obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


katalanci

Katalánci

Drážďanská Zuzana, Fajfrlíková Pavla, Zelinka Martin, Zvelebil Petr, Hladková Radka, Pekný Michal. Katalánci. Hospodářská a kulturní studia PEF ČZU v Praze, 2010. Dostupné z: http://www.hks.re/wiki/katalanci

ÚVOD

Minority můžeme nalézt téměř ve všech státech světa. Příčiny vzniku a trvání těchto menšin jsou různé, nejčastěji je nutné se poohlédnout do historie. Nicméně jak se cítí lidé v menšinách a jak vnímají vlastní identitu? Pokusili jsme se zodpovědět tuto otázku ve vztahu k námi vybrané minoritě - Kataláncům.

V práci se můžete dozvědět základní údaje o Katalánsku, které jsou nutné pro pochopení dané problematiky. Katalánci se opravdu ve všech směrech vymezují proti Španělsku. Můžeme to cítit z historie, kultury i chování samotných příslušníků této menšiny.

Zhruba 11 milionů Katalánců, kteří mluví katalánsky a mají své vlastní tradice a zvyky, nemá vlastní stát. V našem výzkumu jsme se dotazovali mladých Katalánců, z jakého důvodu se cítí být Kataláncem. Rádi bychom dali odpověď na to, jak svou menšinu vnímají sami Katalánci, jak vnímají ty „druhé“ Katalánce a zejména pak jak vnímají sami sebe.

VÝZKUMNÁ OTÁZKA

Jak vidí „typického Katalánce“ sami představitelé dané minority? Nakolik se respondent domnívá, že spadá do oné představy?

Otázky

  1. Z jakého důvodu se respondent cítí být Kataláncem?
  2. Jak si představuje „ideálního“ představitele dané minority?
  3. Bude respondent vštěpovat svou katalánskou identitu i svým dětem?
  4. Jaké slaví svátky, jaké kulturní zvyklosti a tradice dodržuje?
  5. Vnímá regionální hranice Katalánska?

LITERÁRNÍ REŠERŠE

Literárních odkazů zabývajících se Katalánskem je mnoho. Většina z nich je však psána španělsky nebo jsou psanými průvodci po Španělsku, což není zcela vyhovující. Přesto je možné nalézt články v češtině zabývající se Katalánskem, ale jsou spíše politického rázu.

Následující se zdál být nejvhodnějšími vzhledem k výzkumné otázce.

„Katalánsko není Španělsko“ od Vladimíra Liščáka.

Tento článek se zaměřoval spíše na všeobecné informace o Katalánsku a zvláště pak na historii autonomie tohoto regionu. Velká část textu byla věnována důležitosti katalánské vlajce, jako symbolu nacionalismu, a písemným projevům roztroušených po Katalánsku (i v různých jazycích). V článku koresponduje svobodomyslnost obyvatel a smysl pro jedinečnost se snahou s osamostatněním. Tento smysl pro unikátnost je dále vyjádřen specifickým jazykem, katalánštinou, který ačkoliv podoben několika jazykům, dodává obyvatelům Katalánska „národní“ hrdost, která všem návštěvníkům Katalánska z billboardů hlásá: „Katalánsko není Španělsko.“

Na konci článku bylo postřehnutí autora, že za vlastní stát by se mohla považovat každá autonomní oblast Španělska, snad kromě Madridu.

METODOLOGIE

Naše práce se skládala z dvojího sběru informací. Data jsme získali jak studiem pramenů sekundárních, tak primárních. K sekundárnímu sběru dat lze přiřadit studium literatury, obsahující informace o Kataláncích, a dále informace z internetu na stránkách, věnujících se danému tématu. Pro primární sběr informací jsme použili internet, respektive e-mail, přes který jsme komunikovali s vybranými respondenty.

Nejprve bylo potřeba nastudovat danou problematiku teoreticky. Tedy historii, tradice a zvyky oblasti Katalánska. Zde jsme čerpali zejména z internetu, jelikož je velmi složité sehnat literaturu, která se zabývá pouze Katalánskem.

