obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


ls2017:rusini_v_madarsku

Rusíni v Maďarsku

Obr. č. 1 - Rusínská slavnost. 1)

ÚVOD

Naše seminární práce se zabývá etnickou menšinou Rusínů žijících v Maďarsku. Konkrétně jejich etnickým uvědoměním mezi majoritním etnikem Maďarů, a na území Maďarska jako takovém, především ve vesnici Múcsony. Dále se budeme zabývat rozdíly mezi jazyky minoritní a majoritní skupiny. Rusíni jsou východoslovanské etnikum, které původně pochází z Podkarpatské Rusi (dnešní Zakarpatská oblast v Ukrajině), konkrétně z oblasti podél severovýchodních svahů Karpat. Podkarpatská Rus se rozprostírá na rozhraní Ukrajiny, Slovenska a Polska. Tuto minoritu můžeme v dnešní době najít v Rumunsku, Srbsku, Chorvatsku, Slovensku, České republice a také v Maďarsku.

Za první Československé republiky patřila Podkarpatská Rus k Československu. Obyvatelé této oblasti se dlouho snažili o samostatnost a nezávislost. Na základě této snahy začali území označovat jako tzv. autonomní oblast Karpatská Rus. V období 2. světové války toto území obsadili Maďaři. Po válce tuto oblast osvobodilo Rusko a v rámci SSSR ho věnovali Ukrajině. Nynější název zní Zakarpatská oblast. Za povšimnutí stojí, že právě Ukrajina jako jediná neuznává rusínské etnikum a jazyk Rusínů bere pouze jako dialekt ukrajinštiny. Taktéž po 2. světové válce proběhla výměna menšin mezi Československem a Maďarskem. V době socialismu zde minority byly potlačovány. Probíhala jakási protimenšinová politika, která vedla k velkému úbytku těchto obyvatel. Situace se začala lepšit až ke konci 2. poloviny 20. století. Hlavním důvodem pro odsun menšin byla vidina jednoho velkého národa, a to národa Maďarského.

Obr. č. 2 - Podkarpatska Rus - mapa. 2)

Sociodemografické údaje Rusínů v Evropě

I přes velké snahy Rusíni nikdy nezískali svůj vlastní stát. Jejich počty je obtížné určit, jelikož mnohdy ani sami netuší, že mají rusínské kořeny. Odhadované počty by tedy měly být mnohem vyšší. Rusínů v poslední době neustále přibývá, zejména na Slovensku, kde je příslušníků rusínské menšiny stále více. 3) K rusínské národnosti v Maďarsku se v dnešní době hlásí zhruba 10 000 obyvatel.

Jak je z následující tabulky patrné - nejvíc Rusínů žije na Slovenku a nejméně se jich nachází na území České republiky.

Obr. č. 3 - Rusíni - tabulka. 4)

CÍL PRÁCE

Cílem je objasnit postavení této rusínské minority na území Maďarska. Jak silné je jejich národnostní podvědomí, zda i nadále dbají na své tradice a způsob života dle původních rusínských zvyků nebo jestli se už více přizpůsobují majoritnímu obyvatelstvu státu, ve kterém žijí. Hlavní výzkumná otázka tedy zní: „Jaké je etnické uvědomění rusínské minority v Maďarsku?“

Vybrali jsme si 4 podotázky, které budou v praktické části podrobněji rozepsány:

  • 1. „Jaký je pohled Rusínů žijících v Maďarsku na Maďary?“
  • 2. „Jaký je pohled Maďarů na Rusíny žijící v Maďarsku?“
  • 3. „Čím se rusínština odlišuje od jazyka majoritní skupiny?“
  • 4. „Jak Rusíni vidí sami sebe jakožto minorita v Maďarsku?“

METODIKA

Pro dosažení cíle této práce, kdy je výzkum zaměřen na identitu a vztah minority k majoritě, je zcela klíčové využití kvalitativního výzkumu.

Podle Dismana5) a Ragina6) se při kvalitativním výzkumu počítá s menším počtem případů, tedy sledovaných jedinců, které jsou však zkoumány do hloubky a zároveň je zkoumáno více proměnných (vlastností). Nevýhodou takového výzkumu může být například jazyková bariéra, která by eventuálně mohla vést výzkumníka k mylné interpretaci a tudíž i zkreslení výsledků. Hendl7) tvrdí, že k té může však dojít i výzkumníkovým subjektivním postojem v rámci daného případu. Kvůli redukci zkoumaných jedinců není vhodné výsledky zobecňovat na celou populaci.

Vycházeli jsme zejména z primárních dat, tedy z dat získaných z výpovědí informátorů. Ta jsou doplněna o informace ze sekundárních zdrojů dat, a to konkrétně z odborných publikací zabývající se touto problematikou.

Hlavní technikou sběru dat naší výzkumné strategie se stal polostrukturovaný rozhovor, který se jevil jako správnou volbou, jelikož vedl k věrohodným informacím z přirozeného prostředí. Ve většině případech se podařilo oslovit takové informátory, kteří byli způsobilí mluvit i jazykem anglickým, který celá naše výzkumná skupina ovládá. U jednoho případu mohla nastat jazyková bariéra, protože informátor mluvil pouze rusky, ukrajinsky a rusínsky, ale jeden z výzkumníků naší skupiny ovládá ukrajinštinu, ve které byl polostrukturovaný rozhovor také proveden. Polostrukturovaný rozhovor budil v informátorech nadšení pro toto téma a díky tomu bylo možné získávat zajímavé výpovědi, které nebyly součástí našich otázek.

Na výpovědi dotazovaných navazovaly další otázky, a proto byla také využita technika dotazování.

Vzhledem k finanční a časovým možnostem nebylo možné výzkum uskutečnit přímo v terénu, ale místo toho byl proveden „na dálku“. To se mohlo na počátku jevit jako problém, kdy oslovování informátorů online mnohdy vede k dlouhým prodlevám, než se podaří kontakt navázat. Může také dojít k nezáměrné ignoraci, kdy se nevyžádané zprávy ztratí. V případě oslovování prostřednictvím elektronické pošty může zpráva skončit v záložce SPAM, v případě sociální sítě Facebook lze takovou zprávu snadno přehlídnout.

