Lipovci v Rumunsku

Natálie Kučerová, Andrei Petrov

V současné době žije velké množství rusky mluvící populace mimo své rodné země, čímž tvoří etnické minority v různých státech světa. Tato práce je zaměřena na migraci „starověrců“ z Ruska na území dnešního Rumunska. Také poskytuje statistické a demografické údaje o počtu a místě pobytu komunity starověrců v Rumunsku a stručnou historii přesídlení ruských starých věřících, kteří později byli pojmenováni jako „Lipovci“ a také jako „Lipovani“. V naší práci budeme používat pojmenování Lipovci.

Lipovci v Rumunsku nepatří mezi nejpočetnější menšiny. Z celkového počtu obyvatel Rumunska, což je mimochodem cca 20 milionů lidí, celkový počet Lipovců činí pouze 24 000. Mezi rumunskými národnostními minoritami jsou Lipovci na 8. místě dle celkového počtu. Nejvíce Lipovců žije v městě Tulča (Tulcea) (10 342 osob). Migrace Lipovců z Ruska do Rumunska zapříčinila reforma, která byla zaměřena na sjednocení liturgického řádu ruské církve s Řeckem, především s Konstantinopolí. V 18. století ti, kteří nepřijali nové kánony, byli pronásledováni. Jediné, co mohli, bylo uprchnout z evropské části carského Ruska. Lipovci si v Rumunsku vytvořili svou komunitu s duchovním centrem, která trvá více než 300 let. Vývoj aspektů kultury je ovlivňován různými geografickými, demografickými a historickými faktory, což vedlo k určitému rozdílu mezi ruskými Lipovci a soudobým obyvatelstvem Ruska¹⁾

Cílem této práce je rozšířit přehled čtenářů, kteří mají zájem se dozvědět něco víc o životě Lipovců v Rumunsku a o jejich vztazích k domorodému obyvatelstvu, způsoby zachování kulturních hodnot a jazykových prvků. Hlavním cílem práce je zodpovědět předem určené výzkumné otázky s prostřednictvím dotazovaných respondentů a stanovit vlastní pohled na Lipovce v Rumunsku.

1. Čím se liší dialekt Lipovců od ruského jazyka?

• Co si Lipovci převzali od rumunského jazyka?

1. Jak vidí Rumuni Lipovce a opačný pohled?

• Za koho se Lipovci považují, za Rumuny nebo za Rusy?

1. Jak si Lipovci udržují svojí kulturu?

• Jaký je rozdíl mezi lipovským náboženstvím a pravoslavím?

L.V. Farisenkova a K. Izotov se zabývali fonetickými a gramatickými zvláštnostmi v jazyce ruských Lipovců žijících na území Rumunska, v článku publikovaného v roce 2014 „Jazyk a kultura ruských Lipovců v synchronickém a diachronickém aspektu“²⁾. Nejčastěji popisuje příklady rozdílů mezi ruským jazykem a lipovským dialektem. Autor také upozorňuje na podobnost lipovského dialektu s jinými nářečí z oblastí Ruska, např. v jihoruském dialektu se nevyskytuje střední rod a vyslovují písmeno „U“ místo „V“, také změkčují tvrdé souhlásky ve slovech. Změkčení souhlásek na konci slova je charakteristické pro oloneckou skupinu, která mluví severoruským dialektem v Leningradské, Volgogradské a Archangelské oblasti, ale v novgorodském severoruském dialektu vyslovují souhlásku ve slově velmi tvrdě. Autoři zmiňují jejich historii, církevní reformu v 18. století, která byla zaměřena na sjednocení liturgického řádu (struktury) ruské církve s Řeckem, především s Konstantinopolí. Ti, kteří nepřijali nové kánony, byli pronásledováni a museli uprchnout do Evropy. Farisenkova a K. Izotov také popisují migraci ruských starověrců do Rumunska.

Poradce Poslanecké sněmovny rumunského parlamentu, Fanika Ivanov popisuje ve svém článku Rumunsko: z historie ruských Lipovců³⁾ pohled Lipovců na Rumuny a i opačný pohled. Ivanov uvádí příklady slavných ruských starověrců, spisovatelů, vědců, sportovců a státníků, díky nimž jsou Lipovci velmi slavnou a respektovanou komunitou ve své vlastní zemi. Na světových soutěžích je Rumunsko reprezentováno mnoha Lipovci, také se podílejí na rozvoji a prosperitě své země a Rumuni jsou na to velmi hrdí. Takto popisuje Fanika Lipovce „Ruští Lipovci v Rumunsku jsou velmi pracovití a hospodární lidé, pro něž mírové soužití se všemi kolem nich, vzájemné porozumění se všemi národy a národnostmi světa bylo základem jejich vlastního přežití, klíčem k úspěchu, v národním sebeurčení a dalším rozvoji“.

