Adéla Fabiánová, Kateřina Karetová, Vanda Kremserová, Eliška Mrázová, Radka Šimáková
Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2019
http://www.hks.re/wiki/ls2019:islam_a_jeho_pet_piliru_na_uzemi_ceske_republiky_kanady_a_afghanistanu

Pilíře islámu jsou bezesporu jednou ze základních charakteristik víry jako takové. Pět pilířů pomáhá definovat islám, to je jedno z nejrozšířenějších monoteistických náboženství na světě, které sleduje učení nejvyššího proroka Mohammeda a věří v Boha Alláha, který u sebe má božskou knihu zvanou Korán. Neméně důležitou částí islámu je věrouka, určený systém práva a civilizace samotná. V dnešní době se odhaduje, že stoupenců této víry neboli muslimů jsou přibližně 2 miliardy.

Místem vzniku islámu bylo území dnešní Saúdské Arábie. K většímu rozšíření víry došlo po prorokově smrti, tedy po roce 632. V 8. století došlo k rozporům v muslimské obci kvůli jmenování „chalífy“ neboli vůdce, kdy se věřící rozdělili na dvě skupiny. Obyvatelstvo se rozdělilo na sunnity, kteří dnes tvoří téměř 90 % muslimů a na šíity, kteří zastupují o dost menší procento věřících muslimů.

V našem výzkumu jsme se zaměřily na faktor, kterým je geografický aspekt. Snažily jsme se zjistit, jak geografický aspekt změní základní vnímaní víry a to konkrétně u mladší věkové skupiny muslimů. Pomocí metodologických technik jsme zjistily, jak mladí muslimové přijímají pět pilířů islámu na různých územích. V našem konkrétním případě se jedná o Českou republiku, Afghánistán a Kanadu. Pomocí literárních rešerší a výpovědí respondentů jsme zjistily, jak přijímají svojí víru, dále rozdíly, vnímání a vykonávání pěti pilířů, např. každodenní modlitby, rozdávání almužen chudým, půst (sebeočista) a pouť do Mekky.

Naše práce je rozdělena na dvě části. První je teoretická, v níž popisujeme historii náboženství a jeho expanzi, charakteristické znaky pěti pilířů. Vytvořily jsme ji z různých zdrojů, např. z knižní odborné publikace, odborných článků, periodik, literatury související s tématem a internetových zdrojů. Druhá část je částí metodologickou. Zde naleznete literární rešerše, které rozvíjejí naše vybrané téma, a dále výsledky strukturovaných a polo-strukturovaných rozhovorů s našimi respondenty, kteří nám poskytli odpovědi na výzkumné otázky naší práce.

Cílem naší práce je nalézt odpověď na hlavní výzkumnou otázku, jak moc striktně muslimové přijímají a dodržují pět pilířů islámu. Uvedeme rozdíly a problematiku dodržování víry na globální úrovni. Zvláště na území České republiky, Kanady a Afghánistánu. Tyto námi zvolené země bude zastupovat skupina mladých věřících muslimů.

Jak se u muslimů liší dodržování a přijímaní pěti pilířů víry v Afghánistánu, České republice a Kanadě?

1. Jak muslimové vnímají prohlášení šahády?
2. Jak moc striktně muslimové dodržují salát?
3. Darují někdy muslimové zakát případně sadaqah?
4. Jak moc striktně muslimové dodržují saum?
5. Podstupují nebo plánují muslimové pouť do Mekky?

Pět pilířů islámu a problematika modliteb je nejen v poslední době velmi často rozebíraným tématem, na které navazuje mnoho názorů a poznatků. A to nejen ze strany věřících, ale i ze stran laiků. Na otázky týkající se tématu modliteb nám odpovídá sociolog Hammudah Abd Al-‘Átí v jeho díle Zaostřeno na islám, 2010 ¹⁾. Modlitba představuje jeden z pilířů islámu a je považována za základ náboženství. Každý muslim, který nedodržuje modlitby a nemá pro to rozumnou omluvu se dopouští vážného přestupku a ohavného hříchu. Tento přestupek je závažný, protože se neprotiví jen Bohu, což je samo o sobě dost špatné, ale protiví se i lidské přirozenosti. Sklon uctívat skvělé bytosti a směřovat k vznešeným cílům je lidským instinktem. Nejvyšší bytostí a nejvznešenějším cílem všeho je Bůh, islámská modlitba je nejlepším způsobem, jak v člověku vypěstovat rozumnou osobnost a jak upřesnit jeho zralé směřování. Zanedbávat modlitby znamená potlačovat dobré vlastnosti lidské přirozenosti a neospravedlnitelné popírání jejího práva uctívat a milovat, práva směřovat a stoupat k vyššímu, práva vynikat v dobru a dosáhnout vznešených cílů. Takové potlačování a popírání představuje velmi vážný a škodlivý přestupek. V tom spočívá význam a životní důležitost modlitby v lidském životě.

Analýzou muslimského obyvatelstva v evropských podmínkách se zabýval doktor filozofie Daniel Topinka, který své poznatky publikoval v díle s názvem Muslimové v Česku: etablování muslimů a islámu na veřejnosti, 2016. ²⁾ Náboženská praxe není úplně striktní, ale přizpůsobuje se životním podmínkám na různých územích. V knize se uvádí, že někteří věřící částečně změnili svůj výkon víry jako takové. Odpovědi na otázku, jak moc striktně muslimové dodržují salát, je, že pro velkou část věřících je velmi důležité pravidelné dodržování modliteb. V českých podmínkách se ale vyskytla problematika výkonu modliteb z důvodu pravidel na pracovišti a nedostatečných prostorů. Pro některé věřící to znamená, že vykonávání modliteb musí provést později a jinde. Dalších odpovědí se nám dostává na otázku, jak moc striktně muslimové dodržují saum. Většina oslovených věřících období ramadánu dodržuje, ale doba průběhu a intenzity se liší. Někdo z respondentů na svátky ramadánu odjíždí za svými blízkými domů a to je vnímáno jako posilování sociálních a rodinných vazeb nebo příležitostí k setkání. Nacházíme zde i odpověď na otázku plánování poutě do Mekky. Pouť do Mekky je snem mnoha věřících, ale vyskytují se zde skutečnosti, které omezují cestu na pouť, například finanční situace, nízká věková hranice (neboť starší by měli mít přednost) a složitost systému na podstoupení cesty. Celá kniha je výsledkem sociologického a antropologického výzkumu etablování muslimů v České republice po roce 1989.

