obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


keltove_na_ostrove_man

Keltové na ostrově Man

Pavel Dobeš, Adéla Pstružinová, Kateřina Průchová, Andrea Hejdová. Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2013

Vlajka ostrova Man - bývá také nazývána Triskelion, což je výraz pro vlajku symbolizující 3 do sebe zapadající spirály. Na vlajce ostrova Man se Triskelion skládá ze tří ohnutých nohou, podobnou vlajku má i Sicílie.

V keltském umění se velmi často objevoval motiv triquertum, což jsou, stejně jako triskelion, tři otáčející se zahnutá ramena. Ostrov Man tedy již ve své vlajce ukazuje, jaký je původ jeho obyvatel.1) Triskelion se objevuje rovněž i na bankovkách tohoto ostrova.2)

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Flag_of_the_Isle_of_Man.svg

Úvod

Keltská kultura na ostrově Man se rozhodně nedostala do povědomí okolí tak jako například Keltové v Irsku, neznamená to ale, že by byla o to méně zajímavá, a proto se ji bude, dle výzkumné otázky, tato práce snažit přiblížit a poodhalit. Z historie je známo, že keltská kultura byla před staletími dominantní složkou ostrova, avšak dnes tomu tak není. Keltové a obyvatelé ostrova dokonale splynuli a těžko by se zde hledal rozdíl. Neliší se ani oblékáním, ani vizuální podobou. Neexistuje ani typické zaměstnání. Jedním z patrných bodů, kde se Maňané a Keltové rozcházejí, je jazyk. Keltové usilují, nutno podotknout, nenásilnou formou, o znovuzrození manštiny, kterou se dříve na ostrově mluvilo a byla i úředním jazykem. Obyvatelé ostrova tento počin vítají a je možné tvrdit, že vztahy mezi Kelty a obyvateli Manu, jak z pohledu Kelta na ostrovany, tak z pohledu ostrovana na Kelty, jsou více než dobré. Tato práce poodhalí tyto skutečnosti týkající se nejen jazyka, ale i další zajímavosti z historie Keltů na ostrově, bydlení, náboženství, jejich stravování a bujarých oslav, revoluce v oblékání nebo třeba keltské svátky. V praktické části jsou představeni zástupci 3. skupin (majoritní, minoritní a externí), včetně jejich pohledu na vztahy mezi obyvateli Manu a Kelty z ostrova Man.

Cíl práce

Cílem této práce je popsat etnickou minoritu Keltů na ostrově Man. Hlavní cíl spočívá v zodpovězení výzkumné otázky: Jak vypadá společenský život a dodržování tradic Keltů na ostrově Man?. Další z cílů je zodpovězení podotázek a vytvoření „univerzálního“ obrazu o minoritě Keltů na ostrově Man:

1. Jak Keltové jako minoritní skupina pohlíží na obyvatele ostrova Man?

2. Jaký je pohled obyvatel ostrova Man na Kelty, jako minoritní skupinu?

3. Jak pohlížejí Keltové z jiných částí Velké Británie na Kelty na ostrově Man?

Metodologie

Semestrální práce je rozdělena na dvě základní části, na teoretickou a praktickou. K vypracování teoretické části byla vybrána kvantitativní výzkumná metoda - studium literárních pramenů, internetových zdrojů a v neposlední řadě přečtení odborných článků.

Zvolená technika sběru dat byla velmi přínosná pro vypracování druhé, praktické části. Konkrétně se jednalo o polostrukturovaný rozhovor, který je typickou technikou sběru dat u kvalitativního výzkumu. Polostrukturovaný rozhovor je částečně řízený, je tedy něčím mezi strukturovaným a nestrukturovaným rozhovorem. Tento typ rozhovoru se vyznačuje tím, že je předem daný okruh témat, která by měla být v průběhu interview zmíněna, avšak pořadí témat a předem připravených otázek se může během rozhovoru libovolně měnit. 3). Tento typ rozhovoru jsme si vybrali kvůli jeho flexibilitě a volnosti v průběhu rozhovoru.

Rozhovor byl vytvořen s Alastairem Knealem, Keltem žijícím na ostrově Man. Alastaira jsme nalezli díky internetovým stránkám www.transceltic.com 4), kam jsme napsali e-mail, zda by nám někdo poskytl rozhovor na téma naší práce, odpověď přišla zhruba do dvou hodin. Alastair byl perfektním respondentem, na e-maily odpovídal v podstatě ihned, byl velmi milý a o keltské kultuře toho věděl mnoho. Polostrukturovaný rozhovor měl výhodu, že jsme měli předem připravené otázky, které jsme potřebovali pro vypracování práce zodpovědět. Alastair byl velmi hovorný a na žádnou z otázek neměl problém odpovědět. Pokoušeli jsme se vyhledat i jinde na internetu. Bezúspěšně jsme psali na www.couchsurfing.com 5), snažili jsme se vyhledat lidi i na Facebooku, bohužel ani tam se nikdo neozval. Alastair nám poskytl druhého respondenta, Johna, který v e-mailu zodpověděl několik otázek, které jsme mu poslali. John žije na ostrově Man, avšak nepovažuje se za Kelta, byl tedy zástupcem majoritní skupiny. K zodpovězení třetí výzkumné podotázky jsme kontaktovali skupinu, která si vybrala minoritu Keltů v Irsku. Tato skupina se zeptala jejich respondenta Charlese na jeho názor na Kelty na ostrově Man. Charles tedy poskytl externí úhel pohledu.

