Slováci v Maďarsku

Natália Kamenská, Tereza Trnková

V současnosti je předpokládaný počet Slováků žijících za hranicemi svého území okolo miliónu. Obecně můžeme za zahraničního Slováka považovat osobu, která není státním občanem Slovenské republiky ale má slovenskou národnost, etnický původ nebo slovenské kulturně-jazykové povědomí. Pro každého občana mohou být různé faktory ovlivňující, jak se v krajině cítí spokojeně. Pokud někomu schází pocit bezpečí, finančního zabezpečení, svobodného projevu náboženství nebo cokoli jiného, čeho může snadněji dosáhnout v jiné krajině, migrace je pak alespoň krátkodobým řešením.

V této práci se nejprve pokusíme co nejlépe shrnout historické okolnosti, které v minulosti přispěly k migracím občanů. V další části práce se naopak zaměříme na současnou situaci a také faktory, které mohou za to, díky čemuž Slováci raději žijí na území Maďarska než na tom svém. Poslední část bude tvořena rozhovory s respondenty a dozvíme se v ní víc o rozdílech mezi slovenskou menšinou a maďarskou většinou a to hlavně v aspektech historického povědomí, jazykové odlišnosti a životního stylu (nalezení práce, kamarádů, atd). Výzkumné dotazy nám pomohou zodpovědět otázky tykající se migrace slovenského obyvatelstva na maďarském území nebo taky proč zde žije i v dnešní době tolik Slováků a zda se jim podařilo ovlivnit maďarskou kulturu a zdejší život nebo se zcela asimilovali.

Slováci v Maďarsku

¹⁾

Výzkumné otázky:

Jak vnímají Maďaři slovenskou menšinu ?

Ovlivnila slovenská menšina zdejší komunitu nebo se zcela asimilovali Maďarům?

Jsou to pouze pozitivní změny které se svým přestěhováním Slováci přinesli, nebo mají taky negativní dopad?

V čem se liší typy lidí které se chtějí přizpůsobit a ti kteří nechtějí?

Mají Slováci ztížené podmínky k nalezení práce, kamarádů nebo v jiných aspektech každodenního života?

Jsou rozdíly v ztížení podmínek mezi životem na venkově a ve městech?

V čem jsou největší rozdíly mezi Slováky a Maďary?

Počátkům menšiny Slováků v Maďarsku se věnuje kniha Zahraniční Slováci a materinský jazyk, která je prací Františka Bielika a Clauda Baláže. Historie slovenské menšiny je zde vylíčena až do roku 1988. Také je zmíněn průběh během horthyovského režimu, který velmi zasáhl slovenskou menšinu. Jedním z následků byly masové emigrace celých rodin. V souhrnu tento sborník vyobrazuje příběh maďarských slováků, jejichž situace nebyla vždy jednoduchá. Autoři se ale v knize nezabývájí pouze událostmi které se již odehrály ale také rozebírají současnou situaci. Zajíma je také, do jaké míry Slováci používají mateřský jazyk v komunikaci ²⁾.

Vlado Clementis interpretuje skrze spis Medzi nami a Maďarmi, své negativní postoje a osobní pohled na pomaďaršťování, ať už ze strany brutality útlaků, které byly vytvářeny nebo k zámernému překrucování informací ke kterému docházelo. Clementis se věnuje jednotlivě Maďarsku i Slovensku a vztahům mezi nimi v současnosti ale také v dějinách. Popisuje postoje a informace, které se dostávaly ke Slovákům. Veškeré maďarské záměry, vysvětlení a následné reakce na jejich aktivitu, vyvíjenou proti slovenské menšině. V porovnání podává taky náhled Slováků na celé pomaďaršťování a situaci po arbitráži i samotné dohodě o výměně obyvatelstva a jeho průběhu ³⁾.

Autor Csaba Szaló, se zmiňuje o menšině Slováků, kteří žijí v Maďarsku, také v jedné z kapitol sborníku Národnostní politika v postkomunistických zemích. Celý sborník pojednává o hlavních trendech politiky evropských národů, konkrétně střední a východní Evropy. Je rozdělen do tří částí, kdy nás zajímá první část, která se týká zemí Visegrádské skupiny – Polska, Česka, Slovenska a Maďarska. Csaba Szaló se zabývá spíše povrchovou stránkou celkových menšin, vyskytujících se na území Maďarska. Řeší národnostní politiku a obecnou situaci menšin, v důsledku regionální menšinové situace ⁴⁾.

Pro výzkum a porozumění problematice slovenské menšiny v Maďarsku použijeme kombinaci dvou metod - kvantitativní i kvalitativní. Když přistupujeme k práci kvantitativně, jsme omezeni zejména danou teorií, problematikou již prozkoumanou s určitými danými hypotézami, které nám určí mantinely, ze kterých poté vycházíme. Ojediněle dochází k odchýlení. Kvantitativní metody, které se v kvantitativním přístupu používají, jsou dotazníky, konkrétně strukturované, kde nastává situace, kdy nám dotazovaný odpoví pouze na otázky, které mají jasně stanovené možné odpovědi, obsažené v dotazníku. Je přihlédnuto pak spíše ke statistickým datům například znázorněných graficky. Jak dotazovaný porozuměl tématu a zadaným strukturovaným otázkám, je jednou z možných nevýhod, při které může dojít k odchýlení od tématu a ovlivnit negativně výsledky výzkumu. Naopak nestrukturovaný dotazník, využívaný spíše kvalitativně, může být výhodou, zde se respondent vyjádří v celé své míře, popřípadě vysvětlí a obhájí si svůj postoj k dané problematice. Dálšími metododami, které pri kvalitativním výzkumu lze použít jsou rozhovor či vyprávění. Jsou to metody, které nás zavádějí do problematiky ještě hlouběji. Směr rozhovoru s respondentem si korigujeme sami, čímž předcházíme případnému odchýlení. Při správném použití metod, docílíme dostatečného porozumění otázkám a získáme cenné informace k zodpovězení nejen výzkumných otázek, ale také ucelený náhled na zkoumané téma.

