obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


integrace_deti_z_detskeho_domova_do_bezneho_zivota

Jsou děti z dětského domova připraveny na integraci do běžného života?

Citace:

Placáková Lucie, Placáková Markéta, Smolíková Kateřina, Vosátka Jakub, Horák Jakub Integrace dětí z dětského domova do běžného života. [online] Hospodářská a kulturní studia, Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, 2011. Dostupné z:
<http://www.hks.re/wiki/integrace_deti_z_detskeho_domova_do_bezneho_zivota>


1 ÚVOD

Ústavní výchova představuje v České republice jednu z forem náhradní péče. Ukládá se především v případech, kdy dochází k vážnému selhání rodiny, která již nemůže řádně zabezpečit výchovu dítěte a v úvahu již nepřipadají ani jiná výchovná opatření.

Současná situace v počtu umisťovaných dětí do dětských domovů (dále jen DD) a výchovných ústavů řadí Českou republiku na první místo v Evropě. Tento fakt svědčí o vysokém počtu dětí, které jsou vychovávány mimo rodinné prostředí a jsou odkázány na péči státu.

Jedním z největších problémů, které s sebou ústavní výchova přináší, je odchod mladých dospělých do běžného života odehrávajícího se za „zdmi“ DD. Téměř ze dne na den se ocitnou ve světě dospělých, kde se o sebe musí postarat samy bez pomoci rodiny. Musí zvládnout spoustu činností, které ve svém životě v DD nezažily, a které dítě vychovávané v rodině zvládá lépe.

Přestože DD mají v České republice dlouhou historii, dodnes neexistuje metodika, jak děti na odchod připravovat. Každý DD se k tomuto problému musí postavit individuálně a bohužel ne každý DD zvolí správnou metodu přípravy dětí na odchod.

2 CÍL PRÁCE A METODOLOGIE

Výzkumný cíl je vyjádřen výzkumnou otázkou: Jsou děti z dětského domova připraveny na integraci do běžného života?

a podotázkou

Jak probíhá odchod dětí z dětského domova a příprava na něj?

Výzkum byl realizován za pomoci kvalitativní strategie, která nám umožňuje porozumět tomu, co je podstatou jevů, o kterých toho ještě moc nevíme. Při kvalitativním výzkumu také dochází ke sblížení se se zkoumanými osobami a k lepšímu pochopení konkrétní situace. Sběr dat proběhl za využití techniky polostandardizovaného rozhovoru, kdy záměr a cíl rozhovoru je pevně stanoven, ale uvolňuje se taktika jeho vedení – není nutné dodržet formulaci a pořadí otázek, je však nutné dotknout se všech předem stanovených oblastí. V rozhovoru byl využit seznam předem připravených okruhů otázek. Další použité otázky vycházely z konkrétních situací. Zvolený druh rozhovoru umožnil uvolnit atmosféru a získat širší souvislosti, které by přesně položené otázky nepřinesly.

V rámci výzkumu byly provedeny rozhovory se čtyřmi respondenty – dvěma „mladými dospělými“- se slečnou chystající se na odchod z DD Sázava a se slečnou, která již DD Sázava opustila, dále pak se sociální pracovnicí a s ředitelkou DD Sázava. Slečny byly vybrány záměrně na základě doporučení sociální pracovnice z DD Sázava. Vzhledem k velikosti vzorku nelze výzkumné závěry zobecňovat na celou populaci.

Postup při získávání dat

Podkladem pro polostandardizovaný rozhovor byl připravený soubor základních otázek a doplňující otázky, které rozvíjely dané téma. Snahou bylo, aby otázky měly logickou posloupnost, proto byly v úvodu zařazeny otázky identifikační, dále pak otázky týkající se života před vstupem do dětského domova (včetně otázek týkajících se rodiny) a během pobytu v dětském domově, otázky zaměřené na vzdělání a zaměstnání. Poté následovaly otázky již ke konkrétnímu tématu, které se vztahovaly především na představy o odchodu z DD Sázava, průběhu odchodu z DD Sázava včetně přípravy na tento odchod, na pocity, které byly s odchodem spojeny a na následné „uchycení se“ ve společnosti.

Po přípravě otázek byl proveden předvýzkum, na jehož základě byla potvrzena vhodnost otázek, jejich formulace a srozumitelnost.

Na základě takto provedeného předvýzkumu byla zvolena technika polostandardizovaného rozhovoru. První otázky byly zaměřeny na dětství, rodinu, vzdělání, případné zaměstnání. Po volnějším rozhovoru následoval pozvolný přechod ke stěžejnímu tématu- odchodu z DD Sázava. Cílem bylo zjistit, jak probíhá či probíhala příprava na odchod, a co následovalo po opuštění DD Sázava. Sběr dat proběhl 2.a 22.12.2011 v DD Sázava. Záznamy rozhovoru byly provedeny za účasti dvou osob, kdy jedna rozhovor vedla a druhá se ujala zapisování. Rozhovory jsou prezentovány již ve zkompletované podobě s ohledem na jednotlivé kategorie. Pasáže, které nebyly shledány důležitými, jsou vynechány.

