Ekaterina Zamorenova, Anton Tuikov, Kseniia Shiriaeva, Taisa Kanapleva

Tato práce se zabývá výchovou a vzdělávání dětí v muslimských rodinách v Rusku a v Saúdské Arábii. Práce vysvětluje a zkoumá principy vzdělávání a výchovy dětí z muslimských rodin z pohledu náboženského života. Samozřejmě, rodina má velký vliv na formování charakteru dětí, způsob jejich života a myšlení. Proto práce se snaží nastínit hodnoty výchovy a vzdělání dětí v islámských rodinách skrze výpovědích muslimů, kteří žili nebo žijí v těchto oblastech. V Saúdské Arábii se k islámu hlásí asi 93% ¹⁾. V Rusku bydlí 6,5 % muslimů (podle výzkumného časopisu z roku 2012)²⁾. Také nutné uvědomit, že práce popisuje rozdíly mezi jakési ideální modely výchovy a vzdělávání dětí v muslimských rodinách a jak to je ve skutečnosti z pohledu informátorů. Tato práce je aktuální, protože muslimský svět je kolem nás. Každý člověk v moderním světě se setkal s představiteli tohoto náboženství, jejichž počet každým rokem roste. Je nutné lépe porozumět lidem v této kultuře, čemu věří a jak jejich víra ovlivňuje pohled na náš svět. Abychom těmto lidem lépe porozuměli, musíme pochopit, jak jsou vychováni, protože v dětství vznikají základní vlastnosti člověka, a jak náboženství ovlivňuje tuto výchovu a vzdělávání.

Cílem této práce je zjistit, jak se konkrétně liší výchova, zvyky a vzdělávání děti v muslimských rodinách ve dvou odlišných geografických územích. Nastínit, jakým způsobem islám působí na hodnoty a pravidla výchovy dětí. Porovnat a zjistit, jestli všeobecné informace o muslimských způsobech a zvycích jsou korektní či nikoliv.

Jaké jsou zvyky a tradice ve výchově dětí v muslimských rodinách v Saúdské Arábii a v Rusku?

1) Jak muslimské děti dostávají vzdělávání v Saúdské Arábii a v Rusku?
2) Jak vypadá tradiční výchova muslimských dětí v souvislosti s místem bydliště?
3) Jak se liší dodržování islámu dětmi v daných státech?

Popsání zvyků a tradic ve výchově a vzdělávaní muslimských děti obsahuje kniha, která se nazývá «Vzdělávání a výchova v islámu»³⁾ Murtaza Mutahhari. Několik přednášek Mutahhari, které autor přečetl na sjezdu učitelů různých náboženských oborů, věnovaných zásadám muslimského vzdělávání, bylo základem této knihy. Na základě Koránu, Sunny a muslimských bajek se autor zabývá otázkami islámské etiky a morálky a také se zabývá tématem náboženské výchovy a vzdělávání v islámských rodinách.

Tématem rodiny v islámské tradici se zabývá Markéta Dvořáková ve svém článku «Rodina v islámské tradici» ⁴⁾. Tato kniha nám říká, že rodina v islámu je důležitou buňkou společnosti, která musí dodržovat určitá pravidla a zákony tohoto náboženství. Ve své práci autorka popisuje, jak životní styl každého muslima (jeho myšlení, jednání a tak dále) je spojen s náboženstvím, jak islám může mít vliv na strukturu rodiny a jaké pozice zaujímá v rodině každý její člen. Markéta Dvořáková nám dává najevo, že toto náboženství je heterogenní a existují rozdíly mezi věřícími a muslimskými společnostmi žijícími v různých kulturních oblastech. Každá rodina v islámu je spojena s pokrevními vazbami nebo manželskými závazky, ale neexistuje bližší vztah než krevní pouta.

Dílo, které nabízí ucelený pohled na výchovu dětí je «Výchova a vzdělávání v muslimských zemích»⁵⁾, ve které autorka Jana Králová popisuje různé aspekty jednoho náboženství a snaží se objasnit, zda existují rozdíly ve vzdělávání a výchově dětí. V muslimských zemích navštěvují všechny děti stejně jako na západě školu, důležitější je však pro ně vzdělání, které dostávají v madraséch. Autorovo následné vyprávění jde o madrasy, kde dochází k ponoření dětí do islámské kultury, ke studiu Koránu a k jeho využití v praxi.

«Práce s muslimskou rodinou a dítětem v režimu sociálně právní ochrany dětí»⁶⁾, kterou napsali spolu Daniel Topinka, Tomáš Janků, Pavel Kliment, islám popsán nejen jako náboženství, ale i jako součást života, která je spojena ze stravovací zvyklosti, muslimské svátky, co je zakázáno a co je povoleno. Autoři ukazují o stavu dítě v islámu, jak vypadá muslimská tradiční a smíšená rodina. Téma vyčleňování muslimských dětí z veřejného prostoru (ve školách a dalších institucích) je otevřena v této práci. Neobvykle požadavky vznikají pro muslimské děti v průběhu výchovně vzdělávacího procesu: oddělená výuka s ohledem na genderové hledisko, konzumování výrobky z vepřového masa. Také autoři dávají pozor tomu faktoru, že muslimské děti se ve smísené třidě nemají požadavky modlit v průběhu výuky. Ve měsíci ramadánu děti ve věku mezi 10 až 15 let dodržují předepsaný půst. Během něj musí být pod kontrolou jak rodiče, tak i učitelé, protože děti s přibývajícími hodinami mohou cítit vyčerpané. V práci je diskutován průběh tělesné výchovy: někdy dívky trvaly na nošení šátků, ale vyučující v tom viděli riziko způsobení úrazu. Konflikt, který vznikl mezi dvěma studentkami zdravotnické školy kvůli nošení šátku, zabránil dívkám pokračovat ve studiu. Tato situace je příkladem, že muslimské děti nebudou vznášet žádné zvláštností či požadavky tykající jiné povahy, než kterou se naučili od dětství.

