obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


ls2016:pravoslavi

Oslava Paschy v ČR a na Ukrajině

Tereza Drábečková, Karolína Junková, Adéla Kubešová. Oslava Paschy v ČR a na Ukrajině. Hospodářská a kulturní studia | Provozně ekonomická fakulta | Česká zemědělská univerzita v Praze, 2016. http://www.hks.re/wiki/ls2016:pravoslavi

Úvod a cíl práce

V každém náboženství svátky zaujímají velmi důležité postavení a jinak tomu není ani v křesťanství. Většina populace českého národa má s největší událostí spojené Vánoce, avšak pro křesťanství jako takové jsou to spíše Velikonoce. Velikonoce jsou křesťanským svátkem, který se slaví skoro v celé Evropě a dalších křesťanských zemích po celém světě, a tak Česká republika a Ukrajina nejsou výjimkou. Většina obyvatel v našich končinách slaví „tradiční“ katolické Velikonoce, ale v ČR i v současné době mají také početné zastoupení pravoslavní nebo také ortodoxní křesťané, kteří si s sebou z východu přinesli jak své náboženství, tak i svoji kulturu či svoje tradice a zvyky, jež zahrnují i slavení svátku Velikonoc.

Hlavním cílem práce je najít odpověď na otázku - jak se slaví pravoslavné Velikonoce v České republice, a také jaké zvyky mají pravoslavní při oslavě Velikonoc na Ukrajině. S hlavní otázkou následně budou souviset naše podotázky, které by měly tento hlavní cíl ještě více rozšířit a prohloubit. Část práce je věnovaná představení víry jako takové a hlavní část se zabývá historií, průběhem, tradicemi a zvyky Velikonoc, které věřící provozují ve dnech tohoto svátku.

Výzkumná otázka:

Jak se slaví Velikonoce v ČR a jak na Ukrajině?

Podotázky:

1. Proč jsou Velikonoce nejvýznamnějším pravoslavným svátkem?

2. Mění se na základě geografické polohy a změny státu nějaké zvyky, tradice?

3. Slaví pravoslavní věřící žijící v ČR i „české lidové“ Velikonoce?

Literární rešerše

Na téma pravoslavné Velikonoce se zaměřuje v některých článcích měsíční periodika Hlas pravoslaví. Článek Postní období, jehož autorem je Vladimir Kulakov, se zabývá předvelikonočním půstem. Autor zde vysvětluje, že postní období by mělo znamenat pro věřící jakési očištění a během půstu by se měli přiblížit k Bohu pomocí modliteb. Právě první neděle – Neděle celního a farizeje ukazuje, jakou podobu by měla mít modlitba, aby byla Bohem přijatelná. Pak následuje další neděle, Neděle Božího milosrdenství, kdy si věřící připomínají příběh o marnotratném synovi – záměrem je ukázat lidem, že Bůh má slitování a odpouští lidem hříchy. Následující neděle je takzvaná Masopustní, jak je z názvu již zřejmé, věřící se začínají postit od masa. Poslední neděle je Syropustní, jež by měla být připomínkou vyhnání Adama a Evy z ráje. Poté následuje období Velkého postu, které začíná po neděli Syropustní a končí na svátek Kristova Vzkříšení. Autor také udává, že během tohoto období se věřící postí od masitých, mléčných i vaječných pokrmů, takže převládá strava rostlinná. V článku autor také zmiňuje, proč postní období trvá 40 dní a proč je tento svátek pro pravoslavné nejdůležitějším ze všech.1)

Pravoslavné Velikonoce se slaví v jinou dobu než klasické velikonoční svátky západních kultur a je zároveň spjat se striktně dodržovanými pravidly. Tyto skutečnosti popisuje ve svém článku Pravoslavné Velikonoce Jana Šustová. Popisuje, že Velikonoce se slaví v jinou dobu také díky pravidlu nicejského sněmu ze 4. století, podle kterého se Kristovo vzkříšení smí slavit až po židovském svátku Pesach. Dále v článku popisuje Velký svatý týden, jehož všechny dny od pondělí do soboty se nazývají velkými. Zmiňuje zde také, že v tzv. svatém týdnu se konají bohoslužby vyjadřující průběh Kristova utrpení, ukřižování a pohřbení. Následně autorka rozebírá každý den ve svatém týdnu a popisuje význam, který tento den představuje. Např. na Velké pondělí církev rozjímá o neplodném fíkovníku, na Velkou středu si pravoslavní křesťané připomínají dohodu apoštola Jidáše se židovskými zákoníky, že jim zradí Ježíše. Poté autorka popisuje, že před půlnocí na Velkou sobotu se slouží půlnočnice. Těsně před půlnocí se ještě koná průvod kolem chrámu. O půlnoci ze soboty na neděli Paschy začíná Oslava vzkříšení Páně. Paschální období trvá do Nanebevstoupení Páně (40 dní po paschální neděli). V tomto období se pravoslavní křesťané navzájem zdraví slovy: „Kristus vstal z mrtvých“, na což odpovídají „Vpravdě vstal z mrtvých“. Poté popisuje Světlý týden a také po paschální neděli – Antipascha, které spadají do paschálního období.2)