Jedna z prvních cest jak získat informace nás zavedla na sociální sítě, kde jsme se snažily kontaktovat Slovensko-maďarské skupiny. Tento typ komunikace byl neúspěšný a tak jsme se snažily spojit se slovenskou samosprávou v Maďarsku, která nám poskytla pouze internetové odkazy na články, e-knihy a další z primárních zdrojů prostřednictvím e-mailu. Některá literatura byla dostupná v knihovnách, ale některé z nich popisují pouze historické události, které nemají návaznost ve spojení s aktuálním stavem v Maďarsku. Poté jsme se začaly rozhlížet ve svém okolí a jelikož je jedna z nás Slovenka, pokusily jsme se kontaktovat její známé. V tomto směru jsme byly úspěšné a podařilo se nám získat odpovědi v okruhu různých věkových kategorií. Využily jsme pro tento výzkum kvalitativní metody nestandardizovaného narativního rozhovoru, který jsme vedly s jednotlivými respondenty, ti se tak mohli vyjádřit v plném rozsahu a sdělit nám svůj názor na zmíněnou problematiku.

Pro naši praktickou část jsme vyhledaly pět respondentek žijících v Maďarsku. Dvě pocházejí z Budapešti a zbývající tři jsou z města Rajka.

Je jedním ze států ve střední Evropě a rozprostírá se na nížinách v Panonské pánvi s pohořími na slovenských hranicích. Velký počet sousedních zemí, včetně Maďarska, jsou minoritně pluralitní a poznamenány poválečnými konflikty. Populace přesahuje devět milionů obyvatel, s téměř homogenním obyvatelstvem. Kromě Maďarů se v zemi nacházejí Romové, Němci, Slováci, Chorvati a Rumuni atd. Země je stávajícím členem EU, NATO, OSN. Stejně tak je členem Visegrádské skupiny, která se skládá z Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, jejímž hlavním úkolem je spojitost národů a finanční podpora v rámci rozvoje vědy, kultury, zahraničních vztahů a vzdělávání.

Na čtvrtém místě z 13 maďarských národnostních menšin jsou Slováci. Jejich práva a pravomoci jsou v rámci ústavy stanoveny od roku 1993 zákonem o právech národnostních a etnických menšin. Ústava zahrnuje podílení se na veřejném životě, udržování své kultury a dále také možnost používat a zároveň studovat ve svém rodném jazyce.

⁵⁾

Spojením českých a slovenských hranic v roce 1918 vznikl československý stát jako jedna z nástupnických zemí Rakouska-Uherska. Nově vzniklé hranice nebyly a ani nemohly být stanoveny na základě národností, což byl jeden z mnoha důvodů vzniku národnostních menšin, které se díky určení hranic ocitly v národnostní menšině. V případě vzniku ČSR, došlo k odtržení části Slováků žijících na území dnešního Maďarska. Osud odtržených Slováků vypadal, že bude konečně na lepší cestě, ale nakonec jim ani hranice nezaručily lepší práva. Slováci v Maďarsku neměli řadu let téměř žádná práva. Samotná příslušnost Slováka, byla v Maďarsku diskriminací. Co se týkalo kultury, školství či politiky, k dispozici byla pouze jediná škola, tradice byly také utlačovány a v politice neměli žádné zastoupení. To celé bylo završeno maďarizací, o kterou se Maďarsko pokoušelo. Samotné pomaďaršťování způsobilo velké pozdvižení. Se svým příchodem se také stávali jednou z nejchudších vrstev v Maďarsku ⁶⁾.

Administrativně se Maďarsko člení do 19 žup, Slováci žijí v 11 z nich. V následujících pěti župách, se k slovenské národnosti hlásí v rozmezí od jednoho do pěti tisíc Slováků. Borsod-Abaúj-Zemplén, Nográd, Budapest, Komárom Ezstergom jsou župy, které se nachází v těsné blízkosti slovenských hranic, Bekéš je jedna ze separovaných od Slovenska a zároveň je zde stále největší koncentrace Slováků. Bekéš vznikla jako první z velkých měst v tzv. Dolné zemi, která se nachází na jihovýchodě Maďarska. Tato oblast byla důležitým mezníkem nejen ve spojení s migračními vlnami, ale rozvinulo se zde zemědělství a později i průmysl.

⁷⁾

Historický původ předků dnešních Slováků v Maďarsku sahá až do 5. století, kdy proběhlo osídlení Karpatské kotliny. Následně bylo osídleno území nad Dunajem a roku 623 vznikl první ze státních útvarů, známý jako Sámova říše. V 9. století za vlády Mojmírovců, došlo ke sjednocení dvou knížectví – Nitranského a Moravského, čímž vzniklo území Velké Moravy. Pod vládou Svatopluka, se ztvárnila Velkomoravská říše, ke které připadaly i části území dnešního Maďarska, konkrétně území mezi Dunajem a Tisou. Zde se usadili i první Slováci, kteří se potýkali s nájezdy maďarských Nomádů. Ti získali v 10. století úplný vliv nad všemi maďarskými kmeny putujícími Evropou.

