obrzek domeku-home  logo-FB     asopis Kulturn studia

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


ls2022:vanocni_tradice

Vánoční tradice (katolické a pravoslavné)

Vasileska Kristina, Medková Jana, Poláková Nikola, Chaika Polina, Kukhareva Daria

Úvod a cíl práce

Tématem naší seminární práce byly Vánoce v Rusku, Severní Makedonii, České republice a Itálii. V zemích jsme se zaměřili na různé církve. V Itálii a České republice na církev římskokatolickou a v Rusku a Severní Makedonii na církev pravoslavnou a jak její vyznavači Vánoce oslavují. Jedná se o nejvýznamnější svátky narození Ježíše Krista.

Téma slavení Vánoc bylo vhodné pro zpracování v geografické i náboženské oblasti naší seminární práce. V různých zemích a u různých církví se Vánoce a jejich tradice liší a zahrnují mnoho zajímavostí. Porovnávali jsme průběh a dobu trvání oslav, zmíněné tradice a zvyky nebo tradiční vánoční pokrmy.

Cílem naší práce je přiblížit jednotlivé země a zjistit, co mají během Vánoc společného a v čem se naopak liší.

Výzkumné otázky

Hlavní otázky:

  • V čem se celkově liší průběh pravoslavných Vánoc od těch katolických?
  • Jak probíhají Vánoce v Česku, Itálii, Rusku a Makedonii?

Podotázky:

  • Jakou funkci Vánoce mají?
  • Jak moc jsou Vánoce důležité?
  • Jaké je tradiční vánoční jídlo ve výše zmíněných zemích?
  • Jak se liší katolické vánoční zvyklosti a tradice od těch pravoslavných?
  • V čem se se naopak shodují?
  • Od kdy Vánoce takové, jaké je známe dnes, slavíme?

Literární rešerše

  • Jeden z nejvýznamnějších křesťanských svátků řeší kniha Vánoce - historie, zvyky a tradice. 1) Popisuje oblíbenost a historii Vánoc, i odkud se vánoční tradice, pověry a pranostiky vzaly. Informuje nás o tom, jaké zvyky a tradice dodržovali naši předkové, jak ovlivnily Vánoce českou a světovou kulturu a jak vypadají oslavy Vánoc ve světě.
  • V knize České Vánoce 2) sepsal pan Petr Hynek, díky svým dlouholetým zkušenostem s pořádáním vánočních výstav, tradiční zvyklosti spojené s nejkrásnějšími svátky roku, objasňuje jejich původ a smysl, symboliku, obyčeje, o nichž většina z nás už nejspíš slyšela, ale neví, odkud pocházejí, co vše obsahují, proč se vlastně drží (např. advent, sv. Martin, sv. Kateřina, sv. Barbora, sv. Mikuláš, sv. Lucie, Štědrý den, sv. Štěpán, Silvestr, Tři králové atd.). Ukazuje rozmanité vánoční předměty a dekorace (např. adventní věnec, mikulášský vrkoč, figurky z ovoce, kominík, třesolky, stolovníček, trnkový svícen, kolední proutky atd.) a často prozrazuje postup výroby, aby si je každý mohl vyrobit.
  • Co se týče knihy Evropské Vánoce v tradicích lidové kultury 3) nalezneme zde líčení kulturních tradic spojené s oslavou Vánoc národů evropského Západu a Východu. Z této publikace se dozvídáme, ž mnohé z těchto tradic se dochovalo do současnosti a mají křesťanské i mimokřesťanské kořeny. Kapitoly odhalují pozůstatky pohanských slavností spojených se slunovratem, s novoroční magií a hostinami uprostřed zimy; patří k nim obřadní spalování vánočního polena, pečení velkých kulatých chlebů nebo koledování. Zvláštní pozornost věnují autorky kultu Kristova narození, jak se projevuje v písních, betlémech a hrách.
  • * Pro lepši pochopení historie Vánoc a různých postojů jsme se obrátily na knihu Petra Burke Lidová kultura v raně novověké Evropě 4).Podstatná část knihy se zabývá strukturami lidové kultury, jejími formami, tradicemi, mýty a rituály - to vše i v souvislosti s projevy skrytého sociálního protestu.
  • Mnoho informací o tradicích a zvyklostech v období adventu zmiňuje také ve své Bakalářské práci s názvem Lidové zvyky a tradice v mateřské škole Klára Zifčáková. 5) Odpovídá zde na otázku významu Vánoc, vysvětlení tradic a důvodu vzniku. Podrobněji se pak soustřeďuje na průběh celého adventu. Součástí je přiblížení historie i popis významných světců, jejichž svátky slavíme.
  • Vědecký článek „Dětské novoroční-vánoční obřady a svátky ruského obyvatelstva Baškortostánu (konec XIX - XX století )“, autory F.Galieva a S.Gareeva. 2011 napsán na základě publikací novin z konce XIX. počátku XX. století a terénních materiálů autorů. Článek popisuje tradici novoročního a vánočního období dětí ruského obyvatelstva Baškortostánu. Popsané koledy za účasti dětí, které se dříve konaly v prostředí rolnické komunity, byly zaměřeny na dobytek, dobrou úrodu, blaho rodiny a v posledních desetiletích ve městech republiky pro pobavení obyvatelstva. V závislosti na místě pobytu a sociálních podmínkách jsou zaznamenány různé novoroční představy pro děti. V závěru své práce autoři dospěli že tradice se vyvinuly. Ztratila se magická funkce obřadů. Místo nich se jejich smysl stal zábavnější.
  • Otázkou pojetí Vánoc v moderním Rusku se zabývá Marina Grigorjeva ve svém odborném článku “Koncept „Vánoce“ jako faktor povědomí o ruské duchovní kultuře.” 2016. Článek se zabývá tradičním významem svátku v jeho duchovní kultuře a je srovnáván s jeho moderním výkladem. Autorka ve svém výzkumu ukazuje jak jsou Vánoce důležité pro lidé Ruska. Výsledky její výzkumu ukazují nám, že v současné době, pro mladé lidé oslava Vánoc není tak důležitá.
  • Diplomovo prací, ze které jsme získali dosti informací týkající se Vánoc a zejména původu slova Vánoc v makedonštině a některých dalších zvyklostí a tradic, je tedy diplomová práce Slavení svátků v Makedonii od Martiny Gjorgjevik. 6)

