Všechna světová náboženství mají své osobité zvyky a tradice, mezi které jistě patří i stravovací specifika jejích příslušníků. Islám je po křesťanství druhým nejrozšířenějším náboženstvím světa, i když je nejmladší ze všech velkých světových náboženství. Muslimské náboženské zvyky a tradice se zařazují mezi nejkontroverznější z pohledu Evropanů i jiných moderních kultur.

Praktická část této práce zahrnuje základní poznatky o islámu, včetně detailnějšího přiblížení vztahu muslimu k alkoholu a vepřovému masu. Dále je tam také porovnání dodržování půstu v měsíci ramadánu v ČR a v Pákistánu, odkud pochází jeden z našich respondentu.

Cílem této práce je zjistit, zda existují rozdíly ve stravování muslimů na území 2. nejlidnatější muslimské země světa Pákistánu a muslimů jako menšiny žijící v České republice. Tyto rozdíly následně rozebrat a konkretizovat.

Výzkumná otázka celé práce zní:

V čem spočívají rozdíly dodržování pravidel stravování a užívání návykových látek u muslimů v České republice a Pákistánu?

Práce je usnadněná třemi podotázkami, které napomáhají přesněji vymezit problematiku, která je považována za stěžejní. Jsou to následující výzkumné podotázky:

1) Dodržují muslimové zákaz alkoholu stejně v Pákistánu a v České republice?

• Čím se případně nahrazuje?

2) Je pro muslimy obtížné vyhnout se vepřovému masu v Pákistánu a zejména v České republice?

• Jaký je rozdíl v přístupu muslimů na jeho požívání?

3) Dodržují muslimové půst v měsíci ramadánu stejně striktně v České republice jako v Pákistánu?

V odborném časopisu Dingir se Ivan O. Štampach věnuje tématu Náboženství a jídlo. Poukazuje na důležitost jídla v rovině sociálních, kulturních, etických a duchovních souvislostí. Popisuje měsíc ramadán i to, jak je pro obyvatele severní polokoule výrazně méně náročný v době, kdy spadá na období blízko zimního slunovratu- jako v těchto letech.

V diplomové práci se jménem Život české společnosti očima českých muslimek (autorka Jana Kištoforyová) je popsána strategie udržování náboženské identity. V této práci se autorka setkává pouze s muslimy, kteří zákaz vepřového a alkoholu dodržují. Z jejich pohledu není v České republice obtížné vzdát se těchto potravin a nápojů. Přístupy dodržování muslimské stravy se liší. Někteří muslimové zkoumají i např. obsah jogurtů, neboť želatina vyrobená z vepřové kůže, je také považována za nečistou. Jiní muslimové toto považují za irelevantní.

Jana Valmová se ve své bakalářské práci ZVYKY MUSLIMSKÉ RODINY V ČESKÉ REPUBLICE mimo jiné zabývá i stravováním muslimů v ČR. Zjišťuje, že striktní zákaz vepřového masa dodržuje naprostá většina respondentů, ale v případě pití alkoholu dochází k porušování zejména u mladých vyznavačů náboženství.

Informovanost, jak českých tak francouzských muslimů, v oblasti stravování, rozebírá ve své práci Život muslimů na území ČR a Francie Lucie Pekařová. Zjišťuje, že velkou úlevou pro některé muslimy jsou specializované obchody s takzvanou halál stravou (Halál výrobek je certifikovaný muslimskou obcí podle náboženských pravidel). Popisuje četnost těchto obchodů ve Francii, kde muslimské obyvatelstvo tvoří nezanedbatelnou kupní sílu. Na webových stránkách pražské islámské nadace je k nalezení seznam prodejen s halál produkty pouze na území hlavního města Prahy.

Monika Kobylková v bakalářské práci Tradice a zvyky muslimských rodin žijících v Brně poukazuje na fakt, že dodržovat půst v ramadánu v České republice není pro respondenty zdaleka tak snadné jako v jejich rodné zemi. Rodiny praktikující islámské tradice méně, nedodržují půst každý den, ale snaží se nad sebou zamyslet, konat jen dobré skutky a nebýt v rozporu s Koránem a Sunnou.

