Tato práce se zabývá buddhismem a jeho porovnáním mezi Tibetem a jinými kulturami (konkrétně Česká republika a Thajsko). Daný jev je pozorován na rozdílném slavení svátků, spojených s tímto náboženským systémem. Práce stručně popíše nejznámější buddhistické svátky a upřesní, které z nich se slaví také v České republice. Za hlavní objekt zkoumání je vybrán svátek Saga Dawa/ Vesak, který oslavuje narození Buddhy. V práci jsou popsány jeho vnitřní a vnější projevy jak u buddhistů u nás, tak v zemích, pro které je buddhismus typický. Hlavním zdrojem informací jsou rozhovory s respondenty žijícími na území České republiky, které objasní způsob slavení tohoto svátku u nás. Dále z kvantitativních metod byl použit dotazník. Cílem je zjistit, jak ovlivňuje geografické prostředí nejen prožívání tohoto svátku, ale i celkový život buddhistů.

Stanovena byla tedy tato výzkumná otázka a s ní související podotázky:

Jak se slaví svátek Saga Dawa/Vesak v typicky buddhistických zemích a v České republice?

• Jaké jsou vnější projevy svátku Saga Dawa/Vesak v Tibetu, Thajsku a České republice?
• Jaké jsou vnitřní projevy tohoto svátku v Tibetu, Thajsku a České republice?
• Jaké další buddhistické svátky se v těchto zemích dodržují?

O svátku Saga Dawa, kterému se také říka Vesak pojednává kniha Jednota v rozmanitosti od Jana Honzíka¹⁾. Každoročně se v Pražském buddhistickém centru Lotus pořádá veřejná expozice relikvií Buddhy a devíti Arhatů, která zároveň tento svátek oslavuje. V rámci těchto oslav se také dodržují různé zvyky japonské kultury, která jsou ve vztahu s čchanovým / zenovým buddhismem (čajový obřad, hra na šakuhači, tušová malba, kaligrafie atd.) Mimo to se kniha věnuje historii a podstatě buddhismu, rozebírá buddhistická centra v České republice, popisuje rozhovory s odborníky na buddhismus, jako jsou Lama Ole Nydahl nebo mistryně Bon Shim a zmiňuje se i o buddhistickém umění.

Životem buddhistů v Brně, včetně popisu několika svátků, se zabývá výzkum - Buddhismus v Brně: Kvalitativní výzkum od Martina Langa a Petry Černé ²⁾. Hlavním tématem výzkumu jsou tamní buddhistická centra a skupiny. Celá práce shrnuje život buddhistů v tomto městě a také svátky a tradice, které zde dodržují. Zachycuje hierarchii skupin, jejich otevřenost, omezení, frekvenci a typ aktivit. Dále také financování a techniky, které používají při meditování. Skupiny bývají povětšinou menšího počtu a členství je založeno i na vzájemném přátelství. Jejich výzkum nezahrnuje vietnamskou komunitu žijící v Brně. Závěrem docházejí k ucelenému obrazu tamějších buddhistů. Většina z nich se stali buddhisty za účelem oproštění se od osobních problémů skrze meditaci.

Podrobnosti o slavení svátku Saga Dawa podává kniha Tibet customs od Liao Dongfan ³⁾ . V knize je napsáno, že tento svátek připadá na patnáctý den 4. měsíce tibetského kalendáře a koná se na úctu a připomenutí skutků Buddhy. Ve Lhase se oslavy konají hlavně v ulicích Namko, Barko a Lhinko, ve kterých jsou dlouhé průvody modlících se buddhistů. Na poctu se zapalují stovky až tisíce svíček. Součástí tohoto svátku je obdarovávání mnichů a konání dalších dobrých skutků, které by měly buddhistům zajistit prospěšný následný rok. Tyto vnitřní projevy jsou pro svátek Saga Dawa velmi typické.

Tato práce zahrnuje jak metody kvantitativní, tak metody kvalitativní, které jsou zde využívány ve větší míře. Odpovědi na výzkumné otázky jsou získávány především pomocí polostrukturovaných rozhovorů s respondenty. Výhodou kvalitativního sběru dat je, že se při daném výzkumu lze dostat více do hloubky. Nevýhodou ovšem je, najít s respondenty společný volný čas na uskutečnění rozhovoru, což se stalo v našem případě. Další nevýhodou je, že tato metoda obsáhne pouze malý počet respondentů.

První respondentkou se měla stát osmadvacetiletá slečna Kateřina Hamplová z Centra buddhismu Diamantové cesty - Gompa Praha. Kontakt byl zprostředkován od studentů z vyšších ročníků, kteří s ní měli velmi dobré zkušenosti. Díky jejím zkušenostem z předchozích rozhovorů, které poskytovala studentům, se dalo očekávat, že vše proběhne hladce. Velice těžké bylo najít shodný volný čas k uskutečnění této schůzky. Proto jsme se rozhodly zajít do samotného centra v Holešovicích, za účelem získání dalších respondentů. V centru byli bohužel pouze lidé, kteří toto místo navštěvují hlavně za účelem meditace, odpočinku a setkání s přáteli. Nejsou tedy buddhisty v pravém slova smyslu. Proto nám byl poskytnut kontakt na odborníka na religionistiku z daného centra. Náhodou jím byla slečna Hamplová, která při telefonátu měla veliký problém s tím, že jsme do centra osobně přišly. Do telefonu na nás byla velice nepříjemná, dalo by se říci až arogantní a nepřipadalo jí ani vhodné, abychom se zúčastnily otevřené přednášky s názvem Úvod do buddhismu, která byla dalším z důvodů naší návštěvy. I přesto, že všichni přítomní v centru vypadali nápomocně, bylo nám po tomto rozhovoru nepříjemné dále v centru zůstávat.

