obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


integrace_turku_v_srn_-_ve_meste_berlin

Integrace Turků v SRN - ve městě Berlín

1 Úvod

Práce se zabývá procesem integrace tureckých přistěhovalců do Spolkové republiky Německo. Jsou zde rozebírány důvody příchodu menšiny a historické souvislosti vývoje integrace, jako je sloučení rodin a příchod dalších rodinných příslušníků za původními hostujícími dělníky z Turecka. Popisuje mezigenerační rozdíly společenské adaptace a míru začlenění do majoritní společnosti. Je zde rozebrána vzájemná interakce minoritních a majoritních rysů obyvatel. Specifické zaměření vychází z bakalářské práce, která slouží jako podklad. Použity jsou získané údaje, čísla a získaný vjem. Tímto zaměřením bylo zmapování současné situace v Německém městě Berlín, části Kreuzberg. Předmětem zkoumání byly předem stanovené znaky, které určují charakteristické vlastnosti integrace. Práce byla podložena dotazníkovým šetřením pro obě skupiny občanů a obohacena vlastním výzkumem v cílové oblasti, kde přínosem bylo prozkoumání terénu, navázání kontaktů a empatické pozorování. V analytické části práce je statistické vyhodnocení dotazníkového šetření, které je zaměřeno na danou cílovou skupinu a získání přehledu o míře integrace minoritní společnosti. Výsledky celé práce jsou zhodnoceny v závěru práce.

2 Cíl a metodika práce

2.1 Cíl práce

Cílem práce je zanalyzovat situaci turecké menšiny ve Spolkové republice Německo, a to konkrétně ve městě Berlín. Základem je obecně zmapovat historické souvislosti s příchodem Turků do SRN a jejich začlenění do společnosti. Dalším bodem je stanovit sociální a kulturní odlišnosti mezi generacemi i ve vztahu k majoritní společnosti. Empirický výzkum je součástí práce, jehož výhodou je lepší pochopení problematiky. Podstatou výzkumného terénního šetření bylo navštívit tureckou minoritu v Německu, a to ve městě Berlín - v turecké komunitě Kreuzberg „Malý Istanbul“ a okolí a získat potřebné materiály a údaje. Způsob určení spočíval ve stanovení hodnot a určitých znaků, které jsou typické pro majoritní společnost německé národnosti a stejně tak prozkoumat opačnou stránku turecké minoritní společnosti. Určité znaky národností se v procesu integrace setkávají a navzájem ovlivňují. Cílem práce bylo zjistit, do jaké míry turečtí migranti zachovávají své tradice a hodnoty a na kolik se přizpůsobí německému životu.

Výzkumné otázky:

1. Věkový vliv na intenzitu integrace – mezigenerační rozdíly: Hypotéza v úrovni mezigenerační integrace odpovídá předpokladu, kdy třetí generace tureckých přistěhovalců bude nejvíce schopna začlenit se do společnosti z hlediska všech zkoumaných faktorů.

2. Integrační rozdílnost mezi ženami a muži - vliv pohlaví na integraci: Existence genderové hypotézy uvádí lepší přizpůsobení mužské populace.

2.2. Metodika práce

Jedním z postupů při zpracování práce je analýza dostupné literatury s cílem vymezit a popsat vývoj, stávající situaci a stanovené znaky, které budou dále zkoumány v rámci výzkumu práce. Propojení kvantitativních a kvalitativních výzkumných metod určuje komplexnější studium problematiky. Samotné dotazníkové šetření pouze nastíní vývoj a stupeň problematiky, avšak neposkytne globální i podrobný náhled. Je to způsobeno nedostatečným osobním kontaktem, začleněním se do společnosti nebo nesprávným výkladem a pochopením dotazníku. Kvalitativní metoda oproti tomu zahrnuje samotné pozorování, které nám umožní empaticky a vlastní zkušeností dosáhnout přesnějších výsledků.

2.2.1. Kvantitativní metoda

Dotazníkové šetření proběhlo formou spolupráce s externími pomocníky, kteří mají přímý kontakt v Německu. Za výzkumnou oblast bylo zvoleno město Berlín se zaměřením na oblast Kreuzberg a jeho okolí. Spolupráce zahrnovala elektronickou komunikaci, při které byly stanoveny postupy a pokrytí co největšího dostupného rozsahu dotazovaných respondentů. Snahou bylo získat co nejvíce užitečných informací s reálnou vypovídající hodnotou a zasáhnout do všech věkových skupin stejně a to na straně minority i majority. V některých případech se stalo, že dotazník nebyl kompletně zodpovězen a některé otázky se mohly zdát osobní a proto nebyly vyplněny. Jindy respondent nepochopil formulaci otázky nebo u některých bodů vyplnil vícero možností.

Používané metody:

1. Technika sněhové koule (snowball sampling): spočívá na výběru jedinců, při kterém nás původní informátor vede k jiným členům naší cílové skupiny 1). Výhodou je rychlé rozmístění dotazníků velkému počtu respondentů. Za poměrně krátký čas můžeme získat značně rozsáhlou skupinu respondentů, kteří mají zajištěnou anonymitu. Nevýhodou je minimální kontrola a korekce špatně pochopených otázek. Další získaní respondenti jsou závislí na tom, kdo jim dotazník předá či pošle. To znamená, že metoda je náročná na první výběr respondentů, kteří pak šíří dotazník dále.