Druhým krokem bylo sestavit základní otázky, které budeme klást respondentům. Těmi byli Katalánci, které jsme znali již před výzkumem a byli velmi ochotní nám poskytnout informace, o které jsme je požádali. U první respondentky - Dolores - probíhal polostandardizovaný dotazník přes e-mail. Bylo jí položeno našich 5 základních otázek, na které odpověděla, a dodatečně jí byly položeny ještě doplňující dotazy. Další skupinou byla skupina respondentů, kteří se navzájem znali. Měli jsme štěstí, že námi kontaktovaná osoba byla velmi vstřícná a dotazník přeposlala svým přátelům a zprostředkovala nám tudíž větší zkoumanou skupinu. Byl jim zaslán na e-mail seznam 5 základních otázek, na které nám poslali odpověď, o které se sami domnívali, že je dostačující.

Je nutné podotknout, že naši respondenti se pohybují kolem věkové hranice 20 let a všichni studují na vysoké škole. Toto je pouze jeden vzorek populace a je třeba to brát v potaz. Domníváme se, že kdybychom vybrali jinou sociální skupinu, například důchodce, budou odpovědi jiné.
Co se týče sběru dat, je celkem bizarní, že jsme měli menší problém s kontaktováním zástupců dané minority a získáváním informací z primárních zdrojů, než s literaturou, která by se věnovala našemu výzkumnému tématu.

VLASTNÍ PRÁCE

Katalánsko

Katalánsko (katalánsky Catalunya, španělsky Cataluña) je jedním ze 17 autonomních společenství a zároveň historické území na severovýchodě Španělska při pobřeží Středozemního moře.1) Název Katalánsko se začal používat v 11. století a původně znamenal „ Země hradů“ (tierra de castillos). Obyvatelé této oblasti jsou největší etnickou minoritou bez vlastního státu.

Geografie

mapa
Katalánsko zaujímá území veliké zhruba jako Belgie. Na severu hraničí s Francií a Andorrou, na západě s autonomním společenstvím Aragonií, na jihu s autonomním společenstvím Valencií, na východě pak sousedí se Středozemním mořem. Na hranicích s Francií se rozkládá pohoří Pyreneje, od kterého na jih odbočuje pohoří Cordillera Costero - Catalana, kopírující v nevelké vzdálenosti od Středozemního moře tvar zdejších pobřežních oblastí Costa Dorada a Costa Brava. Na západě Katalánska, na jihu provincie Lérida, se nachází nížina, po jejímž jižním okraji protéká nejdůležitější řeka regionu a jedna z významných řek Španělska - Ebro.
Metropolí Katalánska, které ve středověku tvořilo součást Aragonského království, je velkoměsto Barcelona, v jejíž aglomeraci žije více než 3 miliony obyvatel a je po Madridu 2. největším městem ve Španělsku. Celé Katalánsko je pak se 7 210 000 obyvateli druhým nejlidnatějším společenstvím Španělska.
2)
Od roku 1833 se Katalánsko člení na 4 provincie: Barcelona, Girona (kastilsky Gerona), Lleida (Lérida) a Tarragona. Menšími správními celky je 41 okresů /comarek/ a 946 obcí (municipios).

Historie

Prvními obyvateli, kteří položili základy katalánské identity, byli staří Řekové. Zříceniny Ampurie dokládají, že se zde usadili v 6. století př. n. l. Po nich přišli Kartaginci s Římany a stabilita jejich osídlení našla svůj výraz v ustavení Tarragony hlavním městem. Po arabské invazi požádali Katalánci o pomoc Karla Velikého, který po osvobození založil Marku hispánskou. Ve středověku tvořilo součást Aragonského království. Katalánsko se stalo velkou námořní a obchodní mocností a jeho území se rozšířilo na Baleáry, Sicílii a jih Francie. Od 15. století je součástí Španělského království. Ještě v roce 1932 usilovalo o samostatnost, ale vyhlášená republika byla zrušena o sedm let později. Poté nastala ve Španělsku diktatura generála Francisca Franca, který nechtěl o autonomii jednotlivých oblastí ani slyšet.