Hlavní respondentkou se stala mladá buddhistka MInh Chau Loungová (25 let), která pochází z vietnamské vesnice Ninh Binh. Od svých šesti let však žije společně se svou rodinou v České republice. Jejich rodina zde čítá přibližně 150 členů, což je podle jejich slov nepočetnější vietnamská rodina u nás. MInh byla velice ochotná a dokonce nás pozvala přímo k ní domů. Pracuje na plný úvazek v bance, a jako přivýdělek provází turisty po pražské Sapě, která je označována jako hlavní vietnamské obchodní centrum a tržnice. V Sapě se také nachází buddhistický chrám, ve kterém je dobrovolnicí její babička. MInh nám sdělila spoustu informací o jejím každodenním životě, hierarchii v její rodině, o vietnamských tradicích a také o jejím chápání buddhismu.Prostřednictvím MInh jsme rozeslali stručný dotazník jejím vietnamským kamarádům, který nám poskytl další odpovědi na naše otázky. Data získaná tímto dotazníkem se však nevyrovnají osobním rozhovorům.

Dalším respondentem se stal Adam Kubesa (26 let) z České republiky. V 21 letech konvertoval k buddhismu. Adam pracuje jako stevard, což mu umožňuje poznávat různé vzdálené kultury. Osobní setkání nebylo možné, protože se v době našeho výzkumu pohyboval v Tel Avivu. Komunikace přes sociální síť Facebook proběhla bez problémů a Adam nám ochotně poskytl veškeré informace o jeho způsobu slavení svátku Vesak. Za důležitou součást oslav považuje dodržování osmi pravidel bódhisattvi. Dále se jako většina ostatních snaží po dobu Vesaku dodržovat dobré skutky.

Počet buddhistů na světě se odhaduje na 500 milionů, z čehož pouze 7 milionů žije mimo asijský kontinent. Tento počet odpovídá 7-8 % celkové světové populace.

https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD_ve_sv%C4%9Bt%C4%9B#/media/File:Religion_distribution.png

Česká republika

V ČR se v roce 2011 přihlásilo k buddhismu 6100 osob. Většina z nich je vietnamského původu.

Thajsko

V Thajsku se počet buddhistů odhaduje na 63 milionů (94 %) z celkového počtu obyvatel 67 milionů.

Vietnam

Počet buddhistů ve Vietnamu se odhaduje na 8,5 miliónu, což je přibližně 9,3 % z celkového počtu obyvatel 90,5 milionů.

Tibet

V Tibetu žije 3,1 miliónu obyvatel. Většinový podíl buddhistů zde narušují muslimové, kterých zde žije pouze několik tisíc.

Buddhismus je duchovně filosofický systém, který vznikl na indickém subkontinentu a patří k nejstarším stále živým náboženstvím. Jeho počátky datujeme do 6. Století př.n.l. a za zakladatele se považuje Siddhártha Gautama, známější jako Buddha (osvícený). Buddhisté ho nazývají osvíceným učitelem.

Nejstarší buddhistickou školou je Théraváda, která je praktikována v Thajsku, Laosu, Kambodži, Barmě a na Srí Lance. Učení je shrnuto v Tipitakách neboli budhistických kanonických textech. Kánon thérevádské školy tvoří Pálijský zákon, zapsaný na Srí Lance okolo roku 30 př.n.l. po smrti Buddhy. V Thajsku je théravádový buddhismus státním náboženstvím. Zde a v dalších théravádových zemích se tomuto duchovnímu systému neříká buddhismus, ale Sásana- učení. ⁴⁾

Cílem buddhismu je osvobodit se od všech iluzorních jevů a vlastního JÁ. Protože věci v životě jsou pouze pomíjivé a jednou se jich budeme muset vzdát (až zemřeme), nemá cenu se na ně poutat. Tímto odpoutáním se osvobodíme od strastí a dosáhneme blaženosti neboli NIRVÁNY.

Cestu vedoucí k osvobození popisuje Buddha v Ušlechtilé osmidílné stezce. Při uskutečňování stezky se věřící nepohybuje z jednoho kroku na druhý, ale snaží se plnit více kroků najednou. První dva stupně se přeskakují a postupuje se od třetího na konec. Závěrem se věřící vrací k prvním dvěma stupňům, z důvodu toho, že jsou pro začátečníka velmi náročné. ⁵⁾

Osmidílná stezka

1. Pravé chápání: Pochopení a přijetí čtyř základních pravd (vznešená pravda o utrpení, vznešená pravda o vznikání utrpení, vznešená pravda o zaniknutí utrpení, vznešená pravda o stezce vedoucí k zaniknutí utrpení)
2. Pravý záměr: Záměrné pěstování dobra vůči všem živým bytostem, pěstování soucitu a sdílení radosti z úspěchu a štěstí jiných.
3. Pravá mluva: Zdržet se lhaní, pomlouvání, hrubé řeči, planého hovoru.
4. Pravé jednání: Nekrást, nezabíjet, nezraňovat živé bytosti. Neúčastnit se nesprávných sexuálních aktivit a nepožívat omamné látky.
5. Pravé živobytí: Nevydělávat si na živobytí činnostmi, které poškozují jiné osoby.
6. Pravé úsilí: Překonávat nezdravé a pěstovat zdravé stavy mysli. Oprostit se od touhy a zloby.
7. Pravá všímavost: Neboli bdělost je hlavním bodem meditace. Aktivita, která vede k oproštění se od lpění na vlastní osobnosti a na vlastním já.
8. Pravé soustředění: Prohlubovat všímavost. Zklidnit a utišit mysl. Vede ke vzniku vhledu do základních charakteristik projeveného světa ⁶⁾

Zakladatelem buddhismu je Šákjamuni Buddha neboli nepálský princ, pocházející z královského rodu Šákjů. Narodil se v roce 566 př. n. l. Jeho rodiče mu dali jméno Siddhárta Gautama – „Ten, jehož cíl je dosažen“, jelikož dle předpovědí se měl stát velkým duchovním učitelem světa či slavným panovníkem.