Metodologie

K této práci jsme využili kvalitativního výzkumu. Důvodem je, že daná problematika se týká tématu, jenž nedokážeme vyzkoumat pomocí statistických údajů nebo jiných kvantifikačních metod. Kvalitativní výzkum nám umožnil podívat se více do hloubky průběhu Vánoc v různých zemích s různým náboženským přístupem. Výzkum vytváří komplexní, holistický obraz, analyzuje různé typy textů, informuje o názorech a zkušenostech zúčastněných.

Celý proces výzkumu je poměrně časově náročný, což je spolu s neuskutečnitelností zobecnění výsledků jednou z jeho nevýhod. Mezi výhody patří například možnost vstoupit do výkladu informátora a získat tak potřebné, podrobnější informace. (Kvalitativní výzkum, J. Hendl, str. 49-52)

V průběhu výzkumu mohou vznikat nové výzkumné otázky a ty původní se často mění.

Data jsme získávaly pomocí metody řízených rozhovorů s obyvateli dané země nebo z vlastních zkušeností, v závislosti na našich pobytech a vyrůstání v zemi či stálým dodržováním tradičních Vánoc oné země. Dotazovaní byly známí či přátelé z dané země. V jednom případě jsme oslovili neznámého cizince. Díky této metodě jsme se mohli více ponořit do tématu a získat tak podrobné informace.

Seznam respondentů

  1. Peppe D'andrizza - Respondent z Itálie, 23 let. Římský katolík
  2. Tatiana Dunajeva- Respondentka z Ruska, 58 let. Farníci Ruské pravoslavné církve.

Historie Vánoc

Význam Vánoc

Vánoce jsou pro křesťany druhým nejvýznamnějším svátkem, který je oslavou narozenin Ježíše Krista a tento den v současnosti je chápán jako počátek Ježíšova putování a šíření evangelia. Vánoce se v římskokatolické tradici slaví od předvečera slavnosti Narozeni Páně, která připadá na 25. prosince. Z historického pohledu mají základ v předkřesťanských projevech lidové víry a obřadnosti. Vánoce připadají na období zimního slunovratu, který byl klíčovým zlomem v běhu času. Již v předkřesťanských dobách se k zimnímu slunovratu vázaly legendy o „zrození nového slunce“, ale také „vítězství života nad smrti“.

První zmínky

Historie Vánoc popsána v písmech, ale oslava této události se objevila později. Vánoce jsou jedním z dvanácti velkých svátků pravoslavné církve. Židovská tradice neslavila narozeniny, což je pro moderní lidi těžké uvěřit, a v Písmu není žádný slib o zvláštní oslavě. První zmínky o Vánocích pocházejí ze 4.století. V roce 360 se římský biskup Liberius zmínil o vánočních svátcích.

Ve 2. století se o narození Krista mluvilo v den bohoslužby. Svátek bohoslužby slavil hned tři velké události-narození Ježíše, přinášení darů a křest. Ve starých Třebíčích se Vánoce nazývají „zimní Velikonoce“, Kristovo vzkříšení bylo důsledkem Vánoc. Kolem nich se tvořila celá církevní praxe. Myšlenka oslavovat narození Spasitele se začala objevovat ve čtvrtém století, kdy bylo křesťanství v Římě povoleno už jako náboženství; do církevního kalendáře byly zaraženy až v roku 336. Z roku 1357 pochází jeden z nejstarších písemných dokladů o podobě staročeských vánočních zábav, sepsal jej arcibiskup Arnošt z Pardubic.

Stejný svátek- různé datum

Jak římskokatolická, tak i pravoslavná církev jsou křesťanskými církvemi, které v čase Vánoc slaví narození Ježíše Krista, ale nelze popírat jejich odlišností. Jednou z nich jsou například odlišná data oslav. Jde především o dobu oslav. Ve skutečnosti všichni křesťané: jak pravoslavní, tak katolíci a protestanti slaví Vánoce v jeden den ‒ 25.prosince. I když toto datum narození Ježíše Krista je podmíněné.Tento posun je způsoben používáním juliánského kalendáře, který je oproti gregoriánskému posunut o 13 dnů. Vánoční svátky spojené především s 24. a 25. prosincem mají proto v ortodoxní církvi své místo 6. a 7. ledna. V pravoslavné tradice Vánoce se slaví v noci z 6 na 7 ledna, a v katolické – v noci z 24 na 25 prosince. Stalo se to kvůli rozdílu kalendářů. 25. prosince se Vánoce slaví podle juliánského (zaveden v roce 46 př. n. l. Juliem Caesarem) nebo novojičínského kalendáře (zaveden v roce 1923 srbským astronom Milutin Milankovič). Datum 25. prosince bylo považováno za pohanský svátek dne neporazitelného slunce. Tento den v Juliánském kalendáři byl první po zimním slunovratu. Římané si všimli, že v tomto datu se světelný den začal zvětšovat. Pozdější studie však existenci takového svátku nedokázaly potvrdit. V roce 1582 provedl papež Řehoř XIII. kalendářní reformu. Tak vznikl Gregoriánský kalendář. V Rusku byl zaveden až v roce 1918. Nyní je rozdíl mezi juliánským a gregoriánským stylem 13 dní, ale v budoucnu se zvýší. Ruská Pravoslavná Církev slaví Vánoce 7 ledna. Spolu s ní tento den berou Gruzínská, Jeruzalémská a Srbská Pravoslavná Církev, athoské kláštery žijící v juliánském kalendáři, část ruských protestantů a mnoho katolíků východního obřadu. Spolu s katolíky připadá svátek Vánoc na 25. prosince u dalších 11 pravoslavných kostelů světa.

