obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


ls2016:svedkove_jehovovi

Svědkové Jehovovi - slavit či neslavit?

Kateřina Kolářová, Dalibor Straka, Adéla Strnadová, David Laho. Svědkové Jehovovi - slavit či neslavit?. Hospodářská a kulturní studia (HKS). Provozně ekonomická fakulta | Česká zemědělská univerzita v Praze, 2016. http://www.hks.re/wiki/ls2016:svedkove_jehovovi


Úvod a cíl práce

Přestože Svědkové Jehovovi Vánoce ani jiné tradiční křesťanské svátky neslaví, dalo by se očekávat, že ne každý Svědek tyto zásady dodržuje. Náplní této práce je porovnat situaci členů české komunity Svědků s komunitou vietnamskou. Otázkou tedy je, jak probíhá slavení svátků v těchto komunitách a zdali se nějak liší. V dalších částech se práce věnuje provozování tradičních zvyklostí, které jsou spojovány s některými svátky a nebo také předávání dárků (ať už na Vánoce, narozeniny, výročí atd.) - tuto, pro nás běžnou činnost, by Svědkové podle svých zásad provozovat neměli, otázkou tedy je, jestli si tedy dárky za nějakých okolností předávají a pokud ano, za jakých okolností. Existuje něco, co Svědkové slaví? Závěrem práce je její shrnutí a vyhodnocení zkoumaných výsledků.

Svědkové Jehovovi vycházejí pouze z věcí nařizovaných v Bibli, tím pádem, mimo jiné, nedodržují tradiční křesťanské svátky - cílem práce je tedy dozvědět se, zdali Svědkové slaví či neslaví svátky, či alespoň částečně provozují některé zvyklosti se svátky spojené.

Výzkumná otázka

Jak vnímají čeští a vietnamští Svědkové Jehovovi slavení svátků, jak tato období prožívají?

Podotázky:

  1. Jak vnímají období hlavních křesťanských svátků, případně jak je slaví (zejména Velikonoce a Vánoce)?
  2. Dodržují nějaké zvyky či tradice, které jsou v jejich rodné zemi běžnou součástí života?
  3. Jsou příležitosti, při kterých si předávají dárky?
  4. Existuje něco, co Svědkové Jehovovi slaví?

Literární rešerše

Tématu slavení svátků během života se zabývá článek bývalé členky Svědků Jehovových - A celebration is all about giving, A former Jehovah's Witness discovers the joys of hidden eggs and Easter baskets1). Bývalá členka Svědků Jehovových zde popisuje jak prožívala svátky během svého dětství, mluví zde o tom, jak bylo těžké vysvětlit svým spolužákům, že Vánoce neslaví, jak byla ráda, že narozeniny měla během letních prázdnin, takže nikomu nepřišlo divné, že nemá žádnou narozeninovou oslavu atd. Zároveň ale říká, že to její dětství nijak neochudilo, protože měla milující rodiče, kteří ji kupovali vše co potřebovala nebo chtěla a nikdy si tak nepřipadala od ostatních dětí odlišná. V článku se také dovíme, jak po opuštění Svědků začala tyto zvyky poznávat a jak si užívá například hledání barvených vajíček na Velikonoce nebo jak se cítila, když svému otci (který je Svědek) dala poprvé v životě dárek.

O tom, jak se Svědkové Jehovovi staví k Vánocům, je možné se dočíst v článku Jehovah's Witness Talks About Christmas2). Je zde také přiblíženo, jak toto období prožívají mladí lidé napříč různými kulturami, jestli se ho snaží propojit se svým všedním životem, ale i to, jaké jsou reakce ostatních lidí v jejich okolí.

Slavením svátků, věroukou a celým uskupením Svědků Jehovových se obecně zabývá Vojtěch Engelhart ve své knize Kdo jsou Svědci Jehovovi3). Vojtěch Engelhart byl emauzský benediktin, převor Emauzského kláštera v Praze. Ve své knize se snažil zpochybnit základní myšlenky Svědků Jehovových tím způsobem, že ke každé z nich vyjádřil svůj názor, případně další vysvětlení a možnosti, které už Svědkové nezmiňují. „Nejsou-li biblického původu Velikonoce, pak opravdu není biblického vůbec nic. Až do jakých detailů bylo slavení Velikonoc nařízeno ve Starém zákoně Židům!“4)

O tom, jaké výhrady mají Svědkové Jehovovi ke slavení Vánoc, proč je neslaví atd., je psáno v 16. kapitole knihy Co Bible doopravdy říká?5). Tato publikace je výtvorem Svědků Jehovových a má za úkol seznámit čtenáře se základními myšlenkami jejich organizace a ukázat jim „správnou cestu“ k poznání a víře. V této knize jsou probírána témata jako jsou například: Jaká je pravda o Bohu?, Co je Boží království? nebo Co je soudný den?