Na problematiku podstoupení či plánování poutě se dá nahlížet i ze zdravotního i fyziologického hlediska. Ve článku Menstruační abnormality mezi ženskými poutnicemi jihoafrického Hajj, 2017 ³⁾ od S. Parkera, S. Omara a OH. Mohammeda se uvádí, že pouť je pro každého muslima povinná, tedy pokud jsou toho finančně či fyzicky alespoň jednou v životě schopni. Rituál hajj vyžaduje absenci menstruace. Ženy v dnešní době využívají medikamenty, který jim dovolují manipulaci s menstruačním cyklem. Studie se zabývala abnormalitami s cykly a také s následným vyloučením žen z poutě. Pro výzkum se vybralo 5000 jihoafrických obyvatel, kteří plánovali podstoupit pouť. Skupina byla tvořena z 50 % ženami a z 50 % muži. Z pochodu na pouť se vyloučilo z 470 poutnic 147 z důvodu menopauzy nebo hysterektomie (chirurgické odstranění dělohy). Po dobu poutě se poutníci rozdělují do stanů podle pohlaví, a právě ženám byly rozdány dotazníky, kde měly uvést problematiku s jejich menstruačním cyklem. Po odevzdání dotazníků se nám dostává odpovědí, že 61 % žen se pokusilo manipulovat s jejich menstruací a 39 % to neudělalo. Další otázkou byla problematika s nepravidelným cyklem, kdy 18 % žen mělo problém, ale 82 % poutnic nikoli. V závěru se můžeme dozvědět, že ženy pokoušející se upravit svůj cyklus měly větší problém s pravidelností než ženy, které vše nechaly přírodní cestou. Výchova ke zdraví v této oblasti by měla být začleněna do tříd před hajj.

U tématu zdraví se ještě chvíli pozastavíme, protože nejen ženy mohou být limitovány svým zdravotním stavem, který může ohrozit jejich přípravy na poutní cestu. V článku Léčba diabetu a jeho komplikace během poutě, 2018 ⁴⁾ můžeme najít z jisté části odpověď na otázku, jak moc striktně muslimové přijímají pět pilířů islámu a též na otázku podstoupení či plánování poutě. Článek bere ohled na 8,8 % procenta populace, která má problém s diabetem. Pouť by mělo podstoupit 2,5 milionu dospělých muslimských poutníků a přibližně 200 000 z nich mají diabetes. Podle islámských pravidel by pouť neměla způsobovat věřícím potíže. Korán osvobozuje od této povinnosti muslimy, kteří nejsou fyzicky či dostatečně finančně vybaveni na tuto cestu. Během pouťe se totiž výrazně mění příjem potravy, tekutin a mění se fyzická aktivita jedince. Ale většina muslimů i přes zdravotní rizika podstoupí pouť, i když jim hrozí jistá nebezpečí. Věřícím často hrozí zdravotní komplikace typu hypoglykemie (pokles cukru pod normu) nebo infekce. Proto je nutné, aby si věřící a jejich lékaři zajistili nějaká preventivní opatření, která například zahrnují snížení rizika pomocí klinického vyšetření nebo úpravu medikamentů, aby věřící byli schopni podstoupit cestu bez různých komplikací.

Fenoménem dnešní doby je bohužel chudoba, která dopadá na nemalé procento obyvatelstva, muslimská komunita se proto rozhodla využít jeden z pilířů jako způsob boje proti nedostatku financí. Darování zakátu se ukázalo jako politika, která se nastavila, aby se začala snižovat chudoba v islámských komunitách. Článek Zakát jako mechanismus snižování chudoby mezi muslimskou komunitou, 2014 ⁵⁾ odhaluje profil chudoby v muslimském světě. Odhaduje se, že 3 miliardy lidí žijí v chudobě a 46 milionů lidí se dostane pod úroveň příjmů 1,25 USD. To také napomáhá k ekonomickému zhroucení a k pomalému hospodářskému růstu. Třicet pět procent právě ze zmíněných lidí jsou muslimové z islámských zemí. To donutilo globální muslimskou komunitu vytvořit řešení masové chudoby prostřednictvím třetího pilíře zakátu. Věřilo se, že když je tzv. příspěvek na chudobu zakotven v pilířích, bude se v muslimských zemích dodržovat. Nakonec se ukazuje, že mnoho muslimských zemí tuto politiku nedodržuje. Vedlo to k faktu, že země které zakát nějakým způsobem dodržovaly se nějakým způsobem ekonomicky zvedly. U opačné politiky to v jistých zemích říci nelze. Studie proběhla v Bangladéši, Malajsii a Indonésii.

Pro náš výzkum jsme zvolily metodu kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní výzkum se zaměřuje na hledání vztahů mezi dvěma či více možnostmi. Hlavním úkolem je ověřování platnosti pomocí testování všech možných teorií a hypotéz. Kvalitativní výzkum se zaměřuje na numerické šetření a prokazování sociální reality. Klade důraz na hlubší poznání zkoumaného jevu nebo události. Snaží se o komplexní vytvoření obrazu problému, který skýtá porozumění lidem v různých situacích, a to hlavně v těch sociálních. Hlavní je vytvořit novou teorii. Ten, kdo provádí kvantitativní výzkum chápe sociální realitu jako věc, která prostě existuje a není závislá na jeho osobnosti. Snaží se dodržovat odstup nezúčastněného pozorovatele. Lidské chování bere jako měřitelné a předvídatelné. Kvalitativní výzkumník si myslí, že sociální realita by neměla být popisovaná, ale spíše interpretovaná a to hlavně na základě toho, jak realitu prožívají konkrétní jedinci. Lidské chování se totiž považuje za výsledek zcela svobodných myšlenek a hlavně rozhodnutí.

Metodologie kvantitativního výzkumu je primárně založena na deduktivním přístupu vyvozováním hypotéz, které jsou testovány pomocí získaných dat. Je zde použita induktivní logika, kdy na začátku je sběr dat, pak výzkumník hledá nějaké pravidelnosti a generuje nové hypotézy. Využívá statické metody, je pružnější a v průběhu jsou činěna rozhodnutí, jak by se mělo nadále pokračovat. Můžeme měnit i výzkumné otázky i hypotézy. Metodologie kvalitativního výzkumu pracuje s menším množstvím případů. Případy jsou studovány do větší hloubky a zkoumány jejich vlastnosti. Používá redukci sledovaných jedinců, z čehož plyne problematika zobecnění aplikace výsledků na populaci. Výzkum sleduje hodně případů, ale málo jejich vlastností. Je tu značná redukce jedinců, ale aplikace na globální společnost je zcela triviální. U kvantitativního výzkumu je potřebná silná standardizace, která zajišťuje velkou reliabilitu. Díky redukci informací, klesá validita výzkumu. Sběrem dat je například zúčastněné pozorování, nestandardizovaný rozhovor, analýza textů a dokumentů. U kvalitativního výzkumu je standardizace velmi slabá, proto má výzkum nízkou reliabilitu. Výzkum má menší počet transformací získaných informací, ale mají vysokou validitu.