Při vzniku Uherského království vyplývá mnohonárodnostní charakter území. Vytváří se plnohodnotný stát střední Evropy po stránce hospodářské i kulturní. Slováci jako původní obyvatelé byli důležití v celkovém rozvoji země. Na území dnešního Slovenska se rozvíjel obchod, průmysl a zemědělství tehdejšího Uherska. Území nad Dunajem bylo etnicky osídlováno Slováky, kteří zde během království tvořili většinu. Nejprve na venkově, ale postupně i ve městech. Spolu s Maďary se v průběhu let posouvali směrem na jih dnešního Maďarska.

V 16. století došlo k odchodu velké části obyvatelstva a rozkvět království téměř opadl. Zapříčinili to jednak postupující turecké expanze na Uhersko a také protihabsburské války odbojných uherských aristokratů. Velká část Uher a zejména oblast dnešního Maďarska byla zpustošena a zničena. V 18. století se začaly zničené a opuštěné oblasti kolonizovat, především jih a východ dnešního Maďarska. Tohoto okamžiku využilo i velké množství Slováků z území dnešního Slovenska, kteří byli na útěku před feudalismem. Uprchlíci směřovali hlavně na jih (dnešního Maďarska), tzv. Dolná zem, kterou jim pomohli osídlit Slováci žijící na severu Maďarska. Mezi uprchlíky bylo mnoho zemědělců, což bylo docela užitečné. Vzniká i jedno z největších center tehdejšího Uherska, město Békeščaba, dodnes je zde velké množství Slováků ⁸⁾.

⁹⁾

Na přelomu 18. a 19. století přichází první maďarské vzepření vůči jiným národnostem a jazyku. Následně jsou zaváděny jazykové zákony, vymezující se ve prospěch maďarštiny, které sám uherský parlament schválil. Slováci se v průběhu 60. let snaží bránit, zakládají tři slovenská gymnázia a osvětovou instituci Matici slovenskou. Ta měla pomoci sjednotit a podpořit národnostní identitu a její postavení.

Zákony prospívající Maďarsku, se vztahují nejen na jazyk, ale zejména útočí na školský systém, náboženství a kulturní identitu. V roce 1868 uzavřel uherský národnostní zákon, vzniklá gymnázia i slovenskou instituci. Maďarština začala zasahovat do životů, a to po stránce zaměstnání, školství, dále také v politické i církevní rovině. Násilí, diskriminace a šikana se z politické sféry dostává do přímého konfliktu se Slováky. Ve školách jsou páleny učebnice, děti jsou odvlékány a připravované k maďarizaci. Odhadované počty se blíží k pěti stům odvlečených dětí.

Tisíce Slováků a jiných národností emigrují, země je zbídačená a hospodářský růst postupně upadá. Dle statistik mezi lety 1870 a 1900 emigrovalo přes 500 tisíc Slováků, zejména do USA z důvodu lepší životní úrovně. Vysídlování vrcholí těsně před první světovou válkou, během třiceti let od roku 1880 klesl počet obyvatel hlásících se ke slovenské národnosti z 11,9% na 9,4%. I přesto vše, byla porodnost Slováků stále vyšší než u Maďarů. Na úkor maďarizace Slováků, počet Maďarů vzrostl o 3 a půl milionu. Byly kritizovány hlavně pochybné a taktické metody maďarského sčítání lidu. Podvody a spíše statistická asimilace byly na denním pořádku, pouhé doznání ke znalosti maďarštiny již vedlo k zapsání maďarské národnosti apod.

Ve dvacátém století Slováci ztělesňovali zkušenost většiny střední a východní Evropy: byli svědky častých a radikálních změn nejen jejich vládního systému, ale také svého státu. V roce 1918 skončila císařská vláda Maďarů, která byla nahrazena zastupitelskou vládou z Prahy po založení Československé republiky ¹⁰⁾. Rozpad Rakousko-Uherska vedl k částečnému vysvobození Slováků, kteří byli na území dnešního Slovenska. Zbývající Slováci na území nových hranic Maďarské republiky se ocitli v přímé konfrontaci s důslednou asimilací nejen Slováků, ale i ostatních národností. Rok 1920 vypadal jako útěcha v podobě menšinových práv, která byla maďarskou vládou neustále porušována, izolace od mateřských národností a další praktiky vládního sektoru. Pár slovenských aktivistů se snažilo, ale v zásadě byli ihned odstraněni. Důsledná asimilace, diskriminace, výsměch a ponížení Slováků vedl k zákazu používání slovenského jazyka, pod podmínkou trestu a byla přísně pod policejní kontrolou.

Během meziválečného období a let 1920-1941 poklesl počet Slováků z 141 918 na pouhých 15 tisíc hlásících se k slovenské národnosti a z 399 176 na 60 tisíc ovládajících mateřský jazyk. Maďarsko se stále snažilo vytvářet zdání jakési tolerance ke všem národnostem. Počátkem druhé světové války a Vídeňskou arbitráží se opět část Slováků ze slovenského pohraničí stalo cílem asimilace. Maďarsko bylo brzy poraženo a předválečné hranice obnoveny. Dále po domluvě, došlo k výměně obyvatelstva mezi ČSR a Maďarskem. V případě odchozích Slováků odešla zejména inteligence. Podle záznamů z doby výměny, žilo v Maďarsku r. 1946 18 tisíc Slováků a na konci roku 1949 se počet rapidně snížil na pouhých 8 tisíc Slováků. Poslední větší pokles byl zaznamenaný v roce 1980 a poté se počty Slováků pomalu zvyšovali. Poslední provedené sčítání lidu v oblasti národnostních menšin proběhlo v roce 2016, kdy se k slovenské národnosti přihlásilo 23 tisíc Slováků ¹¹⁾.