Poslední autor, který do hloubky seznámil nás s teorií a praxí islámu je Miloš Mendel. V své knize «Muslimové a jejich svět. O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu»⁷⁾ popsal své znalosti o muslimské kultuře. Tato kniha představuje hlubší studium islámu, jemnosti této kultury. Vysvětlující otázky, které by nemohly přijít na mysl, tato kniha zkoumá islám z nového zajímavého hlediska.

Pro bádání bylo zvoleno kvalitativní výzkum. Kvalitativní šetření popisuje tři hlavní složky. Za prve jsou údaje z různých zdrojů, nejčastěji jsou rozhovory a pozorování. Za druhé jsou analytické či interpretační postupy, které umožnují udělat závěr. Třetí kvalitativní přístup obsahuje výzkumné zprávy.⁸⁾

Hendel ve své publikaci Kvalitativní výzkum⁹⁾uvádí výhody kvalitativního výzkumu, jsou jimi například: získání podrobného vhledu a popisu při zkoumání jedince, události, skupiny nebo fenoménu; dobrá reakce na místní situaci; kvalitativní výzkum umožňuje navrhovat teorie a studovat procesy a zkoumá fenomén v přirozeném prostředí. Kvalitativní výzkum, má také nevýhody, jakými jsou získaná znalost nemusí být zobecnitelná na populaci do jiného prostředí či analýza dat i jejich sběr jsou často časově náročné, je možnost zkoumat jen řádově menší vzorek, výzkum je taktéž hodně spojen s osobou či osobami zainteresovanými do daného výzkumu.¹⁰⁾

Tato práce má za hlavní cil dopodrobna prozkoumat to, jak se odlišuje výchova muslimských dětí v souvislosti s místem pobytu. Pro sběr dat byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru, která je jakýmsi kompromisem mezi strukturovaným a nestrukturovaným rozhovorem. Tedy se nemusí striktně držet předem daných otázek a v průběhu rozhovoru dotazovatel může improvizovat.¹¹⁾

Rozhovory s pěti dobrovolníky byly realizovány v březnu a dubnu, a to následovně: 10.03.2021, 11.03.2021, 01.04.2021, 03.04.2021, 15.04.2021 z pomoci internetu, v rámci čehož vypovídali, jakým způsobem se v muslimských rodinách podílejí rodiče na výchovu dětí.

Tato metoda umožňuje vést korespondenci s respondenty za pomoci sociálních sítí, jako jsou Facebook, Telegram, Instagram, WhatsApp, a zároveň dala prostor pro obsáhlejší komunikaci a doplňkové otázky, které v průběhu vyplynuly jako relevantní.

Sběr dat probíhal v rozmezí dvou měsíců. Samotný rozhovor trval 40–50 min. Všech 5 respondentů bylo informováno předem, za jakým účelem je výzkum prováděn, a zda plně souhlasí s použitím jejich výpovědí pro výzkumné účely do semestrální práce.

V průběhu rozhovoru také byly průběžně zapsané poznámky, které umožnily srovnávat a analyzovat získaná data a informace. Se ziskem informací od dobrovolníků nebyl žádný problém, většina respondentů jsou blízké osoby autorů semestrální práce. Od informátorů se extrahovaly mnohé užitečné informace pro zpracování a kompletaci práce, a které se nedaly jednoduše najít z internetových zdrojů, a proto pro tuto práci byly těmi nejpřínosnějšími a nepřesnějšími zdroji informací.

Mohammed pochází ze Saudské Arábie a je to muslim, který dodržuje islámské tradice. Je mu 55 let, profesí chirurg. Bydlí v Rusku. Ve věku 18 let se přestěhoval do Ruska, aby získat vysokoškolské vzdělání v lékařské univerzitě. Po dobu 5 let se oženil s ruskou ženou, která má pravoslavnou víru. Počal se ženou děti, dívku a chlapce. Popsal, jak je uspořádán život v jeho rodině. Jeho dětí dospívají za ruských tradicích a udrží charakter, mravy, víru a zvyky Ruska. Mohammed nám pomohl srovnat výchovu dětí v Saudské Arábii a Rusku, protože má hodně znalosti a příbuzných v daných státech. Rozhovor probíhal prostřednictvím WhatsApp. Datum výzkumu: 10.03.2021.

Ilias bydlí v Tatarstánu, ve velké oblasti v Rusku. Ilias studuje na univerzitě a je mu 21 let. Každý člen v jeho rodině se dodržuje islám, ale větší vliv na jejich životní styl má, podle jeho vlastních slov, tatarská kultura. V jeho rodině byla nejvíce nábožná babička, která ho učila některé části Koránu a vyprávěla mu o islámu. Z jeho rozhovoru lze odvodit, jaký má jeho rodina postoj vůči islámu. Jak byl vychováván a jak se islám v Tatarstánu liší od islámu v arabských zemích. Rozhovor probíhal prostřednictvím rozhovoru ve WhatsApp. Datum výzkumu: 11.03.2021.

Raisa žije v Rusku ve Volgogradu, je muslimka a dodržuje muslimské tradice. Je jí 19 let, je studentka. Má velkou a velmi tradiční rodinu. Před rokem měla svatbu, její manžel je také muslim, je mu 24 let. Čekají spolu na jejich první dítě. Raisa hodně vypověděla o výchově islámských dětí v Rusku. Také má příbuzné v Saudské Arábii a řekla nám, jak tam dodržují islám. Rozhovor probíhal prostřednictvím Instagram. Datum výzkumu: 01.04.2021.