Na portálu Eurabia.cz se nachází článek Muslimové o životě v České republice, jehož hlavní výzkumná otázka zní: „Nakolik muslimové žijící v České republice dodržují základní tradice a pilíře své víry a do jaké míry jejich víru ovlivňuje relativně ateistické prostředí této země?“ Je zde zmíněna kategorie muslimů, kteří sice vyrostli v prostředí islámu, avšak po přestěhování do nemuslimské společnosti přestali víru praktikovat v takovém rozsahu jako v jejich mateřské zemi. Nicméně někteří respondenti tvrdí, že i nadále zachovávají některé zvyky a to i v rámci stravovacích návyků (např. nejí vepřové maso, alkohol si sice občas dopřejí, ale nikdy ne během ramadánu).

Naším cílem je zaznamenat rozdíly ve stravování muslimů v Pákistánu a České republice. K dosažení cíle naší práce používáme zejména kvalitativních metod. Velkou předností kvalitativních metod oproti metodám kvantitativním je možnost nahlédnout více do hloubky problému. Nevýhodou této metodiky je značné omezení v počtu dotazovaných respondentů. Obecně platí, že čím hlouběji je výzkum zkoumán, tím obtížněji je získán četný vzorek respondentů.

Během terénního výzkumu jsme data získávali zejména formou rozhovorů, které mohou být buď volné, nebo standardizované. Dalším způsobem získání dat je pozorování, které jsme ale nepovažovali za primární metodu při našem výzkumu. Důležité pro náš výzkum ovšem bylo studium dokumentů, a proto jsme před zahájením výzkumu prostudovali odbornou literaturu, abychom lépe porozuměli celé problematice. Našimi respondenty jsou:

• Vladimír Sáňka - Respondentovi je 57 let, je ředitelem Islámského centra v Praze. Také je členem správní rady Islámské nadace v Praze a zastupujícím předsedou Ústředí muslimských obcí a organizací v České republice. Vystudoval geochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pochází z České republiky.

Schůzka s panem Sáňkou byla předem domluvená v mešitě na Černém Mostě v Praze, kde již léta působí jako ředitel Islámského centra. Rozhovor s ním byl spíše řízený. Vyprávěl nám o zvycích a pravidlech, které se svou ženou společně dodržují, své vyprávění také doplnil o osobní názory, proč je správné být muslimem. Rozhovor probíhal bez problémů. Respondent měl na nás přesně vymezený čas, proto jsme neobsáhli všechna témata do detailů, ale naše nejdůležitější předem stanovené body všech témat jsme splnili.

• Hasan Bhatti - Respondentovi je 20 let, je muslimem sunitského vyznání, v současnosti student VŠE v Praze. Pochází z pákistánského Láhauru a v Praze žije již 8 let.

Schůzka s panem Bhattim byla předem domluvená v jeho bytě (přesnější informace o místě setkání z etických důvodů neuvádíme), předcházelo jí spíše řízené dotazování na chatu v sociální síti Facebook. Rozhovor při naší schůzce probíhal spíše volně. Respondent byl k nám velmi otevřený z důvodu dlouholetého přátelství. Protože sám pochází z Pákistánu, pomohl nám lépe pochopit rozdíl mezi životem muslima v České republice a Pákistánu z jeho pohledu a ne jen z pohledu odborných prací. Jeho původ byl také důvodem, proč jsme si vybrali Pákistán jako geografické rozšíření naší práce. Pan Bhatti bydlí v Praze se svými rodiči, mladšími bratry a strýcem. V Pákistánu má ještě sestry a další členy rodiny. Vyprávěl nám o svých povinnostech nejstaršího syna a o každodenním životě v jeho rodině.

