obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


ls2021:polaci_v_rumunsku

Poláci v Rumunsku

Pavlína Poklopová, Valentýna Hynková, Kateřina Tichá Hospodářská a kulturní studia (HKS), 2021

Úvod a cíl práce

Tato práce se zaměřuje na polskou menšinu na území Rumunska. Polská minorita není ojedinělá a nachází se v několika státech po celém světě. Na světě je zhruba 15 až 20 milionů Poláků, kteří nežijí na území Polska. Mezi časté důvody migrace patří převážně ekonomické důvody, např. vidina lepší práce za lepší peníze. První Poláci se do Rumunska dostali už během pozdního středověku. Poláci v začátcích migrovali převážně kvůli půdě, později kvůli lepšímu pracovnímu uplatnění. Ačkoliv Poláci nejsou jednou z nejpočetnějších menšin v Rumunsku, přesto jsou jeho nedílnou součástí. Nynější Poláci se převážně nachází v oblasti Bukoviny, v menší míře pak v Bukurešti, hlavním městě. 1)

Cílem práce je zjistit, jakým způsobem spolu Poláci a Rumuni vychází, a to na bázi duchovní i kulturní. Ukázat, jak polská minorita vychází s rumunskou majoritou. Práce také pojednává o udržování kultury polské minority v Rumunsku a o začlenění minority do společnosti Rumunů. Práce poskytne čtenáři informace o odlišnostech národů, což je především jazyk, náboženství a tradice. V první části práce jsou uvedeny základní informace o Rumunsku a jeho složení obyvatelstva. V práci je popsán samotný přesun Poláku do Rumunska, jejich osidlování a následné seznamování s rumunskou kulturou. V druhé části je následně popsáno, jak vypadá jejich kulturní život v Rumunsku. Jakou vyznávají víru, jaké dodržují tradice, a zda si zachovali svoji polskou kulturu, popř. do jaké míry.

Téma seminární práce bylo zvoleno zejména proto, že polská minorita je jedna z menších minorit v Rumunsku a dostupných informacích o ní není mnoho. Čtenář skrz této práce může alespoň trochu proniknout do kultury, ne tolik známé polské menšiny v Rumunsku.

Výzkumné otázky

1. Jaký vztah má polská menšina k rumunskému obyvatelstvu?

Jakým způsobem funguje jejich soužití v jedné zemi?

2. Jaký je kulturní život polské menšiny na území Rumunska?

Jaké jsou náboženské rozdíly jsou mezi polskou minoritou a rumunskou majoritou?

Jak vypadá kulturní život Poláků v Rumunsku?

Jaké tradice Poláci v Rumunsku dodržují?

Metodologie

K získání dat pro vytvoření této práce byly použity převážně metody kvalitativního výzkumu. Kvalitativní metody umožňují získat hluboký vhled do dané problematiky na základě relativně malého počtu respondentů nebo pozorování. Hlavním cílem tohoto přístupu je ověřovat platnost pomocí různých teorií a hypotéz. Výhodou kvalitativního výzkumu je, že jsou jevy zkoumány v celé své šíři. Umožňuje nám postřehnout mnoho vzájemných souvislostí a návazností. Díky kvalitativním metodám jsme schopni zohlednit působení kontextu a lokálních podmínek, získáváme podrobné informace a hloubkový popis případů, které následně můžeme porovnávat, sledovat jejich vývoj a zkoumat příslušné procesy rozhovoru. Nevýhodou kvalitativního výzkumu je, že jeho výsledky není možné zobecnit ani přenést do jiného prostředí. Analýza a sběr dat u kvalitativního výzkumu je časově mnohem náročnější než u kvantitativních výzkumů.2)

Práce využívá metody kvalitativního výzkumů zejména v praktické části, konkrétně využívá metody polostrukturovaného rozhovoru. Polostrukturovaný rozhovor se vyznačuje tím, že autor má připravené otevřené otázky, které chce během rozhovoru probrat. Otázky se však nemusí striktně dodržovat a během rozhovoru autor může přidat doplňující otázky nebo naopak nějaké otázky vynechat. Pro tuto práci byly provedené rozhovory s Poláky, kteří žijí na území Rumunska. Respondenti byli vyhledáni přes sociální sítě, kde byli následně kontaktováni. Předem byly připraveny otázky, na které každý respondent postupně odpovídal prostřednictvím e-mailu nebo rozhovoru přes Facebook. Rozhovory byly písemně zaznamenány a následně byly zpracovány. Každý z respondentů byl anonymizován, a tak byly pojmenovány písmeny podle abecedy. Data z rozhovorů byla roztříděna do daných kategorií (kapitol), které byly vytvořeny na základě výzkumných otázek a následně byly diskutovány s odbornou literaturou.