Noviny The Daily News v článku Orthodox celebration culminates with Pascha holiday, jehož autorkou je Jenna Mink, obsahuje, mimo jiné, i rozhovor s dvěma respondenty – Andrew Theokas a Nataliya Hicks. Článek začíná tím, že Andrew Theokas musí dětem vysvětlit, proč se slaví dvoje Velikonoce, protože ostatní spolužáci slaví „obyčejné“ Velikonce. Poté také dodává, že se často přistihuje, jak ostatním křesťanům vysvětluje, že slaví Velikonce jinak a jindy, podle starého Juliánského kalendáře. Dále autorka uvádí, že pravoslavní křesťané si sami vybírají míru účasti na těchto oslavách. Jazykovou přístupnost pro oslavování pravoslavných Velikonoc ve městě Bowling Green také dokazuje fakt, že náboženské texty byly při oslavách Paschy čteny osmi jazyky od hebrejštiny až po slovanštinu. V článku také vypovídá respondentka Nataliya Hicks, která se narodila v Ukrajině do pravoslavné rodiny, ale nikdy neměla šanci slavit řádně Velikonoce, protože v době, kdy žila na Ukrajině, byl ještě Sovětský svaz a ten nedovoloval otevřeně praktikovat víru, jinak by byla potrestána. Teď, když se Nataliya přestěhovala do Bowling Green v USA, je prý vděčná za to, že může vykonávat tradice, které jsou pro ní důležitou součástí života. Článek je poté uzavírán tím, že Pascha je pro ortodoxní křesťany to nejsvatější období celého roku a že pro ně znamená spolupráci a propojení všech věřících po celém světě. 3)

Knižní publikace Křesťanský východ od českého historika Jaroslava Vystrčila shrnuje dějiny této církve a liturgické obřady, které jsme samy mohly zažít při návštěvě pravoslavného kostela. V knize je zároveň popisovaná křesťanská situace v Rusku či na Ukrajině, ale také autor zachytil situaci v České republice nebo na Slovensku. Publikaci lze velmi dobře využít k základnímu pochopení tohoto východního křesťanství ostatními církvemi. 4)

V pravoslavné církvi tomu není jinak, spojení židovské tradice a samotného křesťanství staví „Paschu“ mezi nejoblíbenější události roku. Více se o tom může čtenář dozvědět v liturgickém díle od Meltóna ze Sard - O Pasše, kterou přeložila a komentářem opatřila Monika Recinová. Tento starobylý liturgický text reinterpretuje starší židovské a křesťanské tradice. Překladatelka tedy přispěla k prohloubení studia tohoto spisu O Pasše, ale také dala podnět k diskusi nad dosud neznámými duchovními stránkami života věřících. 5)

Metodologie

Práce je vypracovávána pomocí kombinace kvalitativních i kvantitativních metod.

Pro část, která se zabývá především historií církve, jejími symboly, architekturou, bylo využito studia odborné literatury. Tato metoda získávání informací je považována za velmi spolehlivou, fakta a jejich pravdivost si lze většinou ověřit i z jiných zdrojů. Literární zdroje pomohou obecně a základně pochopit dané náboženství, tak i vybraný svátek Velikonoce a tradice s nimi spojené. Pro tuto techniku byly využity články, které se zabývají pravoslavnou vírou a týkají se období Velikonoc. Hledání literatury s touto problematikou nebylo lehké, neboť nejsou tolik rozšířeny. Dále byly provedeny dva semistandardiované rozhovory, které pro kvalitativní výzkum byly shledány jako nejadekvátnější metoda. Pomocí těchto rozhovorů se výzkumníci mohli podívat na zkoumané otázky i z osobního pohledu respondentů.