Po pádu diktatury se Španělsko mění v demokratický stát. Důležité role při této změně hrály nacionalismus a separatismus. Z obavy, že by separatismus vedl k nestabilitě a k další diktatuře, vznikl kompromis napříč umírněnými politickými stranami, které se účastnily vzniku španělské ústavy v roce 1978. Cílem bylo uspokojit separatistická hnutí a tak odzbrojit extremisty. Španělsko bylo přeměněno ve vysoce decentralizovaný stát, což ostře kontrastuje s předchozím frankistickým režimem, stejně jako ve většině centralizovanou strukturou západoevropských států. Jednotlivé autonomní oblasti byly vymezeny většinou na základě historických nebo národnostních hledisek. Katalánsko dostává autonomní statut 18. prosince 1979 a tento statut byl ještě potvrzen 9. srpna 2006.

Autonomní oblasti ve Španělsku, tedy i Katalánsko, mají rozsáhlou autonomii s širokými legislativními a výkonnými kompetencemi, vlastní parlament a vládu, což odpovídá poměrům ve federaci. Každé autonomní společenství používá také vlastní symboly, jakými jsou znak a vlajka, v některých případech také regionální hymna.

Rozsah pravomocí se u každého autonomního společenství poněkud liší a je stanoven v „autonomním statutu“ příslušného společenství, což je v podstatě jakási regionální ústava. Ve skutečnosti je tu určitý rozdíl mezi „historickými“ autonomními společenstvími, jakými jsou právě Katalánsko, Baskicko, Galicie, Andalusie a ostatními. „Historická“ společenství získala více pravomocí, včetně možnosti regionálních předsedů vlád určovat termíny regionálních voleb. Ostatní společenství mají v těchto ohledech mnohem omezenější kompetence. Katalánsko se řadí k historickým autonomním oblastem. Po Navaře a oblasti Baskicka má největší úroveň samosprávy ve Španělsku. Katalánsko má svou vlajku, znak a hymnu. Má také vlastní regionální vládu tzv. Generalitat de Catalunya. Ve španělském parlamentu mají Katalánci 47 křesel z 350 v Kongresu a 23 z 264 v Senátu. Regionální parlament Katalánska má 135 míst. Region sdílí jurisdikci se španělskou vládou. Jediná výjimka je takzvaný “civilní zákon”. Toto právo je poskytováno jen uvnitř Katalánska. O katalánské občanské právo se stará ombudsman. Zajímavostí a zároveň příkladem vysokého stupně autonomie Katalánska je vlastní policejní sbor, Mossos d'Esquadra (doslovně ' mladíci skupiny“).3)

Kultura

Katalánci se mohou pyšnit bohatou kulturní tradicí a rádi demonstrují její nezávislost na Španělsku. Počátky katalánské literatury sahají do 12. století. Z Katalánska pocházejí světoznámí malíři (Salvador Dalí a Joan Miró), architekti (Lluís Domènech i Montanera, Antoni Gaudí).4) Katalánský národ je velmi hrdý na svou zemi, jazyk a vlastní kulturu. Nepovažují se za Španěly, ale za Katalánce, vždyť podle nich samotných jsou „civilizovanější“ a „světovější“. To dokládá, že netančí temperamentní flamengo, ale sardanu (čistě katalánský klidný lidový kolový tanec, který se tančí v libovolně velkých kruzích, kde se muži a ženy drží za ruce, a je doprovázený 11 členným hudebním souborem), více než býčí zápasy milují fotbal (nejvíce samozřejmě klub FC Barcelona) a tenis. Existují také klišé, že Katalánci více pracují a jsou střízlivější a obchodně nadanější. Katalánsko se neustále snaží získat větší nezávislost na Španělku, která je již velmi významná, ale plná nezávislost je vysněným snem. Katalánci si stále udržují hluboké povědomí o své historické rivalitě s Kastilií.

