ANTROPOLOGIE MĚSTA Česká zemědělská univerzita v Praze Antropologie kultury, společnosti a osobnosti, cvičící doc. PhDr. Ing. Petr Kokaisl, Ph.D.

Zpracovala:

Simona Tunková

31. března 2016 v Praze

Obsah

1. ÚVOD

2. CÍL A METODIKA PRÁCE

2.1. Cíl práce

2.2. Metodika práce

3. CHARAKTERISTIKA ANTROPOLOGIE

3.1. Definice antropologie

4. ANTROPOLOGIE MĚSTA

4.1. Historie

4.2. Město

4.2.1. Funkce města

4.2.2. Typologie města

5.ZÁVĚR

6.ZDROJE

1. ÚVOD

Jako téma seminární práce si autorka vybrala zajímavou oblast antropologie a to antropologii města. Tohle téma nám může nabídnout přehled o antropologii města, neboli urbánní etnologii, kde se dozvíme mnoho informací o kultuře v prostředí samotného města. Oblastmi zkoumání a bádání budou například hmotné a duchovní kultury, mezi které můžeme zařadit například zdraví, vazby s bydlištěm a pracovištěm, vztahy mezi lidmi, migrace, ekonomika, život na sídlištích, chatařství a další.¹⁾

2. CÍL A METODIKA PRÁCE

2.1. Cíl práce

Cílem této práce bude seznámit čtenáře s vybraným tématem antropologie města a s pojmem město jako takovým. Samotný pojem antropologie nebude vynechán. Dále bude probrána historie antropologie města a neméně důležitou složkou práce budou představitelé této oblasti antropologie-antropologie města.

2.2. Metodika práce

Práce je založena na studiu tematicky zaměřené odborné literatury, popřípadě internetových zdrojích. Teoretická stránka práce bude vypracována na základě zkoumání těchto dokumentů a prostřednictvím komparace a syntézy sekundárních zdrojů.

3. CHARAKTERISTIKA ANTROPOLOGIE

V první řadě bude přiblížen pojem antropologie, jenž je nezbytnou součástí tématu antropologie města. Pojem antropologie pochází z řečtiny a je složen ze dvou slov a to ze slova anthropos=člověk a logos=slovo, myšlenka. Antropologie je především teoreticko-empirickou vědou o člověku, jeho kultuře. Konkrétněji se pak tato vědní disciplína zabývá stavem, proměnami a diferenciací subjektů člověka a kultury v čase a prostoru. Poznatky antropologie jsou použitelné i v jiných aplikačních vědách, jako je například psychologie, lékařství či kriminalistika, ale také ve sportu či v ekologii člověka. Mezi jedny z nejdůležitějších typů antropologie patří fyzická antropologie, kulturní a sociální antropologie a archeologická antropologie.

3.1. Definice antropologie

Antropologie je empirickou a také aplikační vědou, která popisuje stav, změny a aklimatizaci člověka a jeho kultury v daném čase a prostoru. Daná věda tyto změny nejen popisuje, ale také vysvětluje. ²⁾

4. ANTROPOLOGIE MĚSTA

Antropologie města, jinak také jako urbánní etnologie či etnologie města je studium kultury v městském prostředí. Antropologie města představuje nedílnou součást antropologie, související s přeměnami společnosti na základě urbanizace a industrializace. Jsou zde využívány antropologické metody a postupy a techniky, které slouží ke zkoumání současných stavů společností ve městech.

4.1. Historie

Urbánní antropologie byla rozvíjena od 40. let 20. století antropology. Co se počátků zájmu o městské prostředí týče, ty sahají až do 20. let 20. století a jsou spojeny s Chicagskou sociologickou školou. Od 60. let 20. století probíhala etnologická bádání, vznikaly zde první práce spojené s životem dělnické třídy v Praze, Brně, Ostravě či Bratislavě. Našimi prvními etnology, zpracovávající problematiku městské kultury jako takové byly Olga Skalníková, Karel Fojtík a Václav Frolec. ³⁾ . Olga Skalníková se zaměřovala již od počátku své odborné činnosti a tvorby na otázky způsobu života horníků, inspiracemi pro ni byly především oslavy hornictví v českých zemích (1949). Karla Fojtíka naopak inspirovala lidová hudba a architektura, zvyklosti, tradiční uznávané hodnoty lidu, obřady, slavnosti apod. Věnoval se také metodologii a teorii etnografického terénního výzkumu a otázkám definice etnografických fenoménů. ⁴⁾

4.2. Město

Město je jakýmsi fenoménem, který je spojován se vznikem společností, reprezentující civilizaci a kulturu. Města jsou pro nás v dnešní době přirozená, vnímáme je jako samozřejmost a přitom bychom bez nich v podstatě nefungovali. Roku 1800 existovalo na celém světě 905 miliónů lidí, ovšem zajímavé je to, že jenom 60 miliónů z celkového počtu obyvatel trávilo svůj život ve městech jako takových. ⁵⁾ Také proto je město významným a zajímavým objektem bádání pro etnologický a antropologický výzkum. Dlouhou dobu se město jako součást bádání antropologie nehodilo pro výzkum kultur a společností. Souvislost byla patrná zejména s orientací daného směru na venkovské kultury, jehož zájem spočíval v lidové kultuře jakožto kultuře rolnického lidu. ⁶⁾

