obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


ls2020:manzelstvi_v_katolicke_cirkvi_v_polsku_a_cesku

Uzavírání manželství v římskokatolické církvi v Polsku a Česku

Kateřina Tichá, Pavlína Poklopová, Karolína Hošková
Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2020.

Úvod a cíl práce

Tato práce se zaměřuje na vznik manželství v římskokatolické církvi. Konkrétně porovnává rozdíly mezi svatbou u\_katolíků v Polsku a v České republice. Přestože Česká republika a Polsko jsou si geograficky velmi blízko, určitě značné rozdíly najdeme. Manželství patří mezi sedm svátostí římskokatolické církve. Církev chápe manželství jako dobrovolný svazek mezi ženou a mužem, který bude trvat po zbytek jejich života. Hlavním účelem manželství je založení rodiny a řádné vychovávání dětí. Cílem práce je zjistit, jak se páry na manželství připravují z hlediska duchovního a organizačního. Ukázat míru religiozity v Polsku a v Čechách a ukázat, zda se to projevuje i v chápání manželství. V práci je popsán samotný obřad v kostele a rozdíly průběhu obřadu v Polsku a České republice. Podstatná část se zaměřuje na tradice, které jsou součástí každé svatby a velmi souvisí s geografickým aspektem.

Téma naší seminární práce jsme zvolili zejména proto, že manželství je aktuální pro každého člověka. Však v dnešní době mnozí lidé nechápou podstatu manželství a pohlížejí na něj spíše jako na tradici. Do manželství pak vstupují s nejistotou a uklidňují se myšlenkou, že se vždy mohou rozvést. Naopak páry, které chtějí církevní sňatek v kostele, si kolikrát neuvědomují, co všechno přípravy a samotný obřad obnáší.

I přes fakt, že jsou tyto země sobě velmi blízko, snaží se práce najít jakoukoliv menší odlišnost v tomto tématu.

Hlavní výzkumná otázka

  • Jak probíhá vstup do svazku manželského v římskokatolické církvi Polsku a v Česku?

Podotázky

  1. Jak probíhají přípravy na manželství v Česku a Polsku?
  2. Jakým způsobem probíhá církevní svatební obřad v Česku a Polsku?
  3. Jaké tradice se na svatbách dodržují v Česku a Polsku?
  4. Jaké jsou změny v životě novomanželů v římskokatolické církvi v Česku a Polsku?

Literární rešerše

Kniha, která je zaměřená na manželství v římskokatolické církvi nese název Příprava na manželství1). Autorem této knihy je Aleš Opatrný, který je český římskokatolický kněz a teolog. První kapitola je zaměřena na chápání manželství v římskokatolické církvi, kdy je manželství tedy popsáno jako trvalý vztah vždy mezi mužem a ženou, ke kterému se musí rozhodnout svobodně. Dále jsou zde sepsané také podmínky pro uzavření manželství. Tyto podmínky jsou, že manželství může uzavřít pouze muž a žena, ani jeden z nich však nesmí být v platném manželství. Další podmínkou je, že se k tomu musí rozhodnout dobrovolně a oba chápou nerozlučitelnost manželství. Poslední podmínkou je, že ani jeden nesmí zásadně odmítat děti. Autor klade velký důraz na přípravu budoucího společného života. Po zasnoubení by tedy měli budoucí manželé společně navštěvovat faráře. Podle Aleše Opatrného jim toto sezení pomáhá společně čelit budoucím problémům, které mohou v manželství nastat. Pozornost také věnuje psychologii partnerských vztahů, vztahům k rodičům a přátelům a samostatná kapitola je věnovaná také sexualitě v manželství. V poslední kapitole knihy se autor Aleš Opatrný obývá průběhem svatebního obřadu. Je zde podrobně popsán obsah manželského slibu, který je odříkán během obřadu. Ten má obsahovat slova odevzdávám se ti a přijímám tě. Slovy odevzdávám se ti, partner slibuje, že již nebude zcela sám sobě pánem a nebude moci myslet jenom sám na sebe. Přijímám tě, znamená se vším všudy s dobrými i špatnými vlastnostmi a za jakékoliv nepředvídané okolnosti. Déle autor knihy uvádí, že budoucí manželé si slibují zachování lásky, úcty a věrnosti. Jestliže jeden ztratí úctu, druhý tím může být ponížen a úctu lze ztratit velmi snadno. Podle autora je tedy důležité úctu neustále dodržovat. Zachování věrnosti znamená především, že nebude uzavřeno žádné další manželství. Další slova, které zazní při vyslovení slibu, že se nikdy budoucí manželé neopustí. Opuštění člověka znamená, že jsou jeho problémy lhostejné druhému nebo když se jeden přidá ve skupině lidí proti svému partnerovi. Slib obsahuje také větu, kde si dva lidé slibují, že spolu ponesou všechno dobré i zlé až do smrti. Nakonec slibu stojí, ať k tomu všemu pomáhá Bůh. Amen. Zkráceně je také popsán zbytek obřadu. Sliby nejdříve říká on a až poté ona. Během slibu se drží za ruce a dívají se na sebe. Poté se kněz pomodlí krátkou modlitbou nad jejich snubními prstýnky.

Setrvat v pravdě Kristově - Manželství a svaté přijímání v katolické církvi2) Tato kniha je z roku 2014, je od devíti autorů, je to sbírka odborných esejí na téma manželství. Eseje v této knize jsou odpovědi pěti kardinálů římskokatolické církve a čtyř dalších badatelů na knihu Evangelium o rodině napsanou Walterem Kasperem, kde autor popisuje shovívavost vůči občanským sňatkům následujícím po rozvodu. Eseje v knize Setrvat v pravdě Kristově se neshodují s návrhem Waltera na katolickou formu oikomoie (Církevní používání slova oikonomie se odvíjí „stavba domu“ a „plán“, čili praktické cílevědomé budování spásy každého konkrétního člověka v církvi, a zároveň od přeneseného významu tohoto pojmu - čili ve smyslu umění cílevědomě spravovat věci církevní i osobní život křesťana tak, aby to vedlo ke spáse. V současné církevní řečí se pod oikonomií většinou myslí právo duchovenstva pozastavit platnost některého církevního pravidla pro danou osobu a to v důsledku konkrétních specifických okolností a na jistý čas. Nikdo (ani všeobecný sněm) sice nemá právo zrušit ani ten nejmenší kánon, ale církev má právo pozastavit působení kánonu, a to tehdy, je-li to pro určitou dobu potřebné pro daného věřícího (či věřící místního společenství) k dosahování spásy.), kde by se umožnilo rozvedeným a znovu se zadaným katolíkům přistupovat po určitém období pokání k svátosti Eucharistie. Dále kniha pokračuje primárními biblickými texty, které se zabývají rozvodem a následně dalším sňatkem. Pak se kniha věnuje nauce a praxi. Další kapitola se zabývá historickou a teologickou praxí oikonomie, dále pak následuje vývoj současné římskokatolické nauky o rozvodu a dalším následným manželstvím. Autoři stále zdůrazňují, jak je důležité zachovat stávající soudržnost mezi katolickou naukou a svátostnou disciplínou týkající se manželství a svatého přijímání. Studie v této vedou k závěru, že odvěká věrnost Církve pravdě o manželství představuje nezvratný základ pro její milosrdnou a milující odpověď člověku, který se rozvedl a uzavřel nový občanský sňatek. Tato kniha zpochybňuje, že by tradiční katolická nauka měla být v rozporu se současnou pastorační praxí.

Tím co následuje po uzavření sňatku se zabývá Gary J. Quinn ve svém článku A new look at christian marriage (Nový pohled na křesťanské manželství)3) Autor svým článkem odpovídá na otázku, jaký je skutečný autentický postoj křesťanů k manželství. Nejdříve popisuje negativní pohled na uzavírání manželství, který byl uznáván především v dřívějších dobách. Jako představitele negativního pohledu uvádí autor teologa Johna Calvina. Ten měl na manželství dost jednostranný pohled, jelikož stál za názorem, že manželství je pomoc při slabosti člověka. Quinn se ve svém článku zmiňuje také o skupině „pseudo-křesťanských gnostiků,“ kteří manželství odmítali úplně. Zastávali dualistický postoj, ve kterém veškeré materiální věci byly zlo a duchovní věci dobro. Do tohoto jejich postoje spadá také myšlenka, kdy je pro ně manželství a tělesný kontakt brán jako materiální věc, tudíž je špatná. V dnešní době se ovšem od těchto negativních pohledů teologie silně odklonila. Zdůrazňují se pozitivní hodnoty manželství a je bráno jako svátost. Podle Quinna ke změně pohledu na manželství silně přispělo obnovení zájmu o Bibli. V svém článku autor popisuje také postoj křesťanské církve k plození dětí a postavení žen v manželství. Představitelé, kteří dříve koukali negativně na manželství, stejně negativně koukali také na plození dětí. Své názory opíraly o fakt, že Nový zákon panenství chválí. Nadřazovali tak panenství nad manželství. Autor v článku také uvádí, že dříve bylo běžné, že rodiče často neměli zájem o plození dětí, proto děti zůstávaly opuštěné, aby zemřely. V posledních letech začala křesťanská výuka více uznávat hodnoty lásky v manželství. Autor ve článku také uvádí, že sex jsou pozitivní hodnoty, které jsou v manželství a lásce nutné prožívat. Postavení žen se v průběhu let také velmi změnilo. Autor uvádí příklad z Nového zákona, kdy žena by měla poznat svého může jako hlavu rodiny a poslouchat ho. Existuje mnoho spisů, které obsahovaly jisté předsudky vůči ženám. Na základě toho se ženy začaly snažit napodobovat muže. Autor zastává názoru, že volání žen po rovnosti se často začalo zaměňovat s voláním po stejnosti, a to je velký problém nejen pro manželství. Další problém, který je v článku popisován je volání po moci. Moc je mužská cnost a láska ženská. Boj o moc by měl být tedy nahrazen láskou v biblickém pojetí, kdy základem biblické lásky je věrnost. Závěrem Quinn uvádí, že biblické pojetí lásky bylo obnoveno jako základ manželství a dává sexu radost a dobrotu.

