obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


ls2018:armenska_cirkev

Arménská církev

K. Kasalická, D. Kubík, D. Turbanov, Hospodářská a kulturní studia 2018.

Úvod

Tradice jsou souhrnem myšlenkových, duchovních, uměleckých, a i praktických vědomostí, dovedností a postojů, které se předávají z generace na generaci. Tím se prohlubují a udržují. Jedná se o podstatnou složku náboženství a kultury. Jako zvyky můžeme označit různé náboženské obřady a úkony vázané na určité situace. Tradice a zvyky jsou tedy nedílnou součástí církví po celém světě. 1)

Úvodní citovaná definice slova tradice otevírá tuto práci, Arménská církev, která se nejvíce zabývá Armény, kteří žijí v České republice. Prezentuje rozdílný pohled mladší a starší generace prostřednictvím našich respondentů. Spojením starší generace rozumíme rodiče dotazovaných, kteří se rozhodli emigrovat z Arménie. Jejich děti, které zde již vyrostly, jsou českou kulturou ovlivněni ve větší míře.
Druhým geografickým aspektem jsou Arméni v Rusku. Žije tam velmi početná menšina, která hojně přejímá ruské tradice a zvyky.
Trojici respondentů uzavírá Armén žijící v Arménii, který není jinou kulturou ovlivněn ze stejného důvodu jako ostatní. Zaměřujeme se tedy na vztahy a postoje příslušníků Arménské apoštolské církve zejména k víře, jejich rodnému jazyku a různým tradičním jídlům při církevních svátcích.

Jak tedy Arméni udržují své tradice v zemi, kde žijí? Naše práce se zabývá otázkou, zda v jejich způsobu života dochází ke kulturním změnám. Kulturní změna je vždy procesem difuze inovace a lze ji jednoduše popsat jako postupné prosazování a šíření inovace v kultuře a mezi kulturami. 2)

Cíl práce a výzkumná otázka

Cílem této práce je dát odpověď na výzkumnou otázku a přiblížit čtenářům Arménskou apoštolskou církev, její příslušníky žijící jak v České republice, tak i na území Arménie a Ruska, a s tím i související tradice a zvyky prováděné v rámci této církve.

Zabýváme se výzkumnou otázkou: Jaký mají potomci příslušníků Arménské apoštolské církve žijící v ČR/Rusku/Arménii, vztah/postoj k tradicím a zvykům?

K tomuto výzkumu máme připravené čtyři podotázky, které doplní zbylé informace o příslušnících Arménské apoštolské církve.

Podotázky

1) Jak se k víře staví mladá a jak starší generace? (modlitby, dodržování pravidel církve, návštěvy kostela)

2) Jak se staví k jejich rodnému jazyku? Jak ho vnímají? (porozumění modlitbám v arménštině, aktivní používání v běžném životě)

3) Jaká tradiční jídla připravují na církevní svátky?

4) Přejímají Arméni jiné tradice?

Literární rešerše

Otázkami ohledně víry napříč generacemi se zabývá Luba Varsovna. Autorka ukazuje na popularitu ve sféře náboženství mezi mladou a starou generací. Samozřejmě, že pohled starší generace se liší od názoru té mladší. Starší generace se snaží ctít každý církevní svátek a udržovat náboženské tradice, které byly vždy velmi důležitou součástí života. Také se snaží začlenit mladou generaci, ale s nevelkým úspěchem. Nicméně všechny generace uznávají následující morální pravidla, která pochází z náboženské nauky.

1) Vážit si starších. Každému člověku vyššího věku se musí projevit úcta. Postavit se v případě, že přijde do místnosti a neposadit se, dokud nedovolí, uvolnit místo. Nehovořit s ním a jenom s úctou odpovídat na jeho otázky.

2) Vážit si žen. Především to znamená vážit si své matky a ženského pohlaví.

3) Kodex mužské cti. Údělem muže je těžká fyzická práce, zabezpečení rodiny vším potřebným, zodpovědnost za rodinu a rod a jejich ochrana.

4) Skromnost a čest ženy. Dívky se na rozdíl od chlapců vychovávají jako zdrženlivé, skromné, ctnostné a půvabné. Jakákoliv drzost, nevázanost a nebo projev mužské povahy je pro ně ostudou.

5) Vzájemné vztahy mezi ženami a muži. V jejich vztazích na veřejnosti byly vždy hlavními elementy skromnost a zdrženlivost. Považuje se za neslušné hovořit o své manželce, anebo ji vychvalovat. Dříve výměna jakýchkoliv laskavostí ve společnosti se považovalo za velmi neslušné a neskromné chování.3)

Postojem k rodnému jazyku Arménů se zabývá Glenn E. Curtis ve své knize Armenia, Azerbaijan, and Georgia: country studies. Popisuje zde klasický arménský jazyk (grabar), který je dnes používán pouze v Arménské apoštolské církvi jako liturgický jazyk. Tímto jazykem jsou vedeny náboženské obřady, což může být pro mladší generaci a nebo Arménce žijící dlouhodobě v zahraničí problém. Existuje ovšem i moderní mluvený arménský jazyk, který sice má řadu dialektů, ale ty se od sebe liší minimálně (výslovnost a gramatika). Moderní jazyk je proto více využíván při bohoslužbách a dalších náboženských obřadech s tím spojeným.4)