2. Modus: hodnota v daném statistickém souboru, která se vyskytuje nejčastěji (hodnota znaku s největší relativní četností). Představuje typickou hodnotu znaku ve sledovaném souboru. Výhodou je nezkreslení výsledku extrémní hodnotou. Není funkcí všech hodnot proměnné, čímž ve výsledku zanedbáváme ostatní hodnoty svého charakteru. Nevýhodou nebo špatnou vlastností modusu je jeho použití na soubor, kde se vyskytují pouze dvě hodnoty sledovaného znaku, stává se tam nestabilním Stejně by šlo využít i medián, modus byl upřednostněn na základě osobních preferencí a dřívějších zkušeností s jeho využitím.

2.2.2. Kvalitativní metoda

Samotný výzkum spočíval v pozorování konkrétních rysů turecké menšiny, zahrnutém také v dotazníkovém šetření. Jednalo se především o styl oblékání, používaný jazyk v rámci i mimo rámec menšiny, gastronomii a začlenění jednotlivců do společnosti včetně pracovního provozu. Výchozím bodem bylo nalezení části Kreuzbergu, kde je největší výskyt turecké komunity a návštěva náboženských institucí. Dalším krokem bylo navázání kontaktu s tureckými obyvateli při jejich práci. Nejčastějšími místy jsou trhy a stánky s občerstvením, jejich obvyklé zaměstnání.

3 Literární rešerše

Tematickou literaturu týkající se německých Turků lze dělit podle více kritérií – například podle národnosti autorů, a to knihy psané Němcem, Turkem žijícím v Německu nebo osobou jiné národnosti, například psané v českém jazyce. Ve všech případech najdeme výhody i nevýhody různých pohledů na věc. Výhodou může být jistý nadhled a odstup od řešené situace a naopak předsudky a přemíra angažovanosti se mohou zdát nevýhodou.

Z německých autorů lze uvést práci od Wernera Schiffauera 2). Zde popisuje historické události v letech 1983 – 1985, v rozmezí založení a úpadku Kaplanovy komunity (Cemaleddin Kaplan, Metin Kaplan), což bylo radikální islámistické hnutí Kalifatsstaat menší skupiny tureckých muslimů v Německu. Kniha je založena na vlastní zkušenosti autora, kdy sám navštívil a spolupracoval se členy společenství. Tento výzkum společenství v Augsburgu popisuje nestranně a bez předsudků a snaží se o pochopení počínání a myšlení minoritní společnosti.

Mezi turecké autory se řadí německý politik Cem Özdemir 3) s knihou Currywurst und Döner. Integration in Deutschland, která se dělí do dvou částí. Jedna část popisuje tureckou integraci v Německu, podle jeho názoru rozšířenou od roku 1949 (od vzniku SRN). Je zde udáván politický ráz, kde zkoumá zahraniční politiku a zabývá se otázkou tureckého občanství a tolerance. Píše o kampani proti podpisu „doppelte Staatsbürgerschaft“ (dvojí občanství). Druhou složkou knihy je pojednání o typickém tureckém jídle. Srovnává tradiční národní pokrmy a jejich obdoby a vzájemné ovlivňování, ale i jejich pronikání do německé kultury i do okolních států.

Julia Scheffler 4) publikující anglické dílo s názvem Welcomed or Rejected? The situation of Turks in Germany se ve své knize zabývá vývojem situace Turků v Německu. Analyzuje zde oblasti vzdělání, jazyka, náboženství, práce a podmínky bydlení. Cílem je rozpoznat zlepšení či zhoršení životních podmínek Turků a lidí tureckého původu.

Zora Hesová 5) ve své práci Gastarbeitři, přistěhovalci, muslimové zodpovídá otázky spojené s tureckým islámem. Autorka popisuje příchod Turků do Německa, stupně integrace od prvních tří generací, spojené s problémy vzděláváním, jazykovou barierou a pomalu rostoucí střední vrstvou. Zabývá se otázkou náboženství a jeho rostoucím vlivem mezi generacemi, sekularismu a vnímání islámu jako hrozby. Je zde patrný tzv. „efekt 3. generace“, kde obzvlášť třetí generace dodržuje náboženské tradice (půst o ramadánu, dívkami nošené šátky, kursy koránu, návštěva mešit) a vrací se zpět ke svým kořenům. Především mladé generace silně dodržují půst, ale sílící víra je viditelná spíše ve středních vrstvách.

Björn Jungius 6), německý žurnalista, překladatel a učitel se ve své práci Crisis of Migrant Empoyment in Germany: Country report Germany snaží zhodnotit dopad finanční krize roku 2008 v různých evropských státech vlivem přistěhovalců. Zabývá se i tureckými migranty v Německu v obecné souvislosti „The German case“, kde události popisuje z historického hlediska, píše o německém trhu práce a ekonomice v interakci. Zkoumá oficiální dočasnou tureckou migraci v roce 1961, kdy byla zahájena náborová politika s řešením ekonomických problémů, která přerostla přes pozastavení aktivního náboru zahraničních pracovníků v definitivní usazení migrantů a následný příliv rodin. Všechny tyto aspekty mají vliv na situaci nezaměstnanosti a značný počet lidí tureckého původu je vnímán jako riskantní. Zmíněné aspekty jsou spojeny s nízkou úrovní vzdělání a odbornou kvalifikací.

4 Teoretická východiska

4.1. Přistěhovalectví

Podle Barši 7) celý problém multikulturního soužití v západní Evropě vyvstal v 60. a 70. letech v souvislosti s poválečným přílivem levných pracovních sil z neevropských zemí, jež byl vyžádaný. Migrační povaha přistěhovalců do evropských i neevropských zemí vyvolává pochybnosti na možnost plnohodnotné „naturalizace“ jako loajálních občanů státu.

