obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


ls2018:krestanstvi_x_sexualita

Křesťanství a sexualita

Protestantské církve

Autorky: Anna Hamplová, Veronika Hladová, Natálie Vondráčková

Úvod a cíl práce

Sexualita ve spojení s křesťanstvím je i přes jeho kontroverznost velmi často rozebírané téma. Také v Bibli je toto téma zmíněno hned na několika místech. Velmi přesné definice uvádí například apoštol Pavel v Prvním listu Korintským či Římanům. Dozvídáme se zde co je „povolené“ a co je považováno za hřích, avšak stále existuje spousta nezodpovězených otázek a nespočet možností výkladu těchto slov, které se v průběhu historie razantně měnily. Sexualita byla v dějinách evropské civilizace považována často za cosi hříšného, nesprávného. V současné době přicházíme do styku s novými výklady i novými způsoby soužití lidí.

V naší práci se budeme věnovat převážně tomu, jak si dnes slova Boží, týkající se hlavně sexuality, vysvětlují příslušníci protestantské církve a jak ovlivňují jejich sexuální život. Jelikož se výklady těchto slov mohou zásadně lišit s ohledem na národnost i lokalitu, náš výzkum jsme prováděly nejen mezi Čechy, ale i Slováky a Američany a zároveň se zaměřily na širokou škálu respondentů různých věkových skupin.

Výzkumné otázky:

  1. Co říká bible o sexualitě a jak si to vysvětlují příslušníci protestantské církve?
  2. Nakolik se dodržuje „sex až po svatbě“ v ČR a nakolik v USA?
  3. Jak vnímají křesťané smilstvo/cizoložství a sex před svatbou?
  4. Jaký mají křesťané názor na homosexualitu?
  5. Považují křesťané masturbaci za špatnou či sobeckou?

Rešerše

Problematikou „křesťanství versus sexualita“ se zabýval profesor morální teologie a sociologie prof. Dr. Hans Rotter. (1991) v díle Sexualita a křesťanská morálka​. Snaží se formulovat postavení společnosti k novodobým otázkám (na téma sexualita). Tato stanoviska se týkají hlavně objevů reprodukční biologie a sexuální psychologie.​

Podle Rottera by se otázka sexuality měla svěřit do rukou odborníků, konkrétně by se o ni měly podělit psychologové a sexuologové.

→ Díky jeho předchozím dílům, týkajících se zejména otázek sexuality a vztahu manželství a rodiny byl schopen tento problém rozebrat v širokém slova smyslu. Bere v potaz role muže a ženy ve vztahu k rodičovství a snaží se je uplatnit na vzájemné vztahy celé rodiny. Nevyhýbá se současným modelům rodinného společenství a členům, z kterých se skládá. Všímá si i kontroverzních témat, které dnešní životní styl nabízí.

Dočasnost soužití před Biblí neobstojí. Ježíš požaduje nerozlučitelnost. Ježíš vyžaduje angažovanou lásku pro druhého. 1)

Teologie x Sexualita

Otázka sexuality by se měla svěřit do rukou odborníků, konkrétně by se o ni měly podělit psychologové a sexuologové. Pohlavnost má v lidském životě tak elementární význam, že se s tím teologie musí vypořádat. Nelze se zabývat pouze věcmi, jako je překonání smrti, utrpení a odříkání, ale musí se také říci něco o štěstí. Na druhé straně bychom na sexualitu mohli nahlížet i jako na „místo“, kde se člověk může setkat s Bohem. Boha nalézáme skrz víru a lásku. To ale neznamená, že každé pohlavní vzrušení odkazuje bezprostředně na setkání s Bohem. 2)

Sex před svatbou

Nakolik se dnes dodržuje „sex až po svatbě“?

Dnes je sex před svatbou běžný. Mladí lidé neberou pohlavní styk tak vážně. Mají pocit, že se tak mohou lépe poznat, snaží se tak vyhnout obavě, že by si v této oblasti nemuseli rozumět. Křesťanství ovšem nahlíží na člověka v jeho dějinnosti, tvrdí Rotter. To znamená, že zde není místo pro „žiji dnes“, ale naopak se vždy myslí do budoucna. → Když se dnes budu k někomu chovat přátelsky, velmi ho raním, pokud se k němu budu zítra chovat jinak. 3) Pohlavní styk pak tedy můžeme přirovnat k příslibu nejbližšího spojení, pokud zde ale není myšlenka budoucnosti, dávám tím najevo, že danou osobu neberu zcela vážně.