Tradičními jídly a výzdobou na církevní svátky se ve své knize Eti udivitělnyje Armjani prezentuje opět Luba Varsovna. Výzdoba a způsob přípravy jídla se na každý církevní svátek moc neliší, protože strava ve svátky je obvykle akceptovaná všemi kánony církve. Hlavní sváteční jídlo je sladký pilaf (plov). Plov je uvařená rýže se sušenými meruňkami a hrozinkami. Druhé hlavní jídlo je ryba se zeleninou. Jako dezert se obvykle peče speciální sladké pečivo, které se nazývá gata.
Speciální místo na arménském stole má koření a stravitelné byliny jako bandžar, tarchun (estragon), cibule a petržel. Typické pití nejenom na svátek, ale i ke každému hlavnímu jídlu je červené víno. Každé z těchto jídel má symbolický význam:
Rýže symbolizuje národ.
Hrozinky a meruňky symbolizují boží oblíbence.
Ryba symbolizuje křesťany a tento symbol je odedávna odlišuje od příslušníků jiných náboženství.
Červené víno symbolizuje krev Ježíše Krista.
Kulatá gata se krájí na 12 kusů, což symbolizuje 12 měsíců.
Petržel je také symbol, protože podle legendy Bohorodička balila Krista do listu tohoto koření. 5)

Luba Varsovna Matevosjan ve svém díle, Ti podivní Arméni (volný překlad, pozn. autorů), taktéž pojednává o kultuře arménských emigrantů v Rusku. Z geografického i historického (Arménie byla součástí SSSR) hlediska toho má Rusko a Arménie mnoho společného. Bez ohledu na rozdílnou kulturu náboženství, Arméni přejímají několik ruských tradic.
Nejvýznamnější z adoptovaných tradic je oslava ruských Velikonoc. Každý den v průběhu svátečního týdne má svůj název, který odráží zvyk v ten den vykonávaný. Například na čistý čtvrtek se věnují úklidu, barvení vajec, a také přípravě těsta na kulič. Kulič je speciální sladké pečivo obsahující hrozinky anebo vlašské ořechy. Poslednímu dnu v týdnu se říká Voskreseňje, což znamená Kristovo vzkříšení. V tento den si lidé navzájem vyměňují obarvená vajíčka. Výměna symbolizuje zprávu o vzkříšení Krista. Původní arménská kultura se výrazně od ruské liší. Přesto Arméni v Rusku slaví Velikonoce podle ruských tradic. 6)

Metodologie

Pro odpovědi na výzkumné otázky naší seminární práce, Arménská církev, jsme využili jak kvalitativních metod, tak i metod kvantitativních.

Pomocí metod kvantitativních jsme v teoretické části vytvořili hypotézy a posléze je porovnali se získanými daty. Studium dokumentů nám nastínilo pouze obecný pohled na danou problematiku. Nevýhodou této metody bylo až příliš výrazné povrchové zkoumání jednotlivých témat, a také přebytečné množství informací, které nedovolovalo zajít do hloubky zkoumané problematiky.

Dále náš výzkum pokračoval s použitím kvalitativních metod. Vybrali jsme metodu nestrukturovaného (hloubkového) rozhovoru, kterou jsme použili jako první. Metoda nestrukturovaného rozhovoru se vyznačuje hlavně tím, že předem není dané pořadí (struktura) otázek a užívá se zejména na počátku výzkumného projektu.7) Dotyčného jsme nechali mluvit a vyjadřovat své názory, pouze na začátku mu bylo nastíněno téma a na konci položeny důležité otázky.

Díky použití této techniky bylo možné položit přesnější otázky respondentům ve strukturovaném (řízeném) rozhovoru, který je protipólem nestrukturovaného rozhovoru, kde výzkumník postupuje podle předem připravených otázek a respondent se snaží odpovídat. Zodpovězené otázky jsou statisticky zpracovány, a tak jsou získána potřebná data.8) Finální dotazník, který byl dotazovaným zaslán pomocí chatu, je uveden v další části této práce.

Konkrétních problémů bylo více, než jsme očekávali. Zejména jsme měli potíže s ochotou vytipovaných respondentů zapojit se do našeho výzkumu.

Informace o respondentech:

První respondent je zároveň i inspirací pro téma naší práce. Pan Alik se narodil v Arménii a od svých dvou let žije v Praze s rodiči, kteří se do České republiky přestěhovali za lepší prací. Je mu 20 let a je vyučen v oboru gastronomie. Nyní pracuje jako řidič. Jeho názory na arménské tradice a myšlenku vrátit se zpět do rodné země se v průběhu života a dospívání velmi měnily. Nestrukturovaný rozhovor proběhl 15.2.2018 a strukturovaný dotazník s otázkami mu byl zaslán v chatu. Kontakt jsme získali díky tomu, že je pan Alik kamarádem a bývalým spolužákem autorky.

Pan Garik žije v Rusku ve městě Petrohrad. Do Ruska se jeho rodina přestěhovala z důvodu hospodářských problémů po rozpadu SSSR. Je mu 21 let a pracuje v hudebním průmyslu. Dotazník mu byl zaslán v chatu a byl přeložen do ruštiny. Kontakt a zajištění komunikace v ruském jazyce na pana Garika zprostředkoval spoluautor.

