Autoři práce: Barbora Kopecká, Anna Ziková, Iveta Šestáková, Michaela Dvořáková. HKS 2021.

V dnešní společnosti je křesťanství nejrozšířenějším náboženstvím, a i přes vývoj kultury mají křesťané největší zastoupení mezi věřícími a jejich počet čítá přes 2 miliardy věřících.¹⁾ Česká republika patří mezi země s vysokým počtem ateistů. Celkový počet věřících při posledním sčítání lidu v roce 2011 dosahoval pouze 2, 17 mil. z 10,49 mil. obyvatel, z toho bylo 74 % zástupců římskokatolické církve, 3,5 % českobratrské církve evangelické a 2,7 % církve československé husitské. ²⁾ Počet věřících křesťanů se v USA odhaduje na 213 mil. obyvatel, z toho zhruba 20 % římskokatolických zástupců a okolo 50 % protestantů. ³⁾ Mladá generace, jež nemá žádné náboženské vyznání, často přejímá křesťanské zvyky a tradice, ať už od společnosti nebo od svých předků. Mnohdy se setkáváme s různým pojetím víry. V České republice můžeme ve velké míře narazit na ateismus, agnosticismus a “něcismus”, které se liší v chápání víry v Boha a “nadpřirozena”. Naopak ve Spojených státech amerických si hodně zakládají na křesťanské víře a od útlého věku jsou k tomu vedeni. Vánoce jsou dnes globálně propagovány skrze média a díky tomu se z nich stal spíše komerční svátek. Ateisté upřednostňují materialistické Vánoce, které slaví s rodinou a přáteli. Naproti tomu věřící preferují spirituální a náboženskou oslavu Vánoc, jež prožívají jak s rodinou, tak s celou komunitou. Tato práce porovnává podobu vánočních svátků mezi křesťany různých církví, především protestantských a římskokatolických. Atraktivní je i postoj ateistů, agnostiků a “něcistů” k Vánocům, jelikož přejímají některé křesťanské tradice.

Cílem práce je zjistit, jak se liší podoba oslav vánočních svátků v České republice a ve Spojených státech amerických a zároveň záměrem je vyzkoumat jaké zvyky se dodržují ve zmíněných dvou zemích, jaké tradiční jídlo vaří a jak probíhá jejich Štědrý den. Určení důležitosti, jež je přikládána návštěvám kostelů a bohoslužeb v obou zemích, je dalším ze zkoumaných prvků.

Jak se liší podoba oslav křesťanských Vánoc v ČR a v USA?

1. Jak se liší zvyky v průběhu celých svátků?
2. Jakou úlohu hrají o Vánocích návštěvy kostelů a bohoslužby?
3. Jak a kdy probíhá Štědrý den v USA a v ČR?
4. Jaké tradiční jídlo se vaří v průběhu Vánoc?
5. Přejímá česká kultura nějaké prvky od té americké?

• Staročeskými pověrami a oslavami se zabývá ve své knize Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní Čeněk Zíbrt.⁴⁾ Autor shromáždil několik zpráv a záznamů z českých archivů a doplnil je o svůj komentář. Každou kapitolu věnuje jednomu tématu z řad českých pověr a slavností. Jedna z kapitol je věnována tématu Vánoc, kde autor zjistil, že přežitek pohanské slavnosti zimního slunovratu se v křesťanské církvi upravil ve slavení vánočních svátků. Na základě několika svědectví popisuje zvyklosti, které dodržují členové církevních řádů a staročeské domácnosti, jako je např. rozkrajování jablka nebo ukazování zlatého prasátka. Mezi tradiční pokrm, který se vařil o vánočních svátcích, patřila tzv. calta, která je dnes nazývána jako vánočka. Ta se jedla, aby předcházela konzumaci masa. O adventu byl nakázán půst těm, kdož měli hojnou zásobu ryb a masa a naopak ti, co si ryby nemohli dovolit, měli půst zmírněn na konzumaci ovoce a sýrů.
• V podobném duchu se nese i dílo Jitky Pastyříkové, která ve své knize Vánoce – historie, zvyky, tradice⁵⁾ popisuje, proč jsou Vánoce tak oblíbené a jaká je jejich historie. Uvádí, že jsou Vánoce druhým nejvýznamnějším křesťanským svátkem a jsou oslavou narození Ježíše Krista. V římskokatolické tradici se Vánoce slaví od předvečera slavnosti Narození Páně (25. prosince) a trvají až svátkem Křtu Páně, který připadá na 6. ledna. Autorka popisuje předvánoční adventní čas jako přípravu na narození Ježíše Krista.V krátkosti se zmiňuje o oslavách Vánoc mezi muslimy, buddhisty a Židy. Mimo historie se věnuje také aktuálním oslavám Vánoc, a to nejen v České republice, ale i ve světě. Uvádí, jaké jsou tradice v katolických zemích, ať už v Mexiku rozbíjeni piňaty nebo zdobení palem v Argentině. Liší se také to, kdo ve které zemi nosí dárky, v Brazílii například Papai Noel, který dárky nechává různě po domě a děti je pak musí najít.
• Tématice Vánoc ve Spojených státech Amerických se zabýval Michael Lipka a David Masci v článku 5 faktů o Vánocích v Americe.⁶⁾ Popisují statistické údaje o roli náboženství během Vánoc. Uvádějí, že Vánoce jsou dnes v americké společnosti zdůrazňovány méně než v minulosti. Zeptali se Američanů, zda by na vládním majetku měly být povoleny křesťanské symboly, jako jsou například betlémy. Výsledkem bylo, že rostoucí většina dotazovaných si nepřeje náboženské projevy za žádných okolností a ani by neměly být povoleny na vládním majetku. Většina Američanů věří, že prvky biblického vánočního příběhu odrážejí skutečné historické události, i když procento vyjadřující tento názor v posledních letech znatelně pokleslo.
• V publikaci Proč slavíme Vánoce?⁷⁾ se zabývala Brněnská tisková misie, kde zmiňují, že Vánoce můžeme nalézt v televizi, na billboardech, ve výkladních skříních, na náměstí i na ponožkách. Autoři podotknuli, že Vánoce v dnešní době se s úspěchem přiživuje reklama, obchodníci, politici i kapesní zloději, a tak se Vánoce tohoto věku mění v pouhou karikaturu Vánoc původních. Popisovali původní specifika vánočních symbolů a uvádějí například prvotní význam adventního věnce. V dnešní době se křesťané slavení Vánoc nevyhýbají, ale tvrdí, že každý den, včetně Vánoc, je pro křesťany svátkem, neboť jsou nablízku Bohu.
• V bakalářské práci Kláry Zifčákové z University Palackého v Olomouci na téma lidové zvyky a tradice v období adventu v mateřské škole ⁸⁾ se zabývá zvyky, tradicemi, jejich definicemi a příčinami vzniku. Práce je rozdělena do tří částí (teoretická, empirická a praktická), každá se zaměřuje na jinou problematiku. Cílem práce bylo zjistit podrobnosti výuky o zvycích a tradicích. Výsledky poukázaly na to, že většina učitelů vypráví dětem o historii Vánoc, přibližuje jim zvyky a tradice, které se k tomuto období váží. Na křesťanskou stránku Vánoc se zaměřuje pouze jen část učitelů.