Naštěstí tento problém až na jeden případ, kdy se dlouho čekalo na odpověď na e-mail, nenastal. Totiž jeden člen výzkumné skupiny měl již kontakt v Maďarsku, v Budapešti a to na člověka pohybujícího se v kultuře v neziskovém prostoru. Začátek výzkumu tak proběhl přes telefonní rozhovor, kdy byl informátor József seznámen s cílem práce a poté se konverzace přesunula na Facebook, kdy jsme dostali kontakty na další informátory přímo z rusínského prostředí.

Polostruktorované rozhovory probíhaly zejména přes síť Skype, které vedly k velkému množství informací, které bylo potřeba zpětně vytřídit, protože určité části konverzaci s daným tématem nesouvisely. Poté se další data získávala přes E-mail a Facebook chat. Dotazování probíhalo přes Facebook chat.

Informátoři

Nejvýznamnějším informátorem se stala Maria Rakaczki, která je ve vesnici Múcsony učitelkou angličtiny na základní škole. Má rusínské kořeny. Její otec a strýcové mluví rusínsky, Maria už o něco méně. I přesto se o zvyky, tradice a historické povědomí Rusínů zajímá, a díky tomu nám předala mnoho podstatných informací.

Dalším informátorem je zpěvák Marcell Juhász, který vyrůstal mezi Rusíny také ve vesnici Múcsony a nějaký čas se rusínštinu učil. Poté se přestěhoval do Budapeště. Zde však dochází k jazykové bariéře, protože Marcell neumí anglicky. S překládáním pomohl maďarský hudební manažer József Szarka, který žil přibližně jeden rok v České Republice a mimo angličtiny ovládá také trochu češtinu. József pomohl s hledáním informátorů.

Rusínský učitel historie Oleksandr Jonas doplnil obecné informace o Rusínech a částečně pohled z Ukrajiny, jelikož právě tam se pohybuje.

Ideálním informátorem pro pohled majority na minoritu se stal starosta Múcsony, Viktor Viszlai.

S doplňujícím pohledem pomohla maďarská studentka Lilla Kincses, která kontaktovala maďarské informátory v největších městech Maďarska.

LITERÁLNÍ REŠERŠE

Kniha „Cesta do Haliče8), jenž vypovídá o významném etnografovi Františku Řehořovi, byla sepsána mladým historikem Petrem Kaletou, který se zabývá historií východních Slovanů v 19. století. Kniha je doplněna bohatým fotografickým materiálem, přináší velké množství pramenů, literatury a detailně zpracované informace o životě haličských Rusínů. Sám František Řehoř mezi Rusíny bydlel, což vedlo k přesným poznatkům z jejich života a také k načerpání rozsáhlého národopisného materiálu.

Střepy svaté Rusi9) Sergej Sulak se zde zabývá srovnáním Rusínů žijících v různých zemích - například jejich způsobem života a demografickými údaji. Odhaduje se, že v současné době se pohybuje po světě na 2 miliony Rusínů. Rusíni bydlí zejména na Slovensku, Maďarsku, Rumunsku, Polsku, České Republice a Kanadě. V neposlední řadě se v publikaci nachází odpovědí na mnoho otázek, z nichž mohou být například paměti národa, politický život, kulturní interakce skupin žijících v odlišných oblastech, kulturní specifika a společný původ. Je zde probírána i staroběloruština.

Národ odnikud10). Americký profesor Paul Robert Magocsi, vedoucí katedry ukrajinských studií v Torontu, se zde pokouší oslovit širší okruh čtenářů. Text ke tedy poměrně krátký, zábavný a prezentuje dynamicky naznačený přehled dějin Rusínů od starověku až do současnosti. Příběh je líčen pomocí podrobných map na začátku každého z 46 oddílů doplněn o četné ilustrace. Na rozdíl od většiny výzkumníků, autor se dívá na svůj předmět spíše v rámci územním a multikulturním než etno-národního úhlu pohledu. Kniha je dobovým průvodcem od minulosti po současnost Rusínů. Opírá se o historii, kulturu, náboženství a zajímavé osobnosti.

Pavel Kuprianoc, Rusíni v Maďarsku a Haliči očima ruského cestovatele na počátku XIX. století11). Autor zastává myšlenku etnických Rusínů jako slovanského národa se souborem charakteristických vlastností, jenž jsou přenášeny z generace na generaci.

Celosvětově významnou rusínskou osobností, Andy Warholem, se zabývá článek CARPATHO-RUSYN EVENT FLOWERING AT WARHOL12), který popisuje, jak probíhal 7. ročník z výročních oslav karpatských Rusínů ve Spojených státech amerických, ve městě Pittsburgh právě v muzeu Andyho Warhola. Mimo jiné se ve Warhol muzeu také slaví Andy odkaz, kdy se jeho rodiče Andrej a Julia Warhola přestěhovali do Pittsburgu.

Článek Toma Hundleyho RESTIVE RUSYNS SEEK INDEPENDENCE FROM UKRAINE 13) nastiňuje fakt, proč dodnes nejsou Rusíni na Ukrajině v porovnání s Rusíny v Maďarsku uznáváni, jako národnostní menšina. Dále uvádí, že se Rusíni pokusili o nezávislost již v roce 1939, když byla Podkarpatská Rus provincií Československa, ale než k něčemu došlo, byla napadena Maďarskem. Po 2. Světové Válce byla Podkarpatská Rus přidělena právě Ukrajině a přejmenována na Zakaparpatskou oblast Ukrajinské sovětské socialistické republiky.