Zachování kultury ruských starověrců v Rumunsku detailně popisuje Vlad Naumescu ve své práci „Konec časů a blízká budoucnost: etické závazky ruských starých věřících v Rumunsku“⁴⁾ Zaobírá se udržováním kultury a náboženství starověrců v Rumunsku. Tato situace byla dočasně řízená vznikem „sekularizací“ a tím vznikly dobré podmínky pro zachování tradice v Rumunsku. Autor předpokládá návrat starověrců do církve a odhaluje jejich pokus utvářet své životy prostřednictvím pokračování ve staré víře. Skrze příběhy autor poukazuje na snahy udržení víry Lipovců v ateistickém socialistickém státu.

Autoři V. O. Petrov a O. A Ivanova popisují ve svém článku Historie Lipovců jako zvláštní odvětví starověrců ⁵⁾ způsoby zachování tradic a kulturních zvyků Lipovců prostřednictvím studia jejich migrace, situace v Rusku a Rumunsku, postoj pravoslavné církve k starověrcům a proces vybudování nového života v cizině. Autoři dochází k závěru, že celá jejich kultura a zvyky jejich předků byla zachráněna díky náboženství a církvi. Bez společné víry předků o vytvoření své staré pravoslavné církvi v cizí zemi, by nebylo možné zachovat jejich kulturu. „Lipovci zůstali věrni svým tradičním životním principům. Hlavním bodem je, že si zachovali víru svých předků. Církev je strážcem duchovních hodnot starých věřících. Zachování celého náboženského hnutí umožnilo zachovat celou vrstvu ruského kulturního dědictví, které se dnes nazývá lipovská kultura“.

Pro získání informací jsme využili kvantitativní metodologii a i kvalitativní metodologii. Odchylky mezi metodami je důležité definovat.

Kvalitativní metodologie je založena na detailnějším pozorování jevu. Obsahuje induktivní přístup a z toho vyplývá, že se snaží vytvořit ucelený obraz o daném jevu na základě zjištěných dat a usiluje o pravdivost počátečních hypotéz. Kvalitativní výzkum je více obecný a povrchní oproti kvantitativní metodě, a také nevyžaduje velké soubory zkoumaných dat a respondentů. Nevýhodou výzkumu může být časová náročnost a obtížné vyhodnocování dat, kvůli malému počtu respondentů. Využili jsme polostrukturovaný rozhovor, tento rozhovor je řízený s předem stanovenými otázkami, které mohou být rozšířený o doplňující otázky tzv. sondy. V této práci jsme využili zúčastněné pozorování, při němž jsme pozorovali každodenní život lidí.

Kvantitativní metoda neboli empiricko-analytický výzkum je založen na testování hypotéz, které můžeme vyvrátit nebo potvrdit Pro strukturovaný sběr dat lze využít metodu dotazníku nebo nezúčastněného pozorování. V naší práci jsme využili analýzu dokumentů, studovali jsme odborné dokumenty jako jsou knihy, odborné články z databáze. Výsledky kvantitativního výzkumu mohou být spíše obecné, protože pokaždé nedokáže jev popsat do hloubky.

Pro účely výzkumu jsme cestovali celkem deset dnů po nejrůznějších částech Rumunska. Hlavním problémem bylo najít vstřícné respondenty. Díky oficiálnímu webu Komunity Ruských Lipovců v Rumunsku se nám podařilo najít ochotné lidi, kteří se s námi rádi podělili o své zkušenosti Ruských Lipovců žijících na území Rumunska. Zmíněná webová stránka nám poskytla potřebné kontakty na zástupce komunity ve všech regionech v Rumunsku. Domluvili jsme s nimi setkání, během kterých nám ukázali jejich domovy a odpovídali nám na naše otázky. Rozhovory se zejména týkaly jejich specifické kultury a způsobu života v Rumunsku. Zvukový záznam byl po celou dobu rozhovorů nahráván na diktafon, přičemž jsme si také průběžně zapisovali poznámky.

Jako hlavním respondentem pro studium starověrců jsme zvolili známého profesora historie Vasilia Dolgina, 72 let. Působil 21 let jako zástupce komunity ruských Lipovců v Rumunsku. Vasili je bývalý vedoucí folklorní hudební kapely „Landyš“ (konvalinka). S manželkou přednášel v místní škole a v současnosti jsou v důchodu.

Dalším respondentem je 73letý Nikifor Vorobjov žijící v Konstance (Constanța). Nikifor je také bývalým zástupcem komunity a zároveň poslancem Lipovců. Sám Vorobjov je Lipovcem původem z donských kozáků.V současné době je v důchodu, ale stále vede aktivní život a pomáhá v rozvoji komunity.

Mnoho informací nám také poskytla současná zástupkyně komunity ve městě Tulča (Tulcea) Natalie Neumann, 75 let. Natalie je učitelka rumunštiny a ruštiny na střední škole. Vystudovala univerzitu v Bukurešti a byla součást taneční skupiny.

Ve městě Jurilovka jsme měli další respondenty rodinu Malai, matku Proskovia, syna Andreia a jeho bratrance Vladimira, který se zabývá tradičním lipovským řemeslem a to rybářstvím a loďařstvím.

Dalším respondentem je velmi známý Lipovec Bejemar Pimon, 56 let. Pimon je akordeonista lipovské národní kapely „Lodka“ (loď).

Díky Niculaey Sofia jsme získali pohled Rumunu na staroobřadnickou minoritu v Rumunsku. Žije poblíž vesnice Jurilovka ve vsi Babadag.