V této práci jsou použity dvě metody zkoumání, kvalitativní a kvantitativní. Kvantitativní metoda je spíše o sběru dat, které můžeme graficky vyjádřit, ale jde pouze o strohou analýzu dané problematiky, což může být jejím negativem. Tato metoda vyžaduje větší množství dat a respondentů a vede k větší objektivnosti výsledků než metoda kvalitativní. Kvalitativní metoda se věnuje problematice více detailněji a nedá se vyjádřit v grafech a tabulkách. Za její negativa lze považovat menší množství dat a subjektivnější odpovědi respondentů než u metody kvantitativní. Účelem kvalitativní metody je pochopení získaných informací a na tomto základě vytvoření nových teorií a hypotéz. ⁹⁾

Pro získání informací jsme využili dvě techniky pro sběr dat – polostrukturovaný rozhovor a dotazník. Polostrukturovaný rozhovor je typ rozhovoru, který má předem určené okruhy otázek a je rozšířen o doplňující otázky.¹⁰⁾ U toho typu rozhovoru jsme měli možnost získat rozsáhlejší odpovědi a zároveň jsme dle situace mohli rozvinout jednotlivé otázky.

Vzhledem k aktuální pandemické situaci jsme se rozhodli oslovit potencionální respondenty prostřednictvím e-mailu, abychom předešli riziku nákazy. Na webových stránkách několika církví (Jednota bratrská, Husitská církev československá, Bratrská jednota baptistů, Apoštolská církev atd.) jsme vyhledali kontakty a oslovili jsme jejich zástupce. Jelikož většina oslovených nám na e-mail neodpověděla, rozhodli jsme se pro vytvoření dotazníku, který měl usnadnit komunikaci.

Oslovení informátorů proběhlo 25.3.2021 a celý výzkum trval až do 8.4.2021.

Jako jediná nám odpověděla zástupkyně protestantské církve, která se nám nabídla, že náš dotazník nasdílí na facebookovou stránku Jednoty bratrské. Tím jsme získali hodně protestantských zástupců. Jedinou podmínkou pro sdílení na facebookové stránce bylo anonymizování údajů respondentů. Uvedení osobních údajů (jméno, věk, povolání) jsme tedy ponechali dobrovolné. Dotazník jsme dále sdíleli našim známým, kteří se hlásí ke křesťanské víře. Jediná připomínka, kterou jsme obdrželi, byla na otázku ohledně tradičního jídla. Respondent tuto otázku nepovažoval za důležitou. U kvantitativního způsobu získávání odpovědí je běžné, že jsou některé odpovědi nedostatečné a málo obsáhlé, a proto jsme se rozhodli některé z nich vyřadit z výzkumu.

Z důvodu zachování etického postupu jsme se rozhodli zaměnit jména některých informátorů, kteří si nepřáli být jmenováni.

Pro obsáhlejší odpovědi jsme využili polostrukturovaný rozhovor prostřednictvím telefonátu, videohovoru a osobního setkání. Při žádném z hovorů nenastaly technické potíže. Jeden rozhovor byl veden v angličtině, tudíž byl časově náročnější na přípravu a následné zpracování.

V následující tabulce jsou uvedeni naši informátoři, které jsme oslovili. Jsou seřazeni podle země původu a vyznání.

Vánoce byly založeny na oslavu boha Slunce římským císařem Aurelianusem roku 214-275 n.l. V dobách minulých se tato doba spojovala spíše s oslavou slunovratu. Lidé ho oslavovali, protože byl příslibem návratu slunce. Za nejdůležitější se považovaly dny 21. a 22. prosince. S oslavami byly spojovány písně, koledy, říkadla, zvyky, tradice ale i různé obřady, které měly přinést hojnost, zdraví a štěstí. ¹¹⁾

Postupem času byl tento pohanský svátek změněn křesťanstvím. Křesťanská církev se zprvu snažila tyto zvyky zrušit, ale protože byly příliš zakořeněné, tak se křesťané rozhodli tuto dobu využít k šíření své víry. ¹²⁾ Ve 4. století našeho letopočtu církev uznala Vánoce jako církevní svátek narození Ježíše Krista. V tomto pojetí se oslavy staly součástí kultury křesťanských národů a přibližně od 16. století probíhaly v takové podobě, jak je známe teď. ¹³⁾

První Vánoce se odhadují kolem roku 330 v Římě. V Římě se slavily narozeniny různých významných mužů. Když se nevědělo přesné datum narození někoho významného, tak se oslavovali v nějaký jiný významný den. Když se proto nevědělo přesné datum narození Ježíše Krista, tak se zvolil 25. prosinec. Tento den byl ve starém Římě významný, protože slunce nabíralo novou sílu a díky tomu pro křesťany Kristus byl, je a vždy bude „Světlem světa“. ¹⁴⁾

Dnes se v České republice považuje za nejdůležitější den 24. prosince, který se oslavuje jako Štědrý den. Tento den se setkávají rodiny, aby spolu prožili svátky klidu a míru. Toto nám potvrdila informátorka Radka, která nám uvedla: „Za nejdůležitější považuji 24.12., protože tento den mám možnost strávit v přítomnosti svých nejbližších, a proto má výjimečnou atmosféru.”

V Americe se obvykle drží pohanských tradic, proto Vánoce slaví z večera 24. na 25. prosince, kdy se u snídaně setkávají rodiny a dávají si dárky. To že je 25. prosince významnější nám potvrdila informátorka Anna, když napsala: „Asi 25. prosince je pro nás nejdůležitější den, protože spolu celá rodina tráví nejvíce času. Líbí se mi, že už ráno si rozdáváním dárků zpříjemníme den.:)”

Bible je základní knihou křesťanství, která vypráví o vztahu člověka s Bohem. Pro lidi má tato kniha božský původ, proto se jí říká také „Písmo svaté“. Je to soubor 66 knih, které sepsalo v průběhu let kolem čtyřiceti autorů s různým vzděláním, ostavením, různou národností a v různých jazycích. Bible se skládá ze dvou částí Starého a Nového zákonu. ¹⁵⁾

Ve starém zákonu jednotlivé části vypráví o stvoření světa a prvotním hříchu, dále popisují, jak si Bůh vyvolil jednotlivce a následně celý národ (izraelský), aby skrze něj jednou požehnal všem lidem. Nejmladší části starého zákona sahají do doby cca 165 před Kristem. Skládá se z 39 žánrově různorodých knih. Najdeme v něm proto části psané mytologickou mluvou (stvoření světa, první hřích, potopa), historické knihy, poezii (žalmy, Píseň písní), ale i mudroslovnou nebo apokalyptickou literaturu. ¹⁶⁾

Ve Starém zákoně se nachází sbírka desatero přikázání. Desatero je považováno za přikázání, která dal Bůh lidem jako univerzální způsob žití, která mají pokrývat všechny důležité oblasti lidského jednání. ¹⁷⁾

Nový zákon je soubor 27 knih. Nový zákon popisuje příchod Boha na zemi v Ježíši Kristu a život prvotní církve. Základem Nového zákona jsou čtyři evangelia (podle Matouše, Marka, Lukáše, Jana), které popisují Ježíšův život, umučení a vzkříšení. Ty jsou jádrem Bible a nejcennějšími texty církve. Nový zákon obsahuje také knihu o životě první církve (tzv. Skutky apoštolů), dopisy (např. svatého Pavla nebo Petra) a knihu Zjevení. ¹⁸⁾

Bible obsahuje také příběh o Ježíšově narození v městě Betlémě. Příběh vypráví o zjevení archanděla Gabriela paní Marii, který jí řekl, že bude nosit dítě a porodí syna Ježíše. Když se Josef dozvěděl, že Marie nosí dítě, které není jeho, chtěl ji opustit. Josefovi se zjevil také anděl, který mu řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš, neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.“ ¹⁹⁾

Josef s Marií se na příkaz císaře Augusta museli vydat do Betléma, aby se stejně jako každý, kdo žil v římské říši došli zapsat. Po dlouhé cestě byla Maria unavená, ale když došli do Betléma hostinec byl již plný ostatních hostů. Hostinský měl už jediné místo, a to ve stáji plné zvěře. Té noci viděli pastýři záři, se kterou byl slyšet hlas anděla, který hlásil radostnou novinu narození Spasitele. Ježíšovo narození zvěstovala později také hvězda, která se stala nedílnou součástí betlému. ²⁰⁾

K Herodesovi se donesl příběh o novorozenci, který nechal poslat učené muže, aby zjistili pravdu o situaci. Mudrcové předali dary (zlato, kadidlo a myrhu), k Heroldovi se ale se zprávou nevrátili. Herodes proto nechal vyvraždit všechny chlapce mladších dvou let, ale Marie, Josef s Ježíšem stihli uniknout do Egypta díky andělskému zjevení, které je varovalo. Zlato představuje královský rod a království, myrha je symbolem smrtelnosti člověka a utrpení. Kadidlo představuje boha a božství. ²¹⁾

Narození Ježíše se s námi táhne i do současnosti, kdy se připomíná hlavně o vánočních svátcích, jak nám potvrdil informátor Petr: „Vánoce se slaví na oslavu narození Spasitele, který přišel zachránit svět a naplnit Zákon“.