Pro upřesnění informací přikládáme přehlednou tabulku s bližšími informacemi o respondentech:

Tabulka s respondenty

Zdroj: Vlastní práce autora

Literární rešerše

O Keltech na ostrově Man, je možné se dozvědět především z internetových zdrojů, jelikož jejich historie zde je většinou zmiňována v rámci historie celé Velké Británie. V našich knihovnách je k sehnání převážně celá řada knih a publikací o Keltech na našem území už od raného věku nazývaných jinak Bójové.

O jejich společenském životě obecně napsal článek pro X Magazín pan Karel Vrána 6) Z článku vychází, že keltská společnost i přes to, že byla převážně zemědělská, se dělila na tak zvané stavy. Článek je průřezem keltského života a co je u něho výhodou, že se zde dozvíme i informace netypické, které nejsou ,,omílány„ dokola ve všech článcích o Keltech. Autor zde například zařazuje jazyk manštinu do goidelské větve keltských jazyků. Dále zde popisuje strategii jejich boje i jejich zastrašující metody. Článek je psán velice poutavě a čtenáři prakticky nedovolí jej nedočíst do konce, což je jeho výhodou. Negativum tohoto článku ovšem spočívá v jeho obecnosti a zaměření se na Kelty jako na celek, o manských Keltech zde zmínka není.

Kolektiv autorů Lenková, Šiška, Zeman a Mackerle 7) ve své Velké knize otázek a záhad zmiňují Kelty jako náš prazáklad. Dalo by se říci, že autoři jsou Kelty téměř fascinování a stejně tak je popisují. Ovšem zajímají se o ně spíše z hlediska záhad, tajemství a mystična, které se kolem Keltů a jejich druidských kněží vznáší. Ačkoliv byl ostrov Man centrem keltských kněží, druidů, autorský kolektiv ho zde, lze tvrdit, opomněl zmínit.

Další informace o Keltech z tohoto ostrova je možné čerpat z několika anglicky psaných článků, které se objevili v periodikách po celém světě. Mezi některá periodika, kde lze najít informace na toto téma, patří Edmonton Journal 8) , British Heritage 9) a Hawkes Bay Today 10).Autoři se v článcích věnovali kultuře a legendám a autor většinou dospěl ke zjištění že se kultura tohoto národa uchovala až do současnosti. Každý z těchto časopisů vychází v jiných oblastech světa, což svědčí o tom, že se jedná o zajímavé téma, které není lidem na světě lhostejné. Například byl napsán anonymní příspěvek do časopisu Hawkes Bay Today11), kde je možné zjistit základní informace o ostrově Man a jeho poloze, o keltské části obyvatelstva a o jazyku, jakým Keltové na ostrově mluví. Článek pojednává o historii ostrova a stručně přibližuje čtenáři politickou situaci na ostrově.

Teoretická část

Teoretická část práce se věnuje základním informacím o ostrově Man, jako je geografie, obchod, kultura, vztah ostrova a Spojeného království. Tyto informace je důležité znát pro lepší představu o tom, v jakém prostředí žijí Keltové na tomto území. Dále se zabývá historií Keltů, tím, jak postupně osidlovali území, ale na druhou stranu se zmiňuje i o utlačování keltské kultury v pozdější době, jako například keltského jazyka. Kapitola náboženství rozebírá, co Keltové uctívali a také např. jaké postavení ve společnosti měli tzv. „druidové“. Druhá polovina teoretické části popisuje hlavně kulturu Keltů. Popisuje jejich slavnosti a svátky, způsob oblékání, jejich jídelníček a nenasytnost, ale také způsob jakým bydlí a jakým vedou rodinný život.

Základní informace o ostrově Man

Ostrov Man leží mezi Velkou Británií a Irskem v Irském moři. Jeho rozloha je 572km² a jeho hlavním městem je Douglas. Má více než 80 000 obyvatel, z nichž skoro třetina žije v hlavním městě. Lidé se zde dožívají vysokého věku – průměrná délka života je 78,8 let. 12)

Poloha Ostrova Man

Zdroj: http://northamericanmanx.org/nama/nama_island.php

Ačkoli se jedná o britské závislé území, ostrov má vlastní správu a formálně není součástí Spojeného království. Ostrov není členem Evropské Unie ani Evropského hospodářského prostoru. Z toho plynou i omezení na volný pohyb osob, kapitálu a služeb (zboží je od omezení osvobozeno).Hlavou ostrova je britská královna, která je zastupována víceguvernérem, jehož post je víceméně reprezentativní. Spojené království zodpovídá hlavně za obranu ostrova a mezinárodní zastupování. Dvoukomorový parlament ostrova nazývaný Tynwald řeší domácí záležitosti. Je považován za jeden z nejstarších nepřetržitých parlamentů na světě – byl založen v roce 979. Shromáždění parlamentu, které se koná každý rok v červenci, je na ostrově národním dnem. Navzdory své poměrně malé velikosti má ostrov Man velmi různorodé scenérie. 13)