Také nám velmi pomohl představitel komunity Nikolaj Artion, 38 let ve městě Konstanta (Constanta).

Informace nám poskytl i vedoucí říční celnice ve městě Sulina Jakovlev Nikušor, 40 let.

Značnou roli v našem výzkumu hraje zakladatel a předseda komunity ruských Lipovců v Rumunsku Feodor Kirile, 82 let. Je to vědec, který se zabývá historií starověrců a také vydal desítek knih a učebnic na téma staroobřadníci. Bohužel se nám nepodařilo promluvit s Feodorem kvůli časovému omezení, ale máme od něj několik jeho vědeckých knih, což nám značně usnadňuje hledaní informací.

Lipovci, jako etnická skupina slovanského původu a zároveň potomci starověrců, vyznávají ruské pravoslaví před zavedením reforem, které v 17. století přijali patriarcha Nikon a car Ruska Alexej Romanov. Reforma byla zaměřena na sjednocení liturgického řádu (struktury) ruské církve s Řeckem, především s Konstantinopolí. V 18. století ti, kteří nepřijali nové kánony, byli pronásledováni. Jediné, co mohli, bylo uprchnout z evropské části carského Ruska do Asie a do východní Evropy. Tato odštěpená náboženská skupina byla pojmenovaná jako rozkolníci a byli považováni za kacíře (schizmatici). Po opuštění své rodné země, se starověrci rozmístili po různých zemí (Polsko, Turecko, Prusko, pobaltské státy, rumunské knížectví atd.). V Rumunsku se Lipovci usídlili v ústí řeky Dunaj a poté se rozšířili po celé východní a severovýchodní časti Rumunska, respektive na vesnicích v těsné blízkosti vody a lesů. ⁶⁾

Po rozkolu ruské pravoslavné církve následovníci starobylého pravoslaví se shromáždili v několika duchovních centrech. Jedním z nich bylo město Bílá Krinica (nyní Ukrajina, v současné době je centrem staroobřadníků, kteří uznávají kněze Ruska, Evropy, Ameriky, Austrálie a Kanady (popovci). Centrem pro staroobřadníky, které kněžství odmítli, se stalo město Novozybkov, což je na území dnešního Ruska (bezpopovci). Je spousta míst po světě, kam utíkali Lipovci a vytvářeli své komunity a duchovní centra. ⁷⁾

Pronásledování starověrců se zvýšilo v první polovině 19. století a pokračovalo až do roku 1971, kdy byla oficiálně zrušena klatba na staroobřadníky, trvávající od počátku exkomunikace v 17. století. První zmínky Lipovců na území dnešního Rumunska pochází z první poloviny 18. století. Usadili se na území Moldovy, kde byli pojmenování jako Lipovci (Lipované). První zmínky Lipovců jsou spojené s rokem 1721 na vsi Lipoveň Sučavského újezdu, dále na vsi Dumask roku 1730 a následně ve městech Manoľa, Lespez a Breteš v roce 1740). Území Dobrudži (východ Rumunska), v 18. století patřilo Osmanské říši, zde se usadili donské kazaky z vojska Ignata Nikrasova. On sám zřídil v říši sociální život pro svůj národ, a proto byli nazýváni jako – nikrasovci.⁸⁾

Existují tři teorie původu jejich jména, první pochází z nazvu stromu „lípa“, z které byly vyráběny předměty pro domácnost a malovali ikony v byzantském stylu. Druhá teorie pravý, že původ jména Lipovců byl odvozen z názvu „Filipovci“ pozdě „Lipovci“. Třetí teorie uvádí, že původ jejich jména je spojen s „lipověrci“, kteří vyznávali odlišnou víru, nepravého pravoslavného vyznání. Nicméně, jak píše doktor filologických věd, Feodor Kirile, který je sám Lipovec, původ jejich jména pochází z vesnice Lipoveň, v níž se původně usadili jejich předci. ⁹⁾

Dnes, podle oficiálních údajů, počet Lipovců činí přibližně 24 tisíc lidí, ale podle neoficiálních údajů a informacích, zjištěné během vlastního výzkumu, je Lipovců odhadem 100 tisíc. Kraje s největším počtem ruských starověrců: 86,9 % Lipovců žije v újezdě Tulča (Tulcea) (10 342 osob), Konstanta (Constanta) (3 586 osob), Jaš (Jași) (2 848 osob), Breila (1 940 osob) (Zdroje: institut nacionální statistiky Rumunska). Mezi rumunskými národnostními minoritami jsou Lipovci na 8. místě dle celkového počtu. Na rozdíl od předchozího sčítání lidu v roce 2002, kde oficiální počet Lipovců činil přibližně 37 tisíc lidí a kvůli tomu se umístili jako 5. nejpočetnější minorita v Rumunsku, tady vidíme prudký pokles osob hlásících se k ruskému etniku. Toto je způsobeno tím, že se každoročně lipovská mládež stěhuje do ciziny a hlavně do větších měst a tím zapomínají na své kořeny. Je důležité zmínit, že tři čtvrtě Lipovců v roce 2011 považují za svůj rodný jazyk ruštinu. Zbytek se přihlásil k rumunštině.¹⁰⁾

Tabulka 1. - Nejpočetnější regiony dle počtu Lipovců¹¹⁾

Tabulka 2. uvádí vývoj populace Lipovců v Rumunsku. V roce 1930 bylo okolo 50 000 Lipovců v Rumunsku, do roku 2011 je to největší nárůst populace. Z grafu lze vyčíst, nárůst a snížení populace mezi lety 1930- 2011, rozdíly činí cca 10 000 obyvatel. Nejméně Lipovanů v Rumunsku je v roce 2011, myslíme si, že hlavním důvodem je stěhování mladší generace do větších měst a vyspělejších zemí.