Pana Samvela jsme zkontaktovali přes sociální aplikaci Tinder. Je mu 24 let a žije v Arménii. Pracuje jako strážník. Dotazník s otázkami mu byl zaslán přes chat a taktéž přeložen do ruského jazyka.

Odpovědi pana Garika a pana Samvela jsou volně přeloženy z ruštiny.

Praktická část

Historický úvod

Podle legendy působili v Arménii apoštolové Juda Tadeáš a Bartoloměj. Odtud tedy název Arménská apoštolská církev. Avšak jistější se zdá, že křesťanství tam přišlo z Edessy a později zde působili misionáři z Kappadocie. Za první hlavu Arménské apoštolské církve se považuje sv. Řehoř Iluminátor (Osvětitel, zdroje uvádí různá druhá jména), který na přelomu 3. a 4. století pokřtil arménského krále Tiridata III. a stal se biskupem Arménů. Důsledkem toho se r. 301 křesťanství stalo státním náboženství Arménie. Arménská církev měla postavení církve státní.9)
Dějiny arménského lidu jsou od středověku provázeny velkým utrpením a spousty genocid způsobených nejen od muslimských Turků, ale i ze strany Ruska a později i SSSR. V důsledku těchto činů žije mnoho příslušníků Arménské apoštolské církve mimo svoji původní vlast. Nejvíce se jich nachází v různých zemích Středního východu, dále pak v USA a samozřejmě i v Evropě, například právě u nás v České republice. Svoji církev chápou jako církev národní, církev všech Arménů.10)

V diaspoře Arméni udržovali jejich etnickou identitu zejména díky rodinným tradicím a společenskému životu, který obsahoval chození do kostela, jazykovou školu, ale třeba i sport a umění. Všechny tyto kulturní prvky se snažily udržet integritu jejich rodného jazyka a etnicity. Fungovaly jako takové symboly, jak se vyrovnat s nepříjemnostmi spojené s genocidou, válkou a vyhoštěním. Zajímavostí je, že své novorozené děti pojmenovávali po zemřelých rodinných příslušnících.11)

Původní arménská liturgie byla pod vlivem Kappadocie a Edessy, a tak byla současně syrská a řecká. Liturgie arménské církve nese jméno Řehoře Iluminátora (Osvětitele), nicméně byla několikrát upravována. Jak již bylo řečeno, má své kořeny v antiochijské tradici, avšak je inspirována mnoho liturgickými tradicemi: koptskou, byzantskou a později (od 12. století) latinskou. Arménská liturgie se dá označit za typickou chrámovou liturgii a je v ní kladen důraz na obětování více než v kterékoli jiné východní liturgii. Obsahuje mnoho odkazů na chrám a obětování. Texty této liturgie kladou též velký důraz na majestátnost Boha. Je označován jako nepochopitelný, nekonečný, či tajemný. Svoji roli tady hraje i svatý Duch, který zaujímá poněkud jiný význam než v ostatních liturgiích.12)

Arménská apoštolská církev patří do užší rodiny takzvaných starobylých východních církví společně například s církví etiopskou nebo koptskou. Tyto církve mají mnoho společného na úrovni teologie, ale co do liturgie a dalších věcí jsou mezi nimi poměrně výrazné rozdíly.13)

Počátky arménské kultury

Jejich kultura kladla a stále klade silný důraz na historické fakty, například se jedná o odmítnutí Chalcedonského koncilu a tím i vzniku nezávislé větve světové církve, a to sice Arménské apoštolské církve. Slova jako „křesťanská“, „první“ či „jedinečná“ církev jsou hluboko zakotvena v jádru arménské mentality. Žít na hraně mezi křesťanským světem a muslimskými komunity je naučilo používat své náboženství k symbolickému oddělení od jejich sousedů. Arméni nepřetržitě fungovali jako takový soubor lidí, který se neustále adaptoval a přizpůsoboval řadě různých národů a jejich kulturám, na které narazil, nebo se s nimi dostal do kontaktu. Kvůli mnoha válkám na jejich území se spousta Arménů rozhodla utéct pryč a vybudovat si nové životy kdekoliv by to šlo. Tohle celosvětové putování umožnilo vznik arménské diaspory s koloniemi rozptýlenými po Středním východu, jižní Asii, Středomoří a USA.14)

Statistické údaje o Arménské apoštolské církvi:

Počet členů se pohybuje kolem čísla 8 023 000, z toho přibližně přes 3 000 000 je jich v Arménii. Dále jsou roztroušeni po celém světě, nejvíce v Evropě a v zemích bývalého SSSR, kde se nachází téměř 3 700 000 příslušníků této církve. V Severní Americe najdeme necelých 1 200 000 členů a v Jižní Americe zhruba 110 000.15)

16)

Graf vyjadřuje procentuální rozložení náboženství v Arménii. Co je zajímavé, že zhruba 18 % obyvatelstva je nevěřících, nebo vyznává jiné náboženství než z uvedených v grafu.

