obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


ls2019:krymsti_tatari

Krymští Tataři

Nicole Aristava, Polina Perevezentceva

Úvod

⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀ Krymští Tataři jsou národ turkického původu obývající především Krymský poloostrov. Hovoří krymskou tatarštinou. V současné době Krymští Tataři nemají svůj vlastní nezávislý stát a historie jejich pobytu na Krymském poloostrově je pohnutá. V této práci budeme zkoumat dnešní problémy Krymských Tatarů, možnosti vývoje jejich národu jako samostatného celku a jak jejich minulost ovlivnila jejich současné postavení. Zajímáme se především o dnešní kulturu Krymských Tatarů a jak se vyrovnávají s tlakem na svůj národ a problémy s následujícím nezávislým vývojem.


Obr.č.1: Vlajka Krymských Tatarů 1)

Cíl práce

⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀ ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀

Cílem práce je zjistit stanovisko Krymských Tatarů a jejich sousedních národů a situaci, ve které se Krymští Tataři nachází. Jako první nás ve výzkumu zajímají kulturní odlišnosti Krymských Tatarů a izolace jejich každodenního života od globální infrastruktury. Následujícím důležitým cílem je odpovědět na výzkumné otázky a stanovit vlastní pohled Krymských Tatarů a obklopujících národů na jejich kulturní a státní příslušnost.

Výzkumné otázky:

⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀ ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀

  1. Jak Krymští Tataři žijící na Krymském poloostrově vidí sami sebe?
  2. Jak na Krymské Tatary žijící na Krymu nahlížejí Ukrajinci?
  3. Jak jsou Krymští Tataři vnímáni ze strany Ruské populace, zvláště po anexi?

Doplňující otázky:

⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀

  • Jak Krymští Tataři cítí svoji národnost? Jaké jsou hlavní rysy, podle kterých se dá rozlišit, jestli k této menšině patří?
  • Jak jsou vnímáni většinou? Myslí si většina obyvatel, že Krymští Tataři mají mít stejná práva na daném území?
  • Probíhá-li výuka v krymsko-tatarském jazyce a podporuje-li ji stát? 
  • Musí se Krymští Tataři přizpůsobovat většinové (ruské a ukrajinské) kultuře? Praktikují svou kulturu v běžném životě? 
  • Existují nějaké překážky přístupu ke krymsko-tatarským mediím a novinám?

Literární rešerše

⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀ ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀ ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀

Předtím, než začneme zkoumat kteroukoliv minoritu, je důležité se podívat na její historickou stránku. V dějinách každého etnika jsou události, které můžou odpovědět na různé otázky ze současnosti. V knize „Dějiny Krymských Tatarů“ mluví doktor historických věd V. E. Vozgrin o historickém osudu Krymských Tatarů. Toto je první dílo v ruském jazyce, v němž je osud Krymských Tatarů sledován v širokém historickém kontextu jak o samostatném národě, tak i v rámci nezávislého státu.2) ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀

Kniha Venery Jakupové vám řekne o tragédii Krymských Tatarů spojené s jejich deportací dle rozkazu Stalina z Krymu v roce 1944. A jak se vrátili na konci XX. století do své vlasti na Krym. Ze shromážděného materiálu se dozvíte, jak můžete milovat svou vlast a jak bojovat, abyste ji neztratili. V knize se také mluví o silném duchu Tatarů a jejich touze zachovat svou historickou vlast.3) ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀

Některé výzkumníky přímo nebo nepřímo zajímaly otázky týkající se práv Krymských Tatarů, například to, jak většina (Ukrajinců nebo Rusů) etnikum vnímají. Odborný článek “Change in the Status of the Crimean Tatars: from National Minority to Indigenous People?” 4) se zaměřuje na pojem domorodý národ. Autoři zkoumají nejen samotný koncept pojmu, ale také i to, jak souvisí se současnými Krymskými Tatary. V tomto odborném článku autor pečlivě rozpracovává historii a formování krymského národa skrz různá historická období. Ukazuje, jak různá vláda různých států, která vládla na Krymském poloostrově, ovlivňovala život Krymských Tatarů. Kromě široce analyzované historie Krymských Tatarů na Krymském poloostrově věnují také autoři zvláštní pozornost změnám, ke kterým došlo po přechodu Krymu z kontroly Ukrajiny do Ruska. Poznamenává negativní trendy ve stavu Krymských Tatarů a opoždění činnosti Ukrajiny, pokud jde o uznání postavení tohoto národa a jeho rozvoje jako samostatné jednotky. Autoři například uvádí, že po ruské anexi Krymu vláda Ukrajiny konečně uznala Krymské Tatary jako původní obyvatelstvo – to, o co se Krymští Tataři snažili téměř tři desetiletí.5)⠀⠀⠀⠀⠀⠀

Práce Tatars Return Home: Identity and Cultural Revival 6) se zaměřuje na to, jak rodina pomohla Krymským Tatarům zachovat tradice a jazyk během deportačního období. Komentáře respondentů jasně odrážejí ducha té doby, během níž bylo lidem zakázáno praktikovat své náboženství a praktikovat svůj rodný jazyk. Vzhledem k odcizení území a kultury, v níž Krymští Tataři padli, se museli přizpůsobit novým svátkům, tradicím a jazyku, což je donutilo praktikovat své tradice doma mnohem pečlivěji. Článek také odráží nepříznivý účinek ukládání nadací jiných lidí na mladší generaci, a to zapomínání jejich jazyka a kultury. Článek také diskutuje pohledy Rusů a Ukrajinců o Krymských Tatarech. Rozsáhlé rozhovory opět ukazují, že jen málo lidí je nepřátelských vůči Krymským Tatarům na Krymu, ale shromáždění za práva Krymských Tatarů, stejně jako živý projev jejich tradic, se mnohým nehodí. Smíšené sňatky také nemají negativní dopad, ale velké politické rozpory a různá náboženství mohou být velkou překážkou. ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀

Práce “Post-traumatic Generation: Childhood of Deported Crimean Tatars in Uzbekistan” 7) autora Martina-Oleksandra Kislého vypráví o životě deportovaných Krymských Tatarů do Uzbekistánu. Článek začíná kapitolou o deportaci a životě Krymských Tatarů v té době. Kapitola popisuje obtíže po přestěhování, spojené se změnou klimatu, a co je nejdůležitější, životního stylu. Práce navržená Krymským Tatarům v Uzbekistánu byla těžká a velké množství špatně živených lidí zemřelo. Autor se dále zaměřuje na problematiku krymského jazyka a asimilace. Díky výpovědím respondentů dochází k závěru, že jazyk Krymských Tatarů byl zachován a vyučován pouze v rodině, ve školách nebyly žádné zvláštní lekce. Se zbytkem tradic to bylo stejné. Z nové generace Krymských Tatarů byli vytvořeni „sovětští“ lidé, a proto Krymští Tataři vyprávěli dětem doma o kultuře, historii a jazyce. Mnozí přijali sovětské a křesťanské (náboženství Krymských Tatarů – Islám) svátky, někteří nikoliv. Závěrem autor uvádí, že kvůli státnímu omezení přístupu k jejich kultuře, historii a také kvůli strachu rodičů, se hodně Krymských Tatarů naučilo a přijalo svou historii pouze ve starším věku.