Odlišný přístup

Pravoslavné Vánoce provází půst. Začíná 28. listopadu a končí 6.ledna. Podle tohoto příspěvku se musíte zdržet masa a mléčných výrobků a v některých dnech i ryb. Navíc v této době musí věřící dělat dobré skutky a bojovat se svými vášněmi.V katolické tradici je Advent. Toto období není půst, ačkoli někteří věřící se také zdržují masa a mléka. Advent je přípravou na vánoční svátky. Začíná to 4 neděle před dovolenou (tento den připadá mezi 27.listopadem a 3. prosince v závislosti na roce) a je rozdělen do dvou etap. První etapa končí 16. prosince a je věnována úvahám o Druhém příchodu Ježíše Krista. Druhá – od 17. do 24. prosince-je příprava na dovolenou. V tuto chvíli věřící vzpomínají na první Advent.

Pokud si Vánoce v pravoslavní zemích zachovávají náboženský charakter, pak v jiných zemích se tento svátek stává sekulárnějším a slaví se všude. Na Vánoce je důraz kladen ještě více než na Nový rok. Věřící katolíci si však stále udržují náboženské tradice. Zdobí domy a kostely betlémy-makety znázorňující Ježíšovo narození. V těchto instalacích je nutně přítomen sám Ježíš v jeslích, Panna Marie a svatý Josef. S Vánocemi je spojen i obraz Santa Klause - sv. Mikuláše. Santa cestuje na létajících saních tažených jeleny a dává dárky poslušným dětem.

Jak ve východní, tak v západní tradici existuje koleda. Věřící chodí po domech sousedů, zpívají sváteční písně a přejí si všechny dobroty. Za to koledníkům předávají rituální pochoutky. V pravoslaví po Kristu začínají Svatyně. Trvají až do křestního Štědrého dne a jsou doprovázeny koledami a zábavnými hrami.

Funkce

Oslavy Vánoc zahrnují více historických a sociálních vrstev. V historickém plánu představují jejich výchozí základnu předkřesťanské projevy lidové víry a obřadnosti, které se později propojují s křesťanskou myšlenkou posvátného zrození. Vánoce svou genezí směřují kprvotnímu (prvobytnému) svátku, jehož vznik je spjat s ranými stadii vývoje lidské společnosti.

Vánoce v České republice

V České republice je Římskokatolická církev církví s největším počtem věřících. Při posledním sčítání lidu z roku 2021 se k římskokatolické církvi přihlásilo 741 000 obyvatel. Počet obyvatel hlásících se k církvi se odlišuje v jednotlivých regionech.7) V současné době Vánoce v ateistických rodinách upouští od svého původního náboženského významu a jsou spíše svátky rodinnými. Ozdobený stromeček se spoustou dárků, štědrovečerní večeře a sledování pohádek jsou základní rysy Vánoc. V současné době Vánoce upouští od svého původního náboženského významu a jsou spíše svátky rodinnými. Ozdobený stromeček se spoustou dárků, štědrovečerní večeře a sledování pohádek jsou základní rysy Vánoc.

Historie

Křesťanství se dostalo do oblasti střední Evropy přibližně v 8. století. Na přelomu 8. a 9. století se rozšířilo na Velkou Moravu. Rozmach Římskokatolické církve na území českých zemí byl od 10. století a vyvrcholil ve 14. století. Po bitvě Bílé Hoře se uskutečnila díky Řádu Jezuitů rekatolizace a protireformace. Nekatolické církve byly zakázány. Toleranční patent, který byl vydán roku 1781 ukončil pronásledování nekatolíků. Ve dvacátých letech 20. století byla součástí každé obce farnost, ale za komunistického režimu byly drobné farnosti zrušeny.8)

Advent a zvyky s ním spojené

Advent je období, které začíná čtyři neděle před Štědrým dnem. Symbolizuje dobu, po kterou putovali Marie a Josef do Betléma. Slovo advent pochází z latinského „adventus“.9) Zatímco pro ateisty je advent hlavně období odpočinku, katoličtí křesťané se během adventu připravují na oslavu Narození Páně, která připomíná první příchod Syna Božího k lidem a připadá na 25. prosince. Zároveň také rozjímají o očekávaném druhém příchodu Krista na konci věků. První adventní neděle je zároveň začátkem nového církevního roku. Při mších se nezpívá zpěv Sláva na výsostech Bohu, aby o to více tento chvalozpěv vyzněl při svátku Narození Páně.10)

Adventní věnec

Tradice adventních věnců u nás zdomácněla až ve 30. letech 20. století, kdy k nám dorazila z Německa. Symbolizuje vítězství, mír, bezpečí, věčný život a schopnost přírody přežít zimu. Na adventním věnci jsou čtyři svíčky, přičemž každou neděli je zapálena jedna svíčka. Když hoří všechny čtyři svíčky, následuje Štědrý den.

Adventní kalendář

Dětem může zkrátit čekání na Vánoce adventní kalendář s čokoládou nebo jinými sladkostmi. S prvním prosincovým dnem pak otevřou jedno okénku, ve kterém je nějaké překvapení. Tento zvyk se k nám dostal z Německa, od mnichovského obchodníka s knihami Gerhanda Lunga. V kalendářích však nebyly sladkosti, ale děti si každý den vystřihovaly obrázky, postupně je skládaly a přidávaly k nim vánoční veršíky.