Tabulka 2. - Vývoj populace Lipovců v Rumunsku¹²⁾

Vzhledem ke geografické poloze Rumunska, byl jazyk ruských Lipovců během procesu asimilace ovlivněn samozřejmě rumunským jazykem, pak také ukrajinským, tureckým a tatarským jazykem. Pokud jde o určení rozdílu mezi jazykem ruských Lipovců a ruským spisovným jazykem, tak zásadní diferencí je skutečnost, že se tento jazyk v důsledku přesunu Lipovců do Rumunska a následné asimilace přestal dál rozvíjet. Proto se na jazyk Lipovců spíše nahlíží jako na dialekt, který nemá spisovnou podobu a nelze na něj nahlížet jako na samostatný jazyk. Vědci, kteří se zabývají analýzou a fungováním ruského jazyka v Rumunsku, zařadili tento jazyk do jihoslovanských nářečí. Toto nářečí je označováno jako divergentní, protože se nachází mimo rusky mluvící země a není ovlivňováno moderní ruštinou. Z důvodu absence spisovné formy jazyka se hledají různé alternativy pro oficiální komunikaci. Například vědecká obec při psaní odborných článků používá spisovný ruský jazyk a církevní představitelé Lipovců používají církevní slovanštinu. Zajímavostí také je, že Lipovci při psaní na počítači používají latinku, ale při psaní klasické korespondence používají azbuku. ¹³⁾

V následujícím odstavci můžete vidět porovnání ruského jazyka s dialektem Lipovců.

Jako u většiny jihoruských nářečí, zejména v regionech s neruskou populací, neexistuje střední rod. V lipovském dialektu, většinou všechna slova končicí na „A“,“O“ nebo „E“ a ti patří k ženskému rodu. Slova končící souhláskami nebo měkkým znakem „Ь“ anebo „О“ řadíme mezi mužský rod. Zde můžete vidět rozdíly v rodě:

Slova ženského rodu v lipovském dialektu: sonca - slunce (rusky солнце - střední rod) myška - myš (rusky мышь- ženský rod), serca - srdce (rusky сердце- střední rod), leta —léto( rusky лето střední rod).

Slova mužského rodu v lipovském dialektu: krovat‘ - postel (rus. кровать ž. r.), jablyk- jablko (rus. яблоко st.r.).

V následujících ukázkách Vám ukážeme rozdíl ve výslovnosti:

- jakanya v obcích Karkalau, Saricioi, Klimeutz, Lipoveň, Manoľa, Dumaska: místo что říkají сhavo, nebo лЯгушка (žába) a ikaunie na vesnici Ruská sláva, Čerkezská Slava, Jurilovka, Mahmudia, Svištovka, na vesnici Peripravě: что vyslovují jako chivo, лИгушка (zase žába)

- třecí zadně-jazykový foném <γ> české H: деньγы místo деньги čes. peníze (spr.vysl. děňgi), γuba místo губа čes. ret (psr.vysl. guba)

- tvrdost souhlásek na konci slova: сем místo семь čes. sedm (spr.vysl. sěm’)holub. Tato řada funkcí se nachází v Novgorodské skupině severoruských nářečí

- souhláska „V“ se vyslovuje jako „U“ s přechodem do „j“: уйнук místo внук (vnuk), у лес místo в лес ( do lesu) (správná výslovnost - v les), любоу místo любовь (láska) (spr.vysl. lubov’), a podobně. Specifika se vyskytuje jen v hovoru jižně-ruského nářečí ¹⁴⁾

Respondent Vasili Dolgin s jeho rumunskou manželkou nám prozradili, že se po jejich svatbě rozhodli vyučovat rumunštinu na školách. Vyměnili lipovskou církev za rumunskou pravoslavnou a důvodem pro toto rozhodnutí byla skutečnost, že lipovští knězi četli liturgii ve staroslovenštině a tomu nerozuměli. Dále uvedli, že staroslovenština je mrtvý jazyk a nikdo ho neumí a ani ho nepoužívá. Manželé se domnívají, že kdybychom se vydali do kostela po bohoslužbě a zeptali se, přítomných na obsah bohoslužby (probíhající ve staroslovenštině), je pravděpodobné, že by nikdo z dotazovaných netušil, ačkoliv jsou bohoslužby hojně navštěvované, co bylo během bohoslužby řečeno.

Uvedl, že při komunikaci mezi Lipovci používají ruštinu i rumunštinu.

