Autor: Tereza Drábová

Tato práce se zabývá náboženstvím hinduismus ve spojení se sexualitou. Především tím, jaký mají věřící lidé postoj k tématům sexuálního charakteru. Spojení náboženství a aspektů sexuality je tabuizované téma vyvolávající kontroverzi na mnoha místech, nejen mezi věřícími. Proto se práce zaměřuje na toto téma a zkoumá, jestli jsou tyto tabu aktuální. Zda lze tyto domněnky vyvrátit, práce demonstruje na pár respondentech, kteří byli ochotni otevřeně hovořit o jejich postoji k danému tématu. Tyto pohledy se týkají těchto podtémat. Zda sexualita jedinců hlásících se k hinduismu ovlivňuje či ovlivnila zvyky a tradice spojené s tímto náboženstvím z pohledu hinduistů žijících v Indii a ČR. Jaké druhy vztahů jsou respektovány a považovány za normální napříč různými generacemi hinduistů. Dále se práce zabývá přístupy rodin k potomkům, kteří jsou LGBT+ (zkratka sexuálních orientací pro L - lesby, G - gaye, B - bisexuály, T - transexuály ¹⁾ ). Jak se potýká LGBT+ komunita s právním státem Indie. A jak pohlíží hinduistická literatura na sexuální témata.

Cílem práce není ukázat jednoznačný a celkový pohled na tento fenomén, ale poukázat na několik pohledů vnímání sexuality v hinduismu. Dále si práce klade za cíl zjistit, zdali došlo k posunu celkového vnímaní LGBT+ komunity mezi hinduisty a Indy. Jak je na ně nahlíženo v současné době a jak se na toto téma dívá hinduistická literatura.

• Za jak důležité považují hinduisté spojení sexuálních hodnot a hinduismu v Indii v ČR?

• Co říkají posvátné knihy hinduismu o sexuálním životě hinduisty?
• Jaký mají hinduisté pohled na osoby LGBT+?

Tématem sexualita v hinduistické literatuře se zaobírá kapitola „An Union of Fire and Water: Sexuality and Spirituality in Hinduism“ v knize „Sexuality and the World's Religions. Autor v knize odhaluje, jak je nejposvátnější soubor spisů „Védy“ pro hinduisty přesný ohledně dodržování tradic týkajících se sexuálního života hinduisty a zároveň zjišťuje, že sexualita je brána jako jeden ze čtyř lidských cílů hinduisty. ²⁾

V knize autor dále popisuje, že védy prosazují provozování sexuálního styku za účelem plození potomků ale i pro potěchu jedince. V knize jsou zmínky o textech hovořících o mimomanželském styku, které říkají, že mimomanželský text je výslovně zakázán.

Tématem sex a hinduismus se zabývá i první svazek „Eros ³⁾ a etos ⁴⁾ v náboženských systémech“ ze souboru knih „Věčné tabu“. V knize autor zjišťuje historický význam z textů véd a tantry pro otázky týkající se rituálních souloží nebo postavení ženy v manželství. Autor zde popisuje rituály a tradice, mnohdy pojímány za brutální dnešní dobou, které jsou místy praktikovány i v dnešní době. Jeden z takových rituálů se nazývá „satí“, který spojuje uctívání ženské plodivé síly s hinduistickou představou o nerozlučitelnosti manželského spojení, které nemůže být rozděleno ani smrtí. Žena je zde popisována jako tzv. otrokyně muže, která musí následovat svého partnera po celý život, a i po smrti. Dále zjišťuje, že védy a tantra říkají, že úlohou ženy není jen péče o domov, ale její další důležitou úlohou je i sexuální život, kdy žena slouží pro potěchu muže, rození a výchovu dětí. ⁵⁾

Obrázek na vztah hinduistů a LGBT+ komunity zkresluje zákon 377, který zakazuje vztahy mezi osobami stejného pohlaví. Indické právo má větší moc nad indickou společností a hinduismem kvůli právní síle státu. A kvůli většině obyvatelstva, kteří jsou hinduisté se zdá, že samo náboženství je proti LGBT+ komunitě. To je ale pouze zaměňování pojmů. Přitom je to pouze zákaz od státu Indie. Tento zákon byl již zrušen a homosexuální vztahy jsou plně uznávány a respektovány. Komunitou LGBT+ se zabývá i bakalářská práce Terezy Zikmundové „Minulost a současnost LGBT+ komunity v Indii.„ Zde se autorka zabývá životem LGBT+ komunity v Indii a rozebírá zákon 377, který kriminalizuje LGBT+. Zde autorka zjišťuje, jaký vliv má právní stát Indie na chování LGBT+ komunity a jaký vliv to na komunitu mělo. Tato práce uvádí, jak jsme již naznačili, jednalo se pouze o interregnum pro lidská práva, jelikož v roce 2013 byl rozsudek Vrchního soudu p􏰀ekvapiv􏰁ě zrušen Nejvyšším soudem. Tím pádem se LGBT+ komunita vrátila zpět do období př􏰀ed rokem 2009.⁶⁾