Komentáře k výpovědím našich respondentů

Jak můžeme vidět u prvních třech položených otázek v dotazníku (dotazník lze dohledat v příloze), hlavním důvodem odchodu z Arménie byly hospodářské problémy, zejména nedostatek pracovní nabídky. O návratu zpět do rodné země uvažovali spíše jejich rodiče, kteří zde žili v době SSSR, a tak mohou mít silnější pouto ke své zemi než jejich děti. K těmto otázkám se nám pan Samvel nevyjádřil, neboť Arménii neopustil a dlouhodobě v ní žije.

Jak to mají s vírou?

Starší generace Arménů se snaží co nejvíce dodržovat náboženské tradice a zvyky. Například chozením do kostela v dny církevních svátků, a tím vysílají určitý signál mladší generaci, která se je snaží třeba i trochu napodobit a najít si svou vlastní cestu k víře. Ostatně náboženství je v Arménii důležitou součástí života, neboť podíl tamního obyvatelstva patří k jedním z nejvíce věřících na celém světě, proto je pro Armény víra mnohdy na prvním místě a podobnou cestou se snaží vést své děti. Všichni tři naši respondenti chodí aspoň na nějaké církevní svátky do kostela a dva z nich mají doma i různé náboženské předměty. Nicméně nás překvapilo, když nám pan Samvel sdělil, že není příslušníkem Arménské apoštolské církve, ani žádné jiné, což se zdá až neuvěřitelné, když se podíváme kolik věřících se v Arménii nachází. Jeho rodiče jsou příslušníci církve. Přesto ho do náboženství nenutí, tolerují jeho postoj k víře. Ostatní respondenti, Alik a Garik, kteří žijí mimo Arménii nemají žádný problém s vírou a ani jim život v cizině neovlivnil postoj k víře.

Svátky

Jedním ze známým církevních svátků je 21. červenec, kdy se slaví svatý Juda Tadeáš, apoštol Arménie. Juda Tadeáš byl jedním z dvanácti Ježíšových apoštolů. Někdy je špatně spojován s Jidášem Iškariotským, který Krista zradil. Jedná se ovšem o nepravdivé spojení mezi těmito dvěma rozdílnými apoštoly. Arménská apoštolská církev ctí Judu společně se svatým Bartolomějem jako své patrony. Často je Juda vyobrazen s plameny okolo hlavy, což představuje přijmutí Ducha Svatého.17) Všichni naši respondenti nám řekli, že 21. červenec je opravdu důležitý jak pro ně, tak pro ostatní Arménce a v tento den jdou téměř všichni do kostela. Zajímavá je odpověď pana Samvela, který uvedl, že sice není příslušníkem církve, ale stejně tento významný den slaví spolu s ostatními.

Velikonoce se v Arménské apoštolské církvi dají považovat za úplně ten nejoblíbenější a největší svátek ze všech. Začínají na Velký pátek a trvají během celého víkendu. Jedna z dlouho dochovaných tradic je barvení vajíček do červené barvy, symbolizující Kristovu krev. V současné době jsou barveny i do jiných barev, tak jak je tomu i u nás.18)

Arménské oslavy Nového roku a Vánoc se v mnohém liší od středoevropských zvyklostí. Na rozdíl od Říma a Byzance, v Arménii nedošlo v 5. století k přenosu Vánoc na 25. prosinec, a proto se dnes Arménie neshoduje s Evropou, ani s Ruskem, kde se slaví o den později, 7. ledna, podle starého juliánského kalendáře. Nový rok se v Arménii slaví stejně jako v Čechách, z 31. prosince na 1. ledna. K tomuto dni se zdobí v domácnostech i na náměstích stromky a lidé si dávají dárky. Na novoročním stole nesmí chybět například krůta s ořechovou nádivkou, plněné vinné listy nebo pachlava – tradiční sladký zákusek. Poslední prosincový večer se schází příbuzní a přátelé na slavnostní večeři, která pokračuje přes půlnoční přípitek, až dokud se účastníci oslav neunaví. Náš kamarád Alik také popisoval velké rodinné či přátelské sešlosti s velkým množstvím jídla. Právě ty v období Vánoc mezi Novým rokem a Vánocemi navštěvují širší příbuzné, se kterými netrávili novoroční noc a kamarády. 5. ledna se obědvá ryba a postní plov a věřící jdou večer do kostelů pro světlo, které symbolizuje betlémskou hvězdu a přinášejí si ho domů. 6. ledna ráno se pak slouží bohoslužby, které končí svěcením vody.19)

Rodný jazyk

Starému liturgickému jazyku grabar rozumí a mluví spíše rodiče našich respondentů, tedy starší generace. Klasickou moderní arménštinou mluví bez problémů téměř všichni a používají ji při běžné každodenní komunikaci s okolním světem. V sovětském období totiž školy v Arménii vyučovaly jak v arménštině, tak v ruštině. Na konci sovětského období považovalo 91,6 % Arménů v celém Sovětském svazu za svůj rodný jazyk právě ten arménský.20) Proto, jsme byli rádi, že na otázku, jestli budou učit arménský jazyk i své děti, odpověděli kladně. Díky této odpovědi víme, že jsou na svůj rodný jazyk stejně hrdí jako byli jejich předkové. Co se týče grabaru, tak ten nejspíše uslyšíme v budoucnosti už jen opravdu při bohoslužbách, momentálně ho zná a používá jen velmi malé procento lidí a s nastupujícími generacemi se bude jeho znalost mezi lidmi ještě zmenšovat.