Katalánské svátky

Kromě celonárodních státních svátků se v Katalánsku slaví také autonomní a oblastní svátky, které jsou typické vyvěšováním katalánské vlajky a katalánských symbolů do oken či balkónů a tancováním sardany. * 23. duben – svátek Sv. Jiří (Diada de Sant Jordi), patrona Katalánska. Je to také svátek zamilovaných, kteří si navzájem dávají růže nebo knihy (ten den jsou levnější). * 24. červen – svátek Sv. Jana (Sant Joan). Oslava letního slunovratu, kdy se po celou noc pálí hranice ze dřeva nebo loutky z papíru, a to vše za doprovodu hudby, tance a ohňostroje. * 11. září – Národní den Katalánska (Diada Nacional de Catalunya). Svátek připomíná dobytí Barcelony během války o španělský trůn v r. 1714 a poté následnou ztrátu svrchovanosti. V r. 1980 katalánská vláda zavedla tento svátek jako symbol znovuzískání národní identity – po celém Katalánsku se konají slavnosti pod záštitou místní vlády. * 24. září – svátek Panny Marie Milostivé (La Mercè), patronky Barcelony. Během celého týdne se konají slavnosti, stavějí se věže z lidských těl (castells), tancuje se sardana, jedí se katalánská jídla a pijí se cavas (šumivá vína). Svátek vrcholí ohňostrojem na kopci Montjuïc.5)

obrázky obrázky obrázky obrázky

Katalánské jídlo a pití

Katalánská kuchyně je velmi chutná a oblíbená u turistů. Po celém Katalánsku jsou slavné calçots [kalsots] – mladé jemné cibulky, které se pečou především během svátků, nebo torrada – velký chleba potřený olivovým olejem se stroužkem česneku a plátky rajčat. V provincii Lleida je místním oblíbeným pokrmem dušené jídlo z brambor, zeleniny, žebírek a špeku – cassolada [kassolada]. Velmi oblíbené jsou u Katalánců různé druhy uzenin a omáčky. Ze sladkého je známý crema catalana [krema katalana], zákusek s křupavou teplou karamelovou polevou. Můžete si ho zakoupit v běžných obchodech. Po celé zemi, stejně jako v Katalánsku, jsou populární vína, která nejsou tak slavná jako ta francouzská, ale přesto jsou velmi dobrá. Slavné je také místní šumivé víno cavas.6)

Katalánština

Katalánština

Katalánštinu řadíme mezi románské jazyky. Používá se zejména v Katalánsku, kde je úředním jazykem, na Baleárských ostrovech (Mallorca, Menorca, Ibiza, Formentera), ve Valencii, v části Aragonu ve Španělsku, pak také v Andoře, kde je jediným oficiálním jazykem, a v menší míře rovněž v některých regionech Francie (Catalunya del Nord) a na Sardinii (Alghero - L'Alguer). Ve Valencii je katalánština často pojmenovávána jako valencijština (valencià). Za vlády Franka byla přísně zakázána, ale od roku 1978 se stala oficiálním jazykem autonomie. Dnes jsou otevírací doby obchodů či úřadů, úřední vyhlášky, zeměpisné údaje nebo místní označení většinou napsány právě v katalánštině. Na prvním stupni základních škol v Katalánsku se vyučuje pouze katalánsky, nikoliv španělsky. Odhady počtu mluvčích se pohybují od 7 do 11 miliónů. Jazykem nejbližším katalánštině je okcitánština, která je také úředním jazykem v Katalánsku, pak italština a portugalština (se kterými má společných 85 % slovní zásoby) a španělština (společných 75 % slovní zásoby).

Lektorát katalánštiny v Praze

Univerzita Karlova (Ústav románských studií FF UK) nabízí českým studentům možnost zdarma studovat katalánštinu.Tento lektorát vznikl na základě podepsané dohody mezi vládou Andorrského knížectví a UK o vzájemné spolupráci a podpoře lektorátů katalánského jazyka. Lektorát je financován vládou Andorrského knížectví. Samotná myšlenka vyučovat katalánštinu vznikla již v roce 1991, uskutečněna byla v roce 1993. Na akademické půdě UK probíhají kurzy katalánštiny 1, 2/3, konverzace (vše vyučováno rodilými mluvčími) a studium katalánské literatury (český lektor). Kromě kurzů nabízí i kulturní program - koncerty, vzdělávací pobyty (campusy)…

Výzkum

Ve výzkumné části jsme naše otázky položili samotným Kataláncům. Katalánce Dolores a skupině mladých katalánských studentů. Cílem bylo získat co nejvíce informací, abychom mohli utvořit obraz „ideálního Katalánce“.