Hodnocení předmanželského styku je sporné – v církevní tradici se hodnotí každé pochybení proti řádu sexuality jako těžký hřích proti šestému přikázání. Dnes se poukazuje na to, že se nedá dát rovnítko mezi nezávazným sexuálním životem a stykem dvou parterů, kteří si vyjadřují lásku. Hodnotí se stupeň vědomého jednání. Vzhledem k tomu, že dnešní společnost předmanželský pohlavní styk schvaluje, lze stěží předpokládat vědomí nezodpovědnosti. Co se tohoto týče je atmosféra ve společnosti jasným ukazatelem. - Lidé nemají sílu vzdát se sexuálního spojení.

V zásadě pak tedy můžeme říci, že:

Náhled křesťanů: Přemýšlí do budoucna, styk jako příslib něčeho víc.​

Ateisté/příslušníci jiných náboženství: Sex jako možnost poznat partnera víc, snaží se vyhnout obavě, že by si v této oblasti nerozuměli​

Jako další se těmito tématy zabýval například PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D., český psycholog, v díle Křesťanství, vztahy a sex. Zabývá se převážně psychologií rodiny, církevně-pastorální psychologií.

Jak vnímají křesťané smilstvo/cizoložství?

Sex je podle něj oblast našeho života, která není tak prvoplánově ideální, jako například chůze. Neexistuje Boží přikázání, které by upravovalo, jak má člověk chodit, a jak má při tom mávat rukama. Chůze je prvoplánově ideální, není na ní moc co vylepšovat. Sexuální oblast je však do značné míry beztvará a má sklon zvrhávat se do roztodivných podob, které nadělají více škody než užitku. Proto všechna přikázání ohledně sexu, ať doslova zní jakkoli, můžeme shrnout do jediné věty: Nebudeš škodit sexem. Nesesmilníš.4)

Homosexualita

Jaký mají křesťané názor na homosexualitu?

Rotter tvrdí, že homosexualita se rozvíjí ve společnostech stejného pohlaví ( např: armáda, vězení). Někdy může být součástí pubertálního vývoje, protože se vůči opačnému pohlaví projevují určité zábrany. Velice častá je pseudohomosexualita, kdy se muž necítí dorostlý sexuálního styku s ženou a z obavy uhne k homosexualitě. Na to můžou mít vliv dědičné dispozice a procesy učení v raném dětství. Největší problém je homofobie, což je odpor nebo iracionální strach z homosexuality či homosexuálně zaměřených osob. 5) Zkušenost ukazuje, že homosexuální svazky nevykazují stabilitu, postrádají psychickou solidarita a vzájemné doplňování se.

Tomu tématu věnovala Mgr. et Bc. Xenie Dočkálková svou magisterskou diplomovou práci: Homosexualita a Křesťanství,

Důležité v rámci homosexuality je rozlišování mezi homosexuální orientací a homosexuálním jednáním. Homosexuální orientace je trvalá a neměnná charakteristika člověka, který je sexuálně a citově přitahován k osobám stejného pohlaví. Homosexuální jednání označuje jednání, které ale nemusí vůbec vypovídat o orientaci takto jednajícího člověka. Určuje se velice snadno právě tím, že se projevuje navenek. Často se s ním můžeme setkat v prostředích, kde je zvýšená koncentrace osob stejného pohlaví, např. ve vězeních, vojenském prostředí, ústavech atd. 6)

Masturbace

Považují křesťané masturbaci za špatnou či sobeckou?

Podle Rottera se člověk musí učit nepodvolovat se pokaždé svým sexuálním přáním. Člověk tak soustřeďuje svou energii na sebe a ne do jiných vztahů. → Což je z pohledu křesťanství považováno za nelogické. I přesto, že na jedné straně stojí toto jednání stojí v protikladu k žádoucí partnerské sexualitě, na druhé straně na ni nelze pohlížet ani pouze negativně. Pozor však o masturbaci se dá hovořit jako o těžkém hříchu v případě, kdyby úmyslná masturbace vedla k mravně výrazně špatnému postoji.