Diplomová práce, Příprava na uzavření manželství 4) od Jany Šaratové, se zaměřuje na uzavírání manželství katolické církvi. V práci nejdříve popisuje manželství a jak se k němu staví církev a jak moc je důležitý křest. Zajímavé je, že katolická církev považuje manželský svazek mezi pokřtěnými jako společenství tří osob, kde velkou roli hraje Bůh, (jak píše autorka, Jana Šaratová, ve své práci: „Katolická církev považuje manželství za privilegovaný nástroj vůle Boha, který se projevuje jako láskyplné společenství tří osob“). Katolická církev si manželství velice váží, Bůh stvořil muže a ženu a společně plní Boží plán, založením rodiny a vytvořením nového života.

Impediments to marriage in the catholic church (Překážky v manželství v katolické církvi) 5) od HAYES, REV. P. J., popisuje, jaké mohou být překážky a problémy v souladu s uzavřením manželství v katolické církvi. Na by co dál měl pár před uzavřením sňatku přemýšlet, než do něj vstoupí. Dále také autor popisuje, jak špatný je rozvod při nerozvážném sňatku a jak náročný je rozvod. „To, co bůh spojil, člověk nerozlučuj“. Z pohledu církve je rozdíl mezi rozvodem a osvobozením. To čtení by mohlo být velice poučné a zajímavé, pro mladé katolické páry, kteří že se ženou do manželství. Zde je hezky popsáno, že vlastně pár může být rozveden právně u soudu za relativně nenáročných podmínek, „papírově“, ale nikoli před Bohem. Rozvod před Bohem, před církví, je to mnohem náročnější, je velice komplikovaný, musí být dobrý důvod k rozvodu (např.: žena nemůže mít dítě, muž bije ženu…), většinou když se pár vystoupí z manželského svazku před církví dost často vystoupí i z církve.

Metodologie

K získání potřebných dat a vytvoření této práce byly použity především metody kvalitativního výzkumu. Kvalitativní metody jsou založeny na získávání informací pomocí pozorování, rozhovorů nebo sběru dat. Problematiku zkoumají více do hloubky a výzkum probíhá s méně respondenty. Konkrétně práce využívá techniku polostrukturovaného rozhovoru a strukturovaného rozhovoru. Při polostrukturovaném rozhovoru jsou předem připravené otázky, na které se chce zkoumající zeptat. Nemusí je však striktně dodržovat a během rozhovoru může přidat doplňující otázky nebo naopak nějaké otázky vynechat. Tato metoda byla použita při rozhovoru s českými respondenty. Během strukturovaného neboli řízeného rozhovoru má tazatel předem připravené otázky. Otázky jsou pokládány postupně a tazatel nemá možnost doplňujících otázek, popřípadě otázky prohodit. Strukturovaný rozhovor byl použit s polskými respondenty, kteří žijí v Polsku a nebylo možné se s nimi osobně setkat. Byly jim poslány otázky prostřednictvím e-mailu a oni nám je následně poslali nazpět.

V kapitole míra religiozity v Česku a Polsku byly použity také metody kvantitativního výzkumu. Tyto metody zkoumají větší počet dat, respondentů a nezachází příliš do hloubky. Ke sběru dat využívá statické metody, jako je například standardizovaný dotazník. Získaná data se poté vyjadřují například grafem.

Respondenti

Hledání respondentů nebylo velmi složité, neboť každá z nás má kontakt na člověka, který by mohl něčím přispět do našeho výzkumu. Karolína Hošková je v příbuzenstvu s katolickou rodinou, která udržuje kontakty s dalšími křesťany, od které jsme dostali kontakt na faráře tady z Prahy. Z Polské strany nám velmi pomohl přítel Pavlíny Poklopové, jehož rodina bydlí na jihu Polska.

Urszula Rudnicka - Urszule je 28 let a bydlí s přítelem v Nizozemsku, kam odjela hned po studiu za prací. Měla hodně partnerů, ale ke svatbě nikdy nedošlo. Nyní se svým přítelem čekají potomka, ale svatbu stále neplánuje.

Sandra Walentynowicz - Sandře je 21 let a bydlí v Pruzscz. Studuje Vysokou grafickou školu v Gdaňsk. V současné době má přítele z České republiky a po ukončení studia v Polsku se Sandra chystá odstěhovat do České republiky.

Wioleta Kasperczyk - Wioletě je 25 let a bydlí v Brzesku a momentálně je na mateřské dovolené. S manželem je vdaná 3 roky a má 2 děti. Wioleta vystudovala vysokou školu a následně chtěla s partnerem zakládat rodinu.

Krystyna Gicala - Krystyně je 65 let a pochází z Gosprzydowa na jihu Polska. Ve 20 letech se odstěhovala do České republiky, kde si našla budoucího manžela, se kterým měla následně dvě děti. Po necelých 15 letech se s manželem rozvedla.

Adrian Rudnicki - Adrianovi je 32 let a s manželkou mají dvě děti. Bydlí v Lipnica Murowana, ale většinu času pobývá ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu, kde pracuje na stavbě. Za rodinou jezdí přibližně jednou za dva měsíce.

Manželé Lenka (49 let) a Vašek (49 let) Kapsovi - Lenka vyučuje angličtinu na SŠ a je v pastorační radě farnosti, Vašek pracuje jako hudební vědec, mají spolu 3 děti (2 holky - 16 a 20 let, kluka - 19 let), bydlí v Praze. Lenka byla pokřtěná až po svatbě.

Praktická část

Míra religiozity v Čechách

Při sčítání lidu v roce 2001 se k římskokatolické církvi v České republice hlásilo 2 740 780 obyvatel (tj. 26,8 %). Podle sčítání lidu z roku 2011 se k ní hlásilo 1 083 899 obyvatel (tj. 10,37 %), úbytek věřících ve statistice ovšem způsoben i tím, že mnoho lidí na otázku o náboženské víře neodpovědělo, protože byla nepovinná. Rozložení katolíků na českém území není samozřejmě rovnoměrné. Obecně lze říci, že venkov je mnohem religióznější než velká města, a že katolická církev má mnohem silnější pozici na Moravě než ve zbytku republiky. Nejvíce katolické je obyvatelstvo olomoucké arcidiecéze (41,39 % obyvatel se deklaruje za katolíky). Protipólem s nejmenším podílem katolíků je diecéze litoměřická (zde se ke katolické církvi hlásí pouze 12,8 % obyvatel). 6)

V roce 2017 bylo v ČR ve všech diecézích římskokatolické církve dohromady pokřtěno celkem 20.600 lidí. Z toho bylo 15.700 dětí ve věku do jednoho roku, což je téměř 14\_% ze všech narozených dětí v ČR v roce 2017. Nejvyšší počty pokřtěných vykazovala katolická církev v ČR po revoluci cca až do roku 2000. Současně v ČR došlo k poklesu porodnosti, díky čemuž byla v polovině 90. let křtěna dokonce až ¼ všech živě narozených dětí do jednoho roku. Po „křestním porevolučním boomu“ dochází k poklesu (nejvýrazněji v letech 2007-2013). Od roku 2013 klesá počet pokřtěných v populaci opět již jen mírně.7) Výsledkem ankety mezi účastníky bohoslužeb z října 2019 je, že minimálně jednou týdne chodí do kostela v ČR 375.000 osob, což je 8,2 % z pokřtěných v ČR. 8)

Počty církevních svateb za poslední desetiletí jsou stabilní. V roce 2018 bylo v České republice uzavřeno 5.470 církevních sňatků, což představuje desetinu ze všech sňatků. Tradičně bývá každoročně víc církevních svateb na Moravě. V nejzbožnějších regionech jihovýchodní Moravy se dlouhodobě až 80 % sňatků svobodných uzavírá v kostele, naopak na severozápadě Čech v oblastech bývalých Sudet je podíl církevních sňatků kolem 5 %. 9)

Míra religiozity v Polsku

K římskokatolické církvi se hlásí přibližně 87,5 % polského obyvatelstva. Podle údajů poskytnutých Ústřednímu statistickému úřadu bylo v roce 2017 ve 10 263 farnostech 32,91 milionů pokřtěných lidí.