Nadiya Kushko popisuje ve svém článku Literary Standards of the Rusyn Language: The Historical Context and Contemporary Situation14) navzájem se od sebe lišící dostupné varianty rusínské literatury v závislosti na geografické poloze. Došla k poznatku, že dnes jsou takové varianty čtyři, které se rozprostírají zejména na Slovensku, Ukrajině a v Srbsku, Polsku, Maďarsku. Rusínština v Americe zanikla důsledkem postupné asimilace.

RUSÍNSKÁ KULTURA V MAĎARSKU

Rusínská symbolika

Jako každé etnikum mají i Rusíni svou vlajku a erb. Každý prvek na vlajce i erbu je pečlivě zvolen tak, aby co nejvýstižněji charakterizoval rusínský národ. Na rusínské vlajce jsou tři barvy - modrá, bílá a červená. Modrá barva symbolizuje hluboké nebe, panorama Karpat a lepší budoucnost. Dále rozum, pracovitost, svěžest těla i duše. Bílá barva je barva mírumilovnosti a pohostinství. Také přejícnosti, tolerance a morální i duševní čistoty. A nakonec červená barva představuje všechno živé a krásné, estetický ideál Rusínů a zdraví člověka.

Co se týká erbu - v době Československa (1918 - 1939) byl tento erb pouze pro Rusíny z Podkarpatské Rusi. Dnes je určen pro všechny Rusíny po celém světě. Na erbu je vyobrazen karpatský medvěd a tři „zlaté“ (žluté) pruhy symbolizují tři řeky (Už, Latorica a Tisu).

Obr. č. 4 - Rusínská vlajka. 15)

Obr. č. 5 - Maďarská vlajka. 16)

Historické povědomí Rusínů

Rusíni se do Maďarska dostali v roce 1867, kdy se rakouské a uherské vládnoucí kruhy dohodly na vytvoření dualistického státního útvaru, Rakousko-Uherska, které bylo na úkor ostatních národů. Rusíni se tak museli čelit maďarským úřadům a maďarizaci. Rusínská inteligence byla rozdělena na tu, která podlehla maďarizaci a na tu, která se ji bránila založením společnosti sv. Ioanna Křtitele v Prešově a Společnosti sv. Vasilije Velikého v Užhorodě. Mimo jiné také vydávali rusínské školní učebnice a literární almanachy. Mnoho Rusínů se odklonilo od řeckokatolické církve k pravoslavné církvi, což se nelíbilo uherským úřadům. Někteří dokonce emigrovali do USA z ekonomických důvodů.

Rozpad Rakousko-Uherska mělo za následek, že místa obývaná Rusíny byla rozdělena mezi Československou Republiku, Polsko a Rumunsko. Rusíni dostali nabídku od maďarské vlády v podobě autonomního území, tzv. Ruské krajiny, ale tu Rusíni nepřijali. Vývoj rusínského národa probíhal od té doby ve dvou liniích – v Podkarpatské Rusi kde tvořili stát a jako menšina na Slovensku, Polsku a Rumunsku. Rusíni přišli o autonomii v roce 1939, kdy byla Podkarpatská Rus spolu s Ukrajinou obsazena maďarskou armádou. Na území Podkarpatské Rusi a okupovaného východního Slovenska byla snaha vytvořit společnost Uhro-Rusínů, kteří měli být loajální maďarskému království, ale to se však nepodařilo. Rusíni se ve válce objevili na obou frontách - bojovali za armády USA v Evropě a Pacifiku, ale také byli násilně nuceni za boj hortyovského Maďarska a Slovenského štátu na východní frontě. Podkarpatská Rus byla osvobozena v roce 1944 Rudou Armádou SSSR, ale v podstatě se o žádnou svobodu nejednalo. Spíš se vyměnili okupanti. Podkarpatskou Rus si anexí přisvojila socialistická Ukrajina. Tento čin připomíná Mnichovskou dohodu, protože byla podepsána bez účasti Rusínů. Tedy ,,O nás – bez nás“. V nové Zakarpatské oblasti Ukrajiny Rusíni čelili tvrdé etnocidě a ukrajinizaci. Podobný osud zastihl i Rusíny na Slovensku, kteří zažívají svobodu až po rozpadu SSSR, zatímco Rusíni na Ukrajině stále čelí překážkám dodnes. Klidnější vývoj se po válce týká především Rusínů na Vojvodině.

Informátorka Marie se domnívá, že Rusíni dostávali na území dnešního Maďarska, Slovenska, Polska a Srbska již v 18. století, kdy byla hlavním důvodem životní úroveň. Sestupovali z hor kvůli hladu, slabé možnosti práce, k tomu nepřispěly ani náročnější přírodní podmínky. 17)

V 19. století byly na historickém území Podkarpatské Rusi čtyři rusínské kmeny: Lemkové, Bojkové, Huculové a Doliňané. V souvislosti s tímto historickým rozdělením vypověděla Maria takto: ,,Každá rusínská skupina si dnes žije jen to své. Tím, že nemáme vlastní stát a nejsme uznáváni na Ukrajině jako národnostní menšina, se vše komplikuje. Je těžší být v kontaktu s ostatními a i když my máme v Maďarsku podporu od vlády… schvalování procesů může být zbytečně zdlouhavé. Mnoho Rusínů co žilo na území Maďarska dnes žije v Ruském Kerestru, které se nachází ve Vojvodině v Srbsku. S těma si Rusíni z naší vesnice Múcsony (vyslovujeme mučoň) rozumí dobře, máme podobný dialekt a někteří udržují s nimi kontakt na dálku. Zajímavostí je, že ve vesnici Komlóska (vyslovujeme koumločka), která je od nás vzdálena přibližně 90 km, mluví tamní Rusíni zcela jiným dialektem, než my a rozumíme si obtížněji„.

Ještě dodává: „V 90. letech se nám říkávalo Tót (to znamená v maďarštině slovenština). Maďaři si mysleli, že jsme Slováci, kteří mluví jen nějakým dialektem. Poté co se dohledaly historické kořeny, uznal Rusíny úřad v Budapešti“.