Štědrý den

Štědrý den připadá na 24. prosince. Žádný z našich svátků není spojen s tolika zvyky a obyčeji jako právě Štědrý den. Naši předkové oslavovali tento den jako období po nejdelší noci v roce, po zimním slunovratu.

Zlaté prasátko

Například zlaté prasátko. Tradice vychází ze Štědrovečerního půstu a je určena především dětem. Zlaté prasátko se ukáže tomu, kdo půst dodržel. Představa zlatého prasátka pochází z předkřesťanských dob, kdy si naši předkové představovali slunečního boha, symbol hojnosti.

Věštění z rozkrojených jablek

Další oblíbenou tradicí je rozkrajování jablek. Hvězdička značí zdraví a křížek smrt.

Vánoční stromeček

Dlouhou dobu před křesťany stromky ke svým oslavám využívali pohané, konkrétně Keltové a Germáni. Jedni zdobenými stromky a větvemi uctívali boha slunce, druzí tímto způsobem slavili zimní slunovrat pod křídly boha Wotona. První vánoční stromeček k nám přišel roku 1812. Do českých rodil se však tento zvyk dostal teprve o několik desetiletí později. Zdobí se vánočními ozdobami s Ježíšek pod něj naděluje dárky.

Štědrovečerní večeře

Celá rodina zasedá ke společnému stolu. Tradiční česká štědrovečerní večeře se skládá z rybí polévky a smaženého kapra s bramborovým salátem. Kdo nemá rád kapra, dává přednost smaženému řízku a hrachové polévce.

Dárky

Obdarovávání rodiny a přátel dárky je velmi starý zvyk. Po štědrovečerní večeři jde rodina ke stromečku rozbalují dárky. Dárky pod stromeček dětem naděluje Ježíšek.

Boží hod vánoční a svátek svatého Štěpána

Boží hod vánoční připadá na 25. prosince. Je to den, během nějž křesťané slaví narození Ježíše Krista. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších křesťanských svátků. Svátek svatého Štěpána připadá na 26. prosince, čímž je vyjádřené jeho spojení s Ježíšem. Je prvním mučedníkem křesťanství. Mezi tradiční pokrmy patří pečená husa nebo kachna s bramborovým knedlíkem a se zelím.

Tři králové

Svátek tří králů se také označuje jako Slavnost Zjevení Páně. Svátek odjakživa doprovázely různé lidové zvyky. Nejedná se o svátek svatých, ale o svátek Páně. Evangelium podle Matouše hovoří o mudrcích od východu, kteří se přišli poklonit právě narozenému králi Židů. Přivedla je hvězda a obětovali mu zlato, kadidlo a myrhu.11) V Čechách se na dveře domů píší křídou písmena K+M+B+, čímž se domu žehná. Nejsou to ale počáteční písmena jmen Tří králů, ale zkratka latinského „Christus mansionem benedicat“ (Kristus žehnej tomuto domu).

Tradiční Italské Vánoce

V Itálii se ve většině jejích částech, slaví Vánoce v jejich tradiční podobě12).Dodržují se dlouhodobé tradice a zvyky. Na Jihu, kde není ekonomika tak rozvinuta, nebyla ani možnost, aby se z Vánoc stal především komerční svátek 13) jako v jiných rozvinutějších Evropských zemích. Také je zde stále vysoké procento věřícího obyvatelstva. Avšak v celé Itálii jsou Vánoce velmi oblíbeným svátkem, stejně jako ostatní náboženské svátky. Slaví se tu hlavně v kruhu rodinném. Ateisté zde Vánoce slaví velmi podobně jako věřící. Připravují tradiční vánoční pokrmy v jejich regionu, zdobí vánoční stromeček, mají doma betlém a děti dostávají dárky 25. ráno. Jediným znatelnějším rozdílem je to, že se neúčastní půlnoční mši.

V Itálii se k římskokatolické církvi hlásí přibližně 80% obyvatelstva. Důvodem by mohl být fakt, že v centru Říma leží hlavní katolický městský stát Vatikán. Vatikán je centrem katolické církve, všechny jeho úřady sídlí v Římě, hlavním městě Itálie.

Vánoce probíhají jinak ve většině církevních oblastech neboli Diecézích. Těch je v Itálii 16 a jsou v nich zahrnuty církevní provincie, církevní správy. Vánoce v Diecézích se liší například tím, kdo a v jakou dobu nosí dětem dárky nebo jaké pokrmy jsou v tuto dobu tradiční. V celé Itálii ale svátky zůstali velmi náboženským a rodinným svátkem.

Natale, tedy Vánoce, začínají v Itálii už 8. prosince v den svátku Immacolata Concezione. Končí 6. ledna na Epiphany neboli Tři krále. Samotný svátek Natale se neslaví jako u nás 24. prosince ale 25. prosince. 24. prosince ještě mnoho Italů chodí do práce, večer poté jdou do kostela na půlnoční mši. Nejslavnější a největší a neslavnější mše se poté koná ve Vatikánu, v bazilice sv. Petra, kde ji odslouží papež.

Bazilika sv. Petra ve Vatikánu

Štědrý den 25. prosince začíná ráno, kdy mají tradičně ke snídani sladké pečivo. V oblasti, kde vyrůstal dotazovaný, měli ke snídani cartellate, smažené těsto ve tvaru malých koleček. Podávají se polité medem nebo jakýmkoli jiným sladkým sirupem. Po snídani se celá rodina vydá k prarodičům, kde se setkají i širší rodinou a stráví zde den. Hlavním aspektem celého dne je pak hlavně jídlo. Tradiční jsou například rizota, fokáči. Ze sladkých jídel poté Panettone, to se peče z vánočkového těsta, je ale více nadýchané a plné kandovaného ovoce. Pak na tabuli najdeme také Pandoro, sladký chléb ve tvaru hvězdy, potřený marmeládou.