Město Betlém je pro křesťany stále jedno z nejvýznamnějších poutních míst. Město leží kousek od Jeruzaléma. Obyvatelstvo dnešního Betléma jsou z velké části Arabové. Křesťanů je asi pětina a zbytek tvoří muslimové.²²⁾ Nejdůležitější památkou ve městě je chrám (chrám Narození Páně), kde byl narozen Ježíš Kristus. Ústředním bodem chrámu je jeskyně, kde na podlaze se nachází stříbrná hvězda, která poukazuje na údajné místo narození. ²³⁾

Dříve se v českých zemích 21. prosince slavily pohanské svátky, které oslavovali slunovrat, jenž byl spjatý se vztahem k přírodě. Postupem času začal vliv křesťanství utlačovat pohanství s cílem zapomenout na přírodní oslavy. Namísto toho se měly křesťanské svátky akumulovat právě do období na konci prosince. Některé pověry a zvyky zůstaly nebo byly převzaty křesťany. Vánoční svátky začínají obdobím adventu, ten trvá přibližně čtyři týdny a vyvrcholuje na Štědrý den. ²⁴⁾ Během tohoto období lidé dodržují vánoční tradice a zvyky. Mezi ty nejznámější zařadila informátorka Kristýna (protestantka): Stromek a dárky, tradiční štědrovečerní večeře, koledy, lití olova, rozkrajování jablka, účast na půlnoční, setkávání s rodinou a přáteli. V naší rodině dodržujeme samozřejmě stromek a dávání dárků, klasickou štědrovečerní večeři a setkávání s rodinu a přáteli. Krom toho také čteme z Bible a společně se modlíme, jdeme do kostela.

Mezi české patří příčné krájení jablka. Pokud dotyčný uvnitř nalezl křížek, říkalo se, že do roka zemře. Pokud jablko bylo uvnitř shnilé byl to znak blížící se nemoci. Naopak pokud uvnitř byla jádra ve tvaru hvězdy značilo to celoroční zdraví a dlouhý život.²⁵⁾ Tento zvyk je našim informátorům velmi známý, ale většina z nich ho nedodržuje. Například informátorka Zuzana (”něcistka”) uvedla, že zná: Zdobení vánočního stromku, štědrovečerní večeře, dárky, lití olova, krájení jablka, vánoční mše, adventní věnec, pouštění koled. Dodržujeme pouze zdobení stromku, večeře, dárky, poslech koled. Obrázek 1 - Krájení jablka ²⁶⁾

Na začátku 20. století byla tato tradice dodržována ve většině domácností. Nedostatek olova v průběhu válek však zavinil, že se se na ni postupně zapomnělo.²⁷⁾ Rozpálené olovo se nalilo do studené vody a každý si při tom musel položit nějakou otázku. Odpovědí na ní byl tvar, v nějž se tekuté olovo proměnilo. I tato tradice je mezi zpovídanými informátory známá, ale nikdo z nich jí nedodržuje. Jediná Alena (Římská katolička) dříve praktikovala lití olova: Dělali jsme to doma především kvůli dětem a dnes když už jsou děti velké to s manželem nedodržujeme.

Tato tradice pochází z Itálie, kdy v 17. století svobodné dívky chtěly zjistit, jaká budoucnost je čeká. V českých domácnostech si lidé vyráběli ze skořápek z vlašských ořechů lodičku, do které vyrobili svíčku. Lodičku pak pustili po vodní hladině (např. ve vaně) a zapálili svíčku. Obdobně jako u krájení jablka i zde si lidé pokládali otázku a to, kam lodička plula, byla její odpověď. Pokud lodička zůstala u břehu, předpovídalo to, že člověka v příštím roce nečekají žádné změny. Když plulo více loděk pospolu, značilo to lásku a přátelství.²⁸⁾ Radka (protestantka) jako jediná z informátorů tento zvyk dodržuje: Pouštění lodiček ze skořápek dodržujeme, šupinu pod talíř a lití olova nedodržujeme.

Tradičně se v českých domácnostech při štědrovečerní večeři dávala rybí šupina pod talíř, aby domů přinesla peníze, které se měly množit stejně rychle jako ryby v Petrových sítích, jako se o tom píše v Novém zákoně. Tento zvyk je dodnes jedním z nejrozšířenějších. Nikola (římská katolička) uvedla: Z hlediska křesťanství držíme 24. půst, jinak děláme samozřejmě i věci jako šupinka pod talíř, šupinka do peněženky, jíme rybí polévku a kapra s bramborovým salátem. Před večeří jdeme ještě do kostela.

Tato tradice pochází z pohanských oslav slunovratu, kdy se domácnosti zdobily větvičkami chvojí, jež symbolizovaly život. Katolická církev tento zvyk neuznávala, až v 16. století ho začala vydávat za svůj. Dle nich měl stromeček symbolizovat rajský strom Adama a Evy. Právě od té doby se začaly stromky zdobit papírovými růžemi a jablky. Růže ztělesňovaly Pannu Marii a jablka Evu. Nejprve se stromečky zdobily jen ve městech a až později ve vesnicích. Tento zvyk přišel z Německa, odkud ho rozšířil do Česka Jan Karl Liebich, který u nás poprvé nazdobil stromeček svíčkami a řetězy při své slavnosti v roce 1812. ²⁹⁾

Vánoční stromeček se stal od té doby symbolem Vánoc a tradicí, kterou dodržují lidé po celém světě nehledě na vyznání. Všichni naši informátoři tuto tradici každý rok dodržují. Jako například Jiří (římský katolík): Dodržují se u nás pouze zvyky spojené přímo s církevními rituály. Tedy, půst do večeře, půlnoční mše, smažený kapr s bramborovým salátem a přechod ke stromečku po zaznění zvonku.

Také paní Zuzana (“něcistka”): Vánoce bez stromečku si nedokáže představit, každý rok ho zdobíme s rodinou 24.12. Všichni naši ateističtí informátoři rovněž vánoční stromeček zdobí a je to pro ně symbol Vánoc.Slečna Natálie uvedla: Mezi symboly Vánoc patří stromeček, cukroví, kapr a salát, výzdoba, rodina, koledy.