Následující respondent se jmenuje Bašár. Je mu 18 let a pochází z Dubaje, ale už dlouhou dobu žije a studuje v Česku. Jeho rodina ctí islám, ale jak řekl - jsou “otevřeni novému”, jako mnoho jeho přátel a obyvatelé v Dubaji. Bašár také doplnil, že islám není tak uzavřený a principiální, jak je prezentován. Také se trochu podělil o tom, jaký je rozdíl Česka od Dubaje, pokud jde o vyznání náboženství, mešity a života obecně. Rozhovor probíhal prostřednictvím WhatsApp. Datum výzkumu: 03.04.2021.

Hamad se narodil v Saúdské Arábii, v chudé rodině farmáře, je mu 28 let. Popsal, jak probíhá výchova dětí v chudé islámské rodině. Rozhovor probíhal prostřednictvím Telegram. Datum výzkumu: 15.04.2021.

Islám v dnešní době je druhým největším světovým náboženstvím. Islám se vyvíjel pod výrazným vlivem křesťanství a judaismu. Islám je jedno ze světových náboženství, které se drží monoteismu, to znamená víry v jednoho Boha. Stejně jako křesťané je islám pro jeho stoupence mnohem víc než náboženství. Islám je způsob života, základ rodinných a právních vztahů, soubor tradic a zvyků. Vznikl na jihozápadě Arabského poloostrova na počátku 7. století. v Hejazu mezi kmeny západní Arábie. Zakladatelem islámu se stal Prorok Muhammad (570-632). Vytvořil komunitu, která tvořila základ státní struktury – arabský chalífát.¹²⁾

Každý pravý muslim dodržuje pět pilířů islámu. Pět pilířů islámu to jsou předpisy, které tvoří základ islámu. Při zakládání rodiny rodiče předávají své znalosti dětem. Dítě musí pochopit, že víra v Boha pochází ze srdce. Této víře učí Šaháda. Šaháda je svědectví, po kterém se člověk stane muslimem. Rodiče učí své děti salátu – to je modlitba v arabštině. Dítě musí vědět, jak se modlit. To lze pozorovat v každé muslimské rodině, protože děti mají sklon kopírovat vše, co dělají jejich rodiče. Ve věku 7 let všechny děti se musí umět modlit.Taky děti pozorují, jak rodiče vykonávají zakát. Zakát je almužna, placení zakátu je povinnost. Zakát je určen pro chudé, kteří nemají vůbec žádný majetek a potřebují podporu. Dospělé muslimy dodržují pust, který se nazývá saum. Děti ho začínají dodržovat od 10 let. Půst je abstinence od jídla, pití a pohlavního styku během denního světla, od úsvitu do západu slunce. Všichni věřící bez ohledu na rasu a národnost, dodržují poslední pilíř islámu: hadždž. Co je pouť do Mekky v měsíci Zul-Hidjah. Hadždž je nejdůležitější událostí v životě dospělého muslima, příležitostí získat odpuštění za hříchy, přehodnotit svůj život a změnit ho k lepšímu.

Arabské slovo, které označuje jediného Boha, stvořitele všeho. Předal svoji řeč (Korán) prostřednictvím anděla Gabriela proroku Muhammadovi. Islámský encyklopedický slovník dává následující definici Alláha: „Stvořitel a Vládce všeho bytí. Kromě něho nikdo nemá tyto vlastnosti. Existence Alláha je nezbytná pro vesmír a jeho nepřítomnost je nemožná. Není mu rovno a v tom je vyjádřena jeho absolutní jednota. Alláh je věčný. Nemá začátek ani konec. Pochopit Jeho není možné, ale některé Jeho kvality podléhají přibližnému popisu kategoriemi lidské psychiky – může, například, hovořit o Jeho existenci, nebo dokonalosti ».¹³⁾

Muhammad (571–632) - prorok, kazatel, Alláhův posel, kterému Bůh dal svatou knihu pro všechny muslimy – Korán. Je zakladatelem islámu, tvůrcem první muslimské komunity. Muhammad rozvinul svou nauku o jednom Bohu a pokračoval v rozšiřování svého vlivu v náboženské sféře. V roce 630 vstoupil Mohammed do Mekky a přesvědčil obyvatele, aby přijali novou víru. Mekka se stala centrem náboženského života, hlavním městem islámu. Po návratu do Mediny se v roce 632 znovu vydal na pouť do Mekky. V islámu je po Alláhovi hlavní postavou prorok Mohamed. Byl poslán Bohem ke všem lidem na zemi, aby předal Písmo svaté – Korán.¹⁴⁾

Muslimové se skupinově poznávají prostřednictvím svého náboženství. Komunita není systémem vzájemných vztahů, ale také metodou, jímž si lidé organizují své životy.

Islám, stejně jako křesťanství, je rozšířen po celé zemi. Vzniknuvší na Arabském poloostrově, nyní jeho zástupci žijí po celém světě. V části zemí je obyvatelstvo převážně muslimové a islám je stanovena jako oficiální náboženství, například v: Afghánistán, Alžírsko, Bahrajn, Bangladéš, Brunej, Egypt, Irák, Irán, Jemen, Jordánsko, Katar, Komorský svaz, Kuvajt, Libyi, Malajsii, Maledivy, Maroko, Mauritánii, Omán, Pákistán, Saúdskou Arábii, Somálsko, Spojené arabské emiráty, Súdán, Tunisko.¹⁵⁾ Rozděleni jsou na základě přístupu k víře, například: sunnité uznávají výhradně proroka Mohameda, šíité stejně uctívají jak Mohameda, tak jeho bratrance Ali. Také sunnité neuznávají neomylnost lidí a věří, že všichni lidé (kromě proroků) mají hříchy. Šíité věří, že imámové jsou neomylní ve všech záležitostech, činech, principech a víře.¹⁶⁾

Stejně tak nutné říct o tom, že islámský svět je určitým způsobem rozdělený. V muslimském náboženství převažují dva směry: šíité a sunnité. Podle studie Pew Research Center z roku 2011 je poměr sunnitů k šíitům následující: 85 % sunnitů a 15 % šíitů. ¹⁷⁾

Respondent Ilias doplnil, že islám v různých zemích se trochu liší, protože sice základy viry zůstávají stejné, ale na náboženství mají vliv kulturní rysy každé země. Hamad přemýšlí muslim v překladu znamená vyznavač islámu, přesněji ten, kdo se podřídil Bohu či ten, kdo přijal islám. Muslimem může být každý člověk, který se odevzdá Bohu, a respektuje ho. Muslimské státy jsou tak diferencování, že nelze zevšeobecňovat. Každý stát má vlastní zvyky, vlastní pravidla, vlastní výchovy, jinou strukturu vzdělání. V každé zemi jsou plusy a minusy. Mohammed vysvětlil život v islámských okolnostech je dnes velmi různorodý. Víra se mísí s místními právy a také s právním řádem politického režimu.