Ve svém článku The politics of recognition of Crimean Tatar collective rights in the post-Soviet period: With special attention to the Russian annexation of Crimea 8) se autoři dotýkají neobvyklého směru ve studiu Krymských Tatarů. Článek pojednává o politické situaci na Krymu po rozpadu Sovětského svazu a poté po připojení Krymu k Rusku. Autoři analyzují manipulativní taktiku používanou ruskou a ukrajinskou vládou v různých historických obdobích. Autoři popisuji také krymsko-tatarské oligarchy a jejich vliv na ukrajinskou vládu, který zmizel, když je nová ruská vláda doslova vyhnala z Krymu (což sloužilo k uzavíraní oficiálních zastoupení mnoha televizních a rozhlasových společností a podniků na Krymu). Autoři také popisuji koncept stalinismu a způsob, jakým je obraz bývalého vůdce opět idealizován za účelem manipulace myslí ruských občanů. Autoři se také věnují bojům Krymských Tatarů za svá práva v současnosti v Ukrajinském parlamentu.

Metodologie

⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀ ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀

Rozhodly jsme se, že nejvhodnější metodou pro stanovení vnitřního a vnějšního pohledu na Krymské Tatary je kvalitativní metoda. Metoda kvalitativního výzkumu spočívá v získávání informací o podstatě problému na základě relativně malého počtu respondentů. S tím, že jsme se spojovali s respondenty přes Facebook (a jiné sociální sítě), jsme zvolili strukturovaný rozhovor. Strukturovaný rozhovor je rozhovor s přesně danými otázkami, na které respondent odpovídá. Výhoda tohoto rozhovoru je, že se dotkneme přímo tématu, které zkoumáme a otázek, které nás zajímají. Dále mezi výhody patří i to, že respondent muže sdělit i své zkušenosti.9) Konkrétní postup spočíval v tom, že jsme posílaly respondentům otázky a postupně jsme dostávaly odpovědi. Nebyly to jen výzkumné otázky, ale zajímala nás i kultura, kuchyně a náboženská tradice Krymských Tatarů.

Při shánění respondentů z Krymského poloostrova jsme narazily na velký problém. Mnoho našich otázek je politických, neboť situace Krymských Tatarů na Krymu za celou dobu dějepisu úzce souvisí s názorem vlády na jejich etnikum. Během času se vztah minority se státem mění, ale i v době oficiální “svobody slova“ se Krymští Tataři bojí mluvit nahlas a mluvit o svém životě. Zažily jsme to od začátku při nestrukturovaném rozhovoru, i když jsme se ptaly na obecné věci, jako například kuchyně nebo turistické památky. Dotazovaní stále viděli něco podezřelého a domnívali se, že chceme jejich údaje zveřejnit na veřejných stránkách, kam se lehce dostane Ruská vláda. Zůstat anonymní také nebyla možnost. Servery, kde jsme komunikovali, jsou pravděpodobně kontrolovány státem. ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀ ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀

  • S prvním respondentem jsme se spojily přes skupinu Krymských Tatarů na Facebooku. On je administrátorem této skupiny. První respondent, který odpověděl na naše otázky velmi detailně a s jednoznačným zájmem, je zakladatelem mnoha společenství Krymských Tatarů na sociálních sítích. Jeho názory na situaci Krymských Tatarů jsou poměrně radikální, to lze vysvětlit jeho strachem o budoucnost etnika. Tento respondent velmi žádal, abychom přesně přeložili jeho odpovědi a bohužel jeho jméno také nemůžeme zveřejnit.
  • Druhou respondentku jsme našly mezi členy stejné skupiny. Ona je obyčejná žena a také dala přednost své jméno skrýt. Oba jsou lidé ve středním věku. Na osobní informace jsme se neptaly, jen na otázky týkající se výzkumu.
  • Třetí respondentkou je naše známá, studentka VŠE Zhanna Pavlova. Zhanna je z Ruska, ale strávila svoje dětství na Krymu.
  • Naše další respondentka Ženya je studentkou ČZU. Je jí 19 let, do 17-ti let bydlela na Ukrajině.

Praktická část

⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀ ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀

Krymští Tataři (krymskou tatarštinou Qırımtatarlar) jsou rozděleni do tří hlavních skupin: stepní Tataři (çöllüler, noğaylar), jižní pobřežní Tataři (Yaliboysky - yalıboylular) a horní Tataři (tatlar). 10) Tradiční aktivita stepních Tatarů je kočovný způsob života. Ostatní skupiny se zabývají zemědělstvím, zahradnictvím a vinohradnictvím, stejně jako rybářstvím. Podle antropologického typu jsou Tataři europoidní s určitým stupněm mongoloidnosti.

Klíčem k porozumění národu

V tomto případě jsou klíčem znalosti, z čeho se národ skládá. Jazyk národa je jeho identitou, historie národa je jeho cestou k současnosti a kultura národa je způsob jeho sebezáchovy.

Historie

V roce 1223 nastává osídlení Krymu Tatary. Krym se stává součástí Zlaté Hordy. Z této skutečnosti můžeme vyvodit, že Tataři nejsou původními obyvateli Krymu. Zvláštní místo v etnogenezi Krymských Tatarů patří Kumáním, kteří se křížili s místními potomky Hunů a Pečeněgů. V roce 1783 kvůli své agresivní zahraniční politice byl Krymský Chanát dobyt Ruskem. 11)

Politika Ruské Říše byla zároveň charakterizována určitou flexibilitou. Ruská vláda podpořila vládnoucí kruhy Krymu: všechny krymskotatarské kléry a místní feudální aristokracie byly přirovnány k ruské aristokracii se zachováním všech práv. Zničení ekonomiky Krymského Chanátu v souvislosti s odchodem křesťanů v roce 1778 vyvolalo velkou emigrací Krymských Tatar do Turecka, kvůli které žije velké množství potomků Krymských Tatar v této zemi.

Zahájení první Krymské konstituce je spojeno s datem 26. září 1917, po čemž následovalo vyhlášení nezávislého státu “Krymská Národní Republika” a její vlajky. Ale 10. března 1918 byla vyhlášena Krymská Sovětská Socialistická Republika v Simferopoly, která existovala jenom měsíc.

1921–1945 - doba Krymské ASSR. Během této doby byli likvidovány mešity a religiózní symbolika, ale světský život Krymských Tatarů ne – otevíraly se školy, divadla, noviny v krymské tatarštině. Krymským Tatarům byl povolen přístup do řízení obci. Od roku 1930 začíná plnohodnotná politika rusifikace.

Rok 1944 je spojen s jedním z nejtradičnějších dat pro celý krymskotatarský národ - deportace Krymských Tatar. 6 tisíc Krymských Tatar bylo uvězněno kvůli pomoci Němcům během 2. světové války, což způsobilo vydání vládního nařízení № 5859 „O Krymských Tatarech“, o účasti všech Krymských Tatar k dezertovaní a napomáhání Němcům a následující deportace do Uzbekistánu. Bylo deportováno 193,8 tisíc lidí, z 80 % je tvořily ženy a děti. Kvůli těžkým podmínkám práce na novém místě v prvních letech umíralo až 19 % Krymských Tatar. V letech 1945-1948 probíhala likvidace krymskotatarských názvů na Krymu a osídlení poloostrova Rusy a Ukrajinci.

