obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


ls2021:pomaci_v_makedonii

POMÁCI V MAKEDONII

Autorky: Hošková Karolína, Kubíková Nikol, Kulišová Radka

Úvod a cíl práce

Práce pojednává o Pomácích, jako etnické minoritě, kteří se nacházejí na území Makedonie. V Makedoni se Pomákům říká Torbeši. Torbeši se nacházejí převážně na západní části Severní Makedonie. Již po staletí žijí pospolu v malých horských vesnicích, a jsou kulturně odděleni od ostatních pravoslavných Makedonců. Nejen Pomáci ale i Srbové, Řekové, Bulhaři, Arumuni z horských oblastí a Romové pobývají na území Makedonie.

Hlavním cílem práce je zjistit, jak se nyní žije Torbešům na území Makedonie, zda je v porovnání s minulostí jejich život dnes jednodušší či nikoliv. Proč preferují život v komunitě, odděleni od ostatních. Dalším z cílů práce je zjistit příčinu konfliktů Torbešů v Makedoni, zda je jedním z důvodů to, že se v zemi nachází více etnických skupin.

Výzkumné otázky

Jak se dnes žije Pomákům/Torbešům na území Makedonie?

Podotázky

  1. Co dělá Pomáka Pomákem? Čím se liší Pomák od Makedonce?
  2. Jak Makedonci vnímají Pomáky jako menšinu?
  3. Proč Pomáci žijí raději v komunitě a odděleně od Makedonců?
  4. Proč dochází ke konfliktům mezi Pomáky a Makedonci?
  5. Je život Pomáků dnes jednodušší v porovnání s minulostí?

Metodologie

Metodologií se rozumí teoreticko-praktické schéma, určující postup provádění odborné činnosti. Vychází z vědeckého poznání a empirie. Přesně vymezuje jednotlivé postupy pro výkon dané činnosti. Jedná se tedy o postup výzkumu, zahrnující i výběr metod a výzkumného vzorku. Ze stanoveného cíle výzkumu a výzkumných otázek vyplývá, jaký typ dat je nutno získat, zpracovat a interpretovat. Vzhledem k tomu, že je výzkum kvalitativní povahy, byl využit induktivní myšlenkový postup. Indukce je proces vyvozování obecného závěru na základě poznatků o jednotlivostech. Dále byly využity empirické metody, které dospívají ke konkrétním poznatkům.1)

Respondenty pro výzkum se stali Pomáci žijící v Makedonii. Důležitým aspektem pro výběr respondentů bylo právě geografické území, na kterém Pomáci žijí. Pomáci jako etnická minorita žijí v mnoha zemích a tento výzkum je zaměřen pouze na Pomáky v Makedonii, kde jsou více známý jako Torbeši. Tento vzorek je účelový, tudíž je vybrán dle potřeb výzkumu a téměř nikdy neumožní širokou generalizaci závěrů. Respondenti byli sehnáni pomocí facebookových skupin a stránky https://www.researchgate.net/. Respondenti byli velice sdílní a odpověděli obsáhle na všechny položené otázky. U každého z respondentů byly uvedeny informace, které pomáhají zhodnotit názor respondenta. Těmito informacemi se rozumí pohlaví, věk, vzdělání, zaměstnání. Jména respondentů byla anonymizovaná, protože to nejsou důležitá data v tomto výzkumu. Anonymizované osobní údaje jsou takové, které ani nepřímo nepomáhají v identifikaci určitého člověka a jeho odpovědi ve výzkumu s ním nejsou nijak spojitelná. S takovými údaji je možné nakládat volněji, protože nejsou ošetřena přísnými pravidly o ochraně osobních údajů.

Odpovědi na otázky byly získány metodou polostrukturovaného rozhovoru. Polostrukturovaným rozhovorem se rozumí rozhovor, při kterém jsou respondentovi sdělená témata a další otázky se odvíjí od odpovědí. Je zde prostor pro dovysvětlení otázek a vytvoření nových otázek. Polostrukturovaný rozhovor byl zrealizován pomocí psaní emailů. Respondentům byly rozeslány emaily s otázkami, na které odpověděli. Pokud bylo potřeba odesílaly se další emaily s dovysvětlením některých otázek nebo se další otázky přidaly. Technika psaní přes email má výhodu v tom, že mohou být získány data pro výzkum online formou. Naopak jako největší nevýhoda je vnímána zdlouhavost této techniky. Oproti klasickému rozhovoru z očí do očí trvá daleko déle získat všechna potřebná data. Byla získána empirická data v podobě emailů, které respondenti psali. Tato empirická data byla zanalyzována přečtením sesbíraných dat od respondentů. Podstatná data byla vybrána pro zkoumání výzkumných otázek. A byly získány relevantní informace pro tento výzkum, se kterými se dále pracovalo, a je shrnuto v praktické části.