Tématem Vánoc se také zabývá celé prosincové vydání (2012) Strážné věže - Něco lepšího než Vánoce6). Jeden ze článků nám objasňuje, z jakých důvodů někteří lidé neuznávají Vánoce (jakožto období, ve kterém se narodil Kristus). „Každý rok na celém světě téměř dvě miliardy lidí slaví Vánoce 25. prosince, zatímco minimálně dvě stě milionů jiných slaví narození Ježíše Krista 7. ledna. Jsou zde však ještě miliony lidí, které se rozhodly neslavit Vánoce vůbec. Zaprvé si nemyslí, že se Ježíš narodil v prosinci nebo v lednu. Bible se o žádném konkrétním datu nezmiňuje. Je tam prostě napsáno: „V téže krajině byli také pastýři, kteří žili venku a v noci drželi hlídky nad svými stády. A náhle u nich stál Jehovův anděl.“ Oznámil jim: „Dnes [se vám] narodil . . . Zachránce, který je Kristus, Pán.“ (Lukáš 2:8–11)…“7)

Velikonočním zvykům a tradicím se věnuje rubrika dotazů ve vydání Strážné věže - Ježíšovo vzkříšení — Co znamená pro vás?8). Je zde vysvětlen původ a historie dnešních zvyků a tradic, které jsou spojeny s oslavami Velikonoc. Zároveň je zde vysvětleno, proč tyto tradice Svědkové Jehovovi nedodržují a jaké k nim mají výhrady. „Velikonoční symboly a zvyky jako zajíček, malovaná vejce, koledování a pomlázka byly přejaty z pohanských náboženství. Nic z toho nijak nesouvisí s Ježíšovým vzkříšením, kvůli kterému se Velikonoce údajně slaví.“9).

Metodologie

V práci byly použity jak metody kvalitativní, tak kvantitativní. Co se týče kvalitativního výzkumu, byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru, kdy před schůzkou byl sepsán seznam otázek, které byly doplněny otázkami vymyšlenými přímo při rozhovoru pro dokreslení a rozvinutí témat, o kterých respondenti hovořili. Co se týče rozhovoru je výhodou, že respondenti jsou přímo z náboženské skupiny a tím poskytují informace z „první ruky“, nevýhodou je neobjektivita. Kromě studia odborných článků a knih, které jsou pro odbornou práci samozřejmostí, bylo v této práci použito i studium periodik vydávaných Svědky. Výhodou při studování časopisů vydávaných Svědky je jejich snadná dostupnost, a tím je i ověřování získaných informací snadné. Další výhodou je přemíra různých článků, které se zabývají problematikou této práce. Nevýhodou je to, že tyto časopisy jsou psány Svědky o Svědcích, čímž objektivita upadá.

Respondenty byl mladý manželský pár, oba dva z věřících rodin, s tím rozdílem, že muž (pan Jiří) byl vychován v rodině jehovistů a žena (paní Hanka) v rodině katolíků a ke Svědkům se přidala dobrovolně ve svých dvaceti letech. Oba dva chodí společně na každotýdenní setkání na Pražského povstání. Dalším respondentem byla paní Mai Nguyen, žena původem z Vietnamu, která se ke Svědkům hlásí 10 let. Paní Nguyen chodí pravidelně na setkání vietnamské skupiny do sálu Království v Michli.

Schůzka byla domluvena pouze s paní Hankou, která byla projektem velmi nadšena, pan Jiří se do rozhovoru připojil zcela nečekaně. Paní Hance byl předem zaslán email s tematickými okruhy a výzkumnými otázkami, přímé otázky se oba respondenti dozvěděli až během schůzky. Celý rozhovor probíhal skoro bez problémů, schůzka trvala asi dvě hodiny. Respondenti odpovídali bez ostychu i na kontroverznější témata (tetování, transfúze, homosexualita). Oba respondenti si vzali svojí Bibli a odpovědi na otázky dokázali doložit příslušným citátem z Písma (a to i na otázky, které byly vymyšleny až na místě). Často ale odbočovali od tématu, zvlášť co se týče otázky homosexuality, která byla při rozhovoru asi největším problémem.

S paní Nguyen proběhl velmi krátký rozhovor před začátkem setkání vietnamské skupiny. Byla velmi přívětivá, snažila se odpovídat česky a nevyužívat služby překladatelky, která byla předem zkontaktována pro vyhnutí se jazykové bariéře. Na nejdůležitější otázky pro tuto práci paní Mai zodpověděla již na místě, zbytek rozhovoru probíhal přes email. V porovnání s předchozími zkušenostmi s přímou schůzkou, je tento typ komunikace pro účely této práce horší. Při přímém rozhovoru paní Mai odpovídala hned, bez velkých pomlk a snažila se vše objasnit. V emailu bylo patrné, že některé věci říká tak, jak by správně jako Svědek říkat měla a zcela nekorespondují s jejími prohlášeními při přímém setkání.