Cartellate

Pandoro

Panettone

V každé rodině najdeme i Presepe, Jesličky14). Jejich tradice sahá až do období svatého Františka z Assisi, který v roce 1223 vytvořil první betlém v městečku Greccio. Od 15. století se začali sošky umisťovat v kostelech a od 17. století se staly součástí Vánoc i v obyčejných Italských rodinách.

Další tradice

BAFANA

Bafana je hodná ale škaredá čarodějnice15), která nosí dětem dárky 6. ledna na svátek tří králů, Epifanie. Podle tradice se o narození ježíška dozvěděla pozdě a nestihla s dary přijít do Betléma včas. Od té doby proto létá na koštěti a nosí dětem dárky.

SVATÁ LUCIE

Na severu Itálie zas nosí dárky svatá Lucie. Děti jí v předvečer Vánoc dávají za okno sklenici mléka pro Lucii a hrst slámy pro jejího oslíka. Dětem je zakázáno koukat ven z okna, říká se, že by se jim dostal popel do očí. Chodí v noci z 12. na 13. prosince, když se děti ráno probudí najdou na stole dárečky, sladkosti a mléko se slámou jsou pryč.

NDOCCIATA

Tradice plná ohně se odehrává každý rok ve městě Agnone v regionu Molise ale i v jiných oblastech. Pořádá se 8. 12. (kvůli turistům se pořádá i 24. prosince). Ve městech nebo na vesnicích se chodí od kostela ke kostelu. Lidé si během pochodu potkávají s příbuznými a přáteli. Poté jdou zpět domů v kruhu rodinném a o půlnoci se vrací do kostela na půlnoční mši.16) Nikdo už přesně neví, jak celá tradice vznikla, buďto kvůli zlým čarodějnicím, aby je oheň odehnal. Také možná souvisí se zimním slunovratem, hořící pochodně zpodobňují paprsky slunce.

VÁNOČNÍ STROMEČEK

Vánoční stromeček se zdobí už 8. prosince na svátek Neposkvrněného početí Panny Marie (Immacolata Concezione). Tento zvyk je v Itálii ale poměrně nový. Vánoční stromečky se zde začali zdobit až po první světové válce

Rozhovor s dotazovaným: Peppe D’andrizza 26 let

Jaké náboženství zastupujete? - Vyrůstal jsem v katolické rodině. Rodiče jsou stále věřící ale já už jsem od církve odstoupil.

Jak vypadá Váš obyčejný Vánoční den? - Vánoce slavíme 25. prosince. Ráno najdeme dárky u postele, nasnídáme se a odjedeme do domu prarodičů, kde se sejde celá rodina. Italské rodiny jsou většinou opravdu velké, jen z otcovy strany mám 17 bratranců a sestřenic. U prarodičů převážně jíme, hodně. Kolem 17 hodiny začneme hrát stolní hry, naše oblíbená byla tombola. Před půlnocí potom jdeme do kostela na půlnoční mši.

Jaká je nejtypičtější věc, kterou si podle Vás představí většina Italů, když se řeknou Vánoce? - Určitě jídlo. Pro někoho by to ale také mohli být jesličky, ty nejspíš nechybí v žádné rodině.

Váš nejoblíbenější Vánoční pokrm? - Snídaňové pečivo cartellate, jsou typické pro region, ve kterém jsem vyrůstal.

Ruské Vánoce

Do Ruska přišly Vánoce s křesťanstvím. Poté co Svatý Vladimír pokřtil pohanskou Rus se Vánoce začaly slavit na státní úrovni. Nyní je tak jednoduché rozpoznat odkud současné Vánoční tradice pochází. V té době svátek symbolizoval konec starého a začátek nového roku. Skončily podzimní zemědělské práce. Pohané slavili narození nového slunce a s ním i začátek nového astronomického roku v den zimní rovnodennosti. Pro rolníky bylo toto datum nejvýhodnější a oslavy, tak mohli trvat celý týden. Tento velký svátek se jmenoval Vánoční koleda. Byl tak pojmenován od ukrajinského slova kolo, které značí tvar slunce. Název pro písně, které se zpívaly v tuto dobu a oslavovaly boha Slunce Koledu, se od jeho jména nazvaly právě Koledy.

Další podobné spojení můžeme vidět i u jiných ruských tradic, které se během Vánoc dodržují. Rusové dodržují ale i jiné tradice, které nejsou získány od pohanských předků.

Přípravy k oslavám

Přípravy na Vánoce začínají dlouho před jejich oslavou. Rusové dodržují půst, Filipovka. Tento půst začíná 28. listopadu a trvá až do 6. ledna, tedy až do ruského Štědrého dne. Podle církevních předpisů je ve všech dnech půstu zakázáno jíst maso, mléčné výrobky a vejce.

Vypadá to tedy nějak takto:

  • pondělí, středu a pátek — suché jídlo
  • úterý, čtvrtek — teplé jídlo s rostlinným olejem
  • sobotu a v neděli — teplá rostlin potraviny s rostlinným olejem, ryby, víno

Od 2. až 5. ledna včetně (období предпразднства Vánoční Prázdniny) se dodržuje:

  • svátek narození Panny Marie 4. prosince — tepelně zpracované rostlinné potraviny s rostlinným olejem, ryby, víno
  • v pondělí, ve středu a v pátek — suché jídlo
  • v úterý a ve čtvrtek, v sobotu a v neděli — teplé jídlo s rostlinným olejem

Na Štědrý den 6. ledna:

  • teplé jídlo s rostlinným olejem (podle Stanov); kromě toho, podle zvyku jíst сочиво (коливо) — sladké kaše z pšenice, rýže nebo jiné obiloviny, obvykle až po nešpor

Ve dnech, kdy je povoleno víno se má konzumovat jen střídavě nebo v malých dávkách.