Pasportizační údaje

  • Respondentce č.1 je jí 36 let, žije v Turecku (Istanbul), pracuje jako manažer exportu (je odpovědná za obchodní činnost firmy ve styku se zahraničím)
  • Respondentovi č.2 je 49 let, žije v Stockholmu, pracuje jako řemeslník
  • Respondentovi č.3 je 23 let, žije v Debaru v Makedonii, je student
  • Respondentovi č.4 je 27 let, žije v Boroec (Struga) v Makedonie, pracuje jako sportovní manažer - Pomák
  • Respondentovi č.5 je 30 let, žije v Rostushe v Makedonii, je nezaměstnaný

Literární rešerše

Článek Muslims and Islamic fundamentalism in Macedonia 2) pojednává o nebezpečí islámském fundamentalismu a wahhabismu. Od doby, co se Makedonie stala nezávislou, čelila hrozbě muslimských fundamentalistických myšlenek a činů, které pokoušejí zastrašit tradiční muslimskou populaci a převzít kontrolu nad legitimními orgány Makedonské islámské komunity (IVZ). Dále je rozebírána populace. Makedonie má velmi heterogenní etnickou strukturu s podílem 1/3 muslimské populace. Největší národnostní menšinou muslimské víry jsou Albánci a pravděpodobně nejmenší skupinou jsou Torbeši, kdy jejich počet se odhaduje zhruba na 15 tisíc. Skupina makedonských muslimů, kteří jsou původem z Makedonie a muslimy vírou. Byli to slovanští ortodoxní Makedonci, kteří konvertovali na islám po celé období od 16. století do druhé poloviny 19. století.

Rozdíly mezi jazykovými skupinami v Makedonii vedou k etnickým konfliktům. V článku je také zmíněn průzkum ohledně navýšení muslimské populace, a to až na 40 %. Tato změna nejspíše povede k politickým a etnickým změnám. Již dnes dochází v makedonské společnosti k napětí mezi etnickými menšinami. Většinou mezi většinou a menšinou nebo také mezi dvěma nebo více menšinami.

Publikace s názvem The Torbeshes of Macedonia: Religious and National Identity Questions of Macedonian-Speaking Muslims 3) se zabývá identitou Torbešů, kdo vlastně jsou, jaký je jejich původ, jazyk, kde žijí apod. Píše se zde i o významu slova „Torbeš“, který má různé příběhy, nejvíce je však spojován s tureckým slovem „torba“ což znamená taška. Nechybí ani samotné vysvětlení proč zrovna slovo „taška“. Dále je také zmíněné téma populace Torbešů v Makedonii, která je vždy orientační, neboť je velmi těžké určit přesný počet, protože ne každý Torbeš se za Torbeše považuje/vydává. V období migrace se počty obyvatel velmi lišili. Na konci samotného článku je také část týkající se vzdělávání.

Autor Hugh Poulton, napsal knihu s názvem Who are the Macedonians? 4), kterou rozdělil na dvě části. V první části se dočteme o obecném vývoji etnicity a jejím politickém vyjádření v Makedonii od pravěku až po rok 1945. A ve druhé části makedonskou etnickou identitu od 2. světové války, která vyvrcholila během rozpadu Jugoslávie.

Geografická definice Makedonie, balkánská národnost, obyvatelé dnešní Makedonie, osmanský systém „proso“ a o mnoho dalšího se dočtete v jeho knize. Makedonská identita však zůstává základním problémem makedonských studií, proto autor zvažuje tři definující kritéria a těmi jsou: geografie, pobyt v menší oblasti tvořící bývalou jugoslávskou republiku Makedonii a etnickou příslušnost. Také je dobré vědět, že na začátku díla se objevuje mnoho sekundárních zdrojů, poznámek pod čarou (citace), díky jim se stává tato kniha velmi užitečnou, neboť shrnuje stručné seznámení s moderní makedonskou historií. Neexistuje totiž žádná definitivní práce o makedonských dějinách, a to zejména v jazyce přístupném západoevropským nebo americkým čtenářům.

Tato kniha Macedonia and the Macedonians: A History 5) od autora jménem Andrew Rossos se zabývá Makedonií, historií slovansky mluvících obyvatel Makedonie, kteří se v průběhu (konec 19. a začátek 20. století) vyvinuli jako výrazná národnost. Tato národnost byla historickým předchůdcem „makedonství“ prosazovaná socialistickou Jugoslávií v roce 1944 a dnes je národní identitou většiny obyvatel Makedonské republiky. Tato kniha navazuje na jeho předchozí články, protože Andrew Rossos profesor historie napsal také mnoho článků a kapitol o makedonském nacionalismu, identitě i o rozpadu Jugoslávie. Vypráví také o vzniku IMRO (Interní makedonská revoluční organizace), která podněcovala kolektivní sentiment jako další již zmínění autoři. Rossos se narodil v dnešní severním Řecku, kde tisíce občanů (Makedonců) uprchlo během řecké občanské války, proto můžeme říci, že měl v psaní této historie osobní podíl.