¹²⁾

Přesný počet Slováků v zahraničí můžeme pouze odhadovat. Původních Slováků a přímých potomků, kteří se považují za Slováky je málo. Již při výměně obyvatelstva, se ke své národnosti přihlásila tak polovina Slováků. Jednak zpočátku díky své národnosti neměli žádná menšinová práva a také Maďarsko tuto dohodu porušovalo. Byl vyvíjen tlak na to, aby se snížil počet přihlášených na minimální. Volba národnosti je dobrovolná a každý se může rozhodnout sám, ke které se bude hlásit, ať už z politických, kulturních či etických důvodů. Někteří se považují za Maďary a hlásí se tedy v sčítání k maďarské národnosti. Jsou zde ale lidé, kteří mají stálé povědomí o minulosti a politice, a hlásí se jednoznačně ke slovenským kořenům a bojují za udržení slovenské identity a jednoty. Dále jsou tací, kteří národnost neřeší anebo se drží v zajetých kolejích.

Následná statistika se váže k roku 2008 a počty jsou pouze orientační, ale pro představu o množství Slováků nám postačí. Nejvíce Slováků se nachází v Maďarsku a Srbsku, dále jsou také v Německu, Rakousku a zajímavé množství je i ve Velké Británii.

¹³⁾.

Maďarizace neboli asimilace nemaďarských národů, probíhala v době Uherska se záměrem uměle vytvořit maďarský národ jako většinu. Přirozeně prostřednictvím smíšených manželství za vidinou výhod nebo pod vlivem vládních byrokratických nařízení. Jedním z největších nástrojů byla maďarština. Stala se komunikačním i veřejným médiem a na počátku byla povinná i ve školách.

Důsledkem první světové války byl především rozpad Rakouska-Uherska, který vedl ke vzniku nových samostatných území. Jedním z problémů bylo určení hranic, jelikož nebylo možné určit je dle jednotlivých etnik. Došlo tedy ke vzniku států s množstvím národnostních menšin, což bylo také z mnoha příčin slovensko-maďarského konfliktu. Výsledkem byla v červnu roku 1920 Trianonská smlouva, která měla mírový charakter. Vymezovala společné hranice mezi územím dnešního Maďarska a Československa po první světové válce. Jejím podepsáním Maďarsko přišlo o více než polovinu obyvatelstva bývalých Uher. Zároveň ztratila i ⅔ území, což Maďarsko vnímalo jako nespravedlivé. Maďaři toto rozhodnutí vnímali jako nepřirozené a násilné rozdělení uherského národa. Rozdělením vznikla na straně Československa maďarská menšina a na maďarský straně zase menšina Slováků. Nejen Maďaři byli nespokojení. V oblasti jižního Slovenska se snažili maďarskou menšinu velmi rychle odstranit. Spousty Maďarů muselo opustit Slovensko na základě neuděleného občanství ¹⁴⁾.

Jedním z mnoha sporů, mezi Slovenskem a Maďarskem byla Vídeňská arbitráž v roce 1938. Ta byla podepsána pod nátlakem, který byl vyvýjen na Slovensko a podle který připadla část jižního území Slovenska - Maďarsku. Tato skutečnost je z pohledu Slovenska považována za porušení mezinárodních práv ¹⁵⁾.

Když byla Vídeňská arbitráž uznaná za neplatnou, společně s koncem druhé světové války v roce 1945, je Maďarsko jedno z mnoha zničených území. Část odtrženého Slovenska, se posouvá zpět za původní slovenské hranice. Stále přetrvává problém menšin na opačných národnostních územích. Tento problém se snaží vyřešit zejména slovenské území, které chce maďarskou menšinu odsunout stejně jako německou. Roku 1946 proběhla dohoda s maďarským územím o výměně obyvatelstva. Ve skutečnosti byla dohoda porušovaná maďarskou stranou, a to hned v několika bodech. Prvním byl nátlak na stažení přihlášek ke slovenské národnosti. Šikana pokračovala porušením pozemkové reformy, která dala právo rolníkům vlastnit půdu. Dalším krokem byly výpovědi ze zaměstnání, ale také z bydlení. To vedlo k výsledku, jenž nebyl podle představ slovenské republiky, neboť ze zchudlého Maďarska přicházeli spíše nemajetní nebo drobní zemědělci. Naopak ze Slovenska odešla tzv. inteligence, což nevedlo ke slovenské spokojenosti. Výměna proběhla mezi 60 000 až 70 000 obyvatel ¹⁶⁾.

Jedním z důsledků druhé světové války bylo postupné vymizení slovenských škol. Počátkem 60. let se zakládá několik základních škol a následně i dvě gymnázia. Stále se vyučuje pouze několik málo předmětů ve slovenském jazyce, zbytek zůstává v maďarštině. Ostatní školy přistupují ke slovenštině jako k cizímu jazyku, jak je také vyučován. Stále je vyučován jen pár hodin týdně. Je to jeden z mála způsobů, jak komunikovat v slovenském jazyce. V domácnostech se slovenština používá ojediněle. Pod celostátní slovenskou samosprávu spadají organizačně základní školy i gymnázia. Snaží se finančně přispívat na rekonstrukce škol a podporovat slovenské školství ¹⁷⁾.