Tradice

Kutya

Kaše z celých zrn pšenice, ječmene, méně často z rýže. Přidává se do ní med nebo cukr, sušené ovoce, oříšky nebo mák.

Zavar

Nápoj z vyvařených bylin, ovoce a bobulí. Název pochází od slova uvařit.

Betlém

Počátkem 18. století do Ruska ze západní Evropy přišel betlém. Malé divadlo ve kterém se odehrávaly biblické scény. V některých regionech bylo toto divadlo loutkové, v jiných hráli lidé. Tradice trvala až do poloviny 20. století. Během pronásledování tradice zanikla a v dnešní době se již neobjevuje tak rozsáhle. Slovo Betlém se v Rusku stalo synonymem pro amatérské divadlo.

Koleda

Kalendářní obřadní písně Slovanů, zpívané především ve svatém období během rituálních prohlídek domů.

Vánoční věštění

Tuto tradici měli v oblibě hlavně mladé dívky, které například zajímalo za koho se provdají. Věštilo se ale ve všech rodinách a budoucnost každého z nich.

V dnešním Rusku nejsou oslavy Vánoc tak běžné. Za nejdůležitější zimní dovolenou se považuje Nový rok, i pro věřící. Přiznávají, že často nedodržují půst, nechodí v noci do kostela a a dovolenou vnímají spíše k setkání s rodinou a blízkými přáteli. Ve městech se však stále konají koncerty a vánoční veletrhy a mnoho věřících rodin pak pokračuje v oslavách a dodržování velkého množství tradic.

Vánoce v Makedonii

Základní informace o náboženské různorodosti

Většinovým náboženstvím Severní Makedonie je pravoslaví, které vyznává 65 % populace a drtivá většina z nich náleží k makedonské pravoslavné církvi. K jiným křesťanským denominacím se hlásí 0,4 % populace. Muslimové tvoří 33,3 % populace. Severní Makedonie má pátý nejvyšší podíl muslimů v Evropě, po Kosovu (96 %), Turecku (90 %), Albánii (59 %), a Bosně-Hercegovině (51 %). Většina muslimů jsou albánského nebo tureckého původu a cca 75% romské populace, i když existují i menší počty makedonských muslimů. Zbývajících 1,4 % je označeno jako „nepřidružení“ dle odhadů z roku 2010. K nepočetným příslušníkům římskokatolické církve v Severní Makedonii patří jak slovanští Makedonci, tak etničtí Albánci. Za zmínku stojí, že svatá Matka Tereza, která působila v Indii jako řeholnice, byla původem Albánka a narodila se ve Skopje.

Důležitá data

V Makedonii chodí na Nový rok 1. ledna Děda Mráz a rozdává dárky, ve většině případech balíčky s různými sladkostmi. V porovnání s Českou republikou nejsou dárky materiální, ale opravdu se jedná pouze o různé sladké pochutiny.

Badnik neboli jinak Kolede značí makedonský Štědrý den, následující po Novém roce. Jedná se o den před narozením Ježíše Krista. Den narození Ježíše Krista se nazývá Božikj (narození Ježíše Krista, původ slova pravděpodobně značí Boží den). Dá se to v podstatě přirovnat k českým Vánocům. Podle Juliánského kalendáře, kterým se řídí Makedonská pravoslavná církev připadá Badnik, tedy Štědrý den, na 6. ledna a Vánoce na 7. ledna , na rozdíl od katolíků, kteří slaví Vánoce 24. prosince, jelikož se řídí podle gregoriánského kalendáře. Obecně je podstata Badniku (Štědrého dne) oslava křesťanů před tímto velkým dnem, kdy zároveň končí velký půst.

Původ slova

Původ slova Badnik pravděpodobně pochází ze staroslovanštiny. Význam slova by měl být „být vzhůru.“ O svátku s tímto pojmenováním, psal Kuzman Anastazov Šapkarev, bulharský folklorista, etnograf a vědec osmanské oblasti Makedonie, autor učebnic a etnografických studií a významná postava bulharského národního obrození.Badnik tedy značí, jak se vyjádřil Šapkarev ve své knize, že „všichni lidé (domácí) nespí, ale jsou vzhůru v noci proto někteří lidé říkají „Badnik – Budnik“, 17) což v podstatě znamená „Štědrý den – Vzbuďte se.“ Někteří další badatelé věří, že název pochází z bdění u rituálního ohně. Další domnívají, že je název odvozen od větve dubu, která se tradičně uřízne a vezme se do domu a poté se zapálí po celém svátečním večeru. Dnes se větev kupuje na tržnici a nechává se u ikony (obraz svatého).

Historie

Historici se domnívají, že v dřívějších dobách byl tento den spojován se Slunovratem (z jižního rovníku po zimním slunovratu). Zrození nového slunce znamenalo jakousi Obnovu života. Později tento pohanský svátek převzala křesťanská církev a symbolicky jej spojila s narozením Ježíše Krista. Pravoslavní křesťané začali jako pohané slavit svátek v Den slunce, ale ospravedlňovali se tím, že ho neslaví kvůli slunci, ale kvůli tomu, kdo ho stvořil.