Obr. č. 6 - Rusínské kmeny v Podkarpatské Rusi. 18)

Múcsony

Maďarská vesnice Múcsony patří do župy Borsod-Abaúj-Zemplén, má rozlohu 17,55 km2 a dle sčítání lidu roku z roku 2015 se její populace odhaduje okolo 3000 lidí. Múcsony. 19) V Múcsony jsou 4 minority – Romové, Poláci, Rumuni, Rusíni. Polská lokální vláda má v Múcsony zařízené tzv. „Twin city“, to znamená, že dvě města nacházející se geograficky blízko u sebe, si navzájem pomáhají, jejich starostové či studenti z místních škol se navštěvují. Rusíni však takovou možnost nemají. Zejména kvůli tomu, že nemají mateřskou zemi. Rusíni zde žijí v souladu a spolupracují s ostatními minoritami. Na Velikonoce spolu například barví vajíčka, na Vánoce zdobí stromeček na náměstí. Mnoho Maďarů vůbec netuší, že toto etnikum existuje, obzvláště pak v oblastech vzdálených od Múcsony

Obr. č. 7 - Mapa vesnice Múcsony. - vlastní zpracování. 20)

Jazyk

Jazykem Rusínů je rusínština, která se řadí mezi indoevropské jazyky, konkrétně mezi jazyky východoslovanské. V Maďarsku je pouze jeden úřední jazyk a tím je maďarština, která se řadí do uralských jazyků, konkrétně do jazyků ugrofinských. Rusínština používá azbuku, zatím co maďarština má latinku. Z čehož plyne, že rusínština a maďarština jsou dva naprosto odlišné jazyky a navzájem jsou si nesrozumitelné.

Rusínština byla z části ovlivňována okolními jazyky majoritních skupin. Převzala slovenské, polské ale i maďarskými prvky jazyka. Tyto západní vlivy jsou důvodem, proč se jazyk Rusínů odlišuje od jiných východoslovanských jazyků (např. od ukrajinštiny). Nyní je tento jazyk pod ochranou Evropské charty regionálních či menšinových jazyků. Tato charta umožňuje státům, které se k ní zavázali, podporovat a rozvíjet regionální či menšinové jazyky.

Ve vesnici Múcsony mají ve školách lekce rusínštiny – učit se rusínsky je však dobrovolné a kdo nechce, tak nemusí. Mají zde také rusínské knihovny.

Narozdíl od Slovenska nebo Srbska není v Maďarsku rusínština kodifikována, byť se vyučuje ve školách v Múcsony. Marie si myslí, že je to dáno slabším rusínským zastoupením v Maďarsku a jejich izolovaný způsob života nevytváří tlak na maďarskou vládu ani společnost. Nemyslí si, že by se to v nejbližších letech mohlo změnit.

Podle Nadiyi Kushko 21) v sobě rusínský jazyk silně zahrnuje charakteristiky východoslovanských a západoslovanských jazyků, v případě Rusínů na Vojvodině, v Srbsku, například v městě Ruský Kerestur. Právě ve Vojvodině je rusínština uznávána jako úřední jazyk menšiny na Slovensku. 22)Maďarština je úředním jazykem, jak již bylo zmíněno, v Maďarsku a jako regionální jazyk je uznávána na Slovensku, Slovinsku, Vojvodině (Srbsku), Rakousku a Ukrajině.

V současné době existují 4 různé varianty rusínské literatury: a) Lemků v Polsku b) slovenských Rusínů v Prešově na Slovensku c) podkarpatských či zakarpatských Rusínů na Ukrajině, Vojvodině d) Bachka-Srem Rusínů v Srbsku e) Severo-Amerických Rusínů - tato varianta kvůli asimilaci již neexistuje. Marie tvrdí, že Rusíni v Múcsony rozumí Rusínům ze Slovenska, Ukrajiny a Srbska. Například Rusíni z 90km vzdálené Komlósky, které se taktéž nachází na území Maďarska, mluví jiným dialektem, který je pro ni hůře srozumitelný a zřejmě má blízko k Lemkům z Polska.

Národní hymna

Obr. č. 8 - Rusínská hymna. - vlastní zpracování. 23)

Na obrázku č. 9 je základní škola v Múcsony, ve které Maria učí. Od roku 1995/6 vznikla možnost pro 18leté studenty učit se zde dobrovolně rusínštinu a tentýž rok se jich zapsalo 68. Hungary and its minorities. 24)

Na otázku, jak velký je zájem o rusínštinu Marie odpověděla: „O dobrovolné lekce rusínštiny spíše zájem stoupá. Řekla bych, že tomu pomáhá naše silné pouto s vírou a také tradice - zpíváme rusínské písně. Ale nejen to, díky víře se čas od času navštěvujeme s Rusíny z dalších zemí. Před zhruba 3 lety jsme navštívili Rusíny z Prešova“.

Rusínština se také dostává do médií - hlavními publikacemi jsou Rusinskyj Život (Rusínský Život) a Vsederžavnyj Rusynskyj Visnyk (Rusínské Národní Noviny). Od roku 1996 začal kanál č. 1 maďarské televize vysílat měsíčně program v rusínštině. Od října 1997 vysílá kanál č. 2 rusínský program na týdenní bázi. V neposlední řadě se téhož roku konal 3 denní Světový kongres Rusínů, kde se setkali zástupci rusínské komunity ze Střední Evropy. Tito zástupci velmi chválili přístup a pohostinství, s jakým se Maďarsko k Rusínům postavilo. Hungary and its minorities. 25)

Obr. č. 9 - Základní škola Kalász László. 26)

Obr. č.10 - Erb základní školy Kalász László. 27)