Jeho otec byl však striktně proti tomu, aby se jeho syn stal učitelem. Chtěl, aby se stal slavným a silným panovníkem, který bude dlouho vládnout ve svém království. Proto jeho rodiče mladého Siddhártu zahrnovali již od malička vším, na co si jen pomyslel, mohl se věnovat tanci, hudbě, byl obklopen mnoha krásnými ženami, jen za brány paláce nesměl ani na krok. Když mu bylo šestnáct let, oženil se a později ve dvaceti devíti letech měl prvního syna Rádhulu.

Čím byl starší, tím více si uvědomoval svou nevědomost vůči ostatnímu světu a to, že o životě jako takovém toho příliš neví. Díky těmto myšlenkám již v mládí začal s jógou, které se později věnoval daleko intenzivněji. Ovšem největší zlom nastal, dle pověsti, když ho jednoho dne vylákala z paláce krásná hudba v zahradě za zdmi paláce. Když se vydal ven z paláce, spatřil nejprve ubohého nemohoucího starce, poté nemocného člověka a nakonec rozkládající se mrtvolu. Všechna tato utrpení ho dovedla k rozhodnutí, že opustí domov a bude pátrat po pravdě a dosažení seberealizace. Z domova odešel v jeho dvaceti devíti letech po narození syna Rádhuly. Ačkoliv pro něj nebylo jednoduché opustit manželku a milovaného syna, tak i přesto se rozhodl odejít z města pryč do lesních škol, kde se věnoval studiu jógy. Poté, co excelentně zvládl všechny vyučovací disciplíny, putoval dál, kde se setkal s vytrvalými askety, ke kterým se i na nějaký čas připojil. V lesích se proto podroboval odříkání, dlouhodobému hladovění, sebeumrtvování a meditaci, aby dosáhl poznání. Byl tak dobrý, že se stal v tomto způsobu askeze i velmi obdivovaným a vyhledávaným mistrem. Jelikož se živil pouze lesními plody a kořínky, za chvíli z jeho těla zbyla jen kostra, kůže se mu drolila z končetin a jakýkoliv pohyb vyvolal mdloby. Tehdy si uvědomil, že takto cíle nedosáhne. Od té doby začal prosazovat tzv. Střední cestu, v níž se vyhýbal takovýmto extrémům. Tuto cestu nazval Ušlechtilou osmidílnou stezkou.

V následujících letech začal Siddhárta putovat po zemi a jeho hlavní náplní po cestách byly meditace. Jednoho dne, kdy opět meditoval za účelem odhalení pravdy, prošel několika meditativními vnory. Nejdříve spatřil všechny jeho předešlé životy, poté viděl několik po sobě jdoucích zrození jiných bytostí, které činili určité skutky a díky tomu poté dosáhli určitého zrození a ve třetím vnoru se Siddhárta zaměřil na svou mysl a konečné poznání pravdy. Také si uvědomil, že již pro něj skončilo znovuzrozování a není již vázán utrpením Sámsáry (koloběh života a smrti). Zjistil, že celý svět ve skutečnosti neexistuje a život, který doposud znal je jen pouhý klam.

Od té doby byl nazýván Buddhou (probuzeným) a uvědomil si, že není prvním, který dosáhl probuzení. Stejně jako on dosáhli probuzení i jeho předchůdci a dosáhnou v budoucnosti jeho následovníci.

Poté, co dosáhl osvícení, mohl vstoupit do Nirvány, ovšem tuto nabídku odmítl a raději se věnoval čtyřicet pět let učením ostatních lidí. Zřídil tři cesty svého učení dle stupně vyspělosti žáků, jež učil. První cesta zamezuje vědomému vyvolání utrpení ostatních, druhá předchází utrpení samotného jedince a třetí vede k cíli poznání pravdy (Diamantová cesta).

Zemřel, když mu bylo osmdesát let. Po jeho smrti bylo rozhodnuto rozdělit relikvie a vytvořit náhrobky v nejrůznějších krajích na jeho památku. ⁷⁾

Je to období oslavující Buddhovo narození, osvícení a smrt. V Tibetu se tento svátek nazývá Saga Dawa. V Thajsku, Kambodži a na Srí Lance se mu ale říká Vesak. Stejně je tomu i v České republice. Můžeme se však sekat i s dalšími názvy:

• Nepál: Buddha Jayanti
• Indie: Buddha Purnima, Buddho Purnima nebo Buddho Joyonti
• Indonésie: Hari Waisak
• Japonsko: Hana Matsuri
• Korea: Seokka Tanshin-il
• Čína: Fó Dàn, Yù Fó Ji, Wèi Sāi Jié
• Vietnam: Phật Đản