Pro náš výzkum jsme získaly dva respondenty, konkrétně muže a ženu, kteří v České republice žijí odlišnou řadu let. Podařilo se nám oslovit osobu, která zde žije pouze několik málo let a v kontrastu k ní i osobu, která na území ČR žije 25 let, což je víc jak polovina jejího života. Získané informace z těchto dotazování jsou vyhodnoceny a porovnány tak, aby byly nalezeny odlišnosti, které by mohly záležet právě na délce pobytu mimo svou vlast. S oběma jsme vedly příjemné rozhovory a ani jeden se nebál otevřeně mluvit o svých pocitech z ukrajinských Velikonoc. Orest jako 23 let starý syn ze zámožné rodiny, pocházející z oblasti Zakarpatské Rusi, přišel do České republiky ve věku 18 let, a L(j)ubov - žena ve věku 46 let z oblasti, kde dříve byla velmi rozšířena Židovská víra, odešla do České republiky za lepšími pracovními podmínkami, a v současné době pracuje jako provozní jednoho pražského hostelu, žije v České republice už přes 25 let.

Pro lepší porozumění dané víře byla podniknuta návštěva pravoslavného chrámu. Tato osobní návštěva pravoslavné bohoslužby v Chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech v Praze důvěrně osvětluje postoj a víru samotných věřících. Mezi návštěvníky těchto bohoslužeb patří zejména příslušníci rusko-jazyčného etnika žijícího na území ČR a zřejmě především hlavního města Prahy.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1b/Chr%C3%A1m_Zesnut%C3%AD_p%C5%99esvat%C3%A9_Bohorodice%2C_Ol%C5%A1any%2C_Praha.JPG|

Později bylo zjištěno, že se v Praze nenachází žádný kostel, který by byl zasvěcen právě a pouze jen ukrajinské pravoslavné katolické církvi. Nejčastěji ukrajinští pravoslavní navštěvují bohoslužby v Kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého (fotografie vlevo) v centru Prahy, konkrétně na Praze 2. Pro velmi významné svátky, jako jsou Vánoce nebo právě ony Velikonoce, se využívá nejslavnější barokní chrám Prahy - Kostel svatého Mikuláše na Malé Straně (fotografie vpravo).


Praktická část

Pravoslaví ve světě a v ČR

Celkový počet pravoslavných věřících, ve světě bez ohledu na hodnost a příslušnost, se pohybuje podle různých odhadů od 125 do 180 milionů osob. V Rusku je komunita pravoslavných věřících největší, podle odhadů jde až o 100 milionů osob. Druhá největší komunita je na Ukrajině s počtem okolo 20 milionů osob. 6)

V roce 2011 bylo na území ČR 20 533 pravoslavných věřících. Největší komunita pravoslavných občanů se nachází v Praze. Celkem zahrnuje přibližně 5 500 osob. V okrese Louny je zaznamenáno, že zde žije celkem 952 sečtených pravoslavných. Jedná se víceméně o reemigranty. Dále jsou pravoslavní usídleni v okrese Chomutov, Tachov a také v Karlovarským kraji, kde počet překračuje půl procenta. 7)

Pravoslaví

Pravoslavné křesťanství je označované za tzv. ortodoxní (z řeckého slova orthos=pravdivý a doxa=sláva, učení), což můžeme přeložit jako Pravá oslava Boha. Bývá také nazýváno „východní“ církví a to hlavně proto, že po velkém schizmatu v roce 1054, kdy kardinál Humbert de Silva Candida exkomunikoval konstantinopolského patriarchu Michaela Kerullaria, se církve rozdělila na dvě větve, pravoslavná církev poté ještě více upevnila své postavení především ve východních částech Evropy, jelikož se i v předchozí době snažila zaujmout významné a silné postavení mezi věřícími. Pravoslavná církev byla založena v den svaté Padesátnice (tj. o letnicích), kdy Svatý Duch sestoupil na apoštoly (tento svátek se slaví 50 dnů po Velikonocích, tj. 10 dnů po Nanebevstoupení Páně), ale do střední Evropy se dostala až v 2. polovině 9. století s příchodem Konstantina a Methoděje z řecké Soluně. Ortodoxní církev je monoteistickým náboženstvím věřící v jediného Boha, který je trojjediný – zdrojem Božství je v Božské Trojici Bůh Otec; z Otce pochází Bůh Syn, a to způsobem věčného rození; z Otce pochází i Duch Svatý, a to způsobem věčného vycházení. Toto učení vychází z Nicejsko-konstatinopolského vyznání víry, které je považováno jako jedno z nejdůležitějších vyznání křesťanské víry a je také často využíváno v liturgii. Věrouka spočívá na Svaté tradici a Svatém písmu. 8)

Dále je církev založená na tradičnosti, konzervatismu a individualismu. Na rozdíl od „západních církví“ používá juliánský kalendář.

http://www.christnet.cz/img-main/big/782.jpg

Svatá tradice

Pravoslavná víra se velmi silně opírá o souhrn každodenních zkušeností v církvi, které předal sám Ježíš Kristus s jeho Apoštoly prostým věřícím lidem. Lze říci, že se jedná o souhrn všeho potřebného pro spásu Božího klidu. 9)

Svaté písmo

Svatým písmem se rozumí Bible, která je nejposvátnějším dílem tzv. Svaté tradice. Písmo je v této víře chápáno jako samotné slovo Boží, které bylo zaznamenáno lidmi inspirovanými svatým Duchem, tudíž samotným Bohem. Písmo svaté je prací nejrůznějších lidí a obsahuje sbírku knih psanou více než jeden tisíc let.