O Svědcích Jehovových

Většina veřejnosti už o této organizaci někdy slyšela. Ať už ve spojitosti s jejich návštěvami domácnosti nebo s jejich periodikem Strážná věž, které si lze zakoupit snad na každé zastávce metra. Někteří lidé si mohou myslet, že s křesťanstvím nemají nic společného a z jistého úhlu pohledu by snad mohli mít pravdu. Přestože Svědci Jehovovi sami sebe považují za křesťany, ostatní křesťanské církve už na ně tak nenahlížejí. Důvodů je pro to několik a budou dále popsány. Dalo by se říci, že se mohou považovat za protestanty, to však důrazně odmítají. Jedním z hlavních aspektů, proč se za protestanty nepovažují, je, že neprotestují proti katolické církvi (nebo jakékoli jiné křesťanské církvi) a neusilují o její reformaci. Soustřeďují se pouze na svou snahu pomáhat šířit svou víru v Boha.

Za zakladatele Svědků Jehovových se obecně (nemyslí si to však samotní Svědci) považuje Američan Charles Taze Russell. Ten v roce 1884 založil časopis, který je nyní znám pod jménem Watch Tower Bible and Tract Society (u nás pod jménem Strážná věž). Cílem Russella a jeho následovníků bylo praktikování křesťanství tak, jak bylo známé v 1. st .n. l. Svědci Jehovovi považují za zakladatele organizace samotného Ježíše (a to z důvodu, že Ježíš je zakladatelem křesťanství - tudíž i Svědků Jehovových). Jejich počty se v současnosti odhadují kolem 8 milionů.

Svědci Jehovovi jsou organizování do tzv. sborů. Po celém světě je 118 016 sborů, přičemž v ČR jich je kolem 240. Sbory v ČR nejsou pouze čistě české, své zastoupení zde mají také sbory z Vietnamu, Ruska, Ukrajiny, Španělska a dalších jiných zemí. Sbory se neschází v kostelech, nýbrž v obyčejných domech, které nazývají sál Království. V těchto sálech se setkávají, aby uctili Jehovu, diskutovali nad Biblí a studovali ji. Všechny sbory na světě mají stejný program a děje se v nich naprosto to samé. Setkávají se dvakrát do týdne, jednou ve všední den a jednou o víkendu. Ve všední den se kromě studia Bible věnují tomu, jak dobře vyučovat a šířit víru v Jehovu, zatímco o víkendu je přednáška o Bibli pro širokou veřejnost, na kterou potom navazuje diskuse. Tato shromáždění, která začínají a končí písní a modlitbou jsou přístupné i pro „nejehovisty“ a jsou zdarma bez jakýchkoliv příspěvků nebo poplatků.

Asi jednou z nejvýraznějších odlišností od ostatních křesťanských církví je, že Ježíše neuctívají a nepovažují ho za Boha, ale Božího syna. Stvořil ho Bůh před počátkem časů a před svým příchodem na zem (lidským narozením) se jmenoval archanděl Michael. Právě v tomto bodě je asi největší propast mezi ostatními křesťanskými církvemi. Vojtěch Engelhart napsal: „Základní pravda křesťanství, bez jejíhož přijetí si nikdo nemůže říkat křesťan, je božství našeho Spasitele Ježíše Krista, pravého Boha a pravého člověka, který přijal lidskou přirozenost, aby nás svou smrtí na kříži spasil a aby nám svým tělesným vzkříšením získal záruku věčného života. 10). Zajímavou věcí je zdůraznění, že Ježíši zemřel na kříži, a to z jednoduchého důvodu. Svědci totiž věří, že nezemřel na kříži, ale na kůlu. Kříž je totiž podle nich pohanský symbol, který byl křesťany přijat na základně snu císaře Konstantina, kterému se před bitvou zdálo o ohnivém kříži na nebi s nápisem „In hoc signo vinces“ (v tomto znamení zvítězíš). Další dost důležitou odlišností je nevíra v Nejsvětější Trojici (otec, syn a Duch svatý). Podporu svého tvrzení vidí ve verších z Bible: „Jehova, náš Bůh, je jeden Jehova.“ (5. Mojžíšova 6:4) nebo „To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu.“ (Jan 17:3). Z této trojice je podle nich Bůh - Jehova pouze Otec, zatímco Syn je Ježíš Kristus, jak už bylo řečeno, syn Boží. Duch svatý je pak pouze metafora pro Boží sílu.