Zmínky o Vesaku pocházejí ze Srí Lanky, kde v letech 161 - 137 př.n.l. podle kroniky Mahavamsa vládl král Dutthagaman. Vesak založil a oslavoval se každým rokem. Za doby Sukhothai (1249-1438) se svátek dostává do Thajska, které mělo se Srí Lankou velice blízké náboženské vztahy. Přinesli ho tam mniši, kteří šířili Buddhovo učení. V Thajsku se svátek velice rozmohl. Král i poddaní se scházeli v centru města, které uklidili, rozsvěcovali pochodně a svíce a věšeli na budovy květy. Celé město bylo rozzářené a ozdobené. Oslavy trvaly další 3 dny a 3 noci. Král a královská rodina konali dobré skutky vůči poddaným a celých slavností se účastnili. Večer se sešli u obrazu Buddhy, který obcházeli, modlili se a uctívali ho. Tento zvyk se zachoval částečně i dodnes. Některé buddhistické skupiny stále na tento svátek nosí obraz Buddhy v procesích, které se většinou konají.⁸⁾

Vesak byl poprvé prohlášen státním svátkem Nepálu na inaugurační konferenci World Fellowship of Buddhist na Sri Lance v roce 1950. O 4 roky později se tomu tak stalo i pro Indii. V roce 1954 bylo dále deklarováno, že Vesak státním svátkem zůstane na všechny následující roky. Na šesté konferenci v Kambodže v roce 1961 byl svátek nazván „Buddha Day“ (Den Buddhy). V prosinci v roce 1999 na 54. valném shromáždění OSN byl Vesak oficiálně uznán a začal být považován jako oficiální náboženský a kulturní festival. Zároveň se od roku 2000 začal tento svátek slavit v jednom ze sídel OSN a to v New Yorku. V tento rok byly oslavy Vesaku slavnostně zahájeny a to spojením různých tradic ze 34 buddhistických zemí. V roce 2004 byla Mezinárodní buddhistická konference podpořena Thajskou vládou a buddhistickou univerzitou Mahachulalongkorn a uspořádala velké oslavy v Thajském Phutthamonthonu, kterých se zúčastnilo přes 35 zemí a stovky mezinárodních delegací. Od tohoto roku koordinuje univerzita Mahachulalongkorn oslavy Vesaku na území Thajska. Počet návštěvníků se stále rozrůstá a například v roce 2013 se již desátého ročníku konaném v Bangkoku a Ayutthayae zúčastnilo 1000 mezinárodních a 10 000 národních delegací včetně patriarchů a prezidentů buddhistických kongregací. Tématem tohoto ročníku byl: Buddhistický pohled na vzdělání a globální občanství. ⁹⁾

Součástí Vesaku nejsou jen velkolepé oslavy ale souvisí s ním i vnitřní prožití svátku. Od časů kdy se Vesak začal slavit se hodně změnilo. Oslavy jsou velkolepější, ale na duchovní podstatu svátku se zapomíná. Dokonce vznikají skupiny, kde tradice zaniká více a více. V těchto skupinách lidé utrácejí obrovské sumy těžce vydělaných peněz a věnují je charitám. Nedodržují ostatní tradice a spoléhají, že blaho jim zajistí pouze tento skutek. Vesak pak ztrácí opravdový smysl. ¹⁰⁾

V dnešní době už se Vesak stal rovnocenným a uznávaným svátkem. Například v roce 2010 na z 90% buddhistické Srí Lance proběhly oslavy společně s menšinovou katolickou komunitou. Rok po skončení třicetileté občanské války se lidé sešli ve městě Jaffna, které vyzdobili vlajkami a lucernami. Spoustu farních skupin z celé země se sešlo, aby zastaly funkci těch, kteří budou předzpívávat modlitby a rozdávat almužny chudým. Akce byla vytvořena za účelem posilnění mezináboženských vztahů a to i mezi dětmi a mladými. ¹¹⁾

V následující kapitole shrneme hlavní rozdíly mezi slavením Vesaku v již zmíněných zemích. Zaměříme se na vnitřní a vnější projevy.

Vesak připadá na den, kdy se Buddha narodil, dosáhl probuzení a odešel do nirvány. Slaví se po celém Tibetu, ale nejznámější jsou oslavy u hory Kailás. Tento svátek připadá na 15. den čtvrtého lunárního měsíce podle tibetského kalendáře, proto se každý rok koná v jiném datu. V roce 2016 proběhl 21. dubna.

Vnější projevy:

Někteří Tibeťané se vydávají na cestu k hoře už dva nebo tři týdny dopředu, jelikož většinou šlapou po svých a někteří musejí ujít stovky kilometrů. U hory Kailás je každoročně vztyčen stožár, omotaný modlitebními vlajkami. Než ho ale vztyčí, musí nejdříve dorazit mniši z nedalekého kláštera. Hodiny před vztyčením dlouhého dřevěného stožáru obchází posvátné místo tisíce Tibeťanů a modlí se. Se vztyčením pak stovky z nich pomáhají. Je totiž důležité, aby stěžeň stála rovně a aby nespadla. Jakékoli nedostatky by znamenaly v následujícím roce nepříznivý osud pro celý Tibet. Když stěžeň stojí rovně, vypukne obrovský jásot a vzduch zaplní tisíce barevných papírků. Někteří poblíž tohoto místa přespávají do druhého dne, kdy se vydají na Koru posvátné hory Kailás. Kora je buddhistická pouť, kdy se obchází posvátné místo a zároveň odříkávají modlitby. Tibetští buddhisté obchází posvátná místa vždy ve směru hodinových ručiček, takže klášter, chrám nebo hora jsou po pravé ruce.

Vnitřní projevy:

Toto období speciálně slouží k tvoření zásluh. Toho mohou dosáhnout tak, že budou konat dobré skutky. Např.