Další, kdo nám pomohl nahlédnout do problematiky „křesťanství versus sexualita“ byla studentka Magdalena Fojtíková, která nás ve své bakalářská práci seznámila s „Odlišným pojetím intimity a sexuality“

Základní účel sexuality​

Biblicky vzato, sexualita se v Genezi jeví jako dobrá a chtěná. Zde můžeme vyvodit několik premis pro základní účel sexuality: „Není dobré, aby byl člověk sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou.“ (Gn 2,18) „Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla.“ (Gn 2,23) Zde se k Adamovi přidává Eva, která je sice něčím odlišná, ale nejvhodnějším doplňkem Adama, který je přes to všechno „jemu rovný“. Je to adekvátní odpověď na potřeby druhého pro utváření nejvhodnějšího reálného soužití. Zde je nejlepší možnost péče a pomoci v intimním utváření milostného vztahu. „I poznal člověk svou ženu…“ (Gn 4,1).​

Můžeme mít „pohled na sexualitu jako na rozsáhlé médium komunikace, jež slouží jako řeč těla vzájemnému poznání, porozumění a sdílení. (…) pohlavní spojení je více než vykonání soulože a (…) zahrnuje porozumění celému člověku s účastí těla, duše, ducha a všech smyslů (…)“ ​ 7)

Metodologie

V této práci, jejímž cílem je zachytit a porovnat vnímání sexuality a jejích aspektů členy protestantských církví, je použita metoda kvantitativního výzkumu - polostrukturovaný dotazník a metoda kvalitativního výzkumu - polostrukturovaný rozhovor.

Celkový počet dotazovaných formou polostrukturovanýho dotazníku : 25 Celkový počet dotazovaných formou polostrukturovaného rozhovoru: 3

Metodu dotazníku jsme zvolili hned z několika důvodů, především kvůli geografickému aspektu a většímu možnému rozsahu sbírání dat, ale také proto, že téma sexualita je často považováno při konverzaci za tabu a nepříjemné a skrze dotazníky se nám podařilo získat mnohem více respondentů. Tato metoda je velmi efektivní, jelikož užívá kombinaci standardizovaného dotazníku ( pevně dané otázky a výběr z několika daných odpovědí) a otevřených odpovědí. Zaručuje tedy přesná fakta, ale také nechává prostor respondentům pro doplnění jejich poznatků a osobních postojů. Avšak počet možných odpovědí k výběru i prostor pro vlastní odpovědi je omezený, a proto je nutné doplnit tuto metodu rozhovorem s respondenty. Výhodou rozhovoru je, že nám umožní blíže poznat osobu, které klademe otázky i lépe pochopit odpovědi na ně - nesrovnalosti lze vysvětlit hned. Nevýhodou může být například časová náročnost, či obtížnější zaznamenávání a srovnávání nasbíraných dat.

Jako první jsme si pomocí webových stránek my.survio.com sestavili dotazník v českém i anglickém jazyce a rozeslali ho vybraným respondentům (z ČR, USA a Slovenska). Ty jsme si vybírali na základě jejich věku, národnosti a hlavně vyznání. Jak jsme již uvedli, rozhodli jsme se zkoumat především členy protestantské církve a proto jsme si své respondenty osobně vybírali. Celkem jsme oslovili 20 osob z ČR a Slovenska a 5 z USA.

Jeden z dotazovaných byl dlouholetý přítel - pastor Michael Holmes z Crossroads v Sacramentu. Jelikož osobní kontakt nebyl v době výzkumu možný, probíhala konverzace pouze skrze facebook. Požádali jsme ho o vyplnění předem připraveného dotazníku a ten nám poskytl téměř všechny potřebné informace. Dále nás odkázal na stránky kostela ve kterém působí (www.crossroadsjourney.com). Vzhledem k tomu, že studiu bible i aktivní účasti v církvi se věnuje dlouhá léta budeme jeho odpovědi (po ověření) považovat za odpovědi odborníka. Konkrétně je členem protestantské církve Wesleyánské, která je v Americe velmi rozšířená.

Dalšími respondenty byli vedoucí mládeže protestantské církve bratrské v Mostě - Ivana Mertová a Tomáš Neumann. S nimi jsme provedli rozhovor pomocí skype hovoru, při kterém nám odpověděli na všechny odpovědi z dotazníku a navíc doplnili své postřehy.

Praktická část

Historie

První zmínky a první jasná pravidla týkající se sexuality byla uvedena již ve Starém Zákoně, jehož vznik se uvádí mezi roky 2000 a 1000 př. n. l.. V této době se u pohanských národů velmi rozšířila promiskuita a s tím spojený přenos pohlavních chorob. Možná i právě to vedlo autory Starého Zákona k sepsání pravidel, které jsou z velké části uznávány dodnes.Tato přísná pravidla měla ochránit židovský národ. S jejich pomocí se mělo dosáhnout silné, zdravé a uvědomělé společnosti. 8)

Prostřednictvím Mojžíše se mezi lidi dostává spousta důležitých zákonů a předpisů týkajících se morálky a sexuálního života. Nejznámější je tzv. Desatero, není však jediné. Můžeme najít také řády očišťování, které původně mají nábožensko-rituální význam, ale v podstatě jsou to hygienické předpisy, které mají chránit před nákazou. Dále se Mojžíš také věnuje tématu obřízky, smilstvu či homosexualitě.