Pasportizační údaje:

Respondentka A: 52 let, obyvatelka Plesza, 2 děti, vdaná, žije v Rumunsku asi 20 let

Respondent B: 48 let, obyvatel Kaczyka, ženatý, 1 dítě, žije v Rumunsku od dětství

Respondent C:55 let, obyvatel Kaczyka, ženatý 3 děti, žije v Rumunsku přes 20 let

Literární rešerše

Polskými výzkumy v Bukovině se zabýval Krzystof Novak. V článku Polish Research on Bukovina 3) popisuje, kdy se Poláci začali zajímat o oblast Bukoviny, a z jakého důvodu. Popisuje výzkumy před rokem 1989 a následně po roce 1989. Polští vědci se začali zajímat o polskou menšinu v oblasti Bukoviny z velké části až kvůli politickým důvodům. Před rokem 1989 byli první polští migranti převážně ze tří skupin: horníci z Krakowa, kteří postavili solný důl v Cacice, tzv. Czadca od polsko-slovenských hranic, osadníci z Haliče. V 30. letech byl do Bukoviny poslán polský geograf z Krakova Marian Gotkiewicz, aby sledoval situaci a psal o historii polských horalů. Gotkiewitz následně také popisoval jejich zvyky, jazyky a poválečnou reemigraci do západního Polska. Po roce 1989 výzkumy ovlivnil pád komunismu, kdy etnolog Zbigniew Kowalski a lingvista z Varšavské univerzity Kazimierz Feleszko shromáždili bukovinské emigranty v Polsku a vytvořili tzv. ”Bukowińskie Spotkania” v Jastrowie. Pro provedení výzkumů byly tyto folklórní festivaly v polském Jastrowie a Dny polské kultury v rumunské Suceavě, které byly vytvořeny později, velmi důležité.

Životem Poláků na území Rumunska se ve své práci Pestrá Evropa zabýval Petr Kokaisl, který se svou publikací Poláci v Rumunsku 4) snaží čtenářům přiblížit otázky týkající se církevních a kulturních tradic, ale i samotný vzhled a fungování vesnice. Autor na začátku poukazuje na území, kde se polská menšina nachází a následně se věnuje historii polského osidlování, kdy do oblasti zvané Bukovina přicházeli za prací. Velký důraz v tomto článku je kladen na charakteristické odlišnosti, které jsou především v náboženství, kulturních zvycích a v jazyce. Jednou z hlavních priorit minority je používání mateřské polštiny, která je v polských rodinách dominantní. Děti z polských rodin se učí polsky od narození od svých rodičů, ale ve školách se vyučuje v rumunštině. Podle autora není kultura polské menšiny nikterak ochuzována, Poláci si na tradicích velmi potrpí. Mezi hlavní tradice, které zde stále Poláci dodržují, je nošení krojů, a to především na společenské akce a oslavy. Pro náboženské účely jsou v každé vesnici vybudovány katolické kostely, které mohou Poláci podle možností navštěvovat. Autor ve své práci poznamenal, že vztahy mezi Rumuny a Poláky jsou velice dobré.

Život a vztahy Poláků v Rumunsku popisuje autorka Silviu Costachie v článku Polish minority of Romania. Some geo-demographic evolutions5) Cílem práce bylo získat informace o běžném životě Poláků v Rumunsku. K dosažení odpovědí na výzkumné otázky autorka použila metody historické analýzy, řadu vědeckých výzkumů a rozhovory s polskou menšinou. V první části práce autorka rozebírá první rumunsko-polské vztahy a historii emigrací Poláků do Rumunska. Rozlišují se dva druhy migrace. První skupinou je politická migrace, tou druhou je migrace ekonomická. Nejčastěji Poláci migrovali do Rumunska z ekonomických důvodů. Autorka také analyzuje počet polských menšin na území Rumunska. Počty Poláku se měnily v čase, takže analýza byla velice rozsáhlá. Zároveň autorka popisuje, z jakého důvodu byla polská menšina menší, či naopak větší. V druhé části jsou popsány migrace Poláků do Rumunska ve 20. a 21. století. Polská minorita se převážně nachází v jižní Bukovině, dále také v Bukurešti a v dalších městech, tam už jsou ale opravdu v malém počtu.

Výzkumem současné situace polského jazyka na Bukovině se zabývala Helena Krasowska. V článku Współczesna sytuacja polszczyzny na Bukowinie Karpackiej 6) se autorka zpočátku věnuje polské historii na území hranic Rumunska a Ukrajiny. Kdy oblast zvaná Bukovina byla v průběhu historie 14. - 15. století součástí Moldávie a od 16. století byla pod vládou Turků. V roce 1774 byla Bukovina začleněna do habsburské monarchie. Poláci žijící v moderní Bukovině jsou potomky migrantů z rakousko-uherských časů. Jejich rodiny zde žily několik generací a vytvářely region Bukovina. Autorka pomocí terénního výzkumu, který byl prováděn metodou rozhovorů v severní i jižní Bukovině s obyvateli polských vesnic, zkoumala udržování polské kultury a polského jazyka v každodenním životě. Rozdílné vnímání tradic popisuje autorka na příkladu diferenciace vesnic. Například vesnice Nowy Sołoniec, Plesza nebo Pojana Mikuli, kde jsou jazyk a tradice dosud udržována na vysoké úrovni a živena po sobě následujícími generacemi. Oproti vesnicím Paltynosa, Kaczyka a Wikszany, kde v důsledku silného vlivu rumunské kultury polský jazyk a polské tradice rychle mizí.