Nejméně římskokatolických obyvatel je ve velkých městech. Ve Varšavě, Štětíně a Lodži je méně než 20 % populace, která pravidelně navštěvuje kostel. Podle statistického výzkumu prováděného církví (tzv. „Počítání věřících“) bylo procento katolíků, kteří chodí do kostela nejméně jednou týdně v roce 2010 přibližně 41 %. Nejvyšší míra účasti na mši byla zaznamenána v diecézích Tarnów (66,9 %) a Rzeszów(60,5 %) a Przemyśl (56,4 %). 10)

Data ISKK (Instytut Statystyki Kościoła Katolickiego) ukazují, že v roce 1990 Poláci uzavřeli asi 230 000 svátostných manželství. V roce 2000 to bylo 175 tisíc svátostných manželství, v roce 2011 mírně pod 160 tisíc a v roce 2016 - pouze 136 tisíc. V roce 2010 tvořily náboženské sňatky 68 % všech manželství a v roce 2016 – 63 %. Svátostné manželství v katolické církvi lze uzavřít pouze jednou, ale civilní manželství mnohokrát. To znamená, že osoba, jejíž první manželství se rozpadlo a chce podruhé uzavřít takové manželství, může manželství uzavřít pouze civilně. Poté však není zahrnuto do statistiky církevních manželství. Údaje ze „Statistické ročenky církve v Polsku“ ukazují, že v roce 1989 bylo biskupským soudům podáno 1,25 tisíc žádosti o zrušení manželství, v roce 2001 jich bylo 1,5 tisíce, v roce 2010 - téměř 3,5 tisíce, a v roce 2016 - přes 3,7 tis. 11)

Charakteristika manželství v Římskokatolické církvi

O manželství je psáno v Novém zákoně jako o svátosti, která spojuje ženu a muže v jedno tělo. Katolická církev považuje manželství za zvláštní druh smlouvy mezi mužem a ženou, kterou se jeden druhému zcela odevzdávají a vzniká mezi nimi celoživotní posvátný svazek zvaný „consortium totius vitae“ neboli celoživotní společenství osudu, co Bůh spojil člověk nerozlučuj. Manželství mezi dvěma pokřtěnými povýšil Kristus na svátost. Platně uzavřené manželství dvou pokřtěných je proto nerozlučitelné žádnou lidskou mocí a trvá až do smrti jednoho z manželů.

Je pár základních podmínek, bez kterých by manželství v katolické církvi nebylo možné. Manželství mohou uzavřít pouze muž a žena (ne dva muži, ne dvě ženy), muž a žena mohou uzavřít manželství jen tehdy, není-li ani jeden z nich vázán platným manželským svazkem, manželství mohou uzavřít, jestliže se k němu rozhodli oba dobrovolně. Základním předpokladem je tedy, že manželství uzavírají dva katolíci, ale jsou možné výjimky, které ovšem musí schválit biskup. Svátost manželství si snoubenci navzájem vysluhují sami. Kněz nebo pověřený je pouze přisluhovatelem církevního aktu.

Avšak manželství není povinné pro všechny. Bůh povolává některé muže a ženy, aby následovali Pána Ježíše životem v panenství nebo celibátu pro Boží království, jímž se zříkají velkého dobra manželství, aby se starali o věci Pána a snažili se mu zalíbit. Stávají se znamením absolutního prvenství lásky ke Kristu a toužebného očekávání jeho slavného příchodu.

12) 13) 14)

Přípravy na manželství

Ačkoliv se zdá, že přípravy na manželství probíhají těsně před svatbou, opak je pravdou. Přípravy na manželství v římskokatolické církvi začínají už od malého dítěte. Každé dítě se učí určitým vzorcům a zkušenostem v rodině. Úkolem věřících rodičů je vést děti k odpovědnosti za své činy a rozhodování, k úctě a lásce k Bohu.

O manželství se děti učí prostřednictvím katecheze. Katechisté, kteří pracují s rodiči, utvářejí postoje dětí, či mladých lidí a učí je správně se rozhodovat. Tuto službu by měli provádět lidé, kteří jsou pozitivní, informovaní, vyškolení a jsou v dobrém kontaktu s mladými lidmi. Katecheza, která se připravuje na manželství, je zaměřena na prohloubení víry a předávání znalostí o podstatě křesťanského manželství, rodičovství, otcovství, mateřství a řádného porozumění lidské lásky a sexuality. 15)

V Polsku jsou pro mládež utvářeny skupiny, které jsou organizovány ve škole nebo na farnosti. Takové skupiny by měly být v každé farnosti v Polsku, bez ohledu na počet obyvatel. Do takové skupiny chodila i respondentka Urszula Rudnicka. Popisovala, že když chodila do školy, také navštěvovala skupinu, kde probírali mezilidské vztahy, vztah k Bohu a celkové chápání světa. V České republice je jen málo podobných skupin přímo pro mládež, některé školy však pořádají náboženské kroužky, které učí děti porozumění křesťanství.16)

Pravidla duchovní přípravy před sňatků

  • Termín církevního sňatku je nutné domluvit na farním úřadě dva až tři měsíce předem, aby byl dostatek času na přípravná setkání s oddávajícím farářem. Tato setkání jsou podmínkou k uzavření sňatku a konají se obvykle na farnosti, kam přísluší nevěsta.
  • Církevní sňatek je možné uzavřít také v období odventu či půstu.
  • První setkání s farářem je obvykle o vyřizování formalit a provádí se vstupní zápis do knihy příslušné farnosti. Snoubenci by měli mít s sebou rodné listy, křestní listy a občanské průkazy.
  • V případě uzavření církevního sňatku věřícího partnera s nevěřícím, je podmínkou souhlas biskupa diecéze příslušného faráře.
  • Nevěřící partner často v tomto případě před svatbou konvertuje k náboženskému vyznání svého partnera, čemuž předchází křest. 17)

Podmínky uzavření církevního sňatku

  • Nejdůležitější podmínkou je, aby alespoň jeden ze snoubenců byl platně pokřtěným katolíkem.
  • Oba musí být svobodní. Církevní sňatek může uzavřít podruhé pouze vdovec nebo vdova. Výjimku tvoří ti, jejichž manželství bylo podle církevního práva neplatné.
  • Poslední podmínkou je absolvování přípravy na manželství, protože se jedná o závažné rozhodnutí na celý život. 18)

Přímé přípravy

Přímé přípravy na manželství probíhají několik měsíců před plánovanou svatbou. Obecně se doporučuje první návštěva faráře šest měsíců před svatbou. První schůzka je pouze informativní. Probrat svatbu s farářem dotyčného místa, kde svatba bude probíhat je opravdu nutností jak v Polsku, tak v Čechách. 19)

Přímá příprava v České republice

Přímá příprava před svatbou trvá přibližně tři měsíce. Nejdříve se vyřizují dokumenty, které je potřeba zařídit, aby byl sňatek v církvi platný. Příprava se pak skládá vždy z několika setkání, při kterých jsou postupně probírány věroučné otázky i specificky manželská témata. Je zde také možnost využití nabídky kurzů manželství, které jsou pořádány několika centry.20)

Ano, dělají se takové kurzy, které vede buď kněz nebo manželské páry. My jsme byli na kurzu přípravy pro snoubence, chodí se za jedním knězem, kde dostávají páry rady o vztazích, očekávání od společného života manželů, nesnažit se napravit jeden druhého, rodiče jsou mimo manželství (syn musí dát přednost své ženě před matkou). My jsme ho navštívili asi 3x, jelikož jsme spolu už žili před svatbou. Pronesla Lenka Kapsová

V České republice jsou pořádány kurzy manželství nebo kurzy pro snoubence. Kurzy vede buď kněz nebo manželské páry, které mají osvědčení o absolvování kurzu pro lektory snoubenců. Kurzy obsahují celkem šest setkání, kde se probírají témata jako: krize vztahu a řešení problémů, odpouštění, city a pozornosti, společný čas, rozdíly mezi mužem a ženou, sexualita a rodičovství, svátost manželství a manželský slib. 21). Některé kurzy mají počet setkání i více

Před obřadem je pravidlem chodit ke zpovědi. Ke zpovědi by měli jít oba partneři, aby nepřijímali svátost manželství s hříchy. Zpověď je samozřejmostí pro každého katolíka před přijetím každé svátosti.

Co se týká místa, církevní sňatek se obvykle slaví v domovské farnosti jednoho ze snoubenců. Chtějí-li snoubenci svatbu v jiném kostele, musí zažádat o tzv. propuštění z farnosti. Znamená to, že žádáte o dovolení faráře z vašeho místa bydliště k tomu, že svatba může proběhnout jinde. Za konání svatby v kostele se nic neplatí, zvykem je však, že se nějaký příspěvek dává darem. Lidé pak většinou platí jen za výzdobu, kterou do kostela zvolí. 22)

<Za svatbu v kostele jsme nemuseli platit nic, ale naši příbuzní nám dali nějaké svatební finanční dary a některou část jsme věnovali farnosti. Nevím, jak to chodí dnes.> Poznamenala Krystyna Gicala

V České republice je také možnost civilního sňatku v odsvěceném kostele. Snoubenci, kteří nejsou věřící a přesto chtějí svatbu v kostele např. kvůli atmosféře, mají tuto možnost. V tomto případě neoddává kněz, ale starosta, či jeho zástupce. Za tento obřad se však platí a cena se pohybuje od 3000- 20000Kč.23)

Naše respondentka Krystyna Gicala měla obřady dva.