(naše práce)

Základní znalosti o Islámu

Islám, druhé nejrozšířenější, hned po křesťanství, a také nejmladší, z velkých světových náboženství. Vyznavači tohoto náboženství se nazývají muslimové. Území, kde se vyznavači islámu všude vyskytují, jde určit velmi těžko, protože muslimové jsou nejrychleji rostoucí komunitou na světě. Obecně je ale islám nejvíce rozšířený v Severní Africe, na Blízkém a Středním východě, a v některých částech jihovýchodní Asie. Islám je státním náboženstvím všech arabských zemí, kromě Libanonu. Dále je také islám státním náboženstvím v Pákistánu, Indonésii, Íránu a Bangladéši. Největší počet muslimů vůbec, žije právě v Indonésii.

Téměř každý muslim je příslušník jedné ze dvou skupin- sunnité a šíité. K tomuto rozdělení došlo již v 7. století a jeho příčinou byl spor o nástupnictví ve vedení muslimské obce po smrti Mohameda. Mohamed se stal prorokem náboženství islámu. Byl to Vyslanec boží, kterého Bůh (ve spojení s islámem známý pod arabským překladem tohoto slova - Alláh) pověřil, aby předal poselství Koránu celému lidstvu. Korán se poté stal posvátnou knihou tohoto náboženství. Šíité, jako legitimní vůdce islámské obce považují pouze potomky Mohamedovy rodiny. Sunnité jsou muslimové, kteří po smrti Mohameda uznali jako nástupce Abú Bakra. Ve většině muslimských zemí převládá skupina sunnitů.

Velký význam v islámu má pět jeho pilířů, kterými se musí řídit každý muslim. První z nich je Šaháda neboli vyznání víry. Není boha kromě jediného Boha a Mohamed je poslem božím. V tuto větu musí zkrátka věřit každý muslim. Druhým pilířem je povinnost modlitby, Salát. Modlitba by měla být vykonávána pětkrát denně a během modlitby by měly být splněny některé podmínky. Čistota těla, čistota místa a oblečení, modlící by měli mít zakryta všechna choulostivá místa, a podmínkou modlení je také správný směr a čas. Modlí se směrem k Mekce. Třetím pilířem náboženství je náboženská daň, Zakát. Zakát je finanční povinností muslimů, která spočívá v tom, že muslimové dávají část svého majetku chudým a tím si svůj majetek očišťují. Čtvrtým pilířem je pouť (arabsky - hadždž). Tato pouť se koná do Mekky a každý muslim by ji měl absolvovat aspoň jednou za život. Posledním pilířem je půst, Saum. Půst probíhá v měsíci ramadánu, vždy od východu do západu slunce. ¹⁾ Týká se jídla a pití, ale i intimních vztahů. V tomto pilíři jsou výjimky pro lidi, kteří jsou půstu, co se týče jídla a pití, neschopni, anebo by to pro ně bylo zdravotně nebezpečné.

Často velmi diskutovaným tématem mezi nemuslimy je zákaz alkoholu pro každého muslima, který vyplývá přímo z Koránu. Stejně jako v jakékoli jiné část Koránu, ani zde nemůžeme hledat chyby a skuliny, protože Korán je pro muslimy slovo boží. Tedy je napsán slovo od slova tak, jak si to Bůh přál. Doslova se v Koránu uvadí, že opilý (obecnějším překladem původního arabského slova sukara by bylo opojený) muslim není schopen vykonat pořádnou modlitbu, v další části potom, že všechny látky, které otupují smysly jsou dílem ďábla a jeho snahou odvrátit muslimy od Boha a modliteb k němu. Slovo zastupující tyto omamné látky je arabský výraz al-khamr, které se nejpřesněji dá přeložit jako kvašený sladký nápoj, tedy víno. Právě víno mělo v minulosti v řadě muslimských zemí velkou tradici a bylo obyvateli považováno za stejně nezbytné jako voda, mléko nebo med. Podle legendy bylo víno zakázáno krátce po smrti Mohameda, když jeden z jeho učedníků v opilosti urážel obyvatele Mediny. Spolu s vínem se postupem času zákaz rozšířil na všechen alkohol. V Koránu se tedy o zákazu alkoholu dočteme, ale nejedná se o striktně nařízený zákaz jako například u požívání krve a vepřového masa. ²⁾ Různé výklady textů vedou k různým rozhodnutím a změnám v řádu, a to bylo například příčinou zákazu etiopské kávy (dnes známá jako arabská káva) v Egyptě a dalších arabských zemích z důvodu příliš vysoké koncentrace kofeinu. Tento zákaz však dlouho nevydržel, protože ho porušovalo více lidí, než dodržovalo.