Velmi zajímavou se jeví jejich víra v konec světa, který očekávají v nejbližší době. Konci světa (druhý příchod Spasitele) předchází doba, kdy se vlády ujímá Boží království a svrhává tedy Satana z nebe na zem. V této době se dějí na zemi strašné věci typu válek, nemocí, hladomorů, chudoby atd. (též nazýváno jako „Satanův systém“, což znamená svět politiky, obchodu). Na konci tohoto krátkého období (mělo začít prý r. 1914) sestoupí Ježíš na zemi a vybere 144 000 vyvolených, kteří s ním budou vládnout v Božím království a zároveň vzkřísí všechny lidi a uvrhne ďábla na 1000 let do propasti. Podle Svědků Jehovových jsme tedy v poslední fázi tohoto světa a v nejbližší době tak máme očekávat příjezd čtyř jezdců apokalypsy.

Svědkové Jehovovi se odlišují od křesťanů také věcmi, které nedělají a případně neschvalují. Tou nejznámější může být například zákaz transfúze krve. Důvod je čistě náboženský: „Prostě buď pevně rozhodnut nejíst krev, protože krev je duše, a nebudeš jíst duši s tělem (Mojžíšova 12:23). Přijímání cizí krve je podle nich její požití, což je zakázáno. V dnešní době však význam transfúze krve chápou a tolerují ji, přesto se jí, pokud je to možné, vyhýbají a dávají raději přednost bezkrevní chirurgii. Svědci se také nezapojují do politického života, ani se nezúčastňují válek. Opět to zdůvodňují výkladem z Bible: „Vrať svůj meč zpátky na jeho místo, neboť všichni, kdo berou meč, mečem zahynou.“ (Matouš 26:52), Ježíš zároveň přikázal, aby milovali jeden druhého.

Svátky

Svědci Jehovovi neslaví téměř žádné svátky, které jsou u nás naprosto běžné. Jedinou výjimkou je Památná slavnost - večeře Páně - mající pro tuto společnost velký význam z hlediska zachovávání stanoveného vzoru uctívání Ježíšovy smrti tak, jak je to popsáno v Bibli.

Jak Svědkové vnímají tradiční křesťanské svátky?

  • Velikonoce

Původ křesťanských Velikonoc sahá až do dob pohanských Germánů a Keltů. Mnoho dnešních symbolů Velikonoc je totiž převzato z pohanských rituálů vítání jara a jarní rovnodennosti. Germáni nazývali jejich svátek rovnodennosti Ostara (právě ze slova ostara vzniklo anglické Easter - Velikonoce). Odtud jsou známy symboly jako pomlázka, kraslice či symbol zajíčka. Například zajíc byl symbolem plodnosti a probuzení přírody, zároveň byl obřadním zvířetem během germánského svátku Ostara.

Dalším svátkem, ze kterého dnešní Velikonoce vychází, je židovský svátek Pesach. Pesach připomíná vyvedení Židů z Egypta. Oslavy Velikonoc připadaly během prvních století křesťanství (až do roku 325) na stejný den jako oslavy Pesachu. Zde můžeme najít symbol beránka, kterého Židé obětovali, jako připomínku na předvečer odchodu z Egypta. V předvečer měly všechny židovské rodiny obětovat beránka a pomazat jeho krví dveře, aby Boží anděl poznal, že tam žijí Židé a ušetřil je smrti.

Nejstarší zmínku v křesťanských spisech o slavení tohoto svátku lze naleznout již v listech apoštola Pavla. Velikonočními svátky si připomínáme zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomu došlo tři dny po jeho ukřižování roku 30 nebo 33. Velikonoční svátky začínají Popeleční středou, po které následuje čtyřicetidenní půst. Půst nám má připomenout čtyřicet dnů, které Ježíš strávil v poušti. Poslední týden před Velikonocemi je tzv. pašijový nebo květnatý týden. Na Zelený čtvrtek si křesťané připomínají poslední večeři Ježíše s apoštoly. Během Velkého pátku se připomíná Ježíšovo ukřižování, další den se nazývá Bílá sobota, kdy se koná „bdění u Božího hrobu“ a další den je Boží hod velikonoční, kdy Ježíš vstal z mrtvých. Jestliže systém náboženských názorů vychází výhradně z Písma svatého, zákonitě Svědkové necítí potřebu slavit zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ne však proto, že by si neuvědomovali jeho důležitost, ale protože se neopírá o žádné texty obsažené v Bibli. Jde-li o naše dotazované, především zdůrazňují:

Jiří: „Měli bychom si připomínat Ježíšovu smrt, nikoliv jeho vzkříšení.“

„To znamená mé tělo, které má být dáno ve váš prospěch. Stále to čiňte na mou památku.“ (Lukáš 22:19)

Naši respondenti, plně přesvědčeni o pravdě svatého Písma, se dále odkazovali na verše apoštola Matouše.

„Proč také vy překračujete Boží přikázání kvůli své tradici?“ (Matouš 15:3)

Tím byla vysvětlena i návaznost na původ velikonočních zvyků, které jsou obecně Svědky považovány za tradice pohanské, tedy takové, které nejsou Bohu přijatelné.