Obchod se uskutečňuje především se Spojeným královstvím. Klíčové sektory ekonomiky jsou bankovnictví, výroba a cestovní ruch. Podíl zemědělství na HDP se snížil, přesto je velmi důležitý rybolov, chov skotu a drůbeže a pěstování obilovin. Měnou je manská libra, která je lokální variantou zákonného platidla celého království. Ostrov vydává vlastní mince i bankovky. 14)

Úředním jazykem je angličtina, ale obyvatelé se snaží o oživení manštiny, která byla oficiálním jazykem do roku 1985 a dnes je kriticky ohrožená. Jedná se o indoevropský keltský jazyk vycházející ze staré irštiny. Existuje přibližně 600 mluvčích a je využíván například v místním parlamentu.15)

Kultura ostrova je ovlivněna keltskou menšinou a také Velkou Británií. Ostrov Man je pro Velkou Británii oblíbenou turistickou destinací a v minulosti došlo několikrát k masovým imigracím, což samozřejmě ovlivnilo život zdejších původních obyvatel. Ti se ale stále mají značný zájem zachovat své tradice pro další generace. 16)

Tradiční národní pokrm ostrova jsou brambory a sledě. Toto jídlo bylo vybráno díky tomu, že rybolov je jedním z klíčových sektorů zemědělství. Ryby celkově vždy tvořily hlavní součást jídelníčku, v posledních letech ale jejich podíl klesá. Jako novodobý národní pokrm jsou označovány všudypřítomné chips se sýrem a omáčkou. Je možné je zakoupit téměř v každém rychlém občerstvení. 17) .

Historické povědomí Keltů

Keltové mají velmi bohatou a zajímavou minulost. Jsou důležitou součástí historie britských ostrovů a v průběhu historie se objevilo několik zajímavých událostí, ve kterých Keltové sehráli důležitou roli.

Historická naleziště na ostrově Man vypovídají o tom, že první obyvatelé tohoto ostrova se objevili zhruba v době 6 500 lety před naším letopočtem. Osídlení ostrova Kelty proběhlo v době 1. století našeho letopočtu, kdy bylo keltské obyvatelstvo postupně vytlačováno Římany přes moře na území britských ostrovů. Keltové postupně osídlovali ostrovy a dostávali se na území Irska, Skotska a následně i na ostrov Man. Keltové se většinou živili rybolovem a lovem zvěře. Keltové byli zdatní řemeslníci a vyráběli si kvalitní nástroje a zbraně, tudíž lov pro ně nebyl žádný problém. Později začali Keltové obhospodařovat půdu a ze zemědělství se stal nezbytný zdroj obživy.18)

Postupem času začali Keltové krajinu kolem sebe kulturně obohacovat. Obyvatelé ostrova stavěli obytné domy a náboženské budovy. Keltové byli zdatní válečníci takže velké množství staveb bylo postaveno pro vojenské účely a stavěli se zejména pevnosti, které sloužili k obraně ostrova. Následoval postupný rozkvět keltské kultury a v 7. století na obyvatele působil irský vliv a v této době se rovněž utvářel keltský jazyk, který se irským vlivem obohacoval. Poté v 8. století začalo osídlování ostrova vikingskými kmeny a vliv keltského obyvatelstva začínal upadat a můžeme hovořit také o úpadku keltské kultury na ostrově. Dále v roce 1079 bylo vytvořeno norské království ostrova Man a ostrovů a následně byl ostrov připojen ke Skotsku a ve 14. století začíná britská nadvláda nad územím ostrova. Postupem času začala keltská kultura ustupovat do pozadí vlivem ostatních kultur a keltské jazyky byly potlačovány razantním nástupem angličtiny a ostatních světově používaných jazyků. Nicméně koncem 19. století došlo ke znovuobjevení kultury a jazyků Keltů. Lidé po celém světě objevují svůj keltský původ a vyučují se keltské jazyky a znovuobjevuje se celá kultura a dokonce se oživují i některé keltské zvyky. 19)

Náboženství Keltů

Informace o keltských náboženstvích se velice těžko hledají vzhledem k naprostému nedostatku původních pramenů a většina informací pochází ze zpráv starých Římanů. Dalšími prameny jsou archeologická naleziště, irské texty z 6. - 8.století a epické báje. Důvodem velkého nedostatku pramenů je rituální zákaz psaní, který se týkal zejména druidů. Nejdříve byly jako náboženství Keltů označovány polyteistické kulty, které byly v pozdější době nahrazeny křesťanstvím a postupem času tyto kulty zanikly na začátku středověku úplně. Keltové obecně po celé Evropě uctívali přírodní síly, rostliny, zvířata a své bohy hledali v objektech, a místech, které se nacházely v přírodě. Některé rysy těchto kultů se dochovaly ve středověkých irských a velšských mýtech. Nicméně i přes uctívání kultů Keltové poměrně brzy přijali křesťanství za své hlavní náboženství a například první křesťanský kostel Keltové postavili okolo roku 200 našeho letopočtu. Mezi Kelty měli výsadní postavení takzvaní druidové, kteří plnili funkci učenců a kněží, kteří mohli vstupovat na posvátná místa a na keltských slavnostech měl druid vždy první slovo. Druidové též vykonávali oběti bohům a měli velký vliv na davy Keltů a byli to lidé, kteří mistrně zvládali léčitelské umění a měli velké znalosti v oblasti bylin a dalších léků. Podle některých zdrojů, jejichž autorství se přisuzuje Římanům, se na umění druida muselo studovat až 20 let.20)