S bývalým manželem jsme měli obřady dva. Nejdříve jsme měli obřad civilní na úřadě a po roce jsme měli obřad v kostele. Kdybychom měli svatbu jen v kostele, v církvi manželství platné nebude. Manžel nebyl pokřtěný, proto jsme měli civilní svatbu, poté se nechal pokřtít a mohli jsme mít svatbu v kostele. Samozřejmě před obřadem každý z nás byl u zpovědi.Krystyna Gicala

Přímá příprava v Polsku

První fáze jako v České republice je spíše informativní a slouží k vyřízení všech potřebných dokumentů. Pokud jeden nebo oba ze snoubenců nenavštěvovali školní katechezi, měly by jim být poskytnuty užitečné materiály o náboženských znalostech. Na základě toho jim pak kněz vystaví osvědčení, které se přikládá do předmanželského protokolu. To že, někteří absolvovali školní katechezi, je nezbavuje povinnosti navštěvovat předmanželské kurzy.

Absolvovali jsme kurz manželství, na kterém jsme byli asi 8krát. Pro mě byla hodně důležitá příprava samotné svatby. Výzdoba, šaty, pozvánky. Velmi jsem si to užívala. Wioleta Kasperczyk

Během následujících setkání by měl kněz zahájit rozhovor se snoubenci o svátosti manželství a etických otázkách. Také se vybírá vhodná hudba, výzdoba a šaty. Kněz pak během jeho otázek usuzuje, zda je pár opravdu na sňatek připraven.

Chodili jsme asi 2 měsíce na sezení na faru, kde byly i další 3 páry. Testovali náš vztah, jestli je opravdu tak silný a připravený na uzavření manželství. Adrian Roudnicki

Jako v České republice je třeba přihlásit se do předmanželského kurzu, který se koná ve větších farnostech. Doporučuje se, aby se snoubenci hlásili na kurz pořádaný farností, do které patří. Tým školitelů se většinou skládá z kněze, poradce pro rodinný život a manželských párů, které jsou na školení náležitě připraveni. Všechny páry jsou povinny uspořádat před svatbou alespoň tři schůzky na Poradni Życia Rodzinnego (Poradna rodinného života). Rozebírány jsou tyto témata:

  • Svátostná manželská láska (cíle manželství – láska a jednota, budování manželského svazku, posvátnost života).
  • Důstojnost manželské lásky (odpovědné rodičovství, uznání plodnosti, škodlivost a nepřípustnost antikoncepce a jiných způsobů potratu). 24)

Cena svatebního obřadu v kostele v Polsku je závislá na místě konání. V menších městech bývají náklady na svatbu menší, než ve městech jako je Varšava, Poznaň atd. Minimální náklady jsou však 850 PLN, což je zhruba 5000Kč. Jen práce kněze stojí v přepočtu od 1000Kč do 9000Kč, pak tu jsou náklady na pronájem kostela (600- 1800Kč), poplatek za varhaníka a poplatek za úklid kostela atd. Tyto ceny nezahrnují výzdobu a další náklady, které jsou se svatbou spojeny. To znamená, že svatba v kostele v České republice je výrazně lacinější než v Polsku. 25)

Svatební obřad

Není určeno, za jak dlouho od zásnub má svatební obřad proběhnout. Minimální doba jsou ovšem 3 měsíce, během kterých by měli snoubenci navštěvovat farnost a na manželství se připravovat. Jak bylo zjištěno od respondentky Lenky z České republiky, svatbu měli rok po zásnubách. Předtím navštěvovali kněze, který jim dával rady do společného života. Není přesně určen počet osob, které se svatebního obřadu účastí. Respondentka Lenka měla na svatbě přibližně 50 hostů a říká, že na svatebním obřadu bývá z pravidla většinou rodiče a svědci.

Měli jsme poměrně velkou svatbu. Přímo na svatebním obřadu bylo kolem 160 lidí a později se ještě pár lidí připojilo.Wioleta Kasperczyk

Sám svatební obřad má několik částí. Celý svatební obřad společně se mší trvá přibližně hodinu až hodinu a půl, jak nám bylo od většiny respondentů řečeno. Obřad během mše není vhodný v případě, že jeden ze snoubenců není pokřtěn u katolické církvi. V České republice začíná obřad před kostelem, kde se přivítá oddávající kněz s nevěstou a ženichem. Následně společně kráčí k oltáři podle předem stanoveného pořadí. Nejprve vejdou ministranti, což jsou boží pomocníci, kteří knězi napomáhají během bohoslužeb. Za nimi kráčí kněz, poté ženich a nakonec nevěsta. To, že svatba začíná již před kostelem, je návrat k tradici, kdy kněží ve středověku žehnali snoubencům. Gesto, kdy u oltáře nevěstin otec předává nevěstu ženichovi, znamená, že dívka přestává patřit ke svým rodičům. Následuje čtení z Písma. Texty, které jsou při obřadu čteny jsou předem vybrány snoubenci. 26) Vybírají je během příprav na manželství u svého kněze. Respondentka z Polska Gicala se spolu se svým manželem na těchto přípravách modlitby a sliby dokonce učili. Po přečtení textů se kněz obrátí k nevěstě a ženichovi a ptá se jich, zda jsou jejich rozhodnutí svobodná. Otázky, které jsou pokládány svědčí o svobodě bez jakéhokoliv strachu a nátlaku, k přijetí druhého do konce života a k otevřenosti co se týče založení rodiny.

„Rozhodli jste se uzavřít manželství. Je toto vaše rozhodnutí svobodné a upřímné?“27)

Další otázka, kterou pokládá kněz zní následovně.

„Chcete uzavřít manželství. Zavazujete se k tomu opravdu na celý život?“28)

Tato otázka potvrzuje nerozlučnost manželství a je velmi důležité chápat manželství jako celoživotní spojení. Následující otázka může být někdy vynechávána a to v případě, že se berou lidé v pokročilém věku.

„Chcete založit rodinu. Ptám se vás před církví a před Bohem, přijmete děti od Boha ochotně a budete je vychovávat podle Božího zákona?“29)

Velmi důležitý je během obřadu svatební slib, který si snoubenci říkají. Je vlastně hlavní podstata svatebního obřadu, jelikož v případě, že by slib neodpovídal pravidlům církve, sňatek by byl považován za neplatný. Během odříkávání slibu se snoubenci drží za ruce, která mají omotané štolou a dívají se na sebe. Nejdříve odříkává svůj slib ženich a následně nevěsta. V České republice existují dvě možnosti slibů a jejich změna není možná. První slib zní následovně.

„Já, N, odevzdávám se tobě, N, a přijímám tě za manželku / manžela. Slibuji, že ti zachovám lásku, úctu a věrnost, že tě nikdy neopustím a že s tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti. K tomu ať mi pomáhá Bůh. Amen.“30)

Slovy odevzdávám se tobě se je chápáno, že už dotyčný nikdy nebude moci myslet pouze sám na sebe a veškerá jeho rozhodnutí budou platit pro oba partnery. Přijímám tě znamená přijmout druhého i se všemi špatnými vlastnostmi a za jakýchkoliv nepředvídatelných okolností. Slibuji, že ti zachovám lásku, úctu. Při těchto slovech je podstatné, aby si budoucí manžele uvědomovali skutečný pojem láska a nezaměňovali ho se zamilovaností. V zamilovanosti se nadá žít navždy, v lásce ovšem ano, protože díky ní, partneři překonávají nespočet problémů. Zachovám ti věrnost, tomuto slovnímu spojení, je kladen velký důraz. Právě věrnost je hlavní klíč k úctě ke druhému. Tím že jeden z partnerů poruší tento slib, dochází k tomu, že učinil svou ženou nebo mužem někoho jiného. „Že tě nikdy neopustím“ je další důležitá část slibu. Opuštění je ve slibu brán moment, kdy jednomu z manželů začnou být lhostejné problémy toho druhého. Každý člověk klade jiný důraz na různé problémy. Manžele by tedy měli držet pospolu při řešení jakéhokoliv problému. „Že s tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti. K tomu ať mi pomáhá Bůh. Amen.“ Poslední věty by měla z úst nevěsty či ženicha vycházet s největší upřímností. Manželé by totiž v manželství měli počítat s Boží pomocí, jelikož jim dokáže pomoci s problémy, a dokonce jejich vztah prohloubit. Druhá podoba toho, jak může znít manželský slib je následující.31)

„Já, N, odevzdávám se tobě, N, a přijímám tě za svou manželku / svého manžela. Slibuji ti věrnost v časech dobrých i zlých, ve zdraví i nemoci, v hojnosti i nedostatku. Chci tě milovat a ctít po celý svůj život, dokud nás smrt nerozdělí.“ 32)

Poté co snoubenci pronesou své sliby, přijímá kněz jejich souhlas k uzavření sňatku. Může je přijmout dvěma způsoby. První z nich je následující.

„Ať Bůh ve své dobrotě upevní váš slib, který jste vyjádřili před církví, a naplní vás svým požehnáním. Co spojil Bůh, ať člověk nerozlučuje.“33)

Při poslední větě je běžné, že kněz pokládá svou ruku na spojené ruce manželů.

Druhá slova, kterými může kněz přijmout souhlas ženicha a nevěsty zní takto.