„Opustili jste Boží přikázání a pevně se držíte lidské tradice.“ (Marek 7:8)

Veškeré symboly, spojené s takovými Velikonocemi, nemají přímou souvislost se vzkříšením, a proto je odmítají. Bible, dle jednoho našeho respondenta (pan Jiří), varuje, abychom se při uctívání Boha vyhýbali tradicím nebo zvykům, které se mu nelíbí.

Jiří: „Abychom se Bohu líbili, neměli bychom Velikonoce slavit, tak se na to díváme.“

Paní Mai má ke slavení Velikonoc neutrální vztah, vyrůstala ve Vietnamu, kde Velikonoce neslavili a neměla potřebu je začít slavit ani v Čechách.

  • Vánoce

Původ Vánoc je možné najít opět ve starých pohanských oslavách, tentokrát zimního slunovratu. Tyto oslavy probíhali v období dnešních Vánoc. Mezi takové oslavy zimního slunovratu patří římské Saturnálie. Během těchto oslav si lidé mezi sebou předávali dárky - hlavně svíčky, které měly uchránit osobu před nadcházejícími temnými dny. Další takovým takovým svátkem je keltský svátek Yule. Ten je velmi podobný se Saturnáliemi, namísto Saturna se však uctívá keltský bůh Tanis. Jedním ze symbolů tohoto boha byl strom, což může být původ dnešního vánočního stromku11)

Vánocemi se každoročně připomíná narození Ježíše Krista. Rok jeho narození se neví přesně, ale nejčastěji se uvádí rozmezí let 7 př. n. l. až 4 n. l. První zmínky o slavení Vánoc pocházejí z Říma ze 4. století. Možná je pro někoho překvapením, že tradičně začínají Vánoce až 25. prosincem, nikoliv adventem. Advent je doba 4 týdnů před Vánoci, která končí Štědrým dnem. Vánoční svátky navazují na předkřesťanské svátky zimního slunovratu. Vánoce jsou nejen v Česku spojeny s mnoha tradicemi, včetně dávání si dárků, což je přímo v rozporu s vírou Svědků.

Stejně jako Velikonoce, ani Vánoce nejsou pro Jehovisty důvodem k oslavám, a to z podobného důvodu - nepřipomínáme si Ježíšovo narození, ale jeho smrt. Hanka nám to vysvětlila takto:

Hanka: „Proč si připomínat něčí narození? Když se narodíte, nic jste ještě nedokázali.“

Dalším důvodem je datum narození Ježíše Krista; Svědkové Jehovovi nevěří v to, že byl počat v prosinci nebo v lednu. Zaprvé Bible nikde neuvádí přesné datum, zmiňuje jen jeho příchod: „Nemějte strach, vždyť pohleďte, oznamuji vám dobrou zprávu o veliké radosti, kterou budou mít všichni lidé, protože se vám dnes narodil v Davidově městě Zachránce, který je Kristus, Pán.“ (Lukáš 2:10-11) Za druhé to, co na tento fakt poukazuje, je i přesvědčení, že se narodil zhruba na začátku října, kdy pastýři žili venku a v noci drželi hlídky nad svými stády. „V téže krajině byli také pastýři, kteří žili venku a v noci drželi hlídky nad svými stády.“ (Lukáš 2:8)

Je důležité zmínit, že pro Svědky jsou Vánoce pohanským zvykem - tedy nepramení z žádného božího ustanovení. Z toho vyplývá, že nechtějí uctívat Boha způsobem, který ho uráží (2.Mojžíšova 32: 5-7). 12)

Pro Jiřího s Hankou není slavení Vánoc opodstatněné z již zmiňovaných důvodů; není pro ně důležité dávat si dárky, zdobit stromeček a scházet se s rodinou na den tohoto svátku, chvíle klidu a pohody si dopřávají, nehledě na svátky každý den a radost z obdarovávání je věcí nenucenou a přirozenou v jejich životě. Jak říká pan Jiří:

Jiří: „Tohle je náš způsob života, který jsme si vybrali, který nám vyhovuje a který se nám zdá smysluplný.“

Zajímavou informací na závěr tohoto tématu bylo i to, že děti, které tímto způsobem nesdílí Boží hod vánoční, dostávají ve školách ředitelské volno, aby nemusely přihlížet těm, kteří dárky dostávají a kteří je s sebou nosí.

Paní Mai nemá ke slavení Vánoc a hlavně materiálním darům takový odpor, jako Hanka s Jiřím. „Nevadí mi, že neslavíme Vánoce, máme mnoho jiných oslav a příležitostí, kdy si dát dárky.“

  • Nový rok

Historie Nového roku je spojena s úmrtím papeže Silvestra I., který byl posléze blahořečen. Sv. Silvestr je patronem úrody a jeho smrtí mělo skončit pronásledování křesťanů 13). V důsledku toho známe každoroční silvestrovské oslavy dnešní doby. Nový rok je také spojen s pohanskými oslavami zimního slunovratu, z tohoto svátku se tedy odvozují jak Vánoce, tak i Nový rok.