Autorka jménem Anna Zadrozna, napsala článek 'I Am Muslim but I Am the European One': Contextual Identities among Muslims from Western Macedonia in Everyday Practices and Narratives. 6) , ve kterém píše o svém terénním výzkumu v západní Makedonii. Hovoří o přítomnosti muslimů a jejich náboženské identitě. Přesněji se zajímá o náboženské praktiky muslimů. Zprvu píše o populaci, kolik obyvatel se nachází na území Makedonské republiky dále o etnické skupině jako jsou Torbeši. Vznik ideologického a politického hnutí, tak aby mohli požádat o oficiální uznání samostatné etnické skupiny. Nejpopulárnějším vysvětlením, proč se této etnické minoritě říká „Torbeši“ je, že svou víru prodali za pytel /torba/ zboží (sýr či pečivo). Během socialistické federativní republiky Jugoslávie to byli slovansky mluvící muslimové, proto není divu, že se někde můžeme dočíst o Slovanech jako Torbeších. Co se týče náboženství a tradic, tak hlavním zdrojem náboženských znalostí jsou páteční modlitby (pro muže), po kterých následuje imámovo kázání. Pro ženy to je jinak, jejich zdroje jsou rozhovory s jinými ženami a knihy, které kolují mezi přáteli. Zajímavé je, že většina muslimů se nikdy nenaučila arabštinu, proto pro mnohé z nich je modlitbou recitace přepsaných veršů. Věří, že je to tak správně, neboť všechny modlitby vedou k Bohu.

Vlastní práce

Teoretická část

Severní Makedonie

Stát vznikl v roce 1991 po druhé světové válce, jako jeden z následnických států Jugoslávie, kdy Jugoslávie přešla k federativnímu uspořádání. Makedonie, v lednu 2019 oficiálně změnila název země na Severní Makedonii, je nejchudším státem z bývalých jugoslávských republik. Je to stát na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě. Za znak si stát zvolil historický symbol Alexandra Makedonského, verginské slunce se šestnácti zlatými paprsky v červeném poli. Tento symbol se dostal i na státní vlajku nového státu. 7)

Úředním jazykem je makedonština. Podle velkého počtu Bulharů se jedná od dialekt bulharštiny.8) Z náboženského hlediska tvoří většinu obyvatelstva pravoslavní křesťané, menšinu pak muslimové. Náboženské dělení je podobné jako etnické, neboť k pravoslaví se hlásí většina Makedonců a k islámu pak etnické minority.9)

Na Balkáně se nacházejí dvě výrazné subetnické skupiny, hovořící makedonským jazykem a vyznávající sunitský islám - Torbeši a Gorané. Ty můžeme najít v oblasti Šar planina . Torbeši žijí v dnešní západní a severozápadní Makedonii nekompaktně, kde tvoří skupiny vesnic, přibližně se jedná o 75 sídel.10)

Geografie

Severní Makedonie je vnitrozemský stát na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě. Sousedí se Srbskem a Kosovem na severu, Bulharskem na východě, Řeckem na jihu a s Albánií na západě.11) Rozloha Makedonie je 25 713 km², počet obyvatel je 2 076 255.12) Hlavním městem je Skopje a leží v severní části země. Nejvyšším bodem země je Velký Korab, který leží na albánsko-severomakedonské státní hranici a je nejvyšší horou obou těchto zemí.13)

Historie

Oblast Severní Makedonie byla osídlena už v dávných dobách, je to jedna z nejdéle osídlených oblastí v Evropě. Ve starověku se pod názvem Makedonie chápalo daleko větší a rozsáhlejší území, než je tomu dnes. Toto historické území je dnes rozděleno mezi tři státy: největší část náleží Řecku, tzv. Egejská Makedonie včetně města Soluň, Bulharsku náleží tzv. Pirinská Makedonie a pouze část Vardarské Makedonie, nazvaná podle řeky Vardar, tvoří dnešní Republiku Severní Makedonie.14)

Prvním hlavním městem v této zemi bylo Aiga, dnešní Vergina, zde vznikaly kupecké osady. Vládl král Perdica I. válčil s ilyrskými kmeny, kteří žili na území. Necelých 500 let trvala turecká nadvláda. V zemi byli utlačováni křesťané, na rozdíl od muslimů byli nuceni platit daně a měli povinnost pravidelně obětovat jednoho syna, pro turecké účely (sultánovy vojáky nebo civilní úředníky).15)

Po druhé světové válce země byla součástí Jugoslávie, která byla pod nadvládou komunisty Josipa Broze Tita. V rámci přechodu Jugoslávie k federativnímu uspořádání vznikla Socialistická republika Makedonie jako jedna ze šesti svazových republik Jugoslávie. A tak logicky po rozpadu Jugoslávie v roce 1991 vznikl na tomto území čili na území bývalé Vardarské Makedonie samostatný stát.16)

Populace

V Makedonii je okolo 2 076 255 obyvatel.17) Porovnání posledních čtyř výsledků sčítání obyvatel ukázalo, že v roce 1981 se většina obyvatel sledované vesnice (Šar Planina) deklarovala jako Makedonci. V roce 1991 větší část obyvatel preferovala kategorii “jiní”. O tři roky později, tj. 1994 se třetina přihlásila k albánské, další třetina k turecké a pětina k makedonské národnosti.18) Poslední oficiální sčítání Makedonského lidu bylo v roce 2002, od té doby žádné nové sčítání lidu neproběhlo.19) V tomto roce (2002) se většina deklarovala jako Albánci, přičemž současně přes 80 % obyvatel uvedlo za svůj mateřský jazyk makedonštinu.20) Přesto, že od posledního sčítání lidu uběhlo 19 let a obyvatelstvo v Severní Makedonii se muselo za tu dobu značně změnit, letošní sčítání, které mělo proběhnut 8. dubna, bylo dva dny před začátkem opět odloženo.21)