Druid

Zdroj:http://keltoman.sweb.cz/druids.htm

Jak už bylo jednou v textu zmíněno, Keltové měli za posvátné některé přírodní síly a některá zvířata. Za posvátné Keltové považovali zejména kance, koně, býka a kohouta. Posvátnou rostlinou pro keltské obyvatelstvo bylo jmelí a uctívali se také například stromy a důležitým stromem byl dub. Keltové uctívali spoustu bohů a nejvyšším bohem byl keltský hromovládce a pán nebes Taranis. Tohoto boha staří Římané přirovnávali ke svému bohu Jupiteru. Dalšími významnými bohy byli například Lugh, Epona, Esus, Arawn, matka bohů Aine a Teutates, což byl bůh války zobrazovaný velmi často se zbraněmi, ke kterému se Keltové ve svých dobách velmi často modlili a spolu s Taranisem a Esusem tvoří nejvyšší keltskou božskou trojici. Tyto kulty byly v pozdějších dobách nahrazeny křesťanstvím, ale zmínky o božstvu a posvátných místech se dochovaly v lidových vyprávěních a mýtech.21)

Jazyk Keltů na ostrově Man

Téma, které nelze opomenout, je jazyk Keltů. Původní manský jazyk bohužel téměř vymizel, má jen něco málo přes 600 mluvčích. Přesto se objevují snahy o znovuoživení tohoto jazyka ze strany Keltů i ze strany ostatních obyvatel ostrova.

Keltové na ostrově Man mluví manštinou, která patří spolu s irskou gaelštinou a skotskou gaelštinou mezi keltské jazyky. Keltské jazyky se vyvinuly z protokeltštiny a jedná se o starší větev indoevropské skupiny jazyků. V dobách 1. tisíciletí před naším letopočtem tyto jazyky používala většina obyvatel západní Evropy a Turecka. Během historie nastal ústup těchto jazyků z důvodu vytlačování Keltů směrem na sever, až se keltskými jazyky mluvilo pouze na Britských ostrovech. Vytlačování Keltů způsobilo ústup keltské kultury z důvodu římské kolonizace a později, vlivem germánských nájezdů a stěhování národů, se čím dál tím zmenšoval význam této kultury a tudíž i došlo k mizení keltských jazyků. V dnešní době se těmito jazyky mluví nejvíce v Irsku, Walesu, Cornwallu a také ve Skotsku a tyto jazyky se označují jako ostrovní. Pevninská skupina keltských jazyků je zastoupena bretonštinou, kterou hovoří obyvatelé severozápadní části Francie, která se jmenuje Bretaň. 22)

Manština je jazyk který je z velké části podobný irštině a skotštině a všechny tyto jazyky jsou galské jazyky. Jedná se o jazyk, který se vyvinul ze staré irštiny a je to jazyk, který je vyučován na některých univerzitách. Manština je z velké části podobná východoulsturskému dialektu a některé podobnosti najdeme u dalších keltských jazyků. Manština se začala používat v době 7. století našeho letopočtu a postupně se začala vyvíjet přes vikingské nájezdy a vliv Anglie.23)

Keltské svátky

Slavení svátků je velmi důležitou částí keltské kultury. Důkazem toho je, že Kelti na ostrově Man dodnes dodržují některé tradice, které se vázaly k různým svátkům. Tyto svátky jsou výhradní záležitostí keltského obyvatelstva a ostatní obyvatelé se oslav většinou nezúčastní.

O keltských svátcích se dochovaly zmínky díky antickým autorům. Dalším dokladem jsou archeologické nálezy několika svatyní a různých artefaktů. Keltské svátky zachycuje kalendář z Coligny, kde je zaznamenán průběh celého roku společně s nejdůležitějšími svátky. U Keltů existovalo během roku osm nejvýznamnějších svátků, které se shodují se střídáním ročních dob. 24) Pro tuto práci byla vybrána jen hrstka těch nejdůležitějších, o kterých jsme diskutovali s naším respondentem.

Keltský Nový rok se nazýval Samain a slavil se 1. listopadu. V tento den se zapalovaly ohně a mizely hranice mezi světem živých a mrtvých, byl to den, kdy se věštilo a prováděla se různá kouzla.25) V dnešní době však Kelti tento svátek již nedodržují. Nový rok slaví jako ostatní obyvatelé ostrova Man, 31. prosince. 26)

Beltane byl protipólem Samainu. Slavil se 1. května a byl slavností života, lásky a radosti. Hlavním znakem tohoto období byly májky 27) a tento znak se udržel až do dnešní doby. Májky však nestaví pouze Kelti na ostrově Man, staví se například i v České republice.