Pro náš výzkum je podstatné především druhé a třetí téma (smilstvo a homosexualita). Součástí posledního přikázání Desatera je například věta: „Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni…“ 9)či „Nesesmilníš (nezcizoložíš)“ 10). To jsou celkem jasná pravidla, ale je nutné dodat, že jako smilstvo byl považován jakýkoliv sexuální kontakt mimo manželství muže a ženy. Pro cizoložníky byly uplatňovány tresty smrti.
Další závažné hříchy s téměř stejně přísnými tresty byly tím pádem krvesmilstvo (incest), homosexualita nebo zoofilie. „Nebudeš obcovat s mužem jako se ženou. Je to ohavnost. Nebudeš obcovat s žádným dobytčetem a neznečistíš se s ním. Ani žena se nepostaví před dobytče, aby se s ní pářilo. Je to zvrhlost.“ 11). “Každý, kdo se dopouští kterékoli z těchto ohavností, bude vyobcován ze společenství svého lidu.“ 12)
Ve 20. kapitole 3.knihy Mojžíšovy je však trestem za stejná provinění smrt. Takže nejspíš záleželo na shovívavosti soudce, jaký stanovil trest. Zajímavé a pro spoustu lidí v moderní době nepochopitelné je, že homosexualita a zoofilie byly dříve (a v menší míře stále) považovány za jedno a to samé - stejný hřích, stejná ohavnost.
V Izraeli byla taktéž zakázaná prostituce a transvestitismus, k němuž se Mojžíš vyjádřil takto - „Žena si na sebe nevezme, co patří muži, a muž neobleče, co nosí žena. Hospodin, tvůj Bůh, má v ohavnosti každého, kdo tak činí.“ 13)

Nový zákon přináší velkou změnu v pravidlech udělování trestů. Dříve by byl člověk za závažné hříchy odsouzen k ukamenování, avšak Ježíš ve svém učení přináší hříšníkům odpuštění, pokud učiní pokání a budou ho následovat. V novém křesťanském životě by měl člověk dostat od Boha schopnost a sílu bojovat proti všem hříchům, tedy i pudům sexuálním. Najdeme zde také zmínky o sexu před svatbou, manželství a rozvodu či masturbaci.

„Před svatbou by se snoubenci měli chovat do té míry zdrženlivě, aby nebyli sváděni svou žádostivostí ke hříchu: „Každý, kdo je v pokušení, je sváděn svou vlastní žádostivostí. Žádostivost pak počne a porodí hřích a dokonaný hřích plodí smrt.“ 14) Zde je míněna hlavně duchovní smrt člověka, který hřeší, tedy ztráta spasení (věčného života). „Varujte se smilstva! Žádný jiný hřích, kterého by se člověk dopustil, netýká se jeho těla; kdo se však dopouští smilstva, hřeší proti vlastnímu tělu.“ 15). Z toho se dá usuzovat, jak vážně bylo toto pravidlo bráno. Samozřejmě člověk mohl požádat o odpuštění, a když si plně uvědomoval svou hříšnost bylo mu odpuštěno. Nebylo však vhodné tohoto využívat a hřešit vědomě. Bylo a stále je velice diskutabilní, kam mohou až křesťané před svatbou zajít, ale hlavně by se neměli dopustit pohlavního styku.