Praktická část

Polská diaspora

Diaspora označuje etnickou populaci, která dobrovolně, nebo z donucení emigruje ze své rodné země, a přitom si uchovává vazby na původní kulturu. Příčinou emigrace může být vypuknutí války, chudoba, hlad, nepříznivé klimatické podmínky či snaha zlepšit ekonomickou situaci. Termín byl aplikován židovskou diasporu. Polská diaspora je také často nazývána Polonií. 7)

Poláci opouštěli Polsko v různých historických obdobích a z různých důvodů: ekonomických, politických, vzdělávacích atd. Někteří Polsko vůbec neopustili, pouze se změnily hranice Polska a oni se tak stali polskou menšinou. V Polsku žije necelých 39 milionů obyvatel. Podle údajů shromážděných ze sčítání lidu mimo Polsko žije zhruba 15 až 20 milionů Poláků. Nejpočetnější polská komunita na světě žije v Chicagu – zhruba 1 milion. V USA celkově žije 9,5 milionu lidí polského původu, z toho mluví polsky necelé 2 miliony. Dalšími zeměmi s velkým počtem Poláků je Brazílie (3 miliony Poláků, 30 000 mluví polsky), Rusko (2 miliony Poláků, 15000 mluví polsky), Ukrajina (1,5 milionu Poláků / 40000 mluví polsky), Francie (1,2 milionu Poláků, 400000 mluví polsky), Kanada (1,1 milionu Poláků, 217000 mluví polsky). V Evropě nejvíce Poláků žije v oblasti německého Porúří – téměř 1 milion. Podle zpráv Ústředního statistického úřadu uvažuje o odchodu do zahraničí dalších 2,4 milionu Poláků. U 70 % emigrantů jsou motivem finance a dalších 27 % naznačuje neschopnost najít zaměstnání v zemi. 8)

Podle odborníků je nejčastějším migračním cílem v současné době Německo. Zhruba 17 % Poláků, kteří uvažují o emigraci, uvažují migrovat právě do Německa. Podle odborníků toto procento vzroste s odchodem Velké Británie z Evropské unie. Poláky v produktivním věku lákají sousedské státy díky lepšímu platovému ohodnocení, dostupností práce a přátelským podnikatelským prostředím. 9)

Populace polské diaspory

10)

Rumunsko

Rumunsko je stát na Balkánském poloostrově v jihovýchodní části Evropy. S celkovou rozlohou 238 397 kilometrů čtverečních a 20 miliony obyvatel je Rumunsko 9. největším a 7. nejlidnatějším členským státem Evropské unie. Úředním jazykem je rumunština. Rumunsko je poloprezidentská republika, jeho území se administrativně rozděluje na 41 žup s hlavním městem Bukurešť. 11)

Mapa Rumunska

12)

Původní obyvatelé Dákové byli značně ovlivněni Římany, kteří si v 2. století podrobili jejich území. Lidová verze latiny se například stala základem rumunštiny. I když docházelo k romanizaci obyvatelstva. Území zvané Dácie si však i poté ponechalo značnou míru samostatnosti. Od 14. století se na území dnešního Rumunska formují dvě knížectví, která se stala základem budoucího rumunského státu: na jihu valašské a na severovýchodě moldavské. Obě knížectví byla začleněna do Osmanské říše a teprve v 19. století získala autonomii.13) Valašsko a Moldávie získaly roku 1829 autonomii v rámci Osmanské říše, v roce 1859 se sjednotily v Rumunské knížectví. Rumunsko zaznamenalo největší územní rozmach po 1. světové válce. Jednalo se především o území patřící Uhersku a carskému Rusku – Sedmihradsko, Bukovinu a Besarábii. Zisk nového území přinesl Rumunsku celou řadu národnostních menšin jako jsou Maďaři, dále Němci, Židé, Ukrajinci, Rusíni, Bulhaři, Turci. Během 2. světové války přišlo Rumunsko o Besarábii ku prospěchu Sovětského svazu. V roce 1947 zanikla monarchie a země postupně začala budovat socialismus. Komunistický systém v Rumunsku bývá někdy označován jako osobní diktatura Nicolae Ceaușescu. Země se dostala do velké ekonomické krize a špatná hospodářská situace vedla k vysoké emigraci a pracovní migraci. Došlo k výraznému snižování národnostních menšin na území Rumunska. 14)

Menšiny v Rumunsku

Rumunsko je velmi etnicky rozmanité. V Sedmihradsku, někdy známém jako Transylvánie, se nachází početné menšiny maďarské, romské a pozůstatky dříve velmi četné menšiny německé. Většina etnických Němců po 2. světové válce zemi opustilo nebo bylo deportováno. V Banátu vedle sebe žijí Rumuni, Maďaři, ale také například Srbové a Češi. Na černomořském pobřeží, v Dobrudži, žije asi 50 000 etnických Turků a Tatarů, také Rusíni (název pro ukrajinskou skupinu) a další. Turecké osídlení v dnešním Rumunsku a Bulharsku má souvislost s Osmanskou říší. Po skončení války desetitisíce Židů hromadně emigrovaly do Palestiny a další je následovaly po vzniku Izraele v roce 1948. Následovalo ještě několik emigračních vln. Přestože je Rumunsko považováno za národnostně velice pestrý stát, podíl hlavního etnika – Rumunů – je poměrně vysoký. 15)

Polská menšina v Rumunsku

První Poláci přišli do Rumunska během vlády Kazimíra III. Velkého a usadili se na Bukovině. Který vládl v letech 1333–1370. Kdy Moldavské knížectví, které bylo v tomto období na území dnešního Rumunska, bylo polonezávislé knížectví a vazalský stát Polského království.