Vůbec první stromeček, který byl vystaven na veřejnosti, byl v roce 1912 v New Yorku na Madison Square.³⁰⁾ Byl posetý elektrickými světýlky namísto původních svíček. V USA se každý rok prodá mezi 25-30 miliony živých vánočních stromečků.³¹⁾ Američané na rozdíl od Čechů upřednostňují velké stromky, které by se měly dotýkat minimálně stropu a musí být bohatě ozdobené. Tradičně je zdobí do zelené, červené a zlaté. Každá barva něco symbolizuje. Zlatá značí světlo a bohatství, zelená život a červená reprezentuje krev Ježíše Krista.³²⁾ Naše informátorka Anna, která nám popsala, jak trávila Vánoce v americké protestantské rodině, uvedla: Hlavní tradice jsou dekorace a zdobení! Hlavní symbol Vánoc je vánoční stromeček, protože po večeři se posadíme celá rodina okolo stromečku a společně rozbalíme dárky a povídáme si. Obrázek 2 - Vánoční stromeček na Madison Square v roce 1912 ³³⁾

Tradice vánočních punčoch (Christmas stocking) pochází z příběhu o svatém Mikuláši. V 19. století žil chudý rolník, který si nemohl dovolit věno, a jeho tři dcery byly stále neprovdané. Jednoho večera praly prádlo a mokré ponožky pověsily nad krb. Svatý Mikuláš znal jejich tíživou situaci, a tak každé z nich do ponožky schoval sáček se zlatem. Tak získaly dcery věno a mohly se vdát. Svatého Mikuláše v USA vystřídal Santa Claus.³⁴⁾

Ve Spojených státech amerických si 24. prosince v podvečer děti tradičně zavěšují punčochy na krbovou římsu a chystají občerstvení pro Santa Clause – sklenici mléka a sušenky pro něj a pár mrkví pro jeho soby. 25. prosince ráno poté zjišťují, že nachystané pochoutky zmizely a punčochy jsou plné malých dárků a pochoutek.³⁵⁾ Tato tradice se dodržuje ve většině amerických rodin. Anna, která Vánoce trávila u protestantské rodiny v Americe uvedla: Hlavní tradice jsou dekorace a zdobení! Vánoční stromeček a vánoční ponožky na krbu, to všechno dodržujeme.

Dále informátorka Ashley nám sdělila: Také plníme punčochy (to je hodně americké). Do punčoch dáváme malé dárky, například čokoládu, malé věci, třeba ubrousky na objektiv (je fotografka) nebo tak něco.

Advent, z latinského slova “adventus”³⁶⁾ – příchod/přicházející, je přípravná doba na Vánoční svátky. První adventní nedělí začíná nový liturgický rok. V křesťanském světě výraz označuje příchod Mesiáše – Ježíše Krista – a s ním spojené přípravy. Počáteční datum adventu je pohyblivé (mezi 27. listopadem a 3. prosincem), ale končí vždy o půlnoci 24. prosince. Barvou adventu je fialová, která symbolizuje noblesu, důstojnost, rozjímání a pokání a odkazuje na naději upřenou k narození Ježíše Krista. ³⁷⁾

První zmínky o adventní liturgii lze nalézt již v 5. století v Itálii.³⁸⁾ Postupem času se přístup k adventu měnil – dříve byl přípravou na oslavu Narození Páně a měla postní ráz, později byl chápan jako příprava na druhý příchod Krista a od půstu bylo upuštěno. ³⁹⁾

Délka adventního období byla stanovena v 6. století na čtyři adventní neděle. První adventní neděle “železná“ – v tento den se zapaluje první svíčka na adventním věnci, která je fialová (tzv. svíce proroků) a připomíná nám proroky předpovídající narození Ježíše Krista. Druhá adventní neděle “bronzová“ – na tento den se zapaluje druhá svíčka, taktéž fialová (tzv. betlémská) a symbolizuje Ježíškovy jesličky a lásku. Třetí adventní neděle “stříbrná“ – třetí se zapaluje růžová svíčka (tzv. pastýřská). Třetí neděle je dnem radosti z blížícího se narození Páně. Čtvrtá adventní neděle “zlatá“ – jako poslední se zapaluje opět fialová svíčka (tzv. andělská). Ta představuje pokoj a mír. Často se přidává i pátá svíčka, která se zapaluje na Štědrý den po západu slunce. Tato svíce má bílou barvu a dává se doprostřed věnce, symbolizuje samotného Krista. ⁴⁰⁾

Svátek svatého Mikuláše připadá na dne 6. prosince (den, kdy probíhá bohoslužba), ale v České republice se slaví již 5. prosince. Dříve se dárky dávaly pouze 6. prosince, nikoliv 24. prosince. Na svátek sv. Mikuláše je připomínána jeho štědrost a dobré srdce tím, že děti dostávají malé dárky ⁴¹⁾ (v ČR především sladkosti a ovoce). Svatý Mikuláš je znázorňován jako postarší biskup s bílým vousem, oblečen v bílém rouchu s červeným pláštěm. V jedné ruce drží zlatou knihu a ve druhé biskupskou berlu, na hlavě má biskupskou mitru (lat. infule). ⁴²⁾

Svatý Mikuláš se narodil v Pataře v Turecku, ale přesné datum ani rok narození nejsou známy (odhad narození 250–286 n. l.). Předpokládá se, že se kolem roku 300 stal biskupem v tureckém městě Myra (dnes Demre). Za vlády Galeria Valeria Maximina I., kdy začalo pronásledování křesťanů, byl sv. Mikuláš zajat a mučen. Roku 325 se zúčastnil koncilu Nicejského. ⁴³⁾ Více se toho o životě svatého Mikuláše neví. Je známo jen datum jeho úmrtí, rok však nikoliv (345–352 n. l.), a to 6. prosince. ⁴⁴⁾

Tradičně se Mikuláš slaví v ČR v předvečer 6. prosince, tedy pátého. Mikuláše doprovází anděl (obdarovává děti) a čert (symbolicky trestá), toto trio obchází domy a obdarovává děti sladkostmi a ovocem nebo uhlím a bramborami podle toho, jestli byly hodné nebo ne. ⁴⁵⁾

Štědrý den, 24. prosinec je posledním dnem adventu. Celé adventní období končí Štědrým večerem, tedy předvečerem slavnosti Narození Páně (25. prosince). Tento den je postního rázu v naději, že večer můžete spatřit zlaté prasátko, v některých rodinách se nejí celý den nic, někde se jí jen vánočka anebo tradiční kuba (hlavními ingrediencemi jsou kroupy a houby),⁴⁶⁾ dále se také zdobí a rozsvěcí vánoční stromeček a vaří se. Tradicí je i štědrovečerní večeře, kdy se podává kapr a bramborový salát. Po večeři se rozdávají dárky, které přinesl Ježíšek. ⁴⁷⁾ Informátorka Monika (protestantka): „Vstaneme, v klidu se nasnídáme (zpravidla snídáme domácí vánočku). Mamka vaří oběd, nevlastní taťka připravuje stromeček a já se sestrou ho následně zdobíme. Pak se nějak naobědváme (čočka/vinná klobása s kaší), poté se pomaloučku pouštíme do příprav večera – dobalujeme dárky, připravujeme tabuli, obalujeme a smažíme kapra, připravujeme obývák se stromečkem, kde zapalujeme vánoční svícny, aranžujeme cukroví a oříšky v čokoládě. Pak už jenom zasedneme, zapálíme svíčku na stole, připijeme kvalitním šampaňským a dáme se do hodování. Často se ještě před přípitkem krátce modlíme, ale opravdu krátce, jelikož sestra není věřící, takže z ohledů na ní to nijak neprotahujeme. Pak se pomalu navečeříme (mýváme dva chody), posedíme a popovídáme a po nějaké době se přesuneme ke stromku. Rozbalíme si dárky a pak už jsme prostě jenom spolu.“

Štědrý den nepatří mezi církevní svátky, avšak Štědrý večer je již součástí liturgického roku, jelikož 24. prosince večer se koná vigilie (z latiny, bdění) ⁴⁸⁾ , tj. bohoslužba v předvečer náboženského svátku.⁴⁹⁾