Jazyk se dělí především na dvě kategorie, a to západní arménštinu, která byla založena na dialektu arménské komunity v Istanbulu a východní arménštinu, která používá dialekt kolem komunity v Jerevanu a částečně také v Tbilisi.21) Chtěli jsme především zjistit, jestli si mezi sebou rozumí Arméni z východu a západu. Položili jsme tuto otázku našemu respondentovi v nestrukturovaném rozhovoru. Pan Alik byl velice sdílný a řekl nám, že ač jsou tyto dva dialekty odlišné, a to tak, že by se dokonce mohlo jednat o dva různé jazyky, tak Arméni nemají s dorozumíváním žádný problém. Pomáhá tomu hlavně zjednodušování moderního jazyka. Arménština tedy má svůj vývoj a není mrtvým jazykem.

Tradiční jídla

Všichni naši respondenti se stravují převážně arménskou kuchyní. Na otázku, jestli umí uvařit nějaké tradiční jídlo nám pan Alik odpověděl, že je vyučený kuchař, a tudíž to pro něj není žádný problém. Arméni používají pro svoji kuchyni především ingredience z jejich země, jedná se například o různé čerstvé bylinky, piniové ořechy, cizrnu, lilek, či pšeničný bulgur. Často se používá i tradiční chléb, který nese název lavaš.22)Tyto ingredience není tak těžké sehnat ani v zahraničí, jak nám potvrdili naši respondenti. Tradiční jídla se převážně připravují na svátky a jinak tomu není ani u našich respondentů. V průběhu roku se konzumují běžná jídla, avšak na důležité svátky se připravují různá tradiční jídla jako jsou například Tolma, šašliky, blinchiky, rýže s rozinkami. Jak už víme, tak rýže pro Arménce symbolizuje národ, což se dá také považovat za národní hrdost vařit toto jídlo v den církevního svátku.

Přejímání tradic

Nepřekvapilo nás, že naši respondenti toho hodně vědí o přejímání tradic z jiných kultur. Pan Garik žije se svojí rodinou dlouhodobě v Rusku, nicméně jeho rodina si zvykla slavit ruské i arménské svátky. Říká, že to není pro ně problém, protože mají podobné náboženství a kulturu. Opakem pana Garika je pan Samvel, který slaví opravdu jen ty největší a nejvýznamnější církevní svátky. Takovým typickým příkladem jsou ruské Velikonoce, které převzali za své právě v Arménii. Přesto, že jsou obě kultury odlišné, i když už ne tolik co bývaly, Arméni přejali Velikonoce od Rusů. O to se přičinili hlavně Arméni žijící v Rusku. Velikonoce nejsou jediným svátkem, který Arméni slaví, ale mají spoustu dalších svátků, jako například Vánoce či Silvestr. Co se týče právě Silvestru, tak toho mají Arméni hodně společného s námi. Jedná se o jeden z nejpopulárnějších a nejoblíbenějších svátků. Oslavy začínají 31. prosince stejně jako u nás. Pečou se sušenky a na stole najdeme mnoho jídla. Během těchto oslav si lidé navzájem vyměňují dary a blahopřejí si do nového roku, u nás je to podobné, akorát dávání darů je méně časté. Kromě toho všeho mají i svoji vánoční postavu, Dzmer Papik (doslovně „Zimní dědeček“), o němž děti věří, že přináší dárky na Silvestra.23)

Závěr

Cílem práce je čtenáři přiblížit Arménskou apoštolskou církev a tradice, jazyk a víru jejich členů, kteří jsou v různé míře ovlivněni kulturními změnami.

Když se podíváme na odpovědi našich respondentů, na položené výzkumné otázky a shrneme si je, dojdeme ne vždy k tolik očekávaným výsledkům, jakých jsme se na začátku výzkumu domnívali.

Například zajímavostí je, že náš respondent Samvel, který žije přímo v Arménii, není příslušníkem Arménské apoštolské církve, i přes to, že jeho rodiče jsou. Jen pro připomínku, k této církvi se nyní hlásí takřka 95 % obyvatelstva Arménie. Dle úvodní hypotézy, vytvořené během studování materiálů, jsme se domnívali, že příslušnost k této církvi je důležitou součástí národního uvědomění Arménů. Podle našeho očekávání dopadly návštěvy kostela, kde se dozvídáme, že na modlitby a tradiční svátky chodí jak starší, tak mladá generace, někteří často, jiní méně.

Teorie ohledně důvodu odchodu z Arménie se potvrdila 100 %. Z odborného článku víme, že během 90. let, kdy na tom Arménie po rozpadu SSSR nebyla hospodářsky vůbec dobře, docházelo k početné migraci obyvatel na Západ za prací. Rodiče Alika i Garika byli jedněmi z nich.

Jejich rodnému jazyku, arménštině, rozumí bez problémů, používají ho aktivně v každodenní komunikaci s okolím a mnohem častěji než třeba ruštinu. Naopak liturgickému jazyku grabar rozumí už jen zřídka a přiznávají, že ho chápou spíše jejich rodiče.

Tradiční jídla nevaří každý den, ale spíše na různé církevní svátky, především na Velikonoce. Hlavní základnou pro vaření arménských jídel jsou ale především jejich rodiče.