Polské osidlování začalo ve druhé polovině 18. století, kdy do oblasti Bukoviny přicházeli Poláci za prací. V roce 1 792 dorazilo do obce Kaczyka (Cacica), kde byl otevřen solný důl, 20 těžařských rodin z oblasti Malopolska. Další vlna polských přistěhovalců z Haliče a Slezska se zde objevila v první polovině devatenáctého století, kdy byl region součástí Rakouské říše. V roce 1929 bylo Rumunsku přibližně 50 tisíc Poláků. 16)

V roce 1929 bylo Rumunsko obýváno asi 40 000 Poláky, kteří se seskupovali hlavně v Bukovině a Besarábii. Nejstarší a nejdůležitější polská organizace působila v Bukovině. Politickou organizací byla polská Národní rada, dále se zde nacházelo polské sdružení řemeslníku Gwizda. V roce 1924 rumunské orgány výrazně omezily polské vzdělání, v důsledku čehož zde zůstaly pouze 3 polské školy.17)

Po roce 1 948 se počet Poláků prudce snížil, což bylo způsobeno deportacemi a také změnami hranic. Rumunsko ztratilo Besarábii a severní Bukovinu, tyto oblasti získal Sovětský svaz. 18)

Aktuálně v Rumunsku žije zhruba 2 500 Poláků, třetinu tvoří polští horalové (údaje ze sčítání obyvatel roku 2011). Většina z nich žije v Bukovině na severovýchodě Rumunska v okrese Sucaeva, který se nachází v oblasti Bukoviny, která zasahuje zároveň i na jih sousední Ukrajiny. Počet Poláků v posledních letech klesá, z důvodu migrace do vyspělejších států. Poláci žijí i na jiných místech Rumunska jen v mnohem menší koncentraci. Mezi tyto oblasti patří např. Kaczyka, Paltynosa, Nowy Sołoniec, Pojana Mikuli a další. V těchto oblastech je polská menšina více začleněná do rumunské společnosti, často se zde Poláci považují za Rumuny.19)

V Jižní Bukovině je 8 vesnic, kde Poláci tvoří významný počet obyvatel. Plesza, v obci Manastirea Humorului, je vesnice s přibližně 200 obyvateli, všemi Poláky, potomky horalů z Czadku. Nowy Sołoniec je v obci Kaczyka a žije zde 725 lidí, z nichž 650 jsou Poláci, kteří jsou také potomci Czadekských horalů. Přicházejí přes vesnici Głęboka (Hliboka) na severu Bukoviny. Maidan je vesnička za Nowým Sołońcem. Má 139 obyvatel, z toho 35 Poláků, zbytek jsou Ukrajinci. Zajatý Mikuli patří do obce Manastirea Humorului. Tato velká vesnice má téměř 1 000 obyvatel, z nichž polovina, jsou Poláci. Místní Poláci jsou také tradičně potomky Czadkových horalů, kteří sem přišli přes Starou Hutu v severní Bukovině. Polskou komunitu lze nalézt ve větších městech, například Suceava hlavní město celého okresu, město obývané více než 100 000 obyvateli, včetně 250 Poláků. Zde je sídlo Svazu Poláků v Rumunsku. Stejně jako v Bulaj, dalších 12 Poláků v předměstské vesnici Michoweni.20)

Vztahy mezi polskou minoritou a rumunskou majoritou

Polákům se na území Rumunska žilo velmi dobře, dokud nevypukla druhá světová válka. Hodně domů v oblasti Suceavy bylo spáleno a vyrabováno, a tak Poláci museli začít budovat vesnice od začátku. Mnoho Poláků reemigrovalo zpět do Polska. 21)

Dalším velmi obtížným obdobím pro Poláky, kteří žili a žijí na území Rumunska byla doba za diktatury Nicolae Ceaușesca, který se snažil rozptýlit Poláky po celém Rumunsku, aby nežili v žádných skupinkách. To navíc platilo pro celou rumunskou společnost v té době. Dětem bylo během přestávek zakázáno mluvit polsky. V prosinci 1989, kdy diktátor byl svržen, se sdružení a organizace národnostních menšin žijících v Rumunsku, včetně těch polských, začaly znovu oživovat. Na prvním kongresu polské diaspory v Rumunsku, který se konal v roce 1990 v Bukurešti, byl založen Svaz Poláků v Rumunsku. Poté přesunuli sídlo sdružení do Suceavy, vzhledem k tomu, že dnes v této oblasti žije drtivá většina Poláků.22) Před tím nám komunisté nedovolili založit žádnou etnickou organizaci. Chtěli mít vše pod kontrolou. Nejvíce však pronásledovali učitele a neustále nás sledovali, zejména obsah lekcí. Dnes tu však mluvíme polsky, jak nás to naučili naši rodiče, a už nyní můžeme říci, že jsme Poláci, i když mnoho našich rodin je zde velmi etnicky smíšeno. Například moje matka je Polka a můj otec je Ukrajinec. Pronesl respondent C.