Kvantitativní výzkum se používá při generalizaci nálezů na populaci, jehož cílem je testování hypotéz, kdy jsme schopni říct, které získané informace jsou podstatné. Výhodou je rychlý sběr dat, méně rušivých elementů, data nejsou závislá na výzkumníkovi, ale nevýhodou je, že výzkum nemusí odpovídat lokálním zvláštnostem, výsledky mohou být moc obecné a výzkumník může něco opomenout, protože se chce věnovat pouze jedné teorii. Kvalitativní výzkum zjišťuje, jak populace prožívá právě studovaný problém, studuje problematiku, u které nemáme žádnou znalost a praktikuje se před kvantitativním výzkumem. Výhodou je zkoumání v přirozeném prostředí, zohledňujeme místní a jiné zvláštnosti. Nevýhodou je problematika s generalizací informací, vše je časově náročné a výsledky jsou lehce ovlivnitelné výzkumníkem.

• Nestrukturovaný rozhovor
• Polo-strukturovaný rozhovor

Nestrukturovaný rozhovor je volným rozhovorem, který vznikl jako metoda v antropologii a sociologii, která se snaží zkoumat sociální realitu. Rozhovor se vyznačuje tím, že je hloubkový, volný, nestandardizovaný a hlavně neformální. Míra dotazování od tazatele je velice volná, protože do rozhovoru nevstupuje s předem připravenými otázkami. Vytváření otázek je přirozené, neboť je tazatel postupně vytváří na základě výpovědi respondenta. Povaha rozhovorů je spontánní a zároveň přináší osobní informace od respondenta, ve kterých se odráží jeho osobnost. Výhodou nestrukturovaného rozhovoru je, že úroveň konverzace záleží pouze na povaze účastníků. Otázky, povahy otázek a jejich intenzitu lze korigovat podle úsudku tazatele. Při rozhovoru je tedy možné hlouběji a důkladněji zkoumat dané téma. Rozhovor může být delší. U více strukturovaných rozhovorů to moc nehrozí. Je zde výhodou i to, že na získání dat je kladen osobní důraz. Nevýhodou je to, že výpověď může být časově náročná a vyžaduje intenzivní pozornost. Je zde také těžší kvůli hloubce rozhovoru získat důvěru tázaného. Rozhovor též není anonymní, dále díky dlouhému časovému rozpětí, pak tazatel musí trávit delší čas nad tříděním získaných informací. Pro začátek rozhovoru je důležitý výběr prostředí či případně nějaká příkoří typu politické, právní nebo byrokratické problematiky. Tazatel by měl znát a nějak se přizpůsobit jazyku, kultuře a porozumět zkušenostem respondenta. Měl by respondenta nechat mluvit a vžít se do role posluchače, dále je důležité na rozhovor nahlížet z pohledu respondenta z důvodu většího porozumění. U respondenta je nutná ochota, nějaká vzdělanost a chuť s vámi vést rozhovor. Tazatel musí získat důvěru respondentů, najít nějakou harmonii a dostat tázaného do klidu, kdy bude ochotný mluvit o tématu věcně. Dále najít způsob, jak si získaná data zapisovat, protože dělání poznámek může být rušivým elementem konverzace.

Polo-strukturovaný rozhovor je rozhovorem, který je částečně řízený. Je to metoda kvalitativního sociologického výzkumu. Je to rozhovor nebo interview, které spadá do středního rozdělení rozhovorů, protože se nachází mezi nestrukturovaným a strukturovaným. Tato metoda umožňuje řídícímu člověku určovat pořadí kladení otázek a jeho intenzitu. Výhodou polo-strukturovaného rozhovoru je to, že oproti strukturovanému rozhovoru má tázající možnost mluvit trochu víc, neboť není vázán striktními pravidly. Rozdílem od nestrukturovaného rozhovoru je to, že tazatel může lehce kočírovat výpověď tázajícího, aby se částečně drželi daných otázek tazatele. Výhodou je, že rozhovor jde přirozenou cestou a je zde možnost, aby tázající šel nenuceně do hloubky. Nevýhodou může být psychická či časová náročnost, což může tázajícímu lehce komplikovat vedení rozhovoru. Je zde důležité, aby tazatel měl všeobecný přehled o kladených otázkách. Co se týče vedení rozhovoru, je nutné hladké jednání, kde pro začátek je dobré prolomit ledy, aby se tázající necítil zahnaný do kouta. Nechat respondenta volně hovořit, ale občas ho přivést zpět na cestu obsahu rozhovoru a postupně pokládat dotazy.

• Česká republika
• Kanada
• Afghánistán

Všichni naši respondenti jsou sunnitskými muslimy, narozenými v Afghánistánu. V našem rozhovoru respondenti Khan Wali a Niaz Wali vypovídali společně a doplňovali se, tudíž výpověď bereme jako jeden celek od dvou respondentů.

Prvním naším respondentem je Milad Mohamad Sahahi. Je mu 23 let a narodil se v Afghánistánu v hlavním městě Kábul. V Afghánistánu žil 12 let, poté uprchl se svojí rodinou do České republiky, kde žil 10 let. Před necelým rokem s celou rodinou emigroval do Kanady. V Afghánistánu prošel částí základního vzdělání, na které navázal v České republice a následně studoval střední školu Obchodní akademii v Holešovicích. V Kanadě si dodělává znovu střední vzdělání, aby mohl případně navázat na další studium. Milad zastává geografický aspekt Afghánistánu, České republiky a Kanady, protože žil ve třech rozdílných kulturách, které ho ovlivnily a pomohly mu získat zkušenosti s všeobecným nadhledem.

Dalším respondentem je Khan Wali, z důvodů okolností jeho pobytu v Čechách si nepřeje, aby bylo na internetu zveřejňováno celé jeho jméno. Narodil se v Afghánistánu ve městě Logar, kde žil 16 let a prošel si zde základním vzděláním. Před dvěma lety uprchl do České republiky, kde studuje na střední škole obor Informační technologie a programování. Integraci Waliho zajišťuje specializovaná organizace. Khan Wali zastává geografický aspekt Afghánistánu a České republiky.