S přejímáním tradic jiných kultur se dokázali vypořádat a slaví je společně s jejich vlastními tradicemi. V Rusku přejímají hlavně ty ruské, protože k nim mají nejblíže kulturou i náboženstvím. Tato blízkost je dána i společnou historií v rámci SSSR. Konkrétně v České republice si Arméni uvědomují svou identitu a nevzdávají se jí. S českou kulturou se sžili, a proto netvoří uzavřené komunity.

V případě Arménie jsme se nejspíše setkali s novým fenoménem. Respondent nám sdělil, že není příslušníkem Arménské apoštolské církve ze svého přesvědčení a dále, že slaví mnoho různých svátků, protože je to „v módě“. Nabízí se proto nová otázka či hypotéza ohledně budoucnosti této církve v Arménii. Jestli je tento postoj rozšířený více mezi mladými lidmi, nebo se jedná jen o názor jedince. Ověření této hypotézy je už spíše na někom jiném.

Závěrem odpovíme na naši výzkumnou otázku. Jaký mají tedy potomci příslušníků Arménské apoštolské církve postoj/vztah k tradicím a zvykům? Můžeme říct, že v České republice a Ruské federaci kladný, určený vírou jejich rodičů a národností. Své tradice si udržují i přes přijímání jiných kultur a jako všichni Arméni jsou na to náležitě hrdí.

Seznam literatury

Literální zdroje

  1. CURTIS, Glenn E. Armenia, Azerbaijan, and Georgia: country studies. Washington, D.C.: For sale by the Supt. Of Docs., U.S. G.P.O., 1995. ISBN: 0844408484. [cit. 2018-03-17]. Dostupné z: http://countrystudies.us/armenia/
  2. JEŘÁBEK, Hynek. Úvod do sociologického výzkumu [online]. Dot. Praha: Karolinum, 1993 [cit. 2018-04-02]. ISBN 80-7066-662-5. Dostupné z: http://web.ftvs.cuni.cz/hendl/metodologie/jerabek3/jerabek.htm
  3. MATEVOSJAN, Luba Varsovna. Eti udivitělnyje Armjani. Moskva: Межрегиональный библиотечный коллектор, 2010. ISBN 978-5-8183-1672-7
  4. SOUKUP, Martin. Základy kulturní antropologie. Praha: Akademie veřejné správy, 2009. ISBN 978-80-87207-03-1
  5. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Praha: Diderot, 1999. Encyklopedie Diderot. ISBN 80-902555-2-3

Zdroje získané z databáze ProQuest

  1. HERZIG, Edmund a Marina KURKCHIYAN. The Armenians: past and present in the making of national identity. New York: RoutledgeCurzon, 2005. ISBN 978-0-700-70639-6.

Zdroje získané z databáze EBSCO

  1. KARAKASHIAN, Meliné. Armenia: A Country's History of Challenges. Journal of Social Issues [online]. 1998, 09 April 2010, Summer 1998(54/2), 381-392 [cit. 2018-05-25]. Dostupné z: https://spssi.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1540-4560.1998.tb01225.x

Internetové zdroje

  1. Archiv rubriky: Arménie. ochutnejtesvet [online]. c2017, 06.06.2017 [cit. 2018-08-31]. Dostupné z: https://ochutnejtesvet.cz/category/asijska-kuchyne/armenska-kuchyne/
  2. Armenian Apostolic Church (Mother See of Holy Etchmiadzin). World Council of Churches [online]. Geneva: World Council of Churches, c2013, 06.06.2008 [cit. 2018-07-29]. Dostupné z: http://archived.oikoumene.org/en/member-churches/regions/europe/armenia/armenian-apostolic-church.html
  3. Armenian Holidays List and their Traditions. armeniagogo [online]. c2018, 10.29.2016 [cit. 2018-08-31]. Dostupné z: https://armeniagogo.com/armenian-holidays-list/
  4. FIALA, Jiří. Vánoce v Arménii. K213 [online]. c2016, 1.4.2016 [cit. 2018-09-03]. Dostupné z: http://k213.cz/JOOMLA/2229-vanoce-v-armenii
  5. HUNT, Michal. The Letter of Saint Jude. agapebiblestudy [online]. c2002, 1.20.2008 [cit. 2018-09-03]. Dostupné z: http://www.agapebiblestudy.com/Jude/The_Letter_of_Saint_Jude.htm
  6. PISOWICZ, Andrzej. Armenian language. Encyclopedia Britannica [online]. c1999, 16.8.2013 [cit. 2018-09-03]. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/Armenian-language
  7. Řízený strukturovaný rozhovor. Management Mania [online]. Wilmington: ManagementMania's Series of Management, c2011-2018, 07.08.2015 [cit. 2018-04-02]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/rizeny-strukturovany-rozhovor
  8. WAGNER, Petr a Jakub ŠKROB. Hergot!: Arméni, první křesťané. Wave.rozhlas [online]. c2017, 6.25.2017 [cit. 2018-09-03]. Dostupné z: https://wave.rozhlas.cz/hergot-armeni-prvni-krestane-5962583

Přílohy

Dotazník pro respondenty

1. Jak dlouho žijete v ČR/Rusku/Arménii?

Alik, ČR: 18 let.