Poslední sčítání lidu, v roce 2002, proběhlo po ozbrojeném konfliktu mezi armádou a etnickými Albánci a ukázalo, že asi z dvou miliónů obyvatel se 64 % obyvatel hlásí k makedonské národnosti a zbylá čtvrtina k albánské.22)

Všechna sčítání lidu po roce 1990 provázely obavy související s etnickými otázkami, říká pro Aktuálně.cz Blagica Novkovská, akademička a bývalá šéfka Makedonského statistického úřadu.23)

Sčítání lidu je pro zemi důležité, jelikož Makedonská ústava poskytuje každé menšině zastoupené zde více než 20 % zvláštní práva, jako jsou křesla ve státních orgánech. Tuto dohodu přijala v roce 2001.24) Kdy se na poslední chvíli vyhnula občanské válce, když albánská menšina povstala se žádostí na větší práva a požadavky na autonomii. Uzavřená dohoda zvyšovala podíl albánské menšiny na moci.25)

Populace Torbešů

Je velmi těžké určit přesný počet Torbešů, neboť odhady populace zahrnují mnoho dalších muslimských menšin. V roce 1889 se odhadovalo 144 tisíc Torbešů a v roce 1915 150 tisíc. Je dosti pravděpodobné, že se obě etnika jak Torbeši tak Pomáci sčítali společně. 26)

Mezi lety 1877 až 1912 se na Balkáně velikost populace několikrát změnila, a to z důvodu osmansko-ruské války (1877–1878), kdy uprchli téměř všichni Pomakové z Podunají do Makedonie a spojili se s Torbeši. Poté se přestěhovali do Turecka, zejména během a po balkánských válkách v letech 1912 až 1913, kdy mnoho Torbešů migrovalo do Turecka. 27)

Během sčítání lidu v letech 1919 a 1921 v Makedonii byly Torbeši zaznamenáni jako Turci nebo Albánci. Před druhou světovou válkou se jejich populace odhadovala na přibližně 27 tisíc. V následujících sčítáních nebyli Torbeši počítáni do jiné kategorie, ale byly registrováni jako „muslimové“. Nicméně i tato čísla neodrážejí skutečnou populaci Torbešů. 28)

Torbeši

Torbeši jsou makedonsky mluvící muslimskou menšinou žijící v Makedonii. Většina Torbešů se považuje za Turky, neboť k nim mají blízkou příbuznost. Svou genetickou příbuznost s mateřským etnikem uchovávají zpravidla v jazyku. (H. Bočková, 2015) Žijí převážně v západní a jižní části Makedonie a Kosovu, dále také v Řecku, Albánii a Turecku. V těchto zemích ale v omezeném počtu. Nejvíce z nich, žije v západní části Makedonie ve městě Debar a okolních vesnicích. Dvě velká města, kde je většina Torbešů jsou Rostushe a Centar Zhupa. Menší zastoupení Torbešů žije také v jiných částech jako např.: Skopje, Struga, Kichevo, Yelovyane, Struga, Berovo, Urvich a Kolichani. 29)

Ve městech Debar a Kichevo není absolutní etnická většina, žijí zde pouze Torbeši. Jsou to zaostalé, zanedbané a izolované oblasti. Torbeši jsou známí jako majitelé restaurací, cukráři, malíři fresek, řezbáři a tvorby mozaiky. Kvůli nezaměstnanosti velká část emigrovala do Itálie a dalších západoevropských zemí.30)

Většina jejich příjmení končí slovanskými příponami „-ov/ -ski“. Název Torbeš, označuje lidi s úctou, kteří jsou loajální a nezpůsobují problémy. Torbeši jsou podskupinou Pomáků žijící převážně v Makedonii, existují také jiné skupiny Pomáků jako jsou Gorané, kteří žijí v Albánii a Kosovu, a samotní Pomáci žijící v Bulharsku. Tyto 3 skupiny se od sebe liší, mají sice společné zvyky, ale neexistuje sňatek mezi nimi. Dříve se nepoužívalo pojmenování Torbeši (v době Osmanského systému „proso“ ), všichni občané odvodili svou identitu jako muslimskou nebo nemuslimskou, neexistovalo žádné další členění etnických skupin, jak je tomu dnes.31)

Původ slova Torbeš

Existuje mnoho příběhů, jak vzniklo pojmenování Pomáků žijící v Makedonii. Nejčastěji je však spojováno s tureckým slovem „torba“ (=taška), protože se říká že Torbeši prodali svou duši za pytel pšeničné mouky nebo, že prodali svou křesťanskou víru za pytel „urda“ (druh měkkého sýra). 32)

Dále existuje definice podle perského slova „torbekes“ (=s taškou). Torbeši žijící v horách se živili chováním dobytka a jako stavebníci a dělníci. Své nástroje nosili v pytlích, proto lidé s taškou. Mimo jiné také názor, že etnické jméno souvisí s bogomilským hnutím. Bogomilští misionáři (kutugeri) nosili s sebou brašny (torbi), ve kterých mohli mít knihy týkající se jejich víry. Angelov také říká, že lidé „Torbeš“ jsou poslední potomci makedonských Bogomilů, kteří konvertovali k islámu, a že termín Torbeš je staré bogomilské slovo. Je pravda, že mapa bogomilského hnutí a islamizace se na Balkáně překrývá, ale pokud jde o etnické jméno, není to tak relevantní. 33)