„Bůh Abrahámův, Bůh Izákův a Bůh Jakubův, ten, který už první dvojici lidí spojil manželstvím, ať skrze Krista posiluje, co jste si právě před církví slíbili, a ať vám žehná. Co spojil Bůh, ať člověk nerozlučuje.“34)

Než si snoubenci předají své snubní prsteny, kněz nad nimi pronese krátkou modlitbu. V případě naší respondentky Lenky byly jejich snubní prsteny ještě pokropeny svěcenou vodou. Poté následuje navléknutí prstenů. Nejprve navlékne ženich prsten nevěstě a poté obráceně. Prsteny v křesťanském manželství mají hmotně symbolizovat, že si manželé navzájem patří. Po výměně prstenů si novomanželé mohou dát svůj první manželský polibek. Následují přímluvy, což jsou modlitby za novomanžele, které odříkávají všichni přítomní. V případě, že svatební obřad probíhá během mše, po přímluvách probíhá bohoslužba jako obvykle. Dalším důležitým momentem svatebního obřadu je modlitba za manžele. Tato modlitba se nikdy nevynechává. Kněz se obrací k novomanželům, kteří pokleknout a žádá pro ně Boží požehnání. Svatební obřad končí svatým přijímáním manželů a přítomných. Po mši jsou novomanželé povinny splnit ještě formální stránky svatby. Novomanželé, svědkové a kněz podepisují dokumenty o uzavření manželství buď veřejně nebo v sakristii.

Svatební obřad v Polsku se od toho v České republice příliš neliší. Vstup do kostela je možný více způsoby. Při Anglosaské cestě vstupují snoubenci do kostela samostatně. Tento vstup je podobný jako v České republice. Ženich čeká u oltáře na svou nevěstu, která vstupuje do kostela jako poslední se svým otcem. Jelikož naše respondentka z Polska měla svatbu v České republice, do kostela vstupovala tímto způsobem. Druhá možnost je ta, že snoubenci vstupují do kostela společně. Nevěsta je po pravé straně ženicha. Stejně jako v České republice před svatbou probíhají přípravy u oddávajícího kněze. Budoucí manželé by si měli předem zjistit, zda daná farnost, nevyžaduje určitý způsob vstupu do kostela. Také v Polsku má obřad několik částí. Stavební obřad v kostele se koná vždy během svaté mše. V první části obřadu jsou odříkávány modlitby a čte se Písmo svaté. Nevěsta s ženichem během svaté mše sedí a poslouchají. Stejně jako v Česku si mohou na přípravách vybrat, jaké části ze Starého a Nového zákona. Poté následuje nejdůležitější část obřadu. Snoubenci jsou knězem vyzváni, aby si řekli navzájem svůj slib. Během slibu snoubenci i všichni přítomní v kostelu povstanou. Slib zní v polštině následovně.35)

„Ja N biorę Ciebie N za żonę i ślubuję Ci: miłość, wierność i uczciwość małżeńską oraz, że Cię nie opuszczę aż do śmierci. Tak mi dopomóż, Panie Boże Wszechmogący, w Trójcy jedyny i wszyscy święci.”36)

(v překladu „Já (vaše jméno) vás vezmu (jméno vyvoleného) za mou ženu a slibuji vám: lásku, věrnost a manželskou poctivost a že vás neopustím až do smrti. Pomozte mi, Pane Bože Všemohoucímu, v Trojici, a všem svatým.„)

Po pronesení slibu si snoubenci vymění prsteny, nad kterými kněz pronesl krátkou modlitbu. Poté si novomanželé mohou dát první manželský polibek.

Tradice a zvyky

V České republice

Už dlouhé roky, svatby doprovázejí nějaké zvyky a tradice, nejen před svatbou, ale i během svatby a po, ať už se jedná o římskokatolickou, buddhistickou nebo i svatbu páru bez náboženského vyznání.

První před tradicí, kterou to vlastně všechno začíná jsou zásnuby, kdy muž požádá ženu zda by s ním strávila zbytek života. Zásnuby nejsou nijak právně závazné a nejsou povinné není to věc, bez které by farář daný pár neoddal.

My zásnuby jako takové vůbec neměli, na místo toho jsme měli tzv. ohlášky, ohlášky snoubenců v kostele kdy vlastně při třech nedělních mších v kostele při nedělní mších, farář před mší informoval o sňatku daného páru. Dříve když se ještě nevedli záznamy o sňatcích, to sloužilo pro zjištění, zda někdo z přítomných náhodou neví, jestli jeden z páru už není ženatý, takové vesnické drby. říká Lenka Kapsová

Taky velice častou tradicí je požádání rodičů ke svolení se sňatkem, rodičů žen, avšak to není podmínkou, manželé Kapsovi neměli žádné zásnuby ani nežádali o svolení rodičů, když jeden z partnerů byl věřící. Tahle tradice, požádání o požehnání, je běžná i u nevěřících párů.

Další velice častou tradicí je, že žena na svatbě by měla mít něco starého, nového, modrého a půjčeného.

  • něco starého - třeba starodávný šperk po babičce, který se dědí po generace, jde o symbol zachování rodné tradice a také toho, že nevěsta za sebou zanechá svůj starý život.
  • něco nového - symbol nového začátku, přináší optimismus a radost do nového života.
  • něco půjčeného - daná věc by měla nevěstě přinést štěstí.
  • něco modrého - velice často je to modrý podvazek, modrá barva symbolizuje panu Marii, nevinnost, čistotu a věrnost. 37)

Na svatbách můžeme vidět spoustu zvyků a tradic. Většina lidí však neví, co daný zvyk vyjadřuje.

Například nevěstin závoj. Závoj nevěsty býval symbolem její neposkvrněnosti, proto se závoj z obličeje nevěsty snímá až na úplném konci svatebního obřadu. Dříve lidé také věřili, že do těla člověka pronikají zlé síly nosem člověka. Proto nevěstu před těmito zlými silami chránil závoj. V některý krajích se traduje, že na konci svatebního dne nevěsta se zavázanýma očima nasazuje svobodným dívkám svůj závoj. Ta dívka se pak stává další nevěstou. Dostupné z: 38)

Tradice v podobě zametání střepů z rozbitého talíře bývá první, kterou manželům nachystá personál místa, kde mají svatební hostinu. Porcelánové střepy symbolizují štěstí a hlukem při jejich rozbíjení opět odhánějí zlé duchy, kteří by chtěli novomanželům škodit. Společné zametání střepů je pro ženicha a nevěstu symbolickým úkolem. Společné zametání střepů jim ukazuje, že v manželství mají společně řešit nejen problémy, ale třeba i domácí práce. 39)

Únos nevěsty symbolizuje dívčino odloučení od rodičů. Přátelé novomanželů unesou nevěstu. Ženich ji hledá a když ji najde, musí za svou manželku zaplatit výkupné. Je to jedna z oblíbených, ale zároveň velmi diskutovaných tradic. A proč vlastně? Když ze svatební hostiny zmizí nevěsta a poté i hledající ženich, obvykle nastává na hostině „nuda“, bez novomanželů to prostě není ono. Proto se případný únos nevěsty doporučuje pečlivě naplánovat a také neprodlužovat na víc než 1 hodinu. Argumentem proti únosu také bývá to, aby účastníci svatby nejezdili autem pod vlivem alkoholu. Bohužel se občas také stane nehoda. Což rozhodně není hezká vzpomínka na svatbu. Takže pokud únos nevěsty ano, pak jej ale připravte tak, aby měl smysl a aby se z něj nestala nepříjemná vzpomínka. 40)

Vašek nikdy moc nebyl na takové ty tradice a zvyky, tak o to víc mě překvapilo, když mě jeho kamarádi unesli na hrad a Vašek o mě musel bojovat, vzpomíná Lenka Kapsová

Zvyků a tradic je spousta, ale žádná tradice ani zvyk dán není, konkrétní výběr záleží čistě jen na páru.

V Polsku

Jak se říká, jiný kraj, jiný mrav, v Polsku jsou trochu jiné tradice a zvyky. Mezi ty nejzajímavější patří: vykoupení, podle polských svatebních tradic se mladí lidé připravují na svatební obřad na dvou různých místech, nejčastěji ve svých domovech. Zvykem vykoupení je, ženich přijde do domu své milované na svatební den, otevře rodina nevěsty(většinou bratři, bratranci, nebo svědci) a začnou vyjednávat o nevěstu. Nejčastěji s lahvemi vodky, doprovázenými tradičními nástroji, s charakteristickými chorály. Pouze tehdy, když rodina nevěsty rozhodne, že platba je dostatečná, ženich může vstoupit.

Běžnou praxí je blokovat cestu mladého páru, tj. svatební brána. Tradice svatebních bran je starý zvyk. Její počátky sahají až do doby, kdy mladý pár necestoval do kostela v limuzíně, ale šel tam pěšky. Cesta byla blokována různými druhy lana, místními obyvateli, sousedy, přáteli a dokonce i dětmi. Aby pár mohl projíždět je třeba zase uplácet vodkou, či bonbóny. 41)

Je jich opravdu hodně. Velkou dominantou polských svateb je určitě hudba. Kapela, která je úplně od začátku až do konce svatby. Když jsem manželku vyzvedával u jejího domu, muzika byla opravdu nahlas a ostatní, co tam stáli tancovali. Bylo to opravdu veselé. Taky velmi zajímavá tradice je procházení bran, když se jede na obřad. Kostel nebyl od domu tak daleko, ale než jsme projeli všechny brány, trvalo to zhruba o hodinu déle. Vtipné je, že dělají bránu i cizí lidi a i ty byste správně měli vykoupit. Takže je mít dobré v autě velmi velkou zásobu alkoholu. Ženich samozřejmě nesmí vystoupit z auta. Adrian Rudnicki

Aby novomanželé konali dobro a dobře se jim žilo, je nutné je hojně posypat rýží, konfetami nebo jinou volnou specifičností (v kultuře Španělska se můžete dokonce setkat s kukuřicí a různými druhy hrachu, fazolemi a krupicemi). Dnes se pomalu vzdalujeme od těchto zvyků, abychom nezahltili oblast kolem Církve. Používají se nejčastěji sušené okvětní lístky.42)

(Když se mladí lidé dostanou do svatebního domu, jsou uvítáni svými matkami nebo službou v místnosti s chlebem a solí. Později dostanou dvě sklenice, v každé z nich je voda nebo vodka. Musí pít z nich a ten, kdo pije vodku, zřejmě bude vládnout ve vztahu, sklenice jsou hozeny za ně, obvykle ženich zametá střepy. Pak ženich přenese nevěstu přes práh bez klopýtnutí, klopýtnutí by přineslo neštěstí pro celou novou rodinu.) 43)

Změny v životě po uzavření manželství

Po svatebním ořadu následuje pro oba partnery životní změna. Ta nemusí být tak radikální v případě, že spolu oba partneři žijí již pťed svatbou. Pokud tomu tak nebylo, stojí před nimi ne jedno rozhodování. Jedním ze zásadních kroku je, kde budou novomanželé po svatbě bydlet.