Naším třetím respondentem je Niaz Wali, jako druhý respondent si nepřeje, abychom zveřejňovaly jeho celé jméno. Narodil se v Afghánistánu ve městě Logar. Je mu 19 a druhým rokem studuje obor pekař, cukrář. V České republice žije dva a půl roku. Životní okolnosti má téměř totožné jako Khan Wali. Niaz Wali zastává geografický aspekt Afghánistánu a České republiky.

Islám je monoteistickým náboženstvím, které primárně stojí na dvou pilířích. Prvním je následování učení proroka Mohammeda a druhým je víra v Boha Alláha (slovo „​Alláh“​ v arabštině zároveň znamená bůh). Stoupencem této víry je muslim. V dnešní době činí počet muslimů po celém světě přibližně necelé 2 miliardy. Nejposvátnější knihou pro muslimy je Korán, který má Alláh u sebe v nebi. To z ní činí svatou knihu, která nebyla napsána lidmi. Dále je zde Sunna to je jeden z pramenů islámského práva, je to soubor výroků Mohammeda a islámské náboženské právo Šaría, které vychází ze zásad islámu a to hlavně Koránu. Džihád je svatou válkou za věc islám, v klasickém islámu je považován za boj proti nevěřícím. Převážný počet muslimů tvoří sunnité, kterých je přibližně mezi 87-90 % z celkového počtu muslimů. Nejvíce jich žije v Pákistánu, Egyptě, Bangladéši a Indonésii. Dále jsou zde šíité a jiné další skupiny, ale ty tvoří maximálně 10 % z celkového počtu. Nejvíce šíitů (68-80 %) žije v Íránu, Pákistánu, Indii a Iráku. V dnešní době je Indonésie státem, kde žije nejvíce muslimů na celém světě.

Islám vznikl na Arabském poloostrově, tedy na území dnešní Saudské Arábie. Zakladatelem je Mohammed, kterému se zjevil archanděl Gabriel a řekl mu, aby přednášel. Mohammed si začal všechno zapisovat a tímto způsobem vznikla božská kniha Korán. Začal lidem z Mekky kázat víru v jediného Boha Alláha. Někteří lidé nesouhlasili s učením Mohammeda, protože se obávali, že pověst města bude narušena. Odpor byl tak velký, že musel odejít z Mekky do Medíny, kde se jeho učení stalo oblíbeným. Roku 622 došlo k odchodu, které se nazývá hidžra. Datum odchodu se bere jako počátek muslimského letopočtu. Medina a Mekka se staly nepřátelé a měly mezi sebou spoustu sporů. V Mekce nakonec převládl islám. Po smrti proroka Mohammeda v roce 632 se rozšířil islám po celé západní Arábii. Náboženství se šířilo od Pyrenejí až po řeku Indus. Vůdcem byl chalífa (šíité vs. sunnité). V 8. století došlo k rozporu v muslimské obci. Spor spočíval ve funkci chalífy, diskutovalo se o tom, jestli musí být nebo nemusí být z rodiny Mohammeda. Šíité říkali, že chalífa musí pocházet z Mohammedovy rodiny, to je menšina (necelých 10 % muslimů). Sunnité říkali, že z jeho rodiny pocházet nemusí.

Vnímání Boha jako toho nejmilosrdnějšího, nejvlídnějšího a nejvíce milujícího stvořitele, který je pozorný k potřebám člověka. „Není bohů krom jediného Boha a Mohammed je jeho prorok“ nebo „Není boha kromě Boha, Mohammed je posel Boží“. Prohlášením tohoto ve společnosti a za přítomnosti muslimských svědků se člověk stává muslimem. Jsou zde shrnuty podstatné body islámu, tedy jedinečnost Boha a následování Mohammedova učení. Slovo šaháda znamená svědectví.

Pětkrát denně povinné modlitby, které muslimové vykonávají jako přímé spojení s Bohem. Není zde žádná náboženská hierarchie, takže modlitba je vedena určeným člověkem, který je velkým znalcem božské knihy Korán. Modlitby by měly probíhat po ranním úsvitu, v poledne, odpoledne, po západu slunce a po setmění. Všechny modlitby obsahují verše Koránu. V praxi je sice modlitba v mešitě silnější, ale lze se modlit i mimo ni. Verše se skládají z částí Koránu, které si věřící nejlépe zapamatovali. Výzva k modlení se nazývá Adán.

Modlitba

• Alláh je největší
• Alláh je největší
• Alláh je největší
• Alláh je největší

• Uznávám, že není boha kromě Boha
• Uznávám, že není boha kromě Boha

• Uznávám, že Mohammed je Boží posel
• Uznávám, že Mohammed je Boží posel

• Pojďte k modlitbě
• Pojďte k modlitbě

• Pojďte k úspěchu
• Pojďte k úspěchu

• Alláh je největší
• Alláh je největší

• Není boha kromě Boha

Zakát je finanční povinnost muslimů. Důležité je vědět, že majetek patří Bohu a lidem je pouze dočasně svěřený. Muslim touto almužnou oddělí část svého majetku a věnují to chudým nebo potřebným. Komu příspěvek poputuje si může vybrat a celý tento proces slouží k očištění zbývajícího majetku. Celá věc by se dala přirovnat k protrhávání rostlin, které prospívá k očištění zahrady. Muslimové si svůj zakát počítají sami a jde o 2,5 % ročního příjmu (1\-/\-40 majetku). Vyskytuje se i možnost dát větší obnos financí, ale to jde jen pomocí tajné formy, která se nazývá sadaqah. Toto celé se děje, protože v minulosti posel Mohammed vyzval všechny, aby konali dobré skutky.

Muslimové se postí v období ramadánu, který je pohyblivým svátkem. Od počátku úsvitu do západu slunce si odříkají jídlo, nápoje a nemají pohlavní styk. Též by se měli vzdát, nebo se spíš vyvarovat zlých úmyslů a tužeb. Nemocní, staří lidé na cestách, těhotné nebo kojící ženy mohou půst přerušit a vykonat ho v nějaké jiné době během roku. Muslimové věří v teorii, že když se budou upírat pohodlí, i když jen na krátkou chvíli, tak se tímto chováním můžou zaměřit na větší životní cíle.