Dolgin vypověděl, že často najdeme v lipovském dialektu i slova ukrajinského původu, jelikož má mnoho ukrajinských kamarádů, tak to může potvrdit. (např: Мзда; Трошка; Духод; Хлопец; Барабуля; Робить). Dále existují staroslovenská slova i z dob turecké nadvlády i když se staroslovenština dávno nepoužívá. Dolgin dodává, že staří lidé mluví dobře rusky, zato mladí lidé hovoří s výrazným rumunským přízvukem, protože ruštinu studovali na školách a používají často rumunské výrazy. Dolgin si myslí, že je to způsobeno tím, že mladší generace nečte ruský literární jazyk a dříve bylo možné poslouchat a sledovat rozhlasové a televizní kanály, které v současné době neexistují.

Dále jsme během rozhovoru narazili na téma jazykových zvláštností z historie. Dle Dolginových slov:„ Náš jazyk se postupem času a v důsledku vlivů jiných jazyků velmi liší od moderního ruského jazyka. Během doby co náš národ žije v Rumunsku se současný ruský jazyk značně vyvinul v psané i v hovorové formě. Na rozdíl od dnešního ruského jazyka zůstal náš lipovský dialekt podobný starému jazyku, kterým mluvili naši předkové. Náš dialekt se velmi podobá ruskému jazyku za doby Petra Velikého z dob formování ruského jazyka.“ Dialekt ruských Lipovců se rozdělil na základě geografických rozdílů na dialekt Dobrudže-Muntenský a dialekt severovýchodního území Rumunska, tj. dialekty ruských Lipovců, kteří žijí v Bukovině a Moldavsku.

Podobným dialektem mluví i na Kubaňi v Krasnodarském kraji, což není nic neobvyklého, protože z těchto částí uteklo mnoho Lipovců do Rumunska.

Dolgin uvedl i několik příkladů s rozdíly moderního ruského jazyka.

Mladí lidé a i staří často vyslovují písmeno Г (jako české H, zvuk „y“), silně vyslovují přízvuk samohlásek O a A (yóóрад «город», мнóóуа «много») a také nahrazují písmeno O ve slovech písmenem A (вада «вода», барада «борода»). Mladí lidé neumí používat střední rod kvůli vlivu rumunštiny na ruštinu, ale starší generace, znalé jazyka umí střední rod používat. Často jsou také některé samohlásky polykány a místo toho vyslovují písmeno U (усе «все», у дóóме «в доме», дауно «давно»). Dolgin: „Obecně existuje mnoho jazykových rozdílů, samozřejmě, že vám to všechno neřeknu, protože o všem nevím.“

Další respondentka Isaakova Mirela uvedla, že rusky dobře nemluví, protože v jejich vesnici (Zhurilovka) nikdo neumí (не уóóарим) správně rusky. Mirela: „Je vzácné se setkat s někým, kdo zná současný ruský jazyk a mluvil by dobře s přízvukem, protože nemáme, kde se ho naučit a ani kdo by nás ho učil. Učíme se jazyk sami od rodičů (lipovský dialekt). Dříve všichni mluvili Lipovsky.“ Její rodiče a prarodiče studovali ruštinu, ale dnes už se neučí, jelikož nejsou žádní učitelé. Mirela nám prozradila, že nedávno k nim začal dojíždět moldavský učitel učit ruský jazyk. Bohužel jeho ruština nebyla gramaticky správná. Mirela uvedla, že spousta lidí z její vesnice, zejména mládež, se stěhuje do velkých měst kvůli nedostatku práce. Zůstávají zde dvě části Lipovských starých věřících, postarší lidé a mladí lidé jako Mirela, kteří neumí moderní ruštinu.

Z rozhovoru s Nikoforem Vorobyovem vyšlo najevo, že v oblasti Dobrudža žije asi 13 různých minorit a všichni spolu komunikují, což může také vést ke změně ruského dialektu v tomto regionu.

Provedli jsme malý experiment, během kterého všichni Lipovci, s nimiž jsme mluvili nebo se setkali, museli napsat pár slov do naší knihy. Zajímavé bylo, že mladí lidé psali latinkou. Starší psali v azbuce a kurzívou, což je velmi obtížné. Jeden kněz použil velmi zajímavá písmena podobný staroslovanským písmenům nebo runám. Zároveň někteří Lipovci psali, jak říkali, dialektem.

Obrázky č. 3, 4, 5 - Ukázka písemnictví Lipovců

Příklady výslovnosti a slov, odlišných od moderní ruštiny, která jsme slyšely: я уóарю тока за нас тута здеся; немаи де работить; зароблять (зарабатывать); уезжають у школу у уоарод; осталася; нема позаперлИся и усе; делаютЬ; трошки; будетЬ;, почли; на здрави; ти скажоу; правы хлап; корабИль; маленько; взялися(женились); идеть; они мздой живут; духод есть такой; та дерево.