Metod, jak postupovat při získávání dat pro analýzu je mnoho. Práce používá kvalitativní metody. Cílem práce totiž není zjistit pouze povrch zkoumaného tématu, ale zjistit pohled a názor několika hinduistů, a to do hloubky. Proto práce zahrnuje výpovědi pouze několika respondentů, kteří byli ochotní sdílet své názory a podílet se tak na této práci.

Respondenti byli seznámeni s účelem výzkumu a s celkovou prací, pro kterou budou jejich výpovědi využity. Při práci byl dodržován etický kodex. Respondenti nebyli nijak tlačeni ani manipulováni pro účast ve výzkumu. Dva respondenti si nepřáli být označeni pravým jménem, a proto byla zachována jejich anonymita a byla použita odlišná jména pro identifikaci respondentů.

Pro práci bylo využito kvalitativních metod v podobě semistandardizovaných rozhovorů. Ty byly zvoleny záměrně, neboť se práce zaměřuje na specifická témata. Zároveň však chce jít do hloubky, a tak byla zanechána možnost pro respondenty se k tématům vyjádřit více. Často se stávalo, že se respondent nedržel tématu a odbíhal. Zde byla nutnost zasáhnout a respondenta nasměrovat či se konkrétně dotazovat.

Celý průběh práce probíhal skrze korespondenci přes internetové servery jako Interpals a Facebook. Zde jsem hledala respondenty a dopisovala si s nimi. Dopisování jsem upřednostnila z prostého důvodu. Jsem názoru, že pokud člověk v jisté míře skrývá svou identitu, je mnohem více otevřenější a má více času si svou odpověď dobře promyslet. U tohoto postupu existuje riziko, že osoba, která se vydává za muže jím být nemusí. To platí i u žen, ale toto pro mou práci nebylo stěžejní. Osobně jsem kladla důraz na to, aby mí respondenti mluvili otevřeně a říkali pouze to, co si doopravdy myslí. Práce je založena na výpovědích 4 respondentů. S nimi jsem si pravidelně dopisovala, sdíleli mi své názory.

- Respondent č. 1 Amit - hinduista žijící v Novém Dílií, student VŠ

- Respondent č. 2 Rajesh - hinduista žijící ve městě Pálakkát, filosof

- Respondent č. 3 Hitesh - hinduista žijící v Praze, majitel indického obchodu

- Respondent č. 4 Nikhil - hinduista žijící v Praze, student VŠ

Hinduismus je považován za třetí fázi vývoje védského náboženství, které rozšiřovali Árijci v Asii kolem 2000-1500 let před naším letopočtem. Pro toto védské náboženství byl typický polyteismus ⁷⁾. To znamená, že hinduisté mají právo si vybrat jednoho, ale i více božstev a ty uctívat nejrůznějšími rituály a předávat jim nejrůznější oběti. Hinduismus je 3. nejpočetnější a nejstarší náboženství na světě. Hinduismus je znám jako světové náboženství, ač tomu není úplná pravda. Dušan Zbavitel ⁸⁾ uvádí, že hinduismus je indické národní-socio náboženská organizace většiny indického obyvatelstva.

Hinduismus je dále typický tím, že společnost rozděluje do tříd zvané „kasty“, které třídí rozděluje lidi podle jejich moci a dává jí tím společenský status. Kasty se navzájem nesmí míchat. To znamená, že žena z vyšší kasty si nemůže vzít muže z nižší či vyšší kasty. Zde se potýkáme s faktem, který je praktikován i v dnešní Indii. Za zmínku také stojí dělení společnosti na „varny“. Tyto varny byly skupiny, které rozdělovaly lidi ne podle moci, ale spíše dle jejich povolání.