Krymští Tataři neměli pro tato dilema určitá řešení. Po roce 1956 se ukázalo, že sovětské úřady jim nedovolí vrátit se do vlasti a myšlenka návratu byla spíše utopií. Krymští Tataři žijící v 50. a 60. letech 20. století, jsou post-deportační generací. Nebyli svědky deportace. Jejich historická vzpomínka na deportaci byla formována hlavně vyprávěním, která se šířila v rodině. Tato generace byla většinou chráněna rodiči před traumatem deportace, i když z občasných rozhovorů dospělých nebo z obvinění veřejně vyhlášených zástupci různých národností unikly znalosti o deportaci.

Autor Martin-Oleksandr Kisly12) popisuje život rodin deportovaných do Uzbekistánu zklamaně. V té době starší generace hovořila výhradně krymskoutatarštinou a neměla žádné vzdělání, takže děti, které se učily uzbecky nebo rusky ve školách, jim pomáhaly v asimilaci. Doma rodiny mluvily krymskotatarštinou, děti hodně překládaly pro své rodiče.

Začátek petiční kampaně o rehabilitace Krymských Tatar a vrácení jim jejich státu připadl na rok 1956. Díky aktivitě Krymských Tatar a změně sovětské politiky v roce 1967 byla oficiálně vyhlášena rehabilitace Krymských Tatar sovětskou vládou. Ale ještě jim nebylo povoleno vrátit se na Krym po násilném přesídlení. V roce 1987 se konala demonstrace Krymských Tatar na Rudém náměstí pro vracení Krymského poloostrovu Tatarům.

13) Demonstrace v Moskvě roku 1987.

Tato demonstrace vyvolala v roce 1990 oficiální návrh o navrácení Krymských Tatar domu na Krym. 250 tisíc lidí se vrátilo, kolem 150 tisíc zůstalo.

Po rozpadu SSSR v roku 1991 patřilo území Krymu Ukrajině.

2014 – anexe Krymu Ruskem. Drtivá většina Krymských Tatar se v referendu pořádaném Ruskem nezúčastnila. Postavení Krymských Tatar není utěšující. Rusko pokračuje politikou rusifikace. Vzdělání v krymské tatarštině není podporováno státem. Krymští Tataři nejsou vybíráni do veřejné správy poloostrova. Krymskotatarská média nedostávají podporu od státu a jsou nahrazena proruskými. Všechny původně krymskotatarské televizní kanály a rozhlasové stanice nedostaly po anexi akreditaci k práci v Rusku.

Na území Ukrajiny se stále snaží podporovat Krymské Tatary, jenž dokládá článek The Politics of recognition of Crimean Tatar collective rights in the post-Soviet period: With special attention to the Russian annexation of Crimea.14):

Serhii Gromenko, který býval členem volební komise pro přepisování historických učebnic na Ukrajině, vysvětlil vzdělávací a kulturní politiku na Ukrajině navštěvující rozmanitost v zemi:

”V důsledku našeho úsilí byla deportace Krymských Tatar zahrnuta do ukrajinských školních učebnic. Na výstavě druhé světové války, která se konala v roce 2015, byl zřízen speciální stánek, který prezentoval pravdu o deportaci Krymských Tatarů. V naší knize „Krym Nash“ (Krym je náš) byly zahrnuty životy významných osobností Krymských Tatarů, jako je Noman Çelebicihan (národní hrdina Krymských Tatarů). Jedním z našich úkolů je podpora SBU (Bezpečnostní služba Ukrajiny) v jejím výzkumu týkajícím se deportace [Krymský tatar] (2017)”.

Z historie Krymských Tatar je jasné, že ve všech časových obdobích bojovali za ochranu své nezávislosti.Podle našeho Respondenta Krymští Tataři vnímají svůj národ především v rámci samostatného státu, protože skoro po celé své historii měli svůj vlastní stát. Také zmiňuje, že ve svých historických knihách jsou označeni jako Krymští Tataři, což je zcela politicky manipulativní název.

Sovětské úřady se pokusily odstranit to „Krymské“ z „Krymských Tatar“, aby podpořily asimilaci. Greta Uehlingová ve své knize píše, že byli Krymští Tataři, ale musí žít mimo Krym; byli vyhnáni, protože byli Krymští Tataři, ale dopadlo to tak, že nejsou žádní takoví lidé.

Nicméně lze usuzovat, že kvůli politice, kterou prováděly jiné státy na území Krymu, stejně jako kvůli malému počtu Krymských Tatar, mnoho Krymských Tatar úspěšně asimilovali v jiných oblastech (například v Turecku) a opustili jak jejich etnickou a národnostní příslušnost, tak i boj o nezávislý stát. Náš respondent na tom trvá.

Ve výsledku jsme došly k závěru, že sousedství s většími státy a příznivou geografickou polohou až do současnosti dělá z Krymského poloostrova a s jeho populací objekt zachycení a rozšíření vlivu. Musíme zdůraznit výňatek Krymských Tatar, kteří se celá desetiletí bránili deportaci a nedovolili, aby se jejich lidé vypařili. Ale jejich dlouhá nepřítomnost na poloostrově v důsledku absence jakéhokoliv vlivu tam, způsobila patovou situaci pro Krymské Tatary v jejich vlasti, co se týče rozhodování a kontrola jejich kulturního života.

Podle rozhovorů provedených s respondenty nejdůležitějším faktorem přispívajícím k posílení etnické identity byla diskriminační politika sovětského státu, jako je deportace a zvláštní režim osídlení. Ačkoli sovětský režim se pokusil spojit mnoho národů do jedné sovětské identity, to jen způsobilo posílení etnické identity každého národa. Při pochopení, že jejich identita je ohrožena, Krymští Tataři vyvinuli určité mechanismy k zachování jejich národa. Jejich hlavním mechanismem byla mimo jiné sociální solidarita praktikována prostřednictvím manželství, bytové výstavby a pohřbů.

V ruském prostředí o Krymských Tatarech moc nevědí. V učebnicích o domorodém obyvatelstvu poloostrova skoro nic není. Naše respondentka Žanna nám řekla, že moc o Krymských Tatarech neví: jenom to, co se ve škole dozvěděla na hodinách dějepisu a že Krymští Tataři měli (není si jista) svůj národní parlament. Nicméně při cestovaní přes Krym si Žanna všimla velkého vlivu krymskotatarské kultury.

Média

⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀ ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀

Situace s médii na Krymském poloostrově je nejednoznačná.

Soukromý televizní kanál a rozhlasová stanice Meydan přestaly vysílat na Krymu od 1. dubna 2015, protože se nemohly registrovat v souladu s ruskou legislativou. Podle aktivistů za lidská práva byl důvod neochoty krymských a federálních úřadů znovu registrovat tato média kvůli jejich opozici. Od roku 2015 vysílá ATR, a to i v jazyce Krymských Tatarů z Kyjeva.

Ačkoliv Krymští Tataři mají ATR rádi, hlava Krymu dala komentář, že ATR je nepřátelské médium, které rozrušuje obyvatelstvo a falešně popírá situaci.

Masmédia, která budou eskalovat hysterií a obecně dávat některým občanům naději, že se Krym vrátí k Ukrajině (přinášet destruktivní informace( – akce těchto kanálů a práce nebudou v republice vítány jednoznačně. Millet - televizní kanál, který začal vysílat nepřetržitě od Simferopolu 1. září 2015. 15)

V únoru 2017 začala veřejná krymsko-tatarská rozhlasová stanice Vetan Sedasy (Hlas vlasti) pracovat, a tak se stala strukturální jednotkou televizní a rozhlasové společnosti Millett.

