snaží mimo jiné zjistit, zdali jsou tyto problémy doopravdy tak závažné nebo jsou do jisté míry jen uměle vytvořené velkým zájmem médií.

Cíl práce

Cílem této práce je zjištění názorů Maďarů žijících v Maďarsku, Maďarů žijících na Slovensku a Slováků žijících na Slovensku na konflikty mezi Maďary a Slováky.

Metodologie

Pro získávání primárních dat v této práci bylo využito kvalitativního výzkumu, konkrétně dotazníků s otevřenými otázkami, které jsou užitečné v případě, že nelze efektivně definovat nebo vypsat všechny možné odpovědi, což je právě případ této práce. Navíc má tento typ dotazování nesporné výhody v tom, že dobře zachycuje pohled respondenta na otázku, protože není omezen variantami odpovědí a podněcuje ho k hlubšímu zamyšlení nad tématem. Je ovšem pravdou, že tato metoda má i své nevýhody jako například obtížnost interpretace odpovědí a především náročnost na zpracování, která je způsobena volností respondenta při odpovídání na otázku. Při získávání konkrétních dat od respondentů se tyto teoretické výhody a nevýhody potvrdily, neboť názory některých dotazovaných by se zcela jistě nedaly zachytit pouze pomocí dotazníků s možností volitelných odpovědí a zároveň s tím se také ukázalo, že zpracování těchto názorů je náročnější.

Jednotlivé dotazníky se lišily dle toho, zdali respondenti žijí na Slovensku nebo v Maďarsku a zdali jsou Maďaři či Slováci. Vzhledem k relativně velké geografické vzdálenosti probíhala komunikace s většinou respondentů elektronickou formou, konkrétně přes e-mail, skype či sociální síť facebook. V některých případech se podařilo uskutečnit i osobní setkání s respondentem a vést s ním interwiev o daném tématu. Konkrétně se jednalo o Slováky žijící v současné době na území České republiky, kteří však mají vlastní názor a zkušenosti se slovensko-maďarskou problematikou.

Vedle toho bylo v práci využito i kvantitativních výzkumných metod k získání statistických dat, která ovšem byla vždy sekundární. Jedná se například o zjištění počtu obyvatel hlásících se k maďarské menšině a o vývoj jejich počtu od druhé světové války po současnost, či počet maďarských škol a jejich studentů na slovenském území.

Výzkumná otázka

Jaký je náhled na slovensko-maďarské konflikty ze strany Maďarů a Slováků?

Podotázky

  • Jaký je jejich názor na příslušníky druhého národa?
  • Setkali se někdy s odmítavým chováním od příslušníků druhého národa?
  • Co si myslí o jazykovém zákoně?
  • Co si myslí o zákoně o dvojím občanství?

Literární rešerše

Tématem maďarské menšiny žijící na Slovensku se zabývá mnoho autorů, ať už pochází z České republiky, Slovenska nebo Maďarska. Existuje celá řada publikací, článků na internetu nebo článků v tištěné podobě, které se o tuto problematiku zajímají.

Veškerá literatura, ze které bylo čerpáno, se věnuje většinou tématu menšin na Slovensku obecně a velký důraz klade na historii. Pro tuto práci byly hlavním zdrojem encyklopedie. Užitečné údaje lze najít v knize od Evy Irmanové, která se jmenuje „Maďarská menšina na Slovensku a její místo v zahraniční politice“1). Tato publikace se soustředí na hlavní tematické okruhy, mezi které patří priority maďarské zahraniční politiky, postavení maďarské menšiny na Slovensku a jaký je maďarský faktor ve slovenském politickém vývoji.

Další odbornou literaturou je kniha „Dějiny Maďarska“ 2) od Richarda Pražáka, která se snaží o to, aby čtenář co nejlépe pochopil historii Maďarska. Tento autor popisuje, jak nejstarší obyvatelé na území dnešního Maďarska žili před více než půl milionem let. Říká, že první maďarské kočovné kmeny se na toto území dostaly na konci 9. století. Autor uvádí, že 4. června 1920 byla podepsána Trianonská smlouva, kterou byly stanoveny nové hranice Maďarska jakožto nástupnického státu Uherska a že velkým úspěchem pro Maďary byl rok 1938, kdy na 1. vídeňské arbitráži Německo přisoudilo Maďarsku ta území Slovenska, kde žila maďarská menšina.