Někteří turečtí badatelé často zaznamenali určité náboženské podobnosti mezi Torbeši a Turky. Jeden z vědců (Kalafat) tvrdí, že Torbesheové jsou potomci nemuslimských tureckých kmenů, které se usadily v regionu a konvertovaly k islámu.34)

Vzdělání

Torbeši začali mluvit makedonsky, aby se vyhnuli útlaku a našli zaměstnání. Po vzniku státu Jugoslávie museli Torbeši žít v izolovaných regionech a jejich dětem nebylo umožněno vzdělání v tureckém jazyce. Museli mít vzdělání buď v srbštině, bulharštině nebo makedonštině. 35)

Na začátku 90. let Torbeši požadovali, aby jejich děti byly vzdělávány v tureckém jazyce místo v makedonském. Jejich úsilí podpořila TDP (turecká demokratická strana), která má mezi Torbeši velkou podporu. Prostřednictvím TDP, Torbeši hlasitě vyjádřili svůj požadavek. Přesto makedonská vláda žádost zamítla, prohlásila, že jsou muslimskými Makedonci, a považovala je za muslimy makedonského původu. Státní orgány rovněž navrhly jako volitelný předmět tři hodiny týdně turečtiny. Menšina proti této nabídce tvrdě zareagovala, protože přidělený čas byl nedostatečný k osvojení jazyka. Torbeši se snažili o výuku na veřejné nebo soukromé škole v tureckém jazyce, avšak marně. Předložili petici podepsanou 262 rodiči, která uvádí: „Já (níže podepsaný), který bydlí na (adrese), dobrovolně prohlašuji, že požaduji své dítě (jméno) učit se turečtinu společně s lekcemi v makedonštině “. 36)

Dne 1. října 1991 otevřela skupina aktivistů z TDP spolu s místními rodiči v Zhupě dvě soukromé základní školy s výukou tureckého jazyka poté, co byly jejich žádosti zamítnuty. Podle organizátorů školy byly třídy financovány soukromě, měly řádně vyškolené učitele a řídily se osnovami ministerstva školství. V lednu 1993 vláda poslala policii do soukromých škol v Zhupě, aby zabránila vzdělávaní v turečtině, protože to nebyl mateřský jazyk dětí. Školství prohlásilo dvě soukromé školy za nezákonné a nařídilo jejich uzavření. Na jaře 1995 byly dvě soukromé školy zbořeny. Mnoho lidí bylo ohroženo ztrátou zaměstnání. Nakonec 2. září 1996 zahájilo asi 60 rodičů v Zhupě hladovku. Částečné řešení přišlo 25. den stávky. Celkem 171 studentům ze Zhupy bylo umožněno dočasně se zaregistrovat v turecké škole ve vesnici Kocacik vzdálené 9 kilometrů. Po měsíci však policie zabránila dětem, aby také chodily do této školy. TDP poskytla rodičům plnou podporu. Vůdce TDP si stěžoval na přístup makedonské vlády a uvedl, že pokud by tito lidé dostali právo na turecké vzdělání, pak by byla přijata jejich turecká identita a ze sčítání lidu by byla odečtena 4 % pravoslavných Makedonců. Tato otázka zůstala viset ve vzduchu po dlouhou dobu. Makedonský helsinský výbor obdržel 43 samostatných dopisů požadujících turecké vzdělání v Zhupě v roce 1997.37)

A konečně v roce 1999 ministerstvo školství povolilo otevření oficiálních kurzů turečtiny v Zhupě. I v dnešní době se mnoho vesnic s Torbeši snaží o turecké vzdělávání na svých základních školách. 38)

Praktická část

Z výše uvedených zdrojů vyplývá zjištění o tom, jak je na etnickou minoritu Torbešů nahlíženo. A jak se jim žilo a žije na území Makedonie. V období 20. století Jugoslávská vláda chtěla, aby Makedonci, kteří vyznávají muslimskou víru přijali etnickou makedonskou identitu. S přijetím identity byl spojen i vstup do makedonské pravoslavné církve. Proto jsou Torbeši vnímáni jako odlišná společnost a také z toho důvodu si vytvořili vlastní komunitu.

Respondenti se k této věci vyjádřili tak, že většina respondentů tvrdí, že Torbeši mají podmínky těžší než Makedonci žijící na území Makedonie. Respondenti toto zdůvodňují tím, že nejsou státem uznávaná menšina. Z toho dva z nich vnímají dnešní život v Makedonii spíše kladně, i přesto, že nejsou uznáváni.

Když se zaměříme na otázku, co dělá Pomáka Pomákem (žijící na území Makedonie) a jak se liší od Makedonců, zjistíme, že jsou to velmi mírumilovní lidé. Bydlí v horských oblastech, ve vesnicích jako je například Debar. Vyznávají islám a hovoří převážně tureckým jazykem nebo, jak již bylo řečeno, jsou velmi spojováni s Turky. Podle odpovědí našich Pomáckých respondentů, jsou Makedonci více svobodní a odlišují se od Torbešů převážně jazykem a náboženstvím. Proto převažuje názor, že Torbeši jsou velmi odlišnou skupinou od Makedonců. Dále jsme se dozvěděli, že pro Torbeše je Makedonie rodná země, a právě proto si myslíme, že přesto, že nejsou Makedonií uznávaní, tak stále na tomto území žijí.