V dnešní době Poláci často nenavazují vztahy s Rumuny. Spíše žijí ve skupině Poláků tak, jako by žili v Polsku. V oblasti Bukoviny tvoří vlastní komunitu, bez ohledu na to, že se nacházejí v Rumunsku. V této oblasti žijí převážně lidé polské národnosti, pobývá tu opravdu jen malá část Rumunů. Žijí zde spíše starší lidé. Aktuálně zde není moc pracovních možností, a tak poslední dobou mladí lidé jezdí za prací do jiných státu.23) Máme tu všechno, co potřebujeme, nemůžu si stěžovat. Moje dcera žije v Itálii a syn v Německu, nebyla tu pro ně práce, ale jezdí nás navštěvovat. Řekla respondentka A.

Duchovní rozdíly mezi Poláky a Rumuny

Většina rumunské populace je pravoslavná (86 %), a velmi malá část je katolická (5 %). Naopak drtivá většina Poláků vyznává víru katolickou. Poláci v Rumunsku mohou svobodně vyznávat svou víru. Někdy však existují určité formy diskriminace, např. pravoslavné církve jsou bohatší a lépe vybavené. Je zajímavé, že pravoslavná mládež přátelí s katolíky a často se účastní adorace, a dokonce se účastní mší. 24) Svatou mši, která je pouze v polštině, absolvuji dvakrát denně. Ráno v sedm jsou mše pro starší a večer v sedm pro mladé. Všechny bohoslužby se konaly vždy v našem mateřském jazyce. Pronesla respondentka A.

Kulturní život Poláků v Rumunsku

Poláci jakožto obyvatelé rumunského státu mluví rumunsky. Však každý obyvatel polské vesnice velmi dobře ovládá polštinu, kterou už se učí děti od mala od svých rodičů a prarodičů. Následně se rumunštinu učí už ve školce. Děti se ve škole učí rumunsky, ale mají také čtyři hodiny polštiny týdně a tento jazyk používají doma. Polský jazyk jsem se naučil ve své rodině, zejména od své babičky, s níž jsem strávil 18 let ve stejné místnosti. Bohužel v době, kdy jsem byl v Bukurešti, nebyla žádná polská škola. Pronesl respondent B.

Poláci v Rumunsku mají různé dialekty, které jsou zapříčiněny působením jiných národnostních menšin. Například dialekt polských horalů v Bukovině se velmi liší od polských obyvatel v obci Kaczyka. Používají ho například obyvatelé z Plezsa, Paltynoasa, Nowy sołoniec atd. Horalové žijící v těchto vesnicích jsou potomci horalů z Malopolska a Slezska, kteří se v 16. století přestěhovali do okresu Čadca (dnešní Slovensko). Odtud se poté vydali na Bukovinu, kde se následně usadili.25)

Poláci se v Rumunsku dokázali poměrně rychle integrovat do sociálního, ekonomického, kulturního i politického života, zároveň však v plné míře zachovali specifičnost Poláků: jazyk, víru, tradice a kulturu.26) Přestože žijeme v Rumunsku, stále dodržujeme staré polské zvyky. Zvláště ty, které se týkají Velikonoc a Vánoc. Například vždy se pečlivě připravujeme na Štědrý večer. Na Štědrý den povinně vaříme 12 jídel, včetně boršče s knedlíky, ryb, knedlíků s džemem, koláče s ořechy a kompotem. Pronesla respondentka A.

Každá polská vesnice má Dům polský, kde se odehrává většina společenských událostí polských obyvatel, které slouží komunitě jako místo setkání, příležitostné i pravidelné akce, místo pro rodinné a církevní oslavy.27) Máme také polský dům v Kaczyku. Všechno, co tady Poláci dělají, se děje právě tam: lekce zpěvu, tance a diskotéky. Máme také vlastní taneční skupinu. Říká respondent B.

Poláci v Rumunsku pravidelně organizují Dny polské kultury v Suceavě. Tradičně se jedná o jednu z největších akcí trvající dva nebo tři dny, kterou vždy doprovází konference na téma polsko-rumunských vztahů. V současné době jsou na konference zváni kromě historiků také etnologové, lingvisti, kulturní vědci a sociologové. Nechybí ani doprovodné akce – například výstavy fotografií, soch, koncerty folkových skupin. Lidé také poznávají jazyk a kulturu také prostřednictvím polských folkových skupin.28) Tým s názvem „Mała Pojana“, který působí ve Wypanie Mikula, zahrnuje 60 lidí: děti, dospívající i dospělí. Zpíváme to, co se tu na venkově vždy zpívalo. Připomínáme si tím, kdo jsme a odkud jsme. Říká respondent B.