Slavnost Narození Páně nebo Boží hod vánoční, 25. prosince, je den oslavy narození Ježíše Krista Vykupitele. Boží hod vánoční je nejvýznamnějším ze všech tří hodů liturgického roku. V tento den se také navzájem navštěvují rodiny a přátelé. 25. prosince se v kostelích a domácnostech staví betlémy, hrají se vánoční hry a zpívají se koledy. Podle lidových tradic se na Boží hod nemá pracovat, měl by to být den odpočinku po dlouhých přípravách na Vánoce. Nesmí se uklízet, stlát postele, ani sklízet ze stolu. Dodnes papež v tento den z balkonu baziliky svatého Petra ve Vatikánu pronáší tradiční vánoční poselství Urbi et Orbi, jímž požehnává všem věřícím z celého světa. ⁵⁰⁾

Svátek svatého Štěpána, lidově označován jako 2. svátek vánoční (26. prosince), připomíná prvního křesťanského mučedníka sv. Štěpána.⁵¹⁾ Ten se narodil kolem roku 1 n. l. Během svého života se stal diakonem (jáhnem) a kázal křesťanství. ⁵²⁾) Byl členem prvního sboru jáhnů v Jeruzalémě. Přesné datum jeho úmrtí není známé (mezi lety 36-40 n. l.), ale ví se, jak zemřel. Byl ukamenován za tvrzení, že Židé jsou vinni Ježíšovou smrtí a že Ježíš je roven Bohu. ⁵³⁾ V tento se lidé opět scházejí s rodinami a s přáteli. Podávat by se měla husa nebo kachna (nebo jiná drůbež) a chodí se na svatoštěpánskou koledu. ⁵⁴⁾

Svátek Zjevení Páně (Epifanie, 12. den Vánoc), lidově svátek Tří králů (tento svátek se přičlenil až ve středověku), v tento den se zjevuje Bůh jako člověk, dokonce jako narozené dítě, i nevěřícím lidem.⁵⁵⁾ K tomuto narozenému dítěti přichází nejdříve pastýři a později i tři králové – Mudrci z Východu, kteří mu přinesli dary: zlato, kadidlo a myrhu – takto popsal událost Matouš ve svém evangeliu.⁵⁶⁾ Až později mudrci dostali jména Kašpar, Melichar a Baltazar. 6. leden je posledním dnem vánoční doby, po něm následuje už jen svátek Křtu Páně (ten připadá na první neděli po 6. lednu). ⁵⁷⁾

Svátek tří králů má své zvyklosti, které se však odlišují v každé oblasti světa. V tento den žehná voda, předměty ze zlata, kadidlo a křída. Od domu k domu chodí koledníci v převlecích tří králů a žehnají příbytkům – kropí se vodou, vykuřují se kadidlem a na dveře se píše křídou. Ochranné popisování dveří písmeny K+M+B+ (C+M+B+) a rok. Tyto písmena však nejsou počátečními písmeny jmen králů, ale zkratka z latinského „Christus mansionem benedicat” – Kristus požehnej tomuto domu. Tři křížky za písmeny nejsou znaménky plus, ale symbolizují Nejsvětější Trojici – Otce, Syna a Ducha Svatého. ⁵⁸⁾

Christmas Eve se slaví 24.prosince a je to den před Christmas Day. I přesto, že tento den je nedílnou součástí vánočních svátků v Americe, tak to není státní svátek. Lidé chodí do práce, ale často se setkáváme s firmami, které dávají zaměstnancům placená volna. Tento den se nakupují poslední dárky, strojí stromeček a dodělává poslední výzdoba. Večeř je štědrovečerní tabule, kde nechybí nadívaný krocan a brambory.⁵⁹⁾ Často se setkáváme s tím, že si děti mohou rozbalit jeden dárek po večeři, aby byli více natěšení na druhý den ráno. ⁶⁰⁾ Několik z našich informátorů označilo Christmas Eve jako nejdůležitější vánoční den. Například informátorka Ila Blaha (ateistka, žijící v protestanské rodině) nám uvedla: „Christmas Eve je pravděpodobně nejdůležitější, protože si můžu užít čas se svými sourozenci a relaxovat.”

Christmas Day se oslavuje 25.prosince a je to oslava narození Ježíše Krista. Christmas Day je státní svátek a většina obchodů a škol je uzavřených. Toho rána si rodina společně rozbalí dárky a dají si společnou snídani. Často u snídaně sedí společně ve sladěných a příjemných pyžamech. ⁶¹⁾ Další americkou tradicí je, že si děti u krbu pověsí ponožky s vlastním jménem, kde na Christmas Day mohou nalézt sladkosti a drobné dárky. Na oplátku Santovi Clausovi děti na Christmas Eve dají ke krbu mléko se sušenkami a mrkev pro soby. Největší vánoční dárek, který vážil 225 tun, dostala Amerika od Francouzů. Byla jim darována v roce 1886 Socha svobody, kterou dnes můžete nalézt v přístavu New York. ⁶²⁾

Boxing Day nebo The day after Christmas Day se slaví 26. prosince. Původně Boxing Day původně z Velké Británie, kde ho nazývají Den sv. Štěpána. Američané neznají pravý původ tohoto svátku, kterým je obdarovávání nižších vrstvách. Kostely a obchody pro tuto příležitost vybírají po celý rok peníze na malé dárky ve formě potravin, oblečení a hraček pro děti. ⁶³⁾

Štědrovečerní večeře je důležitá součást vánočních svátků. Dříve Štědrý den byl pokládán za den postní. Podle tradice, kdo vydrží tento den nejíst až do zjevení první hvězdy, bude odměněn spatřením zlatého prasátka. Tento zvyk se dodržuje téměř už od středověku. Držení půstu pro křesťany bylo běžné, ale vidina zlata je ještě více namotivovala. Zlato symbolizovalo slunce a odchod zimy a společně s prasetem představovalo prosperitu a hojnost. ⁶⁴⁾

Stolování na Štědrovečerní večeři má určitá pravidla. Mezi nejznámější zvyk patří prostření jednoho místa navíc pro náhodného kolemjdoucího. Někdy se prostírání navíc dávalo z důvodu, aby nebyl počet lidí u stolu lichý. Pověra říká, že Smrtka obcházela domy a sledovala, zda je počet osob u stolu sudý, jinak by rodina v následujícím roce přišla o někoho. S touto pověrou souvisí také, že nikdo by neměl od večeře odcházet ani samotná hospodyňka, jelikož by následující rok nemusela zasednout společně s rodinou u stolu. ⁶⁵⁾ Samotný stůl se omotával řetězem či provazem, který měl ochránit stáda dobytku, majetek a zajistit kompaktnost rodiny. Další tradice souvisí s ukrýváním šupiny pod talířem, která má přinést peníze do dalšího roku. Stůl by měl zobrazovat sílu a krásu celého večera. Ideální barva ubrusu by měla být bílá či krémová a ozdobena výraznějšími ubrousky doplňující výzdobou domova.⁶⁶⁾ Tradiční večeře v České republice začínala po modlitbě symbolicky chlebem (Boží dar) nebo oplatkou s medem, které symbolizovali ochrannou moc. Následujícím chodem byla polévka, která byla běžně připravována z hub nebo luštěnin. Hlavní chodem byl nejčastěji vánoční kuba (vánoční hubník), který se připravuje z krup a hub a je dochucený potravinami, které rodina vypěstovala. ⁶⁷⁾ I přesto, že v dnešní společnosti je nedílnou součástí večeře smažený kapr, až do poloviny 19. století se během původní tradiční večeře kapr na stole neobjevil. Maso se velmi dlouho u štědrovečerní večeře nejedlo, protože to vycházelo z církevního zákazu a bylo to součástí půstu. Do té doby se rybí maso nejedlo v rodinách vůbec, nebo se kapr jedl pouze v zámožných rodinách a rybnikářských oblastech. Štědrovečerní kapr se stal tradičním jídle až v počátku 20. století, kdy se kapr stal cenově dostupnějším i chudým rodinám. ⁶⁸⁾ Kromě kapra se dnes na štědrovečerním stole můžeme setkat s vinnou klobásou, která po opečení zčervená a připomíná Slunce, proto bývá vinná klobása považována za tradiční vánoční pochutinu jako symbolika pro oslava slunovratu. ⁶⁹⁾ Další nedílnou součástí moderní štědrovečerní večeře jsou obalované řízky, různé druhy ryb (candát, losos) a bramborový salát. Bramborový salát se do České republiky dostal do podvědomí až v roku 1826, kdy Magdalena Dobromila Rettigová napsala recept do své kuchařky, ale jako příloha se jedl až ve 20. letech 20. století. Původ bramborového salátu pravděpodobně rozšířil francouzský kuchař, který ho servíroval „moskevské smetánce” v Rusku. Rusové ho znají po názvem Olivie nebo Olivje a dodnes je to pro ně nedílnou součástí Silvestra. ⁷⁰⁾ V dnešních rodinách se často kombinuje tradiční a moderní štědrovečerní večeře. Tyto fakta nám potvrdilo většina informátorů a jedna z nich byla například paní Radka (protestantka), která uvedla: „Jíme hrachovou polévku s krutony, bramborový salát se smaženým kaprem. Někdy nahradíme jinou rybou. Na našem stolu ani nechybí řízky.” Obrázek 3 - Kapr s bramborovým salátem ⁷¹⁾