Historií maďarské menšiny na Slovensku se podrobně zabývá i článek v časopise Vesmír3). Je zde popsána situace Maďarů na Slovensku od dob Rakouska – Uherska až po současnost. V článku se čtenář dozví, jak se vyvíjel počet Maďarů na území dnešního Slovenska na začátku 20. století. Jsou zde výsledky sčítání obyvatel, z něhož je patrné, že počet maďarského obyvatelstva se po pádu Rakouska – Uherska snižoval (r. 1910 to bylo 30,6 %, r. 1919 pouze 23,5 % a r. 1921 už jen 21,7 %). Maďarsko a celá situace ohledně jeho menšiny na území dnešního Slovenska je vylíčená v období počátku Československa, kdy se vedly neustále spory o území a práva Maďarů na Slovensku a ze slovenské strany byly použity různé více či méně diskriminující opatření, jako například změna okresů, aby zůstalo co nejméně těch, kde počet Maďarů přesahuje 20 % (okresy se severojižní orientací). Dále pak lehký útlum těchto sporů během války, další spory a opatření v poválečném období, například dohoda o výměně obyvatel z roku 1946, podle níž mohlo být z ČSR odsunuto tolik Maďarů, kolik Slováků dobrovolně přesídlí z Maďarska na Slovensko. Lepší podmínky nezískali Maďaři ani v dobách komunismu a socialismu a až v 90. letech se postupně objevovala snaha, i ze strany maďarské menšiny a politiků, o to aby byla tato menšina stabilizovanou a integrovanou součástí Slovenska, za což se dnes považuje.

Mezi další literaturu, která sloužila k této práci je kniha „Maďarská menšina na Slovensku v procesoch transformácie po roku 1989“ 4) od Štefana Šutaje. V několika kapitolách je popisováno, jak funguje školský systém Maďarů na Slovensku a také to, jaké maďarské instituce se na Slovensku vyskytují. Mezi nejdůležitější instituci patří Univerzita Jánosa Selyeho, která byla založena na základě schválení právní normy č. 465 v roce 2003. Tato univerzita sídlí v Komárnu a stala se první veřejnou univerzitou, která nebyla slovenská a vyskytovala se na území Slovenska. Hlavním cílem této univerzity je zvýšit vzdělání maďarského obyvatelstva na Slovensku.

K lepšímu pochopení konfliktů, které se odehrávají mezi Slováky a Maďary na Slovensku bylo třeba se seznámit s jazykovým zákonem a zákonem o dvojím občanství. 1. 9. 2009 začal na Slovensku platit jazykový zákon. Tento zákon spočívá v tom, že státní orgány, orgány územní samosprávy a orgány veřejné správy musely povinně ochraňovat státní jazyk, např. památníky, pomníky, které obsahují text v cizím jazyce, tak musí mít i slovenský ekvivalent. K 1. 3. 2011 byl tento zákon novelizován a tím výrazně zmírněn. Druhým zákonem, který je považován za největší zdroj napětí mezi Slovenskem a Maďarskem, je zákon o dvojím občanství. Tento zákon umožňuje udělit maďarské občanství žadateli, který má maďarské předky a mluví maďarsky, přestože nežije v Maďarsku. Na zavedení tohoto zákona Slovensko reagovalo podrážděně a jeho vláda schválila „protizákon“, který brání slovenským občanům získat občanství i jiného státu, aniž by ztratili slovenské občanství.

Tématikou maďarské menšiny na Slovensku se zabývá i řada odborných cizojazyčných článků, jako například v britském časopise BBC Monitoring European – Political 5), který roku 2000 publikoval článek o petici, která se v rámci kampaně na podporu maďarského občanství na Slovensku, ve spolupráci s místním maďarským sdružením Csemadok (Maďarské sociální a kulturní sdružení na Slovensku), snažila získat pro Maďary jisté zvýhodnění, které by bylo součástí zákona. Petice byla v oběhu především ve východním Slovensku a požadovala například maďarský pas pro maďarskou menšinu žijící na Slovensku. Přesto, že tato kampaň byla podporována organizací Csemadok, předseda Národní rady této organizace Jozsef Kvarda zastával názor, že celá tato záležitost hraje do karet spíše těm, kteří tento zákon nepodporují. Prohlásil, že maďarský pas pro Maďary žijící v zahraničí je nereálný cíl.