Jak se slaví Vánoce v Makedonii

V Makedonii se jedná o jeden z největších křesťanských svátků, kde je většina Makedonců věřících pravoslavných. 6. ledna je v Makedonii, jak jsem již výše zmiňovala Štědrý večer, tedy Badnik a 7. ledna jsou Vánoce, Božikj. Na Štědrý den se drží půst, kdy se nesmí jíst například bramborový salát nebo řízky, prostě a jednoduše žádné mastné jídlo. Jí se tradičně ryba, sarma, gravče (fazole) se salátem ze zelí, brambory a uprostřed stolu bývá nejčastěji miska se sušeným ovocem.

Na Štědrý večer zůstává celá rodina doma a peče se speciální chléb, kterému se tradičně říká „Badnikový chléb“, do kterého se dává mince. Chlebem se točí a říká se u toho modlitba. Hlava rodiny ulomí kousky pro každého člena rodiny plus jeden kousek se nechává pro dům a jeden kousek pro Boha. Tam kde se vyskytne mince, tak ten bude mít štěstí po celý rok.

Dříve se tradičně hlava rodiny, otec se svými syny vydali pro dubovou větev a pro slámu. Slámou posypaly cestu ke stolu a u stolu jí nechali také. Zapálila se svíčka, členové rodiny si popřáli k svátku, řekla se modlitba a začala večeře. Tento večer se mělo vrátit vše půjčené a lidé se měli usmířit. Dnes je tato tradice již minulostí, jelikož hrozil požár a také se potom udělalo dost nepořádku v domácnosti. Dříve se také jedlo na zemi, protože lidé věřili, že když budou jíst na zemi, tak bude dobrý a plodný rok.

Od 7. ledna, kdy tedy začínají Vánoce, se slaví tradičně další tři dny. Ráno na vesnice se začíná tím, že jsou slyšet zvony a lidé si oblékají to nejnovější oblečení co mají, poté se jde do kostela, kde se čte Božikjna liturgie. Jakmile lidé vyjdou z kostela, po liturgii, tak zůstalo tradicí, že se dodnes lidé zdraví pozdravem „Hristos se rodi“ v překladu „Narodil se Ježíš„. A ten, komu to bylo řečeno tak na to odpoví: „Vaistina se rodi“, což znamená „Opravdu se narodil“. První člověk, který vstoupí do domu na Vánoce musí být dobrý a blízký přítel, který do domu přinese blaho, mír a zdraví. Poté se může jíst normálně maso a oslavovat.

Na Vánoce chodí brzy ráno koledníci od domu k domu a zpívají koledy a dostávají za to bonbóny, koláčky, sušené ovoce a také i peníze. Dveře se zdobí dubovými větvemi obdobně jako se v Česku dávají věnce, či dřevěné hvězdy.

Závěr

Naše seminární práce o Vánocích v pěti různých zemích nás obohatila o mnoho nových informací. Zabývali jsme se hlavními vánočními tradicemi a zvyklostmi v Čechách, Itálii, Rusku a v Severní Makedonii. Seminární práce začíná úvodem a výzkumnými otázkami, dále pokračuje literární rešerší, metodologií, seznamem informátorů a praktickou částí. V praktické části nejdříve uvedeme země a statistiky věřících, až poté rozebíráme Vánoční tradice, jaké jsou v zemi nejrozšířenější. Porovnáváme tak v jakých částech se Vánoce nejvíce lišší a na co kladou lidé v daných zemí největší důraz. Velký rozdíl ve Vánocích je hlavně v době kdy se oslavují, jaké jsou nejvýznamnější dny a také ve svátečních pokrmech nebo v postavě, která nosí dětem dárky. Zaměřovali jsme se hlavně na tradice a místa, kde se Vánoce udrželi v původní formě a není z nich hlavně marketingový svátek. Dospěli jsme k závěru, že hlavním rozdílem pravoslavných a katolických Vánoc je období kdy se slaví. Zatímco katolické státy slaví svátek Tří králů, kterým Vánoce končí. Pravoslavní se teprve chystají k vánočnímu stromečku. Dále se také liší v pokrmech, které jsou často z potravin typických pro danou oblast. Katolické versus pravoslavné Vánoce, které se ještě navíc země od země liší. Je to velice zajímavé, jak se Vánoce liší a zároveň mají stejnou funkci, a to je spojovat lidi, podporovat více socializace, tento čas je něčím výjimečný. Důležitá je také víra lidí a naděje, že během tohoto období bude vše lepší.

Zdroje

Chtěli bychom mnohokrát poděkovat našim respondetům a rodinám, za poskytnutí spousty vzácných cenných informací, které nelze ani na internetu či v knihách nalézt a za ještě lepší zasvěcení do Vánoc jako takových v daných zemích.

Seznam literatury

  1. VEČERKOVÁ, Eva a Věra FROLCOVÁ. Evropské Vánoce: v tradicích lidové kultury. Praha: Vyšehrad, 2010. ISBN 978-80-7429-006-0.
  2. CALVINO, Italo a Vladimír HOŘKÝ. Italské pohádky. Praha: Odeon, 1982. Klub čtenářů (Odeon). ISBN 8026613821
  3. ШАПКАРЕВ, Кузман; Приказни, Скопје 1976
  4. HERYNEK, Petr. České Vánoce. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0760-8.