Náš respondent se domnívá, že tento kanál je proruský a nezastupuje zájmy Krymských Tatarů:

Všechna krymsko-tatarská média a noviny, které vyjadřují svůj osobní postoj, a nebudou souhlasit s uznávanou pozicí Ruské federace, musí ukončit svou činnost. K dnešnímu dni na Krymu oficiálně existuje pouze jeden televizní kanál, který vysílá v krymsko-tatarském jazyce a byl založen ruskou vládou po anexi Krymu v roce 2014. A tento kanál má spíše propagandistický charakter, než mapování veřejného míněni krymského národa.

Novinář z Qiriminfo, Rustam Khalil, řekl, že mezi jeho kolegy se stal populárním vtip: „Pokud chcete být šťastní, sledujte televizní kanál Millett. Nikdy nic neřeknou o strašných událostech na okupovaném Krymu„.16)

Během dvou let od připojení Krymu zaznamenaly mezinárodní organizace pro lidská práva přes 200 epizod porušování práv novinářů a porušování práva na svobodu projevu a tisku na Krymu. Organizace pro lidská práva Freedom House hodnotí situaci se svobodou projevu na poloostrově jako jednu z nejhorších ve světě.17)

Ruská politika v tomto směru nepotřebuje hlubokou analýzu – uzavření všech televizních a rozhlasových stanic, které vysílaly, zatímco Krym byl součástí Ukrajiny, ukazuje agresivní postoj ruské vlády proti jakémukoli, i jen slabě ohrožujícímu faktoru. Tato situace je děsivá, protože Krymští Tataři jsou ponecháni bez vlivu nejen ve školách a vládních institucích, ale také ve své vlastní komunitě, protože soukromé televizní kanály jsou nuceny přemístit svá sídla z Ruska pro vysílání v krymské tatarštině pro Krymské Tatary na Krymu a v celém světě.

Tento přístup již nese ovoce a nová generace Krymských Tatarů je již integrována do Ruska, nebo ještě pravděpodobněji do ruské (jelikož Rusko je vícenárodnostní země) společnosti, o čemž svědčí slova naší respondentky o tom, že ona nikdy neviděla noviny v krymské tatarštině v obchodech.

Nemyslíme si, že by se všichni s takovými omezeními vyrovnali, protože aby mohli nadále žít na Krymu, musí přestat mluvit v krymské tatarštině.

Ještě jedna naše respondentka Ženya z Ukrajiny řekla, že o Krymských Tatarech toho moc neví, ale podle jejího názoru minulá Ukrajinská vláda používala jejich obraz jako nástroj politické propagandy, včetně záměru vrátit Krym Ukrajině. Obyčejní Ukrajinci se podle ní o Krymské Tatary a jejich situaci nezajímají.

Pomocí tohoto komentáře můžeme pochopit, že Krymští Tataři a Krymský poloostrov jsou politickým nástrojem, který různé vlády používají pro zvýšení své popularity. Ale existuje i jiný názor, formulovaný ve článku The politics of recognition of Crimean Tatar collective rights in the post-Soviet period: With special attention to the Russian annexation of Crimea:

Když Ukrajina transformovala svůj rámec týkající se Krymských Tatarů, uznala Krymské Tatary jako domorodé obyvatelstvo Krymu na základě usnesení Parlamentu ze dne 21. března 2014 (Ministerstvo zahraničí Ukrajiny, 21. března 2014). Samosprávné instituce Krymských Tatarů (Qurultay a Mejlis) byly uznány za legitimní zastupitelské orgány Krymských Tatarů, a byly jim přiděleny části státního rozpočtu (portál Uriadovyĭ, 27. prosince 2016). Přestože se status Krymských Tatarů jako původního obyvatelstva dosud nestal zákonem s plánem na jeho plné provedení a jeho důsledky, ukrajinské úřady začaly provádět různá opatření k uznání. Deportace Krymských Tatarů byla oficiálně uznána jako genocida v Ukrajinské radě. (QHA, 12. listopadu 2015). Krymsko-tatarské symboly a národní dny se začaly oficiálně ctít (QHA, 26. června 2015). Ukrajinské diplomatické mise začaly obhajovat lidská práva Krymských Tatarů na mezinárodní úrovni. Výše uvedené aktivity by mohly být přijaty pouze jako strategické kroky Ukrajiny ke zvýšení jejich demokratického obrazu s cílem získat mezinárodní podporu týkající se okupace Krymu. Skutečnost je ale taková, že ukrajinská elita přijala opatření ke zvýšení rezonance takového nového rámce mezi ukrajinskými lidmi, a to poukazuje na skutečnou transformaci v jejich myšlení. 18)

Současná politika ruské vlády se odráží také v zatýkání Krymských Tatarů, o čemž svědčí články nezávislých publikací a shromáždění v centru Moskvy. Ale nejen vláda nepřijímá Krymské Tatary, ale podle našeho respondenta také Rusové nemají Krymské Tatary rádi.

19) Demonstrace v Moskvě, 2019

Náš respondent, který vede Krymskotatarskou skupinu na Facebooku, říká, že na Krymu se můžete setkat s lidmi a názory od zcela tolerantních a kulturních až po fašistické. Většina obyvatel Krymu, a to zejména jeho ruská část, má stále v sobě skryté nepřátelství, protože buďto jsou to potomci okupantů, nebo potomci lidí násilně přivedených na Krym po deportaci Krymských Tatarů v roce 1944. Proto lidé, kterým nevadilo vstoupit do domu někoho jiného a využívat jejich majetek, ani neměli zájem o to, jaký osud potkal ty lidi, které nemilosrdně deportovaly z jejich domovů na dalekou Sibiř a střední Asii. Tito lidé nemohli šťastně přijmout původního majitele této země a veškerého majetku, který neměli právo vlastnit všechny ty roky.

O stejné věci se vyjadřuje respondent z článku Crimean Tatars Return Home: Identity and Cultural Revival, ale z jeho pohledu lze vztahy vylepšit:

„Když jsme přišli na Krym, Rusové nás nevítali. Děti našich sousedů házely kameny do našich domů. Jednoho dne se chtěl jít můj otec hádat a moje matka zasáhla. Vařila naše národní jídlo „manti“ a pozvala všechny sousedy. Jedli jsme spolu a povídali si. Vysvětlili jsme důvod, proč jsme sem přišli. Nyní jsou vztahy mnohem lepší. Stali jsme se přáteli a navzájem si pomáháme“. 20)

Kvůli neklidu Krymských Tatarů a ruské populace, zejména kvůli negativnímu postoji vlády vůči postavení Krymských Tatarů k rozvoji jejich regionu, náš respondent bere na vědomí situaci v daném okamžiku pro Krymské Tatary a absenci způsobů dalšího rozvoje.

Musíme také říct, že Rusové a Ukrajinci se již dávno stali velkou a plnou součástí poloostrova a otázka pro Krymské Tatary nestojí tak, že každý bude vyhošťovat každého z poloostrova, ale spíše uznaní jejich práv, což je nemožné bez plnohodnotného dialogu. „Krymští Tataři se mohou vrátit na Krym, pokud chtějí. Neruší nás. Nacionalisté nás však znepokojují. Vyprovokují krymsko-tatarskou komunitu. Platí lidem za protesty. Chtějí, abychom opustili Krym, ale toto se nikdy nestane“ – komentář respondenta z článku Tatars Return Home: Identity and Cultural Revival. 21)

Jazyk

⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀ ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀

Krymští Tataři hovoří Krymskou tatarštinou, kypčackou podskupinou turkické skupiny altajských jazyků. Krymskotatarský jazyk má tři dialekty severní (stepní), střední (horský) a jižní (pobřežní) dialekty. Moderní literární jazyk je vytvořen na základě středního dialektu. Krymskotatarský jazyk je velmi blízký, například jazykům národů: na Kavkazu a Zakavkazsku, Střední Asii, Sibiři a mnoha dalším. Až do roku 1928 jazyk Krymských Tatarů používal arabské písmo, stejně jako většina turkických jazyků. Již od roku 1928 používají latinské písmo a od roku 1938 cyrilici.