Garik, Rusko: Moje rodina žije v Rusku už 25 let.

Samvel, Arménie: 12 let od roku 2006. Narodil jsem se v Rusku ve městě Adler.

2. Co bylo důvodem odchodu z Arménie?

Alik, ČR: Důvodem byl odchod za prací a za lepším životem.

Garik, Rusko: Nedostatek pracovní nabídky.

Samvel, Arménie: (otázka nepoložena, respondent v Arménii žije)

3. Uvažoval jste o návratu zpět?

Alik, ČR: Máma chvíli uvažovala. Vzhledem k tomu, že jsem tu od 2 let a vyrostl jsem tady, tak už si nedokážu představit žít v Arménii.

Garik, Rusko: Rodiče ano, ale já ne.

Samvel, Arménie: (otázka nepoložena, respondent v Arménii žije)

4. Jste příslušníkem Arménské apoštolské církve?

Alik, ČR: Ano jsem, protože jsem Armén.

Garik, Rusko: Ano.

Samvel, Arménie: Ne, nejsem. Rodiče ano, ale pro mě jejich víra není důležitá.

5.Chodíte do kostela?

Alik, ČR: Párkrát do roka při tradičních svátcích jako jsou Vánoce, Velikonoce nebo také výročí Arménské genocidy, což není svátek.

Garik, Rusko: Má rodina nevidí velké rozdíly mezi našimi náboženstvími, a proto skoro na každý svátek chodíme do Apoštolského kostela.

Samvel, Arménie: Velmi zřídka s mámou. Ale vždycky chodíme do kostela na křtiny nebo svatby.

6. Máte doma nějaké předměty spojené s církví?

Alik, ČR: Ano máme, v autě vozím také arménský kříž.

Garik, Rusko: Máme takové modlitby. Nepamatuji si, co je tam napsáno přesně, ale mluví se tam o lásce v rodině. Bylo to přivezeno z Arménie.

Samvel, Arménie: Ne.

7. Ovlivnil život v ČR/Rusku/Arménii vaši víru?

Alik, ČR: Neovlivnil.

Garik, Rusko: Já si myslím, že se naše víry skoro vůbec neliší.

Samvel, Arménie: (otázka nepoložena, respondent není příslušníkem Arménské apoštolské církve)

8. Rozumíte staré arménštině grabar, liturgickému jazyku, bez problémů?

Alik, ČR: Ano rozumím, ale neumím psát ani číst.

Garik, Rusko: Rodiče rozumí.

Samvel, Arménie: Rozumím, ale jenom trochu.

9. S kým v rodném jazyce komunikujete?

Alik, ČR: S rodiči, kamarády a příbuznými, kteří žijí v Arménii.

Garik, Rusko: Nejčastěji doma s rodinou a s příbuznými.

Samvel, Arménie: Se všemi. Ruštinu používám jen velmi zřídka.

10. Studoval jste jazyk cíleně?

Alik, ČR: Od malička jsem s rodiči mluvil arménsky, takže jsem se to naučil.

Garik, Rusko: Ne, naučili mě ho rodiče.

Samvel, Arménie: Ne.

11. Jakým jazykem mluvíte doma/s rodiči/s kamarády?

Alik, ČR: Arménským.

Garik, Rusko: Arménsky a rusky. Stává se mi, že se ptají v jednom jazyce a já odpovídám v druhém.

Samvel, Arménie: (viz. odpověď u otázky č.9)

12. Je pro vás důležité, aby arménsky uměli i vaše děti?

Alik, ČR: Ano je.

Garik, Rusko: Myslím, že lidé musí umět co nejvíce jazyků.

Samvel, Arménie: Ano, protože to je jejich vlastní jazyk.

13. Má vaše domácí každodenní kuchyně tradiční charakter?

Alik, ČR: Každodenní ne, ale v týdnu je většina jídel domácích.

Garik, Rusko: Arménské tradiční jídlo vaříme jenom na svátky.

Samvel, Arménie: Ano, většinou je moje strava arménská.

14. Připravujete tradiční jídlo na významné církevní svátky?

Alik, ČR: Ano připravujeme. Nejvíce na Velikonoce a Vánoce. Například tolmu, šašliky, blinchiky, chinkali, rýži s rozinkami.

Garik, Rusko: Dolmu - maso ve vinných listech. Arménský plov - vařená rýže se sušeným ovocem.

Samvel, Arménie: Ano, ale jenom na Velikonoce.

15. Je v ČR/Rusku problém sehnat suroviny pro přípravu tradičních jídel?

Alik, ČR: Není. Většinu surovin lze nakoupit v ruských obchodech.

Garik, Rusko: Žádný problém.

Samvel, Arménie: (otázka nepoložena, nemá pro respondenta smysl)

16. Umíte vařit/vaříte doma česká/ruská jídla?

Alik, ČR: Jsem v Česku vyučený kuchař. Doma tradiční česká jídla nevaříme, ale rád si na ně zajdu do restaurace.

Garik, Rusko: Mám rád a umím vařit boršč.

Samvel, Arménie: (otázka nepoložena)

17. Preferujete více českou/ruskou nebo arménskou kuchyni?

Alik, ČR: Mám rád obě dvě. Rád si pochutnám na arménské kuchyni na Silvestra, kdy je celý stůl plný arménského jídla. A na českou, jak jsem již odpověděl, si rád zajdu do restaurace.