Jak řekla respondentka Lenka To není dáno, záleží na podmínkách, ale prioritou je aby novomanželský pár žil ve vlastním a odpoutal se od rodičů a založil si svoji vlastní rodinu. Nejduležitější tedy je, aby se pár osamostatnil a měl co nejlepší podmínky pro založení rodiny. To je totiž bráno jako hlavní cíl manželství v dnešní době.

Nebylo tomu tak ovšem odjakživa. Jak píše ve svém článku Gary J. Quinn dťíve manželé o plození dětí neměli příliš zájem. Stávalo se pak často, že děti byly odloženy a náchány vyhladověny. To se naštěstí v pruběhu let změnilo a také na sexualitu jako takovou je pohlíženo jinak. Ta je velmi úzce spojena s manželstvím a dříve se panenství povyšovalo nad manželství. V současnosti je sexualita duležitou součástí manželství a zpusob jak posilovat vzájemnou lásku.

Zda partneři přijímají děti je také součástí svatebního obřadu, kdy se je na to oddávající kněz konkrétně ptá. Muže se stát, že oba partneři založit rodinu chtějí, ale mohou mít například zdravotní problém. V dnešní době existuje již mnoho jiných alternativ, jako je napťíklad pěstounská péče či adopce. Ke všem těmto alternativám, je římskokatolická církev pozitivně nakloněna a podporuje je.

Patrneři mají hned několik možností, kdy svôj nový život začnou. Jedna z možností je, že pár se zce odprostí od rodiču a začnou žív na novém místě. Další možnost je takzvaná matrilokalita. To znamená, že se manžel stěhuje za rodinou své ženy, pťesněji k její matce. Opakem toho je poté patrilokalita, což znamená, že se manželska stěhuje za rodinou svého manžela a žijí společně u jeho otce. V české republice ani v Polsku není upřednostňována ani jedna možnost. Toto rozhodnutí je zcela na manželském páru.

To je asi na rozhodnutí každého páru. Hodně párů v Polsku to přizpůsobují zaměstnání. Posledních dobou mnoho mladších páru odjíždí i do ciziny a chtějí začít nový život tam. Adrian Roudnicki

Závěr

Manželství je pro římskokatolickou církev jednou z významných svátostí. Proto svatebnímu obřadu předchází dlouhé a rozmanité přípravy. Práce se věnovala sňatkům v Polsku a České republice. Velký vliv na uzavírání a slavení této svátosti je rozdíl pobožnosti mezi zeměmi. Religiozita v Polsku je vyšší zhruba o 70 %, což znamená, že pro polské obyvatelstvo je církevní svatba skoro samozřejmostí. Najdete jen málo svateb, které se v Polsku nebudou konat v kostele. Tak velký rozdíl v religiozitě je dán i tím, že Česká republika je jeden z nejvíce ateistických států světa.

Na základě výpovědí, bylo zjištěno, že na Polských svatbách je mnohem více tradic, které jsou dodržovány a jsou typické přímo pro Polsko a nikde jinde než v Polsku je nenajdete.Samozřejmě jsou i tradice, které si jsou podobné jak v České republice, tak i v Polsku.

Patrné rozdíly jsou vidět také v průběhu svatebního obřadu. Svatba v České republice začíná před kostelem, zatímco v Polsku začíná doma. V každé zemi je také možný jiný vstup do kostela. Bylo zjištěno, že rozdíl je také o finanční stránce. Zatímco v České republice jsou církevní sňatky v kostele zdarma popřípadě za nějaký finanční dar farnosti, v Polsku se za církevní sňatky platí.

Jsou stanoveny určitá pravidla a podmínky, za kterých může být manželství uzavřeno. Podmínky jsou stejné jak v České republice, tak i v Polsku. Manželství je svazek mezi mužem a ženou, který má trvat až do konce života. Manželství má funkci upevňovací a je to jeden z prvních kroků k založení rodiny. V církvi není možné vstoupit do svazku manželského, pokud si už člověk jedním manželstvím prošel.

Z výše uvedeného, můžeme tvrdit, že určité rozdíly v uzavírání manželství jsou, ačkoliv jsou si dané země velmi geograficky blízké. Jedná se o římskokatolickou církvi, která má pravidla velmi striktně daná, a proto jsou vidět rozdíly pouze v detailech nebo např. v již zmiňovaných tradicích.

Seznam literatury

Knižní zdroje

DODARO, Robert. Setrvat v pravdě Kristově: Manželství a svaté přijímání v Katolické církvi. Kartuziánské nakladatelství. 2015. 208 s. ISBN 978-80-87864-33-3.

HAYES, P. J. Impediments to marriage in the catholic church, University of Northern Iowa, 1905. Dostupné na www: http://www.jstor.com/stable/25105404

KRAUSOVÁ, Jitka. Manželství: cesta ke svatosti. 3. vydání. 2019. 133 s. ISBN 978-80-7266-446-7.

OPATRNÝ, Aleš. Příprava na manželství. V Praze: Karmelitánské nakladatelství, 2018. 119 s. ISBN 9788071953883

QUINN, Garry J. A New Look at Christian Marriage. Journal of Religion and Health. 1971, , 387-398.

ŠARATOVÁ, Jana. Příprava na uzavření manželství, 2011. Dostupné na www:https://theses.cz/id/injh03/?zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dman%C5%BEelstv%C3%AD%20katolick%C3%A1%26start%3D1;isshlret=katolick%C3%A9%3B

Internetové zdroje

BERANOVÁ, Adéla. Svatební tradice: Jaké zvyky musíte před svatbou znát? Wedding mag [online]. 2017 [cit. 2020-08-28]. Dostupné z: https://www.weddingmag.cz/4-svatebni-tradice-ktere-stoji-za-to-znat/

Bible info [online]. [citováno 26.08.2020]. Dostupné z: https://bibleinfo.cz/topics/bi64.html

Církev, společenství křesťanů [online]. [citováno 26.08.2020]. Dostupné z: https://www.vira.cz/cirkev-spolecenstvi-krestanu.htm

CHYTIL, Daniel. Zájem o svatby v ČR roste. Církevních bylo v r. 2018 téměř 5,5 tisíc. 2019. [citováno 26.08.2020]. Dostupné z WWW: https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/190607zajem-o-svatby-v-cr-roste-cirkevnich-bylo-v-r-2018-temer-5-5-tisic

Episkopat.pl: Instytut Statystyki Kościoła Katolickiego opublikował raport za rok 2016[online]. episkopat.pl, 2018-01-04. [citováno 28.08.2020]. Dostupné na WWW:https://episkopat.pl/instytut-statystyki-kosciola-katolickiego-opublikowal-raport-za-rok-2016/

JEMELKA, František. Křty dospělých v ČR neklesají.[online] 2018. [citováno 26.08.2020]. Dostupné z WWW:https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/180413krty-dospelych-v-cr-neklesaji

Liczba ślubów kościelnych spada. Czy to tylko kwestia demografii?. Gazetaprawna. 2018 [citováno 26.08.2020]. Dostupné z www: https://www.gazetaprawna.pl/artykuly/1233446,liczba-slubow-koscielnych-spada.html

Katolická církev [online]. [citováno 26.08.2020]. Dostupné z: http://www.apha.cz/cpr-jak-katolicka-cirkev-chape-manzelstvi

Manželský slib. Manželství.cz [online]. 31.7.2008 [cit. 2020-08-27]. Dostupné z: https://www.manzelstvi.cz/svatba/svatebni-obrady/manzelsky-slib.html?fbclid=IwAR1-4yAqvFSsOspD-8-u0PYgwd1os5l6ElphSibwtduBIjLYdn_ATgGqgec

Najciekawsze, polskie tradycje weselne. Ok wedding [online]. [cit. 2020-08-28]. Dostupné z: http://okwedding.pl/najciekawsze-polskie-tradycje-weselne/?fbclid=IwAR1P-FHNdOOdVniNZElFtG5-jqdYhXvAfxXVa53u6TyXx0DaLVY7dDriKak

Náboženská víra obyvatel podle výsledků sčítání lidu - 2011. Český statistický úřad [online]. [citováno 26.08.2020]. Dostupné z WWW: https://www.czso.cz/csu/czso/nabozenska-vira-obyvatel-podle-vysledku-scitani-lidu-2011-61wegp46fl