Bible se skládá ze 2 hlavních částí a to:

  1. Starý zákon - knihy Písma svatého, napsané před narozením Pána Ježíše
  2. Nový zákon - knihy Písma svatého, napsané po narození Pána Ježíše, zároveň se zde objevuje prohlášení Ježíše Krista za Spasitele světa 10)

Pravoslavná církev dále čerpá i z pramenů jako jsou tzv. Spisy svatých Otců (tj. církevních spisovatelů z prvních století dějin křesťanství.) 11)

Pravoslavný kříž

Jedním z nejvýznamnějších pravoslavných symbolů by se mohl označit pravoslavný kříž. Na rozdíl od západního kříže, je trojramenný. První rameno od shora je symbolem cedulky se zkratkou INRI (Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum – překlad z latiny znamená; Ježíš Nazaretský, židovský král) přibitou Pilátem Pontským, který odsoudil Ježíše k ukřižování. Spodní křivé rameno je možné vysvětlit více způsoby; buď symbolizuje malou plošku pro nohy, aby ukřižovaného podpírala a tak prodlužovala utrpení, nebo šikmé rameno symbolizuje, že zločinec ukřižovaný po pravé ruce Krista bude přijat do Nebe, zatímco zločinec po levé ruce bude zatracen a přijde do Pekla a třetím výkladem šikmého ramene je spojení nebe a zemi (výše nakloněná část zobrazuje nebe a dolní část země). 12)

Sakrální architektura

Pro pravoslavné křesťany je důležité se mít kde scházet. K tomu jsou určeny pravoslavné chrámy, kam věřící mohou chodit na bohoslužby. Svatostánky jsou ale také důležité v období různých svátků, např. i v období Velikonoc, kam si věřící chodí pro posvěcení např. paschálních pokrmů.

Před vznikem pravoslavných staveb se věřící scházeli na otevřených prostranstvích, ale pro svoje bezpečí před nepřáteli, se začali uchylovat do podzemí. Velkolepé stavby chrámu ale začaly až ve 3. stol. n. l. za vlády Konstantina Velikého. Začátky pravoslavné architektury byly velmi spjaty s byzantskou kulturou. Po pádu Byzance v roce 1453 začaly pronikat do architektury prvky stavebních stylů gotiky, renesance a baroka.

Pravoslavný chrám má rozdílný vnější vzhled od katolického. Chrámy nejsou velmi vysoké, ale mají vyvýšený půdorys. Půdorys chrámu může být čtyřúhelníkový, osmiúhelný, kruhový nebo křížový. Každý půdorys něco představuje – např. křížový připomíná, že kříž je základem víry, osmiúhelný půdorys znamená církev zářící jako poutní hvězda na tomto světě či kruhový značí věčnou existenci církve. Všechny chrámy jsou obvykle zakončeny kupolí, která má připomínat nebe, kam putují všechny prosby a myšlenky věřících. Od 16. a 17. století se začaly stavět chrámy s více kupolemi. Kupole je vždy zakončena křížem.

Chrámy jsou různě zdobeny štuky, mozaikami či ikonami. Hlavní dominantou celého chrámu je ikonostas. Ikonostas by se dal popsat jako stěna, jež dělí prostor oltáře orientovaný na východ od zbytku chámu. Ikonostas má troje dveře – královské (uprostřed) a poté boční (jižní a severní). Ikonostas zdobí ikony, které podléhají přísné hierarchii. 13)

Na fotografiích níže jsou zachyceny vnitřní prostory (vlevo) a velkolepý ikonostas (vpravo), které se nachází v Kyjevskopečerské lávře, což je pravoslavný klášterní komplex, který leží v hlavním městě Ukrajiny, tedy v Kyjevě. Toto světové dědictví UNESCO je v současné době sídlem duchovního vůdce ukrajinské pravoslavné církve.Tyto fotografie byly pořízeny během putování po rodné zemi v průběhu letních měsíců rodinným známým,