3 LITERÁRNÍ REŠERŠE

3.1 Současná situace

Současná situace v České republice v otázce institucionální péče neboli ústavní péče o dítě a mladistvé není nikterak příznivá. Touto problematikou se zabývají jak ministerstva (viz níže), tak i další instituce (Rada Evropy, SOS Dětské vesničky, Organizace pro ochranu dětí, Vzdělávací institut ochrany dětí, Středisko náhradní rodinné péče), neziskové organizace, poradenská centra aj. V počtu umisťování dětí do dětských domovů a výchovných ústavů (v zařízeních institucionální péče) na počet obyvatel je Česká republika na prvním místě v celé Evropě.

Dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky bylo v roce 2010 celkem 34 kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let, jejichž kapacita byla 1 963 míst a koncem tohoto roku v nich bylo umístěno na 1 513 dětí, což je o 122 dětí více než o rok dříve. V průběhu roku bylo přijato 2 077 dětí, což je nejvíce od roku 1998, nejčastěji ze sociálních důvodů. Dalším zapříčiněním pobytu dětí v kojeneckém ústavu nebo dětském domově byly zdravotní důvody a důvody zdravotně sociální (dítě nevyžaduje trvalou a dlouhodobou ošetřovatelskou péči, ale kvůli svému postižení nemůže vyrůstat v rodině).

Do vlastní rodiny bylo během roku propuštěno z kojeneckých ústavů a dětských domovů 2 085 dětí, z nichž 54 % se vrátilo do vlastní rodiny. Osvojeno bylo 23 % a 9 % bylo propuštěno do jiné formy náhradní péče. Mimo rodinné prostředí bylo propuštěno 277 (13 % propuštěných) dětí. Do dětského domova pro starší děti, které spadají do resortu Ministerstva školství, bylo propuštěno 8 % dětí, 2 % byly předány do ústavu sociální péče a 3 % dětí byla propuštěna jinam, př. Klokánek.1)

Jednou z nejaktuálnějších informací v této problematice a budoucích počinů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) má být zrušení všech - celkem 34 kojeneckých ústavů České republiky, a to do roku 2013. MPSV do této doby vytvoří různé alternativy pro vývoj dítěte v náhradním rodinném prostředí. Cílem je tedy poskytnout dětem individuální péči v rodinném prostředí. Jednou z příčin tohoto rozhodnutí (zákazu kojeneckých ústavů) byla výzva mezinárodního dětského fondu Spojených národů působících při OSN-UNICEF, zastupující práva dětí.2)

3.2 Legislativní rámec a zařízení institucionální péče o děti a mladistvé

Mezi stěžejní legislativní úpravu problematiky základních práv dítěte, institucionální péče a výchově dětí patří zejména tyto: Úmluva o právech dítěte, jejíž dodržování kontroluje Výbor pro práva dítěte OSN.3) Další významnou mezinárodní smlouvou je Evropská úmluva o výkonu práv a dětí, přijata Radou Evropy v roce 1996, která pro Českou republiku vstoupila v platnost 1. 7. 2001 jako zákon č. 54/2001 Sb. Součástí zákona je ustanovení, podle kterého musí soud při rozhodování zabezpečit, aby dítě obdrželo všechny informace, umožnit dítěti vyjádřit svůj názor atd.4)

Dále Listina základních lidských práv a svobod (článek 30 je věnován rodině a dětem a zdůrazňuje právo dětí a rodičovskou výchovu a péči).5) Taktéž zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí nebo zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, které je v kompetenci Ministerstva zdravotnictví a upravuje činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let věku. Účel a působnost školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy upravuje zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů. Tento zákon vymezuje práva a povinnosti jedinců, kteří jsou v těchto zařízeních umístěny.6)

Problematika sociálně ‐ právní ochrany dětí je rozdělena do kompetence pěti ministerstev:

  • Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) – hlavní koordinační orgán
  • Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) - výkon ústavní a ochranné výchovy
  • Ministerstvo zdravotnictví (MZ) - kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti do 3 let věku
  • Ministerstvo vnitra (MV) – v kompetenci má krajské úřady, resp. obecní úřady obcí s rozšířenou působností, jejichž součástí jsou i orgány sociálně‐právní ochrany dětí. Metodicky orgány sociálně‐právní ochrany dětí vede MPSV
  • Ministerstvo spravedlnosti (MS) - zákon o soudnictví ve věcech mládeže

Zde je patrná zásadní překážka pro fungování celého systému náhradní péče o děti a mladistvé. Nejasné vymezení kompetencí nebo naopak jejich vzájemného překrývání vede často k pomalému a neadekvátnímu řešení situací v oblasti sociálně právní ochrany dětí.

Dle výše uvedené legislativy se rozlišují tyto formy náhradní péče o děti a mládež:

Ústavní výchova

  • kojenecké ústavy,
  • dětské domovy pro děti,
  • diagnostický ústav,
  • dětský domov,
  • dětský domov se školou,
  • výchovný ústav,
  • zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (př. Klokánek).