Katalánci sami o sobě

Dolores

Naší respondentkou se stala mladá Katalánka Dolores, která pochází z malé vesnice na severovýchodě Katalánska. Momentálně dělá doktorát na univerzitě - Universitat de Girona, v oboru mořská biologie. Dolores byla velmi otevřená a prozradila nám, co si o Kataláncích doopravdy myslí.

Jak si představuje "ideálního" představitele dané minority?

Co se týče obrazu typického Katalánce, není příliš přívětivý. Podle Dolores není příliš sympatický, ale vždy se snaží být k ostatním milý a přívětivý. V podstatě se snaží být milý ve všech situacích a často neříká, co si doopravdy myslí, aby neurazil. Přesto, pokud někdo bude kritizovat Katalánce, může si být jist, že ho to určitě rozčílí. Je to spojeno se 40 lety útlaku ze strany Španělska, kdy bylo zakázáno například veřejně používat katalánštinu. Proto lze u Katalánců pozorovat určité rozladění, když Španěl přijede do Katalánska a mluví španělsky. Tento názor Dolores nesdílí, osobně s tím nemá problém, ale u hodně Katalánců lze tento jev pozorovat, jsou velmi hrdí na svůj jazyk (català), který je, jak víme, vedle španělštiny také oficiálním jazykem v Katalánsku.

Dále Dolores dodává, že existuje mnoho lidí, kteří by se chtěli odtrhnout od Španělka a vytvořit vlastní stát. Mezi 7 500 000 obyvateli Katalánska je ale také mnoho imigrantů, kteří chtějí nadále zůstat španělským regionem. Opravdoví Katalánci ale chtějí být nezávislí.

Co se týče stereotypu, Katalánci se umějí smát sami sobě. Existuje mnoho vtipů. Například často se jim říká „Poláci“ – los polacos, protože se katalánština podobá polštině, nicméně je to myšleno spíše v negativním smyslu. Spíše ho říkají ve Španělsku. Ale existuje televizní pořad, který se nazývá Polsko, kde si Katalánci utahují sami ze sebe, ze své politiky a tak podobně. Dále jsou Katalánci velmi pracovití, říkají, že jsou motorem španělské ekonomiky. Neradi utrácejí a spíše přemýšlejí ekonomicky a investují do vzdělání, bydlení… Na rozdíl od Španělů nechodí příliš přes týden ven, spíše zůstávají u sebe doma, což může být podle Dolores také jeden z důvodů, proč je Španělé nemají příliš v lásce. Nicméně zase o víkendu Katalánci vyrážejí na nějaké dobré jídlo a něco k pití. Jsou to opravdoví gurmáni.

Jaké slaví svátky, jaké kulturní zvyklosti a tradice dodržuje?

Nějaká typická jídla jsou - chleba s rajčaty (pa amb tomàquet) a jejich šampaňské (cava). Další typická jídla jsou katalánský krém (crema catala), fazole s klobásou (butifarra amb mongetes), cibulové koření, které se používá na barbecue (calçots), majonéza bez vajíček, ale s česnekem (allioli), vařená zelenina (escalivada) a polévka s masem (escudella).

Typickým tancem je Sardina, ale popravdě ji neumí mnoho Katalánců tancovat. Hudba je velice hezká, ale tanec samotný poněkud nudný. Mladí to nemají rádi. Naopak milují tzv. „lidský zámek“ (castellers), kdy se utvoří lidská věž.

Jsou velice hrdí na svůj folklór a tradice, aktivně slaví své svátky. Na vesnicích vyprovázejí figury známých osobností či reprezentující jejich krále, za doprovodu typických nástrojů (gralles i tambors) a pyrotechniky. Národní svátek slaví 11.9., kdy si připomínají porážku od španělského krále Filipa V. Bourbonského v roce 1714. Další významný den je 23.4. (diada de Sant Jordi). Je to den zamilovaných, kdy muži dávají ženám růže a ženy jim nabízejí knihu. V tyto dny se vztyčuje katalánská vlajka a mají příchuť volání po nezávislosti. Také se zpívá hymna els Segadors, kterou všichni přirozeně znají.

Z jakého důvodu se respondent cítí být Kataláncem? Bude respondent vštěpovat svou katalánskou identitu i svým dětem?