Dodržování zákazu alkoholu

V Pákistánu je zákaz alkoholu muslimy striktně dodržován, a pokud je porušován, pak zajisté ne na očích veřejnosti. Alkoholické nápoje jsou konzumovány pouze turisty a to na místech, jako jsou velké hotely, které jsou povinny zakoupit si zvláštní povolení. ³⁾ Pro občany země alkohol prakticky není dostupný. Návyková látka, které je paradoxně v této zemi výrazně dostupnější, je marihuana. To je dáno tím, že Pákistán sousedí s Afghánistánem, kde je pěstování marihuany velmi rozšířeným jevem. (V roce 2011 téměř 25000 akrů půdy v Afghánistánu byly užívány k pěstování rostliny konopí.)⁴⁾

V České republice je alkohol dostupný téměř v každé prodejně s potravinami. Alkohol může být i součástí řady potravin (např. bonboniér). Pan Vladimír Sáňka nám sdělil, že striktní zákaz alkoholu dodržuje on i jeho žena, přičemž oba kontrolují, zdali jejich potraviny obsahují jakékoliv procento alkoholu. Respondent Hasan Bhatti původem z Pákistánu nám prozradil, že on v malé míře zákaz alkoholu občas poruší. Jeho rodiče nikdy zákaz neporušují a obsah alkoholu kontrolují i např. v ústní vodě. Zákaz tedy nikdy neporušuje v kruhu rodinném. Při slavnostních okamžicích, kdy lidé v naší zemi obvykle mají přípitek, se v rodině Hasana Bhattiho namísto alkoholu rozdá každému tradiční pákistánský zákusek, který má stejnou symboliku jako přípitek.

Pákistánská kuchyně

Pakistánská kuchyně je velmi podobná indické. Ale na rozdíl od indické se v ní častěji objevuje maso (samozřejmě kromě vepřového). Obvykle je velmi pálivá. Mezi nejznámější tradiční jídla patří pilau (pečené maso s rýží), kofta (masové kuličky) a burgh kaali march (kuřecí maso s cibulí a zázvorem). Mezi sladkostmi je známý czardas, připravovaný ze sladké rýže, ořechů a dochucený kořením. Korma je směs tenkých špaget, cukru a ořechů. Halvah se skládá z mleté mrkve, cukru, ořechů a koření. Chapati je chleba, který je obvykle z celého zrna. Je podáván téměř ke každému pokrmu. V chudších rodinách je servírován jako hlavní chod. Někdy se jí s vrstvou jiného jídla jako pomazánka. ⁵⁾

Zákaz vepřového masa

Muslimové se tímto tématem sami moc netrápí, protože vepřové maso je příkladnou ukázkou pravidla, které stanovuje, co je v životě muslima dobré a co špatné, vše dobré se nazývá halál a vše špatné harám. Otázku, čím vepřové maso muslimové nahrazují, tedy chápou lepé lidé, kteří se na ní ptají z pohledu kultur, kde se vepřové maso jíst smí, ale hůř už se na ni odpovídá dotazovaným z řad muslimů, kteří nevidí důvod, proč vepřové maso nahrazovat, když mají spousty jiných možností výběru, které pro ně v žádném případě nejsou jen pouhou náhradou za vepřové.