Tradiční hostina v USA je velmi podobná jídlu podávanému na Den díkůvzdání, ale přesto se jídlo liší v závislosti na etnickém původu. Běžně se podává nadívaný krocan s brusinkovou omáčkou a bramborovou kaší. Na štědrovečerní tabuli se může objevit i hovězí pečeně (roastbeef) nebo šunka. ⁷²⁾ Informátorka Ashley (ateistka) nám uvedla tuto informaci: „Vždycky děláme šunku a roastbeef, prostě velký kus hovězího a k tomu brambory. Ta šunka je ve skutečnosti sladká. nejdříve se peče a pak se na to dává cukrová glazura, následně se šunka nařeže, aby se glazura dostala i dovnitř. Babička ještě dělá coleslaw (zelný salát) s rozinkami, který mi nechutná. Ale to je asi vše.” Mezi nejznámější dezerty patří puding s ořechy, švestkami, rozinkami nebo zázvorem. Oproti českým několika druhům cukroví se můžeme setkat v USA s perníčky, koláčky (dýňový, mrkvový, jablečný) nebo candy cane (zahnutá červeno-bílá hůlka s mátovou příchutí). Během večera se popíjí horká čokoláda, jablečný cider, vaječný koňak se skořicí a muškátovým oříškem. ⁷³⁾ Obrázek 4 - Večeře na Christmas Day ⁷⁴⁾

Při mších na vánoční svátky se předčítá z Bible – evangelia (především Janovo, Lukášovo a Matoušovo), a skutky apoštolů a vybrané kapitoly Starého zákona. 24. prosince se koná vigilie (z latiny, bdění) ⁷⁵⁾, lidově půlnoční mše (”andělská”), je bohoslužba v předvečer náboženského svátku. Vigilie označuje přípravu na významné svátky či události. Bdění proto, že člověk se má připravovat tak, že noc před svátkem probdí u modliteb. Na svátek oslavy Narození Páně, což je jeden z nejdůležitějších křesťanských svátků. V tento den se konají dvě mše – za svítání (”pastýřská“) a za dne (”velká“ či ”slavná“). Dále se mše svaté konají 26. 12. - svatý Štěpán, prvomučedník, 27. 12. - svatý Jan, apoštol a evangelista, 28. 12. - svátek Betlémských neviňátek. ⁷⁶⁾ Informátorka Nikola (římská katolička) vypověděla: „Ano, chodíme na bohoslužby. Už 24.12. odpoledne (avšak není to pro křesťana povinností), dále pak na první a druhý den vánoční (25., 26.12.), protože to je jeden z hlavních křesťanských svátků vedle Velikonoc. Slaví se narození Krista, a 26.12. svatý Štěpán.“ U protestantů je bohoslužba orientovaná na náboženské vědomí, vede se v národních jazycích, společné modlitby a zpěvy mají vést ke sjednocování lidí. ⁷⁷⁾

V USA se v mnoha kostelích na Štědrý večer slouží odpolední bohoslužba při svíčkách nebo půlnoční bohoslužba. Součástí některých bohoslužeb je vánoční mše nebo dramatizace narození Ježíše. ⁷⁸⁾ Informátorka Kristen Namminga (protestantka): „Návštěvy kostelů jsou pro mě a mou rodinu nejdůležitější součástí Vánoc. Chodíme na mši na Christmas Eve.“

Pečení vánočky je jedna z nejstarších českých tradicí. Ve 14. století byla známá spíše calta, což byl typ nepletené vánočky. Pečení vánoček bylo privilegium spíše pekařů, doma si ji začali lidé péct až kolem 18. století. Představuje symbol života a plodnosti. Prvá vánočka je dělaná z devíti a tvarem připomíná Ježíška v peřince. ⁷⁹⁾

Každý díl vánočky má svůj význam, spodní symbolizuje oheň, vodu, vítr a vzduch, prostřední cit, vůli a rozum a dva horní symbolizují vědění a lásku. Kynuté pečivo bylo důležitou součástí každé rodiny, protože proces kynutí těsta symbolizoval růst štěstí a hojnosti. Kousek z upečené vánočky dostal i dobytek, aby na něj nemohly zlé síly a nemoci. ⁸⁰⁾ Obrázek 5 - Vánočka ⁸¹⁾

Dříve si lidé mysleli, že cukroví má moc chránit rodinu před temnými silami. Jednotlivé vykrajované tvary mají svůj význam. Tvary zvířat měly chránit hospodářská zvířata, udržet je zdravé a následně tomu kdo jej snědl dodat sílu a neohroženost. ⁸²⁾

Kruhové cukroví ve tvaru slunce symbolizovalo život, teplo a světlo. Upečené kruhové cukroví se rozvěšovalo na ovocné stromy nebo domy pro podporu plodnosti, aby chránilo, drželo štěstí a zajistilo dlouhý život. Když po vyzdobení nějaké cukroví zbylo, tak se odneslo pro potřebné např. do sirotčinců nebo chudším jedincům. V té době bylo cukroví velmi významné, a proto bylo jedním z nejkrásnějších dárků, který se mohl jeden druhému dát. Pečení cukroví je významné i nyní, lidé připravují velkou škálu druhů a je to nedílnou součástí adventních příprav na Vánoce. Tuto informaci nám potvrdila informátorka Radka, která uvedla: „V průběhu adventu připravuji cukroví, jako perníčky, linecké, vanilkové rohlíčky, kokosky, laskonky, rumové a karamelové kuličky aj. a vánočku“.

Cukroví se kdysi peklo spíše z medu a sušeného ovoce, protože lidé byli chudí a nemohli si dovolit používat běžné suroviny jako cukr a mouku. Ten, kdo cukroví chystal si musel dávat pozor, aby ho nespálil, protože kdyby se tomu tak stalo, bude ho čekat vážná nemoc, nebo dokonce i smrt. Naopak, když se podařilo, tak to znamenalo zdraví do příštího roku. Otírat ruce během pečení se muselo o stromy a úlomky upečeného cukroví se dávalo kravám, aby lépe dojily. ⁸³⁾

Dnes mezi nejoblíbenější české cukroví patří především vanilkové rohlíčky, vosí úly, perníčky a linecké. ⁸⁴⁾

Oblíbené pečivo připravované výjimečně při vánočních svátcích. Je to moučník, do kterého se zapéká sušené ovoce a ořechy. Štola svým bochníkovým tvarem připomíná Ježíška zabaleného v plenkách. Dříve byla štola brána za církevní postní jídlo, protože byla vyráběna pouze z mouky, vody a kvasnic. Máslo a mléko se do ní začalo přidávat až později. ⁸⁵⁾ Obrázek 6 - Štola ⁸⁶⁾

Při adventních přípravách v USA se často chystá nádivka a polévka, která se dá zamrazit a na Štědrý den se rozmrazí a ohřeje. Žádná rodina by se neobešla bez pečení různých druhů vánočního cukroví a jinak tomu není ani v USA, mezi nejoblíbenější patří perníčky a často se staví také perníková chaloupka. ⁸⁷⁾ Informátorka Anna potvrdila oblíbenost tohoto cukroví, když napsala: „Chystáme několik druhů vánočního cukroví, ale hlavně perníčky“.