Vlastní výzkum

Maďarská menšina na Slovensku

Slovenská republika je vnitrozemní stát, který leží ve střední Evropě. Do roku 1992 bylo součástí Československa. Slovensko hraničí s Českem a Rakouskem na západě, s Maďarskem na jihu, s Ukrajinou na východě a s Polskem na severu. Slovensko je členskou zemí Evropské unie, NATO a OSN. Slovenská republika má 5 379 455 obyvatel a hlavním městem je Bratislava. Rozloha Slovenska je asi 49 035 km2. Nejvíce obyvatel jsou katolíci (60,3%), dále protestanti (7,9%). Většinu obyvatel tvoří Slováci – přibližně 85,8%. Nejpočetnější menšinovou skupinou na Slovensku jsou Maďaři, kteří tvoří okolo 11 % celkové slovenské populace. Tato menšina je v podstatě soustředěna ve 13 okresech jižního Slovenska. Ve dvou okresech tvoří Maďaři většinu, a to v Dunajské Stredě a v Komárnu, ve třech okresech přesahuje jejich podíl 40 % (Rimavská Sobota – 46,5 %, Galanta – 43 %, Nové Zámky – 41,7 %). Kromě těchto okresů je mnoho dalších, kde činí Maďaři poměrně velký podíl (Trebišov, Levice, Veľký Krtíš, Rožňava, Lučenec…).

Maďaři na Slovensku a jejich školství

  • Mateřské školky - v posledních letech se na Slovensku omezují, nicméně počet dětí, které navštěvují tyto školky, se stále zvyšuje. Mnoho maďarských dětí však navštěvuje také slovenské mateřské školy.
  • Základní školy - při tzv. racionalizačním procesu (využití rozumové metody, rozumově zdůvodněná organizace) se zavřelo 29 slovenských škol. V této době vzniklo velké množství nových církevních a soukromých škol. Tento proces snížil počet maďarských tříd cca 4 % a celkový počet maďarských žáků se snížil o 3 tisíce (8 %).
  • Střední školy - v odborných školách je počet maďarských studentů velmi nízký, odhadem jen 4,5 V maďarském jazyce je na Slovensku osm odborných škol a polovina z nich jsou školami soukromými.
  • Vysoké školy - roku 2003 byla na Slovensku schválena právní norma č. 465, která byla pro menšiny na Slovensku velmi důležitá. Tato norma schválila založení Univerzity Jánosa Selyeho, což byla první veřejná univerzita, která nebyla slovenská na území Slovenska. Hlavní cíl této univerzity je zvýšit vzdělání maďarského obyvatelstva. V roce 2003 vznikla také na univerzitě v Nitře fakulta středoevropského vzdělání.

Maďarské instituce na Slovensku

  • Strana maďarskej koalície - Magyar Koalíció Pártja - politická strana - je politická strana na Slovensku, hájící zájmy silné maďarské menšiny.
  • Most-Híd - politická strana, která podporuje spolupráci mezi Slováky a Maďary.
  • Selye János Egyetem - Univerzita Jánosa Selyeho - univerzita s vyučovacím jazykem maďarským na Slovensku. Sídlo má v Komárnu.
  • Új Szó - deník v maďarském jazyce vydávaný v Bratislavě
  • Madách - bývalé vydavatelství v Bratislavě
  • Kalligram - vydavatelství v Bratislavě
  • Jó Gazda- časopis pro podnikatele, měsíčník
  • Szabad Újság- svobodné noviny, týdeník

Historie Maďarů na Slovensku

Osudy maďarského a slovenského národa jsou spjaty již po staletí. První maďarské kočovné kmeny přišly na území dnešního Maďarska a Slovenska již na konci 9. století pod vedením náčelníka Arpáda. Tady se však střetly s Velkomoravskou říší. I přesto, že byl tento první známý západoslovanský stát po kulturní stránce vyspělejší, jej nakonec Maďaři pokořili. Přibližně kolem roku 1000 se k moci dostává princ Vajk, který se nechává pokřtít jak Štěpán I., a začíná po celém svém území šířit křesťanství. Díky tomu získává královskou korunu a stává se prvním uherským králem. Uhersku se více či méně dařilo až do osudného roku 1526, kdy uherská vojska prohrála bitvu u Moháče s Turky. Roku 1541 připadla velká část Uherska Osmanské říši kromě Slovenska, Burgenlandu a západního Maďarska, které připadlo rakouským Habsburkům. V roce 1867 však Maďaři prosadili dualistickou koncepci státu a vzniká Rakousko-Uhersko. To zaniká po porážce v 1. světové válce, kdy se rozpadá na hned několik nástupnických států včetně Maďarska a Československa.