Internetové zdroje

  1. Zifčáková, Klára. Lidové zvyky a tradice v období adventu v mateřské škole. Olomouc, 2015 [cit. 2022-08-19]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra technické a informační výchovy. Vedoucí práce Mgr. Pavlína Částková, Ph.D., význam pro italskou společnost. Dostupné z: https://theses.cz/id/oh9nev/14995844
  2. I60.cz [online]. Itálie, 2012 [cit. 2022-08-19]. tradiční italské vánoce od české turistky. Dostupné z: https://www.i60.cz/clanek/detail/2590/moje-italske-vanoce?lang=-5061%27%29%29+OR+2534%3D2534--+Tgth tradiční italské vánoce od české turistky.
  3. Lidové zvyky a obyčeje během kalendářního roku - tradice a součastnost [online]. Praha, 2014 [cit. 2022-08-21]. Dostupné z: https://mistnikultura.cz/lidove-zvyky-a-obyceje-behem-kalendarniho-roku-tradice-a-soucasnost
  4. Vánoce a jejich historie. Kde se vzaly [online]. Praha, 2020 [cit. 2022-08-21].
  5. Vznik a historie Vánoc [online]. 2014 [cit. 2022-08-21]. Dostupné z: http://www.milujivanoce.cz/cs/temata/show/historie-vanoc-obdobi-24/19-vznik-a-historie-vanoc/
  6. Vánoce v Rusku se slaví dvakrát [online]. Praha [cit. 2022-08-21]. Dostupné z: https://rusko.svetadily.cz/clanky/Vanoce-v-Rusku-se-slavi-dvakrat
  7. Advent [online]. Pardubický kraj, 2020 [cit. 2022-08-22].
  8. V Makedonii se slaví Vánoce až po novém roce [online]. Praha, 2015 [cit. 2022-08-22]. Dostupné z: https://junior.rozhlas.cz/v-makedonii-se-slavi-vanoce-az-po-novem-roce-8058001
  9. Článek: Рождество в России: почему мы празднуем его не как все люди? Dostupné z:https://www.pravmir.ru/rozhdestvo-pochemu-my-prazdnuem-ego-ne-kak-vse-lyudi/
  10. Článek: Дата празднования Рождества 2022 в России — в ночь с 6 на 7 января. Dostupné z: https://v-pravda.ru/2022/01/04/data-prazdnovaniya-rozhdestva-2020-v-rossii-v-noch-s-6-na-7-yanvarya/
  11. Рождество Христово в России. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/Рождество_Христово_в_России
  12. Рождество Христово. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/Рождество_Христово
  13. Божиќ. Dostupné z: https://mk.wikipedia.org/wiki/Божиќ
  14. Бадник. Dostupné z: https://mk.wikipedia.org/wiki/Бадник
  15. GALIEVA F.G, GAREEVA S.M., Detskie novogodne-roždestvenskie obrjady i prazdniki russkogo naselenija Baškortostana(konec XIX-XX vv. (Детские новогодне-рождественские обряды и праздники русского населения Башкортостана (конец XIX-XX вв.
  16. PODGORSKAJA, Anna Vjačeslavovna. Religiozno-dogmaticheskaja koncepcija Roždestva Christova i jeje interpritacija v gimnkgrafii i duchovnom stiche (Религиозно-догматическая концепция Рождества Христова и ее интерпретация в гимнографии и духовном стихе) https://cyberleninka.ru/article/n/religiozno-dogmaticheskaya-kontseptsiya-rozhdestva-hristova-i-ee-interpretatsiya-v-gimnografii-i-duhovnom-stihe

Галиева Ф. Г.Гареева С. М.) https://cyberleninka.ru/article/n/detskie-novogodne-rozhdestvenskie-obryady-i-prazdniki-russkogo-naseleniya-bashkortostana-konets-xix-xx-vv/viewer https://www.aktualne.cz/wiki/domaci/rimskokatolicka-cirkev-cr/r~cc3ce5266e5f11e49bec0025900fea04/

https://www.ceskazceska.cz/advent/
https://www.rozhlas.cz/katolicke-vanoce-a-jejich-svatecni-okruh-8010756?print=1
1)
KREJČOVÁ Zdenka, PASTÝŘKOVÁ Jitka. Vánoce - historie, zvyky, tradice. Fragment, 2018. ISBN: 978-80-253-3899-5.
2)
HERYNEK, Petr. České Vánoce. GRADA, 2004. ISBN: 80-247-0760-8.
3)
FROLCOVÁ Věra, VEČERKOVÁ Eva. Evropské Vánoce v tradicích lidové kultury. Vyšehrad, 2010. ISBN: 978-80-7429-006-0.
4)
BURKE P., 2005. Lidová kultura v raně novověké Evropě. 1. vyd. Praha: Argo. ISBN 80-7203-638-6.
5)
ZIFČÁKOVÁ Klára. Lidové zvyky a tradice v mateřské škole. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, 2015. Odkaz: https://bit.ly/3qumr3x
6)
GJORGJEVIK, Martina. Slavení svátků v Makedonii. Univerzita Karlova v Praze, Husitská teologická fakulta, Katedra religionistiky, 2006. Odkaz: https://bit.ly/3P7Voo7
12)
VEČERKOVÁ,Eva, FLORCOVÁ, Věra. Evropské Vánoce v tradicích lidové kultury. Praha, 2010. ISBN 978-80-7429-006-0
13)
Jak se změnil pohled na Vánoce a jejich význam pro italskou společnost. Dostupné z: https://theses.cz/id/oh9nev/14995844
14)
Rozvoj italských betlémů, vánoční literatury a dramat. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/125408/2_Religio_20-2012-1_20.pdf?sequence=1
15)
CALVINO, Italo, Italské pohádky. Itálie, 1982. ISBN 8026613821
16)
Pohled na tradiční italské vánoce od české turistky. Dostupné z: https://www.i60.cz/clanek/detail/2590/moje-italske-vanoce?lang=-5061%27%29%29+OR+2534%3D2534--+Tgth
17)
ШАПКАРЕВ, Кузман; Приказни, Скопје 1976, str. 107
ls2022/vanocni_tradice.txt · Poslední úprava: 07. 09. 2022 (15:34) autor: 109.183.173.161