Největším kulturním centrem místních Slováků je Budapešť, dále jsou to různá sdružení, regionální kulturní střediska a zejména školy, kde se děti učí nejen slovenské kultuře ale i tradicím. Slováci si potrpí na zachování své kultury, což se jim stává velkou oporou v zachování své identity.

Důležitým mediálním a zároveň také kulturním zdrojem informací jsou tradiční Ľudové noviny, které jsou spravovány Celostátní slovenskou samosprávou. Z internetových zdrojů je důležitá adresa www.luno.hu, kde se také již 15 let aktualizují Ľudové noviny. S ohledem na názory a aktuální situaci Slováků v Maďarsku, slouží internetová adresa www.oslovma.hu, kde se sdílí čistě slovenský pohled na aktuality z kultury, politiky, konstatování historie dále také komentáře k současnému stavu slovenské menšiny v Maďarsku.

V zájmu obnovy a podpory tradiční slovenské kultury je podstatný Dům slovenské kultury, který se nachází v Békešskej Čabe. Jejímž prostřednictvím je sdílená tradice se Slováky v Srbsku i Rumunsku. Dále také Svaz Slováků v Maďarsku nebo podpora divadla a pěveckého souboru, jenž je rozvíjen na základě konceptu ochotnického divadla typického v slovenské kultuře. Folklór má velkou tradiční hodnotu pro rozvíjení a udržování slovenské národní jednoty. Je zde již po generace od šedesátých let ¹⁸⁾.

Hlavními surovinami jídelníčku jsou základní potraviny jako ovoce, zelenina (paprika, rajčata, okurky), ořechy, obilniny, maso. Z masných produktů jsou oblíbené zejména klobásy, dále z příloh luštěniny. Tradiční jsou také smetanové omáčky a například dýňové, kapustové, špenátové, zeleninové polévky – kam přidávají mrkev, petržel, celer, kedlubna, houby nebo také typické drobení. Slepičí vývar je taky jeden z často připravovaných. Ze sladkého a sladkých pokrmů jsou klasické těstoviny s mákem, ořechy a tvarohem nebo nokedle (něco mezi haluškami a noky, knedlíčky nebo jako šišky). A nakonec bryndzové halušky, které si ve své slovenské podstatě uchovali i v Maďarsku ¹⁹⁾.

Jak vnímají Maďaři slovenskou menšinu ?

V souvislosti s historickými událostmi víme, že Slováci to zpočátku v Maďarsku neměli jednoduché v žádném směru. Vezmeme-li v úvahu situaci po druhé světové válce nebo samotnou Dohodu o výměně obyvatelstva, Slováci se všude potýkali s diskriminací a šikanou. Dohoda o výměně obyvatelstva neměla příznivé výsledky, zejména pro menšiny, kterých se to dotýkalo nejvíce. Historie ale jasně dokazuje, že na dnešním území Maďarska byli Slováci původním etnikem. Etnikem, které Maďary naučilo mnoho poznatků ohledně hospodaření, průmyslu, církve, a právě proto je až zarážející, jak se na oplátku zachovali Maďaři ke Slovákům. Pocit méněcennosti, diskriminace a časté urážky jsou Slovákům denně předhazovány. K současnému stavu se nám vyjádřilo 5 respondentů.

Nina (20) vnímá dnešní situaci podobně jako dříve, podle její výpovědi jsou Slováci stále vnímaní jako méněcenná skupina obyvatel.

Klára (18) to cítí i ze samotného chování, často jsou vůči Slovákům kladeny nepříznivé narážky. Ty přisuzuje maďarskému vnímání křivdy ze strany Slováků, doslova jako kdyby jim Slováci ukradli část území.

Miriam (36) má odlišný názor od dvou předchozích respondentek. Podle ní je těžké posoudit, jak vnímají Maďaři slovenskou menšinu. Tvrdí, že Maďaři tu byli po celý život a jsou zvyklí, že se znají po generace. Všichni se zdraví, pomáhají si navzájem, jsou přátelští a s tím samým očekáváním přistupují k novým sousedům. Do jaké míry množství Slováků narušuje jejich klid a mění zažitý styl života je z jejího pohledu těžké posoudit.

Aida (38) si myslí, že je to Slovák od Slováka a Maďar od Maďara. V souvislosti s vnímáním minorit nelze házet všechny do jednoho pytle, záleží na tom, jaký je člověk, jak je člověk vzdělaný a jaké má povědomí o historických souvislostech.

Pro Katarínu (42) to byla těžká otázka, nicméně její tvrzení je podobné jako u předchozí respondentky. Doplňuje jen, že záleží i jestli se člověk má kam vrátit, například za prací. Na druhou stranu se některým úplně změnil život, je tu více rušno, více lidí a to s sebou přináší i více konfliktů.

Ovlivnila slovenská menšina zdejší komunitu nebo se zcela asimilovali Maďarům?

Slováci se zde snaží udržovat svoji kulturní identitu, z tohohle pohledu je tedy zřejmé, že o přizpůsobení Maďarům se ve větší míře Slováci nesnaží. Jsou pyšní na svoji tradiční slovenskou identitu a svůj národ ctí. Naopak v zájmu národnostních menšin, a ne velkou maďarskou tolerancí je možné, že zvolí cestu spíše se přizpůsobit a zapadnout do komunity Maďarů. K tomu jim nebyl poskytnutý prostor ani v jedné sféře, ať už kulturní, politické, školské apod.