Pouť do Mekky je tužbou mnoha muslimů a měla by se vykonat alespoň jednou za život. Věřící by měli být fyzicky a finančně schopni na to ji podstoupit. Každým rokem do Mekky putuje přibližně 2,5 milionu muslimů. Poutníci jsou jednoduše oděni, což má potírat sociální rozdíly mezi lidmi. Rituál spočívá v tom, že poutníci 7x obejdou svatyni Kaabu a přejdou na vrchy Safá a Marwá. Pak se všichni shromáždí na planině Arafát, kde se modlí za odpuštění. Po modlitbě následuje symbolické kamenování satana a obětování ovce, jejíž maso se pak rozdává potřebným. Svátečním dnem odpočinku je pro muslimy pátek.

Česká republika

Muslimská obec se začala na území České republiky utvářet od poloviny třicátých let, kdy čítala asi 700 členů. K roku 1998 se měl jejich počet snížit přibližně na 600. Podle sčítání lidu, které proběhlo v České republice v roce 2001, žilo na území republiky 3 699 muslimů, z toho se mělo na náboženském životě podílet kolem 2 000 věřících (54 %). Z odhadů vyplývá, že v roce 2005 zde žilo 11 235 muslimů, z nichž jich nejvíce pocházelo ze subcivilizace turkické sunnitské (62,2 %) a ze subcivilizace arabské sunnitské (28,6 %). Další subcivilizace jsou zastoupeny jen okrajově. Obdobný průzkum v roce 2009 ukázal, že se počet muslimů zvýšil na 19 097, tzn. nárůst o 7 862 věřících (41 %) oproti roku 2005. Zastoupení subcivilizace turkické sunnitské vzrostlo o 5,3 % (tzn. na 67,9 %) a zastoupení subcivilizace arabské sunnitské o 6,7 % kleslo (tzn. na 21,9 %). V roce 2011 se k islámu přihlásilo pouze 1 921 dotazovaných, dalších 1 437 se přihlásilo k Ústředí muslimských obcí, dohromady tedy 3 358 muslimů, což je 0,03 % z celkového počtu obyvatel České republiky. Odborníci ale odhadují, že by jich zde mělo žít přibližně 22 000. ^{6) 7) 8)}

Kanada

Z výsledků sčítání lidu vyplynulo, že v roce 2011 žilo v Kanadě 1 053 945 muslimů, kteří tvořili 3,2 % všech obyvatel. Oproti roku 2001, kdy se k islámu přihlásilo 579 600 věřících tvořících 2 % celkové populace, tak došlo k nárůstu o skoro dvojnásobek. Více než polovina muslimů žijících v Kanadě žije v provincii Ontario a necelá čtvrtina v provincii Québec. ^{9) 10) 11) 12)}

Afghánistán

Islám je v Afghánistánu státním náboženstvím a vyznává ho zde 32 683 784 obyvatel z celkového počtu 32 771 472, muslimové tak tvoří v Afghánistánu 99,7 % obyvatelstva. Podle údajů z roku 2015 převažují sunnitští muslimové v počtu 29 170 118 věřících, což je 89 % všech obyvatel. K šíitům náleží 3 513 666 obyvatel (tzn. zbylých 10,7 % muslimů). ¹³⁾

Geografický aspekt, vlastní přesvědčení a víra samotná jsou velkými faktory, které velmi ovlivňují dodržování a přijímání pěti pilířů. Pohled na věc nám v jisté míře může poskytnout dílo Zaostřeno na islám, 2010 ¹⁴⁾. „Modlitba představuje jeden z pilířů islámu a je považována za základ náboženství. Každý muslim, který nedodržuje modlitby a nemá pro to rozumnou omluvu, se dopouští vážného přestupku a ohavného hříchu. Tento přestupek je závažný, protože se neprotiví jen Bohu. Je to samo o sobě dost špatné, ale protiví se i lidské přirozenosti.

Dodržování a přijímání pěti pilířů víry je velmi ovlivněno geografickým aspektem. U Milada je vidět z pozdějších výpovědí, že velmi záleží na tom, kde žijete a hlavně jak moc velký máte vztah k víře jako takové. Milad na otázky nahlížel spíše z pohledu pozorovatele, protože v drtivé většině odpovědí se nám dostalo informací, co dělají a co dodržují ostatní a ne to, co dělá nebo dodržuje on. Ale z jiného úhlu pohledu bylo poučné pozorovat jistou stagnaci v dodržování víry, která začala migrací z Afghánistánu do České republiky v útlém věku a následnou migrací už v dospělém věku z České republiky do Kanady. Milad se často zmiňuje o svých rodičích, kteří jsou v dodržování víry mnohem striktnější než on sám. Snaží se chovat stejně jako v Afghánistánu, jelikož do Čech přišli už jako dospělí. Za to Milad a jeho sourozenci, kteří přišli v dětském věku, jsou k přijímání víry mnohem lhostejnější. Milad ani jeho sourozenci se nijak nezapojovali do muslimských komunit ani v Čechách ani v Kanadě.

Khan Wali a Niaz Wali jsou prakticky opakem našeho prvního respondenta. Oba dva se stále snaží svou víru dodržovat, což se lze dozvědět v pozdějších výpovědích. Největším faktorem toho všeho bude nejspíš to, že oba dva podstoupili proces migrace téměř v dospělém věku, takže už v sobě měli ukotvený pocit dodržovat víru, a tudíž i přijímat pět pilířů islámu. Berou to jako jejich základ víry, který si samozřejmě díky jejich momentální sociální i geografické situaci musí upravovat, ale jejich víru to v podstatě nemění. Také se stále stýkají s jistou muslimskou komunitou.

Význam víry v islám nespočívá ve slovech. Dílo Zaostřeno na islám, 2010 ¹⁵⁾. vysvětluje, jak se člověk stává muslimem. Víra má totiž na člověka rozhodující vliv. Ovlivňuje jeho osobní a společenské chování. Doprovází ho na každém jeho kroku a pomáhá mu se rozhodovat. Smysluplnou víru popisuje svatý Korán a prorok Mohammed. Definují, kdo jsou opravdoví věřící.

Khan Wali a Niaz Wali byli u rozhovoru spolu a vzájemně se doplňovali. Nejprve, když se narodíte, jste prohlášen muslimem někým jiným, protože vy sami nemůžete toto prohlášení udělat. Tvrdí, že nejdůležitější je víru cítit srdcem než ji vyslovovat. Vyslovit víru může každý, ale pokud to tak opravdu nebudete cítit, nemá to ten pravý smysl. Například někdy jste donuceni vyslovit se k víře danými okolnostmi, ale vy to tak opravdu necítíte a tím to prohlášení šahády nemá opravdový smysl. Nejprve za ně prohlášení udělali jejich otcové a poté ho učinili oni sami. Není důležité, kdy a kde to uděláte, ale podle respondentů je nejdůležitější to tak opravdu cítit srdcem.