Další neodmyslitelnou pochutinou je vánoční pudink. Ideální čas přípravy je čas adventu (nejlépe neděle před adventem), ale někteří lidé si ho rádi připraví i rok dopředu. Připravuje se ze sušeného ovoce, hodně druhů koření, pomerančové kůry a alkoholu. Servíruje se na Boží hod vánoční na závěr slavnostního oběda. Před podáváním se ohřeje a podává se s hustou mléčnou omáčkou s brandy. ⁸⁸⁾ Obrázek 7 - Vánoční puding⁸⁹⁾

Tento nápoj se může podávat teplý, a proto se stal oblíbeným nápojem v době Vánoc. Může obsahovat rum, ale jde udělat i bez něj. Vaječný koňak je možné zakoupit, ale domácí příprava je oblíbenější. ⁹⁰⁾

Betlém patří mezi nejoblíbenější křesťanskou vánoční výzdobu a vyobrazuje narození Ježíše Krista. Ve 13. století se v Itálii vytvořil první živý betlém. Postupem času se však začaly upřednostňovat neživé figury někdy až životní velikosti, které symbolizovaly všechny důležité postavy. V České republice se od 16. století začaly stavět betlémy s kostelními jeslemi. Na počátku 18. století se začaly tvořit i lidové betlémy, které vyráběli místní řemeslníci. Vyráběly se především ze dřeva, z keramické hlíny, ale i z papíru, sádry nebo vosku. Dnes jsou betlémy běžně k vidění v kostelech i na náměstích (Staroměstské náměstí v Praze) po dobu celého adventu a někde dokonce až do 2. února (svátek uvedení páně do chrámu). ⁹¹⁾

Každý předmět v betlémě něco symbolizuje: ošatka vajec = zrod nového života; koš jablek = jablko ze stromu poznání; chléb = tělo Kristovo; pastýř nesoucí beránka je spasitelem = přichází beránek Boží, který snímá hříchy světa; ryba = starý symbol Krista. ⁹²⁾

Stejně jako v České republice i ve Spojených státech je velmi častou dekorací imitace betléma. Tam jsou ale veškeré dekorace více kýčovité a propracované. V Česku se spíše upřednostňuje střídmost a autentičnost. ⁹³⁾ Informátorka Alena (římská katolička) uvedla: V našem kostele hrozně obdivuji betlém, který je ručně vyřezávaný. Každý rok se na něj těším a chodím se na něj dívat.

Původní adventní věnce vznikaly v Německu a Rakousku a vyráběly se ze dřeva. Později se tvořily z jehličí, což symbolizovalo život, obdobně jako vánoční stromeček. Na něj byly rozmístěny čtyři svíčky, které představovaly čtyři adventní neděle. Každou adventní neděli se zapálila jedna další svíčka až nakonec na Štědrý den hořely všechny čtyři. Kruhový věnec představuje Boží věčnost a jednotu, svíčky zase světlo a očekávaný příchod Ježíše Krista. Historicky je podle křesťanské liturgie hlavní barva adventu fialová. Je to barva pokání a postu a příchodu Ježíše a katolíci nejen v Česku zdobí fialovými svíčkami své věnce. Protestanté upřednostňují červené a zelené svíčky (někdy i modré), které značí Kristovu krev a život. ⁹⁴⁾ Paní Alena (římská katolička) nám sdělila: Adventní věnec a vánoční stromeček zdobím do fialových barev. Fialová mi rovněž symbolizuje Vánoce.

Ve Spojených státech je velmi populární modrá barva svíček a ozdob, jejich používání je přisuzováno častému výskytu protestantských, především luterských a anglikánských církví. Modrá barva značí pokání a ztišení. ⁹⁵⁾

Tradičně se v Čechách zdobily domy ozdobami z přírodních materiálu. Nechybělo ani sušené ovoce, slaměné ozdoby na vánoční stromeček a výrobky ze dřeva. ⁹⁶⁾ Postupně je začala nahrazovat modernější provedení a různá světýlka. Ty jsou součástí spousty českých domácností a zdobí několik domů. Kristýna (protestantka) uvedla: Co se týče výzdoby, máme samozřejmě stromek (ten kvůli dětem ověsíme už v první půlce prosince, ať si ho náležitě užijí a potom rádi zapalujeme svíčky na stole a taky v oknech, ať září do tmy. V jednom okně také už od první adventní neděle svítí Herrnhutská hvězda, bez té by se naše Vánoce neobešly.

Někteří Američané začínají zdobit už koncem listopadu a rozhodně se neomezují pouze na světla a stromeček. Jejich výzdobu doplňují sošky sobů, Santa Clausů a další často příliš kýčovité prvky. Za výzdobu jsou Američané ochotni utratit kolem 6 miliard USD ročně. ⁹⁷⁾ Jak uvedla informátorka Ashley (ateistka): Pro mě je symbol Vánoc vánoční ozdoba na stromečku, hezká skleněná koule. Mám z ní skvělý hřejivý pocit, představuji si jí jako červenou. Výzdoba je pro mě velmi důležitá, mám ráda ten pocit, který navozuje.

Velkou součástí vánočních svátků bývaly koledy, které byly spojené s obchůzkou po domech, koledováním a následné obdarování skromným darem. Obsahem těchto koled je především nálada zimního času, veselé lidové muzikantství a vesnické žití v období Vánoc.⁹⁸⁾ Koleda by měla zachycovat veškeré přání dobra – zdraví, štěstí, požehnání, úroda na poli. Naopak křesťanské koledy zvěstují o novině narození Ježíše a následné cestě do Betléma. ⁹⁹⁾

Historie koled sahá až tisíc let zpět, kdy společnost oslavovala zimní slunovrat nikoliv samotné Vánoce. Podle historiků, první vánoční koleda (Hymna andělů) pochází už z roku 129, která byla složena římským biskupem. Přibližně o 2 století později pohanské oslavy zimního slunovratu byly nahrazeny adventními svátky. Původ vánočních písní lze nalézt v Gregoriánském chorálu. První doložená česká koleda vznikla ve středověku, kdy z této doby pochází známá koleda “Narodil se Kristus Pán“. Další vánoční skladby se skládaly v období husitské éry a mezi nejznámější koledy patří například „Ježíš, náš spasitel“ či „Stala se jest divná věc“. ¹⁰⁰⁾

V dnešní době koledy jsou nedílnou součástí vánočních svátku. Během těchto dní tyto písně slyšíme na všech místech – obchodní centra, supermarkety, televizní reklamy. I přes to, že Česká republika je převážně ateistický stát, v rodinách si při štědrovečerní večeři často pouští křesťanské vánoční koledy. Mnohdy ve městech se také potkávají rodiny společně s přáteli a zpívají koledy na veřejnosti. Informátorka Anna (ateistka) uvedla: „Každoročně 26.12. se naše rodina setkává s přáteli v centru Prahy a procházíme se ze Staroměstského náměstí až pod Pražský hrad. Vždy jsme velká skupina okolo 20–30 lidí. Cestou zpíváme koledy, společně popíjíme svařák a užíváme si společní čas. Je pravda, že často někdo ani nedojde.“