V roce 1920 byla uzavřena Trianonská smlouva, díky které získalo nově vzniklé Československo území, které obývalo více než jeden milion Maďarů, kteří byli s touto smlouvou velmi nespokojeni. Karta se však obrátila v roce 1938, kdy na tzv. 1. vídeňské arbitráži Německo přisoudilo Maďarsku ta území Slovenska, kde žila maďarská menšina. To Maďaři zhodnotili jako velký úspěch a spravedlivé rozhodnutí. Slováci to však považovali za podlost a zradu ze strany Maďarů. Po skončení 2. světové války však Československo získává dříve odebrané území zpátky s výjimkou Podkarpatské Rusi. Na tehdejší maďarské obyvatele žijící na území Československa se vztahovaly Benešovi dekrety. Dekrety, podle kterých měl být majetek maďarského obyvatelstva zkonfiskován a Maďaři vysídleni do Maďarska. Západní mocnosti ani Rusko se však dekrety nechtěly zabývat, a proto nechaly všechna jednání jen mezi Československem a Maďarskem. Československo však na žádné další dohady nedbalo a deportovalo přibližně 45 tisíc Maďarů do pohraničí Čech. Na konci 40. let se jich většina mohla vrátit zpět. Nakonec toho však využila přibližně jen polovina z nich, neboť jejich majetek byl formálně zkonfiskovaný.

V roce 1946 byla též podepsána tzv. smlouva o výměně obyvatelstva mezi Československem a Maďarskem. Tato smlouva fakticky znamenala, že pokud se nějaký příslušník dvousettisícové slovenské menšiny v Maďarsku rozhodne vrátit do vlasti, bude na oplátku z Československa vystěhován, klidně i násilím, jeden Maďar. Nakonec se pro návrat do vlasti rozhodlo pouze přibližně 70 000 Slováků, kvůli kterým bylo vyhnáno přes 90 000 Maďarů. Krásná ukázka toho, jak smlouva fungovala. Dalším represivním opatřením bylo například přestěhovávání Maďarů do čistě slovenských oblastí.

Maďaři se však mohli proti Benešovým dekretům určitým způsobem bránit, a to konkrétně tzv. reslovakizací. Když v sobě nějaký Maďar ze Slovenska pod tlakem doby náhle objevil slovenské kořeny, mohl si zažádat o přiznání slovenské národnosti. Tím byl vyňat z působnosti Benešových dekretů a nehrozila mu ani výměna obyvatelstva, ani deportace do Čech. Při posuzování slovenské národnosti byly však komise velmi benevolentní, a tak se maďarská menšina na Slovensku smrskla na počátku padesátých let z necelého milionu asi na 275 tisíc lidí. Na konci padesátých let jich však už bylo půl milionu.

Nakonec však represe proti Maďarům skončily, byl jim vrácen majetek, uznáno občanství a stali se rovnoprávní s ostatními československými občany.

Po roce 1989 se situace Maďarů ještě více zlepšila – zakládali politické strany a vznikla Maďarská nezávislá iniciativa. Po rozdělení Československa v roce 1993 se významně změnilo národnostní složení obyvatel na Slovenku. Z celkových 14 % neslovenského obyvatelstva tvořili Maďaři 11 %, což bylo přes 550 000. Na konci 90. let se situace pro Maďary stále více zlepšovala, neboť maďarština byla uznána za úřední jazyk v oblastech s významnou maďarskou menšinou i jiných dalších usmiřovacích kroků.

Historické spory mezi Slováky a Maďary

Vztahy mezi těmito dvěma národy se formovaly po celá staletí, jak jsme se již dozvěděli z jejich společné historie. Je jasné, že takto dlouhé soužití mohlo v některých ohledech sloužit k vzájemnému porozumění. Na druhou stranu je jejich historie protknuta celou řadou událostí, které vedly a vedou k napětí mezi nimi. Dalo by se říct, že to všechno začalo to již příchodem maďarských kmenů, které chtěly ovládnout území dnešního Slovenska, i když se dá jen stěží hovořit o tehdejších etnicích jako o maďarském a slovenském národě.