Prostředky na pěstování polské kultury na Bukovině také poskytují rumunské a polské orgány. Za poslední dva roky poskytlo polské ministerstvo zahraničních věcí více než 22 000 euro na podporu polských nakladatelství, kulturních a vzdělávacích projektů pro Poláky žijící v Bukovině. 29)

Polsko také značně přispívá na rozvoj Poláků v Rumunsku. Školy, polské domy a silnice V Nowém Soloni byly postaveny domy z polských rozpočtových prostředků v Bukovině. Poláky na Bukovině podporují také místní polské samosprávy, např. v Podkarpatsku. Existují také další formy podpory z polské strany, například senátor Marek Konopka z Podlaska, který organizuje letní prázdniny pro bukovinské děti. 30)

Poláci, kteří bydlí v Rumunsku v určité míře přizpůsobili svoji kuchyni rumunské kuchyni. Typickým pokrmem jsou golombki, které patří jak do polské, tak do rumunské kuchyně. Poláci tento pokrm přípravujíí z rýže a mletého masa zabalený v zelném listu větší a Rumuni připravují golombki v menší verzi. Dalším pokrmem je mămăligă, tedy polentová kaše. Je to velmi rychlý, ale zároveň velmi oblíbený pokrm. Dalším typickým pokrmem je Ciorbă, nakyslá polévka s různými druhy zeleniny a mas. 31)

Závěr

Jak již bylo zmíněno Poláci nejsou zrovna nejpočetnější národnostní menšinou v Rumunsku. Poláci v Rumunsku jsou však velmi osobití a kulturně založení. Sice žijí v Rumunsku, ale vytvořili si zde místo, které může připomínat spíše Polsko. Mnoho polských lidí se zde zná navzájem, a tak mohou vytvářet mnohem silnější vazby, než kdyby pobývaly v Polsku. Stále dodržují polské tradice i zvyky a ani jejich víra nebyla pobytem v Rumunsku významně ovlivněna. Mohou nadále vyznávat svou katolickou víru, bez ohledu na to, že žijí v zemi, kde má mnohem větší převahu pravoslavné křesťanství.

Z výpovědí bylo zjištěno, že Poláci v Rumunsku žijí velmi spokojeně a necítí se nějakým způsobem znevýhodňováni. Největší rozdíly mezi Rumuny a Poláky jsou jednoznačně jazyk a náboženské vyznání. V dnešní době i přes tyto rozdíly mohou Poláci používat polštinu, a dokonce mají také možnost docházet do polských škol. Vztahy v posledních letech se mezi Poláky a Rumuny výrazně zlepšily. Rumunsko se snaží polskou menšinu, jako i jiné národnostní menšiny, finančně podporovat např. ve vzdělávání.

Jak už bylo zmíněno výše, Poláci se opravdu snaží udržovat svoji polskou kulturu, a proto pořádají různé akce, nejčastěji v “Polských domech”, kde tančí v tradičních krojích a zpívají v polštině. Jedna respondentka uvedla: Sice žiji v Rumunsku, ale moje srdce bylo a stále zůstává polské.

Seznam literatury

COSTACHIE, Silvia. Polish minority of Romania. Some geo-demographic evolutions. Revista Română de Geografie Politică [online]; 2014; Article no. 162101-287;ISSN 1454-2749

FELESZKO, K. Bukowina moja miłość: Język polski na Bukowinie Karpackiej do 1945 roku. 2002. Warszawa: Slawistyczny Ośrodek Wydawniczy.

HENDL, Jan (2016). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace (Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání). 2016. Praha: Portál.

KOKAISL, Petr. Etnické minority v Evropě. Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, 2014. ISBN 978-80-213-2524-1.

KOKAISL, Petr. a kol. Pestrá Evropa: Italové v Chorvatsku, Poláci v Rumunsku, Rusíni na Ukrajině, Rusíni (Lemkové) v Polsku, Rusíni v Srbsku, Ukrajinci v Rumunsku, Turci v Makedonii, Turci v Rumunsku, Krymští Tataři[online]. Praha: Nostalgie, 2017, s. 59-65.

KRAKOWSKA H. Górale polscy na Bukowinie Karpackiej: Studium socjolingwistyczne i leksykalne. 2006. Warszawa.

KRAKOWSKA, Helena. Język Polaków na Bukowinie Karpackiej. 2010. Dostupné z: http://cejsh.icm.edu.pl/cejsh/element/bwmeta1.element.ojs-doi-10_11649_sfps_2010_010/c/sfps.2010.010-1117.pdf

KRASOWSKA, Helena. (2019). Współczesna sytuacja polszczyzny na Bukowinie Karpackiej. Acta Baltico-Slavica. 43. 161-175. 10.11649/abs.2019.015. Získáno přes databázi Researchgate

NOWAK, Krzysztof. Polish Research on Bukovina[online]; 2019. 25. 287-304. 10.4316/CC.2019.02.003. Získáno přes databázi Researchgate

TURNER, Bryan S. The Cambridge dictionary of sociology. Cambridge: Cambridge University.688 s. 2005. ISBN 9780521540469.