Na otázku, proč dochází ke konfliktům mezi Pomáky a Makedonci 3 z Pomáckých respondentů odpověděli, že žádný konflikt na území Makedonie momentálně neprobíhá. Vyjádřili, že můžou probíhat nějaké konflikty mezi jednotlivci, ale obecně jako minorita v žádném konfliktu nejsou. Oproti tomu 2 respondenti mají pocit, že konflikty mezi Torbeši a Makedonci existují. Oba vyjádřili, že tyto konflikty vznikají na základě odlišného náboženství a odlišnou kulturou. Konflikt podle nich vzniká absencí snahy o pochopení druhé skupiny a její tolerancí. Pokud by se odlišnosti skupiny, přestaly vnímat jako problém, ke konfliktům by nedocházelo.

K otázce, proč Pomáci žijí raději v komunitě a odděleně od Makedonců, se respondenti vyjádřili tak, že žít v komunitě je zvykem Torbešů. Torbeši si rádi drží svoje kulturní zvyky, které jsou zcela odlišné od těch Makedonských, a právě z tohoto důvodu raději volí možnost žít v komunitě, která sdílí tyto kulturní zvyky. Díky odlišné kultuře a muslimské víře z nich mohou mít ostatní lidé strach nebo obavy, a proto se Torbeši drží v komunitě. Vyskytla se také odpověď, že spíše starší generace udržuje život v rámci komunity, mladší generace Torbešů se již nevyčleňuje a žije společně s Makedonci, protože Torbeši jsou mírumilovní lidé, kteří se snaží vyjít s každým, takže není žádný důvod se vyčleňovat.

Poslední podotázkou bylo, zda je život Pomáků dnes jednodušší v porovnání s minulostí. Dle respondentů je dnes život o něco jednodušší. V porovnání s minulostí byli více utlačováni a nyní je Makedonské obyvatelstvo k Torbešům tolerantnější. Většina Torbešů se v dnešní době velmi přizpůsobuje dané společnosti, kde žijí. Přesto, že nejsou státem uznávaná menšina, Makedonci ji dnes více respektují. Ve většině případů se odpovědi respondentů shodovaly.

V příloze č. 1 naleznete vyplněný dotazník s aktivistkou, která s námi spolupracovala pomocí e-mailu. Sdělila nám, že se označuje za Pomáka, a v zemi, kde žije, v Turecku, rozlišují Pomáky a Torbeše. Věří v přírodu jako dávní Pomáci, kteří se označovali jako “Bogomilové”. Zajímavá byla její odpověď na otázku č. 8, v Turecku, jak už jednou zmínila rozlišují Torbeše od Pomáků, podle jejích slov, když někdo přizná že je Pomák, chovají se k němu jako ke zvířeti v zoo. V Turecku je veliká diskriminace Pomáků, i když k Turkům mají relativně blízko, údajně kvůli tomu, že pijí hodně alkoholu, popisuje aktivistka. V Turecku je celkově diskriminace jakékoli jiné národnosti než Turecké, říká. Také pokud obyvatel příjme Turecké občanství má život v Turecku mnohem jednodušší, nezáleží na tom, jestli je Torbeš nebo Pomák. Proto Pomáci žijí raději odděleně ve svých komunitách, kde je nikdo nenutí ke změně občanství. Myslí si, že Torbeši/Pomáci v Makedonii zůstávají z důvodu toho, že se považují za původní obyvatele této země.

Závěr

Z tohoto výzkumu vyplynulo, že Torbeši nejsou státem uznávaná menšina, přesto, že je Makedonie jejich rodná země. Z historického hlediska Makedonii vládly Turci, a to až do roku 1912. Torbeši mají velmi blízko k turecké národnosti, mluví převážně makedonským jazykem, ale i tureckým. Požadují od Makedonie, aby se jejich děti mohly vzdělávat i v tureckém jazyce. Je velmi složité zjistit přesný počet obyvatel na území Makedonie. Torbeši se uvádí například jako: Albánci, Makedonci či “jiní” a to je důvod, proč je náročné zjistit přesný počet obyvatel v Severní Makedonii. Je pozoruhodné, že již několik let neproběhlo sčítání obyvatel v Makedonii. Domníváme se, že je v dnešní Makedonii Torbešů více, (pokud by jich bylo více jak 20 %, mají zvláštní práva jako jsou křesla ve státních orgánech) to by vedlo k možné změně, neboť by mohli svým působením ovlivnit stát. Čehož se Makedonci pravděpodobně obávají.