Pro oba národy byl velmi důležitý rok 1938 a tzv. Mnichovská dohoda. Dohoda, která vedla k tomu, že rozsáhlá území východního a jižního Slovenska připadla Maďarsku. Tato událost zanechala v myslích Slováku ošklivou jizvu, která je i po tak dlouhé době předmětem diskuzí mezi politiky obou státu. V roce 2008 předseda Slovenské národní strany Ján Slota přirovnal tehdejší slovensko-maďarské vztahy k situaci v roce 1938. Podle něj v roce 2008 maďarská vláda a představitele Strany maďarskej koalície (slovenská politická strana orientovaná na maďarskou menšinu na Slovensku) usilovali o autonomii jižního Slovenska, podobně jako usilovalo fašistické Německo o Sudety. K usmíření obou států nepomohl ani svým výrokem směřovaným na maďarskou ministryni zahraničí Kinze Gönczovou, kterou nazval chudinkou a přirovnal jí k Hitlerovi.

Rok 1945 je pro Maďary podobně jako pro Slováky rok 1938 černou skvrnou v jejich historii. Do působnosti Benešových dekretů totiž kromě sudetských Němců spadali také Maďaři, kteří byli násilně odsunuti z Československa. Přesto dnes Maďaři tvoří 10 % slovenského obyvatelstva a představují nejpočetnější etnickou minoritu na území Slovenska.

V roce 2009 se maďarský prezident László Sólyom chtěl zúčastnit odhalení soch maďarského patrona svatého Štěpána v Komárně. V tom mu však zabránila slovenská politická reprezentace, která považovala tuto návštěvu za provokaci, neboť by proběhla v den 41. výročí okupace Slovenska vojsky Varšavské smlouvy. Slovenské politiky navíc rozlítilo, že k odhalení soch nebyli také přizváni představitele Slovenska, neboť svatý Štěpán byl patronem obou zemí. Maďarské ministerstvo zahraničí v čele s ministrem Péterem Balázsem označilo počínání slovenské vlády za přehnané a obrátilo se na Evropskou Unii. Ta se však to sporu vměšovat nechtěla, pouze nabídla prostředí pro diplomatická jednání. Napjaté vztahy vyústily až k blokaci hraničního přechodu v Komárně členy Hnutí za lepší Maďarsko.

Po této události se vzájemné vztahy obou zemí dostaly na pomyslný bod mrazu. Hned týden poté, co slovenské ministerstvo zahraničí odepřelo maďarskému prezidentovi návštěvu Komárna, hodil neznámý útočník na slovenskou ambasádu v Budapešti dvě zápalné lahve. Den poté se někdo pokusil vytlačit ze silnice auto slovenského velvyslance. Velmi napjatou atmosféru se pokusili zmírnit přijetím společného programu proti extremismu slovenský premiér Robert Fico a jeho maďarský Gordon Bajnai.

Současné spory mezi Slováky a Maďary

Jedná se především o dva kontroverzní zákony, které byly v posledních několika letech schváleny a o kterých se velmi často zmiňují nejen slovenská a maďarská média.

Jazykový zákon

Jednou z nejdůležitějších příčin současných horkých vztahů mezi Slovenskem a Maďarskem je slovenský jazykový zákon, který začal na území Slovenska platit 1. 9. 2009. Díky tomuto zákonu došlo k výraznému posílení slovenštiny a prohřešky proti ní jsou pokutovány. Zákon se však týká pouze úřadů a oficiálních záležitostí, veřejných tabulí a reklamy. Výjimku představují místa, kde příslušníci dané menšiny tvoří nejméně jednu pětinu obyvatel. Podobně jako proti zamítnutí návštěvy svého prezidenta, tak také proti jazykovému zákonu Maďarsko podalo stížnost, tentokrát k Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Radu OSN pro lidská práva. Ty však jazykový zákon nepovažují za omezování slovenských menšin, ale vyslovily obavu z možných následků jeho zavedení.