• nejíst maso
• navštívit klášter nebo buddhistický chrám
• recitovat mantry
• měřit cestu kolem posvátných míst vlastním tělem a modlit se
• darovat peníze žebrákům
• putovat na posvátná místa
• kupovat zvířata, která jsou určená k zabití, a pustit je na svobodu ^{12) 13)}

(zdroj: http://www.tibettravel.org/news/201305072101.html)

Svátek Vesak se slaví v Thajsku první den květnového úplňku. Tento rok (2016) připadá na 20. května. Ve všech zemích se slaví ve stejné datum, pouze v Tibetu (Čína) o týden dřív.

Vnější projevy:

V ranních hodinách probíhá obdarovávání mnichů. Poté jsou vyndány Buddhovy relikvie ze svatyně a připraveny k posvátné koupeli a veřejným modlitbám. Lidé se scházejí v chrámech a pokládají k němu květiny. Když zapadne slunce, chodí pak lidé v procesí se zapálenými svíčkami k hlavním chrámům po celé zemi. Mniši v chrámech zpívají modlitby. Věřící obcházejí chrámovou kapli třikrát ve směru hodinových ručiček se zapálenou svíčkou, třemi vonnými tyčinkami a lotosovým květem, čemuž se v Thajsku říká Ddhn Víjan Thíjan – pochod se zapálenou svící. Jednotlivé okruhy symbolizují události v životě Buddhy tj. narození, osvícení a nirvánu. Svíčky a květy zase vyjadřují pomíjivost života - svíčky vyhasnou a květy uvadnou. ¹⁴⁾

Vnitřní projevy:

V Thajsku se tento sváteční den odehrává především v duchu – Tham Bun – dělání dobrých skutků:

• Tak Bát – poskytnutí jídla mnichům a novicům v ranních hodinách
• Fang Tam – poslech kázání Dharmy v chrámu
• Tham Bun – návštěva chrámů, poskytnutí darů ať již materiálních či finančních, požehnání od mnichů atd.
• Ploj Nok Ploj Plá – darování svobody ptákům či rybám a tím očištění od špatné karmy ¹⁵⁾

zdroj: https:www.google.cz/search?q=vesak+thajsko&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjYooKjv4zMAhUrGZoKHan5C7wQ_AUIBygB&biw=1920&bih=917#imgrc=ICDfNrkw4-mkzM%3A

V České republice se k buddhismu hlásí pouze malá část obyvatel a většina z nich je vietnamského původu. Život buddhistů v ČR se velmi liší od života těch, kteří žijí v Asii. Jelikož se u nás nachází pouze málo buddhistických chrámů, využívají lidé spíše buddhistických center, kde se pořádají skupinové meditace a modlitby.

Jak bylo zjištěno rozesláním krátkého dotazníku několika respondentům českého i vietnamského původu, mimo meditací a modliteb, navštěvují lidé centra také za účelem setkání s učiteli a přáteli. O tom, že jedním z hlavních důvodů pro návštěvu centra je setkání s přáteli, jsme se také přesvědčili v buddhistickém centru Buddhismus diamantové cesty na Praze 7 Na Maninách. Centrum se nachází ve vnitrobloku a patří k němu i restaurace, která je naproti. V ní si návštěvníci mohou za symbolické ceny koupit jídlo a pití. Po krátkém rozhovoru s přítomnými v restauraci jsme se dozvěděli, že většina vůbec nezná námi zkoumaný svátek Vesak, a že do centra chodí kvůli meditaci a následnému posezení s přáteli nad sklenicí něčeho dobrého. Oslavy svátku Vesak se v tomto centru nekonají.

V roce 2016 připadly oslavy Vesaku v ČR na sobotu 21.5.

Vnější projevy

Vnější projevy se v ČR omezily pouze na jeden den oslav, na rozdíl od asijských zemí, kde trvají i několik týdnů. Buddhistické centrum většinou navštíví známý učitel, který má přednášku. Poté následuje hromadná modlitba a meditace.

Velice oblíbené jsou každoroční oslavy v centru Lotus na Praze 1 v ulici Dlouhá. V roce 2016 centrum navštívili mniši Sambódhi a Pávesa. Akce začala v 11 hodin obdarováváním mnichů a pokračovala společným obědem. Mniši poté přednesli Buddhovo učení a následovala společná meditace. ¹⁶⁾

Vnitřní projevy

V již zmiňovaném dotazníku jsme respondentům položili i otázku, jaké vnitřní projevy se právě pro ně s oslavou Vesaku pojí. Všichni respondenti odpověděli, že se snaží plnit dobré skutky, ale nikdo nedoplnil hlubší informace. Po rozhovoru s MInh jsme zjistili, že vzhledem k tomu, že oslavy jsou zkrácené pouze na jeden den, nedodržují lidé obvykle žádné speciální vnitřní zvyky. Dobré skutky (jako prostředky k dosažení pozitivních stavů) jsou součástí celé teorie buddhismu, je tudíž jasné, že je budou buddhisté dodržovat i v tento den. Jak řekla MIng: „Myslím, že buddhismus mě odlišuje od ostatních už hlavně tím, že ráda pomáhám lidem okolo sebe. Sice nemám moc času, jelikož všechen volný čas trávím hlavně v Sapě, kde pomáháme chudým lidem či bezdomovcům, ale raději strávím volný čas tam, než jinde. Hlavně si také moc dobře uvědomuji působení karmy, takže věřím, že když dělám dobré skutky pro ostatní, vrátí se mi to.“ Výjimkou mezi našimi respondenty se stal Adam Kubesa, který při tomto svátku dodržuje 8 pravidel bódhisattvy. Dříve slavil Vesak s thajskou komunitou v Praze, avšak poslední dva roky se neúčastnil žádných společných akcí.