Náhradní rodinná péče

  • osvojení,
  • poručenství,
  • pěstounská péče.7)

3.3 Ústavní péče

Ústavní výchova je nařízena rozhodnutím soudu podle zákona o rodině pro nezletilé osoby do 18 let věku. Ústavní péče by měla zastávat funkci rodiny, jež není z nejrůznějších důvodů (např. rodiči nezvládnutá výchova dětí, zanedbání, zneužívání a týrání dětí, trestná činnost rodičů, alkoholismus rodičů, nízká sociální úroveň rodiny, prostituce matky, osiření) schopna dítěti poskytnout péči, a která je klíčová pro zdravý a správný růst, vývoj a zařazení se do společnosti každého jedince. V dané situaci se může jednat o náhradní rodinnou péči ve formě adopce, pěstounské individuální či skupinové péče (př. SOS dětská vesnička) nebo o ústavní péči. Ústavy, které pečují o tyto děti, jsou nejčastěji zřizovány obcemi, církví, neziskovými organizacemi a soukromými osobami. Ústavy pro děti do 3 let (výjimečně do 6 let) spadají pod Ministerstvo zdravotnictví. Dětské domovy pečující o děti od 3 do 18 let, spadají pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Pokud mají děti vážný zdravotní handicap, jsou v péči ústavů sociální péče, které metodicky řídí Ministerstvo práce a sociálních věcí.8)

Samotné ústavy plní mnoho významných funkcí, jako je př. funkce podpory, péče, výchovy, resocializace. I přes veškerou snahu, však ústavní péče nemůže plně nahradit rodinnou péči. S tímto je spojena celá řada problémů, se kterými se dítě musí v průběhu svého života vyrovnávat. Dlouhodobý pobyt dětí v ústavní péči má negativní vliv na celý jejich život. I přes nejlepší péči nejsou tato zařízení schopna připravit mladé lidi na běžný život.9)

Například u dětí, které vyrostly v dětských nestandardních domovech (tj. těch, ve kterých jsou některé aspekty výchovy a péče výrazně horší, než by odpovídalo nejlepší praxi) je vývoj zpožděn ve většině oblastech chování. A tak děti, které strávily delší dobu v dětských domovech, mají vyšší sklony k extrémnímu chování a problémům, než děti, které v nich nevyrůstaly.10)

Za negativní důsledky ústavní výchovy, které jsou potvrzeny praxí i četnými výzkumy, se řadí skutečnost, že jedinci, kteří prožili velkou část dětství v ústavu, nejsou často schopni integrovat se bez problémů do společnosti. V budoucnu mají veliké problémy při plnění své rodičovské role, jejich děti jsou často týrány, zanedbávány. Dosahují nižšího vzdělání, nejsou schopni navazovat kvalitní mezilidské vztahy. Tato skupina jedinců také vykazuje vysokou míru kriminality. Po dosažení zletilosti odcházejí děti z ústavní péče často zcela nepřipravené do života.11)

3.3.1 Dětský domov

Jedná se o výchovné zařízení, ve kterém se pečuje o děti, které nemají možnost vyrůstat ve vlastní rodině či v jiné formě náhradní rodinné péče. Instituce nahrazuje dítěti zejména sociální a výchovné zázemí. Do roku 2002 byly dětské domovy členěny do dvou typů:

  • Internátní typ
  • Rodinný typ

Rozdíl mezi těmito typy byl zejména ve struktuře péče o děti. V rodinném typu dětského domova jsou děti rozděleny do skupin. Tyto skupiny mají vždy své stálé vychovatele a vytváří tedy určitou podobu „rodiny“. Snaží se také nechávat sourozence vždy pohromadě a tím nepřetrhávat již vzniklé sociální vazby. Tyto rodiny bydlí v malé oddělené bytové jednotce. Děti se zde učí, jak se o sebe postarat a jak má správně fungovat domácnost. Zákon č. 109/2002 Sb. o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů stanovil, že dětské domovy internátního typu musejí být do dvou let přeměněny na typ rodinný. Rodinnou skupinu tvoří 5-8 dětí a sourozenci jsou vždy řazeni do stejné rodinné skupiny.12)

3.4 Integrace do společnosti

Každým rokem se z ústavní péče do samostatného života zařazuje na zhruba 250 mladistvých. Systém péče o mladistvé, kteří vyrostli v ústavní péči, je zcela nevyhovující. Tento systém nedostatečně připravuje mladistvé na odchod do samostatného života. Významné v této problematice jsou neziskové organizace, které se snaží o zlepšení a nápravu takto nastaveného systému. Bohužel stěžejní podpora ze strany státních institucí není dostatečná, intenzivní a koordinovaná. Děti, které dosáhnou věku 18 let, musí opustit ústavní péči.

Dle průzkumu, který provedlo Středisko náhradní rodinné péče, se 46 % dětí vrací zpět do původní rodiny, která se o ně nedokázala postarat. Z toho je 35 % původního rodinného zázemí hodnoceno jako velmi problematické a 64 % jako problematické. Pouze 1 % je označeno za bezproblémové. Často jsou z nejrůznějších důvodů tito mladí lidé nuceni rodinu opustit a ubytovat se v azylových domech, domech na půli cesty, u známých apod.13)

SOS Dětské vesničky informují o situaci mladistvých, kteří po dosažení plnoletosti opouštějí výchovná zařízení v Evropě a Asii. Konkrétně jde o Albánii, Ázerbajdžán, Bosnu a Hercegovinu, Bulharsko, Chorvatsko, Českou republiku, Estonsko, Francii, Gruzii, Kyrgyzstán, Polsko a Rusko. V těchto zemích se příprava na odchod mladistvých z ústavů do běžného života potýká s velkými problémy. Těmito problémy jsou nedostatek financí, problémy s hledáním ubytování, rizika zneužití a v neposlední řadě emocionální vydírání mladých lidí, které se vyskytují ve všech zmíněných zemích.14)