Smysl vánočních koled ve Spojených státech amerických je dosti obdobný jako v České republice, ale obecně Vánoce jsou oslavovány více ve vlastní komunitě. Během vánočních svátků koledníci obchází své komunitní skupiny, kostely nebo své čtvrti a zpívají ať už tradiční či moderní vánoční koledy a písně.¹⁰¹⁾ Mezi starší tradiční koledy patří „Good King Wenceslaus“ a „O Little Town of Betlehem“, které jsou často dodnes zpívány v kostelích při vánoční mši. ¹⁰²⁾

Hlavní původ rozdávání a přijímání dárků je obsahem Matoušova evangelia, kde je popsáno, že Tři králové darovali tři dary (kadidlo, zlato, myrha) narozenému Ježíši.¹⁰³⁾ Křesťané věří, že Bůh jim dal o Vánocích velký dar, a to právě Ježíše. Jeden z nejslavnějších biblických veršů potvrzuje původ velkého daru – „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ ¹⁰⁴⁾ Informátorka Kristýna (protestantka) nám potvrdila tuto informaci, kdy uvedla: „Členové rodiny a přátelé jeden druhému dávají dárky. Protože tím vyjadřujeme, že se máme rádi a že nám na sobě navzájem záleží – stejně jako to Bůh vyjádřil vůči nám tím, že nám daroval Zachránce“.

První dárky pod stromeček se dávaly převážně dětem, které obdržely červená jablíčka (symbol zdraví, síly a dlouhověkosti), ořechy (slibující moudrost a zralost) či sladké perníčky (příslib radostí a slastí mládí). V pozdějším věku, dle situace rodiny, se rozdávaly šperky nebo oděvy.¹⁰⁵⁾ Jedna ze starších tradic spočívala v tom, že rodič by měl dát každému dítěti staršímu dvanácti let stříbrnou či zlatou minci. Pokud minci celý večer nepustil z dlaně, měl zajištěn bohatý život.¹⁰⁶⁾ Dnešní dárky nelze srovnávat s těmi původními dary. Současné obdarovávání často spočívá v materialistickém a množstevním charakteru a často lidé si ani neváží samotného ducha Vánoc. ¹⁰⁷⁾

V České republice dárky naděluje Ježíšek, nicméně má pomocníky andělíčky, po kterých posílá dárky. Pokud dárky nosil sám, byl neviditelný, nebo někdy dokonce se objevoval v podobě maskované postavy. Spoustu rodin žijí v této magické představě a dětem říkají, že dárky nosí Ježíšek. Například informátorka Zuzana (“něcistka“) nám sdělila: „Tak samozřejmě Ježíšek nám nosí dárky. On je k tomu kompetentní a má nás rád.“ Avšak mnoho rodin v současné době nechce lhát a udělovat údajnou představu o někom, kdo neexistuje. Informátorka Radka (protestantka) nám potvrdila právě toto tvrzení, kdy nám oznámila: „Ježíšek (dětem to všichni od malička říkají), nicméně jsem za to, že dětem nosí dárky rodiče (nerada dětem lžu a představují Ježíše jako Ježíška), takže u nás doma nosí rodiče.“

V USA dětem nosí dárky Santa Claus, oblý muž s bílými vousy, červeným kabátkem a čepicí. Santa Claus v dnešní době není jen postavou spojující rodiny a přátele, ale je i velkou součástí průmyslové ekonomiky, nabídkou práce pro mnoho jedinců a zároveň podporuje chování mladých lidí. ¹⁰⁸⁾

Křesťanské vánoční zvyky se v obou zemích poměrně liší. V České republice je spousta přejatých zvyků ze západní Evropy, jsou všem známé, ale málokdo je dnes dodržuje. Důraz na tradici dávají především římští katolíci, kteří jsou více konzervativní. Staročeské tradice, jako lití olova nebo pouštění lodiček se dělá v domácnostech především kvůli malým dětem v rodině, aby pro ně byly Vánoce větším zážitkem. Poté, co děti vyrostou, je pro rodinu prioritní spíše ta duchovní část Vánoc, kdy se všichni sejdou u dobrého jídla, dají si dárky a stráví společně nějaký čas. Takto to vnímá většina zástupců římskokatolické i protestantské církve v České republice.

Ve Spojených státech amerických nedávají důraz na staré křesťanské zvyky, vzhledem k velkému zastoupení protestantské církve. Jeden z těch, který dodržují, je zavěšení vánočních punčoch na krbovou římsu a chystání jídla pro Santa Clause a jeho soby. Původně je tato tradice určena spíše dětem, ale v některých rodinách to dodržují nehledě na věk.

Nejdůležitější tradicí je zdobení vánočního stromečku, který se stal symbolem celých Vánoc. Tento zvyk je společný oběma zemím, kde je stromeček jakýmsi středobodem místa, kde se setkává rodina s přáteli. Každá rodina ho zdobí na základě jejich vlastních preferencí nehledě na vyznání. V České republice probíhá zdobení většinou na Štědrý den (24. prosince) a podílí se na něm celá rodina. Naproti tomu ve Spojených státech amerických jsou vánoční stromečky jakousi pýchou, kterou vystavují už od konce listopadu.

Během adventního času se připravují nejrůznější pokrmy. V České republice se peče mnoho druhů cukroví, zadělává se vánočka a štola. Ve Spojených státech jsou nejpopulárnějším cukrovím perníčky a candy cane (lízátka). Pro obě země je typickým vánočním nápojem vaječný koňak.

Štědrý den se v České republice slaví tradičně 24. prosince, který je zakončen štědrovečerní večeří. Je to den, který je pokládán za postní a podle tradice ten, kdo vydrží tento den nejíst až do zjevení první hvězdy, bude mít možnost vidět zlaté prasátko. Proslulou tradicí je prostírání talíře navíc pro náhodného kolemjdoucího a ukrývání rybí šupiny pod talíř, která má zajistit bohatství do dalšího roku. Při štědrovečerní večeři se podává smažený kapr s bramborovým salátem a večeři často doplňují smažené řízky či vinná klobása. Je obvyklé, že se dnes kapr nahrazuje jiným druhem ryby, jako je např. losos nebo candát. Po štědrovečerní večeři probíhá předávání dárků, které v České republice nosí Ježíšek a jeho pomocníci andělíčci. Ateisté tráví 25. prosince v rodinném kruhu, zatímco věřící míří do svých kostelů na bohoslužby, které začínají půlnoční mší v noci na 25. prosince. Mše pokračují i následující ráno a trvají až do 26. prosince. Římští katolíci chodí převážně na půlnoční mše a na mše v den oslavy Narození Páně. Protestanté se také zúčastňují půlnočních mší, ale povětšinou nedávají vánočním mším větší váhu než běžným liturgiím během roku. Na sv. Štěpána (26. prosince) se peče pernatá drůbež, jako je husa či kachna a pokračují rodinné oslavy.

Ve Spojených státech amerických se štědrovečerní večeře podává rovněž 24. prosince, tento den nazývají Christmas Eve. Věřící rodiny se společně před jídlem pomodlí. Tradiční hostina je podobná té na Den díkuvzdání, kdy se servíruje pečený krocan s bramborovou kaší a brusinkovou omáčkou. V některých rodinách se objevuje roastbeef nebo pečená šunka. Ráno 25. prosince se rozbalují dárky, které v noci přinesl krbem Santa Claus. Protestantské rodiny mnohdy nechtějí lhát svým dětem o existenci mystických bytostí, které nosí dárky. Toto se začíná objevovat i v České republice. 26. prosince se uskutečňuje tzv. Boxing day, kdy se rozdávají dárky chudším obyvatelům.



Počet shlédnutí: 32