V dnešní době mají Lipovci a i ostatní menšiny Rumunsku legální záruky zajišťující rovnoprávné postavení a zacházení s rumunskými občany. V roce 2005 byl přijat zákon, který zavádí zákaz přímých či nepřímých změn etnického složení obyvatelstva v oblastech, kde se nacházejí menšiny. Tento zákon také znemožňuje pozměňovat hranice územněsprávních celků v neprospěch menšin. V důsledku přijetí uvedeného zákona mají menšiny v Rumunsku dále právo na vzdělání v mateřském jazyce na všech stupních škol, právo na získávání informací v mateřském jazyce a zaručenou rovnost a nezávislost vyznání. Lipovci se i mohou před soudem vyjadřovat se svém mateřském jazyce. ¹⁵⁾

Respondentka Natalie Newman uvedla, že má výborné vztahy s Rumuny. Rumuni často zvou Lipovce na různé své oslavy a na festivaly rumunské a mezinárodní kultury. Také nám prozradila, že mnoho Lipovců jsou zástupci v národních a mezinárodních soutěžích v Rumunsku. Newman: „Obecně se Rumuni zajímají o naší kulturu, žijeme přeci ve stejné společnosti, tak musíme spolu dobře vycházet.“

Během rozhovoru nám Natálie zmínila, že Rumuni nepovažovali Lipovce za dobrý národ, protože je viděli jako opilce a lenochy (avšak v současné době je již takto nevnímají). Postupem času se lipovská kultura začala vyvíjet stále více a Rumuni se začali více zajímat o jejich kulturu. Zjistili, jací jsou Lipovci pracovití a milující lidé a tím změnili svůj názor na Lipovce. Newman: „Když dnes Rumuni přicházejí do našich vesnic jsou velmi překvapení naší čistotou a pečlivosti, protože většina rumunského obyvatelstva žije v mnohem horších podmínkách.“

Respondentka nám prozradila, že v sousedních městech a vesnicích je velké množství různých národnostních etnických minorit se kterými mají výborné vztahy. Spolu organizují hodně kulturních hudebních a kulinářských festivalů. Newman: „Mají nás velmi rádi, kvůli pozitivní náladě, našemu jídlu a kostýmům“

Respondent Nikushor Yakoblev nám pověděl o úspěchů Lipovců v politice. Za posledních 30-40 let mají vlastní zástupce v parlamentu, kteří podporují jejich zájmy a pomáhají v rozvoji komunity Lipovců. Vláda jim každý rok poskytuje obrovské množství peněz na rozvoj jejich kultury, komunity a na podporu vzdělání a výuku jazyků. Yakoblev: „Uvědomte si, že obnova, výstavba a údržba našich lipovských kostelů je velmi drahá.“

Nikolay Artion nás pozval na flash mob věnovaný naší planetě. Rumuni společně s Lipovci a zástupci řecké komunity utvořili svými těly největší obrazec postavy (z leteckého pohledu). Při této příležitosti se shromáždilo 5 až 10 tisíc lidí (jako potvrzení dobrého vztahu mezi kulturami).

Potkali jsme v autobuse Lipovanku a zeptali jsme se na jejich vzájemné vztahy s Rumuny. Žena nám odpověděla, že mají výborné vztahy se všemi komunitami. Pověděla nám zajímavost, pokud si Lipovan/ka vezme Rumuna nebo představitele jiné komunity, tak kněz nikdy nepřijde do jejich domova a nebudou se moci oženit v lipovském kostele a po smrti nebudou pochováni knězem, pokud nechodili do Lipovského chrámu.

Podívejme se na lipovskou kulturu z různých úhlů pohledů. Pro zachování kultury je nezbytně nutné udržovat, rozvíjet a předávat určité hodnoty a tradice budoucím generacím. Jeden z nejdůležitějších ukazatelů kultury ruských starověrců v Evropě je jazyk, který odlišuje tuto etnickou skupinu od tuzemského obyvatelstva. Dalším ukazatelem je náboženství, které odráží nejen rozdíly ve vyznání a v církevních kánonech s rumunským pravoslavím, ale také architektonické a byrokratické rozdíly (jak s rumunským církevním systémem, tak i s ruským pravoslavím). Nezapomeňme na každodenní život a s ním spojené různé kulturní tradice a zvyky, které jsou nepostradatelnou součástí života Lipovanů., předávanou z generace na generaci.

Lipovci odmítají asimilaci, což se projevuje jejich snahou rozvíjet svou kulturu izolovaně od jiných národů a kultur. V souvislosti s tím si stanovili jasnou dělící linii mezi „přáteli“ a „cizinci“. To potvrzuje i období, během kterého Lipovci žili v blízkosti delty Dunaje. Tato oblast byla v 17. století součástí Osmanské říše. Lipovci v této době žili odděleně a nemísili se s tureckou populací. Turci Lipovcům umožnili si stavět vlastní kostely, což napomáhalo udržení si vlastní kultury a i náboženství. Toto právo bylo ale podmíněno jedním pravidlem - kostely nesměly být vyšší než mešity. V roce 1877–1878 se odehrála rusko-turecká válka, jejímž důsledkem bylo připojení delty Dunaje k Rumunsku. Tento zvrat způsobil, že oblast delty začala být osídlovaná Rumuny, čímž se populace Lipovců ve spojení s částečnou asimilací začala zmenšovat. Kvůli dlouhodobému odmítání se mísit s jinými rody bylo ve 30. letech 20. století manželství v komunitě Lipovců nemožné, protože hrozilo krvesmilství. To již však v současné době nehrozí, jelikož mladí Lipovci často cestují za prací, například do Itálie nebo Španělska. Zakládají internacionální rodiny, a v důsledku toho ztrácejí svůj jazyk a kořeny. ¹⁶⁾