8 pravidel bódhisattvy:

1. Nezabiješ - přináší delší život bez nemocí.
2. Nepokradeš - přináší bohatství, více prožitků, které nikdo nebude narušovat.
3. Žádný sexuální styk - včetně masturbace. Ztráta semene totiž způsobuje ochabnutí orgánů, smyslů a blednutí kůže.
4. Nezalžeš - nebudeš obelhán ostatními.
5. Žádné opíjení - vyhýbání se intoxikaci zlepšuje vědomí - moudrost. Nezahrnuje čaje, které naopak mohou mysl stimulovat.
6. Půst - stačí pouze jedno jídlo denně, více jídla odráží pouze naši chamtivost a nenasytnost.
7. Skromná postel - neměla být vyšší, než je délka předloktí plus ruky. Čím vyšší postel, tím vyšší pýcha. V budoucích životech přináší obdiv a jásot.
8. Vyhýbání parfémům a ozdobám - tělo voní přirozeně dobře. + Vyhýbání se zpěvu, tanci a přehrávání hudby. ¹⁷⁾

Oslavy Vesaku v pražském buddhistickém centru Lotus http://www.centrumlotus.cz/fotogalerie/

TIBETSKÝ NOVÝ ROK - LOSAR

Tibet

Losar je označení pro tibetský Nový rok. Je to nejdůležitější svátek v tibetském kalendáři. Tibetský Nový rok je slaven v podobě festivalu po dobu tří dnů na konci ledna až začátkem února dle tibetského kalendáře. Než přišli Číňané do Tibetu, slavil se Losar i po dobu patnácti dnů a více. Při slavení se uspořádají starobylé obřady, které představují boj mezi dobrem a zlem. Tyto obřady zahrnují také zpívání a předávání pochodní davem lidí. Dalšími zajímavými aktivitami jsou tancování jelena, bitvy mezi králem a jeho ministry, zapálení petard pro zbavení se zlých duchů číhajících okolo, uctívání bohů, rozdávání dárků rodinným příslušníkům, pečlivé úklidy domácností, přípravy pokrmů a mnoho dalších. ¹⁸⁾

Česká republika

I v České republice se slaví Losar, ovšem pouze jen jeden den v podobě benefičního festivalu. Letos v roce 2016 se slavil 13. února v Novoměstské radnici v Praze 2 a je rokem kovového králíka. Prostřednictvím tohoto festivalu v Praze 2 se vybírá příspěvek na adopci tibetských dětí. Festival se nese hlavně v duchu tance, hudby a rituálů. Je připraven velmi bohatý program, který zahrnuje workshopy, tibetské speciality, speciální program připravený pro děti a seniory, výstavy, filmové projekce, přednášky, prezentace organizací věnující se pomoci Tibetu, a dokonce i vystoupení významných tibetských osob, jako je například Loten Namling, známý tibetský zpěvák. Tibetský Nový rok se tímto benefičním festivalem v Praze slaví již od roku 2003. ¹⁹⁾

TIBETSKÝ JOGURTOVÝ SVÁTEK - ŠOTON

Tibet

Šoton je jedním z nejoblíbenějších tradičních festivalů v Tibetu. Přezdívá se mu „jogurtový svátek“. Tento svátek se koná každoročně na přelomu srpna a září. Každoročně mniši z klášterů vynesou velkou thangku Buddhy a vyvěsí ji ven, aby ji mohlo spatřit tisíce poutníků. Následuje letní divadelní festival tibetské opery, kde tančí rituální tance mniši v maskách. Šoton festival se stal oslavou, která má vliv na kulturu Tibetu. Je to skvělá příležitost nejen pro tibeťany, ale i pro turisty, jelikož je zde mnoho soutěží, zábavy a představení. Oslavy probíhají v ulicích, na náměstích a v klášterech v Lhase. Obyvatelé Lhasy se sejdou v parku a oslavují tím, že jedí jogurt a pozorují přitom opery. Operu hrají profesionální i amatérští herci. Lidé mohou vidět nejen opery, ale i jiné aktivity, jako jsou závody, dostihy a tanec. ²⁰⁾

Česká republika

Jako další z mnoha tibetských svátků nemá Šoton v České republice vybudovanou tradici a nejsou známy žádné větší oslavy, které by u nás probíhaly.

THAJSKÝ NOVÝ ROK - SONGKRAN

Thajsko

Songkran, neboli thajský Nový rok je tradiční thajský svátek, jehož součástí je i vodní festival, symbolizující očištění. Mezi 13. až 16. dubnem se všichni lidé musí připravit na to, že budou mokří od hlavy až k patě, jelikož hlavně mladí thajci obklopují ulice a silnice s vodními pistolemi, sudy s vodou či se zahradními hadicemi. Tyto vodní oslavy jsou však vymoženostmi moderní doby. Původním zvykem bylo totiž polévání rukou ovoněnou vodou, které bylo doplněno přáním hojnosti, štěstí a zdraví. V den, kdy začínají oslavy, tedy 13. dubna se též slaví výročí smrti duchovního vůdce Buddhy. Proto spoustu věřících po celé zemi omývají na počest Buddhy jeho sochy svěcenou vodou a modlí se. Místní obyvatelé věří, že jim toto přinese blaho a štěstí v novém roce. Dalším zvykem je též návštěva chrámu, kam lidé přicházejí za účelem modliteb a darování jídla místním mnichům. Lidé věří, že během oslav Songkranu končí vše staré a začíná zase nové, proto další činností, kromě polévání vodou, je návštěva všech svých blízkých a uctívání starých lidí. Oslavy probíhají po celém Thajsku, ovšem největší jsou v hlavním městě Bankoku a pak ve městě Chiang Mai. ²¹⁾