4.2.1. Funkce města

Funkce města je velice rozmanitou a rozvětvující se složkou. Města plní funkci především obytnou, pro jejich obyvatele, dále potom jsou kupříkladu centry průmyslu. Není novinkou, že ke každému městu se váže jiný typ průmyslu, protože každé město je jinak uzpůsobené. Dále jsou města samozřejmě středisky kultury, cestovního ruchu, služeb, obchodu apod. Mezi speciální funkce měst můžeme zařadit například lázeňství nebo dokonce sportovní střediska a jiné aktivity. V České republice je typickým střediskem průmyslu Ostrava, lázeňskými městy jsou například Karlovy Vary nebo Mariánské lázně. Dalším městům můžeme říkat „náboženská“. Můžeme sem zařadit Mekku, Jeruzalém či Medínu. Mezi sídla mezinárodních organizací řadíme Haag, New York či Brusel. Mezi největší města České Republiky můžeme zařadit Prahu, Ostravu, Brno a Plzeň. Naopak nejmenšími městy jsou Přebuz, Loučná nad Klínovcem, Boží Dar a Rejštejn.

4.2.2. Typologie města

Rozčlenění měst je možno rozdělit na základě následujících hledisek, které nesou určité znaky a funkce, jenž charakterizují určitá města :

• Geografické – určuje se zde poloha osídlení

• Statistické – dle počtu obyvatel a osídlení

• Ekonomické – dle rozdělení práce

• Sociologické

• Historické

• Demografické

• Funkční

Jiří Musil tvrdí, že rozdělování měst má značný význam pro územní plánování, politiku patřící do pravomoci měst a obcí a to zejména z hlediska praktičnosti. Určitý druh města ovlivňuje celkový koloběh denního života občanů, politické postupy, povahu sociálních postojů a beze sporu také kulturní a životní úroveň města. Z toho je patrné, že je nutno vhodně roztřídit a klasifikovat města, aby byl vytvořen hladký průběh společenského výzkumu. Není proto překvapením, že Jiří Musil apeluje na funkční hledisko typologie města. ⁷⁾

V České Republice rozlišujeme:

• OBCE (obec s pověřeným obecním úřadem, obec s rozšířenou působností) – jsou tvořené jednou nebo několika vesnicemi s přilehlým územím.

• MĚSTO – jsou to významnější a větší obce, můžou se skládat z více původních měst a také může zahrnovat přilehlé a okolní vesnice, které nejsou samostatnými obcemi.

• STATUTÁRNÍ MĚSTO – je to město, kterému tento status přiznává zákon. Takové město může zřídit městské části či městské obvody a přenést na ně část svých kompetencí. V České republice je 25 statutárních měst. ⁸⁾

• KRAJSKÉ MĚSTO – takové město je dle zákona sídlem kraje. U nás existuje rozdělení na krajské město územní a samosprávné.

• HLAVNÍ MĚSTO – je zvláštním typem statutárního města. Je to status, jenž je určený u nás pouze Praze=má statut hlavního města.

5. ZÁVĚR

Snahou práce bylo ujasnit, co to znamená pojem antropologie města, urbánní etnologie či urbánní antropologie. Závěrem bude také shrnuto, co je to urbanizace. Je to podíl samotných lidí žijících ve městech na celkové populaci. Současná antropologie města reprezentuje řadu volně spjatých výzkumných orientací, škol a směrů. Své empirické výzkumy zaměřuje na sociokulturní procesy spjaté s migrací venkovského obyvatelstva do měst. Co se trendu týče, tak je takový, že bude žít více lidí ve městech než ve vesnicích. Ve vesnicích pak upadá samotná kultura, za kterou jejich obyvatelé jezdí do měst. I co se zaměstnání týče, tak za ním lidé dojíždějí I několik kilometrů, protože v jejich vesnici žádné vhodné není. Vesnice má ale ovšem i svá pro. Například levnější pozemky pro postavení domu. Antropologie města je vnímána jako zajímavá oblast antropologie, ve které se dá zkoumat spousta věcí, díky propojenosti lidí s kulturou a přeměnou v důsledku urbanizace a industrializace.

6. ZDROJE

• AEE Šedivý, antropologie, 2010 [online]. Dostupné z: http://www.aee-sedivy.cz/antropologie

• Ferencová, Michaela, Nosková Jana (eds.): Paměť města. Obraz města, veřejné komemorace a historické zlomy v 19. – 21. století. Brno: Etnologický ústav AV ČR, Statutární město Brno, Archiv města Brna, Ústav etnológie Slovenskej akadémie vied, 2009

• Lidé města, PhDr. Olga Skalníková, CSc. – jubilující (Praha, 11. května 1922), 2003 [online]. Dostupné z : http://lidemesta.cz/archiv/cisla/5-2003-10/phdr.-olga-skalnikova,-csc.-%E2%80%93-jubilujici-(praha,-11.-kvetna-1922).html**

• Musil, Jiří: Sociologie soudobého města. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1967

• Naše jména, [online]. Dostupné z : http://www.nasejmena.cz/nj/obec.php

• Wikipedie, Urbánní etnologie, 2014[online]. Poslední revize 10.10.2014. Dostupné z : https://cs.wikipedia.org/wiki/Urb%C3%A1nn%C3%AD_etnologie



---

Počet shlédnutí: 18