Oslavy Nového roku se v dnešní době staly hlavně symbolem bujarého veselí spojenou s konzumací alkoholových nápojů. To samozřejmě odsuzuje jak Hanka, Jiří i paní Mai. Jiří: „Nepřijde mi, že bych o něco přicházel. Prostě jsem se rozhodl takto žít a mít nějaké hodnoty.“

Velký rozdíl mezi českou a vietnamskou komunitou odhalila paní Mai právě při zodpovídání na otázky týkajících se oslav Nového roku. Podle tradice jihovýchodní Asie se totiž neslaví Nový rok, ale Nový lunární rok. Datum oslav Nového lunárního roku (neboli Svátků jara) se určuje astronomicky a kolísá mezi 21. lednem a 20. únorem. Tento svátek se obvykle slaví v kruhu příbuzných a mnoho Vietnamců, kteří žijí mimo Vietnam se vrací zpět domů. V každé rodině by měl být stromek s mandarinkami nebo meruňkami (zde můžeme nalézt podobnost s našimi Vánocemi)14). Nejenom ve Vietnamu jsou Svátky jara jedním z nejdůležitějších svátků celého roku.

Paní Mai vysvětlila, proč tento svátek slaví i po tom, co se stala členkou komunity Svědků. „Tohle je pro mě velmi důležité. V tento den si máme připomínat naše milované, co už nežijí. Vietnamci věří, že v tento den je duše zemřelých blízko. Na to já nevěřím. Uděláme si tradiční večeři a vzpomínáme na zemřelé.“

Existují nějaké příležitosti, při kterých si předávají dárky?

  • Dárkový den

Z našeho rozhovoru s manželským párem jsme se dozvěděli o jednom nepsaném zvyku - o dárkovém dnu, který je čistě věcí dobré vůle obdarovat někoho, na kom jim záleží. To, v jaký den a kolikrát v roce, je na uvážení každého z nich. Nejčastěji tento zvyk uplatňují rodiny, které chtějí svým dětem dopřát něco navíc a udělat jim i tímto způsobem radost. Nicméně samotný pár se i tomuto brání a jak sami tvrdí:

Hanka: „Nemáme potřebu si dávat dárky, jsou to jen materiální věci.“

Při rozhovoru došlo i dotazům na slavení narozenin kolegů, přátel, rodinných příslušníků, kteří nejsou součástí komunity. Hanka i Jiří na situace okolo slavení reagují odlišně. Hanka, na rozdíl od Jiřího, nemá problém se zúčastněním se oslav nebo přispěním na dárek. „Když měla kolegyně narozeniny, všichni se skládali na společný dárek, také jsem přispěla. Jenom jsem své kolegy upozornila na to, že nechci, aby mi to chtěli nějak oplatit.“

Paní Mai dárkový den ve své rodině nemá. Zákaz dávání si dárků nedodržuje tolik, jako Hanka a Jiří. „Vánoce neslavíme, ale máme mnoho jiných příležitostí, kdy si předáváme dárky. Třeba narozeniny, výročí, stále si nalezneme důvod k radosti.“

Existuje něco, co Svědkové Jehovovi slaví?

  • Památná slavnost

Tím jediným svátkem, pro Svědky Jehovovi nejdůležitějším, je Večeře Páně (jiné pojmenování Památné slavnosti). Jedná se o připomínku Ježíšovy smrti, kterou si každoročně připomínají v den, kdy Židé slavili a slaví Pasach - 14. nisanu dle lunárního biblického kalendáře. „V prvním měsíci, čtrnáctý den toho měsíce, mezi dvěma večery, je pasach Jehovovi.“ (3. Mojžíšova 30:5) Při této slavnosti Ježíš použil nekvašený chléb a čisté červené víno, taktéž i Svědkové, jakožto symboly Kristova těla a krve.

Jiří s Hankou se vždy Památné slavnosti zúčastní, je pro ně důležité uctít památku Ježíšovy smrti, připomenout si ho a projevit mu vděčnost za oběť, kterou dal celému lidstvu. Celá tato událost je vedena podobným způsobem jako běžná shromáždění, která se konají dvakrát týdně. Ovšem tématem, o kterém se přednáší, později debatuje, je samozřejmě Ježíšova poslední večeře a jeho oběť. Tato slavnost není náboženským obřadem, lidem nepřináší milost ani odpuštění hříchů. Hanka a Jiří nám sdělili své pocity z této události, například:

Hanka: „Víme a věříme, že je důležité si Ježíšovu smrt připomínat. Scházíme se a sdílíme své myšlenky a názory. Rozhodně je to přínos pro každého, kdo tam zavítá.“

Jiří: „Ježíšovo učení je pro nás návodem proto, jak žít naše životy, poskytuje nám rady a my se jich snažíme dbát. Proto bychom tam neměli chybět.“

Celá tato akce je přístupná pro každého, aniž by byl Svědkem Jehovovým a je zcela zdarma.