Zákon o dvojím občanství

Asi poslední velkou událostí vedoucí k roztržkám mezi nepřátelskými sousedy bylo schválení zákonu o dvojím občanství maďarským parlamentem 26. 5. 2010. Podstatou zákona je možnost Maďarů žijících v cizině získat maďarské občanství a zároveň si nechat to původní. Proti tomu se Slovensko ostře ohradilo a vzápětí vydalo novelu zákona o státním občanství, díky které občan automaticky ztratí slovenské občanství, pokud požádá o občanství jiného státu a získá jej. Pokud občan získá občanství jiného státu, musí to neprodleně oznámit slovenským úřadům, nebo ho čeká pokuta. Na české občanství se novela nevztahuje. Nicméně poté, co se v červenci 2010 stala předsedkyní vlády vůdkyně strany SDKÚ-DS Iveta Radičová, se v lednu 2011 slovenská vláda rozhodla vydat další novelu zákona o státním občanství, která, oproti té předchozí, zmírnila represe vůči občanům s dvojím občanstvím. Občané, kteří přijmou občanství jiného státu, automaticky neztratí to slovenské, pokud o to sami nepožádají. Zůstává však stále podmínka, že občané s dvojím občanstvím nemohou pracovat ve státních službách a v ochranných složkách státu.

Praktická část - dotazníkový výzkum

Jak je vidět, vztahy mezi oběma zeměmi se v posledních letech silně vyostřily. Za hlavní příčiny této napjaté situace můžeme považovat nejen zmiňovaný jazykový zákon, ale celkovou politiku Slovenské národní strany v čele s Jánem Slotou, který otevřeně vyjadřoval své nepřátelství vůči Maďarům na Slovensku i v Maďarsku. Maďarské politice se dá na druhou stranu vytknout zřízení polovojenské Maďarské gardy, které ostře vystupovala proti slovenské a romské menšině, žijící v Maďarsku. Zákon o dvojím občanství označila slovenská vláda za pokus o ohrožení územní celistvosti Slovenska ze strany Maďarska, což maďarská vláda kategoricky popřela. Neméně vážným a často omílaným tématem na Slovensku i v Maďarsku zůstávají i již přeš šedesát let staré Benešovy dekrety, které jsou důkazem toho, že konflikt mezi Slovenskem a Maďarskem je velmi dlouhodobým problémem.

Při snaze zjistit, zdali jsou tyto spory opravdu tak závažné, jak tvrdí média, bylo osloveno několik skupin respondentů, kterých by se mohly týkat. Jedná se o Slováky na Slovensku, Maďary v Maďarsku a především Maďary na Slovensku, u kterých se nejvíce očekávalo, že se setkali s konfliktním chováním se strany slovenské většiny.

Slováci žijící na Slovensku

Naši respondenti byli z mladé generace (15 – 20 let), pouze jeden respondent byl z generace střední (41 let). První věc, kterou jsme se chtěli dozvědět, byla, zda naši respondenti znají nějaké Maďary, kteří žijí na Slovensku a co si o nich konkrétně myslí. Všichni nám na tuto otázku odpověděli, že nějakého Maďara znají a mladá generace si o nich myslí, že jsou to obyčejní lidé, jako Slováci, pouze ten jeden respondent ze střední generace si myslí, že Maďaři své děti vychovávají v tom, že všechno, co je maďarské, je lepší, zvláště než slovenské.

Naše druhá otázka zněla, jestli se někdy střetli s odporem vůči nim ze strany Maďarů. V této otázce se odpovědi značně rozcházely. Pouze tři z našich respondentů se s odporem setkali. První případ „odporu“ se stal, když se jeden z respondentů ptal na cestu v jedné základní škole a setkal se s velmi arogantním jednáním. Bylo to z toho důvodu, že námi tázaný respondent neuměl maďarsky a zaměstnankyně té školy byla dotčená, že s ní v maďarštině nekomunikuje. Další případ odporu je ze sportovního prostředí. Maďaři projevili odpor tím, že když hrála slovenská hymna, tak ji „vypískali“ a pálili slovenské vlajky. Naši další respondenti se s takovýmto odporem nesetkali.

Ve třetí otázce jsme se snažili zjistit, jaký je názor respondentů na Maďary jako na celek, zejména na ty, kteří žijí na Slovensku. Ve většině případů na Maďary nemají negativní názor, jsou to lidé, jako oni. Nemají vůči Maďarům žádné předsudky, ale nelíbí se jim, že pokud žijí na území Slovenské republiky, tak by měli být více spjatí se Slovenskem a neustále neprosazovat Maďarsko. Podle našich respondentů by měli Maďaři mluvit slovensky, pokud chtějí na Slovensku žít. Pouze jeden respondent, ze střední generace, si myslí, že jsou Maďaři roztahovační.