Lughnasad, slavený 1. srpna je oslavou úrody. V tento den se pekl chléb či koláč upečený z prvního sklizeného zrna 28).

Keltský svátek, který se slaví jen na ostrově Man se jmenuje Yn Cruinnaght, tento rok bude 17. – 20. 7. Yn Chruinnaght je oslavou manské kultury a vztahem mezi ostrovem Man a ostatními keltskými zeměmi. 29)

Rodinný život

Rodina pro Kelty vždy znamenala velmi mnoho a dnes tomu není jinak, avšak postupem času se pohled na rodinu a výchovu dětí velmi změnil. Základní rodinnou jednotkou Keltů byl klan. Spojením více klanů vznikaly kmeny. Každý kmen měl vlastní sociální strukturu a zvyky, některé zdroje uvádějí, že klany měly i odlišné bohy.

Výchova dětí byla v keltské společnosti poněkud svérázná. Rodiče nevychovávali své děti, ale dali je do ,,pěstounské péče´´. Nevlastním otcem se většinou stal bratr vlastní matky dítěte.30). V dnešní době je zřejmé, že keltské rodiny takto nefungují. Výchova probíhá stejně jako u nás, tedy rodiče vychovávají své děti sami. 31)

Oblékání

Keltské oblečení bylo velmi výrazné a identické. Díky Keltům můžeme v dnešní době nosit například kalhoty, jejichž střih Kelti vymysleli. Oděvy Keltů se po světě příliš nelišily, ani ostrov Man není výjimkou. Pokud se něčím odlišovali, častěji spíše mezi jednotlivými rody, než oblastně, pak to byly spíše druhy ozdob a doplňků.

Keltské oblečení bylo v historii známé především svou pestrostí. Typickými vzory byly kostičky a pruhy. Nosili suknice. Jednalo se svrchní díl oděvu, který měl délku u žen až na zem a u mužů od kotníků po kolena. 32). Vyrobeny byly převážně z barevných látek a často je měli přepásané svými zdobnými kovovými opasky. Čím honosnější opasek, tím vyšší postavení Kelta. Platilo to i pro materiál, ze kterého byl vyroben, šlechta např. nosila zlaté. Později Keltové přišli v té době s naprosto revolučními kalhotami.

Keltské oblečení

Zdroj: http://blog.al.com/enjoy/2008/07/celtic_women_knew_how_to_wield.html, http://www.tainmarch.com/news/2012/05/14/making-celtic-clothing-march

V dnešní době se u současných Keltů na Manu nesetkáme s žádnými zvláštnostmi nebo odlišnostmi v odívání. Jsou v módě typickými představiteli moderní doby. 33)

Stravování

Promítlo se keltské hýření a hodokvas do způsobů dnešních manských Keltů? Nikoliv. Z historických obrazů jim zůstalo do dnešní doby pramálo, ale přesto i v dnešní době se můžeme setkat s pokrmy, které jsou pro Kelty typické nebo patří mezi oblíbená jídla.

Keltové byli pověstní svými velice častými hody. Hostiny pod širým nebem, kde se jedlo a pilo do noci, byly v podstatě na denním pořádku. Typickým hřebem takovéto hostiny bývali kanci a jeleni a dále jiná drobnější zvěř. Maso ze svých úlovků potom zapíjeli vínem, které také teklo proudem. Ze znalosti tohoto faktu se nemůže divit, že jim bylo vyčítáno obžerství. Nutno ovšem říci, že na jejich hodokvasy padlo veliké množství zvířat. Keltové si jich ovšem vážili a ctili je. 34)

Moderní Kelt - Maňan, už má ze svých předků jen máloco. Natolik splynul s původním obyvatelstvem, že přejídání se a bujará slavivost se mu z genů poněkud vytratila. Staré keltské recepty už zná jen zlomek obyvatel a většinou se nepřipravují. 35)

Bydlení

Pro dnešní obyvatele ostrova toho z historie obydlí Keltů na tomto území zbylo jen málo. Postupem času a z důvodu několika válečných konfliktů, které Keltové v historii vedli, se bohužel většina staveb a obydlí nedochovalo. Jak to tedy vypadalo v minulosti?

Kulturní vliv Keltů na obyvatelstvo ostrova se objevuje v době železné. Současně se začínají budovat rozsáhlé komplexy pevnostních staveb na vyvýšených místech. Funkce těchto staveb byla především obranná, zároveň však poskytovaly útočiště pro rolníky a zemědělce. Stavby měly většinou kruhový půdorys s ohledem na terénní možnosti dané lokality. Také se začínaly budovat malé pobřežní stavby, sloužící pro obranu ostrova před případnými útočníky. V 7. století našeho letopočtu se zde začal prosazovat silný vliv irské kultury a usazovali se zde i příslušníci irských kmenů. Toto období je označováno jako Gaelizace ostrova. V této době zažívá keltská kultura svůj největší vrchol. V současnosti lze na ostrově najít pozůstatky pradávné keltské civilizace. Keltové, kteří na Manu žijí teď, naprosto splynuli s okolním obyvatelstvem a žádné náznaky jak z venku, tak zevnitř jejich obydlí nenapovídají přítomnosti Kelta. 36)

Praktická část

Praktická část semestrální práce je zaměřena na výzkumnou otázku: Jak vypadá společenský život a dodržování tradic Keltů na ostrově Man? a dále na tři výzkumné podotázky: 1. Jak Keltové jako minoritní skupina pohlíží na obyvatele ostrova Man? 2. Jaký je pohled obyvatel ostrova Man na Kelty, jako minoritní skupinu? 3. Jak pohlížejí Keltové z jiných částí Velké Británie na Kelty na ostrově Man?