Nina (20) se cítí ve slovenské komunitě spíše přizpůsobená Maďarům, zároveň nám ale potvrdila, že spoustu z nich neradi přiznávají, že jsou Slováci.

Klára (18) se přiklání spíše k asimilaci Slováků, sama tvrdí, že se Slováci doslova musí přizpůsobit, zejména respektovat jejich kulturu a taky znát jazyk. Jinak si těžko v komunitě Maďarů naleznou místo.

Podle Miriam (36) je tu větší pohyb lidí, více aut a hluku. Takže jsou tu lidé, kteří se snaží asimilovat a splynout s původním obyvatelstvem. Tato část komunity žije spíše v staré Rajke. Umí nebo se snaží mluvit maďarsky a přizpůsobit se jejich stylu života. Další částí komunity jsou Slováci, žijící v nových částích (Green, Raj). Ti, se snaží o vytvoření vlastní komunity, a to v rámci svojí části. Jsou to spíše lidé bydlící v paneláku, kteří získali bydlení v domě za cenu bytu a považují se tedy za nějaký nadstandard. Problémem je, že nejsou zvyklí na život na vesnici a doteď vlastně netušili, co znamená starat se o dům. Potom jsou podle Miriam v šoku z běžných věcí jako je například sekání trávy před barákem, dále zvuky z cirkulárky, kladiva, pily nebo zápach ze zvířat. Nejsou schopní si zvyknout na vesnický život v rodinném domě a už vůbec ne na Maďary. Nemá pocit, že se chtějí asimilovat, ale spíše si jen stěžovat a nadávat na systém, jaký tu je. Část z nich se vrací nazpět do města a zbytek se hádá se sousedy. Maďaři naopak získali víc pracovních příležitostí při stavbě domů, tvorbě zahrad, službách a v obchodech, což jim přináší i vyšší tržby.

Aida (38) bydlí v sousedství, které bylo velmi ovlivněno slovenskou menšinou. Tím, že Slováci do našeho okolí přinesli poptávku, tak se nabídka podstatně zvýšila spolu s dalšími možnostmi jako nakupování a trávení volného času.

Katarína (42) nám poskytla podobnou odpověď jako Miriam. Smíchalo se tu městské obyvatelstvo, které přišlo z Bratislavy a původní venkovské maďarské obyvatelstvo. Velká část Slováků tu chce mít město – s obchody, kavárnami apod. Na druhou stranu ale nejsou schopní přijmout venkovský život. Maďarům se zase nelíbí tyto městské způsoby života. Část lidí přijala venkovský život, ti se asimilovali, i přesto, že spousta z nich neumí maďarsky. Ve shrnutí nám vysvětlila, že Slováci by měli respektovat pravidla, které jsou v Maďarsku. Jiná krajina, jiný jazyk, jiná mentalita. Pokud tohle všechno respektují Slováci, pak je respektují i Maďaři.

Mají Slováci ztížené podmínky k nalezení práce, kamarádů nebo v jiných aspektech každodenního života?

Emigrovat ze své vlastní země je pro člověka obvykle velmi obtížné. Zejména pokud má v zemi, kterou opouští rodinné vazby, vztahy s přáteli nebo je emočně navázaný na prostředí ve kterém žije. Do jaký míry je migrant připoután ke svému domovu, bude jakýmsi předpokladem chování v krajině, v které pobývá. Mezi migrací a připoutáním vzniká spojitost. Čím je připoutání větší, tím větší vzniká pravděpodobnost, že se jedinec v budoucnu vrátí do své rodné vlasti, protože mu bude scházet ²⁰⁾. Nalezení pracovního místa, kamarádů nebo v jiných aspektech bylo ztížené především dříve, ale ani dnes to není jednoduché, někteří Slováci mají tendenci se hlásit k maďarské národnosti. V důsledku ještě stále mírné maďarizace, se příslušník slovenské národnosti na některá pracovní místa dostanete zřídka, naopak s maďarskou národností vás ocení a doslova i docení. V současnosti je pro Slováky zajištěna vyšší úroveň vzdělávaní a kultury, ale stále nejsou zabezpečené finanční podpory a pokud jsou, tak nedostačující. Proto se pracovní místa stále častěji hledají spíše na Slovensku a lidé za nimi raději dojíždějí.

Nina (20) si nemyslí, že by Slováci měli stižené podmínky při hledání práce nebo kamarádů. Pokud člověk ovládá jazyk, tak nemá problém v žádném z těchto směrů.

Klára (18) tvrdí, že záleží na tom, jak se člověk dokáže přizpůsobit. Lidé jsou tu velmi milí a přátelští, jediné, co by mohlo výrazně zdusnit atmosféru v práci nebo v kamarádství je výměna názorů o společné historii, protože Maďaři jsou na tohle téma velmi hákliví.

Miriam (36) podotkla, že většina pracuje v Bratislavě nebo z domu, případně poskytuje služby v rámci slovenské komunity. Dojíždění odtud do Bratislavy je mnohem jednodušší, pokud májí k dispozici auto. Městská hromadná doprava je tu trochu komplikovanější.

Aida (38) říká, že pokud známe jazyk, tak s přáteli problém mít nebudeme. Práci si hledat nesnaží, protože je zaměstnaná na Slovensku a denně za prací dojíždí. Aida umí velmi dobře maďarsky, takže nemá problém se domluvit.