Co se týče vietnamských skupin, slaví Památnou slavnost stejně jako všechny ostatní sbory. Tyto shromáždění (jak bylo uvedeno výše) mají celosvětově stejný program a Památná slavnost není výjimkou. Paní Mai se k Památné slavnosti vyjádřila takto: „ Památnou slavnost slavím od té doby, co jsem se stala svědkem. V dětství jsem byla vychována podle tradice, důležité bylo uctívání předků. Jinak celá rodina byla ateistická a věřila jsem v evoluci.“

Závěr

Období slavení křesťanských svátků Svědkové nijak zvláštně neprožívají, být součástí Svědků bylo jejich rozhodnutím, kdy předem věděli, co je bude čekat a neslavení svátků toho bylo součástí. Svědkové se tak rozhodli a „pravidla Písma“ respektují, dokonce i neslavení obhajují a vše dokládají přímými citáty z Bible. Rozdíl mezi názory respondentů byl překvapivě opačný, než by se dalo předpokládat. Dalo by se čekat, že lidé vychovávaní v Česku, a tudíž i v jeho kultuře, kde jsou Vánoce a Velikonoce nedílnou součástí, budou k jejich slavení více pozitivně nakloněni, než někdo vychovávaný v zemi buddhismu. Opak byl pravdou. Možná to byl právě ten bližší pohled českých respondentů na věc, kdy respondenti zaznamenali, jak moc se tyto tradiční svátky posunuly v něco materialistického, což byla jedna z hlavních věcí, co při rozhovoru kritizovali.

Dodržování tradic, které jsou v dané zemi typické se u respondentů lišilo. Ti čeští se nezúčastňují žádných oslav a když už ano, tak všechny účastníky předem upozorní na svoji víru, v co věří, a poprosí je, aby jim tuto „laskavost“ (uspořádání oslavy narozenin, výročí, svátku) neopláceli, protože by to znamenalo nesoulad s jejich vírou a byli by nuceni odmítnout. Respondentka z Vietnamu naopak typické tradice pro vietnamskou komunitu dodržuje, ale tyto tradice si upravuje dle svého vyznání.

Na otázku, zda jsou vůbec nějaké příležitosti, při kterých si předávají dárky, můžeme odpovědět a zmínit jednu takovou. Je to tzv. „dárkový den“, jež je typický spíše pro rodiny, které si zvolí libovolný den (nemusí být jen jednou v roce, ale i několikrát), kdy obdarovávají své děti nějakými dárky.

Svědkové Jehovovi se striktně řídí Biblí, což se potvrdilo při všech rozhovorech s jednotlivými členy. To se samozřejmě projevuje v jejich životě, ve kterém neslaví většinu nám známých svátků. Ovšem Večeře Páně je neodmyslitelná součást takového života, to tím spíše, že takový svátek, jako jediný, slaví. Večeře Páně je pro Svědky velmi důležitý den, kdy se připomíná Ježíšova smrt. Při této příležitosti se Svědkové scházejí s ostatními členy sboru a tradičně si podávají mezi sebou víno a chléb.

Sbor Svědků a celkově tato komunita hraje velkou roli v životě člověka, který se pro tuto víru „rozhodne“. S lidmi ze sboru se schází jednou až dvakrát týdně, takže s nimi tráví hodně času. Svědkové neříkají, že nemají důvody k radosti, sejít se s přáteli či se bavit. Otázkou tedy je, kde je jasná hranice mezi bavením se s přáteli a „oslavováním“ s nimi. K oslavám přece nutně nepatří alkohol (i když by se to tak mohlo na první pohled zdát). Spíše než o samotnou oslavu něčeho, je pro nás oslava pouhou záminkou, kdy můžeme s přáteli, příbuznými a všemi vyrazit ven a bavit se. V tom se nakonec od Svědků moc nelišíme. Na závěr by bylo vhodné odpovědět na otázku z názvu této práce „slavit či neslavit?“. Ať už jste členem/členkou Svědků, či nikoliv, odpověď je jasná: slavit. Co slavit, a jakým způsobem, je už pouze naše (nebo Jehovova) vůle.

Přehled literatury

Literární zdroje

ALINA BOTA BROOKLYN HIGH SCHOOL. Jehovah's Witness Talks About Christmas. Cleveland Plain Dealer. 1995, Dec 25. ISSN 0701-0877. Získáno přes databázi PROQUEST

Co Bible doopravdy říká?. New York: Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania, 2009.