Ačkoliv je hinduismus považován za velmi otevřené náboženství, jisté tabu zde existují i dnes. Manželství je velmi intimní vztah, a proto se tímto vztahem zabývá i tato práce.

Respondent č. 1 Amit - Nedokážu si představit, že bych se oženil se ženou z nižší kasty. Naše kultura je tak nastavena a zároveň by mi sňatek se ženou z jiné kasty ani rodiče neschválili. V Indii mám domluvený sňatek a nechci narušovat tradici. Možná, že jednou změním názor, ale chtěl bych, aby mé děti pokračovali v této tradici.

Respondent č. 2 Rajesh - Ani mě nenapadlo, že bych si měl manželku vybírat. Má rodina je velmi konzervativní a hodně se drží tradic. Proto jsem měl už 5 let vybranou partnerku, se kterou se ožením. Co se týká mých dětí, nenutím je k sňatku s předurčenou osobou, je to jejich volba.

Respondent č. 3 Hitesh - Sňatek jsem měl domluven už od malička. A ani mě nenapadlo se vzpírat rodičům, bral jsem to jako automatické, že se ožením s někým předurčeným. Mě tahle tradice nevadí, neboť jsem měl štěstí na manželku, ale své děti rozhodně nebudu nutit do takového sňatku.

Respondent č. 4 Nikhil má trochu odlišný názor. Do Indie se chci vrátit, ale sňatek zde domluvený nemám. Mí rodiče mi dali možnost si partnerku vybrat podle sebe. Ovšem má to podmínku, musí být ze stejné kasty. Přístup mých rodičů se mi velmi líbí a jednou bych ho chtěl dopřát i svým dětem.

Z výpovědí respondentů můžeme vydedukovat, že tito respondenti nelpějí na manželských svazcích, které by byly předurčeny. Toto je téma, které většinou zajímá starší věkové kategorie, které na tomto zvyku lpějí. Zde si můžeme všimnout, že mladší generace nechávají více prostoru pro výběr partnera svých dětí pouze na nich.

Co se týká sexu, respondenti se shodli, že pro ně je sex nepodstatný, pokud není procítěný a pokud v něm nejsou city. Často se mě respondenti tázali, zda znám knihu „Kamasutra“, která pojednává o lásce a sexu. Z jejich výpovědí bylo jasné, že sex je pro ně více důležitý kvůli psychickému, nikoliv pouze fyzickému prožitku.

Respondent č.3 Hitesh - Myslím, že tyto svazky už jsou přežitek, který se dodržuje jen kvůli rodičům a prarodičům. Je jen opravdu málo hinduistů, kteří si nechtějí partnera dobrovolně vybrat.

Nejposvátnější kniha hinduismu je „Védy“, už v tomto spise se objevují zmínky o diverzitách sexualit a o rozdílnosti sexuality jedinců. Dále například Mahabarath Shikhandi. Hrdina z posvátné hinduistické knihy Mahabharat, která byla sepsána 5000 let před naším letopočtem. O tomto hrdinovi se dozvídáme, že byl původně narozen jako žena, ale toužil býti mužem. Zde se můžeme bavit o znacích transexuality. Všichni 4 respondenti znali tento příběh o Mahabarathovi Shikhandi. I přesto, že jej berou jako výstřední postavu, respektují jej a v jejich výpovědích nebyla známka opovrhování, znechucení, či jiných negativních emocí.