Co se tyká výuky, ve školním roce 2015/2016, podle Ministerstva školství, vědy a mládeže Krymské republiky, studovalo ve všeobecně vzdělávacích institucích v krymské tatarštině 5 083 osob (2,76% žáků). Takový malý počet žáků může být spojen s nízkou popularitou krymské tatarštiny mezi Krymskými Tatary samotnými. Respondent č.1 trvá na tom, že můžou používat svůj jazyk jen ve svých rodinách, venku, i když krymskotatarština je oficiálním jazykem v Ruské federaci, tak není používán. Používání krymsko-tatarského jazyka není podporováno státem ani ruským obyvatelstvem Krymu. Při konverzaci ve svém jazyce můžete na ulici narazit na agresivní pohledy.

Celkově byla v republice výuka krymskotatarského jazyka organizována v 53 vzdělávacích institucích v 17 obcích a městských obvodech. Zástupci Krymských Tatarů poukazují na řadu problémů, které existují v organizaci školení v krymskotatarštině. V republice není nutné studium krymsko-tatarského jazyka v institucích všeobecného vzdělávání (na základě výběru rodičů) jako povinného předmětu, a to je stanoveno na legislativní úrovni. Například vláda Ukrajiny umožnila, aby krymskotatarské školy fungovaly svobodně a nezakazovaly kulturní rozvoj, ale neposkytly dostatečné finanční prostředky ani podporu, aby mohly nabídnout vzdělání v krymskotatarském jazyce pro většinu krymskotatarských dětí, a tímto způsobem tam nebylo možné zachovat krymskotatarský jazyk, který byl ohroženým jazykem. To je jedním z důvodů, proč Krymští Tataři vyjadřovali pozitivní souhlas [s Ukrajinskou vládou] místo úplné tolerance. 22) Píše ve své práce Filiz Tutku Azdin.

UNESCO řadí krymskou tatarštinu z mnoha příčin do ohrožených jazyků. Například naše druhá respondentka krymskotatarský jazyk osobně nepoužívá, protože se nedá použít v komunitě, ve škole, v obchodě apod. Doma také radši používají ruštinu.

 Odsud je vidět, že děti nemohou asimilovat v prostředí, ve kterém většina mluví cizím (ruským) jazykem. Také pro pokračovaní výuky na vysoké škole je krymská tatarština nevhodným jazykem.

Z pohledu ruského a ukrajinského obyvatelstva situace není kritická. Pro ně zájmy Krymských Tatarů logicky nejsou důležité a oni většinou vůbec neví o existenci nějakého problému. Respondentka Žanna říká, že po celou dobu pobytu na Krymu nepříliš často slyšela krymskou tatarštinu (celkem několikrát). Pokud se tak stalo, slyšela řeč, když jela na Krym do částí, které jsou obzvláště obývané Krymskými Tatary.

 Většina Rusu myslí, že používat svůj jazyk pouze v rodině je vlastní volba Krymských Tatarů. A to je výsledkem toho, že všechna krymsko-tatarská média jsou zavřená vládou a oni nemají žádnou moc v parlamentu regionu nebo městské správě. ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀ ⠀ ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀

Náboženství ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀ ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀ ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀

Většina Krymských Tatarů žije v jejich historické vlasti na Krymu (243,4 tisíc podle sčítání lidí v roce 2001). V roce 2002 žilo v Rumunsku 2,4 tisíc Tatarů, 10 tisíc v Uzbekistánu. V Turecku je celá populace považována za Turky, a proto od roku 1970 počet a státní příslušnost při sčítání lidu nebyly uvedeny. Podle různých odhadů se počet Krymských Tatarů („krymských Turků“) a jejich potomků liší, a to od 50-150 tisíc do 4-6 milionů lidí. Čísla v intervalu 150 tisíc až 1 milion jsou realističtější. 23)

Drtivá většina Krymských Tatarů jsou sunnitští muslimové. Historicky islamizace krymských Tatarů probíhala souběžně s tvorbou etnika a byla velmi dlouhá. Prvním krokem na této cestě bylo zachycení Sudaka a okolí Seldžuky ve 13. století a začátek šíření v regionu sofijských bratrství, a poslední — masové přijetí islámu významným množstvím krymských křesťanů. Většina obyvatel Krymu přijala islám během krymské éry chanátů a v období Zlaté Hordy. Během rozkvětu islámu na Krymu, téměř ve všech místních obcích existovaly mešity a připojení Krymu k Rusku nemělo téměř žádný vliv na strukturu muslimského duchovenstva, nicméně systém islámského náboženského zařízení na Krymu byl pod kontrolu Ruské říše. Na konci 18. století fungovalo na Krymu asi 1600 mešit a působila zde široká síť muslimských mektebských škol. K dokončení islamizace Krymu došlo v roce 1778 již po jeho vstupu do složení Ruské říše. Anexe Krymu Kateřinou II. se stalo pro Krymské Tatary katastrofou. Krymský chanát zcela ztratil zbytky nezávislosti. Politika ruské vlády, která nechala bez domů místní obyvatele a vedla k masové emigrace Krymských Tatarů do Turecka. To znamenalo opouštění měst a vesnic na Krymu a to vedlo k uzavření mnoha mešit. Do roku 1914 fungovalo na poloostrově pouze 729 mešit.

Systém islámských institucí na Krymu byl odstraněn již v prvních letech sovětské vlády. Anti-náboženská propaganda byla zaměřena na stažení z knihoven a zničení muslimské literatury. V důsledku stalinských represí bylo odstraněno téměř všechno muslimské duchovenstvo. V roce 1944 kvůli deportací Krymských Tatarů přestal islám na Krymu skoro existovat. Ze slov našeho respondenta můžeme pochopit, že dnešní situace není příliš odlišná od minulosti. On říká, že k dnešnímu dni na Krymu ruské služby provádí politiku represe, pokud lidé chtějí praktikovat sou kulturu a náboženství. Uskutečňují se prohlídky za účelem nalézt v Rusku zakázanou náboženskou literaturu, která potom slouží k zahájeni trestního řízení na základě obvinění z terorismu a odsouzením nevinných lidí na 15-25 let do vězení. Pouze za to, že vyznávají své náboženství jiným způsobem než si to Ruská vláda představuje.

Z toho, co jsme našli, lze vyvodit, že islám na dnešním Krymu podporuje především Turecko. V současné době je muslimská infrastruktura reprezentována několika vlivnými islámskými strukturami a skupinami. Všichni mohou být podmíněně rozděleni na zástupce takzvaného „oficiálního“ a „neoficiálního“ islámu. První kategorie se vztahuje na Duchovní správu muslimů Krymu, která je ve své činnosti hlavně zaměřená na veřejné a soukromé organizace v Turecku, a Duchovní centrum muslimů Krymu. Druhá kategorie je zastoupena příznivci strany „Hizb ut-Tahrir“, salafitů a muslimských bratrů. Mezi dvěma duchovními centry není zavedená komunikace. Navíc mohou být jejich vztahy charakterizovány jako konkurenční a konfrontační. 24) Turecká vláda údajně hodně podporuje “neoficiální islám“ na Krymu a stavbu mešit na poloostrově. Respondentka Žanna viděla na poloostrově muslimské mešity, ale za jaké podpory byly budovány samotným Ruskem, to s jistotou neví.