Náboženství

Rusíni se převážně hlásí k řeckokatolické církvi. Náboženství plní v životech Rusínů velmi zásadní roli, v minulosti jim pomáhalo překonávat všemožné překážky v období těžkých časů. Příkladem může být doba, kdy Podkarpatská Rus byla po Druhé světové válce anektována Sovětským svazem. Jeho záměrem bylo zničit Rusíny a nejbolestivějším místem byl úder na řeckokatolickou církev. Rusínští kněží byli násilně nuceni k pravoslavné víře a kdo se vzepřel, byl odvlečen do vězení nebo na Sibiř. Jedním z mimořádně nepohodlných kněží byl řeckokatolický biskup Teodor Romža. Sověti se ho nejdříve pokusili zabít při autonehodě, ale byli neúspěšní. Podařilo se jim to až otravou, když ležel v nemocnici. Rusíni si připomínají jeho výročí, cestu ke svatosti. Právě proto nachází v náboženství sílu a je pro ně určitou formou vzdoru proti útlaku.28)

Řeckokatolická církev má stejné obřady jako pravoslavná církev. Řeckokatoličtí kněží nemají povinnost celibátu a kněží se tak běžně žení. Na rozdíl od pravoslavného náboženství uznávají papeže. Řeckokatolická církev vznikla tak, že na území států, ve kterých většina obyvatel vyznávala římskokatolické náboženství, žili také obyvatelé pravoslavného vyznání. Vytvořením tzv. Užhorodské unie na území tehdejšího Uherska, mohli Rusíni i nadále používat východní obřad, který používají i pravoslavní.

V Múcsony se nachází jen jeden kostel a Rusíni musí tedy chodit do kostela spolu s Maďary, případně dalšími minoritami jako jsou Poláci, Rumuni a Romové. Bohoslužba probíhá v maďarštině, ale například na Velikonoce nebo Vánoce, zpívají Rusíni písně v rusínštině. Mají také rusínské koledy, které zpívají na Vánoce.

Ačkoli se Rusíni vyskytují ve větším počtu v poměru k ostatnímu obyvatelstvu především v Múcsony a v Komlósce, v dnešní době začínají být skupinky uznávány i na jiných územích. Tomu právě napomáhá silná konexe s církví.

Obr. č. 11 - Řeckokatolický kostel v Múcsony. 29)

Tradice

Rusínské tradice se zejména vážou především na náboženství, jehož pravidla Rusíni striktně dodržují. Nachází Boha v přírodě a děkují mu za jídlo a úrodu.

Rusíni byli vždy chudí, a proto jedli jednoduchá jídla. Tradičním rusínským pokrmem je tak „szirok“. Je to hrudkový sýr, který je ale žlutý, jelikož do něj přidávají ještě vejce a mléko. Směs pak nakonec uvaří. Szirok je oblíbený zejména na Velikonoce.

Obr. č. 12 - Szirok - tradiční rusínské jídlo. 30)

Obr. č. 13 - Rusínský tradiční kroj - Vyšívanka. 31)

Podle tvrzení Marie se starší generace (Rusíni kolem 40 let) považuje spíše za Maďary, toto tvrzení pramení především z důvodu, že po dlouhou dobu neznali svůj pravý původ. A právě těmto Rusínům se říkávalo Tót, jak již bylo zmíněno v kapitole Historické povědomí Rusínů.

Marie se svěřila s určitou zajímavostí: „v Múcsony stojí budova stará přes 100 let, ve které byla původně základní škola a zde zhruba před 7 lety někdo objevil záznam z přibližně 20. let 20. století, kde u studenta či studentky nebyl napsán maďarský původ, ale rusínský!“

„…V tu dobu však už byl prokázaný rusínský původ a toto jen zpětně přispělo k pravdivosti. Tato budova dnes již nefunguje, občas se zde udělá výstava v prázdných místnostech a ukazuje se právě i tato listina“.

Rusíni nemají v Maďarsku žádné specifické budovy. Mívali kostely ze dřeva, ale ty se v Maďarsku nevyskytují. Nachází se především v oblasti Podkarpatské Rusy – dnešní zakarpatské oblasti na Ukrajině, anebo na na Slovensku.

Obr. č. 14 - Dřevěný řeckokatolický kostel sv. Mikuláše v Bodružalu (Slovensko). 32)

Výpovědi informátorů

Podle Marie pomáhá náboženství k posílení zájmu učit se rusínsky. Náboženství podle Rusínů posiluje ducha rodinných tradic.

Dnes je možné učit se rusínštinu již na základní škole, ale je to dobrovolné. Pro studenty je povinná angličtina nebo němčina. Kdo se chce učit i rusínsky, znamená to minimálně 5 lekcí týdně navíc. Údajně se dobrovolně učí rusínsky 8 % studentů, které k tomu vedou rodiče s rusínskými kořeny.

Co se jazyka týká, Mária ještě vypráví příběh jejích prarodičů, kteří za socialismu, v době, kdy nebyly v Maďarsku minority moc v oblibě, cestovali vlakem do Československa. Po cestě mezi sebou mluvili rusínsky – za to se jim ostatní Maďaři posmívali. Její babička si myslí, že pravděpodobně záviděli, že ti jenž mluvili rusínsky, rozuměli více ostatním slovanským jazykům, a tudíž se mohli snáze domluvit. Například ručník se řekne rusínsky ruchnik („ručnik“). To ale prý byla nejhorší zkušenost jejich rodičů a prarodičů jako Rusínů – jinak se neměli špatné.

Tím že její rodiče a prarodiče ovládali maďarštinu a rusínštinu, používali běžně oba jazyky. Babička Marie tak používala oba jazyky dohromady a nebála se je použít v jedné větě.

Maďarský starosta Múcsony, Viktor Viszlai dodal pohled místního v pozici majority. Nezávisle potvrdil výpověď Marie, že Rusíni v Múcsony jsou naprosto mírumilovní a ochotni spolupracovat, podílet se na různých veřejných činnostech. Z jeho pohledu jsou Rusíni velmi asimilovaní. Ačkoli si udržují své tradice, nelze je moc rozeznat od místních Maďarů, pokud sami neřeknou že jsou Rusíni nebo nezačnou mluvit rusínsky. Od pohledu nelze říct, že by byli Rusíny. Díky primární znalosti maďarštiny mají přízvuk totožný s místními Maďary. Alespoň tak to vnímá u většiny Rusínů v Múcsony.