Případ Turků v Německu je specifickým případem. U této komunity je nutno konstatovat primárně migrační, nikoliv teritoriálně-nacionalistickou orientaci. Německý model lze symbolizovat slovem Gastarbeiter, které popírá možnost usadit se a stát se „přistěhovalci“ a „usedlíky“. Původní označení Ausländer jasně určuje postavení cizince s plány pozdějšího návratu do své země. Základní lidská i sociální práva jsou zaručena, ale možnost získání státního občanství s celou šíří práv občanských i politických je velmi problematická a do společnosti jsou zapojeni jako zvláštní skupina s nižším statusem oproti většině. Pro tento zvláštní vztah byl roku 1973 ve vládním programu použit výraz „přechodná integrace“ (Integration auf Zeit) 8).

Mezi nejpočetnější skupinu migrantů se od konce šedesátých let 20. století řadí Turci, kde jsou korespondujícím faktorem bilaterální smlouvy o náboru pracovních sil. Rozdílné stupně ekonomického vývoje v cílových a výchozích oblastech způsobily tok migrace. Funkce náhradních a doplňkových pracovních sil se týkala především zaměstnání, která byla pro domácí pracovníky již neatraktivní, a naopak zahraniční migranty přitahovala vidina vyššího výdělku, který by mohli zasílat zpět domů. Autor zmiňuje dva typy zaměstnání. První s nižším výdělkem a možností práce přes čas, například v sektorech stavebnictví, textilních závodech, úklidových služeb a pohostinství a druhý typ s odměnou tarifního předpisu. Jednalo se o namáhavou a nebezpečnou práci s neblahým zdravotním následkem, jako je práce s azbestem či na montážních linkách. Profesní a sociální vzestup byl prakticky nemožný, přesto svou prací budovali základy pro domácí pracovníky a jejich snazší postup vzhůru 9). Zdroj: vlastní fotografie

4.2. Sloučení rodin

Již v letech 1955 - 1973 „náborové komise“ prováděly svůj výběr ve výchozích zemích doprovázené lékařskými prohlídkami. Zprvu byl zaveden rotační systém, který měl zaručit stálou a pravidelnou obměnu pracovníků, avšak skutečnost byla bez násilného tlaku na požadavky, čímž bylo možné smlouvy snadno prodloužit. Rotační klauzule v německo - turecké smlouvě (1961 - 1964) stanovila pobyt pracovníků na dobu dvou let. Finanční náročnost opakovaných nákladů pro výběr nových pracovních sil donutila německé podnikatele postavit se proti opakované rotaci a mnoho z nich provádělo výběr bez účasti náborové komise i často prostřednictvím svých zaměstnanců 10) 11)

Roku 1973 bylo Německo donuceno krizí přerušit pracovní nábor, avšak příliv Turků pokračoval díky povolenému slučování rodin z roku 1974 a celkový počet se zdvojnásobil. Tímto se v Německu rozlišují další generace. Do druhé generace se řadí děti prvních gastarbeiterů, které se na území Německa již narodily nebo se za rodiči přistěhovaly. Do třetí generace patří dnešní děti, které se těžko dají chápat za přistěhovalce. Otázkou zůstává, do jaké míry se každý občan tureckého původu cítí být Němcem a na kolik Turkem 12).

Během sedmdesátých let se možnost migrantů „zůstat nebo jít“ minula původním účinkem odchodu zahraniční pracovní síly a fakt, že návrat domů by znamenal opustit lepší životní úroveň a ztrátu dosažené kvalifikace, nahrál dalšímu slučování rodin (zajištěno evropským ustanovením na ochranu rodiny), příchodu nových členů a přesunu životní základny do cílové oblasti. Dodatečné přistěhování dětí bylo ovlivněno zvláštním typem sociálních dávek 13).

4.3. Náboženství

Většinové náboženské složení v Turecku činí 99,7 % obyvatelstva jako muslimové (většina sunnité, menšina alevité). K islámu se hlásí zhruba miliarda obyvatelstva naší planety 14).

Podle Ministerstva zahraničních věcí ČR je složení náboženství v Německu následující: Katolíci 29,4 %, Evangelíci 29,4 %, Židé 0,2 %, Muslimové 4,6 %, ostatní náboženství 1,8 %, bez vyznání 34,8 %.

Islám v Evropě - Německo: Neutralita je v Německu dána rovností náboženství uvnitř státu a přijetím náboženských organizací, proto je neutralita tohoto druhu nazývána zahrnující. V opozici stojí neutralita vylučující, která je typickým příkladem Francie. V obou případech funguje neutralita státu ve vztahu k církvím a oddělení církve od státu 15).

Zdroj: vlastní fotografie

4.4. Občanství

Německo dosahuje počtu přibližně 82 milionů obyvatel. Žije zde více než 15 milionů lidí s migračním zázemím, což jsou dle definice Spolkového statistického úřadu osoby, jež do Německa imigrovaly a lidé narozeni v Německu s alespoň jedním rodičem, který imigroval. Asi 7 milionů z nich jsou cizinci, okolo 8 milionů má německou státní příslušnost. Po vystěhovalcích představují přistěhovalci z Turecka (2,5 milionu) nejpočetnější skupinu 16). Bez státní příslušnosti – bez uvedení žije v Německu cca 56 000 obyvatel. Z celkového počtu registrovaných Turků je z oficiálních údajů podchycených úřadem uveden údaj z roku 2010: počet narozených v Německu 53 000 a počet narozených v zahraničí 1 099 369.

