obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


ls2020:krymsti_tatari

Krymští Tataři

Novikova Ekaterina, Yugay Viktoriya

Úvod

Krymští Tataři (krymskou tatarštinou Qırımtatarlar, v ruštině a ukrajinštině označovaní jako Krymci) jsou turkický národ, historicky vzniklý na teritoriu Krymu a Severního Černého moře. Spolu s národy Karaitů a Krymčaků patří krymští Tataři k původní populaci Krymského poloostrova.

V současné době Krymští Tataři nemají svůj vlastní nezávislý stát a historie jejich pobytu na Krymském poloostrově je pohnutá.

Vyzkumné otázky:

1) Jak Krymští Tataři vidí sami sebe (svůj etnikum)?

2) Jak vidí Krymské Tatary místní obyvatele žijící na Krymu?

3) Snaží-li se Krymští Tataři žijící mimo Krymu uchovat svou kulturu?

Podotazky:

Co považují za nezbytné prvky své kultury?

Náboženství krymských Tatarů a jeho význam

Jak Krymští Tataři nahlíží na anexi Krymu Ruskem?

Literární rešerše

Podle V. Mukomela a S. Khaikina zřejmé zapojení krymských Tatarů na Ukrajině poskytlo ukrajinskému vedení možnost využít krymské Tatary jako „anti-ruský faktor“, jako důležitou sílu v boji proti separatistickým sentimentům ruské většiny poloostrova. Jejich výzkumná práce Krymští Tatarové po krymském jaru: transformace identity je především zaměřená na to, do jaké míry ovlivnily události na jaře r. 2014 občanskou, regionální, etnickou a náboženskou identitu krymských Tatarů. Většina krymských Tatarů nepřijala Rusko jako součást hromadného průzkumu, jen 16% respondentů se nazývalo sebe Rusy, i mezi těmi, kdo podporují myšlenku vstupu Krymu do Ruské federace, je občanská (ruská) identita vyjádřena slabě. Článek vychází z reprezentativního průzkumu krymských Tatarů provedeného VTsIOM v říjnu 2015 (1200 respondentů), jakož i kvalitativních studií provedených VTsIOM a Sociologickým ústavem Ruské akademie věd v létě a na podzim 2015 (16 cílových skupin, 29 odborných a biografických rozhovorů).

Metodologie

Respondenti

Sejtosman Ganiev - Kerč, poloostrov Krym

Kerč

Kerč (rusky Керчь, ukrajinsky Керч, krymskou tatarštinou Keriç) je přístavní město na poloostrově Krymu, ovládaném v současnosti Ruskem a nárokovaným Ukrajinou. Leží na jeho východním výběžku na břehu Kerčského průlivu mezi Azovským a Černým mořem. V současné době zde žije téměř 150 000 obyvatel.

Dějiny

Již v 6. století př. n. l. zde existovalo starořecké město Pantikapaion, které bylo centrem Bosporské říše. V byzantské éře zde vznikla pevnost Bospor a sídlila tu diecéze. Pod staroruským názvem Кърчевъ, který pochází ze slovanského Kъrčъ (pařezí, vykácený les) a je tedy stejného původu jak česká Krč[1], bylo ve středověku město známo jako součást Tmutarakaňského knížectví a významné obchodní centrum mezi Kyjevskou Rusí, Kavkazem a Středomořím. Později zde byla janovská kolonie Cerquio, následně opěrný bod Osmanské říše, která byla napadána od severu záporožskými kozáky. Od roku 1774 patřilo město Ruskému impériu. Během krymské války r. 1855 bylo značně poškozeno britskými vojsky. Od roku 1973 je Kerč držitelem titulu Město-hrdina, neboť se město vyznamenalo ve Velké vlastenecké válce.

Kerč nadále zůstává významným přístavem a pojítkem mezi Krymem a jižním Ruskem, resp. Kavkazem; funguje zde trajekt, který jej spojuje s Krasnodarským krajem. Aktuálně také probíhá stavba Krymského mostu. Končí zde železniční trať z Džankoje a pevninské Ukrajiny. Ve městě je od roku 2004 provozována trolejbusová doprava (nejnovější trolejbusová síť v zemi). Ze 147 033 lidí, kteří zde žili roku 2014 (151 400 v roce 2006) tvořili 84,73 % Rusové, 8,25 % Ukrajinci, 0,93 % Krymští Tataři, 0,75 % Tataři a 0,68 % Bělorusové.


Počet shlédnutí: 28

ls2020/krymsti_tatari.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:32) (upraveno mimo DokuWiki)