Česká republika

V České republice se také slaví thajský Nový rok Sogkran, ovšem nikoliv tak bouřlivě, jako tomu bývá v posledních letech v Thajsku pomocí vodních bitev. Zde v České republice se slaví spíše tradičními způsoby, a to omýváním sošek Buddhy a modlením se. ²²⁾

Cílem této práce bylo odpovědět na hlavní výzkumnou otázku: Jak se slaví svátek Saga Dawa/Vesak v typicky buddhistických zemích a v České republice?

Dílčími cíli bylo odpovědět na související podotázky:

Jaké jsou vnější projevy svátku Saga Dawa/Vesak v Tibetu, Thajsku a České republice?

Jaké jsou vnitřní projevy tohoto svátku v Tibetu, Thajsku a České republice?

Jaké další buddhistické svátky se v těchto zemích dodržují?

Saga Dawa neboli Vesak je pro buddhisty jedním z nejvýznamějších svátků oslavující buddhovo narození, osvícení a smrt. To v jaké zemi ale buddhisté žijí, velice silně ovlivňuje způsob jeho slavení.

• Jaké jsou vnější projevy svátku Saga Dawa/Vesak v Tibetu, Thajsku a České republice?

V Tibetu, který je centrem buddhismu, jsou oslavy největší a trvají nejdéle. Lidé putují na posvátnou horu Kailás a modlí se. Cesta může trvat i několik týdnů. Na hoře poté vztyčují vysoký stožár omotaný barevnými vlajkami. Před vztyčením obcházejí věřící posvátné místo dokola a modlí se. Přítomni jsou i mniši. Po vztyčení stožáru lidé vyhazují do vzduchu barevné vlaječky a papírky.

V Thajsku se tento svátek slaví velice podobně jako v dalších Asijských zemích. Vesak se zde vyznačuje zapalováním mnoha svíček a putováním k chrámu, kolem kterého se svíčky pokládají. Znakem tohoto svátku jsou i květiny a vonné tyčinky. Lidé uctívají buddhovy relikvie a obdarovávají přítomné mnichy, kteří zpívají v chrámech. Podobnost ve slavení tohoto svátku v Tibetu a v Thajsku je vidět tedy v obcházení posvátného místa po směru hodinových ručiček a obdarovávání mnichů.

Česká republika se v oslavách velmi liší a to hlavně kvůli tomu, že se nachází již dál na západ od buddhistické Asie. Nepořádají se žádné větší hromadné oslavy. Lidé se pouze schází v buddhistických centrech, které v tento den hostí významné učitele a mnichy. Ti jsou stejně jako v Tibetu a Thajsku obdarováváni. Probíhají zde společné meditace a modlitby. Učitelé přednášejí Buddhovo učení a účastní se i společného oběda. Už zde není obcházení posvátného místa, které je vidět v předchozích dvou zemích.

• Jaké jsou vnitřní projevy tohoto svátku v Tibetu, Thajsku a České republice?

V Tibetu jsou vnitřní projevy pro věřící velice důležité. Konání dobrých skutků po dobu oslav, jim zařídí úspěch v celém roce. Mezi tyto zvyky, které zajistí věřícím dobré časy patří - nejíst maso, navštívit klášter nebo buddhistický chrám, recitovat mantry, měřit cestu kolem posvátných míst vlastním tělem a modlit se, darovat peníze žebrákům, putovat na posvátná místa, kupovat zvířata, která jsou určená k zabití, a pustit je na svobodu.

V Thajsku jsou vnitřní projevy velice podobné, skoro totožné. Osvobozování zvířat, darování jídla mnichům, poslech kázání Dharmy, navštívení chrámu a modlitby. Všechny tyto skutky mají pro věřící vnitřní význam a věří, že díky nim bude šťastný celý rok.

Jak vyplynulo jednak z osobních rozhovorů, tak z námi rozeslaného dotazníku, buddhisté v ČR na vnitřní prožívání Vesaku příliš nedbají. Vzhledem k tomu, že i oslavy jsou krátké a probíhají jen jeden den, nenaskytuje se k tomu ani moc velká příležitost. Konání dobrých skutků je pro buddhisty součástí každodenního života. Když jsme se tedy respondentů zeptali, zda jsou pro ně oslavy Vesaku spojené s konáním dobrých skutků, samozřejmě odpověděli, že ano.

• Jaké další buddhistické svátky se v těchto zemích dodržují?

V práci následuje výklad několika dalších důležitých buddhistických svátků a jejich podobu slavení v České republice. Zmíněny jsou Losar - tibetský Nový rok, Šoton - jogurtový svátek a Songkran - thajský Nový rok.