Během deportace museli Krymští Tataři dodržovat tradice Sovětského Svazu, své mohli dodržovat pouze tajně (např. slavení svátků). Ze vzpomínek respondentky z práce “Post-traumatic Generation: Childhood of Deported Crimean Tatars in Uzbekistan”25)můžeme předpokládat, že sloučení dvou zcela odlišných náboženství bylo výsledkem sociální prostředí, ve kterém žili Krymští Tataři. Ona byla navíc ovlivněna sovětským prostředím, takže se zdá, že kulturní půjčky vnímá jako obvyklý vzor. Respondentka říká, ze uchovat své tradice nebylo lehké, dokonce museli číst Korán tajně.

“Po dobu 70 let nás sovětská vláda tlačila, abychom oslavovali nový rok i narozeniny. Náš národ je považuje za prvky své vlastní tradice. Starší lidé jsou obvykle proti těmto oslavám. V těchto dnech nevidím nic špatného. Oslava nového roku je křesťanská tradice, ale slaví ji celý svět”. 26)

„Když jsme četli Korán, četli jsme ho tajně. Hodně nás utlačovali. . . ale našim lidem se navzdory všemu podařilo praktikovat své tradice“.27)

Dnešní politika Ruska se stejně nezměnila. Na státní úrovní jediným náboženstvím Ruska zůstává pravoslaví. Ruska federace si sama sebe představuje jako slovanskou zem’. Naše druhá respondentka cítí tlak ze strany Ruska. Říká, že je lepší být proruským, protože poloostrov je nyní součástí Ruské Federace. Podle ní se její kamarádky a všichni muslimové pořad setkávají s nepochopením vzhledem k jejich náboženství. ⠀⠀⠀⠀⠀⠀

Závěr, který lze učinit, zůstává stejný, Krymští Tataři si cenili a stále si cení svého náboženství a tradic, avšak když jsou již zváženy podmínky pro přenos jejich dědictví na příští generaci, jako všichni lidé, mladí lidé považují své obecně uznávané, někdy uvalené tradice, kvůli tomu, že o ostatních jím nebylo řečeno. Vytrvalost Krymských Tatarů jim stále umožňovala uchovat islám a jejich tradice, ale dnes se dostávají do stejné situace – na poloostrově, kde většinou nejsou, pak jejich sousedé nechtějí vidět deviace. Stejným způsobem myslí náš respondent. On myslí, že Krymští Tataři patří ke společnosti s bohatou kulturou, která samostatně tvoří stát a nepotřebuje žádný velký vliv ruské nebo ukrajinské kultury. Ruská říše a pak Sovětský Svaz, a potom i Ruska federace vedli a vedou smysluplnou politiku zničení krymskétatarského vědomí, identity, kultury, stejně jako i podmínky existence v dnešní realitě, kde jsou Krymští Tataři zbaveni většiny práv, adaptace na jinou kulturu, totéž ztráty své identity a zničení jako etnika.

Je zajímavé, že v Ukrajinské vládě existuje podpora Krymských Tatarů, i když nedostatečná. Důkazem toho, že Ukrajinská vláda po Euromaidanu vyvinula multikulturní orientaci na Krymské Tatary, byla ochrana krymskotatarské kultury. „Krymský dům“ byl založen jako projektové centrum v Kyjevě, který má zastupovat a chránit kulturu etnických společenství na Krymu. Kromě toho, krymskotatarský televizní kanál ATR a krymská tisková agentura, které jsou teď na Krymu zakázány, začaly fungovat v Kyjevě a přijímaly finanční pomoc od státu (QHA, 22. prosince 2016). V Kyjevě byla otevřena katedra jazyků a literatury Krymských Tatarů na Státní univerzitě Tarasa Ševčenka. Krymská univerzita Tavricheskii s podobným oddělením byla přemístěna do Kyjeva. Výzkum historie a kultury Krymských Tatar je nyní podporován ze státních fondů. Krymskotatarské školy jsou také podporovaný. 28) ))

⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀ ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀

Kuchyně

⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀ ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀

Krymský poloostrov, kde vznikla Krymsko tatarská kuchyně, je bohatá na vegetaci, maso, zeleninu a ovoce. Národní kuchyně se po dlouhá léta dotýkala kultury Ukrajiny, Řecka, Itálie, Turecka, Kavkazu, Ruska a dalších zemí. 29)

Hlavní jídlo v menu u Krymských Tatarů jsou chebureki. Tyto “ koláče s masem „ (v překladu z krymské tatarštiny) jsou připraveny podle speciálního receptu. Jsou vyrobeny z mouky bez kvasnic, s cibulí a pepřem. Podle klasického receptu se na plnění vezme jehněčí maso, ale cheburek s hovězím masem a sýrem je také velmi chutný. Smaží se v horkém oleji až 200 °C. Tomu, kdo miluje méně tučná jídla, krymská kuchyně nabídne yantyk — je to stejný cheburek, ale vaří se na suché pánvi bez oleje.

30)

Dalším zajímavým pokrmem je kubete. Je to šťavnatý koláč s jehněčím masem, cibulí a brambory. Yufahash – malé knedlíky opět s jehněčím masem, které se jedí spolu s vývarem. Sarma je další místní pochoutka: jedná se o maso, které je zabaleno do hroznových listů. Velmi rádi mají na Krymu lagman – bohatá jehněčí polévka se zeleninou a speciálními nudlemi. 31)

32)

Významné národní pečivo – baklava. Lístkové těsto s medem a ořechy se prodává na Krymu všude. Oběd je často doplněn buzou – nízkoalkoholickým nápojem, který je připraven z rozinky nebo voňavého čaje z krymských bylin.

Národní kuchyně je jedním z hlavních etnomarkerů. Existuje celá řada studií o tom, jak souvisí příslušnost k národnosti s tradiční kuchyni. Ve své studii 33) autor na příkladu Jugrov prokazuje, že národní jídlo je důležitým etnickým fragmentem a dokonce může být jedinou věcí, která spojuje národ s historickou vlastí.

Podle našeho respondenta, se Krymští Tataři snaží udržet recepty svých tradičních jídel a připravovat je častěji než ruské nebo ukrajinské pokrmy. Respondentka Žanna říká, že většině ruského obyvatelstva nechutná tradiční kuchyně poloostrova a sama by nic z tradičních pokrmů Krymských Tatarů neuvařila.

Podle odpovědí respondentů je vidět, jak ruské obyvatelstvo Krymu neuznává a nemá zájem o národní kulturu Krymských Tatarů. A pokud vezmeme v úvahu skutečnost, že tradiční kuchyně je důležitým rysem etnické jedinečnosti, můžeme mluvit o celkové neúctě vůči minoritě. Nicméně, i přes tlak ze strany, aby si Krymští Tataři uchovali svou vlastní kulturu, musejí se častěji snažit praktikovat náboženství, jazyk a zákony, ale i tradiční recepty.

⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀

⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀ ⠀⠀⠀ ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀

Závěr

⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀ ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀

O pohledu Krymských Tatarů na sebe samé

Můžeme shrnout, že současná situace s Krymskými Tatary je pokračováním situace během sovětské éry. Krymští Tataři čelí velkému množství omezení a zjevné agresi ze strany ruské vlády, krymsko-tatarský národ a Krymský poloostrov se používají jako prostředek propagandy od začátku minulého století. Krymští Tataři bojují za svůj národ po celá desetiletí. Jejich cíle jsou jasné – nezávislé řízení jejich vlastního národa v jejich historické zemi a svoboda jejich nezávislé kultury od ostatních. Ale jak zmiňují naši respondenti, teď takové možnosti nejsou. Mnoho Krymských Tatarů se přestěhovalo a asimilovalo v jiných regionech a zemích, jak násilně, tak i dobrovolně, ale hodnocení nezávislých, na Krymu zakázaných po roce 2015, televizních kanálů Krymských Tatarů ukazují, že mnoho Krymských Tatarů, ať jsou kdekoli, podporují svou kulturu i nadále, i když politická situace na Krymu je hrozná. Po téměř století boje Krymští Tataři neztratili svou identitu a dělali všechno pro to, aby znovu získali vliv na poloostrově. Podle výpovědí našich respondentů lze pochopit, že Krymští Tataři na Krymu nyní aktivně bojují, aby se shromáždili. Ale jsou už hodně zvyklí na cizí politiku a cizí kulturu. Mnoho Krymských Tatarů se nedozví o své kultuře ani ve škole, ani od rodičů, a proto se jejich identita postupně ztrácí. ⠀⠀

O tom, jak jsou vnímáni

Jak už bylo řečeno dříve, ruská a ukrajinská vláda se dívá na Krymské Tatary z hlediska výhod. Žádná z těchto vlád skutečně neměla zájem o uznání menšiny, což dokazuje četná literatura, odpovědi našich respondentů a skutečné zkušenosti. Nicméně podle nových zákonů, se v současné době ruská vláda snaží chránit původní obyvatelstvo Krymu před mezinárodním konfliktem. Například, Ministerstvo školství, které odstraňuje kapitoly z učebnic dějepisu o korelaci Krymských Tatarů a Němců během 2. světové války. 34) Těžko říct, jestli jsou činnosti ruské vlády pravdivé nebo falešné. ⠀⠀⠀⠀⠀⠀

Cílem této práce bylo podrobně prozkoumat kulturu Krymských Tatarů, hlouběji pochopit jejich realitu, prozkoumat historii a moderní život Krymských Tatarů, a to všechno jsme provedly pomocí respondentů. Abychom se blíže seznámily se světem Krymských Tatarů, studovaly jsme o tomto národě dostupnou literaturu. ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀

Závěrem můžeme konstatovat, že Krymští Tataři, ačkoli stejně jako mnoho jiných národů, se neasimilovali na Krymském poloostrově před desítkami tisíc let, jsou původními obyvateli tohoto území. Jejich historie, kultura a jazyk tvořený převážně díky zvláštnostem regionu a jeho umístěním mezi různými kulturami, je prokazatelně důkaz, že Krymští Tataři jsou samostatný národ. ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀

Po prozkoumání odpovědí respondentů a čtení různých zdrojů jsme přesvědčené o tom, že situace v regionu je dvojznačná: pokud Krymští Tataři vidí svou situaci téměř nebezpečnou a bojí se ztratit svou identitu, ruská většina se domnívá, že u Krymských Tatarů jsou všechny nutné podmínky pro zachovaní své identity, a že jsou politicky na stejné úrovni s ruskou většinou. Na jedné straně to je výsledek politické manipulace, která dělá život Krymských Tatarů na poloostrově Krym hektickým. Na druhé – subjektivní pohled Krymských Tatarů, mezi které patří i lidé, kteří nemají problém se svým náboženstvím a přístupem ke vzdělaní v krymské tatarštině. ⠀⠀⠀⠀⠀⠀⠀

Bohužel, v celé své historii měli Krymští Tataři obtíže, ale tento národ byl schopen bránit svůj jazyk a kulturu po mnoho let. Zda budoucí generace dokáže zachovat kulturní hodnoty i nadále, je otázka, na kterou dnes neexistuje žádná přesná a jednoznačná odpověď. Podle nás, Krymští Tataři mají velkou úroveň samoidentifikace, proto aby byli řízeni svým národem, ale určitě to nemůže stačit při dnešní politické a ekonomické situaci na poloostrově (Krymský poloostrov nyní je jedna z nejdůležitějších oblastí Ruska, ve které se nahází nejen populární turistická místa, ale i flotila a armáda. Pro financovaní Krymu jiné Ruské regiony obětuji část svých rozpočtů. A proto přistup do vlády a jiné požadavky Krymských Tatarů jsou jim přísně zabráněny. 35) ).

Zdroje

Literární zdroje

  • JAKUPOVA, V.A. Krymskije tatary, ili Privet ot Stalina. Kazan': Časy istorii, 2009. — 180 s. (ЯКУПОВА, В.А. Крымские татары, или Привет от Сталина. Казань: Часы истории, 2009. — 180 с.)
  • VOZGRIN, V.Je. Istoričeskije sud'by krymskich tatar. K'jartbaba prodakšn, 2016 ISBN 978-966-97413-0-1(ВОЗГРИН, В.Е. Исторические судьбы крымских татар. Къяртбаба продакшн, 2016 ISBN 978-966-97413-0-1) Dostupné z: https://www.yakaboo.ua/istorija-krymskih-tatar-v-4-tomah-komplekt-iz-4-knig.html#tab-attributes
  • VODARSKIJ, Ja. Je. JELISEJEVA, O. I. KABUZAN, V. M. Naselenije Kryma v konce XVIII — konce XX vekov (Čislennost', razmeščenije, etničeskij sostav). M., 2003.(ВОДАРСКИЙ, Я. Е. ЕЛИСЕЕВА, О. И. КАБУЗАН, В. М. Население Крыма в конце XVIII — конце XX веков (Численность, размещение, этнический состав). М., 2003.)
  • EMINOV, R. Ja. Nacional'noje dviženije krymskich tatar. (Popytka kratkogo analiza učastnika dviženija)(ЭМИНОВ, Р. Я. Национальное движение крымских татар. (Попытка краткого анализа участника движения))
  • MUKOMEL', V. I., Chajkin S. R. Krymskije tatary posle «Krymskoj vesny»: transformacija iděntičnostěj / Monitoring obščestvennogo mněnija: ekonomičeskije i social'nye peremeny, № 3 (133). 2016(МУКОМЕЛЬ, В. И., Хайкин С. Р. Крымские татары после «Крымской весны»: трансформация идентичностей / Мониторинг общественного мнения: экономические и социальные перемены, № 3 (133). 2016) 
  • BULATOV, A. Islam v Krymu: ot tragičeskogo prošlogo k problemam sovremennosti / Islam v Sodružestve Nězavisimych Gosudarstv. 2011, № 4 (5) (БУЛАТОВ, А. Ислам в Крыму: от трагического прошлого к проблемам современности / Ислам в Содружестве Независимых Государств. 2011, № 4 (5))
  • HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2
  • NÊFJODKIN, Alexandr. Krymskije tatary [online] Vokrug sveta Enciklopedija 2010 Dostupné z: http://www.vokrugsveta.ru/encyclopedia/index.php?title=Крымские_татары

Dostupné z databáze EBSCO:

  • AYDIN, Filiz Tutku. SAHIN, Fethi Kurtiy. The politics of recognition of Crimean Tatar collective rights in the post-Soviet period: With special attention to the Russian annexation of Crimea.Communist and Post Communist Studies. 2019 The Regents of the University of California, Elsevier Ltd. ISSN: 0967-067X
  • KISLY, Martin-Oleksandr. Post-traumatic Generation: Childhood of Deported Crimean Tatars in Uzbekistan. Uluslararasi Suçlar ve Tarih. 2015, Issue 16, p71-93. 23p. ISSN: 1306-9136
  • AYDINGUN, Ismail. Tatars Return Home: Identity and Cultural Revival.Journal of ethnic and migration studies. Volume: 33 Issue 1 (2007) ISSN: 1369-183X Online ISSN: 1469-9451
  • YAPICI, Utku. Change in the Status of the Crimean Tatars: from National Minority to Indigenous People? Bilig. Volume: 85 (2018) ISSN: 1301-0549

Internetové zdroje

—-

Počet shlédnutí: 2

1)
Vlajka Krymských Tatar. [online] baytekinbalkan.com Dostupné z: http://baytekinbalkan.com/blog/detay/yabgu-baygu-baygus
2)
VOZGRIN, V.Je. Istoričeskije sud'by krymskich tatar. K'jartbaba prodakšn, 2016 ISBN 978-966-97413-0-1(ВОЗГРИН, В.Е. Исторические судьбы крымских татар. Къяртбаба продакшн, 2016 ISBN 978-966-97413-0-1) Dostupné z: https://www.yakaboo.ua/istorija-krymskih-tatar-v-4-tomah-komplekt-iz-4-knig.html#tab-attributes
3)
JAKUPOVA, V.A. Krymskije tatary, ili Privet ot Stalina. Kazan': Časy istorii, 2009. — 180 s. (ЯКУПОВА, В.А. Крымские татары, или Привет от Сталина. Казань: Часы истории, 2009. — 180 с.)
4) , 5)
Change in the Status of the Crimean Tatars: from National Minority to Indigenous People? YAPICI, Utku. Bilig Volume: 85 (2018) ISSN: 1301-0549
6) , 20)
Aydingün, Ismail. Tatars Return Home: Identity and Cultural Revival.Journal of ethnic and migration studies Volume: 33 Issue 1 (2007) ISSN: 1369-183X Online ISSN: 1469-9451
7) , 25) , 26) , 27)
KISLY, Martin-Oleksandr. Post-traumatic Generation: Childhood of Deported Crimean Tatars in Uzbekistan.
8) , 18)
AYDIN, Filiz Tutku. SAHIN, Fethi Kurtiy. The politics of recognition of Crimean Tatar collective rights in the post-Soviet period: With special attention to the Russian annexation of Crimea. 2019 The Regents of the University of California, Elsevier Ltd. ISSN: 0967-067X
9)
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2
10)
NÊFJODKIN, Alexandr. Krymskije tatary [online] Vokrug sveta Enciklopedija 2010 Dostupné z: http://www.vokrugsveta.ru/encyclopedia/index.php?title=Крымские_татары
11)
O PROISCHOŽDĚNII KRYMSKICH TATAR [online] Islam v Ukraině 2016 Dostupné z: https://islam.in.ua/ru/istoriya/o-proishozhdenii-krymskih-tatar
12)
KISLY, Martin-Oleksandr. Post-traumatic Generation: Childhood of Deported Crimean Tatars in Uzbekistan. Uluslararasi Suçlar ve Tarih. 2015, Issue 16, p71-93. 23p. ISSN: 1306-9136
13)
BEKIROVA, Gulnara. Moskovskije akcii Krymskych Tatar letom 1987 goda. 05.08.2009 [online] Krym i Krtmskyje Tatary. Dostupné z http://kirimtatar.com/index.php?id=434&option=com_content&task=view
14)
AYDIN, Filiz Tutku. SAHIN, Fethi Kurtiy. The politics of recognition of Crimean Tatar collective rights in the post-Soviet period: With special attention to the Russian annexation of Crimea. 2019 The Regents of the University of California, Elsevier Ltd. ISSN: 0967-067X
15)
«Začem nam segodnja vražeskije SMI», — Aksenov pro krymskotatarskij kanal ATR. Зачем нам сегодня вражеские СМИ», — Аксенов про крымскотатарский канал АТР. [online] hromadske.radio 14.02.2015. Dostupně z: https://hromadske.radio/ru/podcasts/golosy-krymu/zachem-nam-segodnya-vrazheskie-smi-aksenov-pro-krymskotatarskiy-kanal-atr
16) , 17)
SAVICKY, Alexandr.Informacionnaja blokada Kryma - iz ličnogo opyta.Информационная блокада Крыма - из личного опыта. [online] dw.com 08.04.2016. Dostupně z: https://www.dw.com/ru/информационная-блокада-крыма-из-личного-опыта/a-19174687
19)
Informacionnoje soprotivlenije.Информационное сопротивление. [Online] 11.07.2019. Dostupně z: https://sprotyv.info/news/zaderzhannyh-v-moskve-krymskih-tatar-otpustili-stalo-izvestno-pochemu
21)
Aydingün, Ismail. Tatars Return Home: Identity and Cultural Revival.Journal of ethnic and migration studies Volume: 33 Issue 1 (2007) ISSN: 1369-183X Online ISSN: 1469-9451
22)
AYDIN, Filiz Tutku. SAHIN, Fethi Kurtiy. The politics of recognition of Crimean Tatar collective rights in the post-Soviet period: With special attention to the Russian annexation of Crimea. 2019 The Regents of the University of California, Elsevier Ltd. ISSN: 0967-067X
23)
Hlas Krymu. Kolik je Tatarů na Krymu 2015 Dostupné z http://goloskrimanew.ru/skolko-v-kryimu-kryimskih-tatar.html
28)
BULATOV, A. Islam v Krymu: ot tragičeskogo prošlogo k problemam sovremennosti / Islam v Sodružestve Nězavisimych Gosudarstv. 2011, № 4 (5) (БУЛАТОВ, А. Ислам в Крыму: от трагического прошлого к проблемам современности / Ислам в Содружестве Независимых Государств. 2011, № 4 (5
29)
VOLKOVA, Marina Co vychutnat?Krymská kuchyně. [online] gastrotur.ru 15.10.2012 Dostupné z: http://www.gastrotur.ru/chto-poprobovat-krimskaya-kuhnya
32)
Pachlava medovaja s orechami, Pinterest Dostupné z: http://www.pinterest.ru/pin/517632550906517750/
33)
FILIMONOVA, Natalia. National cuisine as a constituent part of ethnic identity.Yugra State University 2017 Dostupné z: https://cyberleninka.ru/article/v/natsionalnaya-kuhnya-kak-fragment-etnicheskoy-identichnosti
34)
Iz učebnikov po historii Kryma uberut razdel o kollaboracionizme. [online] ria.ru 06.05.2019 Dostupné z: https://ria.ru/20190506/1553298297.html
35)
JANKOVKI, Alexandr. “Развития нет”: может ли экономика Крыма выжить без российских дотаций?[online] 20.07.2019. Dostupné z: https://ru.krymr.com/a/rossiyskie-dotacii-v-budzhet-kryma/30008974.html
ls2019/krymsti_tatari.txt · Poslední úprava: 2024/05/29 19:37 autor: 127.0.0.1