Zákaz vepřového masa samozřejmě také pochází z Koránu. Tam je doslova napsáno, že Bůh zakázal požívat již déle mrtvá zvířata, krev, prase (přesnějším překladem by zde bylo svině) a zvíře obětované komukoli a čemukoli jinému než Bohu. V další části je vysvětleno, že maso prasete je a vždy bude nečisté.⁶⁾ Nikde v Koránu ovšem není uvedeno proč. Spousta muslimů se odvolává na fakt, že prase je možným přenašečem nemocí různých živočišných druhů mezi jiné druhy. Prasata je totiž možné nakazit jak virem od slepice, tak virem od člověka. Tito přenašeči se nejčastěji vyskytují jako divoká prasata, která v přírodě snědla jiné nakažené zvíře. Byly ale zaznamenány i případy, kdy nakažená prasata byla domestikovaná.⁷⁾

Důvodem nahlížení na vepřové jako na cosi nechutného a nepřípustného je víra v nařízení od Boha, že požívání masa tohoto zvířete by byl již zmíněný harám, tedy porušení základního pravidla tohoto náboženství. ⁸⁾ Tato nechuť se v některých oblastech světa stává důvodem mazání obrázků prasat jako farmářských zvířat z knížek pro děti. Maso ovšem není halál pouze pokud je z jakéhokoli jiného zvířete, než z prasete. Důležitý prvkem při určování zda maso je halál, či ne, je speciální způsob porážky zvířete, který se nazývá zabiha. ⁹⁾ Spočívá v tom, že se zvíře musí správně podřezat a nechat vykrvácet, až potom můžeme maso označit za halál. Jedinou výjimku tvoří ryby, jejichž maso je halál automaticky, i bez podstoupení zabihy. Respondent Hasan Bhatti uvedl, že se v Pákistánu, kde vepřové maso není dostupné, nikdy nesetkal s jakoukoli formou jeho vyhledávání a v běžném životě je praktický nemožné se s tímto masem setkat. Oproti tomu v České republice se jako muslim musí občas podívat například do hamburgeru, kvůli slanině, ale na druhou stranu, protože jsou tradiční česká jídla „otevřená k nahlédnutí“ (nejsou zabalená v tortille a podobně), je možné jednotlivé části pokrmu velmi dobře rozeznat. Nemusí proto moc pátrat, jestli pokrm náhodou neobsahuje vepřové maso, protože je to naprosto zřejmé a prostě si ho jen v restauraci neobjedná. Vyhnout se kontaktu s nežádoucím vepřovým může i naprosto cíleně tím, že navštíví restauraci s certifikátem „Halal ceritified“, které se v současnosti v Evropě vyskytují v hojném počtu. On osobně však necítí potřebu vyhledávat pouze halál maso a nevadí mu jíst maso necertifikované, setkal se ovšem i se situaci, kdy jeho známí z Pákistánu odmítli jíst v restauraci bez certifikátu jakékoli jiné maso, než rybí.

Návštěvě restaurace bez certifikátu se nebrání ani pan Vladimír Sáňka, ale samozřejmě preferuje halál možnost, pokud ji má. Dnes v Praze, kde se svou ženou oba žijí, není žádný problém certifikované restaurace najít. Restaurací je po celé Praze celkem 28, 5 obchodů s potravinami a 12 podniků poskytující cateringové služby. ¹⁰⁾

Jaký je rozdíl mezi dodržováním půstu v měsíci ramadánu v ČR a v Pákistánu

Obecně, jak v České republice, tak i v Pákistánu se někteří muslimové drží názoru, že pravidla jsou od toho, aby se porušovala. Některá omezení jsou pro ně natolik nepříjemná, že hledají výmluvy, jen aby je nemuseli dodržovat. Zároveň si ale nechtějí znepřátelit Boha. Mezi nejčastější výmluvu tedy patří: „Bůh to nevidí“, to znamená, že pokud přikázání porušují pod střechou, ničemu to nevadí.