Oleksandr má zkušenosti především s rusínskou situací na Ukrajině, protože pochází z Mukačeva, kde je poměrně hodně Rusínů. Jak již bylo uvedeno, Rusíni nejsou uznáváni ukrajinskou vládou a k tomu se vyjádřil i Oleksandr. Je zde problematické sčítání lidu, protože není možnost uvést se jako Rusín.

Doplňme informaci, od Vasila Socky z článku Toma Hundleyho33) , že ihned po rozpadu sovětského režimu v roce 1991, kdy Ukrajina získala svoji nezávislost, Rusíni ihned žádali o svou národnost. Jejich žádost však nebyla vůbec vyslyšena, respektive byla zcela ignorována. Moto Rusínů zní: „Byl jsem Rusínem. Jsem Rusínem. Zůstanu Rusínem.“

K naší otázce však potvrdil, že si Rusíni z Ukrajiny rozumí s Rusíny z Múcsony. Oleksandr žil v Múcsony jen krátkou dobu kvůli svému výzkumu, zkoumal jejich původ a samotného ho zajímalo, jak se Rusíni v Múcsony mají, protože obecně je Rusínů v Maďarsku velmi málo. V Múcsony se dlouho nezdržel také z důvodu jazykové bariéry.

Zajímavý pohled dodal zpěvák Marcell, který má rusínské kořeny, ale rusínsky téměř neumí: „Když mi bylo 10 let, tak jsme se přestěhovali z Múcsony do Budapeště. Bylo to rozhodnutí mých rodičů, protože jim nevyhovoval izolovaný život na vesnici. Chtěli abych mohl studovat na maďarské hudební konzervatoři - k tomu byla důležitá náležitá příprava v jiných školách a takové možnosti byly v Múcsony omezeny“. Jeho rodiče se cítí být Rusíny, Marcell však ne. Kvůli stěhování v poměrně nízkém věku, se od rusínské komunity odtrhl a nedodržuje ani rusínské tradice. Například Velikonoce slaví běžně v maďarské komunitě.

Jak bylo zmíněno, József je člověkem pohybujícím se zejména v oblasti kultury. Jeho dlouholetá praxe v hudebním odvětví napříč Česka, Slovenska a Maďarska mluví za vše. Je také členem neziskové organizace na podporu maďarských muzikantů - jedním z cílů je například dostat muzikanty za hranice Maďarska.

Bylo velkým překvapením, když nám řekl, že nezná rusínské etnikum jako takové. Ačkoli se pro výzkum nadchl a pomohl sehnat mnoho důležitých informací a také respondenty, vedlo to k otázce - zdali Maďaři mimo Múcsony Rusíny vnímají.

Studentka Lilla Kincses pomohla s dotazováním se přes Facebook lidí ve věku od 16 - 28 let ve městech Pécs, Debrecen, Szeged, Györ, Miskolc - zda-li Rusíny znají. Další otázkou by bylo, zdali vůbec vědí že žijí v Maďarsku případně kde, ale k tomu nedošlo, protože nikdo neznal etnikum jako takové.

Ačkoli se nedá brát tento malý postranní výzkum za relevantní, napomáhá teorii, že Rusíni v Maďarsku žijí velmi izolovaně a nejsou moc vnímáni majoritní společností.

Zajímavosti

Na základě tvrzení Marie jsou za významné rusínské osobnosti považování spíše ti, kteří se podíleli na psaní rusínské historie, rusínské literatury či tvorby rusínsko-maďarského slovníku. Mezi tyto významné osobnosti patří například celosvětově známý malíř a grafik Andy Warhol, který měl rusínské kořeny na Slovensku. Jeho rodiče pocházeli z kmene Lemků.

Další pro Rusíny důležitou osobností byl například Csopey László - autor rusínsko-maďarského slovníku, Alekszander Duhnovics - autor rusínské národní hymny, jehož socha se nachází na Ukrajině a Slovensku či Hodinka Antal - historik a člen Maďarské Akademie Věd, který popisoval rusínské dějiny a Bonkáló Sándor - maďarský spisovatel a historik.

Obr. č. 15 - Andy Warhol. 34)

Další zajímavostí je, že Rusíni mají v Múcsony své muzeum od roku 1998. The Rusyns of Hungary. 35) Respondentka Marie dodala, že muzeum je v dnešní době zavřené.

Obr. č. 16 - Rusínské muzeum. 36)

Závěr

Cílem práce bylo zjistit, jak jsou vnímáni Rusíni v Maďarsku, tedy jaké je jejich etnické uvědomění. Jak jsou vnímáni majoritní společností a jak se sami Rusíni jako minorita cítí. Zdali i nadále dbají na své tradice a jak moc se přizpůsobují majoritnímu obyvatelstvu státu, ve kterém žijí. Zkoumaným prvkem byl také jazyk - rusínština, a to v jakém je postavení v dané situaci.

Rusíni žijí s Maďary v naprostém míru a jsou vděční za možnosti, které mají, mezi něž se řadí hlavně to, že jsou jako menšina uznáni maďarskou vládou, což je zásadní rozdíl proti Rusínům žijících na Ukrajině. Právě nepříznivou situaci na Ukrajině potvrdil informátor Oleksandr, který mezi Rusíny na Ukrajině žije. Zmínil například problém při sčítání lidu, kdy není možné zapsat se jako Rusín. Tudíž Rusíni nedostávají žádnou oficiální podporu od Ukrajinské vlády oproti maďarským Rusínům, kteří takovou podporu od maďarské vlády mají. V Múcsony je jen jeden kostel a do něj chodí Rusíni s Maďary a ostatními minoritami jako jsou Poláci, Romové a Rumuni. Rusíni zde dostávají prostor a Bohoslužby probíhají někdy i v rusínštině, obzvlášť v období svátků jako jsou Velikonoce a Vánoce. Rusíni jsou totiž velmi věřící, hlásí se k řeckokatolické církve a nesetkávají se s žádnými překážkami, spíše naopak.