Garik, Rusko: Oboje.

Samvel, Arménie: Preferuji arménskou.

18. Dodržujete/slavíte české/ruské svátky?

Alik, ČR: Většinu svátků máme ve stejná data. Například na Vánoce 24.12. děláme rybu s bramborovým salátem.

Garik, Rusko: (odpověď na 18. a 19. dohromady) Naše rodina si zvykla slavit ruské i arménské svátky, protože bydlíme v Rusku už docela dlouho a cítíme se tu maximálně komfortně - jako doma. A také jsou naše kultury a náboženství velmi podobné, takže pro nás je snadné slavit i ruské svátky. Například slavíme ruského silvestra, Velikonoce, Ivan Kupala…

Samvel, Arménie: Slavím hodně různých svátků. Je to teď módní.

19. Jaké tradice mají Arméni a Češi/Rusové společné?

Alik, ČR: Velikonoce.

Garik, Rusko: (viz. odpověď na 18.otázku)

Samvel, Arménie: Myslím, že Velikonoce, ale nejsem si jist.





Počet shlédnutí: 280

1)
Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Praha: Diderot, 1999. Encyklopedie Diderot. Strana: 113. ISBN 80-902555-2-3
2)
SOUKUP, Martin. Základy kulturní antropologie. Praha: Akademie veřejné správy, 2009. Strana: 44. ISBN 978-80-87207-03-1
3) , 5) , 6)
MATEVOSJAN, Luba Varsovna. Eti udivitělnyje Armjani. Moskva: Межрегиональный библиотечный коллектор, 2010. ISBN 978-5-8183-1672-7
4) , 9) , 11) , 20)
CURTIS, Glenn E. Armenia, Azerbaijan, and Georgia: country studies. Washington, D.C.: For sale by the Supt. Of Docs., U.S. G.P.O., 1995. ISBN: 0844408484. [cit. 2018-03-17]. Dostupné z: http://countrystudies.us/armenia/
7)
JEŘÁBEK, Hynek. Úvod do sociologického výzkumu [online]. Dot. Praha: Karolinum, 1993 [cit. 2018-04-02]. ISBN 80-7066-662-5. Dostupné z: http://web.ftvs.cuni.cz/hendl/metodologie/jerabek3/jerabek.htm
8)
Řízený strukturovaný rozhovor. Management Mania [online]. Wilmington: ManagementMania's Series of Management, c2011-2018, 07.08.2015 [cit. 2018-04-02]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/rizeny-strukturovany-rozhovor
10) , 12)
KARAKASHIAN, Meliné. Armenia: A Country's History of Challenges. Journal of Social Issues [online]. 1998, 09 April 2010, Summer 1998(54/2), 381-392 [cit. 2018-05-25]. Dostupné z: https://spssi.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1540-4560.1998.tb01225.x
13)
WAGNER, Petr a Jakub ŠKROB. Hergot!: Arméni, první křesťané. Wave.rozhlas [online]. c2017, 6.25.2017 [cit. 2018-09-03]. Dostupné z: https://wave.rozhlas.cz/hergot-armeni-prvni-krestane-5962583
14)
HERZIG, Edmund a Marina KURKCHIYAN. The Armenians: past and present in the making of national identity. New York: RoutledgeCurzon, 2005. ISBN 978-0-700-70639-6
15)
Armenian Apostolic Church (Mother See of Holy Etchmiadzin). World Council of Churches [online]. Geneva: World Council of Churches, c2013, 06.06.2008 [cit. 2018-07-29]. Dostupné z: http://archived.oikoumene.org/en/member-churches/regions/europe/armenia/armenian-apostolic-church.html
16)
Armenia: Religious affiliation. In: Encyclopædia Britannica [online]. London: Encyclopædia Britannica, c2018 [cit. 2018-07-30]. Dostupné z: https://www.britannica.com/place/Armenia#ref44252
17)
HUNT, Michal. The Letter of Saint Jude. agapebiblestudy [online]. c2002, 1.20.2008 [cit. 2018-09-03]. Dostupné z: http://www.agapebiblestudy.com/Jude/The_Letter_of_Saint_Jude.htm
18) , 23)
Armenian Holidays List and their Traditions. armeniagogo [online]. c2018, 10.29.2016 [cit. 2018-08-31]. Dostupné z: https://armeniagogo.com/armenian-holidays-list/
19)
FIALA, Jiří. Vánoce v Arménii. K213 [online]. c2016, 1.4.2016 [cit. 2018-09-03]. Dostupné z: http://k213.cz/JOOMLA/2229-vanoce-v-armenii
21)
PISOWICZ, Andrzej. Armenian language. Encyclopedia Britannica [online]. 1999, 16.8.2013 [cit. 2018-09-03]. Dostupné z: https://www.britannica.com/topic/Armenian-language
22)
Archiv rubriky: Arménie. ochutnejtesvet [online]. c2017, 06.06.2017 [cit. 2018-08-31]. Dostupné z: https://ochutnejtesvet.cz/category/asijska-kuchyne/armenska-kuchyne/
ls2018/armenska_cirkev.txt · Poslední úprava: 25. 06. 2021 (18:07) autor: kokaisl