Ramadán je 9. měsíc islámského kalendáře, který je kvůli své lunární podstatě pohyblivý. Proto se tento měsíc v průběhu let vyskytuje ve všech ročních obdobích. Jak je již uvedeno výše, půst od jídla, pití a například i sexu, který se tradičně s tímto měsícem pojí, se nazývá Saum a trvá každý den ramadánu od svítání do soumraku. Po setmění se scházejí rodiny a společně se pořádně najedí.¹¹⁾ Dodržování saumu je povinné pro každého muslima, výjimku však tvoří malé děti, nemocní lidé a dokonce i cestovatelé, kteří mají povoleno na svých cestách přiměřeně jíst a pít. Malé děti jsou sice osvobozeni od této náboženské povinnosti, ale na půst jsou od raného věku připravováni. O věku kdy se půstu zúčastní úplně, rozhodují rodiče. ¹²⁾ Mezi nejčastější onemocnění, která fungují jako „výmluva“ pro dodržování půstu patří cukrovka. Mezi lékaři v islámských zemích se odehrávají různá školení právě o přístupu k pacientům s cukrovkou během ramadánu. Jsou školeni jak jim co nejpřijatelnější cestou upravit režim právě pro účely náboženské tradice saumu. ¹³⁾ Pan Vladimír Sáňka tradiční půst dodržuje ve všech ohledech, ale je si vědom, že každý muslim dodržuje všechny tradice podle vlastního svědomí. Někteří muslimové se nechají v míře jejich dodržování ovlivnit svým okolím.

Respondent Hasan Bhatti zastává názor, že dodržování tradice ramadánu je čistě a jen na každém jedinci a výrazný rozdíl v jeho dodržování samotnými muslimy v ČR a Pákistánu není. V jeho rodině saum dodržují všichni, kdo netrpí zdravotními problémy a jsou starší patnácti let, tedy všichni kromě jeho tatínka, trpícího cukrovkou. V Pákistánu je to podle něj však celkově jednodušší - je tomu uzpůsobeno vedení restaurací (mají jen noční provoz). Ve školách a zaměstnání je tomu podřízen denní režim. Na konci ramadánu i dalších tradic a svátků je v Pákistánu důležité sejít se jako celá rodina, avšak v ČR se tato tradice pomalu vytrácí. V rodině respondenta se děti učí zvykům ramadánu postupně (např. jeho bratr v 15 letech dodržuje jen pátky).

Cílem práce bylo zjistit, jestli i přes to, že islámské tradice a náboženské zvyky jsou z pohledu Evropanů považovány za nejkontroverznější, příslušníci islámského náboženství jejich pravidla striktně dodržují. Konkrétně pak, jaké jsou rozdíly mezi dodržováním těchto zvyků v České republice a v Pákistánu.

Jedním ze zjištění je, že pokud už muslimové pravidla porušují, porušují spíše pravidla, která se týkají alkoholu. Porušování pravidel ohledně jídla, konkrétně tedy vepřového masa, se moc neprojevuje. Jedním z důvodů je možná fakt, že vepřové maso můžou nahradit jiným masem. Náhrada vepřového masa, tedy jakékoliv jiné maso kromě ryb, musí být stejně označeno jako halál, ale zkrátka ta možnost náhrady tu je. Naproti tomu alkohol se moc nahradit nedá. Dá se nahradit různými návykovými látkami, ale ty mají muslimové také zakázané. Je to ovšem zákaz, který muslimové porušují nejčastěji.

V Pákistánu i v České republice jsou pravidla některými muslimy v nějaké míře porušována. V Pákistánu jsou tato pravidla ale porušována méně často. Za jeden z důvodů můžeme považovat fakt, že v Pákistánu není možnost si v restauracích vepřové maso či alkohol objednat, stejně tak v období ramadánu mají pákistánské restaurace pouze noční provoz, takže lidé přes den jídlo neseženou tak lehce. Zkrátka tato země je náboženství islámu mnohem více přizpůsobena. V České republice ale muslim musí v každé restauraci čelit jak nabídce alkoholu, tak nabídce vepřového a jiného harám masa. V poslední době se však stává mnohem snazším i v České republice najít restauraci s možností výběru halál masa.

Závěrem by měla být uvedena věta: „Bůh to nevidí“, která často slouží jako výmluva některých muslimů při porušení některého z pravidel. Samozřejmě ne každý tuto větu bere v úvahu, protože ne každý pravidla porušuje.