Katarínu (42) se opakuje po předchozích respondentkách, doplňuje sousední Rakousko, kam se také dojíždí za prací. Rajka je volba finančně dostupného bydlení s přímým spojením do Bratislavy. Nikdo přímo práci nehledá, jedině matky na mateřské si přivydělávají pečením nebo předcvičováním ve fitness centrech. Najdeme tu i Slováky, kteří poskytují svoje služby ve velké míře Slovákům, ale pouze jako vedlejší příjem. Jsou to například doučování nebo soukromé hodiny hry na hudební nástroj. Maďaři prodávají vajíčka, kozí mléko, hovězí maso. Slováci řeší spíše bydlení, vztahy a zdržují se především ve své komunitě Slováků. Obecné zastupitelstvo, pošta nebo banka - ve všech institucích se v drtivé většině domluvíte německy, někde mají zaměstnance, kteří umí i slovensky. Všude jsou milí a přátelští lidé, kteří vám vždy ochotně poradí.

V čem jsou největší rozdíly mezi Slováky a Maďary?

Jedním z hlavních rozdílů mezi nimi, tvoří historické události a jejich nazírání na ně. Slováci bojují za svůj národ, za svou kulturu a identitu, nicméně Maďaři jsou v hrdosti na svůj národ a v ochotě bít se za svoje území zcela na jiné úrovni. Důkazem toho, je například falešná tolerance národnostních menšin, o kterou se dodnes většina Maďarů opírá. Toto chování je možné pozorovat již hlboko v minulosti, když Maďaři šli přes mrtvoly, zatímco Slováci se snažili vše řešit dohodami a zákony. Které však Maďaři neustále porušovali.

Nina (20) nám vysvětlila, že Slováci se od Maďarů odlišují v prvé řadě národním míněním. Konkrétně Maďaři jsou hrdí na svůj národ a ochotni za něj bojovat, na druhé straně Slováci jsou víc bojácný a má pocit, že i méně hrdí na svůj národ.

Klára (18) se ztotožňuje s odpovědí předchozí respondentky. Klára pozoruje odlišnou mentalitu u Maďarů, také si myslí, že se umějí lépe podpořit jako národ a drží spolu. Váží si toho, co mají a také s tím pak zacházejí. O Slovácích to stejné říct nemůže.

Názory o rozdílné mentalitě se neliší ani u Miriam (36). Jsou příjemní, milí, nápomocní vesničtí lidé. Budou se k vám chovat stejně jako vy k nim. Dříve by viděla rozdíl v tom, že tito lidé žijí na vesnici a fungují tam jiné pravidla než ve městě. Miriam si koupila dům od Slováků, kteří ji hned na začátku upozornili, že maďarští sousedé jsou zvláštní, nepříjemní a tvrdí, zkrátka Maďaři co nesnášejí Slováky. Hned po nastěhování se Miriam šla seznámit s novými sousedy, lámanou maďarštinou se představila. Velmi to ocenili, byli milí a ona se rozhodla respektovat jejich pravidla, pokaždé je slušně pozdraví, občas prohodí pár slov. Dovolila jim parkovat auta před jejím domem a oni ji na oplátku občas posekají trávník. Při posledních záplavách jí pomáhali s úklidem. Domnívá se, že původní Slováci, od kterých dům koupila, byli typičtí panelákoví lidé.

Aida (38) bydlí na vesnici, a hodnotí větší rozdíl mezi městem. Lidé jsou tu otevření, přátelští a vstřícní.

Katarína (42) se vyjadřuje k městu Rajka. Maďaři si sice stěžují na Slováky, ale na druhou stranu oni sami se rozhodli prodávat svoje pozemky a domy Slovákům, kteří byli ochotni zaplatit víc. Stejně je to s maďarským starostou Rajky. Jejich rozhodnutí bylo také změnit územní plán obce a rozprodat pozemky, které dříve patřili Maďarům. Ve výsledku Katarína hodnotí situaci tak, že Maďaři si stěžují na Slováky, Slováci zase na Maďary, ale každá strana je na tom stejně. Slováci chtějí levnější bydlení, proto sem přišli. Maďaři chtějí prodat pozemky za více peněz, proto prodávají pozemky Slovákům.

Vztahy mezi jednotlivými krajinami jsou pořád napjaté, a to zejména v souvislosti se společnou historií, z které Maďaři nabyli dojem, že území mezi krajinami se rozdělilo poněkud nespravedlivě. Z tohoto důvodu, někteří z obyvatel projevují ke Slovákům odmítavý postoj. Přesto spolu většina z nich umí dobře vycházet, pokud se navzájem respektují, jsou ochotni dělat kompromisy a přizpůsobit se zdejším zvykům.