Milad nám v rozhovoru vypověděl, že prohlášení u něj probíhalo velmi podobně jako u našich prvních respondentů. Podle všeho mu prohlášení pošeptal jeho otec i s jeho jménem. Milad sám sebe považuje za muslima, ale není pro něj prohlášení tak důležité jako u Khan Waliho a Niaz Waliho. Narodíte se jako muslim, tak jste muslim, nejprve jste prohlášen otcem a pak prohlášení provedete vy sám. Nejdůležitější je samozřejmě víra v jednoho Boha, tím tedy samotný cit, čemu doopravdy věříte a ne jen to, co říkáte.

Prohlášení šahády má pro naše respondenty téměř podobný význam a jejich prohlášení mělo velmi podobný průběh. Nejprve byli prohlášeni otcem a poté prohlášení učinili sami. U všech našich respondentů proběhlo prohlášení šahády ještě v Afghánistánu. Vnímání, prohlášení a vírů v jednoho Boha u respondentů nebylo ovlivněno ani životem v cizí zemi a jiné kultuře, zůstalo stejné. Prohlášení šahády se učiní pouze jednou, tudíž se nedá u našich respondentů zkoumat ovlivnění geografickým aspektem.

Výpověď věřícího respondenta, kterou ve svém výzkumu získal doktor filozofie Daniel Topinka, nám ukazuje reálný život integrovaného muslima na území České republiky. V díle Muslimové v Česku: etablování muslimů a islámu na veřejnosti, 2016 ¹⁶⁾ se nám dostává výpovědi etablovaného muslima po roce 1989. „Participant: Tady v práci mi to není moc umožněno, nebo spíš není to tady k tomu uzpůsobeno. Není tu ten prostor na to. Pokud se budu modlit před mým kolegou, nebo když by náhodou někdo přišel do laboratoře v době, kdy bych se modlil, tak by mohl zůstat šokován, protože se modlím, neviděl to nikdy v životě předtím, tak co by si asi pomyslel, že dělám. Možná by na mě mluvil, ale já bych nebyl schopen odpovídat, protože bych se modlil. Takže tohle je problém. K manifestaci víry formou modlitby tak často v zaměstnání nedochází. Ne všichni participanti si přejí modlit se v práci. Jednak z důvodu, aby o práci nepřišli, jednak některé povolání nedovoluje přerušit práci a věnovat se modlitbě. Participant: Pracuji v místě, kde mi třeba šéf nebo člověk zodpovědný za to místo řekne, tady se nesmíš modlit. Tak já nebudu dělat problém, nepřijdu o svou práci.“

V muslimských zemí je svolávání k modlitbě, ale to neznamená, že se jdou všichni v ten daný čas modlit. Pokud vám není umožněno se v daný čas pomodlit, můžete to udělat v jiný čas nebo na konci dne vykonat všechny modlitby. V Afghánistánu se Khan Wali a Niaz Wali modlili častěji v dané časy, ale byly i chvíle, kdy se pomodlit nemohli, tak to učinili večer. V České republice se přes den nemodlí. Chodí na střední školu a brigádně do práce. Pro ně by bylo zvláštní modlit se na veřejnosti, kde to není úplně běžné. Modlitby vykonávají večer, nebo to odkládají. Někteří jejich přátelé, kteří jsou v ČR déle, tvrdí, že na modlitby bude čas ve stáří a tím si to nahradí. Někdy modlitby vykonávají i za několik dní, i to je prý možné.

Co se týče modlení, tak nám Milad vypověděl, že na území České republiky a Kanady se modlili spíše jeho otec a matka. Oni byli ti, kteří víru striktně dodržovali, ale Milad to moc neřešil a nebral to vyloženě jako povinnost. Ani jeho mladší sourozenci se nemodlili tak často. Jsou situace, kdy modlitby vykonávají, ale není to každý den. V Afghánistánu to bylo jiné, protože se modlili ve školách nebo při svolávání k modlitbě.

Dodržování salátu je velmi ovlivněno geografickým aspektem. Všichni naši respondenti se přizpůsobili a modlitbu pět krát denně nevykonávají. Připadalo by jim velmi nezvyklé modlit se na veřejnosti nebo ve škole. Zbytečně by na sebe strhávali pozornost a dodržování salátu nepřikládají až tak velký význam. Modlitby se dají vykonávat i v jiný čas, jiný den nebo dokonce i v jiný věk.

Zakát je islámská náboženská instituce, která se v mnoha muslimských zemí využívá ke snižování chudoby. Článek Zakát jako mechanismus snižování chudoby mezi muslimskou komunitou, 2014 ¹⁷⁾ poukazuje na státy, které tuto strategii ne tak úplně využívají. To má za příčinu, že obyvatelstvo pak žije v chudobě a státy nejsou schopny hospodářského růstu.

Khan Wali zná spoustu muslimů, kteří darují, ale on sám nic nedaruje. Vysvětlil nám, že je to pouze z našetřených peněz, ne z těch běžných. Vzhledem ke studiu a životu v cizí zemi nemá finanční prostředky, aby mohl něco darovat. Třeba jednou bude zakát darovat, až na to prostředky mít bude.

Milad nám vypověděl. že záleží na finanční situaci jedince, protože čistě záleží na lidech a jejich příjmech, pak až se teprve rozhoduje o darování peněz či nikoliv.

Naši respondenti se shodují, že darování zakátu závisí čistě na příjmech. Jsou všichni velmi mladí a zatím neměli dostatečné příjmy na darování zakátu. Otec Milada byl v Afghánistánu chirurgem a jejich finanční situace byla dobrá a zakát darovali. Darování zakátu nezávisí ani tak na geografickém aspektu, ale na finanční situaci.

Půst v islámu neznamená jen odříkávání si materiálních věcí, ale jde spíš o morální a duchovní očistu. Větší přiblížení devátého měsíce islámského kalendáře nám přináší dílo Zaostřeno na islám, 2010 ¹⁸⁾. Podle všeho má tento svátek věřícím přinést principy upřímné lásky. Pěstuje v lidech bdělé a zdravé svědomí. Je lekcí, která jedinci přináší skromnost a zkouší jeho sílu vůle. A v neposlední řadě pomáhá člověku získat sebedůvěru i sebeovládání. Ramadán mohou držet fyzicky i duševně zdraví jedinci, kteří už dosáhli dostatečného věku. Jsou zde i výjimky. Děti, které ještě nejsou dostatečně pohlavně a věkově vyspělé. Půst by neměli držet duševně nemocní. Lidé, kteří jsou staří nebo fyzicky indisponováni. Ženy, které jsou těhotné či kojící. Je zde i možnost půst na chvíli přerušit, což se týká věřících, kteří se nacházejí více než 80 kilometrů od jejich domova.