Literární zdroje

TAUS-BOLSTAD, Stacy. Pakistan in pictures. Rev. and expanded ed. Minneapolis: Lerner Publications, 2003. Visual geography series (Minneapolis, Minn.). ISBN 0822546825.

KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. 2. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2015. 266 s.ISBN 978-80-213-2551-7.

MENDEL, Miloš. Víno a vinařství v dějinách islámu. Praha: Orientální ústav Akademie věd České republiky, 2010 . ISBN 978-80-85425-64-2.

Odborné zdroje

Pakistan Food & Drink Report - Q1 2014, Business Monitor International [online]. Londýn, 20. 03. 2014 [cit. 2016-05-10]. ISSN 1749-2866. Získáno přes databázi PROQUEST.

ABDULRAHIM, Raja. What does Islam say about weed?, Telegraph - Herald [online]. Dubuque, Iowa, 30. 04. 2011 [cit. 2016-04-03]. ISSN 1041-293X. Získáno přes databázi PROQUEST

SPRATT, Amanda, Mosque and meat divide Muslims; WHAT IS HALAL?: [2 Edition], The Press [online]. Christchurch, Nový Zéland, 15. 09. 2004 [cit. 2016-04-01]. ISSN 0113-9762. Získáno přes databázi PROQUEST

ENG, Monica, Halal eats ready for Ramadan feasting: [Chicago Final Edition], Chicago Tribune [online]. Chicago, Illinois. 24. 10. 2003 [cit. 2016-05-10]. ISSN 1085-6706. Získáno přes databázi PROQUEST

BRACHEAR, Manya A., Muslim children eager to join fast of Ramadan: [Chicago Final Edition], Chicago Tribune. Chicago, Illinois, 15. 10. 2004 [cit. 2016-06-09]. ISSN 1085-6706. Získáno přes databázi PROQUEST

WILBUR, Kelly, AL, Tawengi a REMODEN, Eman, Diabetes patient management by pharmacists during Ramadan, BMC Health Services Research [online]. Katar, 2014 [cit. 2016-05-11]. ISSN 1472-6963.‎ Získáno přes databázi PROQUEST

Internetové zdroje

STACEY, Aisha, Why Pork is Forbidden in Islam (part 1 of 2): Obeying the laws of God [online], IslamReligion.com, 2009 [cit. 2016-06-16] Dostupné z: http://www.islamreligion.com/articles/2513/viewall/why-pork-is-forbidden-in-islam/

STACEY, Aisha, Why Pork is Forbidden in Islam (part 2 of 2): Is pork unclean? [online], IslamReligion.com, 2009 [cit. 2016-06-16] Dostupné z: http://www.islamreligion.com/articles/2513/viewall/why-pork-is-forbidden-in-islam/

Ramadán je opravdovou zkouškou vůle. Ale i muslimové jsou jen lidé a ví, jak pravidla obejít, National geographic: Česko [online]. Praha, 24. 07. 2012 [cit. 2016-05-9]. ISSN 1213-9394. Dostupné z: http://www.national-geographic.cz/clanky/ramadan-je-opravdovou-zkouskou-vule-ale-i-muslimove-jsou-jen-lide-a-vi-jak-pravidla-obejit.html/

Zabihah, The original & world's largest guide to Halal restaurants & markets, [cit. 2016-08-20] Dostupné z: https://www.zabihah.com/sub/DtxuIAy7vr?t=r

Zdroje použitých obrázků

http://www.businessinfo.cz/app/content/images/Loga-znacky/logo-halal-100pct-certified-500.jpg

http://www.eat-halal.com/wp-content/uploads/2004/03/no-alcohol-1004x1024.jpg

http://blog.onepakistan.com.pk/wp-content/uploads/2013/06/Pakistan_food_traditional-in-pakistan.jpg

http://jimmychin.99.com.my/images/frydayschicken6.jpg

http://data.whicdn.com/images/185641650/large.png

http://portal.azertag.az/sites/default/files/Azimzade_Ramazan_u_bekov_1938.jpg

Počet shlédnutí: 232