Maďaři vnímají Rusíny pozitivně, jak potvrdila informátorka Marie nebo starosta vesnice Múcsony, Viktor Viszlai. Rusíni spolupracují s místními Maďary a dalšími minoritami. Na Vánoce spolu zdobí stromeček na náměstí nebo vyrábí dekorace. Pokud Rusín na sebe vyloženě neupozorňuje například svátečním krojem vyšívankou v průběhu velikonočního průvodu nebo nemluví nahlas rusínsky v obklopení maďarské společnosti, takřka není možné ho rozpoznat od Maďara, protože každý Rusín v Múcsony maďarštinu ovládá. Marie má klasický maďarský přízvuk, ale dokáže ho pozměnit, když dává dohromady rusínské věty. Majoritní maďarská společnost zřejmě nemá moc o Rusínech ponětí a nevnímá je. O tom i svědčí dostupné materiály, zejména mapy, které na Rusíny v Maďarsku moc neodkazují. K této úvaze přispěl fakt, že József, osoba pohybující se v kultuře s dlouholetou praxí, o daném etniku vůbec nevěděl, že existuje. Tuto otázku pomohla rozvinout maďarská studentka Lilla, která se dotazovala Maďarů ve velkých maďarských městech, zda-li ví, že existují Rusíni. Nikdo z dotazovaných o Rusínech nevěděl, že existují jako etnikum, takže se ani nedostalo k otázce, jestli Maďaři ví, že žijí u nich v zemi. Počet dotazovaných byl malý, cca 50 lidí z 5 měst, takže nelze tento výsledek generalizovat, ale obecně by se dalo uvažovat o tom, že Rusíny vnímají zejména Maďaři žijící ve vesnicích Múcsony a Komlóska.

Rusínština si je podobná jak s ukrajinštinou, ruštinou, tak také češtinou a slovenštinou. V Múcsony, kam se podařilo navázat kontakt, je její výuka dobrovolná, podle Marie se ji učí tak 8% studentů a vychází to z rodinné tradice a motivace zapojovat se do Bohoslužeb. Maďarština se od rusínštiny velmi liší a je si s ní zcela nesrozumitelná. Je to dáno jazykovou skupinou, maďarština spadá do ugrofinských jazyků, zatímco rusínština do východoslovanských. Marie vyprávěla příběh, kdy její prarodiče cestovali vlakem do Československa v poválečném období, kdy probíhala maďarizace a minority nebyly moc oblíbeny. Její prarodiče se domluvili s Čechy i Slováky a přísedícím Maďarům se to nelíbilo. Zřejmě v tom byla zášť a tehdejší nálada ve společnosti. Dnes již však, po pádu režimů, Rusíni podobnou zášť nezaznamenávají. Důsledkem maďarizace-asimilace a také odlivem Rusínů do jiných zemí, je rusínština velmi na ústraní a přežívá díky rodinným tradicím. Ačkoli se na školách vyučuje, není v Maďarsku kodifikována, na rozdíl od Slovenska či Srbska. Dalším případem je situace Marcella, který nebyl motivovaný zůstat v Múcsony a učit se rusínsky. Spíše šel za pro něj přívětivějšími možnostmi do Budapeště, kde se pohybuje jen v maďarsky mluvících spolcích a necítí se být Rusínem, nýbrž Maďarem. Dnešní rusínština má několik podob, ale na území Maďarska se pohybují dva dialekty, které si jsou v určité míře srozumitelné s Rusíny v Srbsku, Slovensku a na Ukrajině.

Rusínská komunita v Maďarsku žije poklidně a tak nějak izolovaně. Lze předpokládat, že si Rusíni svůj jazyk udrží, ale naopak nelze očekávat jeho rozšíření ve větší míře, dokud Rusíni nezískají silnější pozici v Maďarsku, což může být otázka desítek let. Stále se posilující tradiční hodnoty a spolupráce v rámci víry s Rusíny z jiných zemí, zejména ze Slovenska, dává naděje k většímu rozšíření Rusínů a jejich vnímání majoritní maďarské společnosti.

Přílohy

Rozhovor s Marií (Skype - 35 min.) odkaz ke stažení ZDE 37)

Zdroje

Literatura

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 8024601397.

HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 1999. ISBN 8024600307.

KALETA, Petr. Cesta do Haliče: František Řehoř a poznání života východní Haliče ve druhé polovině 19. století. Olomouc: Votobia, 2004. ISBN 80-722-0174-3.

KUPRIYANOV, Pavel. Rusíni v Maďarsku a Haliči očima ruského cestovatele na počátku XIX. století. Časopis „Rusín“, 2007, ISSN: 1857-2685.

MAGOCSI, Pavel Robert. Národ odnikud: ilustrované dějiny karpatských Rusínů. Užhorod: Vydavatelství V. Paďaka, 2014. 116 s. ISBN 978-966-387-092-2.

RAGIN, Charles C. Constructing social research: the unity and diversity of method. Thousand Oaks, Calif.: Pine Forge Press, c1994. ISBN 0803990219.

SULAK, Sergej. Střepy Svaté Rusi. Eseje etnické historie rusínov Moldavska (vědecká monografie). Kišiněv: Publishing house „Tatiana“, 2004. - ISBN 9975-948-24-3.

Odborné články

z databáze ProQuest:

CARPATHO-RUSYN EVENT FLOWERING AT WARHOL. Pittsburgh Post - Gazette [online]. Jul 22, . 2004, s. C-4. ProQuest Central. ISSN 1068624X.