4.5. Vzdělání

V dokumentu integrace imigrantů do vzdělávacího systému 17) jsou uvedeny modely výuky:

  1. 1. Model integrované výuky - cizinci jsou zařazeni do vzdělávacího proudu dle vhodně stanovené úrovně. Děti jsou zařazeny do klasických tříd spolu s dětmi stejné věkové kategorie. Jazyková vybavenost je podmínkou.
  2. 2. Model oddělené výuky – cizinci jsou separováni od ostatních žáků, je jim věnována zvláštní pozornost a tempo výuky je přizpůsobeno potřebám studentů. Záměrem je speciální pomoc především v jazykové oblasti. Délka odděleného studia nepřesahuje jeden rok.

Dalším stupněm a možností vzdělání jsou gymnázia. V Německu není dvojjazyčné gymnázium výjimkou, naopak samozřejmostí. Financování těchto škol je zajištěno z hlavní části podporami státu a jsou velmi dobře integrovány v německém vzdělávacím systému. Soukromá turecká gymnázia (Kolín, Stuttgart, Mannheim) jsou možností pro sociálně silnější rodiny, kde je provoz ústavu orientován dle mentality a zvyklostí menšiny. Eventualita soukromých gymnázií je převážně pro žáky nezvládající průběh výuky v Německých školách 18). V součsné době je trend ze strany některých německých škol vycházet vstříc islámskému náboženství a do výuky zařazují nové prvky.19)

4.6. Stravování

Turecká kuchyně se řadí svou rozmanitostí k těm zdravějším a přívětivějším pro lidský organismus. Byla ovlivněna mnoha kulturami, jako francouzskou kuchyní v polovině devatenáctého století či arabskou a islámem. Díky geografickému rozložení Turecka, přítomnost Středozemního a Černého moře, je možnost využívat vlastních zásob ryb a darů moře. Turecké jídlo je zdravé, lehké a lehce kořeněné, s použitím velkého množství ovoce a zeleniny. Obžerství je v Turecku vystřídáno střídmostí a plně vynahrazeno rozmanitostí a barevností pokrmu. Zároveň je nutno při přípravě dodržovat jistá omezení ve vztahu jídla a koránu. Jedním z hlavních je příprava masa - nesmí být připraveno ze zvířete, které nebylo usmrceno jinak, než podříznutím hrdla. V současné době se využívá skopové a jehněčí maso a vepřové maso je muslimům zapovězeno 20) 21)

Zdroj: vlastní fotografie

Přímé působení dvou různých asimilačních národností se odráží i na způsobu přípravy mnoha tradičních pokrmů. Turecká a arabská migrace přinesla do Německa své kulinářské tradice. Konkrétním případem je příprava a prodej pokrmů v Berlíně, již od roku 1971. Během dlouhého integračního procesu je zde zaznamenatelná snaha o přizpůsobení se turecké kuchyně. V samotném Berlíně najdeme mnoho klasických restaurací a podniků, kde vaří stejně jako v Turecku, avšak poněmčení této kuchyně je typické, kde německé prvky jsou přeneseny do receptů a přípravy. V obráceném procesu „poturečtit“ německou kuchyni nedochází v tak velké a časté míře, jelikož německé předpojetí svého národa i zde zastupuje velkou roli. Nejčastějším setkáním s mnoha variantami turecko - německých jídel je právě na ulicích, kde turečtí obyvatelé prodávají své produkty v ambulantních prodejnách, kamenných obchodech nebo moderních fast foodech. Známý a nejtypičtější je döner kebab (otáčený kebab), který se také přizpůsobil místním podmínkám, vystřídal původní telecí variantu za kuřecí. Vepřová alternativa je nepřípustnou vzhledem k zákazu muslimů jíst vepřové maso, ale v Německu i to není výjimkou 22).

5 Vlastní zpracování

5.1. Přehled vyhodnocení – Němci

Výchozí aspekty pro kvalitativní výzkum byly věk, pohlaví, předpokládaná míra tolerance a skutečná míra tolerance.

Věková kategorie a její vliv

Z výzkumu vyplývá, že věková kategorie je ovlivněna stupněm vzdělání, vírou a diskriminací. V sekci stupeň vzdělání lze předpokládat logickou úvahou, že s nižším věkem je míra vzdělání nižší. V letech 26 – 45 byla zjištěna míra vzdělání odpovídající vysokoškolskému vzdělání a v letech 46 – 65 pouze středoškolskému s maturitou, což bylo podmíněno dobou a možností navazujícího studia. Z hlediska víry převažuje skupina věřících, ale ve věku 15 – 25 jsou zaznamenáni převážně nevěřící. Faktorů, proč je tomu právě tak, je mnoho. Postupující nová doba upřednostňuje samostatnost a mladá generace se neupíná tolik na vyznání, jak tomu bylo dříve. Otázka vlivu věku na diskriminaci, byla vyhodnocena spíše negativně. Výjimkou byla kategorie 15 – 25, kde diskriminace Němců Turky nebyla tolik patrná. Špatné vztahy s minoritou byly uvedeny například špatnou spoluprací na pracovišti, bezohledností ve společnosti, neochotou se přizpůsobit německému životu a nedostatečnou hygienou v domácnostech.

Pohlaví a jeho vliv

Dalším výsledkem bylo ovlivnění pohlaví zaměstnáním. Uvedená nejčetnější zastoupení odpovědí ve vztahu vlivu pohlaví a zaměstnání pro mužské zastoupení je práce v podnikovém zaměstnání. Řadíme sem převážně soukromé podnikatele a vedoucí pozice ve firmě. Značnou skupinu tvoří studenti (bez ohledu na studující obor a následné uplatnění). Pro ženské zastoupení je ve výsledku typické zaměstnání v podniku jako asistentka či výpomocná síla. I zde není méně dominantní skupina studentů.