Ačkoliv je hinduismus prezentován jako světové náboženství, ve skutku je spíše národním náboženstvím, protože hinduistou se člověk může stát pouze v případě, že jeho rodiče jsou Indové. Na vývoji náboženství mají i vliv státní orgány, obzvláště pokud je náboženství v pomyslné uzavřené kopuli. Postupnou evolucí tak dochází k utvářením myšlenkových postojů, které mohou a nemusí být ovlivněny státem. Nicméně člověk je chtě nechtě ovlivňován zákony a musí je dodržovat. V současné době žije v Indii 1,380,493,070 obyvatel a z toho hinduisté tvoří většinovou populaci Indie. Zde práce značí o tom, že většina populace je ovlivněna zákony. Co se týká LGBT+ komunity v Indii, nedá se jasně stanovit, kolik procent populace komunita tvoří. Dle výpovědí mých dvou respondentů se část hinduistů stále bojí vyslovit. Nejčastější obavy, dle mých respondentů, ční v obavě z reakcí starších generací, tj. rodičů a prarodičů. Těmto skupinám je často připisováno automatické nepochopení vůči homosexuálním párům. Zde vznikl rozpor mezi mými respondenty, neboť respondenti z ČR byli názoru toho, že jejich přátelé či oni sami se nebojí otevřeně hovořit o své sexualitě. V ČR mají pocit, že se nemusí tolik hlídat a mohou být mnohem otevřenější. Respondenti v ČR jsou dále názoru, že jejich pocit je hodně ovlivněn přístupem státu k LGBT+ komunitě. Do roku 2009 v Indii platil zákon, který pod trestem 10 let odnětí svobody striktně zakazoval sex u homosexuálů. ⁹⁾ „V roce 2009 se Hindská rada Velké Británie stala jednou z prvních velkých náboženských organizací, které podporovaly práva LGBT+, když vydala prohlášení „hinduismus neodsuzuje homosexualitu.“ ¹⁰⁾. Není tedy důvod proč se divit, že lidé mají obavy vycházet na světlo se svou sexuální orientací. I přesto, že samotný pokus o dekriminalizaci zákona a snaha o rovnoprávnost LGBT+ komunity v Indii sahá do začátku devadesátých let ¹¹⁾ V současné době jsou legalizovány i plnohodnotné svatby homosexuálu s veškerými právy, jaké mají i lidé heterosexuální svatby.

Respondent č. 2 Rajesh - Myslím, že každý má právo na manželský svazek bez rozdílu na to, kdo se s kým bere. Vnímám jako posvátný svazek jak manželský heterosexuální, tak i homosexuální bez rozdílů.

Respondent č. 1 Amit - Osobě jsem pro LGTB+ komunitu a vůbec mi nevadí a nejsem proti ni jakkoliv zaujatý. Sám jsem LGBT+ a tak bych si protiřečil. Nicméně si nemyslím, že by to ohrozilo můj budoucí vztah.

Respondent č. 4 Nikhil - Naprosto rozumím tomu, proč se někteří LGBT+ jedinci bojí o své orientaci otevřeně bavit. Hinduismus jako samotné náboženství je velmi tolerantní ke všem lidem, nic méně lidé mají obavy kvůli státu Indie, který byl do nedávné doby proti LGBT+. V současné době vládne Indii vláda, která je pro LGBT+.

Každý hinduista věří v něco jiného. Z tohoto důvodu je těžké vytvořit ucelený, jednotný obraz toho, co přesně hinduismus je. Co se týče sexuálních tradic, které by měli hinduisté dodržovat, je to úplně stejné. Někteří hinduisté tradice dodržují, jiní ne. To ale nic nemění na tradicích, které jsou písemně dochovány v posvátném písmu Védy. Za zmínku určitě i stojí fakt, že Védy žádnému hinduistovi nenařizují, jak se má chovat. Většina hinduistů vnímá sexuální život jako jeden ze čtyř cílů v životě, takzvaně „purusharthas“ a je pro hinduisty důležitý nejen kvůli rozmnožování, ale taky kvůli spirituálnímu vnímání.

Cíl, který se zaměřuje na sexuální život hinduistů je označován jako „kama“ znamenající rozkoš či potěchu. Na tuto část se hodně zaměřuje i známá indická kniha Kamasutra. Mezi další tři životní cíle spadá dále „dharma“ (povinnost, služba), „artha“ (blahobyt) a „moksha“ (snaha dosáhnout spirituální svobody). Někteří hinduisté vidí v sexuálním životě cestu, jak poznat sama sebe a je to zároveň i cesta k osvobození svého ducha. Védy uvádí například tradici u 12letých chlapců, kteří se účastní ceremoniálu „upanayana“, po tomto ceremoniálu se chlapci plně oddají celibátu do určitého věku a učení se Véd. Poté, je v jejich zájmu je postupně dosáhnout všech čtyř lidských cílů. Během této části života je doprovází guru védských tradic. Toto je jedna z mnoha tradic uvedených ve Védách, ale nemohou se ji účastnit všichni chlapci. Nejčastějším problémem v pokračování studiu je společenský status a rozdělení hinduistů do kast. Především to, že vyšší kasty mají vyšší privilegia. A proč tomu tak je? Ve svých výpovědích uvádí, že je pro ně stěžejní početí děti a sexuální potěchy mezi partnery a toto jsou věci, které podle nich, nejdou odloučit od jakéhokoliv náboženství. Pohled hinduistů v ČR na tuto problematiku je vcelku stejný. Mí hinduističtí respondenti uvádí, že je pro ně stejně důležité spojení početí dětí a sexuálních hodnot.