Torbeš se v Makedonii na první pohled pozná velice těžko, jelikož se jedná o relativně přizpůsobivou menšinu. Většina Torbešů tedy mluví úředním jazykem Makedonie, makedonsky. Nějak zvlášť ničím z makedonské společnosti nevyčnívají, krom toho, že Torbeši mezi sebou mluví spíše turecky. Torebeše Torbešem dělá převážně jeho víra a kulturní zvyklosti. To se pojí i s další otázkou, jak se od sebe liší Torbeš a Makedonec. Náboženství a kultura jsou největšími rozdíly mezi Torbeši a Makedonci. Neboť Torbeši jsou muslimové a Makedonci jsou pravoslavní křesťané. I když tyto dvě víry vychází z Bible, stojí proti sobě už dlouho. Muslimové neuznávají Boha, ve své víře se odkazují sami na sebe, ale naopak křesťané Boha uctívají, často některé zásluhy přisuzují právě Bohu (vůle Boží, Boží zázrak, Boží pomoc člověku, …).

Etnická minorita Torbešů v Makedonii je vnímána spíše záporně. Makedonci je vnímají jako cizince na jejich území, kteří chtějí mít svoji část Makedonie a udělat z ní vlastní autonomní stát. Drobné znevýhodnění v běžném životě ze strany některých Makedonců Torbeši vnímají, nejedná se však o nic závažného.

Po dotázání jednotlivých respondentů bylo zjištěno, že jejich život se změnil k lepšímu, oproti tomu, jak to bylo dříve, přesto, že nejsou státem uznávaná menšina. Když se mezi Torbeši a Makedonci vyskytne nějaký konflikt, jedná se převážně o odlišné náboženství, jazyk a kulturu. Proto se také raději drželi stranou, a žili odděleně od Makedonců. Starší generace stále žijí v komunitě, ale mladší generace Torbešů se již nevyčleňuje a žije mezi Makedonci. Proto je z výpovědi respondentů patrné, že jejich život, už je téměř bezproblémový.

Seznam literatury

BABIĆ, Marko. “MUSLIMS AND ISLAMIC FUNDAMENTALISM IN MACEDONIA.” Politeja, no. 30, 2014, pp. 387–398. JSTOR, www.jstor.org/stable/24919736. Accessed 1 Mar. 2021.

BOČKOVÁ, Helena. Makedonské regionální skupiny. Problémy klasifikace, etnonym a kolektivních identit. In Ivan Dorovský. Studia Macedonica II. Brno: Masarykova univerzita, 2015. s. 91-103. ISBN 978-80-210-7959-5.

DIKICI, Ali. The Torbeshes of Macedonia: Religious and National Identity Questions of Macedonian-Speaking Muslims. Journal of Muslim Minority Affairs [online]. 2008, 28(1), 27-43 [cit. 2021-03-11]. ISSN 1360-2004. Dostupné z: doi:10.1080/13602000802011044

KOKAISL, Petr. Etnické minority v Evropě. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2014. ISBN 978-80-213-2524-1.

OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc. 2010. ISBN 978-80-87240-33-5.

POULTON, Hugh. Who are the Macedonians?. Illustrated edition. London: C. Hurst & Co. Publishers, 2000. ISBN 1850652384.

ROSSOS, Andrew. Macedonia and the Macedonians: A History. United States: Hoover Institution Press, 2008. ISBN 0817948821.

RYCHLÍK, Jan a Miroslav KOUBA. Dějiny Makedonie. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. Dějiny států. ISBN 80-7106-642-7.

ZADROŻNA, ANNA. “'I Am Muslim but I Am the European One': Contextual Identities among Muslims from Western Macedonia in Everyday Practices and Narratives.” Anthropological Journal of European Cultures, vol. 22, no. 2, 2013, pp. 35–52. JSTOR, www.jstor.org/stable/43234586. Accessed 3 Apr. 2021.

Severní Makedonie [online]. Hradec Králové: CK Mundo, 1999 [cit. 2021-5-11]. Dostupné z: https://www.mundo.cz/makedonie?fbclid=IwAR3C2cUN9xj-1jjJO83CDG3jGSW5YWk6VX3PyOU5N1133iAZTEXrdFA6cTk

Albánci chtějí podvádět. Makedonie nesečte obyvatele [online]. Praha: EMPRESA MEDIA, 2011 [cit. 2021-4-26]. Dostupné z: https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/albanci-chteji-podvadet-makedonie-nesecte-obyvatele_214631.html

Přílohy

Příloha č. 1

Hello,

We would like to ask you to fill in this questionnaire. We are studying at the Czech University of Agriculture in Prague. We are prepare a seminar work on the topic of Pomacs (Torbeshs) in Macedonia. Our researching element is how the Pomacs (Torbeshs) live in Macedonia today. Therefore, we ask the Macedonians and Torbeshs to complete this questionnaire. We will also ask you to send this questionnaire to your friends, who can also answer. Please could you write down longer answers.

Thank you in advance for your answer.

Radka K., Nikol K. and Karolína H.

1. Where do you live?/Where you come from?

Istanbul, Turkey.

2. What is your job?

Sales & Marketing Manager at Chemistry Company.

3. How old are you?

36

4. Your gender is? (male x female)

Female

5. Are you Torbesh or Macedonian?

Pomac/Torbesh – In Turkey, we said just Pomak. Because Torbesh is different from Pomaks.

6. Are you faithful? If yes, what is your faith? Are you tolerant to people who profess different faith than yours?

I am deist. I believe in a power of nature like old Pomak People. Old Pomak People are Bogomil, I can say Bogomil to my self. I believe in Nature.