Ideální rodinou v muslimské tradici je velká rodina, která dodržuje Korán. Rodina má velmi silné vazby s rodiči. Muž je hlava rodiny, a žena je páni domu. Starší členové rodiny (prarodiče) jsou taky považovaný za nedílnou součást rodiny, je s nimi zacházeno s největší úctou. Muslimská rodina má mít více děti. Obrázek 1 - Tři generace muslimské rodiny.
Zdroj: https://www.dreamstime.com/muslim-family-having-good-time-outdoors-muslim-family-having-good-time-outdoors-image117933332

Ideální muslimská rodina v Rusku vypadá trochu jinak než v Saúdské Arábii. Rozdíly jsou v počtu dětí v rodině a ve spojení se starší generací. Muslimské rodiny v Rusku zřídka žijí pod jednou střechou se starší generací. Ke svým předkům však mají hlubokou úctu. Obrázek 2 - Muslimská rodina – rodiče s dítětem.
Zdroj: https://iranwire.com/fa/news/ardabil/47600

Následující fotografie ukazuje muslimskou rodinu. Na této fotografii je vidět ženu, která má na sobě šátek. Muslimské ženy v Rusku dávají šátek na hlavu, když se fotografují. Nicméně v každodenním životě ženy často raději nenosí šátky.
Obrázek 3 - Muslimská žena v Rusku.
Zdroj:https://www.bbc.com/ukrainian/ukraine_in_russian/2015/05/150512_ru_s_tatars_borynia

Ženy zachycují cudnost a skromnost ve vystupování. K některým úkonům náboženství není oprávněna, jiné není povinna splnit. V porovnaní s mužem má méně práv, ale má právo na výživné a v majetkoprávních otázkách je muži rovna. Raisa potvrdila, že v některých oblastech vládnou velmi nábožní muslimové a že rodinné vztahy jsou dobré. V tradičních islámských společnostech jsou ženy spojeny s domácím rodinným prostředím. Nejdůležitější povinností muslimské ženy je péče o rodinu a domov. Domov je místem, kde žena tráví většinu času. Žena musí být oddaná svému manželovi a dětem.

Žena ve svém životě má omezení, zejména co se vztahuje jejího pobytu na veřejnosti. Žena nesmí na veřejnosti pohybovat samostatně. Její tělo musí být kromě rukou a obličeje kryto.¹⁸⁾ llias nám vypověděl, že v Rusku ženy chodí nezahalené, dokonce oblečeny do západního stylu módy. Velký vliv zde má místní kultura, kvůli níž jsou tradice méně cti. Veřejnost je chápána jako mužská doména. Jednou z nejznámějších dnešních témat v muslimském světě je zahalování žen. V tomto problému jsou sociální a místní rozpory. V některých oblastech pokryjí celý obličej, v některých oblastech používají šátek. Šátek je zakrývající šíji a vlasy. Jak odpověděl Mohammed nyní hidžáb je neprovokativní oděv: šátek nebo oděv, který zdůrazňuje obrysy těla. Považuje se to za normální, jsou-li viditelné ruce nebo obličej. Některé se oblékají, jak se jim líbí, jiné jsou úplně černé.

Jak uvádí ve své práce Dvořáková “Výrazněji, než v rodině je žena diskriminována ve veřejném životě. Současný islámský svět předvádí velmi široké spektrum možného uplatnění žen: od zemí, kde ženy mohou stát v čele vlád (Turecko, Pákistán), až po země nebo oblasti, kde jsou ženy z veřejného života zcela vyřazeny. Údiv mohou vzbuzovat také některé normy zavedené v Saúdské Arábii, kde ženy nesmí řídit auto a při studiu i případném zaměstnání jsou promyšleně izolovány od mužů.”¹⁹⁾

Ale podle Mohammedovi názoru ženy řídí auta a motocykly. Neexistují žádná omezení nikde. Podle článku Dvořákové: moderně smýšlející muslimové zdůrazňují, že islám má vždy na mysli především ochranu důstojnosti ženy. Takový smysl mají třebas i zvláštní dámská oddělení ve vlacích nebo autobusech, která mají ženy chránit. Mnohé muslimky skutečně soudí, že islámská pravidla chování slouží ochraně jejich důstojnosti lépe než západní morálka.²⁰⁾ Raisa také uvedla, že některé ženy se dokonce vzdaly šátku a začaly se oblékat západním způsobem. Rodina funguje v tradičním stylu našeho typu. Kromě víry se děti učí základním lidským hodnotám, včetně vzdělání.