Ikony

V pravoslavné církvi je ikonám kladen velký důraz. Ikona je náboženský obraz, který se řídí přísnými pravidly - např. kdo a jak může být na ikonách vyobrazen. Ikony nejsou malovány, ale podle křesťanského pojímání se píší na dřevěné desky, protože ikona je zdrojem poučení i pro křesťana, jenž neumí číst a psát. Ikona je především liturgickým předmětem, který slouží k uctívání Boha. Častým námětem pro ikony je vyobrazení Krista, bohorodiček či světců a jejich života. I o Velikonocích mají ikony velký význam. Nejčastěji zobrazovanou událostí je ikona, přímo zvaná „Zmrtvýchvstání“. Jde o velice působivou ikonu, která vyjadřuje paschální tajemství. Na ikoně je vyobrazen Kristus, který je obklopen září a který má pod sebou temnotu, peklo. Zároveň podává ruce Adamovi a Evě, kteří svým hříchem upadli do smrti, ze které je Kristus vysvobozuje. Někdy také bývá vyobrazen za Kristem ráj. Poselstvím této ikony je, že Kristus svou smrtí na kříži a zmrtvýchvstáním zlomil panství pekla a smrti, daroval nám život.

Další poměrně rozšířenou ikonou pro velikonoční období je tzv. „Ženy myronosice“. Na ikoně lze vidět skupinku žen, které jdou k hrobu Ježíše Krista, ale místo těla nalézají jen roušky a plátna, do kterých byl Spasitel zavinut. Mimo ženy také na na ikoně lze vidět jednoho, nebo dva anděly, kteří ženám zvěstují radostnou zprávu o Zmrtvýchvstání. Další paschální ikonou je třeba vyobrazení Krista s Máří Magdalenou či ikona, ve které Kristus vystupuje z hrobu mezi dvěma sedícími anděly. 14)


Velikonoce

Tato práce je tvořena tak, aby se snažila odhalit průběh tohoto svátku, a proto je důležité si jej i více přiblížit. Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších svátků pravoslavné církve. Tento svátek je také jinak zvaný PASCHA, toto označení má původ v židovství, konkrétně je odvozen od slova Pesach, což znamená uchránění nebo ušetření. Pesach jako neoslavovanější svátek pro pravoslavnou církev se slaví v jinou dobu než v západních církvích.

Na otázku, proč jsou právě Velikonoce nejvýznamnějším pravoslavným svátkem, Orest ani Lubov nedokázali jednoznačně odpovědět, proč tomu tak je. Jak se však můžeme v historických pramenech dočíst, Velikonoce jsou důležité hlavně proto, že se oslavuje právě ono Vzkříšení Páně jako nejvýznamnějšího představitele církve. Tyto svátky jsou pokládány i za první a tudíž nejstarší svátek, jejichž tradice je spojována právě s Velikonocemi židovskými (Pesach). Paní Lubov zároveň naznačila, že většina lidí z Ukrajiny tento svátek uvítá i jako možnost sejít se svými bližními a rozdávat lásku.

„Velikonoce jsou jedním velkým krásným obdobím v roce, které historicky zanechaly velké události! Kristovo vzkříšení přináší i naději na spasení, což přináší sílu a odvahu do života.“

Před svátkem nastává tzv. Doba velkopostní, která je rozdělena do 3 období následovně:

  • 1. neděle - je nazývána jako Vítězství pravoslaví - během tohoto dne se koná oslava pravoslavné víry,
  • 3. neděle - je označována jako Uctívání sv. Kříže - součástí je uctívání svatého kříže jako znamení Kristova vítězství nad smrt,
  • 6. neděle - je známá jako Květná neděle - tato velkopostní neděle je spojena se svěcením kvetoucích ratolestí na památku vjezdu Ježíše do Jeruzaléma, během celé bohoslužby posvěcené ratolesti v rukou poukazují na setkání s Kristem jako s Vládcem a Spasitelem.

V období Velkého postu chodí také věřící na nedělní bohoslužby, kde jsou připravováni k oslavě Kristova vzkříšení. Postní období je také obdobím zvlášť vhodným na přehodnocení svého dosavadního života, či na životní změnu. Pro mnoho věřících je dodržování půstu důležité a berou ho za tradici, ale také nemusí. Paní Lubov, která navštěvuje nedělní bohoslužby pravidelně, zavzpomínala na život ve své rodné zemi oproti životu, který žije dnes v Praze. Našla mnoho podobností, ale i rozdíly a to hlavně v přístupu jednotlivých lidí k samotným oslavám. Sám Orest přiznal, že se snaží docházet na bohoslužby alespoň v neděli v období Velkého postu. Sám nadnesl, že v pravoslaví věří právě kvůli své rodině, ale sám víru tolik nezastává. Zřejmě je to současnou dobou i jeho věkem, ale o tom lze pouze polemizovat.