Předpokládaná míra tolerance

Blízký osobní kontakt zahrnuje otázky vztahující se zasažení do osobního života. Většině zodpovězených by vadilo mít Turka za svého souseda, jako zástupce rodinného kruhu, pracovního kolegu nebo životního partnera. Nepřipouští si zásah minority do svého soukromí, a tím tak vyčleňují tureckou menšinu a znemožňují její integraci. Tuto skutečnost nelze přiřknout jako vinu pouze německé majoritě, ale problémovým chováním a svou neochotou se začlenit do společnosti nese značný podíl viny i turecká minorita. Neosobní kontakt vypovídá o neformálním setkání se s tureckou menšinou, nezasahující do osobního života jedince. Jedná se zejména o užívání služeb nabízené Turky v oblastech jako jsou restaurace, bary, kadeřnictví, obchody, autodílny a jiné. Většina dotazovaných projevila zájem a míru ochoty. Problém by zde mohl být předsudek vůči menšině a následná neochota užívat jejich služeb.

Skutečná míra tolerance

Z rozdělení blízkého osobního kontaktu zde plyne skutečný nezájem. Ohledně Turků jako sousedů nelze jednoznačně určit výpověď. Tento fakt je ovlivněn demografickými faktory. Neosobní kontakt a vysoká tolerance vůči tureckým službám zde určuje jasnou dominanci opravdového užívání služeb. Podíl zamítnutí se vztahuje k diskriminaci nebo faktu nezájmu o danou službu obecně. Otázka - Udržujete kontakt s Turky? - ve výsledku byla ohodnocena těsně vedoucím poměrem kladných odpovědí. Uvedené příklady: prostřednictvím počítače, jako přátelé, spolužáci nebo pracovní kontakt.

5.2. Přehled vyhodnocení – Turci

Výchozími aspekty pro kvalitativní výzkum byly věk, pohlaví a vzdělání.

Věková kategorie a její vliv

Hledisko věkové struktury je obsaženo v uvedeném rozdělení věkových kategorií (15 - 25 let, 26 - 45 let, 46 - 65 let).Dosažené vzdělání, úroveň jazyka, víra a diskriminace jsou podmíněny věkem. V jednotlivých kategoriích jsou vyhodnoceny nejčetnější odpovědi, které zastupují danou věkovou skupinu.

*Věková kategorie 15 – 25 let*

Pro dotazované respondenty této věkové kategorie je charakteristická skupina studentů. Vyznačují se základním vzděláním s možností navazujícího studia ve smíšených školách. Následné ukončení studia, postup či uplatnění znalostí ve společnosti nebylo předmětem výzkumu. Jazyková adaptace je určena profesionální úrovní a písemná znalost německého jazyka dosahuje pokročilého výsledku. Němčina je užívána ve všech sférách (škola, domov a společnost), jak integrace vyžaduje. Turečtinou mluví v největším měřítku ve společnosti mezi sebou, napříč generacemi a vrstevníky. Poznatkem byl fakt, kdy v turecké domácnosti rodiče preferují užívání německého jazyka z důvodu lepšího přizpůsobení potomků ve společnosti. Zde je aplikován efekt třetí generace, kdy se tato generace navrací k tradicím a snaží se opět přiblížit ke svým kořenům. Otázka diskriminace byla vyhodnocena v pozitivním měřítku.

*Věková kategorie 26 – 45 let*

Střední vrstva věkového rozlišení vykazuje středoškolský stupeň vzdělání, proto ovládání německého jazyka je určeno profesionální úrovní a z tohoto hlediska umožňuje dokonalejší integraci menšiny. Turečtina spolu s němčinou je používána v obou případech v nejčetnějších odpovědích ve společnosti. Ve skutečnosti je používána i v domácnostech mezi rodinnými příslušníky. Ve velké míře je rozsáhlá pracovní pozice ve smyslu drobných podnikatelů a prodejců v maloobchodních jednotkách. Nejvíce rozšířenými jsou stravovací zařízení, veřejné služby a prodej produktů. K tomuto se pojí negativní míra diskriminace, a to z pohledu pracovních příležitostí, ubytovacích možností či diskriminace názorů. Většina dotazovaných žije v rodinném kruhu a na otázku víry bylo odpovězeno odstupem od tradic.

*Věková kategorie 46 – 65 let*

Vyhodnocení nejstarší věkové kategorie poukazuje na průměrné dosažené základní vzdělání, které podmiňuje nedostatečnou znalost cizího jazyka a nemožnou adaptaci do společnosti. Mimo jiné i v této kategorii najdeme část menšiny bez dosaženého vzdělání. Úroveň němčiny dosahuje pouze mírně pokročilé znalosti v písemné formě a pokročilý stav ve formě mluvené. Rodný jazyk převažuje v domácnostech a samozřejmě je používám k běžné komunikaci ve vlastních řadách. Ve společnosti je nutností komunikace v němčině, i když ne každý je schopen se přizpůsobit nastavené míře znalosti. Ve výsledku je tato indispozice podkladem pro působení negativní diskriminace. Pracovní prostředí tvoří v základě drobní podnikatelé a prodejci, stejně jako v kategorii předešlé. V mnoha případech se jedná o rodinné podniky či pracovní pozice. Zde převažuje forma manželská a rodinná, kde je základem dodržování tradic a silná víra.

Pohlaví a jeho vliv

Pohlaví ovlivňované zaměstnáním, sebepojetím, vírou a diskriminací je další výsledkem kvalitativního výzkumu.