ŻUKOW-KARCZEWSKI, Marek, Polská diaspora v zahraničí během druhé polské republiky, „Życie Literackie“, 1987

Internetové zdroje

KUBAS, Aneta. Polacy: 60-milionowy naród. Gdzie żyje nas najwięcej? [online] Londynek. 2017. Dostupné z: https://londynek.net/czytelnia/article?jdnews_id=4427064

MYSZKOWSKI, Konrad. Cóż, że pięknie, gdy obco[online]. Adeste. 2019. Dostupné z: https://adeste.org/coz-ze-pieknie-gdy-obco-polonia-zawsze-wierna/

Polacy w Rumunii! - Niesamowita Mała Polska pośród Karpat [online]. Youtube- Studio Wschód. 2020. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=5v_JcCuNeD0&t=1095s

Poláci v rumunské Bukovině pěstují polskou kulturu a jazyk [online]. Dzieje – Portal Historyczny. 2012. Dostupné z: https://dzieje.pl/kultura-i-sztuka/polacy-na-rumunskiej-bukowinie-kultywuja-polska-kulture-i-jezyk

POLIPCIUC, Bogdan. Polak z Rumunii” – list prezesa Domu Polskiego w Bukareszcie [online]. W Rumunii. 2018. Dostupné z: https://www.wrumunii.pl/2018/07/17/polak-z-rumunii-list-prezesa-domu-polskiego-w-bukareszcie/

Polskie wsie w Rumunii [online]. Travelmaniacy. Dostupné na: http://www.travelmaniacy.pl/artykul,polskie_wsie_w_rumunii,3018,4,0.html

Romania. The World Factbook — Central Intelligence Agency. [online]. Dostupné na: https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/romania/

Rumunia: Polska i Polacy pomagają rodakom z rumuńskiej Bukowiny [online]. WIADOMOSCI. 2012. Dostupné z: https://wiadomosci.onet.pl/swiat/rumunia-polska-i-polacy-pomagaja-rodakom-z-rumunskiej-bukowiny/w2qvw

U Polaków na rumuńskiej Bukowinie [online]. Studio Wschod. 2017. Dostupné na: http://www.studiowschod.pl/artykuly/u-polakow-na-rumunskiej-bukowinie/

Obrázky

Rumunsko-NUTS, ČSÚ-Český statistický úřad. [online]. Dostupné na: https://www.czso.cz/csu/czso/ro-nuts2

WOODMAN, Sam. Besides Poland, are there other countries where Polish is a major language or at least makes up a sizable minority? [online] Quora. 2018. Dostupné z: https://www.quora.com/Besides-Poland-are-there-other-countries-where-Polish-is-a-major-language-or-at-least-makes-up-a-sizable-minority 