Nedostatečná připravenost pro vstup mladých lidí do normálního života je spojena především s těmito problémy a riziky:

  • shánění ubytování,
  • nezaměstnanost,
  • kriminalita,
  • bezdomovectví,
  • drogová závislost,
  • sociální vyloučení,
  • osobní a vývojové problémy,
  • ztráta sociální, emocionální a finanční podpory,
  • jak trávit volný čas,
  • problémy s vlastní výchovou dětí a mnoho dalších.15)

Jak již bylo zmíněno odchod z ústavní péče je spojen s mnoha překážkami. Mladí lidé, zvyklí alespoň na základní podporu, se potýkají s nedostatkem finančních prostředků, potížemi se zajištěním bydlení, při dokončení vzdělání, hledáním zaměstnání atd. V těchto nelehkých situacích je realizována řada projektů, které napomáhají k integraci do běžného života. Nejčastěji tyto projekty spadají pod neziskové organizace.

3.4.1 Neziskové organizace zabývající se integrací do běžného života

  • Projekt Atd. - pro mládež opouštějící dětské domovy, realizovaný za pomoci Nadace Jana Pivečky,16)
  • Projekt „Najdi svůj směr“, realizovaný za pomoci nadace Terezy Maxové,17)
  • Projekt „Startovné do života“, realizovaný pod nadačním fondem Livie a Václava Klausových,18)
  • Projekt „DOM TYKADLO“, realizován občanským sdružením Dům Otevřených Možností,19)
  • Činnost SOS dětské vesničky - Program SOS Komunity mládeže, příprava na nezávislý život pomocí instruktážních příspěvků vytvořených SOS dětskými vesničkami a program Polozávislé bydlení.20)

3.4.2 Online pomoc

Středisko náhradní rodinné péče spustilo internetové stránky Odchazim.cz, které mají pomoci všem lidem, kteří opouštějí dětský domov nebo se na to připravují. Na stránkách mohou podle témat nalézt odpovědi na své otázky a důležité kontakty na azylové domy či krizové linky. Funguje také blog, na kterém se mohou poradit o všem, co na stránkách nenalezli a co je právě trápí, jak s odborníky, tak i s ostatními lidmi, kteří opustily dětský domov.21)

3.4.3 Příprava dětí na odchod z dětského domova

Zaměstnanci dětských domovů se snaží své svěřence připravit na život mimo dětský domov. Příprava je spojena s několika základními body, na které se zaměřují:

  • Výběr budoucího zaměstnání - Dětské domovy často spolupracují s psychology, kteří podle výsledků testů doporučují, jaké zaměstnání by bylo pro daného svěřence vhodné. Velmi záleží i na možnostech jejich možného uplatnění. Dobře zvolené povolání totiž velice usnadní hledání budoucího pracovního místa.
  • Učení domácím pracem - Děti se musejí naučit starat se nejen o sebe, ale i o své bydlení. Děti se postupně učí, jak si připravovat jídlo, jak uklízet a jak se postarat o své další sourozence.
  • Správné zacházení s penězi - Sirotčí důchody, které svěřenci pobírají, jim jsou většinou ukládány na různé druhy spoření. Jsou to jejich peníze do začátku, které se jim velice hodí při odchodu z domova. Všechny děti dostávají kapesné, aby se naučily, jak s penězi správně zacházet.
  • Zajištění bydlení - Některé domovy mají vlastní tzv. startovací byty, ve kterých mohou děti bydlet po odchodu z domova. Jiné domovy pomáhají svým svěřencům vyhledat vhodný levný byt za spolupráce s obcí či městem. Jako poslední možnost domovy kontaktují různé Azylové domy, Domy na půli cesty či Centra sociální pomoci a snaží se jim zajistit místo zde. Samozřejmě bohužel i v dnešní době nalezneme domovy, které svým svěřencům při shánění nového domova nepomáhají.
  • Zajištění zaměstnání - Většina domovů spolupracuje s tamními městskými úřady. Děti již před odchodem z domova chodí na brigády, proto je jim často zprostředkována práce v těchto firmách nebo ve firmách, které patří mezi sponzory domova.

4 PRAKTICKÁ ČÁST

Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, jak celý proces odchodu dětí probíhá, zda jsou děti na odchod z domova připravovány a jestli vědí, co je v nejbližší době čeká. Pro hledání odpovědi na výzkumnou otázku Jsou děti z dětského domova připraveni na integraci do běžného života? byl proveden kvalitativní výzkum ve formě polostrukturovaných rozhovorů v Dětském domově v Sázavě (dále jen DDS). Nejprve byl rozhovor proveden s ředitelkou DD, která nám poskytla všeobecné informace o domově, o jeho chodu, dětech a zaměstnancích. Pro získání co nejdetailnějších informací o integraci dětí do běžného života byl uskutečněn druhý rozhovor, tentokrát se sociální pracovnicí. Na svůj odchod se v této době připravuje jedna z chovanek domova, která nám poskytla odpovědi na naše otázky. Svůj odchod z domova prožila před čtyřmi lety i Radka, která nám popsala svůj život jak současný, tak i ten v domově.