HUNDLEY, Tom. RESTIVE RUSYNS SEEK INDEPENDENCE FROM UKRAINE. Pittsburgh Post - Gazette [online]. Jun 10, . 2001, s. A-5. ProQuest Central. ISSN 1068624X.

z databáze Web of Science:

KUSHKO, Nadiya. Literary Standards of the Rusyn Language: The Historical Context and Contemporary Situation. The Slavic and East European Journal [online]. , 22 [cit. 2017-05-14]. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/20459424 


Počet shlédnutí: 19

1)
Rusínská slavnost.[online]. [cit. 29. 4. 2017] Dostupné z:http://www.teraz.sk/zahranicie/rusini-zakarpatska-oblast-autonomia/125054-clanok.html
2)
Podkarpatská Rus - mapa.[online]. [cit. 29. 4. 2017] Dostupné z:http://www.vrtulnik.cz/ww6/helo5995.png
3)
Rusíni na Slovensku: Súčasné postavenie a historické kontexty vývinu. 1. Prešov: ADIN, 2012. ISBN 978-80-89540-12-9
4)
Rusíni - tabulka.[online]. [cit. 29. 4. 2017] Dostupné z:https://cs.wikipedia.org/wiki/Rus%C3%ADni
5)
DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 8024601397.
6)
RAGIN, Charles C. Constructing social research: the unity and diversity of method. Thousand Oaks, Calif.: Pine Forge Press, c1994. ISBN 0803990219.
7)
HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 1999. ISBN 8024600307.
8)
KALETA, Petr. Cesta do Haliče: František Řehoř a poznání života východní Haliče ve druhé polovině 19. století. Olomouc: Votobia, 2004. ISBN 80-722-0174-3.
9)
Střepy Svaté Rusi. Eseje etnické historie Rusínov Moldavska (vědecká monografie). Kišiněv: Publishing house „Tatiana“, 2004. - ISBN 9975-948-24-3
10)
MAGOCSI, Pavel Robert. Národ odnikud: ilustrované dějiny karpatských Rusínů. Užhorod: Vydavatelství V. Paďaka, 2014. 116 s. ISBN 978-966-387-092-2
12)
CARPATHO-RUSYN EVENT FLOWERING AT WARHOL. Pittsburgh Post - Gazette [online]. Jul 22, . 2004, s. C-4. ProQuest Central. ISSN 1068624X.
13) , 33)
HUNDLEY, Tom. RESTIVE RUSYNS SEEK INDEPENDENCE FROM UKRAINE. Pittsburgh Post - Gazette [online]. Jun 10, . 2001, s. A-5. ProQuest Central. ISSN 1068624X.
14)
KUSHKO, Nadiya. Literary Standards of the Rusyn Language: The Historical Context and Contemporary Situation. The Slavic and East European Journal [online]. , 22 [cit. 2017-05-14]. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/20459424
15)
Rusínská vlajka.[online]. [cit. 29. 4. 2017] Dostupné z:http://www.hlavnespravy.sk/wp-content/uploads/2016/12/Rusini-znak-vlajka.jpg
16)
Maďarská vlajka.[online]. [cit. 29. 4. 2017] Dostupné z:https://img.mf.cz/436/559/4-guillaumespert.jpg
17)
Stručné dějiny Rusínů [online]. [cit. 15. 5. 2016] Dostupné z:http://www.rusyn.sk/strucne-dejiny-rusinu-strucne-dejiny-rusinov/
19)
Múcsony.[online]. [cit. 29. 4. 2017] Dostupné z:http://www.mucsony.hu/
20)
Mapa vesnice Múcsony.[online]. [cit. 29. 4. 2017] Dostupné z:https://mapy.cz/
21) , 22)
Úradné používanie jazykov a písem v AP Vojvodine. АУТОНОМНА ПОКРАЈИНА ВОЈВОДИНА [online]. 2014 [cit. 2017-05-05]. Dostupné z: http://www.puma.vojvodina.gov.rs/etext.php?ID_mat=155
23)
Rusínská hymna.[online]. [cit. 29. 4. 2017] Dostupné z:https://www.youtube.com/watch?v=nszDHalcqH4
24)
Carpatho-Rusyn Heritage.[online]. [cit. 29. 4. 2017] Dostupné z: http://www.tccweb.org/carpathorusynheritage.htm
25)
Carpatho-Rusyn Heritage.[online]. [cit. 29. 4. 2017] Dostupné z:http://www.tccweb.org/carpathorusynheritage.htm
26)
Erb základní školy Kalász László.[online]. [cit. 29. 4. 2017] Dostupné z:http://mazsola.iit.uni-miskolc.hu/mucsony/nevezetessegek/iskola/mucsony/mvc-051f.jpg
27)
Základní škola Kalász László.[online]. [cit. 29. 4. 2017] Dostupné z:http://mucsony.hu/sites/default/files/kalasziskola_small.JPG
28)
Rusíni jsou hlavně řeckokatolíci. [online] [10-4-2016] Dostupné z http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/rusini-jsou-hlavne-reckokatolici--926890
29)
Řeckokatolický kostel ve vesnici Múcsony.[online]. [cit. 29. 4. 2017] Dostupné z:http://mucsony.hu/mucsonyi-g%C3%B6r%C3%B6g-katolikus-egyh%C3%A1zk%C3%B6zs%C3%A9g-0
31)
Rusínský tradiční kroj - Vyšívanka.[online]. [cit. 29. 4. 2017] Dostupné z:http://www3.teraz.sk/usercontent/photos/e/d/5/4-ed5e07c5e6fd3ba295c2e4baed0fb59acfa3b2b4.jpg
32)
Dřevěný řeckokatolický kostel sv. Mikuláše v Bodružalu (Slovensko).[online]. [cit. 29. 4. 2017] Dostupné z:http://www.traveltipy.com/content/uploads/2017/04/Wooden_church_in_Bodruzal__UNESCO__Slovakia.jpg
35)
The Rusyns of Hungary.[online]. [cit. 29. 4. 2017] Dostupné z:http://www.ce-review.org/01/16/pozun16_2.html
36)
Rusínské muzeum.[online]. [cit. 29. 4. 2017] Dostupné z:http://www.ce-review.org/01/16/images/pozun16_2muzeum.jpg
ls2017/rusini_v_madarsku.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:37 autor: 127.0.0.1