Na tomto základě zjišťujeme, že hinduismus se postupně vyvíjí a u přes to, že je velmi tolerantní, tak se nadále vyvíjí a jeho tradice, týkající se sjednaného manželství, sňatků LGBT+, vnímání LGBT+ jednotlivců a postoj k nim, postupně ubývají.

Respondenti se shodli na tom, že si nemyslí, že by tradice vymizely, jen že půjdou do postranní.

Práce si kladla za úkol zjistit to, za jak moc důležitou roli považují hinduisté sexualitu ve svém životě a získala odpovědi od Indů, kteří se narodili do hinduistických rodin. Práce se také zaměřila na to, jak historie a literatura vnímá sexualitu v hinduismu. V práci je i uvedeno, co říkají nejvzácnější knihy hinduismu o sexualitě a jak se k ní staví. Na základě literatury a výpovědí respondentů byla vyvozena fakta o tom, co si myslí určití jedinci o sexualitě a co pro ně sexualita znamená. V práci se vyskytla i zmínka o postoji Indie, jako právního státu k hinduismu skrze zákon 377. V práci byl dokázán určitý posun vnímání různorodosti sexualit u populace v Indii na základě zrušení zákona 377. Z práce vyplývá, že hinduismus je otevřen LGBT+ komunitě už od začátku jeho vzniku, alespoň to tak uvádí důležité literární zdroje hinduismu a že hinduisté jsou otevření a LGBT+ komunitu nepovažují za výkyv, ale za součást společnosti.

A aby práce odpověděla na svou výzkumnou otázku, názor hinduistů v ČR a v Indii na spojení sexuálních hodnot není nijak odlišný. Všichni respondenti se shodli, že je to neodlučitelná část jejich kultury spojená s náboženstvím, ale že záleží na každé rodině, jak v jakém stylu výchovy své potomky vychovává. Na tomto základě pak vznikají malé rozdíly, ty se však u mých respondentů nijak neprojevily.

Sex je velmi důležitou součástí života hinduisty, neboť skrze něj může dojít k psychickému a fyzickému klidu, a tak naplnit jeden ze svých životních cílů. Není kladen důraz, s jakým pohlavím či genderem smí či nesmí člověk mít vztah či styk.

Ačkoliv je hinduismus a hinduistická literatura jsou velmi tolerantní, společnost stále není připravena na začlenění nejrůznějších sexuálních diverzit, např. transgender párů, nicméně Indie předvedla svou vyzrálost tím, že zlegalizovala homosexuální sňatky, a tak je zrovnoprávnila s tradičními homosexuálními sňatky.

DUTTA, Debrup. VIKRITI EVAM PRAKRITI. In: Parkarr Buzz [online]. Bombaj, 2015, 2015 [cit. 2020-09-01]. Dostupné z: http://www.parkarbuzz.com/vikriti-evam-prakriti/

India court legalises gay sex in landmark ruling. Www.bbc.com [online]. BBC, 2018, 06/08/2018 [cit. 2020-07-15]. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-asia-india-45429664

MACHACEK, David W. a Melissa M. WILCOX. Sexuality and the world's religions. Santa Barbara, Cailf.: ABC-CLIO, 2003. ISBN 9781576073599

Programové prohlášení Výboru pro sexuální menšiny. In: Vlada.cz [online]. Praha, 2009, 03.11.2009 [cit. 2020-09-03]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/ppov/rlp/vybory/sexualni-mensiny/dokumenty/programove-prohlaseni-vyboru-66800/

REDAKCE. Proč nemůže být indický hinduismus světový. In: Citarny.cz [online]. 2018, 2018 [cit. 2020-09-03]. Dostupné z: https://www.citarny.cz/knihy-lide/vzdelavani-a-souvislosti/glosa-svet-knihy/proc-nemuze-byt-indicky-hinduismus-svetovy-dusan-zbavitel

STARKBAUER, Ján. Věčné tabu: Eros a etos v náboženských systémech. Bratislava: CAD PRESS, 1993. ISBN 80-85349-16-7.

ZIKMUNDOVÁ, Tereza. Minulost a současnost LGBT komunity v Indii [online]. Praha, 2017. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/169258/?lang=en. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Martin Hříbek, PhD.