4.1 DĚTSKÉ DOMOVY

Dětské domovy (DD) jsou školská zařízení, která zajišťují výkon ústavní výchovy dětí a mládeže ve věku od 3 do 18 let, v případě dalšího vzdělávání déle, nejdéle však do 26 let podle zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů (MŠMT, 2002) a jeho novely zákon č. 383/2005 Sb. (MŠMT), 2005). Ústavní výchova je výchovné opatření, které nařizuje soud v občansko-právním řízení podle zákona o rodině. Ústavní výchova nemá trestní charakter, může trvat do 18 let, případně může být prodloužena do 19 let. Ústavní výchovu ruší soud. Pokud dítě studuje, může zůstat v dětském domově až do 26 let na tzv. dobrovolný pobyt.

Do jednotlivých dětských domovů jsou umisťovány děti z dětských diagnostických domovů (DDÚ) na základě předběžného opatření nebo nařízení ústavní výchovy (ÚV). DDÚ zpracovává pro příslušný DD na základě výsledků diagnostických, vzdělávacích, terapeutických, výchovných a sociálních činností, které jsou součástí komplexního vyšetření, komplexní diagnostickou zprávu s programem rozvoje osobnosti - zákon č. 109/2002 Sb. (MŠMT, 2002). DD zajišťují výchovnou, hmotnou a sociální péči, včetně věcného vybavení, stravování a ošacení dětem, které ze závažných důvodů nemohou být umístěny ve své biologické rodině, nemohou být osvojeny a ani nemohou být umístěny v jiné formě náhradní rodinné péče.

Dětský domov Sázava

Dětský domov Sázava je školské zařízení rodinného typu s kapacitou 24 míst. Přicházejí sem děti z Dětského diagnostického ústavu v Krči, v Praze 4. DD se v roce 1998 přestěhoval z původních nevyhovujících prostor v Ratajích nad Sázavou do kompletně zrekonstruované budovy bývalé základní školy v Sázavě. Areál DD představuje hlavní budova, kde jsou umístěny dvě výchovné skupiny, kuchyň s jídelnou, kanceláře, prádelna, a dále pak budova, která se nazývá „domeček“ a je obývána jednou výchovnou skupinou. V areálu nalezneme i budovu s místností pro stolní tenis, malý byt - garsonku, keramickou dílnu, dílnu pro údržbáře, zahrádku, hřiště pro děti.

Děti z DD Sázava navštěvují Mateřskou školu (MŠ) a Základní školu (ZŠ) v Sázavě, dále pak ZŠ v Choceradech. V současné době žádné z dětí nenavštěvuje ZŠ se speciálními potřebami v Uhlířských Janovicích. Za dalším vzděláváním dojíždějí děti do více či méně vzdálených středních odborných učilišť (SOU) a středních škol (SŠ), kde většina z nich bydlí na internátech a do DD se vracejí na víkendy. Děti dále navštěvují celou řadu zájmových kroužků, účastní se kulturních, sportovních a společenských akcí. V rámci možností jezdí i ke svým biologickým rodičům, nebo je rodiče a příbuzní navštěvují v DD. DD Sázava spolupracuje s mnoha neziskovými a jinými organizacemi, což napomáhá neustálému zlepšování kvality života dětí v DD.

4.2 Výsledky rozhovorů

Ředitelka DD

S ředitelkou DD jsme se bavili o životě dětí v domově, jejich odchodu a následné integraci do běžného života. Odchod dětí z domova a jejich následná integrace do běžného života představuje velice dlouhý proces, který začíná již u dětí kolem 14. roku věku. S dětmi se hovoří o jejich povolání, výběru studia po ukončení ZŠ, řeší se s nimi představy o bydlení, partnerských vztazích a další.

Na samostatný život jsou děti připravovány praktickými činnostmi, jako je praní, žehlení prádla, nakupování, vaření a pečení, mytí nádobí, úklid bytu apod. Starší děti pomáhají při zajišťování různých akcí (pořádaných jak DD, tak i dalšími neziskovými organizacemi) a chodí na brigády. Pro získání představy o hospodaření s penězi, má každá výchovná skupina svůj vlastní rozpočet na jeden měsíc, se kterým sama hospodaří. Děti společně s vychovatelkami zapisují a počítají výdaje na jídlo, oblečení, školní potřeby, hygienické potřeby, jízdné, oslavy svátků a narozenin, výlety atd. a společně také řeší, co je nutné koupit hned a co může počkat. Děti se tímto způsobem seznamují s řešením ekonomické situace (které je v rodinách obvyklé) a také si více opatrují své věci.

Od 12 let se učí v doprovodu své vychovatelky např. vyřídit samy své potíže u lékaře, vyplnit a vyřídit žádost o občanský průkaz a další. Čím je dítě starší, tím více se klade důraz na samostatnost při vyřizování různých záležitostí, se kterými by se v „normálním“ životě potýkaly. Další možností pro děti, jak se naučit hospodaření s penězi, je dostávání kapesného. Jeho výše je odvislá od věku dítěte. V případě nevhodného chování či zhoršení prospěchu ve škole může dojít k jeho snížení.