V poslední otázce zaměřené na Slováky ve Slovenské republice jsme se zaměřili na jazykový zákon a na zákon o dvojím občanství, co si o nich myslí a jestli se o tyto problematiky zajímají. Někteří z našich respondentů se o problematiku jazykového zákona nezajímají nebo se zajímali, dokud to bylo nejaktuálnější. Ti, kteří se o jazykový zákon zajímají, si myslí, že je tento zákon zcela zbytečný.

Zákonem o dvojím občanství se zabývali všichni dotazovaní a mají na to jednotný názor. S dvojím občanstvím nesouhlasí, souhlasí s ním pouze ve výjimečných případech a to je, když Maďar, který o slovenské občanství žádá, ovládá plynně slovenštinu psanou i mluvenou formou. Jsou také jednotného názoru v tom, že na slovenských úřadech by se mělo mluvit pouze slovensky a všechny nápisy by také měly být pouze ve slovenštině.

Maďaři v Maďarsku

Maďarští respondenti, kteří nám odpověděli na otázky, se jmenují Krizstina Kocsis (25) a Gergely Tóth (27).

První otázka, kterou jsme našim respondentům položili, se zabývala tím, jestli se jako maďarští obyvatelé někdy setkali s nějakým druhem odporu ze strany Slováků. Ani jeden náš respondent neměl žádnou negativní zkušenost se Slováky, spíše naopak, shledávají je jako milé a příjemné lidi. Druhá otázka se týkala přímo názoru našich respondentů na Slováky jako národ. Názory byly především kladné, naši respondenti mají dokonce mezi Slováky několik přátel a nedělají rozdíl mezi Slováky a Maďary, jelikož jak Krizstina uvedla: „Jsou to přece normální lidi, jako já, jako my, Maďaři.“ Jediné, co by jim vytkli, jsou občasné problémy, které někteří Slováci, obzvláště na hranicích, způsobují maďarské menšině (ačkoli na hranicích je to už spíše většina).

Další otázkou jsme zjišťovali, zda mají Maďaři žijící v Maďarsku přehled o jazykovém zákoně, který je mediálně prezentován jako zdroj konfliktů. Oba respondenti o zákoně vědí a mají na něj svůj názor. Krizstina si myslí, že by Slováci měli nechat Maďary, zejména na hranicích, mluvit maďarsky a rozvíjet tak svůj rodný jazyk, protože to je podle ní princip demokracie. Gergely se domnívá, že jde o politickou agitaci, ale kdyby se zákon přijal v té původní formě, byla by to podle něj už diskriminace Maďarů žijících na Slovensku. Poslední otázka, kterou jsme položili, se týkala zákonu o dvojím občanství. Tímto tématem se naši respondenti příliš nezabývají. Krizstina preferuje situaci, kdy každý člověk má jen jedno občanství. A Gergely se domnívá, že tento zákon je zbytečný a je to jen gesto pro Maďary, kteří žijí v okolních zemích.

Maďaři na Slovensku

Našimi maďarskými respondenty žijícími na Slovensku byly Sára Petöfi a Lila Kovács.

Zatímco Sára se jako Maďarka narodila na Slovensku, Lila pochází přímo z Maďarska, odkud se spolu se svou rodinou odstěhovala krátce po svých patnáctých narozeninách v roce 2006. Důvodem k přestěhování byla nová práce Lilina otce, kterou získal v Bratislavě.

Maďarští respondenti žijící na Slovensku zastávají vůči Slovákům přibližně stejný postoj, jako jejich krajané v Maďarsku. Sára nikdy neměla se Slováky žádný konflikt. Odpor vůči nim necítí a ani se nesetkala s odporem vůči ní. Co se Lily týče, ve svých sedmnácti letech setkala s dvojicí opilých slovenských fotbalových fanoušků, kteří ji chvíli obtěžovali. Několikrát si vyslechla pár vtípků na adresu Maďarů, celkově jí však Slováci nevadí.