„Sám nejsem úplný zastánce této naší víry, ale během Velikonočního období se cítím jako jiný člověk. Na našich lidech je vidět, že jsou upřímně šťastní a klidní, to mi dává novou sílu a odhodlání věřit dál.“

Oba však podobně nastínili průběh slavení Paschy na území České republiky. Půst, který trvá 6 týdnů, úklid, návštěvy bohoslužeb i drobné příspěvky potřebným jsou samozřejmostí.

Následuje Velký týden (tzv. svatý týden), který je právě od Květné neděle až do paschální neděle. Bohoslužby právě v tomto týdnu vyjadřuji průběh Kristova utrpení, ukřižování a pohřbení. Zároveň jsou všechny dny tohoto týdne pojmenovány velkými:

  1. Velké pondělí - Rozjímání o neplodném fíkovníku, který Ježíš odsoudil.
  2. Velké úterý - Zasvěcení tématu moudrých družiček, které byly na rozdíl od svých sester připraveny k příchodu Pána.
  3. Velká středa - Připomínání si dohodu zpronevěřeného apoštola Jidáše se židovskými zákoníky. Zároveň je zde symbol hříšnice, která činila pokání. Bohoslužbou je ukazován rozdíl mezi apoštolem a spasenou hříšnicí.
  4. Velký čtvrtek - Pravoslavní si připomínají poslední večeři Ježíše Krista s apoštoly a modlitbu v zahradě getsemanské. V katedrálních chrámech po liturgii, s tímto dnem je spojená s liturgii sv. Basila Velikého, biskupové umývají nohy kněžím a večer následuje velkopáteční jitřní, čtou se pašije (12 úryvků z evangelií o utrpení Ježíše Krista).
  5. Velký pátek - Vzpomínka na nespravedlivý soud nad Ježíšem, na jeh smrt na kříži a jeho pohřeb. Velký pátek je spojený s vynášením plátna a zpěvem písně, která oslavuje ctihodného Josefa.
  6. Velká sobota - zasvěcena vzpomínání na Kristovo přebývání v hrobě a má jeho sestoupení do pekel. Večer se často koná čtení Skutků apoštolských u Božího hrobu.
  7. Oslava vzkříšení Páně (nedělní svátek) - Začíná většinou o půlnoci ze soboty na neděli Paschy a těsně před půlnocí se koná trojnásobný církevní průvod.

Dalším významným časem Velikonoc je tzv. Paschální období, které trvá až do Nanebevstoupení Páně (tj. 40 dní po paschální neděli). Po celou dobu se pravoslavní křesťané zdraví slovy: „Kristus vstal z mrtvých“, kde odpovědí je: „Vpravdě vstal z mrtvých“. Během tohoto období se vystřídá Světlý týden, který je zvláštní otevřenými dveřmi ikonostasu (typický prvek pravoslavných a řeckokatolických chrámů; symbol místa přebývání Boha) i mimo bohoslužby. Tento týden je zakončen Antipaschou známou také jako nedělí Tomášovou, jelikož apoštol Tomáš nevěřil v z mrtvých vstání Ježíše, ale nakonec uvěřil. Samotným Svátkem Nanebevstoupení Páně končí paschální období a to 40 dnů po neděli paschální. Tento den vždy připadá na čtvrtek. 15)

Velikonoční tradice

Každé náboženství a stejně tak i svátek má své specifické tradice. Jinak tomu není ani s tradicemi u pravoslavných Velikonoc, mezi ně patří například:

Barvení vajec

Velikonoční kraslice jsou na Ukrajině známé jako tzv. Pysanky. Barví se červenou barvou, která symbolizuje krev Ježíše Krista. Vejce jsou barvena přírodním způsobem, umělé barvy se příliš nepoužívají, nálepky jen velmi výjimečně. Klasické jsou vejce vařená ve slupkách od cibule a jiné. Zároveň tato barevná vejce připomínají Máří Magdalenu a její návštěvu Říma, konkrétně císaře Tiberius. Zvláštností je i nedělí návštěva hřbitovů a pokládání těchto pysanek na hroby zesnulých.

Barvení vajec je i „českým lidovým“ zvykem Velikonoc, proto nás také zajímalo, jestli někteří pravoslavní věřící přebírají jisté rysy českých lidových Velikonoc. Při pokládání otázky jestli slaví pravoslaví věřící i „české lidové“ Velikonoce, se paní Lubov lehce zasmála. Jelikož má děti, kteří od narození vyrůstají právě v ČR, a i když je vede k pravoslavné víře, nemohla jim zakázat radosti jako je pletení pomlázek z vrby.