*Muži*

Z hlediska pracovních příležitostí je pro mužskou populaci typickým znakem pozice drobných podnikatelů a prodejců, jako nejrozšířenějších možností obživy a dělníků, kde je tato práce dána fyzickým a vzdělanostním předpokladem. Nedostačující společenská úroveň vyvolává příliv negativní diskriminace v mnoha směrech. Neúplná integrace posiluje dodržování tradic a obecné pojetí směřuje k vnímání sebe samotného více jako Turka nežli Němce. Tuto skutečnost nelze zobecnit. Vnější vnímání menšiny posiluje velmi dobrá znalost jazyka a přizpůsobení se ve stylu oblékání, kde je standardní až moderní oděv běžným znakem.

*Ženy*

Pro ženskou skupinu je také vyhodnoceno zaměstnání v oblasti drobných podnikatelů a prodejců, zejména jde o pozici prodavačky v odvětví módy, potravinových řetězců, kosmetických salónů, kadeřnictví a mnohých dalších. Otázka diskriminace je zhodnocena negativně, kde jsou příčinou stejné faktory jako u mužů. Většina žen dodržuje tradice, které jsou pro tureckou menšinu velmi důležité, cítí se být více tureckého původu, a tím znemožňují stoprocentní míru integrace. Ovládání německého jazyka dosahuje nižší úrovně a styl oblékání se liší od klasického evropského. Převažuje tradiční oblečení spolu s pokrývkou hlavy.

Vzdělání a jeho vliv

Závěrečným výsledkem výzkumu je ovlivnění vzdělání úrovní německého jazyka a zaměstnání

Podle obecného vnímání dosaženého vzdělání a přispívání společnosti lze jednoduše charakterizovat vliv vzdělání na jeho působení. Od nedosaženého vzdělání, přes základní, až k vystudování vysoké školy lze rozlišit úroveň jazyka, dosažených pracovních příležitostí a stav diskriminace. Nižší stupně (bez vzdělání, ZŠ) jsou globálně vnímány negativně oproti vyšším (SŠ, VŠ). Získané zaměstnání se odráží dle dosažených schopností a úrovně německého jazyka.

6 Závěr

Výzkum poukázal na hodnoty, které do jisté míry splňují a slibují rozvíjející se pokrok k lepší integraci. Menšinová přistěhovalecká společnost vykazuje jazykové přizpůsobení na velmi pokročilé úrovni, které je nutným předpokladem pro další kroky ve společenském působení. Mladší generace jsou ve značné míře vedeny ke studiu v berlínských školách s vidinou lepší budoucnosti. Stupeň integrace podporuje vyšší procento německého nebo dvojího občanství. Třetí i druhá generace vyjadřuje společenský pokrok ve smyslu oblékání nebo preference moderní hudby. Zájem o západoevropský standard se projevuje i u přistěhovalecké menšiny. Pro věřící je otázka nošení šátků nevyhnutelným znakem a doplňuje tak i moderní oblečení, které splňuje rysy integrace. Negativním faktorem však může být zachovávání tureckých rodin, které odmítají smíšená manželství, a tím se komunita uzavírá před různorodostí integračního pojetí. Dalším příznakem etnicity je muslimská víra, která je pro německé občany předpojatou hrozbou terorismu.

V této práci byly formulovány dvě hypotézy týkající se vlivu věku a pohlaví na míru integrace. Obě hypotézy byly potvrzeny. Z výsledků vyplynulo, že existují rozdíly v integraci jednotlivých věkových kategorií. Třetí generace je schopna začlenit se do společnosti nejvíce, a to z důvodu bezprostředního narození na území Spolkové republiky Německo. Druhá generace se snaží přizpůsobit německému stylu života, ale míra integrace je menší. V nejmenším měřítku figuruje první generace přistěhovalců, jejímž původním záměrem byl pouhý pracovní úvazek bez myšlenky emigrace, kde nutnost adaptace nebyla vysoká a stala se pozdější překážkou plnohodnotné integrace. Existence genderové hypotézy uvádí lepší přizpůsobení mužské populace. Předpoklad vychází z kulturních odlišností mezi západoevropskou a východní kulturní vyspělostí. Turecké zvyklosti a tradice upřednostňují muže jako hlavu rodiny a ženské pohlaví je diskriminováno. Nedokonalost integrace popírá evropský model rovnoprávnosti a negativně se odráží na sociálním, pracovním i domácím stylu života žen.

Na základě získaných hodnot byla vyhodnocena ovlivňující se odvětví, která určují stav dosaženého integračního procesu. Lze se domnívat, že největší míra integrace byla dosažena třetí generací s pozitivním budoucím vývojem, avšak je zde patrný efekt třetí generace, kde se tato generace snaží navrátit ke svým kořenům a dodržuje náboženské tradice (půst o ramadánu, dívkami nošené šátky, kursy koránu, návštěva mešit). Vlastní hodnocení vyjadřuje negativní postoj k úplnému zlepšení stávající situace. Důvodem je zakořeněná nutnost zachování si tureckých hodnot a neúplné opuštění od turecké kultury nesoucí odlišné znaky, které jsou překážkou dokonalé integrace. Dalším důvodem je také neúplné přijetí menšiny německou majoritou a patrná diskriminace v socio - ekonomické rovině.

Tvůrci kladli důraz na estetickou a grafickou formu celého projektu. Z těchto specifikací vznikla pro posluchače zdařilá video prezentace.23) Tímto grafickým prostředím bylo práci přidáno na atraktivitě a může být čtena či studována širší skupinou zájemců.