K manželství se Ježíš vyjadřoval takto (citací z 1. Knihy Mojžíšovy - Genesis): „Nečetli jste, že Stvořitel od počátku ‚muže a ženu učinil je’ ? A řekl: ,Proto opustí muž otce i matku a připojí se ke své manželce, a budou ti dva jedno tělo’; takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj.“ Manželství je posvátné spojení, které by měl každý uznávat. Manželé si musí být věrní, neboť neřestné a nevěrné bude soudit Bůh. Taktéž by si manželé neměli navzájem odpírat sexuální potřeby. Maximálně po domluvě a ne na dlouhou dobu, aby je satan nepokoušel. Apoštol Pavel v Prvním listu Korintským píše, že žena nemá své tělo pro sebe, ale pro muže a muž stejně tak nemá tělo pro sebe, ale pro svou ženu. Avšak nemá jít o vlastnictví, spíše o čistou lásku a odevzdanost.
K rozvodům se Apoštol Pavel vyjádřil následovně: „Těm, kteří žijí v manželství, přikazuji – ne já, ale Pán – aby žena od muže neodcházela. A když už odejde, ať zůstane neprovdána nebo se s mužem smíří; a muž ať ženu neopouští.“ 16). Rozvod by měl být podle křesťanského učení tolerován pouze ve vážných případech, převážně když jde o nevěru apod. Většina křesťanských protestantských církví možnost rozvodu připouští a schvaluje i uzavření dalšího manželství. Učení římsko – katolické církve však oficiálně zastává názor, že rozvod není správný v žádném případě a uzavření dalšího manželství neuznává.

Masturbace je převážně uznávána za špatnou věc. Je to sobecké sebeuspokojení, na kterém se člověk může stát závislý. 17) „Všechno je mi dovoleno – ano, ale ne všechno prospívá.Všechno je mi dovoleno – ano, ale ničím se nedám zotročit.“ 18) Sexuální uspokojení je schvalováno tedy především v manželství a za tím účelem, abychom projevili lásku a oddanost tomu druhému. Myslet máme na uspokojení svého partnera a ne sami na sebe.

Vlastní výzkum

Výsledky z dotazníků a rozhovorů

Co říká bible o sexualitě a jak si to vysvětlují příslušníci protestantské církve?

Knihy Starého a Nového zákona jsou Svatými Písmy. „Jsou inspirovaným a neomylným Slovem Božím, v původních rukopisech zcela bezchybným a každé lidské autoritě nadřazeným, které bylo až do současnosti předáváno bez pozměnění kterékoli z důležitých nauk. Věříme, že obsahují vše, co je nezbytné ke spasení; a tak po žádném muži nebo ženě nemá být požadováno, aby čemukoli, co tam není napsáno, nebo nemůže být jimi dokázáno, věřili jako článku víry, nebo si mysleli, že je to nutné a nezbytné pro spasení. Jak ve Starém tak i v Novém zákoně je život nabízen skrze Krista, který je jediným prostředníkem mezi Bohem a lidstvem. Nový zákon učí křesťany tomu, jak naplňovat morální principy Starého zákona, vyzývaje k milujícímu poslušenství Boha, které je umožněno vnitřní přítomností Jeho Svatého Ducha.“ 19)

Z této citace je zřejmé, jak vážně příslušníci Wesleyánské církve Bibli berou. Velmi podobný přístup mají příslušníci protestantských církví v ČR a na Slovensku.

Na tuto otázku jsme také odpověděli již skrze Historii a níže ji doplní odpovědi našich respondentů.

I: Můj pohled na sexualitu vychází z bible, určitě. Proč se tím řídím? Protože věřím, že když nám něco pán Bůh nechal zapsat do Bible, tak to tam nechal napsat protože ví, že je to pro člověka dobrý. A když se tím budeme řídit tak to bude dobrý pro život.

Nakolik se dodržuje "sex až po svatbě" v ČR a na Slovensku?

Nakolik se dodržuje "sex až po svatbě" v USA?

M: Totu „zásadu“ jsem dodržel a považuji ji za správnou. Všem mladým lidem u nás v kostele se vždy snažím vysvětlovat výhody tohoto rozhodnutí, co nám o tom říká bůh apod.

Dotazník: Na sestavení konkrétní statistiky nemáme dostatek nasbíraných dat, ale mezi respondenty převládal názor, že toto rozhodnutí je správné, ale pouze přibližně 60:40 se tím i řídili (60 ano, 40 ne) - Stejně jako v dotazníku pro ČR a Slovensko.

Smilstvo/cizoložství a předmanželský sex

Jak vnímají křesťané sex před svatbou?