Dnes se muslimské ženy vzdělávají skoro stejně jako muži, hodně ženy v současné době také pracují. Mohammed vypověděl, že v Saúdské Arábii dívka do 10 let nosí šátek podle libosti ve školách a společenském životě. Existuje školní uniforma – letní šaty. Chlapci mají také uniformy ̶ kalhoty a sako. Po 6. ročníku se dívky a chlapci učí už zvlášť’. Instituce mají také speciální oblečení, ale chlapci a dívky studují už společně. Dívky také nosí šátek podle libosti. Nikdo nikoho nenutí. V Rusku to je jedno. Tady neexistují žádné náboženské školy. Jen vím že na východě je předmět religionistika. Nikdo nic nebere v úvahu mínění druhých a udělají všechno podle libosti. Obrázek 4 - Jak se ženy a muži učí v islámském světě.
Zdroj: https://www.netralnews.com/wow-di-arab-saudi-mulai-ada-pendidikan-bahasa-china-netizen-arab-asli-berubah-arab-kw-suka-berulah-8i6lju/WHU3cFJDQnA4OHM3RXdxNUtucWYxdz09

Děti jsou důležitou součástí rodiny. llias vypověděl, že v dnešní době se neděje žádné rozdělení mezi chlapci a dívkami. Například, v Rusku chlapci a dívky mohou společně hrát, společně se učit, společně trávit volný čas. „Počtem dětí je měřena síla a postavení rodiny jako sociální jednotky. Úspěšnost otce jako hlavy rodiny je posuzována v muslimské společnosti nejen podle počtu dětí, ale především podle počtu chlapců. Syn je považován za významnějšího než dcera, protože je pokračovatelem rodu. Děti dodávají otci prestiž a sílu proti nepřátelům. Synové jsou zárukou další materiální prosperity rodiny, mají mravní povinnost dohlížet na situaci své rodiny, zajistit své rodiče ve stáří, podporovat mladší sourozence. Porodí-li žena alespoň jednoho syna, má zajištěnou úctu a klid do dalších let – splnila to nejdůležitější a potřebn铲¹⁾

Co se tyče obřízce, Mohammed řekl, že to je pravda a stále provádí. Čím dříve, tím lépe. Obvykle v prvním měsíci po narození, se uzdraví po 2 dnů. Obřízka je prevence rakoviny děložního čípku pro budoucí manželky, prevence rakoviny penisu a hygiena. V Rusku nic takového neexistuje.

„S dcerami se v rodinných plánech nepočítá, proto nejsou tak ceněny. Příliš mnoho dcer ohrožuje prosperitu rodiny. Muslimská tradice však doporučuje mít v rodině také dceru s tím, že otec dcery má větší šanci přijít po smrti do ráje. Tím se mělo také zamezit zabíjení novorozeňat ženského pohlaví, které Muhammad důsledně zakazoval. Péče o děti a zodpovědnost za ně je rozdělena tak, že matka by se měla starat a zodpovídat za malé dítě a v období puberty přebírá za dítě zodpovědnost muž. Žena má jako matka právo péče o děti až do 7–9 let u chlapců a do puberty u dívek. V případě, že žena živí dítě svého bývalého manžela, musí tento na obživu dítěte přispívat. Dítě však častěji připadá po rozvodu otci“. ²²⁾ Jak je vidět z výpovědi Raisy, v rodinách, i přes požehnání z Koránu, nesmí docházet k násilí. Děvčata jsou více chráněna a střežena před nebezpečími, která se jim od chlapců mohou dostat. Všechny děti jsou vedeny k lásce k bližnímu. Pokud má do rodiny přibýt nový potomek, připravuje se velká oslava, na kterou jsou zvaní všichni členové rodiny.

„O dítě se tedy v islámské rodině musí starat nejen matka, ale i babička a sestry manžela a manželek jeho bratrů. O výchovu dětí se zajímá také mužská část rodiny. Ve venkovských velkorodinách jsou děti vychovávány v domácnosti pohromadě, organizace rodinného života a výchova se většinou řídí představami matky synů. Zázemí dětí v islámských zemích je modelováno ekonomickými a sociálními poměry“.²³⁾ Hamad se narodil v Saúdské Arábii, v chudé rodině farmáře, je mu 28 let. Popsal, jak probíhá výchova dětí v chudé islámské rodině. Podle Hamadoví názorů islám v Saúdské Arábii má specifický charakter, vše závisí na rodině. Od raného dětství otec učí syna, aby se zabýval řemesly, pěstoval plodiny, aby v budoucnu předal své řemeslo synovi. V rodinách je rodičům i dětem zakázáno nadávat a pronášet slova. Dívky jsou z útlého věku zvyklé krýt části těla, jejich výchovou se zabývá matka. Učí je domácnostem, vaření, šití a výchově sourozenců. Chlapci a dívky nesmějí sledovat televizi. Protože děti by neměly myslet na problémy společnosti. Od deseti let se děti učí dodržovat půst v ramadánu. (záleží na zdraví dítěte.) Jakmile dívka dosáhne plnoletosti, může se oženit a dokončit školu, protože v Saúdské Arábii je vzdělání pro dívky považováno za volitelné. Tedy můžeme říct, že Islám v každé rodině má velmi specifickou povahu, že každá rodina má své vlastní tradice a rodiče se rozhodnou, kdy se jejich děti stanou dospělými.

Podle Koránu je vztah rodič-dítě velmi důležitý pro vývoj člověka, protože dítě se má nechat vést po cestě ke zbožnosti a tu mu musí z dětství ukázat rodiče. Korán nabádá k úctě k ostatním v rodině. Vzájemné vztahy jsou pro muslimy velmi důležité a je hřích odvracet se od své rodiny. Hamad řekl, že z brzkého dětství musí dodržovat základní pilíře, včetně modliteb, přestože nechodí do školy, Koránu nerozumí. Mohammed potvrdil, že to je pravda. Podle mého názoru každý dospělý muž určitě zajistí dítě svého příbuzného, jestli k tomu existuje důvod. V islámu je zakázáno, aby opustili své děti. To je nepřijatelné. Snažíme se vložit dětem všechny nejlepší zkušenosti a vlastnosti, které máme. Poslušnost, soudržnost, respekt. Pravda je v tom, že v Saúdské Arábii není žádné domovy pro staré lidí. Potomci pomáhají, aby starší lidé měli bezpečnost. Jak praví Korán: „(…) a abyste rodičům dobré prokazovali. A jestliže jeden či oba z nich u tebe zestárnou, neříkej jim „Fuj! “a neodbývej je stroze, nýbrž mluv s nimi slovem laskavým! “V tomto duchu jsou děti vychovávány.