K vypracování praktické části bylo nutné vyhledat alespoň 3 respondenty. Jednoho jako zástupce minoritní skupiny, druhého zástupce majoritní skupiny a třetího pro externí úhel pohledu.

Pro přehlednost práce je zde znovu uvedena tabulka s respondenty:

Tabulka s respondenty

Zdroj: Vlastní práce autora

1. Jak Keltové jako minoritní skupina pohlíží na obyvatele ostrova Man?

Respondent: Alastair Kneale

Kelti mají většinou pozitivní postoj k obyvatelům ostrova Man, dle Alastaira není důvod, proč by tomu tak být nemělo. Kelti nijak výrazně nevybočují, v podstatě nerozeznáte Kelta od ostatních obyvatel. Některé keltské rodiny dodržují tradice a svátky, ale rozhodně ne všechny. Alastair se zmínil, že jediné, co by rád změnil je to, aby obyvatelé ostrova Man měli pozitivnější přístup k manštině, původnímu úřednímu jazyku ostrova. Zájem o tento jazyk upadá a to především ze strany společnosti, která se nepovažuje za Kelty. Alastair si také myslí, že lidé, kteří žijí na ostrově Man, by měli přijmout keltskou kulturu a zvyky, protože to patří k dané lokalitě, avšak samozřejmě přijímá fakt, že k tomu nemůže nikoho nutit, je to spíše jeho přání.

2. Jaký je pohled obyvatel ostrova Man na Kelty, jako minoritní skupinu?

Respondent: John

John, jako zástupce majoritní skupiny, pohlíží na Kelty velmi pozitivně. Libí se mu, že vynakládají úsilí o udržení své identity, jako je kultura, tradice, zvyky a jazyk. John nemluví manštinou, ale zmínil se, že by se ji rád naučil, protože to patří ke kultuře jeho domova – ostrova Man. Další pozitivum, které vidí John na Keltech žijících na ostrově Man je to, že svou kulturu nikomu násilím nenutí, ale snaží se příjemnou formou (festivaly apod.) informovat své okolí o své historii, zvycích atd.

3. Jak pohlížejí Keltové z jiných částí Velké Británie na Kelty na ostrově Man?

Respondent: Charles

Každá část Spojeného království Velké Británie (Anglie, Skotsko, Irsko, Wales, ale i ostrov Man) má své samostatné keltské společenství, kde se sdružují Kelti. Pořádají své slavnosti, festivaly a jiné kulturní události dle tradic spojených s jejich územím. Všechna tato společenství mezi sebou komunikují, scházejí se a navzájem si pomáhají. Charles je rád, že i na ostrově Man jsou Kelti, kteří se snaží udržet své tradice stejně tak, jako on v Irsku. Avšak svátky a tradice se v těchto dvou oblastech liší. Například keltský svátek Yn Cruinnaght se slaví jen na Manu. Dalším rozdílem je svátek Imbolc, průběh oslav probíhá stejně, avšak v Irsku se tento svátek nazývá Oimealg. Odlišnost lze nalézt i ve slavení svátku Samhain (původně Nový rok), kdy obyvatelé Manu zapalovali ohně, aby tím smazali hranice mezi světem mrtvých a živých, v Irsku naopak oheň zhasínali, což mělo symbolizovat usmrcení starého roku. Rozdíl ve slavení Samhainu však vymizel, protože dnes to není oslava Nového roku, nýbrž Halloweenu, který doprovází jiné tradice a zvyky, které jsou totožné pro obě oblasti. Ve výsledku je Charlesův názor na Kelty na ostrově Man velmi pozitivní.

Shrnutí praktické části - průnik podvýzkumných otázek

Keltové na ostrově Man žijí v harmonii s ostatními obyvateli tohoto ostrova. Nelze zde hovořit o diskriminaci či vzájemné nesnášenlivosti. Z odpovědí respondentů je zřejmé, že keltská kultura nijak výrazně nezasahuje do života ostatních obyvatel, v podstatě mezi majoritní a minoritní skupinou není viditelný rozdíl. Jediné, v čem se tyto dvě skupiny liší, je přístup k tradicím a manštině, kterou se snaží více užívat keltská společnost, ačkoliv zájem by měl být z obou stran stejný, protože se jednalo o úřední jazyk celého ostrova, nikoliv jen keltského obyvatelstva.