Záležitostí hospodaření s penězi se DD Sázava zabývá velice intenzivně, protože se prokázalo, že právě tato oblast činí dětem po vstupu do samostatného života největší problém. Proto také dětský domov od roku 2003 spolupracuje s neziskovou organizací Múzy dětem. Jejím cílem je pomoci dospívajícím dětem připravit se na samostatný život a osamostatnit se v různých oblastech běžného života. Patrony toho sdružení jsou herci Ivan Trojan a Ljuba Krbová. Děti z domova se také zúčastňují projektu Život nanečisto, který probíhá jak v DD, kde jsou děti formou diskuzí a názorných ukázek seznamovány s problémy běžného života, tak i mimo DD v tzv. třímodulovém seriálu víkendových kurzů. Tohoto projektu se zúčastňují děti ve věku od 15 – 25 let a prostřednictvím odborných lektorů, psychologů a pedagogů se prakticky seznamují s různými rizikovými situacemi, např. hledání práce, hledání bydlení, hospodaření s penězi apod.

Přestože se Dětský domov v Sázavě snaží své chovance připravit na nástrahy běžného života mimo domov, není dle slov paní ředitelky v jejich moci předejít všem sociálně-patologickým jevům, jako jsou krádeže, prostituce či drogy. Naštěstí se to dětí z Dětského domova v Sázavě týká pouze zřídkakdy.

Sociální pracovnice

Se sociální pracovnicí jsme si povídali o procesu odchodu dětí z DD. Při odchodu dětí z domova hraje důležitou roli sociální pracovnice, která odchod dětí prakticky zajišťuje. Děti za ní mohou přijít s jakýmikoliv dotazy, které se jejich odchodu týkají. V budoucnosti chystá dětský domov vyčlenit část pracovního úvazku sociální pracovnice speciálně pro účely vyřizování záležitostí souvisejících s přípravou dětí na opuštění domova. Děti odchází z domova po ukončení vzdělání, tedy ve věku 18 let a výše. Před jejich odchodem je jim zajištěno bydlení a zaměstnání. Nikdy se nestane, že by dítě opustilo domov bezprizorní. Od roku 2009 má domov k dispozici menší byt v Pánových domech v Sázavě, což jsou tzv. domy na půl cesty. Tento byt je dětem k dispozici na startovací období jejich samostatného života, avšak maximálně na 2 roky. Děti před svým odchodem dostávají „výbavu“, která činí 15 tisíc korun buď v hotovosti, nebo ve formě hmotných věcí. Tyto prostředky pocházejí z nadačního fondu Livie a Václava Klausových Startovné do života.

Radka J., 24 let

Radka má dnes již odchod z domova a začlenění do běžného života zdárně za sebou. Povídali jsme se s ní o jejím odchodu a o tom, jak se jí nyní daří.

Radka přišla do dětského domova ve svých sedmi letech. Bylo to v roce 1994, kdy se dětský domov nacházel ještě v Ratajích nad Sázavou. Do domova byla umístěna společně se svým mladším bratrem Michalem, o kterého se starala, když je vlastní otec vyhodil z bytu doslova na ulici. Radka se vyučila pomocnou kuchařkou a po ukončení vzdělání se chystala na odchod z domova. To jí bylo právě 20 let. Dle jejích slov se odchodu velmi obávala, dětský domov považovala za svůj skutečný domov a tety a ostatní děti za svou rodinu. Dětský domov zajistil Radce nový domov v chráněném bydlení na Slapech. Zde je také zaměstnána ve výrobně nakládaných hermelínů a jako uklízečka. Na svůj nový domov si zvykla, plně za sebe převzala zodpovědnost a vede naprosto běžný život. V současné době má přítele a uvažuje o založení rodiny.

I přesto, že se Radka naplno dokázala plně adaptovat v novém prostředí, za opravdový domov považuje Dětský domov v Sázavě. Zde také tradičně tráví Štědrý den, stejně tak jako někteří již odešlí chovanci. Radka často a ráda svůj domov navštěvuje a ví, že se může spolehnout na jeho podporu v jakékoliv situaci.

Zdeňka B., 19 let

Zdeňka je v DD Sázava od roku 2000, kdy její matka nastoupila k výkonu trestu. Zdeňka tento rok dokončila střední pedagogickou školu. Jako jedna z mála dětí z DD má maturitu, kterou získala na druhý opravný pokus v září. V současné době je plánován její odchod z domova.

Zdeňka má o svém odchodu naprosto jasné představy. Po odchodu z domova plánuje nastěhovat se spolu s přítelem k jeho matce do Prahy. Dispozice bytu (3+1) se jí však zdá pro tři osoby nedostatečná, proto uvažuje v blízké budoucnosti o pronájmu bytu pouze se svým přítelem. Problémy se sháněním zaměstnání si nepřipouští. Je pravdou, že si nepřipouští žádné problémy. Za její dosavadní pobyt v DD Sázava ji totiž život žádné závažné překážky do cesty nepostavil. Můžeme jen spekulovat, co se stane s jejím životem, pokud se rozejde se svým přítelem a bude nucena se odstěhovat neznámo kam, pokud se jí nepodaří sehnat zaměstnání, které by ji nejen uspokojovalo, ale i finančně zabezpečilo, či jí alespoň pokrylo náklady na běžný život.

Zdeňka je zatím bezstarostný „puberťák“, na kterého životní příhody teprve čekají. Má však jistotu v tom, že pokud se vyskytne těžké životní situaci, najde v DD Sázava vždy pomocnou ruku.

5 ZÁVĚR

Cílem tohoto projektu bylo nastínit život dětí v dětských domovech a přinést odpověď na otázku, zda jsou děti z náhradní výchovné péče připraveny na vstup do samostatného života bez podpory dětského domova a jak vypadá odchod dětí z DD.