Korán a hadíthy jsou základními průvodci pro výchovu dětí, a to se má odvíjet v duchu islámu. Jak, řekl Mohammed, dětí se začínají modlit se v různém věku: od 3 let, od 10 let, od 15 let a u některých z 20 let. Všechno záleží na rodině. Náboženství pochází z dědictví. Je dobré, pokud máte zvyk z dětství. Nyní je 90 % dětí, které v modlitbě jsou nedbalé. V Rusku děti jsou daleko z islámu. Znají jen název náboženství, nic víc. Dětí musí ctít své rodiče a pečovat o ně. Muslimové jsou ohledně své rodiny velmi konzervativní. Ve venkovských oblastech existuje názor, že dcery musí být vychovávány citlivěji než chlapci. Dívky jsou fyzicky přitažlivé, a to chápáno jako nebezpečí pro celou rodinu, holky by měly být provdány co nejdříve. Otcové či strýcové vybírají partnera pro holku. Ale podle názoru Mohammedovi dívka má právo zvolit si, odmítnout, souhlasit z uzavření manželství. Může si vybrat manžela sama nebo požádat rodiče, aby ho našli. Rodiče dívky vždy hledají hodně informace o manželovi. Jak je uvedeno v článku Dvořákové „V městských populacích se vazby na velkorodinu postupně přetrhávají a vznikají individuální rodiny, ve kterých se hodnoty klasické rodinné etiky mění. V liberálnějším prostoru muslimského světa se proměňují dosavadní rodinné představy v rodinný život moderního typu. Také se zde mnohem méně klade důraz na nutnost mít syna a vytváří se určitý prostor pro uplatnění vlastních představ mladých žen“.²⁴⁾

Jak je pochopeno z práce Králové Korán neodvolává na to, jak by měla výchova probíhat. Z Koránu či Šarí'i popsaná cesta, po které by měl člověk jít a předávat své zkušenosti formou výchovy, ale nenapsáno, že výchova by měla být násilná a striktní. Velká část muslimových měst mají otevřené názory, je ovlivněna západním světem a lidí májí volný přístup k pochopení náboženství. ²⁵⁾ Bašár doplnil, že jeho rodiče jako mnozí v muslimských zemích, otevřené k novým a vychovává děti jako moderní lidi, bez zbytečných omezení, ale na základě dodržování muslimské tradice. Muslimská rodina je otevřená, členy rodiny komunikují mezi sebou. Rodiče mají své děti moc rádi, pečují se o ně. Výchova v těchto rodinách postupuje k vývoji ducha dítěte jako i k vývoji fyzické síly a zručnosti. Péče o zdraví a cennosti výchovy jsou podobné jako v západním světě. Děti si hrají doma či venku se svými vrstevníky, vyvíjí vzájemnou sociální interakci a komunikaci.

Rodinné vazby není moc pochopitelný v západních rodinách, ale to je velmi důležité pro výchovu dítěte. Naopak mají muslimské rodiny. Rodinné vazby jsou pro muslimy posvátné. Děti si utváří cennosti rodina, starost jako prvenství. Jestli že v jedné z generací jsou finanční či sociální problémy, jiné příbuzné jsou ochotní okamžitě zasáhnout a pomoci. Mohammed pochází ze Saúdské Arábie a teď‘ bydlí v Rusku, mluví o výchově svých dětí následovně: v Rusku vychováváme dětí tak aby věděli o obou kulturách. Dětí mají svobodu volby. To je podle nich: dodržovat islám nebo ne. Ilias odpovídá každá země má své příležitosti, zároveň z každé země se mohou lidé poučit. Islám vychovává lidi k silnému poutu mezi sebou, což je věc, která v západním světě postupně mizí. Bašár říká, že vazby v rodině jsou pevné, velmi otevřené a upřímné. Zde jsou děti vedeny k počestnosti, úctě, upřímnosti, střídmosti, a pokud jsou pro to možnosti, tak i ke vzdělání. Nyní jednu mylnou představu lidé mají o muslimech je, že jsou přísné na své děti a atd.. ale to není pravda. Mnoho muslimských rodin v těchto dnech jsou velmi otevřené smýšlející a zacházet se svými dětmi stejným způsobem jakýkoli jiný rodič zachází se svými dětmi.

Výchova v muslimských zemích dává hodně idejí. Vše závisí na zvycích a tradici, geografických podmínkách zemi, kde bydlí rodina. Život v jedné zemi poskytuje jiné cíle výchovy jako život v jiné. Víra je všemocná pro ortodoxní muslimy, ale její výklad je odlišný. Raisa přiznává kladné hledisko výchovy je docela určitě vazba v rodině. Ani v západním světě se tolik nedbá na udržování pozitivních vztahů v rodině jako u muslimů. Pokud se stane uvnitř rodinného kruhu nějaké neštěstí, vždy rodina první přispěchá na pomoc. V rodinách je dítě vychováváno k úctě druhým, převážně ke starším osobám. V západním světě starším osobám není věnováno tolik laskavosti jako máme my. Pro mě je starší člověk velmi respektován. Další klad, který nalezl IIias je určitě skromnost mnoho lidí se od dětství učí vystačit s minimem a smířit se s ním, rodiny jsou si tak mnohem bližší. Ale jak už bylo řečeno, nyní často závisí to na konkrétní rodině a konkrétní zemi, kde tato rodina bydlí.