„Přiznávám, že ze začátku jsem nechtěla o českých Velikonocích nic vědět, i když se narodil 1. syn, ale čím byl starší a viděl, co ostatní děti dělají ve školce na české Velikonoce, řekla jsem si, že pomlázka nemůže nikomu a ničemu uškodit.“ (smála se)

Naopak Orest tradiční české Velikonoce úplně nevyhledává, přišel do hlavního města Prahy ve věku, kdy lidé už v Praze tyto zvyky moc nedodržují. Až minulý rok díky přátelům z vysoké školy zažil Velikonoce v českém podání a to nedaleko Jihlavy a uznal, že takové Velikonoce mají také něco do sebe. Troufáme si tvrdit, že Oresta nadchlo chození s pomlázkou od domu k domu a dodržování tradic, které spočívají v pohoštění koledníků - ochutnávky domácích pálenek.

Velikonoční hostina

Koná se po skončení paschální jitřní mše, tj. od příchodu z bohoslužb celou neděli. Holdují se posvěcená jídla od kněze, díky kterým se ukončí dlouhý půst. Někteří věřící zanechávají jídlo před kostelem pro jiné chudé lidi.

Tradiční velikonoční jídlo

K oslavám Velikonoc určitě také patří tradiční sváteční jídlo. Pro pravoslavné věřící jsou typické dva druhy sladkého pečiva – Kulič a Pascha. Tyto pokrmy jsou velmi oblíbené na Ukrajině či v Rusku. Oba dva pokrmy mají také určitou symbolickou hodnotu.

Kulič (vlevo)

  • Kulič se připravuje z bohatého kynutého těsta. Poté se zdobí bílou cukrovou polevou. Pokrm se poté dozdobí nápisem XB, což znamená „Kristus vstal z mrtvých“.

Pascha (vpravo)

  • Pascha se peče, narozdíl od Kuliče, z tvarohu, tuku, cukru, vejce, rozinek, citrónové kůry a vanilky. Svým tvarem připomíná komolý jehlan, což symbolizuje Hospodinův hrob. 16)

Pokrmy, které si věřící připraví do košíčků, včetně kuliče či paschy, si odnášejí do kostela, kde je svatý posvětí svěcenou vodou. V košíčku může být víno, nebo i klobásy.

* „Věřící mnohdy i část svého pohoštění v kostele nechávají, většinou pro chudé.“ 17)


Zajímavým přiblížením právě pravoslavných Velikonoc může být i krátký dokument, který natočila Česká televize v rámci svého pořadu Křesťanský magazín, kde se věnuje onomu svátku. Video si můžete přehrát na následující stránce: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1098528273-krestansky-magazin/416236100121003/obsah/473283-pravoslavne-velikonoce 18)


Závěr

Cílem této práce bylo zjištění, zda jsou zásadní rozdíly u slavení pravoslavných Velikonoc při změně území, tj. mezi Českou republikou a Ukrajinou. Vzhledem k tomu, že na Ukrajině je daleko větší počet pravoslavných věřící, než v České republice, byly očekávány velké rozdíly, ty se ovšem nepotvrdily. Oslava a průběh Velikonoc na obou územích se velmi málo liší.

Pro pravoslavné věřící jsou Velikonoce zdaleka nejdůležitější svátek. Během tohoto svátku si připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Důkazem významnosti svátku může být i to, že samotný průběh Velikonoc začíná Dobou velkopostní. Jak bylo zjištěno, pro věřící je období svátku také velmi spjato s rodinnými setkáními.

S oslavou Velikonoc se pojí důležité tradice, které se dodržují téměř nezávisle na geografické poloze. Mezi tyto tradice patří půst. Další tradicí je barvení vajíček, na které se používají převážně přírodní červená barviva. Typickými sladkými pokrmy jsou kulič a pascha, které mají symbolicky připomínat původ svátku Paschy.

Nelze jednoznačně říct, zda je v závislosti na změně geografické oblasti mění i tradice spojené s různými svátky, v tomto případě s Velikonocemi. Vše záleží na přístupu a víře jednotlivců, proto naši respondenti byli úmyslně vybráni tak, aby zastupovali odlišné pohledy na pravoslaví a jeho celkový přístup k němu. I přes zásadní souhlas, že právě ony Velikonoce jsou pro ně nejdůležitějším svátkem, byl pro oba zásadní. Avšak jak už bylo výše zmíněno, nezáleží na oblasti, kde se daný člověk zrovna nachází, ale na jeho odhodlání a možnostech. Troufáme si tvrdit, že v místech, kde bude větší seskupení pravoslavných křesťanů, bude míra dodržování tradic mnohem větší než tam, kde není mnoho lidí s touto vírou. Důležitou roli může jednoznačně hrát i pobyt v těchto místech.