O tom, jak Lipovci udržují integritu své kultury a kdo jim v tom pomáhá, nám více prozradil respondent Nikifor Vorobyov. Pokud jde o náboženství, město Brela je jeho jádrem. Každé město a vesnice mají alespoň jeden lipovský kostel. Většina Lipovců chodí do kostela jen o svátcích, zároveň platí, že hodně Lipovanů navštěvuje kostel každý den a pomáhají s údržbou. Lipovské kostely jsou pojmenovány podle svatých. Každý kostel má přiřazené datum, během kterého přijíždí metropolita a provádí dlouhou bohoslužbu, po které následuje obecná hostina. V těchto dnech se shromažďuje většina Lipovanů z měst a vesnic.

Vorobyov nám pověděl, že dříve si stavěli kostely sami Lipovci a tím podporovali svou církev. Dnes jim pomáhá rumunská vláda s výstavbou a rekonstrukcí kostelů. Sám nám řekl, že nejen jejich komunita, ale i dalších 18 menšin je financováno vládou. Jejich komunitní správa (CRLR) se nachází v Bukurešti, kde sídlí koordinační rada zahrnující 11 lidí včetně zástupce a členů mládežnického svazku. Unie mládeže se zabývá vývojem lipovské kultury a jazyka a jejich rozšířením mezi děti a mládež.

Respondetka Natalie Neuman nám vyprávěla o kulturních domech, kde jsou třídy pro mládež a starší generace. Děti a mládež se rádi učí šít, malovat nebo se věnují národním tancům a zpěvu. Starší generace miluje lidové tradice, navštěvuje folklorní kapely, hudební a taneční skupiny.

Kromě mezinárodních festivalů a událostí pořádá ruská komunita Lipovců v Rumunsku také vlastní akce. Téměř každý rok pořádají festivaly o lipovské literatuře a jejich jazyku, také o tanci, historii a tradicích ruských Lipovců, čímž si udržuji vlastní kulturu. Tyto akce jsou velmi oblíbené nejen mezi Lipovci, ale i mezi ostatními národy Rumunska.

Respondent Bejemar Pimon je lidový hudebník. Rád navštěvuje městské koncerty a kulturní akce. Lipovské svatby nebo narozeniny se stále častěji konají v tradičním stylu. Lidé se rádi oblékají do národních kostýmů, zpívají lidové písně a tančí. Pimon uvedl: „Pracuji s různými folklorními kapelami. Většina z nich existuje již dlouhá léta a jejich účastníci jsou většinou staří lidé, ale v dnešní době starou generaci pomalu nahrazuje mládež, a to mě těší.“

Respondent Nikolai Artion nám vyprávěl o časopisech „Zori“, „Kitež Hrad“, také o stránkách komunity CRLR (Komunita Ruských Lipovců Rumunska) a ukázal nám knihovnu v kulturním domě města Konstanta (Constanta), která obsahuje díla lidových spisovatelů a historii lipovského národa.

Časopis Zori jsou vydávány ve dvou jazycích, rumunštině a ruštině. Vychází jednou za měsíc a dozvíte se v nich o proběhlých a nadcházejících událostech, lipovských úspěších a vítězstvích, politické činnosti, kulturním a společenském životě Lipovců v Rumunsku. Kitež doplňuje, že „Hrad“ lze spíše považovat za historický časopis, který publikuje informace o dalších komunitách starých věřících po celém světě, stejně jako příběhy známých lidí a událostech souvisejících s ruskou a lipovskou kulturou. Každé čtyři roky se v Rumunsku koná mezinárodní vědecké sympozium „Kultura Ruských-Lipovců v národním a mezinárodním kontextu“. Na stránkách komunity se můžete seznámit, jak s historií Lipovců, tak také kulturou, tradicemi a architekturou tohoto národa.

První výzkumná otázka se vztahuje na rozdíly mezi lipovským dialektem a ruským jazykem.

Při našem výzkumu jsme si všimli, že rozdíl ve výslovnosti je patrný u lidí středního věku (20–50 let) a starší generace (50+). Možná je to kvůli tomu, že pro některé z nich zůstává ruský jazyk hlavním jazykem, ale pro některý skupiny nejen Lipovců, ale i jiných národních menšin v Rumunsku, je ruština považována za Lingua Franca, která jim pomáhá se dorozumět mezi sebou. Ale také pro některé lidi mladší generace je ruština spíše pidžinem, který pomáhá komunikovat například v chrámě, v práci a nebo se starší generací. Vypraví Andrei Malai: „Rusky dobře neumím, používám ji občas v práci (pracuje v celnici) anebo když přijíždím k matce domů na vesnici a mluvím se sousedy anebo konečně s matkou“. Také jsme si všimli, že většina Lipovců používá staroslovanské, rumunské a ukrajinské výrazy. Mezi jejich dialektem se i nachází česká slova (např: na horu, nemá, trochu, utíkat, loď a atd). Přízvuk Lipovců připomínal jihoruský a ukrajinský dialekt Suržyk (Směs ruštiny, ukrajinštiny a běloruštiny, mluví se jím převážně na jihu Ruska, na Ukrajině a v Moldavsku). Je to slyšet ve výslovnosti prázdných souhlásek „X“ a výslovnosti souhlásek „Г“ (zvuk „y“), v protahování samohlásek, jakanya a akanya, změkčení koncovek sloves (будутЬ, работаютЬ).