7. How does Pomacs/Torbeshs live in Macedonia today? Good or bad? Is there any variance how lived in past and how do you live now in Macedonia?

I have no idea about the Pomaks who lives in Macedonia. But There are more than 1.5 billion Pomaks in Turkey. They are mostly located Marmara Region of Turkey.

8. Did you noticed any handicap (as Torbesh) in the live situation in Macedonia. For example job application?

I dont know any details about the Torbesh or Pomaks discrimination in Macedonia. But in Turkey, If you never say I am POMAK, I am different from you and your culture, they like Pomaks like an animal at the zoo. If you say, I am not Turkish, I am Pomak and also have different religion, culture from yours, they can discriminate you easliy.

9. Did you were a witness situation in which Torbesh was disadvantaged? Posibly in which situation? Do you take notice Torbeshs like different group of Macedonia?

In Turkey, all different cultures live the same discrimination If they dont accept Turkish Citizenship. You can put easily at jail if you say anything about your culture. Also if you trying to explain something about the discrimination that you also live, they never notice you and from now on, you will be traitress for them.

10. Why Pomacs/Torbeshs lives rather in comunity and separate from Macedonian? Which relationship do you have each other?

Because they have different culture, religion. Pomaks in Turkey, although they said theirselves as a muslim, Turkish people doesnt like Pomaks because they are drinking alcohol. Whats living in Macedonia the same thing living in Turkey.

11. Are there conflicts between Pomacs/Torbeshs and Macedonians? There are Torbeshs considered an ethnic group that could endanger Macedonia? Why? Do you think, the reason could be a faith?

Total reason, I think, lifesytle habits.

12. If is there any reason the Torbeshs aren´t welcome in the Macedonian society why they still live here?

Because Torbeshs and also Pomaks more elder comminity from Macedonian. They never accept thay they are Greek, and because of it Macedonians always punish this communities.




Počet shlédnutí: 63

1)
OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. ISBN 978-80-87240-33-5
2)
BABIĆ, Marko. “MUSLIMS AND ISLAMIC FUNDAMENTALISM IN MACEDONIA.” Politeja, no. 30, 2014, pp. 387–398. JSTOR, www.jstor.org/stable/24919736. Accessed 1 Mar. 2021.
3) , 26) , 27) , 28) , 29) , 30) , 31) , 32) , 33) , 34) , 35) , 36) , 37) , 38)
DIKICI, Ali. The Torbeshes of Macedonia: Religious and National Identity Questions of Macedonian-Speaking Muslims. Journal of Muslim Minority Affairs [online]. 2008, 28(1), 27-43 [cit. 2021-03-11]. ISSN 1360-2004. Dostupné z: doi:10.1080/13602000802011044
4)
POULTON, Hugh. Who are the Macedonians?. Illustrated edition. London: C. Hurst & Co. Publishers, 2000. ISBN 1850652384.
5)
ROSSOS, Andrew. Macedonia and the Macedonians: A History. United States: Hoover Institution Press, 2008. ISBN 0817948821.
6)
ZADROŻNA, ANNA. “'I Am Muslim but I Am the European One': Contextual Identities among Muslims from Western Macedonia in Everyday Practices and Narratives.” Anthropological Journal of European Cultures, vol. 22, no. 2, 2013, pp. 35–52. JSTOR, www.jstor.org/stable/43234586. Accessed 3 Apr. 2021.
7) , 11) , 13) , 14) , 15) , 16)
Severní Makedonie [online]. Hradec Králové: CK Mundo, 1999 [cit. 2021-5-11]. Dostupné z: https://www.mundo.cz/makedonie?fbclid=IwAR3C2cUN9xj-1jjJO83CDG3jGSW5YWk6VX3PyOU5N1133iAZTEXrdFA6cTk
8)
KOKAISL, Petr. Etnické minority v Evropě. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2014. ISBN 978-80-213-2524-1.
9)
RYCHLÍK, Jan a Miroslav KOUBA. Dějiny Makedonie. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. Dějiny států. ISBN 80-7106-642-7.
10) , 18) , 20)
BOČKOVÁ, Helena. Makedonské regionální skupiny. Problémy klasifikace, etnonym a kolektivních identit. In Ivan Dorovský. Studia Macedonica II. Brno: Masarykova univerzita, 2015. s. 91-103. ISBN 978-80-210-7959-5.
12) , 17)
Population on 1 January [online]. Evropská unie: eurostat, 2020 [cit. 2021-5-11]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tps00001/default/table?lang=en
19) , 21) , 22) , 23) , 24)
TRUCHLÁ, Helena. Problémové sčítání lidu. Severní Makedonie se o něj snaží už 20 let, zase ho odložila [online]. 4. 4. 2021 [cit. 2021-5-11]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/scitani-lidu-v-makedonii-znovu-odlozeno/r~0eb3a73092cd11ebb234ac1f6b220ee8/
25)
Albánci chtějí podvádět. Makedonie nesečte obyvatele [online]. Praha: EMPRESA MEDIA, 2011 [cit. 2021-4-26]. Dostupné z: https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/albanci-chteji-podvadet-makedonie-nesecte-obyvatele_214631.html
ls2021/pomaci_v_makedonii.txt · Poslední úprava: 24. 05. 2021 (11:51) autor: 193.165.236.195