Respondentka se cítí být poloviční Katalánkou. Myslí tím, že opravdu sdílí katalánskou identitu se vším všudy, ale je více otevřená k cizincům a necítí zášť ke Španělům. Ráda by viděla Katalánsko jako nezávislou zemi, ale jak sama napsala, nebrání jí to ve spánku. Své děti samozřejmě podporovat v katalánské identitě bude, ale přála by si, aby byly tolerantní a nesdílely nálady svých prarodičů, kteří stále touží po pomstě za všechna příkoří, která jim byla učiněna.

Studenti z Granollers

Dalšími našimi respondenty se stali katalánští studenti žijící v malém městečku jménem Granollers, které se nachází asi 30 km od Barcelony. Navzájem se znají a díky jejich pomoci, kdy si mezi sebou přeposlali náš dotazník, jsme získali větší výzkumnou skupinu.

Elena Rizzo (žena, studentka medicíny, 18 let)

Na naši první otázku, proč se cítí být Katalánkou, odpověděla, že je to především proto, že se zde narodila, že její rodiče jsou Katalánci a že zde žije. Jak sama říká, pokud by se narodila v Japonsku japonským rodičům, cítila by se být Japonkou. Jako ideálního Katalánce vidí po vzhledové stránce osobu tmavovlasou, s tmavýma očima a opálenou pokožkou. Po stránce vlastností tuto osobu vidí jako komunikativní,otevřenou a přátelskou. Svátky, které v jejím životě hrají významnou roli, jsou Vánoce, Velikonoce, Tři králové a z typicky katalánských svátků uvádí Den Svatého Jiří /obdoba dne sv. Valentýna/. Co se týče vštěpování katalánské identity svým dětem, říká, že mu nic vštěpovat nebude. Nebude dělat nic navíc, aby upozornila na to, že její potomek je Kataláncem. Vše prý bude cítit sám. Na otázku hranic odpověděla, že je příliš nevnímá. Vůbec nevnímá hranici mezi katalánským územím a Španělskem /je to pro ni jeden stát/ a trochu vnímá hranici s Francií, protože to už je cizí země.

Gorgina Figueras (žena, studentka, 18 let)

Katalánkou se cítí být tělem i duší, a je na to patřičně hrdá. Tento pocit vyplývá z toho, že její celá široká rodina je pouze katalánská a nedovede si představit, že si v budoucnu vezme za manžela někoho jiného než Katalánce. Dále se taková cítí být, neboť dodržuje veškeré možné zvyky a tradice. Ačkoli se tato slečna cítí být silně oddanou Katalánkou, nemá žádnou představu o tom, jak by měl vypadat ideální představitel této komunity. Jen uvedla tmavé vlasy a tmavé oči. Co se týče svátků, slaví se u nich Vánoce a Velikonoce, Tři králové a opět klade velký důraz na Den sv. Jiří, Den sv. Jana a Národní den Katalánska. Je rozhodnutá svému dítěti vštěpovat identitu. Především tím, že budou dále v její rodině dodržovat všechny svátky a jak uvedla doslovně: „Mé dítě se rozhodně nebude stydět za svůj katalánský původ, naopak na něj bude hrdé a nikdy si domů nepřivede někoho jiného než Katalánce.„ Otázku hranic prý vůbec neřeší, což je poměrně překvapivé vzhledem k tomu, jaký klade důraz na svou identitu.

Genoveva Vilardell (žena, studentka, 19 let)

Katalánkou je podle svých slov z důvodu jejího původu, protože její rodiče jsou Katalánci a žije v této oblasti. Také proto, že poctivě dodržují svátky a tradice. Ideální představitel dle Genovevy má tmavé vlasy, tmavé oči, tmavou pokožku a je vysoký a statný. Ostatní vlastnosti, které by měl mít, jsou ochota pomáhat, komunikativnost, být za všech okolností milý a veselý a nedělat si z ničeho hlavu. Důležité svátky v jejím životě jsou Vánoce, Velikonoce, Tři králové. Sama zvlášť uvedla, že mimo tyto svátky slaví jen katalánské, a to Národní den Katalánska, Den sv. Jiří a Den sv. Jana. Uvedla i první Máj, který tráví se svým přítelem v Barceloně. Právě z oslav čistě katalánských svátků a významných dnů si její dítě uvědomí, kým je. Proto nebude třeba mu nic vštěpovat. Na otázku hranic odpověděla, že je sice vnímá, ví, kde jsou, ale v ničem ji neovlivňují.