„Věříme, že každý člověk je stvořen k obrazu Božímu, že lidská sexualita tento obraz odráží v intimní lásce manželů, v jejich komunikaci, přátelství, podřizování se většímu celku a v jejich sexuálním životě. Boží Slovo používá manželského vztahu jako nejlepší metafory pro vyjádření vztahu Boha k Jeho lidu a vyjevení pravdy, že tento vztah je vztahem jednoho Boha a jednoho lidu. Bůh tedy chce, aby lidská sexualita došla svého projevení pouze v doživotním monogamním vztahu mezi jedním mužem a jednou ženou ve svazku manželském. Toto je jediný Bohem chtěný vztah pro rození a výchovu dětí. Je smluvním svazkem uzavřeným před zrakem Božím, který má přednost před všemi ostatními lidskými vztahy.“ 20)

Je velice diskutabilní, kam mohou až křesťané před svatbou zajít, ale hlavně by se neměli dopustit pohlavního styku. 21)

I: Cizoložství vychází z “cizího lože“ tak to chápu tak že už se to týká přímo toho manželství, a že je to tedy nevěra v rámci manželství. Zatímco smilstvo je nadřazený pojem ještě tomu. Do smilstva patří i cizoložství, ale i jakýkoliv vztah, který je mimo manželství muže a ženy i předmanželský sexuální vztah. Možná bych tam asi řadila i homosexuály.

T: Kdybych se k tomu měl nějak vyjádřit, tak je to v zásadě stejný jako s tou homosexualitou. Prostě obecně řečeno: SEX PŘED SVATBOU JE ŠPATNĚ.

M: Sex před svatbou je pro mě jako jakýkoliv jiný sexuální vztah mimo manželství muže a ženy smilstvo, hřích.

Výsledky dotazníku

Ještě mě napadla jedna doplňující otázka - Vnímáte sex před svatbou jinak než nevěru? Je to srovnatelný hřích, nebo je jedno z toho horší?

I: Obojí je hřích. A buď je to před svatbou, a nebo je to nevěra. Ono není menší a větší hřích.

T: Já vím, na co narážíš po svatbě se tomu řekne nevěra nebo cizoložství, ale před svatbou… Nicméně biblicky je to stejný.

Homosexualita

Jak vnímají křesťané homosexualitu?

Z literatury: Postoj k homosexualitě: „Nebudeš obcovat s mužem jako se ženou. Je to ohavnost. Nebudeš obcovat s žádným dobytčetem a neznečistíš se s ním. Ani žena se nepostaví před dobytče, aby se s ní pářilo. Je to zvrhlost.“ 22) Z tohoto krátkého úryvku můžeme soudit, jak velký odpor měli křesťané k homosexualitě dříve. Srovnávali ji se zoofilií. Dnes, alespoň podle výsledků našich dotazníků, už zdaleka není brána tak špatně a myslím, že se čím dál tím častěji považuje za „přijatelnou“ či „normální“.

I:Tak homosexualitu vnímám tak, jako je vykládána z bible. Osobně jí vnímám jako něco, co není v pořádku, protože pán Bůh nás stvořil, jako muže a ženu pro tenhle přirozený styk a homosexualita je podle mě nepřirozená… Pán Bůh říká, že je to hřích, a že se mu to nelíbí, nicméně homosexuály, jako lidi, my přijímáme a máme je rádi. Pro nás je důležitý, že rozlišujeme, že Bůh odsuzuje hřích, odsuzuje pokud hřích někdo provozuje… ale i tak toho člověka Bůh miluje.

T: Můj pohled se od Ivančina moc neliší. Jenom bych rád doplnil, že já homosexualitu vnímám jako hřích. Je to něco, co… je špatně. Pro mě, ono to zní tvrdě, je homosexualita hřích, ale zároveň je to hřích úplně stejnej a teď se možná lekneš toho přirovnání… prostě stejně tak, jako je vražda nebo lež, jako jsou další věci, prostě je to hřích a je to špatně.

M: Na toto je (alespoň z mého pohledu) velmi lehká odpověď - homosexualita je hřích.

Výsledky dotazníku

Na toto velmi kontroverzní téma jsme u obou dotazníků ( anglickém i českém) získali velmi rozporuplné odpovědi. Většina lidí se shodne na tom, že podle bible je to špatné, hřích, ale dále se objevují názory typu - nemoc, nebo naopak, že je to přirozená věc.

Myslíš, že se takový hřích dá nějak odčinit?

I: Každej hřích se dá odpustit. Nevím, do jaký míry je to vrozené, nebo získané? To opravdu nevím a nemůžu to posoudit. Nemůžu ti ani odpovědět na otázku proč to Bůh dopouští. Neumím. Jsou to věci, který bych ti i upřímně řekla, ale nevím a nerozumím tomu. Vnímám to na základě Bible, co mi říká boží sovo, který je pro mě jako absolutní autorita, ale některý věci okolo tohoto tématu ti bohužel nevysvětlím.

A podle tebe se Tomáši dá takový hřích odčinit?