7 Seznam literatury

BADE, J. K. Evropa v pohybu: evropské migrace dvou století. Praha: Nakladatelství Lidové noviny (NLN), 2005. 497 s. ISBN 80-7106-559-5

BARŠA, P. Politická teorie multikulturalismu. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2003. 347 s. ISBN 80-7325-020-9.

BARŠOVÁ, A. BARŠA, P. Přistěhovalectví a liberální stát: imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a ČR. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Mezinárodní politologický ústav, 2005. 208 s. 80-210-3875-6

DEUTSCHMANN, H. Turecké školy v Německu: Erdoganova pokradmá pěšinka do Evropy. <i>Blog.respekt.cz</i>: <i>Svět kolem nás</i> [online]. 2010, č. 4, s. 1 [cit. 2013-11-09]. ISSN 1801-1446. Dostupné z:http://deutschmann.blog.respekt.ihned.cz/c1-45947890-turecke-skoly-v-nemecku-erdoganova-pokradma-pesinka-do-evropy

DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2002. 347 s. ISBN 80-246-0139-7

HESOVÁ, Z. Gastarbeitři, přistěhovalci, muslimové [online] Virtually 2010 [cit. 2013-11-08] Dostupný z WWW: http://virtually.cz/archiv.php?art=9426

HESOVÁ, Z.Turecko v Evropě, Turci v Německu: Co napovídají německé debaty o integraci [online] Dějiny a současnost [cit. 2013-11-07] Dostupný z WWW: http://dejiny.nln.cz/archiv/2005/10/turecko-v-evrope-turci-v-nemecku-/

Integrace imigrantů do vzdělávacího systému. Sdružení občanů zabývajících se emigranty [online]. 2008 [cit. 2013-11-09]. Dostupné z: http://www.soze.cz/wp/wp-content/storage/clanek-integrace_imigrantu_do_vzdelavaciho_systemu.pdf

JUNGIUS, B. Crisis of Migrant Empoyment in Germany: Country report Germany [online] Migrationonline [cit. 2013-11-07] Dostupný z WWW: http://aa.ecn.cz/img_upload/6334c0c7298d6b396d213ccd19be5999/BJungius_Country_report_Germany.pdf

Migrace a integrace. Fakta o Německu [online]. 2013 [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://www.tatsachen-ueber-deutschland.de/cz/spoleenost/main-content-08/migrace-a-integrace.html

NEUMANN-ADRIAN, E. NEUMANN-ADRIAN, M. Turecko. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2010. 128 s. ISBN 978-80-7236-710-8

ÖZDEMIR, C. Currywurst und Döner. Integration in Deutschland. Bergisch Gladbach: Bastei Lübbe, 1999. 271 s.

SAVAŞKAN, P. Turecká kuchyně. In: Tureckakuchyne.cz [online]. 28.1.2010 [cit. 2013-11-09]. Dostupné z: http://www.tureckakuchyne.cz/products/trochu-povidani-na-zacatek-28-01-2010-/

SCHEFFLER, J. Welcomed or Rejected? The situation of Turks in Germany. Grin, 2009. 36 s.

SCHIFFAUER, W. Die Gottesmänner - Türkische Islamisten in Deutschland. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2000. 352 s.

Turci. In: DOSTÁLOVÁ, Aneta. [online]. 2013 [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: http://prezi.com/m4vmgigxllb6/turci/

VONDRA, A. a kol. Islám a jeho svět. Brno: Moravské zemské muzeum, 1995. 119 s. ISBN 80-7028-075-1

8 Přílohy

Dotazník - Německá majorita

  1. Pohlaví Muž/ Žena
  2. Věk 15 – 25/ 26 – 45/ 46 – 65
  3. Stupeň vzdělání Základní/ Středoškolské s maturitou/ Vysokoškolské s titulem/ Bez vzdělání
  4. Zaměstnání Student/ Manuální práce/ Asistent/ Vedoucí pozice/ Soukromý podnikatel/ Bez zaměstnání
  5. Bydliště Městská část/ Blízko komunity/ Venkovská oblast
  6. Rodina Ano/ Ne/ Ano/počet dětí (průměr)
  7. Jak vnímáte Turky
    1. Mít za sousedy Turky Vadilo/ Nevadilo
    2. Máte za sousedy Turky Ano/ Ne
    3. Mít v rodině zástupce tureckého původu Vadilo/ Nevadilo
    4. Máte v rodině zástupce tureckého původu Ano/ Ne
    5. Spolupracovat s Turky v zaměstnání/ve škole Vadilo/ Nevadilo
    6. Stravovat se v tureckých restauracích Vadilo/ Nevadilo
    7. Stravujete se v tureckých restauracích Ano/ Ne
    8. Užívat služeb poskytovanými Turky Vadilo/ Nevadilo
    9. Užíváte služeb poskytovanými Turky Ne/ Ano
    10. Mít milostný poměr/ vztah Vadilo/ Nevadilo
  8. Víra Věřící/ Nevěřící/ Nevyjádřili se
  9. Diskriminace Pozitivní/ Negativní
  10. Udržujete kontakty s Turky Ano/ Ne/ Ano – příklady