Albert Rodella Aguila (muž, student, 22 let)

Jsem Katalánec, protože jsem se narodil katalánským rodičům, dodržuji katalánské svátky a zvyklosti. Dále se tak cítím být, protože zde žiji a rozhodně i v budoucnu žít hodlám. Jsem velmi hrdý na to, kým jsem. Typický představitel je vysoký, statný a silný muž s tmavýma očima a vlasy. Jeho kůže je opálená . Mimo vzhled je přátelský, nebojí se dát průchod svým emocím /negativním i pozitivním/, je hrdý na svůj původ, otevřený k ostatním lidem. Dá se říci, že vypadá jako já. Svátky, které jsou pro mě důležité a bez kterých si neumím představit rok, jsou: Vánoce, Velikonoce, Tři králové, oslava Silvestra a Nového roku, dny sv. Jiří a sv. Jana. Svému dítěti, ačkoli je zatím neplánuji, žádnou identitu vštěpovat nebudu. Ať se cítí tím, čím bude chtít, ale bych byl rád, aby dodržoval svátky a tradice. Vím, kde má katalánské území hranice, ale nijak můj život neovlivňují. Jediné, co jako sportovec vnímám z pohledu nějakých regionů, je, že pokud hrajeme s týmem z jiné oblasti Španělska, je zde větší rivalita, než když hrajeme s týmem z Katalánska.

Inés Moralenda /žena, (studentka medicíny, 19 let)

Katalánkou se cítím být, protože má matka je Katalánka. Nicméně nemám moc silné katalánské cítění, spíše se cítím být Španělka. Můj otec byl z Málagy a Katalánsko, i když má svou míru autonomie, je pořád součástí Španělska, tak není důvod nebýt Španělkou. Typický představitel má hnědé vlasy, hnědé oči a je úplně normální otevřenou osobou. U mě doma slavíme Vánoce, Velikonoce, Tři krále, narozeniny a dny svatého Jiří a Jana. Svému dítěti, doufám, nebudu nic vštěpovat, stejně jako mi nic neříká má matka. Samo dítě ucítí, čím chce být. A navíc, jak jsem uvedla, sama nemám příliš silnou katalánskou identitu. Hranice také příliš nevnímám. Mohu mluvit všude španělsky nebo katalánsky, proto nemám důvod je vnímat. Samozřejmě ale vím, kde jsou.

Shrnutí

Z došlých odpovědí lze velmi dobře usoudit, jak podle nich samotných má vypadat ideální Katalánec. Všichni uvádí tmavý jižanský vzhled /oči, vlasy, kůže/. Z vlastností, jaké by měl mít, se nejčastěji opakuje otevřenost k druhým, komunikativnost a že se vesměs jedná o normální osobu bez speciálních vlastností. Rovněž je jasně viditelné, které svátky by měl ideální představitel slavit. Mimo běžné křesťanské svátky (Vánoce, Velikonoce, Tři králové) se především jedná o dny svatých, které hrají pro Katalánce důležitou roli. Je to především Den svatého Jiří a Den svatého Jana. Rovněž z výzkumu vyplývá, že hlavními důvody toho, proč se daná osoba cítí být tím, čím je /v našem případě Katalánec nebo Katalánka/, je původ rodičů a to, kde žijí.

Katalánští studenti příliš neřeší, kde je katalánské území a regionální hranice. Na druhou stranu si všichni uvědomují, kde se tato hranice nachází, proto si myslíme, že nějaké povědomí a vnímání toho, že tohle jsme MY a tohle už ONI mají. Z otázky ohledně vštěpování identity svému dítěti vyplývá, že většinou nechají dítěti možnost samostatně se rozhodnout pro to, čím chce být. To může mít v budoucnu za následek lehký úpadek vyhraněné katalánské identity a radikálních názorů ohledně autonomie. Nicméně všichni uvedli, že budou v rodině slavit svátky ryze katalánské, takže nějaké ovlivnění toho, zda se dítě bude či nebude cítit Kataláncem, zde určitě bude.