Podle práce Králové zjištěno že Mateřské školky se v muslimských městech používané velmi zřídka. Obvykle se děti učí v madraséch. Ilias z vlastní zkušenosti se podělil, pokud si to rodiče mohli dovolit, všechny děti byly posílány do madras, kde se klasicky vyučovali Korán. Madrasy jsou náboženské školy, instituce zřízené v mešitách. Dnes se madrasy nedělí na chlapce a dívky: studenti studují společně. V madraséch učí nejen náboženské předměty, ale i všeobecné předměty. Učitelé v madrase jsou kvalifikovaní odborníci, kteří vystudovali univerzity. Madrasy také organizují mimoškolní aktivity pro své studenty. V těchto institucích se děti učí porozumět Korán a náboženským hodnotám. Muslimy častěji používají madrasy pro své děti, protože v běžných mateřských školách nikdo neučí základům islámu, ale učí znalosti Koránu a jeho využití v praxi. Ale Raisa dodala, že ve městech jsou fungující madrasy, školy. Ve škole děti musí studovat minimálně do dvanácti let. Následující vzdělání již není zcela obyčejné, jelikož v této zemi je naplňována tradice domluvených sňatků a mnoho dívek je po ukončení základní školy provdáno.

Děti mohou vstoupit na střední či sekundární školu po složení přijímacích zkoušek základních škol. Délka studia na takové škole je od 2 do 5 let. Další úroveň vzdělání je univerzita. Univerzitní systém je podobný západnímu systému. Muslimové mají možnost přestěhovat do zahraničí a studovat v jiné zemi, například prostřednictvím programu Erasmus. Častěji se studenti rozhodují studovat na univerzitách v zahraničí, protože se chtějí být svobodněji od muslimských tradic.

Mohammed jako otec má představu o tom, čím jeho dítě bude. Vysvětluje od malička je dítě vedeno k osvojení si počítání, řeči, čtení. Dále dítěte se vybírá školu, institucí, univerzitu. Je to rutinní součást rodin. Vzdělávání nemůže probíhat jinak.

Při provedení výzkumu, díky zjištěným informacím a průzkumu respondentů došlo k formulování odpovědi na položené otázky, které byly uvedeny před zahájením práce.

1. Jak muslimské děti dostávají vzdělávání v Saúdské Arábii a v Rusku? V současnosti děti v muslimských rodinách bez problémů získávají vzdělávání v Saúdské Arábii a v Rusku. Vzhledem k tomu, že Saúdská Arábie je nábožnější země, to znamená že více dodržují Korán, pět pilířů islámu, Šaría, proto přístup k výuce mají dětí tradičnější. Více kladou důraz na náboženské vzdělání, více se věnují tradicím, i když se modernizace 21. století dostává i tam, Saúdská Arábie stále zůstává hluboce náboženskou zemí. V Rusku se muslimské rodiny přizpůsobují ruským zvyklostem a stylu života. Například to můžeme vidět v jazyku, muslimové v Rusku spíše mluví rusky než jiné jazyky. Také se s tím setkáváme v oblékání, například v Rusku ne všechny muslimské ženy nosí hidžab. Muslimové slaví některé ruské svátky, například Máslenicu. Vzdělávat dětí jako v Saúdské Arábii jim v Rusku mnohé zákony neumožňují. Tady otázka vzdělání je zcela kladena na rodiče, oni vybírají, jak své děti vychovávat a vzdělávat. Vzhledem k tomu, že islám je v těchto zemích rozšířen méně, je náboženský přístup stejně méně populární než v Saúdské Arábii. V Saúdské Arábii se dětí vzdělávají ve školkách, školách a univerzitách, ale také i v madraséch. Vstup do madrasy může být po absolvování mekteb nebo domácí koranické školy. Muslimské dětí v Rusku mohou studovat v běžných školách nebo distančně. Také po rozpadu SSSR se v zemích SNS začala obnovovat sít’ madras. V Rusku rodiny podle libosti posílají své děti do madrasy pro hluboké studium islámu. Madrasy poskytují příležitost získat náboženské vzdělání. Celkem bylo na začátku roku 2007 v Rusku registrovaných 75 středních a vyšších muslimských vzdělávacích institucí. Madrasy jsou otevřeny v Uzbekistánu, Kazani, Taškentu, Tatarstánu, Dagestánu, Moskvě, Ingušsku, Baškortostánu a Čečenské republice. ²⁶⁾

2. Jak vypadá tradiční výchova muslimských dětí v souvislosti s místem bydlení? Výchova dětí velmi závisí na místě bydlení rodiny. Jak již bylo napsáno, kultura silně ovlivňuje přístup k víře. To platí i pro výchovu dětí. Čím méně je v zemi rozvinuté náboženské instituce, tím méně konzervativní přístup se používá při výchově. Například, v Saúdské Arábii se rodiče více starají o správnou náboženskou výchovu, o znalosti pilířů víry a tradicích. Výchova v Saúdské Arábii vnáší do dětí velkou náklonnost k rodině, lásku a úctu k jejich starším generacím. Od dětství se všechny dětí učí modlit se, dodržovat půst, víru v Boha. Můžeme zdůraznit, že rodina by se měla snažit vychovávat důstojné a zbožné potomky, které by i po smrti rodičů reálně přispěly k rozvoji společnosti. Jak je známo z výzkumu v Rusku, tam se rodiče mohou méně věnovat náboženské výchově a dát více na výběr svým dětem. Proto tam existují smíšené rodiny pravoslavné a muslimské víry a tradice islámu jsou podporovány podle libosti, nikdo nikoho nenutí. V rodině dominuje svoboda a rovnoprávnost. Děti vědí o islámu, ale nedodržují ho, protože v Rusku hraje důležitou roli společnost, která vyznává křesťanství. Muslimské děti tam ztrácely zájem o tradice předků.