Co se jazykového zákona na Slovensku týče, Sára si myslí, že by se mohlo jednat o diskriminaci ze strany Slováků. V Dunajské Stredě, kde žije, se však maďarština používá opravdu hojně, tudíž efekt zákona příliš nepocítila. Lilina rodina se však z počátku jazykového zákona bála. Hlavně kvůli otcově práci a Liliných studií. Nakonec to však zas takový problém nebyl, neboť omezoval v používání maďarštiny pouze úředníky a státní pracovníky.

Další zákon, který značně pobouřil maďarskou menšinu na Slovensku, byl zákon o dvojím občanství. Názory respondentek se v tomto případě liší. Sára zastává názor, že je to dobrá věc. Dříve, když obě země nebyly součástí EU, to mohl být velký problém. Dnes patří mezi členské státy EU a nacházejí se v Shengenském prostoru, tudíž v nich mohou lidé studovat a pracovat bez občanství. Lila si naopak myslí, že je to hloupost. Je to také jedna z věcí, kvůli kterým se chce přestěhovat po ukončení studií zpět do Maďarska. V poslední době již však zprávy kolem tohoto zákona nesleduje.

Obě respondentky umí slovensky. Sára používá hlavně maďarštinu, protože to je její rodný jazyk. Používá ho doma, práci i ve škole. Pokud však komunikuje se Slovákem, mluví s ním slovensky. Lila a celá její rodina mluví doma maďarsky. Výjimkou je, když jí doma navštíví Lilin slovenský přítel Marián. S ním se dorozumívají slovensky. Slovenštinu více ovládá Lilin otec než matka. Ve škole Lila mluví pouze slovensky.

Závěr

Z výzkumu vyplynulo, že konflikty mezi Maďary a Slováky neprožívají příslušníci maďarské menšiny tolik, jak by se mohlo na první pohled jevit. Hlavním důvodem je pravděpodobně velký zájem médií o tuto problematiku a jejich soustředění se na projevy nesnášenlivosti, které se ale týkají pouze malé části obyvatelstva. Ani důsledky prosazení jazykového zákona a zákona o dvojím občanství nejsou pro respondenty nijak významné a i přes to, že někteří dotazovaní považují zákony za nespravedlivé, tak ani jeden z nich jim nepřináší žádná konkrétní omezení.

Příloha

Použitá literatura

IRMANOVÁ, E. Maďarská menšina na Slovensku a její místo v zahraniční politice Slovenska a Maďarska po roce 1989. Ústí nad Labem: Albis international, 2005.

PRAŽÁK, R. a kol. Dějiny Maďarska. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1993.

ŠUTAJ, Š., SZARKA, L. Regionálna a národná identita v maďarskej a slovenskej histórii 18.-20. storočia. 1. vyd. Prešov: Universum, 2007.

UHROVÁ-MÉSZÁROSOVÁ, Anna. Maďarská menšina na Slovensku. [online]. Vesmír 2008/1, 46, [cit. 2011-08-29]. Dostupný z WWW: http://www.vesmir.cz/clanky/clanek/id/7559

Hungarians in Slovakia sign petition for special Hungarian citizenship. BBC Monitoring European - Political[online]. 2000, [cit. 2011-08-29]. Dostupný z WWW: <http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/451992823/1317B7D2FB92329B045/19?accountid=26997>. 


Počet shlédnutí: 15

1)
IRMANOVÁ, E. Maďarská menšina na Slovensku a její místo v zahraniční politice Slovenska a Maďarska po roce 1989. Ústí nad Labem: Albis international, 2005.
2)
PRAŽÁK, R. a kol. Dějiny Maďarska. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1993.
3)
UHROVÁ-MÉSZÁROSOVÁ, Anna. Maďarská menšina na Slovensku. [online]. Vesmír 2008/1, 46, [cit. 2011-08-29]. Dostupný z WWW: http://www.vesmir.cz/clanky/clanek/id/7559
4)
ŠUTAJ, Š., SZARKA, L. Regionálna a národná identita v maďarskej a slovenskej histórii 18.-20. storočia. 1. vyd. Prešov: Universum, 2007.
5)
Hungarians in Slovakia sign petition for special Hungarian citizenship. BBC Monitoring European - Political[online]. 2000, [cit. 2011-08-29]. Dostupný z WWW: <http://search.proquest.com.infozdroje.czu.cz/docview/451992823/1317B7D2FB92329B045/19?accountid=26997>.
hurt_svejdova_kocka_mikova_cadilova_-_madari_na_slovensku.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:36 autor: 127.0.0.1