ZÁVĚR

Podle odpovědí našich respondentů lze usuzovat několik závěrů. Je poněkud zarážející, že všichni odpovídali v podstatě stejně. Těžko říci, zda z toho lze usuzovat, že všichni Katalánci vnímají svou identitu stejně. Nicméně jeden jednotící prvek tu je a tím je stáří našich respondentů. Všichni jsou studenti a jsou staří kolem dvaceti let. Dokázali jsme vyzpovídat tedy pouze jeden vzorek populace, a to mladé a vzdělané lidi. Nabízí se otázka, zda by výzkum nedopadl jinak, kdybychom vzali odpovědi z jiného sociálního vzorku, např. bychom se zeptali 40 letého dělníka na severu Katalánska. Byl by také natolik uvědomělým Kataláncem a tak tolerantním ve věcech regionální identity? Proto má náš výstup vypovídající hodnotu spíše do budoucna, kam by se mohl ubírat směr vnímání vlastní identity na severovýchodě Iberského poloostrova. Je nasnadě, že starší generace již nebude natolik tolerantní jako generace mladá, která nezažila takový španělský útlak. Jak napsala Dolores, ona sama nemá se Španěly problém, ale její rodiče a prarodiče jsou stále vůči bývalým uzurpátorům zahořklí.

Nicméně co z výpovědí mladých Katalánců vyplývá? Pokud jde o fyzický vzhled, tak zástupci této minority mají být spíše tmavého vzhledu s tmavými vlasy a očima. Ale tato charakteristika nemusí vycházet na sto procent. Například Dolores je majitelka plavých vlasů a pihovaté pokožky. Zevnějšek tohoto etnika lze připodobnit ke španělskému vzevření.

Nás ale více zajímá charakteristika chování nebo, dá se říci, kulturní vzorec, který má každé etnikum mírně až absolutně odlišný. Z výpovědí respondentů vychází, že Katalánci jsou přívětiví a přátelští. Hrdí na svou historii a vlastenci. Uvědomují si, že nejsou Španělé, že existuje určité vnímání MY a ONI. S tím jde ruka v ruce to, že jsou celkově spjati se svou katalánskou identitou. To, že jsou Katalánci, přičítají tomu, že se narodili a žijí na daném území, udržují katalánské svátky, které jsou prostě jejich a budou je udržovat nadále. Nemáme bohužel srovnání s emigranty, kteří žijí například v jižní Francii. Tam bychom se mohli setkat s jinými odpověďmi na otázku - „proč se cítíte být Kataláncem“, jelikož by chyběl hlavní argument, že je to místo, kde žijí.

Je zřejmé, že si i dnešní mladá generace Katalánců uvědomuje svou identitu a nehodlají se jí vzdát. Co se týče vštěpování této identity jejich vlastním dětem, nikdo nám neodpověděl, že svoje dítě bude vyloženě nutit ke „katalánství“. Dítě si má samo vybrat, zda se bude či nebude hlásit ke svému etniku, tradicím a zvykům. Nutno podotknout, že Katalánci slaví všechny španělské svátky a k tomu slaví své vlastní svátky.

Zdá se, že dnešní mladí Katalánci nejsou příliš radikální, což by mohlo do budoucna ovlivnit politické dění a například zmírnit volání po katalánské samostatnosti a vzniku samostatného katalánského státu.

ZDROJE

knižní zdroje

  • MAJEROVÁ, V., MAJER, E. Kvalitativní výzkum v sociologii venkova a zemědělství část I. Praha: Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze, 2006.

internetové zdroje

—-

Počet shlédnutí: 199

1) , 2) , 4)
Katalánsko, wikipedie [online], [cit. 2010-06-06] dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Katal%C3%A1nsko
3)
Autonomní společenství Španělska, wikipedie [online], [cit. 2010-06-06], dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org
5) , 6)
Katalánsko, turistický magazín Turismo [online], vydavatel MediaNest s.r.o. [cit. 2010-06-07], dostupné z WWW: http://www.turisimo.cz/spanelsko/mesta-a-mista/katalansko/
katalanci.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:30) (upraveno mimo DokuWiki)