Závěr

Je možné říci, že společenský život Keltů na Manu je i přes evidentní splynutí s obyvateli ostrova stále živý. Svou kulturu představují nenásilnou a zábavnou formou, například ve formě festivalů. Zasazují se také o znovuobnovení manštiny, původního jazyka ostrova a Maňané tuto snahu vítají. Společně dokonce obnovili její výuku ve školách a manština je na vzestupu. Maňané, jakožto majoritní skupina jdou tedy Keltům naproti a jejich pohled na keltskou kulturu je velmi pozitivní, vnímají ji jako součást historie. Spousta obyvatel, přestože mají keltské kořeny, sama sebe jako Kelty nevnímá. Je to ale spíše tím, že se už od obyvatel ostrova neliší prakticky ničím. Tento fakt ale neznamená, že by nahlíželi na keltskou kulturu a způsob života negativně. Pokud má tato práce popsat Kelta žijícího na ostrově Man z pohledu vnitřního, vnějšího i nezávislého, pak lze tvrdit, že Kelt z Manu je spíše historickým výrazem. Nejsou zde příliš zjevné znaky odlišnosti od ostatních obyvatel ostrova, manští nejsou mezi Kelty jako celek žádnou výraznější skupinou, přesto mezi sebou komunikují. Sám manský Kelt se v dnešní době nevnímá, jako by byl jiný, zároveň ale na svůj původ nezapomíná a ve znovuobnovení manštiny vidí poučný návrat ke kořenům. Keltové nejsou ale omezeni jenom na ostrov Man. Velmi čile komunikují s Kelty po celé Velké Británii. Ze současné společenské situace se dá tvrdit, že Keltové a Maňané zde na ostrově jsou příkladem dokonalé harmonie mezi minoritní a majoritní skupinou. Závěrem je nutno říct, že podoba Keltů je tedy v současné době velmi rozdílná od historické podoby. V dnešní době jsou Keltové na ostrově Man naprosto k nerozeznání od ostatních obyvatel a mimo některých kulturních rozdílů neexistují další odlišnosti. Typickým znakem Keltů jsou oslavy svátků, mezi které patří svátek Yn Cruinnaght. Posledním rozdílem a typickým znakem, kterým lze rozeznat Kelta od ostatních obyvatel ostrova je větší snaha o obnovení manštiny.

Seznam literatury

Knižní publikace

LENKOVÁ Jitka, ŠIŠKA Vladimír, MACKERLE Ivan a ZEMAN Jan. Velká kniha otázek a záhad. Praha: Regia, 2002. ISBN 80-86367-26-6.

Internetové zdroje

37)

Tranceltic [online]. 2013 [cit. 2013-06-10]. Dostupné z: http://www.transceltic.com/ B CORPORATION.

Couchsurfing [online]. 1999, 2013 [cit. 2013-06-10]. Dostupné z: https://www.couchsurfing.org

VRÁNA, Karel. Keltové. In: X MAGAZÍN [online]. 2010 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http://aktax.pinknet.cz/xmag/xmagazin.php?id=9_keltove

Historicky.blog.cz. In: [online]. 2012 [cit. 2013-07-15]. Dostupné z: http://historicky.blog.cz/1010/vznik-a-vyvoj-keltu-v-evrope

Náboženství Keltů. In: Www.archeolog.cz [online]. 2009 [cit. 2013-07-15]. Dostupné z: http://www.archeolog.cz/encyklopedie/keltske-nabozenstvi/

Pohanství.net. Www.pohanství.net [online]. 2005 [cit. 2013-07-15]. Dostupné z: http://www.pohanstvi.net/inde.php?menu=keltovejazyk

Keltský archeopark. [online]. 2012 [cit. 2013-06-08]. Dostupné z: http://boii.cz/01-uvodni-stranka/index.php

Yn Chruinnacht: Feailley Ashoonagh Vannin - The Manx National Festival. [online]. 2010, 2013 [cit. 2013-06-08]. Dostupné z: http://www.ynchruinnaght.com/

Celtic Britain. In: ROSS, David. Britain Express [online]. 2011 [cit. 2013-06-07]. Dostupné z: http://www.britainexpress.com/History/Celtic_Britain.htm

Podoba keltské společnosti, její organizace a hierarchie. Keltové v Čechách a na Moravě [online]. 2011 [cit. 2013-06-10]. Dostupné z: http://www.kelti.cz/keltove.htm#kap3

Hospodářská a kulturní studia. In: HKS [online]. 2011, 10.9.2011 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki/doku.php?id=man

MOORCRAFT, Paul. The Celtic legend: Wales celebrates its culture and heritage this year, but who were the Celts really?. [online]. 1991, 2011-11-28 [cit. 2013-07-15]. Dostupné z: http://infozdroje.czu.cz/docview/251745862?accountid=26997

SOPRONYI, Judy P. The last of the Celts. British Heritage. 2005. Dostupné z: http://infozdroje.czu.cz/docview/217052486?accountid=26997

The home of Celts. [online]. 2007, 2011-10-25 [cit. 2013-07-15]. Dostupné z: http://infozdroje.czu.cz/docview/251745862?accountid=26997

Man - ostrov Man. Turistika: Pro větší zážitek z cesty i výletu [online]. 2007 [cit. 2013-07-15]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/man-ostrov-man

Historie Isle of Man. SALVESEN, Christian. Motorelax [online]. 12.12.2008 [cit. 2013-07-15]. Dostupné z: http://motorelax.cz/clanky-id-3-kat-3-pl-20693.htm