OPATRNÝ, Aleš. Obsah a výklad manželského slibu. Víra.cz [online]. [cit. 2020-08-27]. Dostupné z: https://www.vira.cz/texty/knihovna/kapitoly/7-obsah-a-vyklad-manzelskeho-slibu?fbclid=IwAR3amFiZbu4RnLSsuf_0RZGcxxV1d_cUFL2wCJHy8Pr4md-9jvTyIqwaaVQ

Podmínky svatby v kostele [online]. Arcibiskupství pražské, 2019 [citováno 26.08.2020]. Dostupné z WWW: https://www.manzelstvi.cz/svatba/podminky-svatby-v-kostele.html

Pravidla duchovní přípravy před církevním sňatkem [online]. Svatba. 2015, [citováno 26.08.2020]. Dostupné z WWW: https://svatba.cz/blog/organizace-koordinace-svatby/pravidla-duchovni-pripravy-pred-cirkevnim-snatkem

Przebieg ceremonii zaślubin - jak to wygląda w praktyce? Planujemy wesele [online]. [cit. 2020-08-27]. Dostupné z: https://www.planujemywesele.pl/poradnik/przebieg-ceremonii-slubu?fbclid=IwAR0IhdbaDV7_UtY-resQDFyRXrbKn0RnmGyJfJNf9S73r65NP5coK67ceNI

Przygotowanie do małżeństwa według wskazań Kościoła[online]. Duszpasterstwo Rodzin Diecezji Sandomierskiej, 2016 [citováno 26.08.2020]. Dostupné z WWW: http://rodzinasandomierz.eu/przygotowanie-do-malzenstwa/

Przysięga małżeńska – jak dobrze przygotować się do najważniejszej chwili w życiu? Wesele z klasa blog [online]. 2019 [cit. 2020-08-27]. Dostupné z: https://www.weselezklasa.pl/poradnik/przysiega-malzenska-jak-dobrze-przygotowac-sie-do-najwazniejszej-chwili-w-zyciu/?

Příprava manželství [online]. Farnost - Senice, [citováno 26.08.2020]. Dostupné z WWW:http://www.farnost-senice.cz/priprava-na-manzelstvi/

Příprava snoubenců k přijetí svátosti manželství [online]. Centrum pro rodinu Kána Konice, 2019 [citováno 26.08.2020]. Dostupné z WWW: http://www.konice.dcpr.cz/programy/pro-snoubence.html

Vše o církvi [online]. Dostupné z: https://www.cirkev.cz

PULKRÁBKOVÁ, Kateřina. CHYTIL, Daniel. V ČR chodí v neděli do kostela 8 % z pokřtěných. Odbor církevních dat ČBK, 2020. [citováno 26.08.2020]. Dostupné z https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/200205v-cr-chodi-v-nedeli-do-kostela-8-z-pokrtenych

Sčítání lidu [online]. [citováno 27.08.2020] Dostupné z: https://web.archive.org/web/20120104161044/http://czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/predbezne_vysledky_scitani_lidu_domu_a_bytu_2011

Přílohy

Dotazník (Manželé Kapsovi)

1)V kolika letech jste se zasnoubili? Neměli jsme zásnuby (nedostala jsem zásnubní prstýnek), nejsou povinné. Místo toho jsme měli ohlášky v kostele. Bylo nám 25 let.

2)Jak dlouho trvalo od zásnub ke svatbě? 1 rok

3)Jak dlouho trvá svatební obřad? 1-1,5 hodiny (mše se svatebním obřadem)

4) Jaké jsou zvyky v souvislosti se zásnubami? Individuální, manžel nic nedělal, žili jsme spolu už před svatbou.

5) Ptali jste se o svolení rodičů? Ne

6) Probíhají nějaké přípravy na manželství? Ano, dělá se takové kurzy, které vede buď kněz nebo manželské páry. My byli jsme na kurzu přípravy pro snoubence, chodí se za jedním knězem, kde dostávají páry rady o vztazích, očekávání od společného života manželů, nesnažit se napravit jeden druhého, rodiče jsou mimo manželství (syn musí dát přednost své ženě před matkou). My jsme ho navštívili asi 3x, jelikož jsme spolu už žili před svatbou.

7)Kolik lidí bývá na svatebním obřadu? Přesný počet není daný, určitě je nějaký minimální počet, ale kolik to si teď nevybavuji. My jsme měli okolo 50 osob.

8)Jaké jsou tradice na svatbách? Záleží na páru, nejsou nějaké dané tradice.

9)Jaké jsou podmínky pro svatbu v kostele? Alespoň jeden musí být pokřtěný katolík, není nutné aby oba z páru byli pokřtěný. Já jsem nebyla pokřtěná, manžel se za mě musel zaručit. Já jsem k víře jsem nebyla od malička vedená, k víře k bohu jsem si našla cestu až později a nechala se pokřtít až po svatbě z vlastni vůle. A ani jeden z páru nesmí být rozvedený.

10) Kde novomanželé po svatbě bydlí, u rodiny muže/ u rodiny ženy? To není dáno, záleží na podmínkách, ale prioritou je aby novomanželský pár žil ve vlastním a odpoutal se od rodičů a založil si svoji vlastní rodinu.

11)Jak dlouho po svatbě děti nebo v kolika letech jsou děti? Není nějak určeno. My jsme první dítě měli tak 2 roky po svatbě.

12) Jaké jsou změny ve vztahu pi svatbě? Asi ta největší změna je odpoutaní od vlastních rodičů, kdy vlastně po svatbě pár má cíl založit si vlastní rodinu, která je pro něj prioritou.

Cílem katolického manželství je založit rodinu, zplodit nový život.

Dotazník (Gicala)

1)V kolika letech jste se zasnoubila? Neměla jsem zásnuby, na svatbě jsme se dohodli.

2)Jak dlouho trvá svatební obřad? S bývalým manželem jsme měli obřady dva. Nejdříve jsme měli obřad civilní na úřadě a po roce jsme měli obřad v kostele. Dříve nebyl možný obřad jen v kostele, nyní už je to běžná věc. Svatbu jsem měla v České republice, ale pocházím z Polska.

4) Ptali jste se o svolení rodičů? Jelikož je moje rodina z Polska, oznámila jsem jim to já, ale nijak jsem se neptala.

5) Probíhají nějaké přípravy na manželství? Ano, chodili jsme zhruba měsíc před obřadem na náboženské doučování, kde nás seznámili s povinnostmi a zásadami manželství. Také jsme se tam učili sliby a modlitby na obřad. Také jsme museli oba ke zpovědi.

6)Kolik lidí bývá na svatebním obřadu? Záleží na každém, my jsme měli jen lidí, protože přijelo jen pár příbuzných z Polska.

7)Jaké jsou tradice na svatbách? Tradicí, které se mohou dodržovat na svatbách je hodně. Je čistě na snoubencích, které tradice chtějí dodržet. Mezi jedny z nejčastější tradice patří patrně vykupování nevěsty. Tuto tradici jsme dodrželi i naší svatbě a manžel o mě musel přijít vyjednávat.

8)Jaké jsou podmínky pro svatbu v kostele? Když jsem se vdávala já, museli jsme být oba pokřtění. Nevím jak je to dnes.

9) Kde novomanželé po svatbě bydlí, u rodiny muže/ u rodiny ženy? Záleží na domluvě, my jsme zůstali u rodičů teď bývalého manžela.

10)Jak dlouho po svatbě děti nebo v kolika letech jsou děti? Já měla dítě půl roku po civilní svatbě. Tzn. když jsem se vdávala v kostele, už jsme jedno dítě měli.

11)Byl nějaký problém s Vaším rozvodem? Jsem rozvedená pouze na úřadě. Tzn. že v křesťanském životě jsem stále vdaná. Pro to aby jste se mohli rozvést jako křesťané potřebujete požádat biskupa a mít pro to vážný důvod, např. kdybychom nemohli mít děti.

Adrian Roudnicki

1) V kolika letech jste se zasnoubili? Zasnoubil jsem se ve 28 letech. Předtím jsme spolu byli asi 5 let, ale vztah jsme dlouho tajili.

2) Jak dlouho trvalo od zásnub ke svatbě? Asi po roce od zásnub.

3) Jak dlouho trvá svatební obřad? Náš trval přibližně hodinu a půl a je to tak většinou, když se svatební obřad koná během mše.

4) Je potřeba se ptát o svolení rodič? Nevím jestli je to úplně nutnost, ale je běžné, že muž o ženu roky požádá její rodiče. U nás se konala slavnost, při které jsme zásnuby oslavovali a při té příležitosti jsem je požádal o svolení.

5)Jak probíhala přípravy na svatbu? Chodili jsme asi 2 měsíce na sezení na faru, kde byly i další 3 páry. Testovali náš vztah, jestli je opravdu tak silný a připravený na uzavření manželství.

6)Kolik lidí bylo na svatebním obřadu? Měli jsme na obřadu přibližně 60 lidí. Po ukončení obřadu se k nám poté na oslavu přidali další známí a kamarádi.