Dotazník - Turecká minorita

  1. Pohlaví Muž/Žena
  2. Věk 15 - 25/ 26 - 45/ 46 - 65
  3. Stupeň vzdělání Základní/ Středoškolské s maturitou/ Vysokoškolské s titulem/ Bez vzdělání
  4. Jazyk a místa jeho používání
    1. Turečtina Škola/ Společnost/ Domov
    2. Němčina Škola/ Společnost/ Domov
  5. Úroveň německého jazyka
    1. Písmem Začátečník/ Mírně pokročilý/ Pokročilý/ Profesionál
    2. Slovem Začátečník/ Mírně pokročilý/ Pokročilý/ Profesionál
  6. Zaměstnání Student/ Dělnické práce/ Drobný podnikatel a prodejce/ Vedoucí pozice/ Bez zaměstnání
  7. Bydliště Městská část/ Komunita/ Venkovská oblast
  8. Občanství Turecké/ Německé/ Dvojí
  9. Rodina Ano/ Ne/ Ano/počet dětí (průměr)
  10. Smíšená manželství Ano/ Ne
  11. Vnímáte sebe více jako Turka/ Kurda/ Němce
  12. Víra Dodržování tradic/ Odstup od tradic
  13. Diskriminace Pozitivní/ Negativní
  14. Jak často a jestli vůbec jezdíte do Turecka Nikdy/ 1x ročně/ Vícekrát
  15. Udržujete kontakty s příbuznými v Turecku Ano/ Ne/ Ano - příklady
  16. Gastronomie – vaše oblíbené jídlo Německý kuchyně/ Turecká kuchyně
  17. Jaké oblečení preferujete Tradiční/ Konzervativní/ Moderní
  18. Jaký styl hudby posloucháte Turecká moderní/ Moderní světová/ Turecká klasická
  19. Navštěvujete komunitní centra Ano/ Ne
  20. Uvažujete nad návratem zpět do Turecka Ano/ Ne




Počet shlédnutí: 16

1)
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologické znalosti. Praha: Karolinum, 2002. 347 s. ISBN 80-246-0139-7
2)
SCHIFFAUER, W. Die Gottesmänner - Türkische Islamisten in Deutschland. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2000. 352 s.
3)
ÖZDEMIR, C. Currywurst und Döner. Integration in Deutschland. Bergisch Gladbach: Bastei Lübbe, 1999. 271 s.
4)
SCHEFFLER, J. Welcomed or Rejected? The situation of Turks in Germany. Grin, 2009. 36 s.
5)
HESOVÁ, Z.Turecko v Evropě, Turci v Německu: Co napovídají německé debaty o integraci [online] Dějiny a současnost [cit. 2013-11-07] Dostupný z WWW: http://dejiny.nln.cz/archiv/2005/10/turecko-v-evrope-turci-v-nemecku-/
6)
JUNGIUS, B. Crisis of Migrant Empoyment in Germany: Country report Germany [online] Migrationonline [cit. 2013-11-07] Dostupný z WWW: http://aa.ecn.cz/img_upload/6334c0c7298d6b396d213ccd19be5999/BJungius_Country_report_Germany.pdf
7) , 8)
BARŠA, P. Politická teorie multikulturalismu. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2003. 347 s. ISBN 80-7325-020-9.
9) , 10) , 13)
BADE, J. K. Evropa v pohybu: evropské migrace dvou století. Praha: Nakladatelství Lidové noviny (NLN), 2005. 497 s. ISBN 80-7106-559-5
11)
HESOVÁ, Z. Gastarbeitři, přistěhovalci, muslimové [online] Virtually 2010 [cit.2013-11-08] Dostupný z WWW: http://virtually.cz/archiv.php?art=9426
12)
HESOVÁ, Z. Gastarbeitři, přistěhovalci, muslimové [online] Virtually 2010 [cit. 2013-11-08] Dostupný z WWW: http://virtually.cz/archiv.php?art=9426
14)
VONDRA, A. a kol. Islám a jeho svět. Brno: Moravské zemské muzeum, 1995. 119 s. ISBN 80-7028-075-1
15)
BARŠOVÁ, A. BARŠA, P. Přistěhovalectví a liberální stát: imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a ČR. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Mezinárodní politologický ústav, 2005. 208 s. 80-210-3875-6
16)
Migrace a integrace. Fakta o Německu [online]. 2013 [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://www.tatsachen-ueber-deutschland.de/cz/spoleenost/main-content-08/migrace-a-integrace.html
17)
Integrace imigrantů do vzdělávacího systému. Sdružení občanů zabývajících se emigranty [online]. 2008 [cit. 2013-11-09]. Dostupné z: http://www.soze.cz/wp/wp-content/storage/clanek-integrace_imigrantu_do_vzdelavaciho_systemu.pdf
18)
DEUTSCHMANN, H. Turecké školy v Německu: Erdoganova pokradmá pěšinka do Evropy. <i>Blog.respekt.cz</i>: <i>Svět kolem nás</i> [online]. 2010, č. 4, s. 1 [cit. 2013-11-09]. ISSN 1801-1446. Dostupné z:http://deutschmann.blog.respekt.ihned.cz/c1-45947890-turecke-skoly-v-nemecku-erdoganova-pokradma-pesinka-do-evropy
19)
Smale, A. Germans offer children a moderate form of islam. International New York Times. [cit. 2014-01-07 ]. Dostupné z http://infozdroje.czu.cz/docview/1474446318?accountid=26997
20)
NEUMANN-ADRIAN, E. NEUMANN-ADRIAN, M. Turecko. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2010. 128 s. ISBN 978-80-7236-710-8
21) , 22)
SAVAŞKAN, P. Turecká kuchyně. In: Tureckakuchyne.cz [online]. 28.1.2010 [cit. 2013-11-09]. Dostupné z: http://www.tureckakuchyne.cz/products/trochu-povidani-na-zacatek-28-01-2010-/
23)
Turci. In: DOSTÁLOVÁ, Aneta. [online]. 2013 [cit. 2013-11-13]. Dostupné z: http://prezi.com/m4vmgigxllb6/turci/
integrace_turku_v_srn_-_ve_meste_berlin.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:36 autor: 127.0.0.1