Druhá výzkumná otázka se týká vzájemného pohledu kultur Rumunů a Lipovců.

Během našeho výzkumu, jsme navštívili několik různých akcí, kterých jsme se zúčastnili, jak s Lipovci a s Rumuny, tak i se zástupci jiných národních minorit. Všichni byli k sobě velmi přátelští. Při návštěvě kulturních domů v různých vesnicích a městech jsme vždy potkávali Rumuny úzce spojeny s kulturou Lipovců. Často jsme potkávali smíšené páry Rumuny s Lipovankami a nebo na opak, také jsme viděli učitele mluvicí rumunsky nebo lipovským dialektem. V každém případě jsou Lipovci velmi otevření a slušní lidé, kteří respektují jiné kultury. Mají výborné vztahy s Rumuny, stejně tak jako Rumuni s nimi.

Třetí výzkumná otázka se věnuje udržením kultury Lipovců.

Lipovci se snaží udržet kulturu různými způsoby. Jeden z nejdůležitějších ukazatelů kultury ruských starověrců v Evropě je jazyk, který odlišuje tuto etnickou skupinu od tuzemského obyvatelstva. Lipovci mají své časopisy „Zori“, „Kitež Hrad a také stránky komunity CRLR , kde se dozvíme nejdůležitější informace o menšině. Lipovci pořádají různé festivaly o svých tradicích spolu s Rumuny. Souhrn toho všeho umožňuje Lipovcům předávat své kulturní dědictví z generace na generaci.

• Obrázek č. 1 - Vlajka komunity ruských Lipovců v Rumunsku

• Obrázek č. 2 - Uspenský chrám v Bílé Krinice

• Obrázky č. 3, 4, 5 - Ukázka písemnictví Lipovců

• Obrázek č. 6 - Literatura Lipovců

• Tabulka č. 1 - Nejpočetnější regiony dle počtu Lipovců

• Tabulka č. 2 - Vývoj populace Lipovců v Rumunsku

CHIRILA, Fedor. Cultura si traditiile rusilor lipoveni. Bukurešť: C.R.L.R., 7418. ISBN 973-87418-1-5.

FARIVENKOVA L., K. IZOTOV „ Jazyk i kuľtura russkich-Lipovan v sinchronicheskom i diachronicheskom aspektach. “ (Язык и культура русских-липован в синхроническом и диахроническом аспектах). Státní instituce ruského jazyka jménem. Moskva, 2014.

IVANOV, Fanika. Rumynija: iz istorii russkich-lipovan. (Румыния: из истории русских-липован). Stranitsy prošlogo (Страницы прошлого) [online] wwwinfo.jinr.ru [cit.16.04.2014] dostupné z http://wwwinfo.jinr.ru/~jinrmag/win/2002/7/rym7.htm

KOLESOV V. „Russkaja rech vchera, segodnja i zavtra “. (Русская речь вчера, сегодня и завтра). SPb. Petrohrad, 1998.

MOLDOVAN, Svetlana. Comunitatea rusilor lipoveni. Bukurešť: ARARAT, 2004. ISBN 973-7727-09-6. Demograficka charakteristika populace [online]. 2013 [cit. 2020-03-17]. Dostupné z: http://www.recensamantromania.ro/wp-content/uploads/2013/07/REZULTATE-DEFINITIVE-RPL_2011.pdf?fbclid=IwAR2S3dceqnt21AnbFG1UrrII0jXXPQM-Az_Ekux6J2I6qLEC7I-52O8eJog

NAUMESCU, Vlad. Konec časů a blízká budoucnost: etické závazky ruských starých věřících v Rumunsku (The end times and the near future: the ethical engagements of Russian Old Believers in Romania.) Journal of the Royal Anthropological Institute. Central European University, 2016.

NESTERENKO, Kristina. Transformace identity staroobřadníků ve státech Pobaltí (Lotyšsko a Estonsko) a Rumunsku. Praha, 2017. Článek. Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze.

PETROV, O. V. a O. A. IVANOVA. Istorija lipovan kak osoboj vetvi staroobrjadchestva. (История липован как особой ветви старообрядчества). Vestnik muzykaľnoj nauki (Вестник музыкальной науки). 2017, , 9.

POPOVA, Oksana. Transformatsija etnokulturnych sistem staroobrjadcheskych obschin v zarubezhnych stranach (Трансформация этнокультурных систем старообрядческих общин в зарубежных странах). Věstník státní univerzity v Orenburgu. 2015, 2015(7), 182. DOI: 911.37:39:2-78.



Počet shlédnutí: 83