3. Jak se liší dodržování islámu dětmi v daných státech? Hlavní roli zde hraje kulturní kontext těchto zemí. Každá s vlastní kulturou, s vlastními tradicemi. A to má velký vliv na vyznávání islámu v těchto zemích. Většina respondentů v průzkumu poznamenala skutečnost, že vyznání islámu je v těchto zemích trochu jiné právě kvůli odlišnosti kultur. Rozdíl může být v postoji k oblečení věřících, přístupu k výchově dětí, rozdíl svatebních obřadů a tak dále. A i když některé základy víry zůstávají stejné, jsou to malé odlišnosti, které tvoří rozdíl, a který dělá islám v těchto zemích odlišným. Všechno záleží na rodině, mentalitě společnosti, kde se dítě narodilo. Saúdská Arábie má přísnější přístup k náboženství, protože většina populace jsou muslimové. Tam muslimské rodiny definují výchovu dětí a celý svůj život jako službu Alláhovi. Jejích život se točí kolem Koránu, a jejích rodiny. Pokud budou rodiče žít podle islámu, budou rostoucí děti chtít napodobovat jejich chování. V Rusku převládá křesťanství, proto zde žijí smíšené rodiny, které navrhují svému dítěti svobodu a možnost volby ve všem. Křesťanská rodina nezavazuje děti k modlitbám, dívky k nošení hidžábu. A dokonce ani o obřízce téměř nikdo neví. V křesťanských státech lidé se starají dostat do vrcholu hierarchie velkého města, mít nejlepší práce, nejlepší být a mzdu. Jak muži, tak i ženy mají názor, že náboženství má malý vliv na jejich život.

Díky provedenému výzkumu je možné poskytnout podrobnější odpověď na otázku o výchově dětí v Saúdské Arábii a Rusku.

Pokud mluvíme o Saúdské Arábii, pak tam zůstávají silné instituce rodiny a náboženství. Většina dětí je vychovávána na základě tradic a pravidel chování, který vzniklý po staletí vývoje islámu. Nicméně i v takové relativně konzervativní zemi lze vidět kroky směrem k modernizaci. To se týká i přístupu k výchově dětí. Ze slov respondentů a odborné literatury je vidno že mnoho rodin začíná aplikovat modernější přístupy k výchově svých dětí. Tvrdé pohlavní restrikce se tak začínají vytrácet, začíná přeformátování tradiční společnosti.

Když mluvíme o výchově muslimů v Rusku, lze s jistotou říci, že kultura této země a její přístupy k rodičovství se zde měl velký vliv na náboženství v této zemi. Muslimové v Rusku se ve výchově drží tradičních náboženských základů, ale také uplatňují místní přístup ke svým dětem. Jako výsledek, je možné vidět symbiózu těchto dvou krajností které se setkávají s muslimy v této zemi.

Uvažované klíčové faktory moderního vzdělávání v islámu: víra v Boha, rozvoj inteligence, sebezdokonalování, realizace zdravého životního stylu, dodržování pravidel a zákonů šaría v každodenním životě. Svým výzkumem jsme zjistili, že moderní svět nedodržuje všechny náboženské tradice islámu. V Rusku zachování tradice islámu, výchova a vzdělávání muslimových děti jsou velmi podobné. Západní svět má víc křesťanský vliv na společnost, proto zvyky islámu nejsou dodržování úplně a velká část vůbec neví o tom. V Saúdské Arábii všechny zvyky islámu jsou dodržování lepší, protože většina rodin se skládá z ženy a může, kteří vyznává islám jako státní náboženství.

Ali-Zadeh A.A. Islámský encyklopedický slovník. (Исламский энциклопедический словарь.) Ansar, 2007. ISBN 5-98443-025-8

Aréna. Atlas náboženství a národností Ruska (PDF). Ruský časopis «Sreda», 2012, s. 26

DVOŘÁKOVÁ, Markéta, Rodina v islámské tradici, FF UK, 2008, s. 9-12

HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 8073670402. S. 47-54

HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 8073670402. S. 166-174

KRÁLOVÁ, Jana. Výchova a vzdělávání v muslimských zemích. Praha, 2014, s.11-21

KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. 5.. vyd. Praha: Vyšehrad, 2011. ISBN 978-80-7021-925-6. S. 9-58

KŘIKAVOVÁ, A. − MENDEL, M. − MÜLLER, Z. − DUDÁK, V. Islám – ideál a skutečnost. Praha: Baset, 2002, s.71-94

KŘIKAVOVÁ, A. − MENDEL, M. − MÜLLER, Z. − DUDÁK, V. Islám – ideál a skutečnost. Praha: Baset, 2002, s. 117-122

MENDEL, Miloš. Muslimové a jejich svět. O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu. Dingir, Praha, 2016, s. 75-90

MENDEL, Miloš. Vyznání víry. In: HORYNA, Břetislav; PAVLINCOVÁ, Helena. Judaismus, křesťanství, islám. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003. ISBN 80-7182-165-9. S. 646

MUTAHHARI, Murtazt. (МУТАХХАРИ, Муртаза.) Obrazovanie i vospitanie v Islame (Образование и воспитание в Исламе) [Vzdělávání a výchova v islámu]. Sandra, 2013, 330 s. ISBN: 978-5-906016-06-5. S.101-114

TOPINKA, D. − JANKŮ, T. − KLIMENT, P. «Práce s muslimskou rodinou a dítětem v režimu sociálně právní ochrany dětí». Sociofaktor S.R.O., 2015. S. 52-53

MŮLLER, ZDENĚK. Blog: nezměnitelný korán v měnícím se světě [online], 2012, [cit. 04.05.2021]. Dostupné z: https://blog.aktualne.cz/blogy/zdenek-muller.php?itemid=15718

Obyvatelstvo Saúdské Arábie. Náboženské složení [online], 2012 [cit. 15.04.2021] Dostupné z: https://countrymeters.info/ru/Saudi_Arabia#religion

Pew Research Center ”The Future of the Global Muslim Population” [online], 2011 [cit. 13.05.2021] Dostupné z: https://www.pewforum.org/2011/01/27/the-future-of-the-global-muslim-population/ 

Počet shlédnutí: 159