Isle of Man [online]. 2013 [cit. 2013-09-03]. Dostupné z: http://www.kamemigrovat.cz/destinace/isle-of-man-4.aspx

Ostrov Man [online]. 2013 [cit. 2013-09-03]. Dostupné z: http://www.topglobus.ru/ostrov-man-statistika-info-stat-zeme-zemepis-cestovani 


Počet shlédnutí: 6

1) , 37)
NEWTON, John. THE ARMORIAL BEARINGS OF THE ISLE OF MANN: THEIR ORIGIN, HISTORY, AND MEANING. The Manx Note Book [online]. 2000 [cit. 2013-08-25]. Dostupné z: http://www.isle-of-man.com/manxnotebook/manxnb/v05p001.htm
2)
SYMES, P.J.: Publishing and Researching World Paper Money [online]. 03.2003 [cit. 2013-08-25].
3)
WILDEMUTH, Barbara M. a ZHANG, Yan . Unstructured Interviews. WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, CT: Libraries Unlimited, 2009, 222 - 231. ISBN 9781591585039
4)
Tranceltic [online]. 2013 [cit. 2013-06-10]. Dostupné z: http://www.transceltic.com/
5)
B CORPORATION. Couchsurfing [online]. 1999, 2013 [cit. 2013-06-10]. Dostupné z: https://www.couchsurfing.org
6)
VRÁNA, Karel. KELTOVÉ. X Magazín [online]. 1998, č. 9 [cit. 2013-09-03]. Dostupné z: http://aktax.pinknet.cz/xmag/xmagazin.php?id=9_keltove
7)
LENKOVÁ, Jitka, ŠIŠKA, Vladimír, MACKERLE, Ivan a ZEMAN Jan. Velká kniha otázek a záhad. Praha: Regia, 2002. ISBN 80-86367-26-6.
8)
MOORCRAFT, Paul. The Celtic legend: Wales celebrates its culture and heritage this year, but who were the Celts really?. [online]. 1991, 2011-11-28 [cit. 2013-07-15]. Dostupné z: http://infozdroje.czu.cz/docview/251745862?accountid=26997
9)
SOPRONYI, Judy P. The last of the Celts. British Heritage. 2005. Dostupné z: http://infozdroje.czu.cz/docview/217052486?accountid=26997
10) , 11)
The home of Celts. [online]. 2007, 2011-10-25 [cit. 2013-07-15]. Dostupné z: http://infozdroje.czu.cz/docview/251745862?accountid=26997
12)
Man - ostrov Man. Turistika: Pro větší zážitek z cesty i výletu [online]. 2007 [cit. 2013-07-15]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/man-ostrov-man
13)
Isle of Man [online]. 2013 [cit. 2013-09-03]. Dostupné z: http://www.kamemigrovat.cz/destinace/isle-of-man-4.aspx
14)
Ostrov Man [online]. 2013 [cit. 2013-09-03]. Dostupné z: http://www.topglobus.ru/ostrov-man-statistika-info-stat-zeme-zemepis-cestovani
15)
Hospodářská a kulturní studia. In: HKS [online]. 2011, 10.9.2011 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki/doku.php?id=man
16)
Hospodářská a kulturní studia. In: HKS [online]. 2011, 10.9.2011 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki/doku.php?id=man
17)
Historie Isle of Man. SALVESEN, Christian. Motorelax [online]. 12.12.2008 [cit. 2013-07-15]. Dostupné z: http://motorelax.cz/clanky-id-3-kat-3-pl-20693.htm
18) , 19)
Historicky.blog.cz. In: [online]. 2012 [cit. 2013-07-15]. Dostupné z: http://historicky.blog.cz/1010/vznik-a-vyvoj-keltu-v-evrope
20) , 22) , 23)
Pohanství.net. Www.pohanství.net [online]. 2005 [cit. 2013-07-15]. Dostupné z: http://www.pohanstvi.net/inde.php?menu=keltovejazyk
21)
Náboženství Keltů. In: Www.archeolog.cz [online]. 2009 [cit. 2013-07-15]. Dostupné z: http://www.archeolog.cz/encyklopedie/keltske-nabozenstvi/
24) , 25) , 27) , 28)
Keltský archeopark. [online]. 2012 [cit. 2013-06-08]. Dostupné z: http://boii.cz/01-uvodni-stranka/index.php
26) , 31) , 33) , 34) , 35)
Alastair Kneale
29)
Yn Chruinnacht: Feailley Ashoonagh Vannin - The Manx National Festival. [online]. 2010, 2013 [cit. 2013-06-08]. Dostupné z: http://www.ynchruinnaght.com/
30)
Celtic Britain. In: ROSS, David. Britain Express [online]. 2011 [cit. 2013-06-07]. Dostupné z: http://www.britainexpress.com/History/Celtic_Britain.htm
32)
Suknice. In: Stany na klíček [online]. 2013 [cit. 2013-08-25]. Dostupné z: http://stany-na-klicek.freepage.cz/suknice/
36)
Hospodářská a kulturní studia. In: HKS [online]. 2011, 10.9.2011 [cit. 2013-06-05]. Dostupné z: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki/doku.php?id=man
keltove_na_ostrove_man.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:37 autor: 127.0.0.1