Niaz Wali i Khan Wali začali slavit ramadán kolem 14 let. Není žádná věková hranice, kdy by se mělo začít s půstem. Chlapci většinou začínají ve 14 letech a dívky už ve 12 letech, je to hodně individuální. Záleží čistě na vás, kdy se cítíte být schopni držet půst. Pokud některý den půst porušíte nebo vám zdravotní potíže nedovolují půst dodržet, můžete si jej nahradit kdykoliv jindy. Khan Wali se ramadán snaží dodržovat stejně jako v Afghánistánu, ale jak sám tvrdí, že čím déle jsou jeho přátelé v ČR, tím méně ramadán dodržují. On sám toto období vnímá jako propojení s domovem a jeho vírou, tudíž je pro něj důležité svátky dodržet. Sám se přiznává, že jeho stravování je jiné. Se svojí koordinátorkou minulý rok o ramadánu čekali v KFC až se budou moci konečně najíst. V Afghánistánu pořádají rodiny velké večeře s typickým jídlem. Dny v období ramadánu se také liší. Posledních deset dní je nejpřísnějších a daný člověk se jen modlí, ale to vykonává pouze někdo. Není možné, aby to vykonával každý, protože někdo musí pracovat a vykonávat běžné činnosti.

Ramadán podle Milada dodržují všichni, kteří žijí v muslimských zemích. Ramadán nedodržoval ani Afghánistánu, protože byl příliš mladý. V České republice ani v Kanadě ramadán nijak nedodržuje. Miladovi rodiče ramadán dodržují.

Dodržování ramadánu je velice ovlivněno geografickým aspektem. Když žijete v muslimské zemi, celý váš okolní svět se pohltí do oslav tohoto posvátného měsíce. Všichni kolem vás, celá vaše rodina, ale i celý stát žije ramadánem. Na ulici jako muslim nesmíte jíst ani pít. Jídlo a pití si na ulici nekoupíte. Zatímco v České republice a v Kanadě, kde v měsíci ramadánu chodíte do školy či do práce. Musíte normálně fungovat a nikoho nezajímá, že je nějaký ramadán, proto je jeho dodržování velmi obtížné a je to velká zkouška síly vůle.

Pouť do Mekky je výjimečným rysem islámu. V díle Zaostřeno na islám, 2010 ¹⁹⁾ se dozvídáme, že pouť je největší shromáždění věřících jedné víry. Ústředním tématem je mír s Bohem a vlastní duší. Pouť by měla být ukázkou bratrství a rovnosti mezi muslimy. Věřící se na pouť do Mekky oblékají jednoduše a dodržují stejná nařízení. Konání poutě znamená pro věřící duchovní obohacování a morální ponaučení, které by mělo pramenit z náboženského zanícení. Objektem onoho zanícení je sám Bůh a nic jiného.

Zdravotní stav se může proměnit v jistou komplikaci, která znemožňuje věřícím se vydat na poutní cestu. Léčba diabetu a jeho komplikace během poutě, 2018 ²⁰⁾ podle islámských pravidel by pouť neměla způsobovat věřícím potíže. Korán osvobozuje od této povinnosti muslimy, kteří nejsou fyzicky či finančně na tuto cestu dostatečně vybaveni. Během hajj se totiž výrazně mění příjem potravy, tekutin a mění se fyzická aktivita jedince. Většina muslimů i přes zdravotní rizika podstoupí pouť, i když jim hrozí jistá nebezpečí. Věřícím často hrozí zdravotní komplikace typu hypoglykemie (pokles cukru pod normu) nebo infekcí.

Khan Wali a Niaz Wali tvrdí: „to chce každý!“ A musí mu to jeho zdravotní a finanční stav dovolit. Na tuto pouť jsou pořadníky a musíte se hlásit přibližně pět let dopředu. Pouť je regulována z kapacitních důvodů. Pokud vám finanční nebo zdravotní možnosti nedovolují podstoupit pouť, není to povinné.

Podle Milada musí každý muslim alespoň jednou za život podstoupit pouť do Mekky, bohužel v tomto případě záleží na finanční situaci. Obecně pouť platí pro bohaté, ale neplatí pro vyloženě chudé věřící.

Pouť do Mekky by se měla podstoupit jednou za život a naši respondenti mají ještě spoustu času. I když je jiné kulturní prostředí v mnoha ohledech ovlivňuje, pouť do Mekky je pro ně důležitá a přáli by si jí podstoupit.

V naší práci jsme se zaměřily na pět hlavních pilířů víry islámu, jejich přijímání a dodržování v České republice, Afghánistánu a Kanadě. V Afghánistánu je pět pilířů víry nejvíce přijímáno a dodržováno. Je to dáno tím, že islám je v Afghánistánu státním náboženstvím. Všichni naši respondenti započali svou životní cestu v Afghánistánu a také u všech to bylo místo, kde nejvíce dodržovali pět pilířů víry. Počátek jejich cesty a tím i vnímání pěti pilířů víry bylo stejné. Všichni byli v Afghánistánu prohlášeni svými otci za muslimy. Poté, co dospěli do určitého věku, sami se prohlásili muslimy a začali dodržovat i ostatní pilíře jako je salát a saum. Kromě Milada, který v Afghánistánu nedospěl věku, kdy by dodržoval saum. K dalším pilířům víry se v Afghánistánu nedostali, neboť emigrovali do České republiky. Na darovaní almužny a zúčastnění se poutě do Mekky byli příliš mladí a v nedostatečné finanční situaci.

V České republice se vnímání pěti pilířů liší tím, jak dlouho zde žijí a v jakém věku se přistěhovali. Milad a jeho sourozenci, kteří se do Čech přistěhovali v nízkém věku, kladou mnohem menší důraz na dodržování pěti pilířů víry. Oproti tomu Niaz Wali a Khan Wali, kteří do České republiky přišli v dospívajícím věku, se snaží více dodržovat pět pilířů víry. Ovšem jak přiznávají jejich přátelé, čím delší dobu v Čechách žijete, tím méně se modlíte a tím méně se zabýváte svou vírou.

V Kanadě Milad a jeho rodina dodržují pět pilířů víry ještě méně než v Čechách. Pobyt v České republice je natolik ovlivnil, že se v Kanadě nijak nezačleňují do muslimské obce. Vnímání se tedy nijak neliší od České republiky.