Tyto děti většinou žily dlouhé roky v DD a nemají tolik zažitý model fungující rodiny, proto i obtížněji navazují partnerské vztahy. Samozřejmě také záleží na tom, jak se každé konkrétní zařízení vypořádává s výchovou dětí, s přípravou na vstup mladých lidí při začleňování do společnosti. Ze strany státu je této skupině mladých lidí věnována velice malá pozornost, a tak poměrně často dochází ke vzniku sociálně-patologického chování, jako je zneužívání návykových látek, bezdomovectví či prostituce.

Přestože jsou děti v zařízeních náhradní výchovné péče více či méně připravovány na samostatný život, mívají s osamostatňováním se většinou podobné problémy, jaké mají i jejich vrstevníci, odcházející z rodin.

Odchod do samostatného života je pro děti z dětského domova však složitější, než pro děti, které odcházejí z rodiny. Dítě, které bylo doposud doslova opečováváno ze všech stran, se musí okamžitě zorientovat ve složitém světě zákonů, předpisů, povinností, zajistit si bydlení, práci, hospodařit s penězi. Tyto děti v naprosté většině nemají rodinu, která by je podpořila a pomohla jim, ba naopak.

Přestože DD Sázava věnuje této problematice velkou pozornost a v budoucnu tuto aktivitu chtějí naplno rozvíjet, jsou děti, které se na odchod z DD těší, ale najdou se i takové, které zažívají pocity úzkosti, nejistoty a strachu, jak se s nástrahami světa poperou. Ze zkušeností DD Sázava vyplývá, že pokud jsou děti po určitou dobu po odchodu z DD doprovázeny, dokáže se většina z nich osamostatnit a začít žít plnohodnotný život.

Vzhledem k tomu, že možnosti DD v tomto směru nejsou neomezené, vítají pomoc různých neziskových organizací, které dětem s odchodem pomáhají, kupříkladu Domy na půl cesty. Je tedy nutné zajistit další soustavnou prací takové kroky, které by vedly k jasně stanovenému konci - úspěšný odchod dětí z dětského domova a následně i úspěšný život, na který jsou děti řádně připraveny. Po vytvoření základních bodů, které by sloužily jako vodítko pro práci s dětmi s důrazem na rozvoj psychosociálních dovedností, je potřeba řádně připravit personál dětských domovů a následně tyto zkušenosti a informace předávat dětem. Jen tehdy lze doufat, že děti budou na svůj budoucí život lépe připraveny, a že jejich situace nebudou mít takové dramatické následky, jako se tomu nyní občas stává.

Z předchozích vět lze shrnout, že každý jedinec je velmi silně ovlivněn prostředím, ve kterém vyrůstá. Velmi důležitou součástí rozvoje každého jedince je také navázání blízkého vztahu s nějakou osobou, která se podílí na výchově člověka, a ke které má jedinec důvěru. V rodině tuto roli nejčastěji zastupují přímo rodiče – matka a otec. U dětí, které vyrůstají v dětském domově, je tato role zastoupena především vychovateli, anebo při troše štěstí, sourozenci. Avšak ne vždy má dítě možnost upnout se k nějaké takové osobě. Je tedy potřeba, aby v dětských domovech docházelo k budování a podpoře takovýchto pevných vztahu. Ty jsou prvním úspěšným krokem k lepšímu vývoji každého jedince. Hned po tomto úkolu je potřeba se důsledně zaměřit na rozvoj psychosociálních kompetencí každého dítěte. A to především dlouhodobě a systematicky propracovaným způsobem. Jen tyto kroky mohou pomoci k lepšímu startu do běžného života těchto dětí.

6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

KNIŽNÍ ZDROJE

MATOUŠEK, O. a kol. Systém náhradní péče o děti a mladistvé & následné péče o mladé lidi odcházející z náhradní péče v České republice. 1. vyd. Praha: Sdružení SOS dětských vesniček, 2009. ISBN 978‐80‐254‐4799‐4.

MATOUŠEK, O. Ústavní péče. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 140 s. ISBN 80-85850-08-7.

SVOBODOVÁ, M., VRTBOVSKÁ, P., S., BÁRTOVÁ, D. Zpráva o stávajícím stavu náhradní výchovné péče o děti a mládež bez rodinného zázemí v České republice (2001), Praha, 2002.

INTERNETOVÉ ZDROJE

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2010 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, c2010 [cit. 2011-11-20]. Dostupný z WWW: <http://www.uzis.cz/rychle-informace/cinnost-kojeneckych-ustavu-detskych-domovu-pro-deti-2011>.

Dětská práva [online]. c2011 [cit. 2011-11-25]. Dostupný z WWW: <http://www.detskaprava.cz/>.

Dom Tykadlo [online]. Občanské sdružení DOM, c2009 [cit. 2011-12-07]. Dostupný z WWW: <http://dom-os.cz/tykadlo/>.

Evropská úmluva o výkonu práv dětí [online]. Český helsinský výbor, c2011 [cit. 2011-11-25].Dostupný z WWW: <http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2005020109>.

Kojenecké ústavy budou zrušeny [online]. IHNED, c1996-2011 [cit. 2011-11-20]. Dostupný z WWW: <http://zpravy.ihned.cz/c1-52668220-kojenecke-ustavy-budou-zruseny-individualni-pece-bude-levnejsi-mini-drabek>.