7)Můžete nám říci jaké tradice se dodržují na polských svatbách? Je jich opravdu hodně. Velkou dominantou polských svateb je určitě hudba. Kapela, která je úplně od začátku až do konce svatby. Když jsem manželku vyzvedával u jejího domu, muzika byla opravdu nahlas a ostatní, co tam stáli tancovali. Bylo to opravdu veselé. Taky velmi zajímavá tradice je procházení bran, když se jede na obřad. Kostel nebyl od domu tak daleko, ale než jsme projeli všechny brány, trvalo to zhruba o hodinu déle. Vtipné je, že dělají bránu i cizí lidi a i ty byste správně měli vykoupit. Takže je mít dobré v autě velmi velkou zásobu alkoholu. Ženich samozřejmě nesmí vystoupit z auta.

8)Kde novomanželé po svatbě bydlí? To je asi na rozhodnutí každého páru. Hodně párů v Polsku to přizpůsobují zaměstnání. Posledních dobou mnoho mladších páru odjíždí i do ciziny a chtějí začít nový život tam.

9)Jak dlouho po svatbě jste měli děti? Přibližně po roce.

Wioleta Kasperczyk

1) V kolika letech jste se zasnoubili? Ve 22 letech.

2) Po jak dlouhé době jste měli svatbu? Přibližně po 2 letech od zásnub.

3) Jak dlouho trval svatební obřad? Nepamatuji si přesně jak dlouho trval, bylo to ale určitě něco přes hodinu.

4) Ptal se partner na svolení rodičů? Ano, partner o svolení požádal ještě předtím než mě o ruku požádal.

5) Jak probíhaly přípravy na svatbu? Absolvovali jsme kurz manželství, na kterém jsme byli asi 8krát. Pro mě byla hodně důležitá příprava samotné svatby. Výzdoba, šaty, pozvánky. Velmi jsem si to užívala.

6) Kolik lidí bylo na svatebním obřadu? Měli jsme poměrně velkou svatbu. Přímo na svatebním obřadu bylo kolem 160 lidí a později se ještě pár lidí připojilo.

7) Můžete nám říci něco o tradicích na polských svatbách? Když přijíždějí manželé do domu, kde je hostina, dostanou sůl a chleba. Než začne hostina, dávají se dárky novomanželům. Většinou to jsou dárky finanční, které bývají opravdu velké od 4000-20000. Myslím, že to by mohl být velký rozdíl oproti Česku. Na naší svatbě se hodně tancovalo, bylo hodně muziky, bylo to opravdu veselé. O půlnoci se pak rodičům dávají dárky.

8) Jako jsou podmínky pro svatbu v kostele? Oba z partnerů musí být pokřtěný a nerozvedený.




Počet shlédnutí: 172

1)
OPATRNÝ, Aleš. Příprava na manželství. V Praze: Karmelitánské nakladatelství, 2018. 119 s. ISBN 9788071953883
2)
DODARO, Robert. Setrvat v pravdě kristově: Manželství a svaté přijímání v Katolické církvi. Kartuziánské nakladatelství. 2015. 208 s. ISBN 978-80-87864-33-3.
3)
QUINN, Garry J. A New Look at Christian Marriage. Journal of Religion and Health. 1971, , 387-398.
5)
HAYES, P. J. Impediments to marriage in the catholic church. University of Northern Iowa, 1905. Dostupné na www: http://www.jstor.com/stable/25105404
6)
Náboženská víra obyvatel podle výsledků sčítání lidu - 2011. Český statistický úřad [online]. [citováno 26.08.2020]. Dostupné z WWW: https://www.czso.cz/csu/czso/nabozenska-vira-obyvatel-podle-vysledku-scitani-lidu-2011-61wegp46fl
7)
JEMELKA, František. Křty dospělých v ČR neklesají.[online] 2018. [citováno 26.08.2020]. Dostupné z WWW:https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/180413krty-dospelych-v-cr-neklesaji
8)
PULKRÁBKOVÁ, Kateřina. CHYTIL, Daniel. V ČR chodí v neděli do kostela 8 % z pokřtěných. Odbor církevních dat ČBK, 2020. [citováno 26.08.2020]. Dostupné z WWW: https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/200205v-cr-chodi-v-nedeli-do-kostela-8-z-pokrtenych
9)
CHYTIL, Daniel. Zájem o svatby v ČR roste. Církevních bylo v r. 2018 téměř 5,5 tisíc. 2019. [citováno 26.08.2020]. Dostupné z WWW: https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/190607zajem-o-svatby-v-cr-roste-cirkevnich-bylo-v-r-2018-temer-5-5-tisic
10)
Episkopat.pl: Instytut Statystyki Kościoła Katolickiego opublikował raport za rok 2016[online]. episkopat.pl, 2018-01-04. [citováno 28.08.2020]. DOstupné na WWW:https://episkopat.pl/instytut-statystyki-kosciola-katolickiego-opublikowal-raport-za-rok-2016/
11)
Liczba ślubów kościelnych spada. Czy to tylko kwestia demografii?. Gazetaprawna. 2018 [citováno 26.08.2020]. Dostupné z www: https://www.gazetaprawna.pl/artykuly/1233446,liczba-slubow-koscielnych-spada.html
12)
Katolická církev [online]. [citováno 26.08.2020]. Dostupné z: http://www.apha.cz/cpr-jak-katolicka-cirkev-chape-manzelstvi
13)
Bible info [online]. [citováno 26.08.2020]. Dostupné z: https://bibleinfo.cz/topics/bi64.html
14)
Církev, společenství křesťanů [online]. [citováno 26.08.2020]. Dostupné z: https://www.vira.cz/cirkev-spolecenstvi-krestanu.htm
15) , 16) , 24)
Przygotowanie do małżeństwa według wskazań Kościoła[online]. Duszpasterstwo Rodzin Diecezji Sandomierskiej, 2016 [citováno 26.08.2020]. Dostupné z WWW: http://rodzinasandomierz.eu/przygotowanie-do-malzenstwa/
17)
Pravidla duchovní přípravy před církevním sňatkem [online]. Svatba. 2015, [citováno 26.08.2020]. Dostupné z WWW: https://svatba.cz/blog/organizace-koordinace-svatby/pravidla-duchovni-pripravy-pred-cirkevnim-snatkem
18) , 20)
Podmínky svatby v kostele [online]. Arcibiskupství pražské, 2019 [citováno 26.08.2020]. Dostupné z WWW: https://www.manzelstvi.cz/svatba/podminky-svatby-v-kostele.html
19)
Příprava manželství [online]. Farnost - Senice, [citováno 26.08.2020]. Dostupné z WWW:http://www.farnost-senice.cz/priprava-na-manzelstvi/
21)
Příprava snoubenců k přijetí svátosti manželství [online]. Centrum pro rodinu Kána Konice, 2019 [citováno 26.08.2020]. Dostupné z WWW: http://www.konice.dcpr.cz/programy/pro-snoubence.html
22) , 23)
Svatba v kostele [online]. EPPI, [citováno 26.08.2020]. Dostupné z WWW:https://www.eppi.cz/napoveda/tipy/svatba/svatba-v-kostele
25)
Ile kosztuje ślub kościelny[online]. wedding.p, 2019. [citováno 28.08.2020]. Dostupné z WWW:https://wedding.pl/inspiracje/slub-i-wesele/organizacja-i-planowanie/koszt-slubu-koscielnego/
31)
OPATRNÝ, Aleš. Obsah a výklad manželského slibu. Víra.cz [online]. [cit. 2020-08-27]. Dostupné z: https://www.vira.cz/texty/knihovna/kapitoly/7-obsah-a-vyklad-manzelskeho-slibu?fbclid=IwAR3amFiZbu4RnLSsuf_0RZGcxxV1d_cUFL2wCJHy8Pr4md-9jvTyIqwaaVQ
35)
Przebieg ceremonii zaślubin - jak to wygląda w praktyce? Planujemy wesele [online]. [cit. 2020-08-27]. Dostupné z: https://www.planujemywesele.pl/poradnik/przebieg-ceremonii-slubu?fbclid=IwAR0IhdbaDV7_UtY-resQDFyRXrbKn0RnmGyJfJNf9S73r65NP5coK67ceNI
36)
Przysięga małżeńska – jak dobrze przygotować się do najważniejszej chwili w życiu? Wesele z klasa blog [online]. 2019 [cit. 2020-08-27]. Dostupné z: https://www.weselezklasa.pl/poradnik/przysiega-malzenska-jak-dobrze-przygotowac-sie-do-najwazniejszej-chwili-w-zyciu/?fbclid=IwAR22RCtkg9Rj2Cu4HohuDhqvsxnTUzBS0dD7WJW6pN3z37JcpaMAVMneOHg
37)
BERANOVÁ, Adéla. Svatební tradice: Jaké zvyky musíte před svatbou znát? Wedding mag [online]. 2017 [cit. 2020-08-28]. Dostupné z: https://www.weddingmag.cz/4-svatebni-tradice-ktere-stoji-za-to-znat/
38) , 39) , 40)
Svatební tradice a zvyky Svatební inspirace [online]. [cit. 2020-08-28]. Dostupné z: https://www.svatebni-inspirace.cz/tradice.aspx
41) , 42) , 43)
Najciekawsze, polskie tradycje weselne. Ok wedding [online]. [cit. 2020-08-28]. Dostupné z: http://okwedding.pl/najciekawsze-polskie-tradycje-weselne/?fbclid=IwAR1P-FHNdOOdVniNZElFtG5-jqdYhXvAfxXVa53u6TyXx0DaLVY7dDriKak
ls2020/manzelstvi_v_katolicke_cirkvi_v_polsku_a_cesku.txt · Poslední úprava: 10. 10. 2020 (01:32) (upraveno mimo DokuWiki)