V našem výzkumu jsme došly k závěru, že jakmile jste věřící a integrujete se do jiné kultury, jste velmi ovlivňováni geografickým a kulturním aspektem dané země, takže striktnost a dodržování víry pomalu ustupuje. Je to z toho důvodu, že na vás působí zvyky a tradice jiné země. V dnešní době je velice obtížné začlenit se do společnosti lidí, která má odlišnou kulturu. Lidé, kteří se snaží zapadnout do společnosti, pomalu ustupují z vlastní kultury a přechází na jinou. Důkazem jsou i naši tři respondenti. Z praktického hlediska, když žijete v muslimské zemi, v našem případě v Afghánistánu, odkud pochází, tak vaše praktikování víry je bráno jako povinné, ale když se věřící integrovali na území České republiky, jejich víra a dodržování pilířů se postupně vytrácela. Obzvlášť, když navštěvují střední školu, je pro ně začlenění do společnosti velice důležité a víra jde stranou.

1. ABD AL-‘ÁTÍ, Hammudah. Zaostřeno na islám. Egypt; Česká republika: Ústředí muslimských obcí, 2010. ISBN 978-80-904373-6-4. https://www.databazeknih.cz/knihy/zaostreno-na-islam-65025 http://www.islamweb.cz/elknihovna/zni/zni.pdf
2. IBRAHIM, Mahmoud, et al. Recommendations for management of diabetes and its complications during Hajj (Muslim pilgrimage). BMJ Open Diabetes Research and Care, 2018, 6.1: e000574. DOI: https://doi.org/10.1136/bmjdrc-2018-000574
3. Afghanistan [online]. The Association of Religion Data Archives. 2015 [citováno 30. 5. 2019] Dostupné z WWW: http://www.thearda.com/internationalData/countries/Country_1_1.asp
4. ALI, Isahaque; HATTA, Zulkarnain A. Zakat as a Poverty Reduction Mechanism Among the Muslim Community: Case Study of Bangladesh, Malaysia, and Indonesia. Asian Social Work and Policy Review, 2014, 8.1: 59-70. https://onlinelibrary-wiley-com.infozdroje.czu.cz/doi/abs/10.1111/aswp.120255
5. Český statistický úřad. Tab. 2 Obyvatelstvo podle náboženské víry v letech 2001 a 2011 [online] Český statistický úřad. 2014 [citováno 30. 5. 2019] Dostupný z WWW: https://www.czso.cz/documents/10180/29508960/1702201402.pdf/35de35a0-fb2d-4921-9416-7d01fb0c8e05?version=1.0
6. EuroZprávy.cz, Muslimové v Česku: Víte, kolik jich je? Tak se podívejte [online]. EuroZprávy.cz, 2016 [citováno 24. 6. 2019] Dostupný z WWW: https://eurozpravy.cz/domaci/spolecnost/159890-muslimove-v-cesku-vite-kolik-jich-je-tak-se-podivejte/
7. National Household Survey (NHS) Profile. [online]. National Household Survey. Statistics Canada Catalogue Ottawa. 2011 [citováno 30. 5. 2019] Dostupný z WWW: https://www12.statcan.gc.ca/nhs-enm/2011/dp-pd/prof/details/page.cfm?Lang=E&Geo1=PR&Code1=01&Data=Count&SearchText=Canada&SearchType=Begins&SearchPR=01&A1=Religion&B1=All&Custom=&TABID=1
8. PARKER, Salim; OMAR, Shahed; MAHOMED, O. H. Menstrual abnormalities amongst female South African Hajj pilgrims: a cross-sectional study. South African Family Practice, 2018, 60.3: 1-4.https://www.ajol.info/index.php/safp/article/view/177526?fbclid=IwAR3d1dW2NeIuOqwsLNAFbt3vOCI3WS50YoRtFDSNIIHZHPKRwkjvjAn4TMQ
9. Pilíře islámu [online]. Pedagogická faulta Jihočeské univerzity. 2002 Dostupný z WWW: https://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/b05cizinci/04/05.pdf
10. TOPINKA, Daniel. Muslimové v Česku. 2016. Česká republika: Barrister & Principal, 2016. ISBN 978-80-7485-115-5. http://www2.tf.jcu.cz/~klapetek/janku2.pdf
11. VLČEK, Michal, PĚT PILÍŘŮ ISLÁMU základ života každého muslima [online]. ČESKÉ REÁLNÉ GYMNÁZIUM. 2005 [citováno 17. 5. 2019] Dostupný z WWW: https://www.crg.cz/sekce/historie/referaty/stredovek/arabska-rise/islam-5piliru.htm

Číslovaný seznam

1. Obrázek- Dějiny islámu. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_isl%C3%A1mu#/media/Soubor:Conqu%C3%AAte_de_l'Islam_%C3%A0_la_chute_des_Omeyyades_de.svg
2. Obrázek- Hajj. Dostupný z WWW: https://www.launchgood.com/campaign/the_worlds_first_hajj_backpack_with_19_features_for_safety_comfort_and_convenience#!/
3. Obrázek- Kniha „Muslimové v Česku“. Dostupný z WWW: https://www.kosmas.cz/knihy/208633/muslimove-v-cesku/
4. Obrázek- Kniha „Zaostřeno na islám“. Dostupný z WWW: https://www.kosmas.cz/knihy/158721/zaostreno-na-islam/
5. Obrázek- Korán. Dostupný z WWW: https://www.slovo-pravdy.cz/2015/11/26/koran-vyvraci-islam-aneb-pokud-je-koran-pravdivy-je-islam-falesny/
6. Obrázek- Ramadán. Dostupný z WWW: https://www.thenational.ae/uae/ramadan-2019-holy-month-to-begin-on-may-6-in-most-islamic-nations-1.854834
7. Obrázek- Rozšíření islámu. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/wiki/Isl%C3%A1m#/media/Soubor:Conqu%C3%AAte_de_l'Islam_%C3%A0_la_chute_des_Omeyyades_de.svg
8. Obrázek- Salát. Dostupný z WWW: http://algoritam.net/2019/04/05/funkcija-hilafeta/
9. Obrázek- Šaháda. Dostupný z WWW: https://muslimove.webnode.cz/a5-piliru-viry/a1-uprimna-vira-sahada-/
10. Obrázek- Zakat. Dostupný z WWW: https://gulagbound.com/58617/the-humanitarian-hoax-of-islamic-zakat-killing-america-with-kindness-hoax-42/

—-

Počet shlédnutí: 77