ENGELHART, Vojtěch. Kdo jsou Svědci Jehovovi?. 2. vyd., v MCM 1. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 1992.

Ježíšovo vzkříšení — Co znamená pro vás?. Strážná věž. 2013, roč. 134, č. 5. ISSN 0043-1087

KINGMAN, Kelly. A celebration is all about giving, A former Jehovah's Witness discovers the joys of hidden eggs and Easter baskets. Newsday, Combined editions. 2007, Apr 6. ISSN 0278-5587. Získáno přes databázi PROQUEST.

Něco lepšího než Vánoce. Strážná věž. 2012, roč. 133, č. 12. ISSN 0043-1087

Internetové zdroje

POJAR, Petr. Proč a jak se slaví Silvestr a Nový rok? [online]. ČESKÝ INTERNET s.r.o., 31.12.2013 [cit. 14. 6. 2016]. Dostupný z WWW: http://www.ceskestavby.cz/clanky/proc-a-jak-se-slavi-silvestr-a-novy-rok-22692.html

PTÁČEK, Jaroslav D. Pohanské Vánoce aneb jak se k nám dostal stromek [online]. Magazín Táborsko sobě, © 2010 [cit. 14. 6. 2016]. Dostupný z WWW: http://taborsko.webnode.cz/products/pohanske-vanoce-aneb-jak-se-k-nam-dostal-stromek1/

Svátky [online]. eStránky.cz, © 2016 [cit. 14. 6. 2016]. Dostupný z WWW: http://www.vietnam1.estranky.cz/clanky/svatky.html 


Počet shlédnutí: 8

1)
KINGMAN, Kelly. A celebration is all about giving, A former Jehovah's Witness discovers the joys of hidden eggs and Easter baskets. Newsday, Combined editions. 2007, Apr 6. ISSN 0278-5587. Získáno přes databázi PROQUEST.
2)
ALINA BOTA BROOKLYN HIGH SCHOOL. Jehovah's Witness Talks About Christmas. Cleveland Plain Dealer. 1995, Dec 25. ISSN 0701-0877. Získáno přes databázi PROQUEST
3)
ENGELHART, Vojtěch. Kdo jsou Svědci Jehovovi?. 2. vyd., v MCM 1. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 1992.
4)
ENGELHART, Vojtěch. Kdo jsou Svědci Jehovovi?. 2. vyd., v MCM 1. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 1992, s. 26.
5)
Co Bible doopravdy říká?. New York: Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania, 2009.
6)
Něco lepšího než Vánoce. Strážná věž. 2012, roč. 133, č. 12. ISSN 0043-1087
7)
Něco lepšího než Vánoce. Strážná věž. 2012, roč. 133, č. 12, s. 10. ISSN 0043-1087
8)
Ježíšovo vzkříšení — Co znamená pro vás?. Strážná věž. 2013, roč. 134, č. 5. ISSN 0043-1087
9)
Ježíšovo vzkříšení — Co znamená pro vás?. Strážná věž. 2013, roč. 134, č. 5, s. 6. ISSN 0043-1087
10)
ENGELHART, Vojtěch. Kdo jsou Svědci Jehovovi?. 2. vyd., v MCM 1. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 1992, s. 13.
11)
PTÁČEK, Jaroslav D. Pohanské Vánoce aneb jak se k nám dostal stromek [online]. Magazín Táborsko sobě, © 2010 [cit. 14. 6. 2016]. Dostupný z WWW: http://taborsko.webnode.cz/products/pohanske-vanoce-aneb-jak-se-k-nam-dostal-stromek1/
12)
2. Mojžíšova 32:5-7 - 5 Když to Áron uviděl, vystavěl před ní oltář. Nakonec Áron zvolal a řekl: „Zítra bude svátek Jehovovi.“ 6 Nazítří tedy časně vstali a začali obětovat zápalné oběti a předkládat oběti společenství. Potom se lid posadil, aby jedl a pil. Nato vstali, aby se pobavili. 7 Jehova nyní Mojžíšovi řekl: „Jdi, sestup, protože tvůj lid, který jsi vedl z egyptské země, jedná zhoubně.
13)
POJAR, Petr. Proč a jak se slaví Silvestr a Nový rok? [online]. ČESKÝ INTERNET s.r.o., 31.12.2013 [cit. 14. 6. 2016]. Dostupný z WWW: http://www.ceskestavby.cz/clanky/proc-a-jak-se-slavi-silvestr-a-novy-rok-22692.html
14)
Svátky [online]. eStránky.cz, © 2016 [cit. 14. 6. 2016]. Dostupný z WWW: http://www.vietnam1.estranky.cz/clanky/svatky.html
ls2016/svedkove_jehovovi.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:37 autor: 127.0.0.1