Bylo zjištěno, že geografické umístění má na oslavy Vesaku mnohem větší vliv než jiné aspekty. V Tibetu a Thajsku je značně vyšší počet buddhistů než v České republice, tudíž i oslavy jsou velkolepější a významnější. Buddhismus na západě je velice ovlivněn západní kulturou a poměrně vysokou absencí chrámů, které hrají v Tibetu velkou roli. Tento náboženský systém se v západních zemích přetransformoval spíše do životního stylu. Má sloužit k odpočinku a k lepšímu zvládání každodenního stresu. Lidé navštěvují buddhistická centra za účelem setkání se známými učiteli a dále za účelem trávení času se stejně smýšlejícími přáteli. Samozřejmě existují i tací, kteří neberou buddhismus pouze jako životní styl. Takovýchto věřících je ale v ČR opravdu málo.

literární zdroje

ARMSTRONG, Karen. Buddha, Barrister & Principal, 2006, ISBN: 80-86598-30-6

DONGFAN, Liao. Tibet customs. Di 1 ban. Beijing: China Intercontinental Press, 2004. ISBN 9787508506548.

HONZÍK, Jan. Jednota v rozmanitosti, Praha: DharmaGaia, 2010, ISBN 978–80–7436–006–0

REAT, N. Ross. Buddhism: a history. Berkeley, Calif.: Asian Humanities Press, 1994. Religions of the world (Berkeley, Calif.). ISBN 0875730027.

odborné časopisy

LANG, Martin a ČERNÁ, Petra. Buddhismus v Brně: Kvalitativní výzkum, Studentský a religionistický časopis Sacra, 2010, č.1, s.5.

UCA News, Catholics join with Buddhists to celebrate Vesak, National Catholic Reporter, roč. 46, s. 5a, ISSN 0027-8939

internetové zdroje

BERGMAN, Pavel. Buddhistický svátek Vesak v Thajsku a Kambodže [online]. Thajský ráj, © 2011 - 2016 [cit. 15. 6. 2016]. Dostupný z WWW:http://www.thajskyraj.com/2015/05/04/buddhisticky-svatek-vesak-v-thajsku-a-kambodze/

BERGMAN, Pavel. Svátek Songkran – Thajský Nový rok aneb hrátky s vodou [online]. Thajský ráj, © 2011 - 2016 [cit. 15. 6. 2016]. Dostupný z WWW: http://www.thajskyraj.com/2013/04/13/svatek-songkran-thajsky-novy-rok-aneb-hratky-s-vodou/

DHAMMANANDA,Ven. Dr. K. Celebration of Wesakl [online], Maithri, © 2010, [cit. 11.8. 2016], Dostupný z WWW: http://www.maithri.com/articles_new/Celebration_of_Wesak.htm

DUNG, Ven. Thich Ngo History of UN Day of Vesak Celebrations [online], undv2014vietnam, © 2014, [cit. 11.8. 2016], Dostupný z WWW: http://www.undv2014vietnam.com/en/gioi-thieu/lich-su-vesak-lhq/

Historie Buddhismu, BUDDHISTICKÁ CENTRA BODHI PATH [online], bodhipath [cit. 17.5. 2016] Dostupný z WWW: http://www.bodhipath.cz/o-buddhismu

INTERNATONAL BUDDHIST UNION, Buddhism Beliefs [online]. About buddhism, © 2007, [cit. 31. 5. 2016], Dostupný z WWW: http://www.aboutbuddhism.org/buddhism-beliefs.php/

KYABJE LAMA ZOPA RINPOCHE. Appendix One: The Eight Mahayana Precepts [online]. Lama Yeshe Wisdom Archive, © 2016 [cit. 16. 6. 2016]. Dostupný z WWW:http://www.lamayeshe.com/article/chapter/appendix-one-eight-mahayana-precepts:

Losar 2143 - Novoměstská radnice v Praze [online]. Losar. © 2016 [cit. 15. 6. 2016]. Dostupný z WWW:http://www.losar.cz/

OVERVIEW OF THE UNITED NATIONS DAY OF VESAK [online], icdv, © 2015, [cit. 17.8. 2016], Dostupný z WWW: http://www.icdv.net/overview.php

Songkran[online] Česko-thajská společnost, © 2005 [cit. 15. 6. 2016]. Dostupný z WWW: http://www.czechthaisociety.cz/cs/akce_novinky/2005/204-songkran

Tibetan New Year / Losar [online], China highlights, © 2015 [cit. 15. 6. 2016]. Dostupný z WWW:http://www.chinahighlights.com/tibet/new-year.htm

Tibet Shoton Festival[online].China highlights,© 2016 [cit. 16. 6. 2016]. Dostupný z WWW: http://www.chinahighlights.com/festivals/tibet-shoton-festival.htm

VAN HINSBERGH, Gavin. Saga Dawa Festival [online], China highlights, © 19.4. 2016, [cit. 14.6. 2016], Dostupný z WWW: http://www.chinahighlights.com/festivals/saga-dawa-festival.htm

Vésakh v Lotusu 21.5.2016 od 11:00 [online]. Centrum Lotus, © 2009-11, [cit. 14. 6. 2016]. Dostupný z WWW: http://www.centrumlotus.cz/products/vesakh-v-lotusu-21-5-2016-od-11-00/

VITA SGARLATO, Lauren. The Buddhist Celebration: Vesak Day 2016 [online]. Tha holiday, © 2016 [cit. 15. 6. 2016]. Dostupný z WWW:http://thaholiday.com/the-buddhist-celebration-vesak-day-2016/

Zdroje použitých obrázků

http://www.centrumlotus.cz/fotogalerie/

https://www.google.cz/search?q=vesak+thajsko&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjYooKjv4zMAhUrGZoKHan5C7wQ_AUIBygB&biw=1920&bih=917#imgrc=ICDfNrkw4-mkzM%3A

https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD_ve_sv%C4%9Bt%C4%9B#/media/File:Religion_distribution.png

http://www.tibettravel.org/news/201305072101.html



Počet shlédnutí: 79