T: Je to hřích. Ale právě v podobě Ježíše Krista nám je odpuštěno. Což znamená, že i když jsem udělal něco špatně ve svém životě, což jsme udělali každej, může nám být odpuštěno, pokud si uvědomíme své špatné chování a přijmeme tu boží milost.

Masturbace

Považují křesťani masturbaci za špatnou či sobeckou?

Samozřejmě by se měl člověk učit nepodvolovat se jednoduše pokaždé svým sexuálním přáním, nýbrž pudové uspokojení odkládat, resp. se ho zříkat. Masturbace je ovšem nejenom symptomem poruchy, spočívající v něčem jiném, zejména v mezilidských vztazích, nýbrž i jednáním, které může ze své strany zesílit vnitřní osamělost a existující nedostatečnosti ve vztazích s bližními. Erotické energie se nevloží do mezilidských vztahů, nýbrž spotřebují v egocentrickém hledání slasti. Sexualita se tu ve skutečnosti neorientuje na určité Ty, nýbrž zůstává přiřazena sebevztažným cílům. V tom tkví základní nelogičnost masturbace. 23) Pokud srovnáme odpovědi našich respondentů s výtahem z literatury, vidíme, že se shodují nejvíce v nalezení jistého sobeckého uspokojení pouze jedné osoby - sebe samé.

T: Tohle je věc, která je pro mě jako pro věřícího velmi ožehavá. A taky je to téma, který se prostě neřeší a je často pochopený špatně… jak z pohledu toho nevěřícího, tak z pohledu věřícího.

I: Podle mě sebeuspokojení nevede k ničemu jinému než k sobecké chtivosti a ukájení tvých vášní… Jako osobně… nevím, jestli je to hřích. V Bibli jsem to nikdy nečetla. Ale já osobně bych to k hříchu řadila

M: Ano, masturbace je projev sobeckosti a obecně špatná. Člověk by měl svou energii a lásku věnovat své partnerce/partnerovi ne sám sobě.

Výsledky dotazníku

Jak jsme již uvedly, k sestavení konkrétní statistiky nemáme dostatek nasbíraných dat, avšak obecně lze říct, že masturbaci jako takovou nikdo nepovažuje za závažný hřích. Problém je spíše závislost na ní a způsob provozování. Například pornografie je považována za špatnou vždy.

Závěr

V naší práci jsme se snažili zjistit a přiblížit jak se staví k tématu „sexualita“ křesťané, konkrétně z protestanských církví - z ČR a Slovenska a USA. Vzhledem k tomu, že výklady Bible podle pastora z USA (Kalifornie) i podle respondentů z ČR a Slovenska byli téměř totožné, opírali se o stejné citace apod., byly i názory respondentů z těchto lokalit velmi podobné. Nedá se tedy říci, že by tento geografický rozměr měl jakýkoliv dopad na odpovědi našich respondentů. Každý si utváří názor na tyto kontroverzní témata samostatně a často se tyto názory i přes jednotné výklady Bible liší.

U některých otázek se však dá zaznamenat podobnost odpovědí. Například u otázky týkající se sexu až po svatbě většina (75%) uvádí, že jim přijde správné tuto „zásadu“ dodržet.

Také k otázce „Jak vnímají křesťané homosexualitu?“ se vyjadřovali respondenti velmi podobně. S jistotou lze ale pouze říct, že v očích křesťana je homosexualita něco nepřirozeného, hříšného.

K našemu překvapení byly často i odpovědi na téma „masturbace“ obdobné - rázné a negativní. Obecně je totiž masturbace mezi křesťany považována za sobeckou a celkově špatnou.

Kdyby jsme však měli vše shrnout a zobecnit, mohli by jsme použít pouze jednu větu odpovídající na všechny naše otázky - Všechny sexuální vztahy a projevy sexuality mimo manželství muže a ženy jsou špatné - hřích, který je nám již prostřednictvím Ježíše odpuštěn (pokud provedou pokání, uvědomí si, že to co dělají je špatné a přijmou boží milost.).