Listina základních práv a svobod [online]. Parlament české republiky, c2011 [cit. 2011-11-25]. Dostupný z WWW: <http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html>.

Mezinárodní analýza situace mladých lidí odcházejících z náhradní péče [online]. c2011 [cit. 2012-12-11]. Dostupný z WWW: <http://www.vzd.cz/mezinarodni-analyza-situace-mladych-lidi-odchazejicich-z-nahradni-pece>.

Nadace Terezy Maxové [online]. c2009-2011 [cit. 2011-12-07]. Dostupný z WWW: <http://www.terezamaxovadetem.cz/>.

Odcházení z náhradní péče [online]. SOS dětské vesničky, c2011 [cit. 2012-12-07]. Dostupný z WWW: <http://www.sos-vesnicky.cz/projekty/odchazeni-z-nahradni-pece/>.

Odchazim.cz [online]. c2010-2011 [cit. 2011-12-29]. Dostupný z WWW: <http://www.odchazim.cz/>.

The effects of early social-emotional and relationship experience on the development of young orphanage children [online]. National Institutes of Health Public Access, c2009 [cit. 2012-01-09]. Dostupný z WWW: <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2702123/?tool=pmcentrez>. 


Počet shlédnutí: 33

1)
Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2010 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, c2010 [cit. 2011-11-20]. Dostupný z WWW: <http://www.uzis.cz/rychle-informace/cinnost-kojeneckych-ustavu-detskych-domovu-pro-deti-2011>.
2)
Kojenecké ústavy budou zrušeny [online]. IHNED, c1996-2011 [cit. 2011-11-20]. Dostupný z WWW: <http://zpravy.ihned.cz/c1-52668220-kojenecke-ustavy-budou-zruseny-individualni-pece-bude-levnejsi-mini-drabek>.
3)
Dětská práva [online]. c2011 [cit. 2011-11-25]. Dostupný z WWW: <http://www.detskaprava.cz/>.
4)
Evropská úmluva o výkonu práv děti [online]. Český helsinský výbor, c2011 [cit. 2011-11-25]. Dostupný z WWW: <http://www.helcom.cz/view.php?cisloclanku=2005020109>.
5)
Listina základních práv a svobod [online]. Parlament české republiky, c2011 [cit. 2011-11-25]. Dostupný z WWW: <http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html>.
6)
Zákony [online]. Business center, c1998-2011 [cit. 2011-11-25]. Dostupný z WWW: <http://business.center.cz/business/pravo/zakony/>.
7) , 13) , 15)
MATOUŠEK, O. a kol. Systém náhradní péče o děti a mladistvé & následné péče o mladé lidi odcházející z náhradní péče v České republice. 1. vyd. Praha: Sdružení SOS dětských vesniček, 2009. ISBN 978‐80‐254‐4799‐4.
8) , 11)
Ústavní výchova, [online]. Ústavní péče, c2011 [cit. 2011-12-01]. Dostupný z WWW: <http://www.fod.cz/stranky/klokanek/pece.htm>.
9)
MATOUŠEK, O. Ústavní péče. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 140 s. ISBN 80-85850-08-7.
10)
The effects of early social-emotional and relationship experience on the development of young orphanage children, [online]. National Institutes of Health Public Access, c2009 [cit. 2012-01-09]. Dostupný z WWW: <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2702123/?tool=pmcentrez>.
12)
SVOBODOVÁ, M., VRTBOVSKÁ, P., S., BÁRTOVÁ, D. Zpráva o stávajícím stavu náhradní výchovné péče o děti a mládež bez rodinného zázemí v České republice(2001), Praha, 2002.
14)
Mezinárodní analýza situace mladých lidí odcházejících z náhradní péče [online]. c2011 [cit. 2012-12-11]. Dostupný z WWW: <http://www.vzd.cz/mezinarodni-analyza-situace-mladych-lidi-odchazejicich-z-nahradni-pece>.
16)
Projekt Atd…. pro dětské domovy [online]. c2011 [cit. 2011-12-07]. Dostupný z WWW: <http://www.pivecka.cz/?page_id=172>.
17)
Nadace Terezy Maxové [online]. c2009-2011 [cit. 2011-12-07]. Dostupný z WWW: <http://www.terezamaxovadetem.cz/>.
18)
Startovné do života [online]. c2004-2008 [cit. 2011-12-07]. Dostupný z WWW: <http://www.nadacnifondklausovych.cz/projekty-a-nadacni-prispevky/ii-cyklus-projektu-startovne-do-zivota.asp>.
19)
Dom Tykadlo [online]. občanské sdužení DOM, c2009 [cit. 2011-12-07]. Dostupný z WWW: <http://dom-os.cz/tykadlo/>.
20)
Odcházení z náhradní péče [online]. SOS dětské vesničky, c2011 [cit. 2012-12-07]. Dostupný z WWW: <http://www.sos-vesnicky.cz/projekty/odchazeni-z-nahradni-pece/>.
21)
Odchazim.cz [online]. c2010-2011 [cit. 2011-12-29]. Dostupný z WWW: <http://www.odchazim.cz/>.
integrace_deti_z_detskeho_domova_do_bezneho_zivota.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:36 autor: 127.0.0.1