Počet shlédnutí: 52

1)
Polsko, národ emigrantů. [online]. Vltava Rozhlas. 2014. [citováno 01.04.2021]. Dostupné z: https://vltava.rozhlas.cz/polsko-narod-emigrantu-5042805
2)
HENDL, Jan (2016). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace (Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání). 2016. Praha: Portál. [citováno 01.04.2021]
3)
NOWAK, Krzysztof. Polish Research on Bukovina[online]; 2019. 25. 287-304. 10.4316/CC.2019.02.003.[01.04.2021]. Získáno přes databázi Researchgate
4)
KOKAISL, Petr. a kol. Pestrá Evropa: Italové v Chorvatsku, Poláci v Rumunsku, Rusíni na Ukrajině, Rusíni (Lemkové) v Polsku, Rusíni v Srbsku, Ukrajinci v Rumunsku, Turci v Makedonii, Turci v Rumunsku, Krymští Tataři[online]. Praha: Nostalgie, 2017, s. 59-65. ISBN 978-80-906207-6-6;[citováno 01.04.2021]
5)
COSTACHIE, Silvia. Polish minority of Romania. Some geo-demographic evolutions. Revista Română de Geografie Politică [online]; 2014; Article no. 162101-287;ISSN 1454-2749;[citováno 01.04.2021].
6)
Krasowska, Helena. (2019). Współczesna sytuacja polszczyzny na Bukowinie Karpackiej. Acta Baltico-Slavica. 43. 161-175. 10.11649/abs.2019.015. Získáno přes databázi Researchgate
7)
TURNER, Bryan S.. The Cambridge dictionary of sociology. Cambridge: Cambridge University. 688 s. 2005. ISBN 9780521540469.[citováno 06.04.2021]
8)
WOODMAN, Sam. Besides Poland, are there other countries where Polish is a major language or at least makes up a sizable minority? [online] Quora. 2018. [citováno 12.4.2021]. Dostupné z: https://www.quora.com/Besides-Poland-are-there-other-countries-where-Polish-is-a-major-language-or-at-least-makes-up-a-sizable-minority
9)
KUBAS, Aneta. Polacy: 60-milionowy naród. Gdzie żyje nas najwięcej? [online] Londynek. 2017. [citováno 12.4.2021] Dostupné z: https://londynek.net/czytelnia/article?jdnews_id=4427064
10)
WOODMAN, Sam. Besides Poland, are there other countries where Polish is a major language or at least makes up a sizable minority? [online] Quora. 2018. Dostupné z: https://www.quora.com/Besides-Poland-are-there-other-countries-where-Polish-is-a-major-language-or-at-least-makes-up-a-sizable-minority
11)
Romania. The World Factbook — Central Intelligence Agency. [online]. [citováno 20.4.2021] Dostupné na: https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/romania/
12)
Rumunsko-NUTS, ČSÚ-Český statistický úřad. [online]. Dostupné na: https://www.czso.cz/csu/czso/ro-nuts2
13) , 16)
KOKAISL, Petr. Etnické minority v Evropě. Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, 2014. ISBN 978-80-213-2524-1. [citováno 01.04.2021]
14)
FELESZKO, K. Bukowina moja miłość: Język polski na Bukowinie Karpackiej do 1945 roku. 2002. Warszawa: Slawistyczny Ośrodek Wydawniczy. [citováno 20.4.2021]
15)
KOKAISL, Petr. Etnické minority v Evropě. Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, 2014. ISBN 978-80-213-2524-1. [citováno 01.04.2021] Dostupné z: http://www.pestraevropa.hks.re/2018/polaci_v_rumunsku/
17)
ŻUKOW-KARCZEWSKI, Marek, Polská diaspora v zahraničí během druhé polské republiky, „Życie Literackie“, 1987. [citováno 20.4.2021]
18)
KOKAISL, Petr. Etnické minority v Evropě. Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, 2014. ISBN 978-80-213-2524-1. [citováno 01.04.2021] Dostupné z: http://www.pestraevropa.hks.re/2018/polaci_v_rumunsku/
19)
NOWAK, Krzysztof. Polish Research on Bukovina[online]; 2019. 25. 287-304. 10.4316/CC.2019.02.003. Získáno přes databázi Researchgate
20)
KRAKOWSKA H. Górale polscy na Bukowinie Karpackiej: Studium socjolingwistyczne i leksykalne. 2006. Warszawa. [citováno 20.4.2021]
21)
Polacy w Rumunii! - Niesamowita Mała Polska pośród Karpat [online]. Youtube- Studio Wschód. 2020.[cit. 26.4.2021]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=5v_JcCuNeD0&t=1095s
22)
U Polaków na rumuńskiej Bukowinie [online]. Studio Wschod. 2017. [cit. 26.4.2021]. Dostupné na: http://www.studiowschod.pl/artykuly/u-polakow-na-rumunskiej-bukowinie/
23)
Polacy w Rumunii! - Niesamowita Mała Polska pośród Karpat [online]. Youtube- Studio Wschód. 2020.[cit. 26.4.2021]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=5v_JcCuNeD0&t=1095s
24)
MYSZKOWSKI, Konrad. Cóż, że pięknie, gdy obco[online]. Adeste. 2019. [cit. 21.4.2021]. Dostupné z: https://adeste.org/coz-ze-pieknie-gdy-obco-polonia-zawsze-wierna/
25)
KRAKOWSKA, Helena. Język Polaków na Bukowinie Karpackiej. 2010. [cit. 21.4.2021] Dostupné z: http://cejsh.icm.edu.pl/cejsh/element/bwmeta1.element.ojs-doi-10_11649_sfps_2010_010/c/sfps.2010.010-1117.pdf
26)
POLIPCIUC, Bogdan. Polak z Rumunii” – list prezesa Domu Polskiego w Bukareszcie [online]. W Rumunii. 2018. [cit. 21.4.2021]. Dostupné z: https://www.wrumunii.pl/2018/07/17/polak-z-rumunii-list-prezesa-domu-polskiego-w-bukareszcie/
27)
Polskie wsie w Rumunii [online]. Travelmaniacy. [cit. 21.4.2021]. Dostupné na: http://www.travelmaniacy.pl/artykul,polskie_wsie_w_rumunii,3018,4,0.html
28)
Poláci v rumunské Bukovině pěstují polskou kulturu a jazyk. Dzieje – Portal Historyczny [online]. 2012. [cit. 21. 04. 2021]. Dostupné z: https://dzieje.pl/kultura-i-sztuka/polacy-na-rumunskiej-bukowinie-kultywuja-polska-kulture-i-jezyk
29)
Poláci v rumunské Bukovině pěstují polskou kulturu a jazyk. Dzieje – Portal Historyczny [online]. 2012. [cit. 21. 04. 2021]. Dostupné z: https://dzieje.pl/kultura-i-sztuka/polacy-na-rumunskiej-bukowinie-kultywuja-polska-kulture-i-jezyk
30)
Rumunia: Polska i Polacy pomagają rodakom z rumuńskiej Bukowiny [online]. WIADOMOSCI. 2012.[cit. 26. 04. 2021]. Dostupné z: https://wiadomosci.onet.pl/swiat/rumunia-polska-i-polacy-pomagaja-rodakom-z-rumunskiej-bukowiny/w2qvw
31)
KOKAISL, Petr. Etnické minority v Evropě. Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, 2014. [cit. 21.4.2021] ISBN 978-80-213-2524-1. Dostupné z: http://www.pestraevropa.hks.re/2018/polaci_v_rumunsku/
ls2021/polaci_v_rumunsku.txt · Poslední úprava: 12. 06. 2021 (19:17) autor: 90.182.255.202