Hlavní rozdíl v míře asimilace nacházíme mezi minoritou, která se žije ve městě a mezi tou, která žije na vesnici. Je zřejmé, že život ve městě vyžaduje větší míru přizpůsobení, pokud má jedinec zájem najít si dobré zaměstnání, přátelé nebo se dorozumět při běžných situacích. Naopak život na vesnici je mnohem pomalejší a asimilace není až tak žádoucí. Slováci, kteří mají zájem dobře vycházet s obyvateli vesnic jsou ochotni se do určité míry přizpůsobit. Někteří z nich se ale vůbec nezajímají o vesničany a nesnaží se někomu zalíbit. Ti se rozhodli koupit pozemky v blízkosti hranic se záminkou ušetřit peníze, ale zaměstnáni jsou pořád ve městech na Slovensku. Pro ně se kromě toho, že ze svého pozemku poslouchají více maďarského jazyka, nic zásadního nezměnilo. Maďarům se to ale ovšem nelíbí, a proto někdy vznikají konflikty. Lidé obzvláště ve vesnicích, jsou zvyklí žít nějakým způsobem a nelíbí se jim, když jejich pravidla někdo není ochoten dodržovat, nebo dokonce měnit. Na druhou stranu je pro ně situace se Slováky výhodná, protože prodávají nemovitosti a pozemky za lepší cenu, než by je prodali místním obyvatelům. Slováci přinesli do vesnic také větší poptávku, tudíž tam přilákali více značek potravin a možností, jak trávit volný čas.

Mnoho Slováků kteří žijí ve vesnicích dojíždí za prací do větších měst na Slovensku, tudíž ztížení podmínek v tomto směru nenalézají. Jiné je to ale pro ty, kteří jsou zaměstnání přímo v Maďarsku. Ti, nemají jinou možnost nežli naučit se místní jazyk, kulturu, tradice, zvyky atd.

Mentalitou se národy až tak moc neodlišují, možná jenom v způsobu chápaní jejich společných dějin a větší soudržností svého národa. Maďaři ještě budou potřebovat čas k tomu, aby odpustili Slovákům, co jím bylo v minulosti upřené ale tak jak říká Frankl : „Minulost sice umožňuje porozumět přítomnosti, ale není správné nechat výlučně ji, aby určovala také budoucnost.“

1) Počet Čechů a Slováků žijících v zahraničí [online]. Světaznalec: ©2015 [cit. 31.7.2019]. Dostupné z: https://www.svetaznalec.cz/pocet-cechu-a-slovaku-zijicich-v-zahranici/

2) SZABOVÁ, Andrea, 2012. Vývoj slovensko-maďarských vztahů od roku 1945 po současnost. Plzeň. Diplomová práce. Západočeská univerzita. Fakulta filozofická. Vedoucí práce Lukáš NOVOTNÝ.

3) FUHL, Imrich. Slováci v Maďarsku - Situačná správa ÚSŽZ. [online]. ©2011 [cit. 31.7.2019]. Dostupné z: http://www.oslovma.hu/index.php/sk/dokumenty/176-dokumenty1-dokumenty1/826-slovaci-v-maarsku-situana-sprava-usz

4) OROSOVÁ, Oľga, BENKA, Jozef, HRICOVÁ, Lucie a KULANOVÁ, Marta. Gender, Rootedness, Normative Beliefs and Emigration Intentions of Slovak University Students. International Migration [Online]. Červenec 2018 [cit. 30.8.2019]. ISSN: 0020-7985. Získáno přes databázi EBSCOHOST

5) JAKOUBEK, Marek. Dolnozemskí Slováci: Tri storočia vysťahovaleckých osudov, spôsobu života a identity Slovákov v Maďarsku, Rumunsku, Srbsku a Bulharsku. Český Lid: etnologický časopis [online]. 2013 [cit. 31.8.2019]. ISSN 0009-0794. Získáno přes databázi EBSCOHOST

6) HENDERSON, Karen. Slovakia: Escape from Invisibility. London: Routledge [online] [cit. 31.8.2019]. DOI: https://doi.org/10.4324/9780203218433

1) BIELIK, František a BALÁŽ, Claude. Zahraniční Slováci a materinský jazyk: Zborník príspevkov z vedeckého sympózia k 125.výročiu založenia Matice slovenskej. Martin: Matica slovenská, 1990. 292 s. ISBN 80-7090-066-0.

2) CLEMENTIS, Vladimír. Medzi nami a Maďarmi: poučme sa z histórie. Bratislava: Eko-konzult, 2008. 113 s. ISBN 978-80-8079-067-7.

3) DANČÁK, Břetislav a FIALA, Petr. Národnostní politika v postkomunistických zemích. Brno: Masarykova univerzita, 2000. 313 s. ISBN 80-210-2388-0.

4) ČAPLOVIČ, Dušan, DIVIČANOVÁ, Anna, FUZIK, Jan, KATLENBACH, Jenő, KRASLAN Štefan, LÁSZLÓ, Öllös, ANTAL, Paulik, PRÍVAROVÁ, Vilma. Slováci v Maďarsku: Zborník z medzinárodnej konferencie Šamorín, 27. septembra 2007. Šamorín: Fórum inštitút pre výskum menšín. 2008. ISBN 978−80−89249−17−6

1) Počet Čechů a Slováků žijících v zahraničí. Počet Čechů a Slováků žijících v zahraničí [online]. Světaznalec: ©2015 [cit. 31.7.2019]. Dostupné z: https://www.svetaznalec.cz/pocet-cechu-a-slovaku-zijicich-v-zahranici

2) KSH [online]. Copyright © Koszponti statisztikai hivatal [cit. 30.6.2019]. Dostupné z: http://www.ksh.hu/interaktiv_nsz2011_terkepek

3) KSH [online]. Copyright ©2016 Koszponti statisztikai hivatal [cit. 30.6.2019]. Dostupné z: http://www.ksh.hu/mikrocenzus2016/?lang=en

4) My, Slováci v Maďarsku. [online]. CSSM: ©2015 [cit. 30.6.2019]. Dostupné z: http://www.slovaci.hu/index.php/sk/9-blog/79-my-slovaci-v-ma-arsku

Počet shlédnutí: 142