Seznam literatury a zdroje

Literární zdroje

  • NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. 2 sv. Praha: Kalich, 1956. ISBN 80-7017-528-1.
  • ROTTER, Hans. Sexualita a křesťanská morálka, origin. Sexualität und christliche Moral (1991), české vydání: 2003, Vyšehrad, ISBN 80-7021-669-7
  • ROTTER, Hans. Masturbace - symptom poruchy v mezilidských vztazích. Sexualita a křesťanská morálka, origin. Sexualität und christliche Moral (1991), českév vydání: 2003, Vyšehrad, ISBN 80-7021-669-7
  • KLIMEŠ, Jeroným. Křesťanství, vztahy a sex (2016), NOVELA BOHEMICA, ISBN 978-80-87683-57-6

Internetové zdroje

  • Čemu věříme [online]. Wesleyan, Strany této brožurky byly přímo převzaty z Církevního řádu Wesleyánské církve, a to z verze vydané v r. 1996. [citováno 15.3.2018]. Dostupný z WWW: http://www.wesleyan.cz/clanek/2-cemu-verime
  • Family Members’ Uses of Religion in Post–Coming-Out Conflicts With Their Gay Relative [online], název časopisu: Psychology of Religion and Spirituality, vyd. 2014 autoři: Chana Etengoff a Colette Daiute, dostupný z: http://www.apa.org/pubs/journals/features/rel-a0035198.pdf, ISSN: 19411022
  • Bakalářská práce studentky Magdaleny Fojtíkové, Univerzity Palackého v Olomouci - Filozofická fakulta. Téma práce: Odlišná pojetí intimity a sexuality, studijní rok 2012/2013​

Vlastní výzkum:

  • Všechny uvedené informace jsou z vlastních zdrojů, nasbírané pomocí dotazníků vytvořených na internetových stránkách www.my.survio.com a skrze polostrukturované rozhovory. Taktéž grafy jsou z vlastních zdrojů.




Počet shlédnutí: 143

1) , 2) , 3)
ROTTER, Hans, Sexualita a křesťanská morálka, origin. Sexualität und christliche Moral (1991), českév vydání: 2003, Vyšehrad, ISBN 80-7021-669-7
4)
(KLIMEŠ, Jeroným, Křesťanství, vztahy a sex (2016), NOVELA BOHEMICA, ISBN 978-80-87683-57-6
5)
Homofobie. [online] Slovník cizích slov. [citováno 15.3.2018] https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/homofobie
6)
Magisterská diplomová práce Mgr. et Bc. Xenie Dočkálkové, Univerzity Palackého v Olomouci - Filozofická fakulta. Téma práce: Homosexualita a Křesťanství, rok vydání 2014. Dostupné z: https://theses.cz/id/pjxyzi/Xenie_Dockalkova_Homosexualita_a_krestanstvi_Psych_2014.pdf
7)
Bakalářská práce studentky Magdaleny Fojtíkové, Univerzity Palackého v Olomouci - Filozofická fakulta. Téma práce: Odlišná pojetí intimity a sexuality, studijní rok 2012/2013​
8)
Bible a sexualita – 1.díl: Pohled do Starého Zákona. [online] Sexus.cz, 2008 [cit. 15.3.2018]. Dostupné z: http://www.sexus.cz/bible-a-sexualita-1-dil-pohled-do-stareho-zakona
9)
2.Moj.20:17
10)
2.Moj. 20:14
11) , 22)
3.Moj.18:22–23
12)
3.Moj.18:29
13)
5.Moj.22:5
14)
Jakub 1:14–15
15)
1.Korintským 6:15–18
16)
1.Korintským 7:10–11
17)
ROTTER, Hans. Sexualität und christliche Moral (1991), české vydání: 2003, Vyšehrad, ISBN 80-7021-669-7
18)
1.Korintským 6:12
19)
Dějiny Wesleyánské církve. [online]. Wesleyan, duben 2000. [citováno 15.3.2018]. Dostupný z WWW: http://www.wesleyan.cz/clanek/3-z-historie
20)
.Čemu věříme [online]. Wesleyan, Strany této brožurky byly přímo převzaty z Církevního řádu Wesleyánské církve, a to z verze vydané v r. 1996. [citováno 15.3.2018]. Dostupný z WWW: http://www.wesleyan.cz/clanek/2-cemu-verime
21)
Bible a sexualita – 2. díl: Co říká Nový Zákon a moderní křesťanství o sexualitě. [online]. Sexus, 22. 2. 2009 [citováno 15.3.2018]. http://www.sexus.cz/bible-a-sexualita-2-dil-co-rika-novy-zakon-a-moderni-krestanstvi-o-sexualite
23)
ROTTER, Hans. Masturbace - symptom poruchy v mezilidských vztazích. Sexualita a křesťanská morálka, origin. Sexualität und christliche Moral (1991), českév vydání: 2003, Vyšehrad, ISBN 80-7021-669-7
ls2018/krestanstvi_x_sexualita.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:32) (upraveno mimo DokuWiki)