Na otázku, jestli pravoslavní věřící slaví i „české lidové“ Velikonoce, nelze tak jednoznačně odpovědět. Věřící většinou slaví Velikonoce podle tradic, ale v zájmu integrovat se do společnosti, ve které žijí, mohou přijímat určité tradice či zvyky z majoritní (české) společnosti – např. kupování dětem pomlázky či české koledování s kamarády.

Seznam literatury

Knižní zdroje
  • MELITON. O Pasše: (Peri Pascha). Přeložil Monika RECINOVÁ. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2010. Pro Oriente (Pavel Mervart). ISBN 978-80-87378-56-4.
  • VYSTRČIL, Jaroslav. Křesťanský východ. Olomouc, 1992. s. 139
Internetové zdroje




Počet shlédnutí: 100

1)
KULAKOV, Vladimir. Postní období. [online] Hlas pravoslaví, 2005 [cit. 2016-03-16]. Dostupné z: http://www.hlas.pravoslavi.cz/pdf/2005/hp-03-2005.pdf
2)
ŠUSTOVÁ, Jana. Pravoslavné Velikonoce [online]. Rozhlas [cit. 2016-03-16]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/krestanstvi/_zprava/pravoslavne-velikonoce--236938
3)
MINK, Jenna. Orthodox celebration culminates with Pascha holiday. Daily News [Daily News], 13 Apr 2012. Dostupné z databáze odborných časopisů ProQuest.
4)
VYSTRČIL, J. Křesťanský východ Matice cyrilometodějská, Olomouc, 1992
5)
MELITON. O Pasše. Překlad Monika Recinová. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2010. Pro Oriente: dědictví křesťanského Východu, sv. 12. ISBN 978-80-87378-56-4
6)
Pravoslavná církev nastupuje. Kolik je ve světě pravoslavných věřících? [online]. i-RU.CZ [cit. 2016-06-13]. Dostupné z: http://www.irucz.ru/cz/zpravy/1-/114000000000-ruska-federace/114004000000-povolzsky-fo/114004007000-niznenovgorodska-oblast/402-neuvedeno/17052-pravoslavna-cirkev-nastupuje-kolik-je/
7)
Obyvatelstvo [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-06-13]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/sldb/obyvatelstvo
8)
O pravoslavné víře: Pravoslavná církev. [online] Pravoslavná církev. 2012 [cit. 2016-03-23]. Dostupné z: http://www.pravoslavnacirkev.info/vira/zaklady-pravoslavne-viry/487-o-pravoslavne-vire
9)
O pravoslavné víře: Svatá tradice. [online] Pravoslavná církev. 2012 [cit. 2016-03-23]. Dostupné z: http://www.pravoslavnacirkev.info/vira/zaklady-pravoslavne-viry/487-o-pravoslavne-vire
10)
Úvod - Zjevení Boží, ústní podání a písmo svaté: Knihy Písma svatého. [online]. Pravoslaví: Pravoslavný katechismus [cit. 2016-03-23]. Dostupné z: http://pravoslavi.cz/katechismus/0.html
11)
Pravoslavná církev: Poučení o pravoslavné církvi. [online]. Pravoslavná církev, 2012 [cit. 2016-03-23]. Dostupné z: http://www.pravoslavnacirkev.info/nase-cirkev/historie/506-pouceni-o-pravoslavne-cirkvi
12)
Pravoslavné náboženství: Pravoslavný kříž [online]. Mundo [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/pravoslavne-nabozenstvi
13)
TARDONOVÁ, Michaela. Pravoslavné chrámové stavby v České republice. [online]. Theses [cit. 2016-06-20]. Dostupné z: http://theses.cz/id/x5bdc7/106965-296781035.pdf
14)
Pravoslavné ikony. [online]. Orthodoxia [cit. 2016-06-16]. Dostupné z: http://www.orthodoxia.cz/ikony/ikony_1.htm
15)
ŠUSTOVÁ, Jana. Pravoslavné Velikonoce [online]. Rozhlas [cit. 2016-06-13]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/krestanstvi/_zprava/236938
16)
Kulič paschalnyj a Pascha – tradiční ruské a ukrajinské recepty [online]. ZaRohem [cit. 2016-06-13]. Dostupné z: http://blog.zarohem.cz/clanek.asp?cislo=1030
17)
Velikonoce v Rusku a na Ukrajině – PASCHA [online]. ZaRohem [cit. 2016-06-13]. Dostupné z: http://blog.zarohem.cz/clanek.asp?cislo=700
18)
Křesťanský magazín: Pravoslavné Velikonoce [online]. 2016 [cit. 2016-06-20]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1098528273-krestansky-magazin/416236100121003/obsah/473283-pravoslavne-velikonoce
ls2016/pravoslavi.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:32) (upraveno mimo DokuWiki)